V minulém vydání Chipu jsme se ve srovnávacím testu v╪novali mechanikám CD-ROM. Tentokrát jsme si vzali na muτku jejich modern╪jτí nástupce, tedy mechaniky DVD-ROM. Dozvíte se n╪co obecn╪ o technologii DVD a také vás seznámíme s v∞sledky srovnávacího testu 10 mechanik DVD-ROM, které se prodávají na naτem trhu.
O mechaniky CD-ROM má jiº málokdo zájem. Prodá se jich jen asi 15 % a zbytek p²ipadá na mnohem dokonalejτí a modern╪jτí mechaniky DVD-ROM. Tak takhle n╪jak m╪la vypadat situace na sv╪tovém trhu tento rok. Alespoσ ji tak odhadovaly p²ed pár lety firmy, které stály u zrodu technologie DVD, a také p²ední analytické firmy, které se odhadem v∞voje trhu zab∞vají. Situace je vτak pon╪kud jiná a mechanik DVD-ROM se stále prodává mnohem mén╪ neº mechanik CD-ROM. Tento stav se ale jiº zaƒíná pomalu m╪nit a trh s DVD-ROM mechanikami se postupn╪ rozh∞bává.
V minulém Chipu jste si mohli p²eƒíst ²adu zajímav∞ch informací o mechanikách CD-ROM. Na tento ƒlánek a test tedy voln╪ navazujeme testem mechanik DVD-ROM, které jsou nástupkyn╪mi mechanik CD-ROM a mají s nimi leccos spoleƒného. Alespoσ ve struƒnosti si ²ekneme n╪co o technologii DVD, jejím v∞voji a dalτích perspektivách. Po tomto teoretickém úvodu následuje srovnávací test.
Budoucnost bude digitální
Pokud bychom se cht╪li dostat ke skuteƒn∞m základàm technologie DVD, asi bychom se museli vrátit aº do roku 1714, kdy Gottfried von Leibniz vynalezl binární kód. Pomocí binárního kódu se totiº màºe vyjád²it tém╪² jakákoli informace a v podstat╪ na n╪m je technologie DVD (a nejen ona) zaloºena. Za dalτí v∞znamn∞ mezník je moºné povaºovat nástup integrovan∞ch obvodà (první byl prezentován firmou Texas Instruments v roce 1958), prvního mikroprocesoru 4004 firmy Intel v roce 1970, standardizaci formátu Compact Disk Digital Audio v roce 1980, nástup PC v roce 1981 a prodej prvního CD p²ehrávaƒe firmy Sony (CDP-101) v roce 1982. Popularita kompaktních diskà velmi rychle rostla a do roku 1994 se jen ve Spojen∞ch státech prodalo na 100 milionà p²ehrávaƒà kompaktních diskà. Dàvody byly jasné - kompaktní disky jsou malé a "kompaktní", nabízejí 74 minut prostoru pro hudbu ve vysoké kvalit╪ a jejich pouºíváním se nesniºuje kvalita záznamu. Ve srovnání s magnetofonov∞mi kazetami a LP deskami tedy p²inesly v∞razn∞ pokrok. Pro poƒítaƒov∞ sv╪t byl velice dàleºit∞ také nástup diskà CD-ROM. V roce 1985 byl tento standard ohláτen firmami Sony a Philips a o rok pozd╪ji se zaƒaly prodávat první mechaniky CD-ROM.
Dnes si to jiº bez diskà CD-ROM dokáºeme t╪ºko p²edstavit a ²ada z nás se s nimi setkává tém╪² denn╪. Kapacita t╪chto diskà, tedy 650 MB, se dlouhou dobu zdála tém╪² nevyƒerpatelná, ale ukázala se jako zcela nedostateƒná pro uloºení filmà ve vysoké kvalit╪. Bylo jasné, ºe budoucnost bude digitální i v oblasti obrazu, a tak se zaƒátkem devadesát∞ch let hledala vhodná náhrada za objemné a ne p²íliτ kvalitní kazety VHS, na které je obraz ukládán analogov╪.
Vzniká DVD
Hledalo se tedy vhodn╪jτí médium, na které by se veτel celoveƒerní film ve velmi dobré kvalit╪ a pochopiteln╪ uloºen∞ v podob╪ jedniƒek a nul. Vzniklo proto sdruºení firem nazvané DVD Forum (d²íve DVD Consorcium). To se staralo a stará o tvorbu standardà a prosazování nové technologie, která byla nazvána DVD - Digital Versatile Disk, nebo n╪kdy také Digital Video Disk. N╪kte²í ƒlenové DVD fóra prosazovali pàvodn╪ svoje vlastní ²eτení, ale nakonec se naτt╪stí dohodli na ²eτení spoleƒném. Z pàvodn╪ konkurenƒních formátà MMCD Multimedia Compact Disc firem Sony a Philips a SD (Super Density) firem Toshiba, Time Warner, Hitachi a Matsushita nakonec vzeτel v roce 1995 disk DVD s kapacitou 4,7 GB, kter∞ si vzal z obou technologií to lepτí. Pro p²ehrávání diskà DVD Video jsou pot²ebné DVD p²ehrávaƒe, které se nedlouho potom zaƒaly prodávat, a to nejprve v USA, a které jsou zp╪tn╪ kompatibilní a mohou ƒíst i disky CD Audio. Tak jako disky CD Audio vytlaƒují z trhu kazety a "elpíƒka", chystají se i disky DVD vytlaƒit kazety VHS. Zatím to jde ale pomalu.
