V dneÜnφm dφlu serißlu o Linuxu se budeme v∞novat p°ipojenφ poΦφtaΦe s nainstalovan²m Linuxem k lokßlnφ sφti.
NejjednoduÜÜφ p°φpad nastane, kdy₧ jste instalovali Linux p°es sφ¥. Pokud jste instalaΦnφmu programu odpov∞d∞li kladn∞ na otßzku, zda si p°ejete zachovat sφ¥ovΘ nastavenφ, mßte u₧ sprßvnΘ sφ¥ovΘ nastavenφ hotovΘ. V opaΦnΘm p°φpad∞ je t°eba zadat po₧adovanΘ parametry bu∩ ruΦn∞ do p°φsluÜn²ch soubor∙, nebo pou₧φt n∞jak² konfiguraΦnφ nßstroj. Tφm je v Red Hat Linuxu nap°φklad program linuxconf.
K tomu, aby bylo v∙bec co konfigurovat, pot°ebujete sprßvn∞ nastavenou sφ¥ovou kartu a pat°iΦn² ovladaΦ v jßd°e Linuxu nebo ve form∞ modulu (v distribuci Red Hat je to modul). Kdy₧ do poΦφtaΦe s nainstalovan²m Linuxem vlo₧φte sφ¥ovou kartu, m∙₧ete vyu₧φt slu₧eb programu kudzu, kter² umφ detekovat zm∞ny v hardwarovΘ konfiguraci a zavΘst vhodnΘ ovladaΦe. VÜe, co pot°ebujete, je sprßvn∞ instalovat kartu a potom spustit poΦφtaΦ.
Pokud vÜe prob∞hne tak, jak mß, musφte se p°esv∞dΦit, ₧e karta pracuje normßln∞. DoporuΦuji vÜφmat si lΘpe ne₧ obvykle hlßÜenφ vypisovan²ch Linuxem p°i startu. M∞li byste tam vid∞t zprßvu o ·sp∞ÜnΘm nalezenφ a automatickΘm nastavenφ vaÜφ karty a dalÜφ o startu sφ¥ovΘ podpory. Pokud je vßÜ poΦφtaΦ tak rychl², ₧e zmφn∞nß hlßÜenφ v∙bec nezaregistrujete, je mo₧nΘ p°i startu systΘmu vstoupit do interaktivnφho re₧imu. A₧ uvidφte hlßÜenφ INIT: version 2.77 booting a Welcome to Red Hat Linux, stiskn∞te klßvesu "I". Automatick² postup instalace pak pokraΦuje a₧ do napln∞nφ obrazovky, potom se zastavφ a vy₧aduje potvrzenφ ka₧dΘho kroku. A₧ uvidφte v²pis oznamujφcφ start sφ¥ovΘ podpory, m∙₧ete stisknout klßvesu "C" a dalÜφ akce prob∞hnou op∞t automaticky.
Dßle je t°eba otestovat, zda karta pracuje sprßvn∞. To se dß ud∞lat r∙zn∞. Jednou z mo₧nostφ je vypsat si p°φkazem cat obsah soubor∙ /proc/interrupts a /proc/ioports, kterΘ vßm ukß₧φ, jakΘ vaÜe karta pou₧φvß IRQ (Φφslo p°eruÜenφ) a I/O (vstupn∞-v²stupnφ) porty.
Potom m∙₧ete zkusit spustit sφ¥ovΘ slu₧by (pokud to u₧ systΘm neud∞lal za vßs) p°φkazem /etc/rc.d/init.d/network restart. Kdy₧ vÜechno prob∞hne sprßvn∞, uvidφte dva °ßdky, kterΘ vßm °φkajφ, ₧e je vÜe v po°ßdku:
Bringing up interface lo [ OK ]
Bringing up interface eth0: eth0 Setting... [ OK ]
To znamenß, ₧e mßte pro komunikaci pomocφ TCP/IP dv∞ za°φzenφ, lokßlnφ smyΦku a sφ¥ovou kartu. Nynφ je nutnΘ sprßvn∞ nastavit parametry sφt∞. K tomu slou₧φ sada soubor∙ v adresß°i /etc, jejich₧ seznam je na samostatnΘm panelu KonfiguraΦnφ soubory. "RuΦnφm" nastavenφm se ale zab²vat nebudeme a vyu₧ijeme konfiguraΦnφ nßstroje, kterΘ jsou k dispozici v prost°edφ KDE. Je samoz°ejmΘ, ₧e pro prßci musφte b²t (jako pro ka₧dou zßsadnφ konfiguraci) p°ihlßÜeni jako root.
