V poslední dob╪ se ve sv╪t╪ procesorà op╪t udála spousta zajímav∞ch v╪cí. Firma AMD koneƒn╪ p²edstavila svàj procesor Athlon, Cyrix s procesory konƒí a naopak VIA Technologies s nimi zaƒíná, spoleƒnost Intel nás op╪t zásobila mnoºstvím nejràzn╪jτích novinek, a to nejen ze sv╪ta procesorà, a firma Apple zaƒala v poƒítaƒích pouºívat nov∞ procesor PowerPC G4.
Procesy s procesory
Rychlejτí cesty
Frekvence procesorà se neustále zvyτuje, a tak se úzk∞m hrdlem v∞konu osobních poƒítaƒà stále ƒast╪ji stávají spíτe p²enosové cesty, po kter∞ch musí v poƒítaƒi data putovat, neº v∞kon procesoru samého. Jde p²edevτím o rychlost hlavní sb╪rnice (FSB - Front Side Bus), která spojuje procesor a pam╪£, a o rychlost grafické sb╪rnice. Také operaƒní pam╪£ zaƒíná za procesory stále více zaostávat, protoºe delτí dobu zàstala její p²ístupová doba na stejné úrovni, zatímco frekvence procesorà roste neustále. Toho vτeho si je v╪doma i firma Intel, a proto p²edstavila dlouho oƒekávanou ƒipovou sadu Intel820 (kódové jméno Whitney), která nahradí starτí úsp╪τnou ƒipovou sadu 440BX.
¼ipová sada Intel820 nov╪ podporuje 100MHz i 133MHz základní sb╪rnici, disky ATA/66, grafickou sb╪rnici AGP 4x a nové pam╪ti typu RDRAM (Rambus Dynamic RAM) a obsahuje také generátor náhodn∞ch ƒísel. Stejn╪ jako u jiº starτí ƒipové sady Intel810 je u ƒipové sady Intel820 zm╪n╪na její architektura (jmenuje se accelerated hub architecture); komunikace mezi ƒipy ƒipové sady nyní probíhá po dedikované sb╪rnici s p²enosovou rychlostí aº 266 MB/s, a jejich komunikací se tedy nezat╪ºuje sb╪rnice PCI. Novinek je tedy v ƒipové sad╪ více neº dost.
Podle firmy Intel se po p²echodu na 133MHz základní sb╪rnici a na 133MHz pam╪ti SDRAM sice teoreticky zv∞τí datová propustnost z 800 MB/s na aº 1056 MB/s, ale ke skuteƒnému efektivnímu zv∞τení datové propustnosti nedojde - ta zàstane n╪kde na hranici 500 MB/s. Vyττí p²enosovou rychlost (a to aº dvojnásobnou) by m╪la zajistit aº práv╪ nov╪ podporovaná pam╪£ RDRAM. Pam╪£ PC800 RDRAM by m╪la mít datovou propustnost aº 1,6 GB/s.
Nové pam╪ti RDRAM se vkládají do patice RIMM, která se od patice DIMM p²íliτ neliτí, ale nap²íklad prázdné patice je nutné zaplnit terminátory. Existují zatím t²i typy pam╪tí RDRAM - PC600, PC700 a PC800 - které pracují s frekvencí 300, 356 a 400 MHz. Cena pam╪tí RDRAM bude zpoƒátku mnohem vyττí neº cena pam╪tí SDRAM PC133 a SDRAM PC100. Skuteƒné zv∞τení rychlosti poƒítaƒà s pam╪tí RDRAM se budeme snaºit co nejd²íve ov╪²it. Rychlou pam╪£ by m╪ly vyuºít p²edevτím grafické karty AGP 4x.
Práv╪ grafickou sb╪rnici AGP 4x nová ƒipová sada také podporuje. Po ní budou schopny grafické ²adiƒe p²istupovat k hlavní pam╪ti rychlostí p²es 1 GB/s (1056 KB/s), coº je dvojnásobek oproti starτí sb╪rnici AGP 2x (ta má p²enosovou rychlost 528 MB/s). Sb╪rnici AGP 4x uº podporují n╪které grafické ƒipy firem nVidia, 3Dfx, ATI, Matrox nebo Elsa.
Inovací proτla také ƒipová sada Intel810, která je urƒena pro levn╪jτí poƒítaƒe. Její nov╪jτí verze se jmenuje Intel810e a na rozdíl od té starτí podporuje 133MHz základní sb╪rnici a také obsahuje generátor náhodn∞ch ƒísel.