Filmy jsou na disku DVD samoz²ejm╪ uloºeny v mnohem v╪tτí kvalit╪ (pouºitá technologie MPEG-2 pracuje s rozliτením 720 x 480 obrazov∞ch bodà) neº na kazetách VHS nebo VHS-S. Kvalitn╪jτí je nejen obraz, ale i zvuk, a kvalita se ƒasem nesniºuje ani p²i opakovaném pouºití disku, protoºe ƒtení je na rozdíl od kazet VHS bezdotykové. Velká kapacita média a moºnost tém╪² okamºitého ƒtení na kterémkoli míst╪ disku umoºσují i dalτí zlepτení. Na disk DVD je tedy moºné uloºit aº dev╪t paralelních scén, z kter∞ch si màºe uºivatel vybírat (alternativy d╪je, ràzné pohledy na totéº), více (aº osm) jazykov∞ch verzí filmu a aº 32 verzí titulkà.
DVD v poƒítaƒi
P²íklad, kdy se z diskà CD Audio vyvinuly disky CD-ROM, jasn╪ ukázal, ºe touto cestou pàjdou i disky DVD, a tak se hned od zaƒátku poƒítalo i s vyuºitím technologie DVD pro uloºení dat. Sv╪t spot²ební elektroniky a poƒítaƒà se tak sbliºuje a sv╪t IT získal v disku nazvaném DVD-ROM nové pam╪£ové médium s vysokou kapacitou. I v této oblasti je totiº o nové médium zájem. Nov∞m hrám s mnoºstvím grafiky jsou totiº jiº disky CD-ROM t╪sné a také encyklopedie, v∞ukové programy a dalτí aplikace mohou kapacitu disku DVD vyuºít. Disky DVD-ROM se mohou ƒíst v poƒítaƒov∞ch mechanikách DVD-ROM, které ƒtou i disky CD a DVD Video.
Nabídka diskà DVD-ROM sice stále roste, ale zatím není taková, aby tolik zájemcà o novou mechaniku p²esv╪dƒila o p²ednostech DVD-ROM p²ed verzí CD-ROM. Instalovaná báze mechanik CD-ROM je totiº obrovská, a tak se i nároƒné hry zatím ƒast╪ji vydávají na n╪kolika discích CD-ROM neº na jednom disku DVD-ROM. Obrat se vτak oƒekává velmi brzy. V poslední dob╪ se mechaniky DVD-ROM dostávají stále ƒast╪ji i do notebookà, a existují tedy i notebookové verze této mechaniky.
P²epis jde také
Dnes jsou velice populární "vypalovací" a "p²episovací mechaniky" CD-R a CD-RW. I to bylo jasné tvàrcàm standardu DVD, a proto se p²i v∞voji této technologie poƒítalo i s p²episovateln∞mi mechanikami DVD. Situace je ale v této oblasti trochu sloºit╪jτí. Zpoƒátku se zdálo vτe jasné a DVD fórum se dohodlo na formátu DVD-RAM, tedy na podob╪ p²episovateln∞ch diskà DVD. Dnes ale proti sob╪ stojí dv╪ ²eτení. Jedním z nich je DVD-RAM (pàvodn╪ navrºené DVD fórem), za kter∞m stojí firmy Hitachi, Panasonic a Toshiba, a druh∞m je DVD+RW firem Sony, Philips, Yamaha, Mitsubishi, Hewlett-Packard a Ricoh. Vτechny firmy jsou p²itom ƒleny DVD fóra a nejasná situace, a neexistence standardu tedy neprospívá ani jedné stran╪ a uº vàbec ne technologii DVD.
Mechaniky DVD-RAM se prodávají jiº delτí dobu a nabízejí je firmy Panasonic, Hitachi i Toshiba. Mechaniku DVD+RW zatím dodává firma Hewlett-Packard, ale zatím v omezeném mnoºství. Dalτí problém spoƒívá v tom, ºe ani jeden typ p²episovateln∞ch diskà není moºné ƒíst v jiº stávajících mechanikách DVD-ROM. Pouze novinka, tedy mechanika GD-5000 firmy Hitachi, je schopna disky DVD-RAM ƒíst. P²episovatelné disky DVD se od sebe liτí. Disky DVD-RAM vyºadují kartridº a mají kapacitu 2,6 a 5,2 GB (nedávno byl definován i formát DVD-RAM 2.0 s kapacitou 4,7 GB). Disky DVD+RW pracují bez kartridºe a mají kapacitu 3 GB. Navíc existuje jeτt╪ dalτí formát p²episovateln∞ch diskà nazvan∞ DVD-R/W, kter∞ prosazuje firma Pioneer. Existují i mechaniky, které kombinují technologii CD a DVD. Firma Toshiba p²edstavila mechaniku Toshiba SD-R1002, která umí ƒíst disky DVD-ROM a CD a také zapisuje na disky CD-R a p²episuje disky CD-RW.