Nastavenφ parametr∙ sφt∞
K nastavenφ zßkladnφch parametr∙ sφt∞ spus¥te ze zßkladnφho menu KDE konfiguraΦnφ nßstroj linuxconf volbou Red Hat> System> LinuxConf a ve stromu nabφdky zvolte Sφ¥> Klienti> Zßkladnφ informace. Vypl≥te jmΘno poΦφtaΦe a v zßlo₧ce AdaptΘr 1 primßrnφ jmΘno a domΘnu, IP adresu, masku sφt∞, jmΘno adaptΘru (nap°. eth0), jmΘno modulu jßdra slou₧φcφho jako ovladaΦ sφ¥ovΘ karty (v p°φpad∞ autodetekce bude u₧ vybrßn sprßvn² modul û pokud se to nezda°φ, hledejte nap°. v /usr/doc/HOWTO/Hardware-HOWTO, kapit. 12.), p°φpadn∞ dalÜφ konfigurace sφ¥ovΘ karty. Dßle musφte vlo₧it adresu name serveru, p°φpadn∞ name server∙, nebo jmΘno domΘny, kterß se mß p°ednostn∞ prohledßvat (Sφ¥> Klienti> Specifikace name serveru). P°i lokßlnφ konfiguraci, tj. kdy₧ nepou₧φvßte protokoly DHCP nebo BOOTP k zφskßnφ konfigurace ze serveru (viz minulΘ pokraΦovßnφ serißlu), musφte jeÜt∞ urΦit implicitnφ brßnu (Sφ¥> Klienti> Sm∞rovßnφ a brßny> Implicitnφ). Tφm je konfigurace ukonΦena, proto₧e nastavenφ ostatnφch parametr∙ vyhovuje b∞₧nΘ sφti. P°ed ukonΦenφm programu linuxconf nezapome≥te aktivovat zm∞ny, kterΘ jste prßv∞ provedli!
SprßvnΘ nastavenφ TCP/IP m∙₧ete jednoduÜe ov∞°it nap°φklad p°φkazem ping <adresa cφlovΘho poΦφtaΦe>. Ten slou₧φ k otestovßnφ spojenφ a nepou₧φvß ₧ßdn² zvlßÜtnφ protokol, prost∞ poÜle na zadanou adresu paket a vypφÜe na monitor, za jak dlouho dostal odpov∞∩. Pomocφ takovΘto jednoduchΘ pom∙cky m∙₧ete odhalit pom∞rn∞ dost chyb. Kdy₧ funguje ping a nenφ mo₧nΘ pou₧φvat vyÜÜφ protokoly, jako je http, ftp a podobn∞, znamenß to, ₧e oba poΦφtaΦe jsou spojeny, jenom je komunikace dan²m protokolem Üpatn∞ nastavena. Pokud ping nedokß₧e najφt poΦφtaΦ podle jmΘna, ale jde to, kdy₧ zadßte Φφselnou adresu, je n∞co Üpatn∞ v nastavenφ name serveru. M∞l bych jeÜt∞ poznamenat, ₧e sφ¥ovß podpora je d∙le₧itß i pro samostatnΘ poΦφtaΦe, kterΘ nemajφ b²t ₧ßdn²m zp∙sobem p°ipojeny do sφt∞. N∞kterΘ programy toti₧ komunikujφ s ostatnφmi p°es lokßlnφ smyΦku (za°φzenφ lo) a bez sprßvn∞ nakonfigurovanΘ sφ¥ovΘ podpory nebudou sprßvn∞ fungovat.
Probrali jsme p°φpady, kdy se poda°ilo sφ¥ovou kartu sprßvn∞ nainstalovat a konfigurace protokolu TCP/IP prob∞hla sprßvn∞. V dalÜφm textu se budeme zab²vat p°φpady, kdy vÜechno nedopadlo tak dob°e.
Mo₧nΘ problΘmy
ZaΦneme tφm nejhorÜφm mo₧n²m, kdy₧ sφ¥ovß karta nenφ v∙bec rozpoznßna. P°φΦin m∙₧e b²t n∞kolik a mimo jinΘ zßvisφ i na sb∞rnici pou₧φvanΘ kartou. DalÜφ zdroj potφ₧φ se skr²vß v procedu°e automatickΘ detekce p°i startu systΘmu. M∙₧e se stßt, ₧e IRQ (Φφslo p°eruÜenφ) a I/O porty karty jsou nastaveny na hodnoty mimo rozsah, kter² p°edpoklßdß autodetekΦnφ software.