Nové procesory Intel
Nov∞m moºnostem se musely p²izpàsobit i procesory; Intel proto 27. zá²í p²edstavil procesory Pentium III 533B a Pentium III 600B. Tyto nové procesory podporují 133MHz sb╪rnici a pracují na frekvenci 533 a 600 MHz. Protoºe jsou dostupné i procesory Pentium III se stejnou frekvencí, ale bez podpory pro 133MHz sb╪rnici, jsou pro odliτení procesory s touto podporou oznaƒeny písmenem B (Bus), tedy nap²íklad Pentium III 600B. Po "áƒkovém" Celeronu (ten jako první obsahoval 128KB vyrovnávací pam╪£) tu tedy máme i "béƒková" Pentia III a ve jménech procesorà je zase o n╪co v╪tτí zmatek. Nepàjde urƒit╪ o poslední podzimní novinky ze strany Intelu - letos nás totiº jeτt╪ ƒekají rychlejτí procesory, vyráb╪né 0,18mikronovou technologií, a nové ƒipové sady.
Dva konƒí a jeden zaƒíná
Spoleƒnost Cyrix není urƒit╪ t²eba dlouze p²edstavovat. Je známa jiº sv∞mi procesory 486: v roce 1995 zaƒala vyráb╪t procesory 6x86, v roce 1997 procesory MediaGX a 6x86MX (procesor 6x86 dopln╪n∞ o MMX instrukce) a v roce 1998 procesory MII. Spoleƒnost Cyrix se ale dostala do finanƒních potíºí, a tak ji v roce 1997 za 550 milionà dolarà zakoupila firma National Semiconductor. Divize Cyrix se vτak ani u této firmy z finanƒních problémà nedostala. Firma National Semiconductor tedy oznámila, ºe s v∞robou procesorà x86 konƒí, a hledala kupce. Nakonec se kupec naτel: firmu Cyrix zakoupila jen za 167 milionà dolarà (coº je asi 1/3 pàvodní ceny) firma VIA Technologies.
Intelu chce tedy nyní v nerovném boji ƒelit firma VIA Technologies. Jde o tchajwanskou firmu, která byla zaloºena v roce 1987 a v souƒasné dob╪ je druh∞m nejv╪tτím v∞robcem ƒipov∞ch sad. Má vlastní v∞vojové t∞my a v∞robní závody a zam╪stnává asi 500 lidí. Spoleƒnost VIA tedy získala od spoleƒnosti National Semiconductor technologie Cyrixu (tedy p²edevτím procesor M II), ale nep²eτly na ni n╪které licenƒní smlouvy, které m╪l Cyrix podepsány s firmou Intel. Firmy National Semiconductor a VIA budou nadále spolupracovat, a to i na v∞rob╪ ƒipov∞ch sad pro procesory Pentium II a Pentium III.
Cenová válka mezi Intelem a AMD dohnala k ukonƒení v∞roby procesorà x86 i firmu IDT (jde o divizi firmy Centaur Technology). Také ona se soust²edila na v∞robu levn∞ch procesorà, p²edevτím pro poƒítaƒe s cenou pod 1000 dolarà, kde je ale velice t╪sno, a firmy AMD a Intel ji p²íliτ prostoru nenechaly (podle odhadà firmy Mercury Research m╪ly firmy Cyrix a Centaur dohromady jen asi 7 % trhu). Procesory WinChip zaƒala spoleƒnost IDT vyvíjet v roce 1995; její první procesor (nazvan∞ WinChip C6) byl uveden na trh v kv╪tnu roku 1997 a poƒítaƒe na n╪m zaloºené se prodávaly i u nás. Procesory se vyráb╪ly 0,25mikronovou technologií a p²íliτ vysok∞ v∞kon neposkytovaly. Firma IDT proto pracovala na zv∞τení jejich v∞konu a procesor WinChip C6 následovaly i procesory WinChip C6+ a WinChip 2 a p²ipravovaly se i procesory WinChip 3 a WinChip 4 s frekvencí 400 a 500 MHz. V∞hodou procesorà WinChip je p²edevτím to, ºe jsou velmi malé. Pro srovnání - ƒip WinChip 2, vyráb╪n∞ 0,25mikronovou technologií, má velikost 58 mm2, velikost 88 mm2 mají procesory Cyrix MII, 135 mm2 procesory Intel Pentium III a 184 mm2 procesor Athlon firmy AMD.