Jak dál
Neexistence standardu v oblasti p²episovateln∞ch diskà DVD je samoz²ejm╪ nep²íjemná a prosazení technologie DVD nesv╪dƒí a také je moºná p²íƒinou ne tak rychlého nástupu technologie DVD. Ani p²episovatelné disky ale v nejbliºτí dob╪ nevy²eτí pot²ebu nahrávání videa. Video je totiº na disku DVD uloºeno ve formátu MPEG-2, jeho dekomprimace není nijak jednoduchá a jeτt╪ sloºit╪jτí je komprimace do tohoto formátu. Technologie DVD a VHS budou tedy jeτt╪ n╪jakou dobu existovat vedle sebe. V p²ehrávaní filmà mají DVD p²ehrávaƒe jasn╪ navrch a kaºdému, kdo jednou vid╪l film z DVD puτt╪n∞ na τirokoúhlém televizoru a na kvalitní reprosoustav╪, musí b∞t jasné, ºe konec kazet VHS je jen otázkou ƒasu.
Mechaniky DVD-ROM mají samoz²ejm╪ také své v∞hody. Snaºíme se na n╪ upozorσovat a tuto technologii v naτem ƒasopise pom╪rn╪ propagujeme. Je ale jasné, ºe mechanice DVD-ROM p²ed CD-ROM zatím p²íliτ lidí p²ednost nedává. Rychlost mechanik CD-ROM totiº neustále rostla a roste a také cena prudce klesla. Nakonec to dopadlo tak, ºe v roce 1998 se podle IDC prodalo na celém sv╪t╪ asi 96 milionà mechanik CD-ROM a jen 6 milionà mechanik DVD-ROM. Trend je ale jasn∞ i zde. Mechanika DVD-ROM postupn╪ vytlaƒí mechaniku CD-ROM. Kdo si ji koupí uº dnes, nebude do ní muset investovat za pár m╪sícà.
Jak vypadá disk
Disky DVD jsou na první pohled úpln╪ stejné jako disky CD-ROM. Mají tedy pràm╪r 12 cm, jsou tlusté 1,6 mm a uprost²ed mají díru. P²íƒiny stejn∞ch rozm╪rà jsou jasné a souvisí se zp╪tnou kompatibilitou. Podstatn∞ rozdíl je ale v jejich kapacit╪ a také v tom, ºe disky DVD-ROM jsou na rozdíl od diskà CD-ROM sloºeny ze dvou kotouƒkà s tlouτ£kou 0,6 mm, které jsou navzájem slepené dohromady.
Kapacita diskà DVD-ROM je mnohem v╪tτí, a to 4,7 GB. To ale není vτe. Disky DVD totiº mohou b∞t i oboustranné (práv╪ proto jsou lepeny ze dvou ƒástí), dvouvrstvé a také oboustranné a dvouvrstvé. Kapacita jednoho disku DVD tak màºe b∞t aº 17 GB. Pokud jsou disky dvouvrstvé, je jejich spodní vrstva sv╪teln╪ polopropustná a p²i ƒtení horní vrstvy je nutné pomocí optiky jinak zaost²it ƒtecí laserov∞ paprsek. Teoreticky mohou mít p²ehrávaƒe dv╪ ƒtecí za²ízení, ale zatím je nutné oboustranné disky DVD otáƒet. V praxi se ale v╪tτinou pouºívají pouze disky DVD s kapacitou 4,7 GB.
O rozm╪rech diskà CD a DVD jsme jiº mluvili. Nyní se podíváme na to, jak je moºné na stejné rozm╪ry uloºit více dat. Stejn╪ jako na disku CD-ROM jsou data na disku DVD-ROM uloºena v jedné dlouhé spirálovité stop╪. Data jsou na této stop╪ zaznamenána v podob╪ prohlubní, tedy "pità". Z disku se ƒtou pomocí laserového paprsku. Od rovné plochy se laserov∞ paprsek odráºí, a od pitu ne. Odraºen∞ paprsek zachycuje fototranzistor a vyhodnocuje tok dat, tedy nul a jedniƒek, které p²edstavují "pit" a "nepit".