N∞kterΘ ISA PnP (plug & play) karty pot°ebujφ zakßzat PnP funkci. K tomu je nutnΘ spustit konfiguraΦnφ program z OS DOS, v n∞m kartu nastavit, zapamatovat si jejφ parametry a p°edat je odpovφdajφcφmu ovladaΦi v Linuxu. N∞kdy ale pot°ebujete PnP funkci zachovat pro prßci v jinΘm OS, a potom m∙₧ete zkusit instalaci balφku isapnptools, kter² by si m∞l s t∞mito kartami poradit.
Jinß zßludnost m∙₧e potkat majitele PCI karet. N∞kter² BIOS sice kartu detekuje, ale potΘ ji zakß₧e a ovladaΦ v Linuxu si bude st∞₧ovat, ₧e kartu nem∙₧e najφt. ╪eÜenφm je nastavit BIOS na zßkaz volby PnP OS.
Pokud vÜechny v²Üe uvedenΘ postupy sel₧ou a p°itom pod jin²m operaΦnφm systΘmem karta nemß problΘmy, dß se jeÜt∞ pou₧φt tzv. warm boot. Prost∞ nechßte kartu nakonfigurovat v systΘmu, kter² to umφ, a potom teprve spustφte Linux. V OS DOS a Windows k tomu slou₧φ program loadlin.
DalÜφ potφ₧φ, kterß vßm m∙₧e znep°φjemnit ₧ivot, je konflikt systΘmov²ch zdroj∙. IRQ, kterΘ pou₧φvß karta, obsadφ u₧ d°φve jinΘ za°φzenφ, nebo se adresy karty a jinΘho za°φzenφ p°ekr²vajφ (stav t∞chto zdroj∙ zjistφte ze soubor∙ /proc/interrupts a /proc/ioports). P°i startu systΘmu je mo₧nΘ hodnoty, kterΘ karta pou₧φvß, rezervovat bootovacφm parametrem reserve (p°i startu systΘmu stisknete klßvesu "lev² Ctrl" v okam₧iku, kdy se na obrazovce objevφ nßpis LILO boot: ) a zadßte parametry podle popisu v nßsledujφcφch odstavcφch.
Zadßvat p°i ka₧dΘm startu Linuxu stejnΘ parametry by urΦit∞ nebylo pohodlnΘ. M∙₧ete je ulo₧it trvale do konfigurace programu lilo. V souboru /etc/lilo.conf najd∞te sekci, kterß se t²kß startu Linuxu, a vlo₧te do nφ °ßdek append = "<vaÜe parametry>". Ulo₧te soubor a spus¥te program lilo, kter² zm∞ny provede. Konfigurace startovacφch parametr∙ se m∙₧e hodit i p°i experimentovßnφ se sprßvnou volbou parametr∙ pro jßdro. Vlo₧te krom∞ p°φkazu append takΘ °ßdek s p°φkazem prompt a nebudete muset stßle maΦkat klßvesu "lev² Ctrl", kdy₧ pot°ebujete parametry vlo₧it. SystΘm se zastavφ a poΦkß na vßÜ vstup.
P°i startu m∙₧ete pou₧φt tyto parametry:
reserve = IO-base, extent
kde IO-base je adresa, kterou zakß₧ete pou₧φvat, a extent je rozsah rezervovanΘ pam∞ti. Automatickß detekce a p°id∞lovßnφ zdroj∙ pak p°estane uvedenou adresu pou₧φvat.
V p°φpad∞, ₧e je ovladaΦ karty p°φmo zakompilovßn v jßd°e Linuxu, je takΘ mo₧nΘ v tomto okam₧iku nastavit p°φmo hodnoty pou₧φvanΘ kartou parametrem ether:
ether = IRQ, BASE_ADDR,PARAM_1,PARAM_2,NAME
kde IRQ je Φφslo p°eruÜenφ, BASE_ADDR je poΦßteΦnφ adresa vstupn∞-v²stupnφ oblasti karty, PARAM_1 a PARAM_2 jsou parametry, jejich₧ v²znam se liÜφ podle typu karty (jejich popis je v dokumentaci jßdra Linuxu v adresß°i /usr/src/linux/Documentation/networking a je obsa₧en v balφku kernel-source û n∞kterΘ z nich popisuje i dokument NET3-4-HOWTO, kter² naleznete na CD s distribucφ Red Hat Linuxu v adresß°i doc/HOWTO/NET3-4-HOWTO), NAME je jmΘno za°φzenφ.