Potom, co firma IDT 14. ƒervence 1999 oznámila, ºe s procesory x86 konƒí (krom╪ jiného vyrábí nadále procesory RISC), objevila se zpráva, ºe i o tuto firmu má zájem spoleƒnost VIA Technologies, která ji nakonec skuteƒn╪ koupila. Krom╪ technologií Cyrixu má tedy VIA nyní k dispozici duτevní vlastnictví k technologii procesorà WinChip a v∞vojov∞ t∞m v Austinu v Texasu. Získala také ²adu zajímav∞ch patentà. Jak s nimi VIA naloºí, není samoz²ejm╪ jeτt╪ jasné. Procesory bu╘ màºe vyráb╪t ve sv∞ch závodech, nebo se màºe obrátit na firmy United Microelectronics Corp. (UMC), Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) nebo na IBM.
Podle n╪kter∞ch zpráv stihne VIA jeτt╪ do konce tohoto roku uvést na trh procesor s kódov∞m jménem Gobi (byl vyvíjen v Cyrixu), kter∞ bude urƒen pro patici Socket 370. Procesor Gobi má mít nové jádro (s kódov∞m jménem Cayenee) a 256KB pam╪£ cache druhé úrovn╪, která by m╪la v∞razn╪ zv∞τit jeho v∞kon. Zlepτena by oproti procesoràm MII m╪la b∞t i jednotka pro v∞poƒty v plovoucí desetinné ƒárce, typické slabé místo procesorà Cyrix. Frekvence tohoto procesoru by m╪la b∞t okolo 400 MHz. Po n╪m se p²ipravuje procesor Mojave s frekvencí asi 600 MHz a s nov∞m jádrem Jalapeno.
Spoleƒnost VIA na sebe nedávno upozornila i dalτími novinkami. P²edstavila totiº ƒipovou sadu Apollo Pro133, která podporuje pam╪ti PC133 a 133MHz základní sb╪rnici. Tato ƒipová sada podporuje také rozhraní ATA/66. Na rozdíl od nové ƒipové sady Intel 820 vτak nepodporuje pam╪ti RDRAM. Tuto ƒipovou sadu pouºívá pod sv∞m jménem i spoleƒnost IBM.
Integrace má budoucnost
V souvislosti s firmou VIA se také hovo²í o integraci více funkcí do jednoho ƒipu. Díky získan∞m technologiím by totiº tato firma mohla skloubit ƒipovou sadu a procesor (vyuºít by mohla práv╪ velmi mal∞ procesor WinChip), pop²ípad╪ i dalτí prvky (grafickou kartu) a vytvo²it tak vícefunkƒní ƒip. Práv╪ v tom vidí n╪kte²í pozorovatelé budoucnost, protoºe by mohlo dojít ke zlevn╪ní ràzn∞ch za²ízení, nap²íklad set-top-boxà. Jeden vícefunkƒní ƒip je totiº levn╪jτí neº n╪kolik samostatn∞ch ƒipà a v oblasti low-endu se poƒítá doslova kaºd∞ dolar.
Velkou budoucnost ve vícefuknƒních ƒipech vidí i dalτí firmy a práv╪ kvàli tomu nap²íklad firma National Semiconductor prodala firm╪ VIA procesor Cyrix MII; multimediální procesor MediaGX a dalτí ƒipy typu "system-on-a-chip" si vτak ponechala a bude je dále vyvíjet. Chce dodávat ƒipy do set-top-boxà, WebTV a do dalτích podobn∞ch za²ízení. Nedávno p²edstavila nov∞ ƒip Geode, kter∞ v sob╪ krom╪ pam╪ti obsahuje v╪tτinu funkcí poƒítaƒe.
Tento trh se zdá zajímav∞ i pro firmu Intel, která vyvíjí pod kódov∞m jménem Timna ƒip typu "PC-on-a-chip", tedy poƒítaƒ v jednom ƒipu, kter∞ bude krom╪ 32bitového procesoru (CPU) obsahovat i funkce ƒipové sady a grafického ƒipu. Vτechny tyto technologie má Intel k dispozici.
AMD má Athlon
S nov∞m procesorem Athlon firmy AMD jsme vás jiº dostateƒn╪ seznámili v minulém ƒísle Chipu. Mezitím firma AMD staƒila jeτt╪ zv∞τit frekvenci tohoto procesoru aº na 650 MHz. Problematická byla ale do této doby také podpora ze strany dalτích firem. Athlon se totiº zatím dodával jen na základní desce s ƒipovou sadou AMD Iron Gate (AMD-750), která pro tento procesor zcela ideální není. Nap²íklad nepodporuje rychlejτí pam╪ti ani disky ATA/66.