Protoºe rozm╪ry diskà CD-ROM a DVD-ROM jsou stejné, je jasné, ºe více dat se na disk DVD-ROM uloºí tak, ºe jsou na n╪m stopy a pity mnohem menτí. Vzdálenost mezi stopami u disku DVD-ROM je pouze 0,74 um a jeden pit má minimální rozm╪r 0,4 um (krom╪ krátkého pitu jsou totiº na disku i tzv. dlouhé pity, které jsou delτí a nahrazují více pità umíst╪n∞ch za sebou). Data jsou tedy na disku DVD mnohem více nahuτt╪na neº na disku CD-ROM, u kterého jsou stopy vzdáleny po 1,6 um a pity mají rozm╪r 0,83 um. Menτí stopy u disku DVD se musí ƒíst pomocí laseru s kratτí vlnovou délkou.
Disky DVD-ROM se vyráb╪jí v podstat╪ stejn╪ jako disky CD-ROM, a jejich v∞robní náklady nejsou tedy p²íliτ vysoké. P²edstavují ale urƒitou novinku a nevyráb╪jí se v takovém mnoºství, a tak cena za vyrobení disku DVD-ROM je zatím vyττí neº u disku CD-ROM.
A koneƒn╪ mechaniky
Mechaniky DVD-ROM se vyráb╪jí od roku 1996. První mechaniku uvedla na trh firma Toshiba. Nyní je nabídka mechanik DVD-ROM mnohem τirτí, ale stále nedosahuje takové úrovn╪ jako nabídka mechanik CD-ROM. V∞rob╪ se v╪nují spíτe firmy známé i z dalτích oblastí IT. Do naτeho testu jsme se snaºili získat vτechny mechaniky DVD-ROM, které jsou na ƒeském trhu dostupné. Nakonec se u nás seτlo 10 mechanik DVD-ROM od devíti firem.
Tak jako disky DVD-ROM vypadají stejn╪ jako disky CD-ROM, podobají se i mechaniky DVD-ROM mechanikám CD-ROM. Jde o 5,25palcové mechaniky, které se p²ipojují pomocí rozhraní IDE/ATAPI. Jejich instalace a p²ipojení jsou tedy stejn╪ jednoduché jako u mechanik CD-ROM.
Mechaniky DVD-ROM jsou samoz²ejm╪ schopné ƒíst i disky DVD Video a DVD Audio. Pro jejich prosazení je také velice dàleºité, ºe jsou zp╪tn╪ kompatibilní, a jsou tedy schopné ƒíst i disky CD-ROM ràzn∞ch formátà, disky CD-R, p²episovatelné disky CD-RW a pochopiteln╪ i hudební Audio CD. Aby to bylo moºné, mají mechaniky uzpàsoben ƒtecí mechanismus. Disky DVD se totiº ƒtou pomocí ƒerveného laserového paprsku s kratτí vlnovou délkou (640 nm), neº je tomu u diskà CD-ROM, které se ƒtou pomocí infraƒerveného paprsku s vlnovou délkou 780 nm. Optick∞ systém je také uzpàsoben pro ƒtení vícevrstv∞ch diskà.
První mechaniky CD-ROM m╪ly p²enosovou rychlost 150 KB/s. Mechaniky DVD-ROM zaƒaly na mnohem vyττí rychlosti, tedy na rychlosti 1350 KB/s, která odpovídá zhruba osmirychlostní mechanice CD-ROM. Ani u nich se ale v∞voj nezastavil a dnes se prodávají uº mechaniky DVD-ROM n╪kolikáté generace - dosahují aº desetinásobné rychlosti pàvodních mechanik. Oznaƒují se tedy podobn╪ jako mechaniky CD-ROM, tedy jako 6rychlostní, 8rychlostní a podobn╪. K této rychlosti se v╪tτinou jeτt╪ dodává, jakou rychlostí jsou schopné ƒíst disky CD-ROM. Mechanika 10X DVD, 40X CD je tedy schopna ƒíst disky DVD-ROM desetinásobnou rychlostí pàvodní mechaniky DVD-ROM a disky CD-ROM 40násobnou rychlostí pàvodní mechaniky CD-ROM.
Stejn╪ jako u mechanik CD-ROM se mechaniky DVD-ROM oznaƒují maximální rychlostí, které jsou schopny dosáhnout. U vτech mechanik z testu byla pouºita technologie CAV - Constant Angular Velocity (konstantní úhlová rychlost). Disk se otáƒí stále stejnou rychlostí, ale protoºe jsou data na disku uloºena ve spirále, dosahuje se nejvyττí p²enosové rychlosti na okraji disku, kde se p²i jednom otoƒení disku p²eƒte mnohem více dat. V testu se seτly mechaniky n╪kolika generací. Ty nejrychlejτí (AOpen a Pioneer) se chlubí oznaƒením 10x DVD-ROM a 40x CD-ROM. Naproti tomu mechaniky Hitachi a Philips nesou oznaƒení 4x DVD-ROM a 24x CD-ROM. V∞konnostní rozdíl mechanik je tedy znaƒn∞.