P°φklad na souΦasnΘ pou₧itφ obou uveden²ch parametr∙:
LILO boot: linux reserve=0x300,32 ether=0,0x300,eth0
V p°φpad∞ jßdra instalovanΘho Red Hat Linuxem 6.1 tuto mo₧nost nem∙₧ete pou₧φt, proto₧e sφ¥ovΘ ovladaΦe jsou ulo₧eny odd∞len∞ od jßdra jako moduly. V KDE mßte k dispozici nßstroj pro konfiguraci jednotliv²ch modul∙ jßdra. Jmenuje se Kernel configurator a naleznete jej v menu Osobnφ> Red Hat Linux> Administration> Kernel Configuration. Jeho pou₧itφ je z°ejmΘ z obrßzku.
VÜe, co bylo uvedeno v²Üe, se t²kß i majitel∙ notebook∙, kte°φ pou₧φvajφ ethernetovΘ karty v provedenφ PC Card (PCMCIA). Jedin²m rozdφlem je odliÜnΘ umφst∞nφ konfiguraΦnφch soubor∙ a samoz°ejm∞ i pou₧itφ jin²ch modul∙ k ovlßdßnφ karty.
Zßv∞r
Kdy₧ vÜechna kouzla s nastavenφm sel₧ou a karta v jin²ch systΘmech funguje, poÜlete nßm jejφ popis a pokusφme se spoleΦn∞ vymyslet °eÜenφ. V p°φÜtφm pokraΦovßnφ serißlu se na ₧ßdost mnoha Φtenß°∙ blφ₧e seznßmφme se strukturou a urΦenφm soubor∙ v Linuxu a s nejd∙le₧it∞jÜφmi °ßdkov²mi p°φkazy. TakΘ si n∞co povφme o distribuci SuSE Linux 6.4, jejφ₧ pln∞ funkΦnφ Φeskß demoverze bude zvlßÜtnφ CD p°φlohou Chipu 5/00. V dubnu by takΘ m∞l vyjφt Chip Specißl na tΘma Linux, na jeho₧ CD p°φloze najdete distribuci Red Hat Linux 6.1 v ΦeskΘ verzi a mnoho u₧iteΦn²ch aplikacφ.
LukßÜ MikÜφΦek
lukas.miksicek@seznam.cz
KonfiguraΦnφ soubory v adresß°i /etc,
do kter²ch zapisuje linuxconf a jinΘ interaktivnφ nßstroje
/etc/resolv.conf Hlavnφ konfiguraΦnφ soubor pro p°i°azovßnφ Φφseln²ch adres jmΘn∙m. Definuje domΘnu, ke kterΘ vßÜ poΦφtaΦ pat°φ, adresy name server∙ a jmΘna domΘn, kterΘ se majφ prohledßvat.
/etc/hosts.conf Soubor °φdφcφ proces p°i°azovßnφ jmen. JmΘna je toti₧ mo₧nΘ hledat nejd°φv v souboru /etc/hosts, kter² obsahuje dvojice adresa û jmΘno vÜech "d∙le₧it²ch" poΦφtaΦ∙, a teprve potom hledat pomocφ name serveru nebo naopak.
/etc/hosts Obvykle bude obsahovat jenom informace o poΦφtaΦi, na kterΘm je. M∙₧e fungovat jako pojistka pro p°φpad, ₧e sel₧e name server.
/etc/networks Podobn² jako p°edchozφ soubor, ale pro jmΘna sφt∞.
/etc/services Seznam jmen slu₧eb p°i°azen²ch jednotliv²m port∙m (port je ΦφselnΘ oznaΦenφ, kterΘ umo₧≥uje udr₧ovat dlouhodobΘ spojenφ pomocφ protokol∙ TCP/IP. Nap°. WWW server je Φasto p°ipojen na port 80).
/etc/protocols Databßze p°i°azujφcφ jmΘna protokol∙ jejich identifikaΦnφm Φφsl∙m. Nap°φklad pro pot°ebu program∙, kterΘ vypisujφ sφ¥ovΘ nastavenφ.
/etc/inetd.conf KonfiguraΦnφ soubor dΘmona inetd, odpov∞dnΘho za veÜkerß spojenφ TCP/IP. ╪φkß, co se stane, kdy₧ p°ijde po₧adavek na spojenφ s konkrΘtnφm portem (nap°φklad ₧e se mß p°edat WWW serveru, kdy₧ p°ijde po₧adavek na spojenφ s portem 80).
/etc/hosts.alow, Tyto soubory definujφ bezpeΦnostnφ pravidla pro vzdßlen² p°φstup k vaÜemu poΦφtaΦi.