Dnes jsou uº ale k dispozici i mnohem lepτí ƒipové sady pro procesor Athlon. Jednu z nich dodává v tomto ƒlánku jiº zmín╪ná spoleƒnost VIA Technologies. Jde o ƒipovou sadu VIA Apollo KX133, která podporuje pam╪ti PC133, rozhraní ATA/66 a také grafické karty AGP 4x. Po firm╪ VIA by m╪ly s nov∞mi ƒipov∞mi sadami p²ijít i firmy Acer Laboratories Inc. (ALi) a SiS a základní desky by m╪ly dodávat firmy Microstar, Gigabyte, Asus a FIC.
Firma AMD chystá celou rodinu procesorà Athlon. Pro levné osobní poƒítaƒe má b∞t urƒen procesor Athlon Select, pro b╪ºné osobní poƒítaƒe procesory Athlon a Athlon Professional a pro servery a pracovní stanice procesor Athlon Ultra.
P²ed rozb╪hnutím v∞roby v nové továrn╪ v Dráº╘anech (bude se v ní vyráb╪t 0,18mikronovou technologií a bude se zde také pravd╪podobn╪ vyuºívat m╪╘) bude vτak procesorà Athlon nedostatek. Je sice hezké, ºe je tento procesor v∞konn∞, ale problém je v tom, ºe si ho dnes koupit nemàºete a v dob╪, kdy se k nám jiº dostane (coº bude moºná aº p²íτtí rok), p²edstaví Intel urƒit╪ zase n╪jakou novinku. Uvedením procesoru Athlon ale spoleƒnost AMD samoz²ejm╪ nekonƒí s v∞robou a v∞vojem starτích procesorà. Zaƒátkem zá²í totiº p²edstavila novou, 500MHz verzi procesoru K6-2. Tento procesor stojí 167 dolarà, tedy stejn╪ jako 500MHz procesor Intel Celeron.
Z jiného sv╪ta
Dalτí procesorová novinka se jmenuje PowerPC G4 (procesory PowerPC spoleƒn╪ vyvíjejí firmy Apple, Motorola a IBM). Jde o nov∞ procesor, kter∞ firma Apple pouºila ve sv∞ch poƒítaƒích nové generace nazvan∞ch Power Mac G4. Procesor PowerPC G4 pracuje na frekvenci 400, 450 a 500 MHz a obsahuje 1MB pam╪£ cache L2, která pracuje na poloviƒní frekvenci procesoru. Podle Stevea Jobse, prozatímního ²editele firmy Apple, pracuje 500MHz procesor G4 tém╪² t²ikrát rychleji neº 600MHz procesor Pentium III. V∞kon systémà zaloºen∞ch na procesorech Pentium a PowerPC se ale obtíºn╪ji porovnává. N╪kdy se pro srovnání pouºívají testy v aplikaci PhotoShop, která pracuje na obou platformách a pro uºivatele macà je typická. V t╪chto testech je podle Jobse procesor G4 více neº dvakrát rychlejτí neº Pentium III. Zvládá miliardu operací v plovoucí desetinné ƒárce (gigaflop). Za tímto vysok∞m v∞konem stojí nová v∞konnostní jednotka nazvaná Velocity Engine, která màºe v jednom cyklu provést aº ƒty²i v∞poƒty v plovoucí desetinné ƒárce (v n╪kter∞ch p²ípadech aº 8 operací).
Podobn╪ jako do procesorà x86 byly postupn╪ p²idány dalτí "multimediální" instrukce (MMX, 3D Now!), je i procesor G4 v tomto sm╪ru vylepτen (má dokonce 162 nov∞ch instrukcí SIMD - Single Instruction Multiple Data). První programové vybavení, které nové instrukce vyuºívá, jiº existuje: jde o plug-iny pro PhotoShop. Podporu novému procesoru ale ohlásila ²ada softwarov∞ch firem i v∞robcà grafick∞ch karet. Firm╪ Apple se v poslední dob╪ da²í. Po jednom roce po uvedení iMacà jich prodala asi 2 miliony a nové p²enosné poƒítaƒe iBook si jiº objednalo 140 000 zájemcà.
Tím je v∞ƒet procesorov∞ch novinek prozatím u konce, ale ²ada dalτích nás jeτt╪ ƒeká.