Mechaniky DVD-ROM jsou sice schopné ƒíst disky DVD Video, ale nesmí se zapomenout na to, ºe filmy jsou na disku DVD uloºeny ve formátu MPEG-2. Kompresní pom╪r, kterého se u tohoto formátu dosahuje, je aº 200 : 1, a dekomprimace je tedy velice v∞poƒetn╪ nároƒná. Pro plynulé p²ehrávání filmà je proto nutné p²ikoupit jeτt╪ kartu MPEG-2 nebo mít v∞konn∞ procesor, grafickou kartu a softwarov∞ DVD p²ehrávaƒ. V╪tτina grafick∞ch karet nemá v∞stup na televizi, a tak je pak moºné p²ehrávat video jen na monitoru poƒítaƒe.
N╪které firmy prodávají i tzv. kity, které krom╪ mechaniky CD-ROM obsahují i MPEG kartu a p²ísluτné kabely pro p²ipojení televize a reproduktorà. Uºivatel tedy získá vτe pot²ebné pro vytvo²ení domácího kina.
Mechaniky DVD-ROM mají vzadu konektor pro p²ipojení datového kabelu (IDE) a napájecí konektor. Krom╪ t╪chto konektorà je zde i konektor pro propojení mechaniky se zvukovou kartou. K n╪kter∞m mechanikám byl audiokabílek p²iloºen. Vτechny mechaniky mají i digitální v∞stup.
Ovládacích prvkà, které jsou umíst╪ny na ƒelním panelu, na mechanikách p²íliτ nenajdete. V╪tτina byla vybavena pouze tlaƒítkem Eject pro vysunutí disku a diodou, která informuje o ƒtení dat. N╪které m╪ly i otoƒn∞ potenciometr pro regulaci hlasitosti a konektor pro p²ipojení sluchátek. ªádná dalτí tlaƒítka (nap²íklad Play, Stop), obvyklá u mechanik CD-ROM, se na mechanikách nevyskytovala.
Protoºe nabídka DVD titulà je stále jeτt╪ omezená a také nejsou zrovna nejlevn╪jτí, pot╪τí n╪koho moºná to, kdyº k mechanice dostane i n╪jak∞ ten DVD disk. Pokud byl k mechanice p²ibalen n╪jak∞ disk, naleznete jeho název v tabulce.
Pro vkládání diskà do mechaniky se pouºívají dv╪ technologie. Obvyklejτí je vyuºití "τuplíƒku", kter∞ se vysune, disk se na n╪j poloºí a ten se zase zasune dovnit² mechaniky. Mechanika Pioneer a jedna z mechanik AOpen vyuºívá ²eτení nazvané "Slot" - v mechanice je τt╪rbina, do které se disk zasune. Po zmáƒknutí tlaƒítka Eject se samotn∞ disk z mechaniky zase vysune a vyƒnívá z ní asi ze dvou t²etin. To jsou asi podstatné fyzické rozdíly testovan∞ch mechanik. Nás ale samoz²ejm╪ více zajímalo, jak se mechaniky skuteƒn╪ chovají v praxi.
Roztáƒíme disky
P²ipojení mechanik prob╪hlo naprosto bez problémà. Vτechny mechaniky byly instalovány ve stejném poƒítaƒi (procesor Pentium III 450 MHz, 64 MB RAM) se systémem Windows 98 a pracovaly v reºimu DMA. Systém vτechny bez problémà rozpoznal a ihned byl schopen s nimi pracovat. Mechaniky DVD-ROM jsme podrobili n╪kolika testàm. Zajímala nás p²edevτím p²enosová rychlost a p²ístupová doba mechanik v ràzn∞ch reºimech. Nejprve jsme testovali p²enosovou rychlost a p²ístupovou dobu mechanik p²i ƒtení diskà DVD-ROM. K testu jsme pouºili program DVD Tach 98 2.51 a speciální, pln╪ zapln╪n∞ disk DVD-ROM. V∞sledky testà najdete v tabulce. Nejrychlejτí mechanikou byla mechanika Pioneer DVD-A04SZ. Její pràm╪rná p²enosová rychlost je 9,3 MB/s. Nejpomalejτí mechanika ƒte data pràm╪rnou rychlostí 4,8 MB/s.
Protoºe diskà DVD-ROM není stále tolik, bude v╪tτina uºivatelà mechanik v╪tτinou pouºívat disky CD-ROM, CD-R nebo CD-RW. M╪²ili jsme tedy i p²enosovou rychlost a p²ístupovou dobu mechanik p²i ƒtení diskà CD-ROM, CD-R a CD-RW, a to pomocí naτich testovacích programà a zcela zapln╪n∞ch diskà. Mechaniky si pak musely poradit i s grabbingem disku CD Audio. V∞sledky vτech testà najdete op╪t v tabulce. Ukázalo se, ºe p²i ƒtení diskà CD-R nedochází k ºádnému zpoºd╪ní a mechaniky jsou stejn╪ rychlé (ne-li rychlejτí) jako p²i ƒtení diskà CD-ROM. V∞jimkou je mechanika Samsung, která ƒte disky CD-R o n╪co pomaleji. S disky CD-RW to jiº bylo horτí - ty v╪tτina mechanik ƒte mnohem pomaleji neº disky CD-ROM a CD-R. V∞sledné po²adí bylo v p²ípad╪ m╪²ení pràm╪rné p²enosové rychlosti p²i ƒtení diskà CD-ROM jiné neº v p²ípad╪ m╪²ení p²enosové rychlosti diskà DVD-ROM. Na prvním míst╪ skonƒily mechaniky firmy AOpen a poslední byla mechanika firmy Creative Technology.
Zajímalo nás také, za jak dlouho jsou mechaniky schopny roztoƒit disk do provozní rychlosti a za jak dlouho ho zase "ubrzdí". V tomto testu rychlejτí mechaniky p²ekvapiv╪ za t╪mi pomalejτími nijak nezaostávaly. U n╪kter∞ch se nám ale nepoda²ilo z ne zcela jasn∞ch dàvodà test dokonƒit, takºe u n╪kter∞ch v∞sledky nenajdete.
Velkou roli hraje také u mechanik jejich schopnost vypo²ádat se s diskem, kter∞ má jiº n╪co za sebou a utrºil n╪jak∞ ten τrám. Na testování poτkozen∞ch diskà DVD-ROM zatím nemáme vhodn∞ software, a tak jsme mechanikám p²edkládali zám╪rn╪ poτkrában∞ disk CD-ROM. Ten jsme "oτoupali" a také jsme na n╪m ud╪lali n╪kolik hlubok∞ch τkrábancà. Mechaniky si se τkrábanci v plastovém krytu poradily velmi dob²e a problém jim ƒinilo aº místo, kde jsme "£ali do ºivého" a viditeln╪ jsme poτkodili i vrstvu disku s datovou oblastí. P²i p²echodu na poτkozenou ƒást mechaniky zpomalují rychlost otáƒení a v∞razn╪ klesá p²enosová rychlost. V tabulce najdete, za jak dlouho mechaniky disk proτly a kolik chyb ud╪laly p²i ƒtení poτkozeného disku.
Na celkovém v∞sledku p²enosové rychlosti a p²ístupové doby se podílely v∞sledky testà diskà proveden∞ch s disky DVD-ROM, CD-ROM, CD-R i CD-RW. V╪tτí váhu m╪ly v∞sledky testà s disky DVD-ROM a CD-ROM. Na celkovém v∞sledku se podílela p²enosová rychlost, p²ístupová doba a také to, jak si mechaniky poradily s poτkozen∞m diskem.
Nejlevn╪jτí mechanikou DVD-ROM v testu je mechanika Toshiba SD-M1212, kterou nám zapàjƒila firma ServoData. Zakoupíte ji za 3150 Kƒ bez DPH. V∞konnostn╪ sice nepat²ila k nejlepτím, ale jinak se nám líbila. Nejdraºτí je kit od firmy Philips, kter∞ vτak obsahuje i MPEG kartu a dalτí vybavení. Nejdraºτí samostatnou mechanikou je rychlá mechanika AOpen DVD-1040 Pro. Velmi dobrého celkového v∞sledku dosáhla mechanika DVD-A04SZ firmy Pioneer, která stojí 4010 Kƒ. V celkovém hodnocení získala nejvíce bodà, a získala tedy i naτe ocen╪ní Chip Tip. Dále jsme se rozhodli ud╪lit Chip Tip mechanice SD-M1212 firmy Toshiba, která sice nebyla nejrychlejτí, ale je cenov╪ zajímavá, její p²ístupová doba je v∞borná p²i ƒtení vτech typà diskà a také si v∞born╪ poradila s poτkrában∞m diskem.
A popo²ádku
Spoleƒnost Levi nám zapàjƒila dv╪ mechaniky DVD-ROM znaƒky Aopen, konkrétn╪ model DVD1040. Ty se od sebe p²íliτ neliτí - ob╪ se mohou pochlubit oznaƒením 10x DVD-ROM a 40x CD-ROM a v testech skuteƒn╪ pat²ily k nejrychlejτím. P²i ƒtení diskà DVD je jen o málo p²edhonila mechanika Pioneer a v pràm╪rné p²enosové rychlosti p²i ƒtení diskà CD-ROM dopadly nejlépe. Jejich maximální p²enosová rychlost dokonce o troτinku p²ekraƒuje deklarované 40rychlostní ƒtení.
V∞konnostn╪ jsou na tom tedy ob╪ mechaniky velmi dob²e a jejich v∞sledky se liτí jen o málo. Pon╪kud horτí jsou v∞sledky m╪²ení p²ístupové doby. Plné vystavení je u t╪chto mechanik skuteƒn╪ dlouhé - u náhodného ƒtení jsou v∞sledky lepτí. Ob╪ mechaniky jsou nejspíτe stejné - aº na zpàsob ovládání diskà. Jedna z nich, oznaƒená jeτt╪ dodatkem "Pro", pouºívá τt╪rbinu, zatímco druhá klasick∞ τuplík (tray). S disky CD-RW si mechaniky poradily celkem dob²e. V oprav╪ chyb byla mnohem lepτí mechanika Pro, ale je moºné, ºe tato schopnost, vypo²ádat se s chybami, se liτí kus od kusu, protoºe jinak byly mechaniky velmi podobné.
Dalτí mechanika Blaster DVD-ROM 6x pochází od spoleƒnosti Creative Technology. Mechanika pouºívá klasick∞ τuplík a krom╪ tlaƒítka Eject je vybavena i otoƒn∞m potenciometrem pro regulaci hlasitosti a konektorem pro p²ipojení sluchátek. Jde o mechaniku 6x/32x. P²i ƒtení diskà DVD-ROM byla schopna p²enáτet maximáln╪ zhruba 8 MB dat za sekundu a pràm╪rn╪ zhruba 6 MB/s. Tímto v∞sledkem se dostala zhruba doprost²ed v∞konnostního ºeb²íƒku. Horτí byly ale v∞sledky m╪²ení p²enosové rychlosti p²i ƒtení diskà CD-ROM a CD-R. Zde podala pouze v∞kon, kter∞ by se dal oƒekávat spíτe u mechaniky 24rychlostní. Velmi pomalu ƒetla data z disku CD-RW. Rychlost grabbingu diskà CD Audio byla naopak velmi dobrá.
Krom╪ samotné mechaniky dodává firma Creative Technology také cel∞ kit PC DVD Encore 6x, kter∞ krom╪ mechaniky obsahuje také MPEG kartu Creative Dxr3 DVD a k tomu i p²ísluτné kabely, nap²íklad pro p²ipojení televize. Karta má v∞stup Stereo Out, S/PDif, TV Out a také vstup a v∞stup VGA - karta se p²ipojuje ke grafické kart╪ poƒítaƒe. Souƒástí kitu jsou také DVD tituly.
A dostáváme se k mechanice Hitachi GD-2500, kterou nám zapàjƒila firma Atax. Jde o 4rychlostní mechaniku, která podle v∞robce dokáºe ƒíst disky CD-ROM 24násobnou rychlostí. To naτe testy potvrdily a nam╪²ili jsme u ní dokonce o n╪co v╪tτí rychlost, neº jakou udává v∞robce. P²esto mechanika nepat²í k nejrychlejτím. V∞voj jde velmi rychle dop²edu a 4rychlostní mechanika jiº ke τpiƒce nepat²í. S disky CD-RW si mechanika poradila sluτn╪. Rychlost grabbingu audiodiskà je dobrá. Poτkozen∞ disk p²eƒetla mechanika s pom╪rn╪ málo chybami, ale její rychlost se p²i ƒtení v∞razn╪ sníºila.
Firma Actebis nám krom╪ mechanik firmy Creative Technology zapàjƒila i mechaniku Memorex DVD-632 se stejnou deklarovanou rychlostí, tedy 6x/32x. Pràm╪rn╪ je tato mechanika schopna z disku DVD-ROM p²enáτet data rychlostí 7,8 MB/s. Disky CD-ROM ƒte skuteƒn╪ maximáln╪ 32rychlostn╪ a pràm╪rn╪ rychlostí 3,9 MB/s. Disky CD-ROM je mechanika schopna velmi rychle roztoƒit a také je rychle zastaví. S disky CD-RW nem╪la v╪tτí problémy a ƒetla je rychleji neº jiné mechaniky v testu. Rychlost grabbingu disku CD Audio nepat²í k nejlepτím. S poτkozen∞m diskem si mechanika poradila velmi dob²e.
Firma NEC je v∞robcem mechaniky NEC DV-5500A, kterou nám zapàjƒila firma Abacus. Mechanika má na p²edním panelu krom╪ tlaƒítka Eject i regulátor hlasitosti a v∞stup na sluchátka. Z diskà DVD-ROM má podle dokumentace data ƒíst aº 8násobnou rychlostí, tedy rychlostí 10 800 KB/s. Nam╪²ili jsme o n╪co niºτí hodnotu (9784 KB/s) a pràm╪rnou p²enosovou rychlost 7318 KB/s. Díky tomu pat²í tato mechanika do té lepτí pàlky. Z diskà CD-ROM ƒte data rychlostí aº 38násobnou - pràm╪rn╪ posílá do poƒítaƒe data rychlostí 4,3 MB/s. P²ístupové doby p²i ƒtení diskà DVD-ROM i CD-ROM jsou velmi nízké, a v tomto sm╪ru tedy mechanika vyniká. P²i ƒtení poτkrábaného disku si dob²e nevedla.
Spoleƒnost Konsigna nám do testu pàjƒila kit Philips DVD-ROM Kit PCA424DK pro upgrade poƒítaƒe na skuteƒn╪ multimediální stroj, na kterém si màºete pustit i filmy. Souƒástí kitu je mechanika se ƒty²násobnou rychlostí. Tuto rychlost podle naτich testà mechanika o dost p²evyτuje a také disky CD-ROM ƒte o n╪co rychleji neº 24násobnou rychlostí, která je v∞robcem udávána jako maximální. Rychlost ƒtení diskà CD-R je navíc vyττí neº u diskà CD-ROM. P²esto pat²í tato mechanika k nejpomalejτím v testu, protoºe na rychleji otáƒející se kolegyn╪ nemá. Zvláτt╪ slabá je p²i ƒtení diskà CD-RW. P²i grabbingu si mechanika vedla naopak velmi dob²e a dob²e si vedla i p²i ƒtení poτkozeného disku CD-ROM.
Krom╪ mechaniky najdete v kitu i kartu REALMagic Hollywood Plus, která zajiτ£uje plynul∞ obraz i na mén╪ v∞konném poƒítaƒi. MPEG karta má stejné konektory jako karta p²ibalená ke kitu firmy Creative Technology. V krabici naleznete i vτechny pot²ebné kabely pro instalaci mechaniky a pro p²ipojení karty Hollywood k televizi a zesilovaƒi. P²ibaleny jsou i hry Zork a Spycraft, pochopiteln╪ na disku DVD-ROM. Za cenu 4950 Kƒ dostanete pom╪rn╪ pomalou mechaniku, ale krom╪ ní i dalτí cenné vybavení.
K nejrychlejτím mechanikám v testu pat²ila mechanika DVD-ROM firmy Pioneer oznaƒená DVD-A04SZ, kterou nám zapàjƒila firma BaSys. Mechanika se dodává bu╘ v provedení Bulk, nebo Retail. Balení Retail obsahuje navíc τroubky pro instalaci, ale hlavn╪ dva DVD tituly, za které je jinak nutné zaplatit pom╪rn╪ velké peníze. Verze Bulk, bez diskà DVD-ROM, je levn╪jτí. Jde o mechaniku, která se màºe pochlubit oznaƒením 10x/40x. Z diskà DVD-ROM je schopna posílat data rychlostí aº 12,6 MB/s (pràm╪rn╪ 9,3 MB/s) a v tomto testu získala prvenství. P²i ƒtení diskà CD-ROM ji o malinko p²edhonily mechaniky firmy AOpen. Pràm╪rn╪ se vypo²ádala se ƒtením diskà CD-RW. Za pozornost stojí nam╪²ená p²ístupová doba p²i ƒtení diskà CD-ROM, ale i diskà CD-R a CD-RW. 78ms je skuteƒn╪ v∞borná hodnota. P²ístupová doba nam╪²ená p²i ƒtení diskà DVD-ROM jiº tak τpiƒková nebyla. Mechanika Pioneer pouºívá místo τuplíku τt╪rbinu, do které se disky vkládají. Celkov╪ pat²í mechanika Pioneer k t╪m lepτím.
Dalτím v∞robcem mechanik DVD-ROM je firma Samsung. Testu se zúƒastnila její mechanika Samsung DVD Master 8ESD608, zapàjƒená firmou Libra. V testu ƒtení diskà DVD-ROM dopadla tato mechanika pràm╪rn╪. Velmi dob²e si ale vedla p²i ƒtení diskà CD-ROM, kdy v∞razn╪ p²ekroƒila deklarovanou 32násobnou rychlost (p²enosová rychlost spíτe odpovídala 40rychlostní mechanice). Rychlost ƒtení diskà CD-R jiº pat²ila k normálu a disky CD-RW ƒte jen rychlostí 1 MB/s. Velmi dob²e dopadl test p²ístupové doby p²i ƒtení disku DVD-ROM. Hodnota 103 ms pat²í ke τpiƒce. S poτkozen∞m diskem si mechanika poradila τpatn╪. Poτkozené disky ƒte mechanika s p²ijateln∞m mnoºstvím chyb, ale její p²enosová rychlost p²itom klesla na minimum (1 KB/s).
Mechaniku DVD-ROM firmy Toshiba získáte u firmy ServoData za p²íjemn∞ch 3120 Kƒ. Jde o mechaniku Toshiba SD-M1212 s rychlostmi 6x DVD-ROM/32x CD-ROM. Mechanika disk velmi rychle roztoƒí i zastaví, coº je samoz²ejm╪ v∞hodné. Co se t∞ká p²enosové rychlosti, skonƒila mechanika v testu o n╪co hà²e p²i ƒtení diskà DVD-ROM a asi uprost²ed p²i ƒtení diskà CD-ROM. Ty ƒte pràm╪rn╪ rychlostí 4,8 MB/s. Mezi lepτí pat²í p²i ƒtení diskà CD-RW, které ƒte rychlostí 2,3 MB/s. Data z diskà DVD-ROM posílá pràm╪rnou rychlostí 7,1 MB/s. P²ístupová doba p²i ƒtení diskà DVD-ROM i p²i ƒtení diskà CD-ROM je velmi dobrá, tedy velmi nízká: 108 ms u disku DVD-ROM a 85 ms u disku CD-ROM. S chybami si mechanika poradila velmi dob²e a poτkozen∞ disk p²eƒetla bez problémà a velmi rychle.
