Za p²ístup k internetu se dnes platí zpàsobem, kter∞ jiº dávno neodpovídá realit╪. Najít ideální model zpoplatσování internetu nebude nijak jednoduché, ale urƒité zlepτení je na obzoru. Je jím masov∞ nástup nabídek v oblasti pevného p²ipojení s tarifikací podle objemu p²enesen∞ch dat.
Spravedliv╪jτí budoucnost internetu?
Zpàsob, jak∞m se dnes platí za p²ístup k internetu, má své ko²eny v akademické minulosti této celosv╪tové sít╪. Vychází totiº z principà, které byly charakteristické pro pion∞rské doby vzniku tohoto technologického zázraku, ale dnes jsou jiº p²ekonány. Konkrétn╪ jde o to, zda se mají uºivatelé pauτálním zpàsobem podílet na spoleƒn∞ch nákladech, které si chod internetu ºádá, nebo zda mají platit za svàj p²ístup úm╪rn╪ tomu, jak jej skuteƒn╪ vyuºívají.
První varianta byla optimálním ²eτením v dobách akademického internetu. Tehdy bylo skuteƒn╪ nejjednoduττí, aby kaºd∞ p²ispíval na spoleƒn∞ experiment n╪jakou pauτální ƒástkou, obvykle odvozenou od jeho velikosti a zpàsobu p²ipojení, a ne podle toho, jak bude internet skuteƒn╪ vyuºívat. Tehdy, v dob╪ akademického internetu, to bylo smysluplné, logické a také velmi praktické - dalo se totiº p²edpokládat, ºe zpàsob akademického vyuºití bude vτude vícemén╪ stejn∞. Tomu se pak p²izpàsobilo i fungování v╪tτiny internetov∞ch sluºeb, p²iƒemº asi nejmarkantn╪ji je to vid╪t na elektronické poτt╪: zatímco u b╪ºné listovní poτty platí vτe odesilatel, na doruƒení kaºdého e-mailu v internetu se podílí jak odesilatel, tak i kaºd∞ jeho p²íjemce - v zásad╪ srovnateln∞m dílem.
Kdyº se poƒátkem devadesát∞ch let akademick∞ internet p²em╪nil na internet komerƒní, princip jeho pauτálního financování se zachoval: komerƒní uºivatelé platí za jeho pouºívání pauτálním zpàsobem, kter∞ je odvozen od toho, jak velkou zát╪º mohou zpàsobit svému providerovi (a potaºmo internetu jako takovému). Zmín╪nou zát╪ºí se p²itom rozumí "spot²eba" p²enosové kapacity, jdoucí na vrub p²enáτen∞m datàm. Velmi dàleºit∞ je zde ale p²edpoklad o velikosti a pràb╪hu této zát╪ºe u konkrétních zpàsobà p²ipojení: v p²ípad╪ komutovan∞ch uºivatelà je míra jejich schopnosti vytvá²et zát╪º (p²enáτet data) omezena propustností komutované linky, a tak se velikost fakticky zpàsobené zát╪ºe odvozuje od toho, jak dlouho je uºivatel p²ipojen. Proto také tarify poskytovatelà internetu za komutované linky byly zpoƒátku v∞hradn╪ ƒasov╪ závislé, a teprve po urƒitém ƒase a díky konkurenci mezi providery se staly pauτálními (p²iƒemº vychází z urƒité empiricky zjiτt╪né pràm╪rné doby p²ipojení uºivatele).
V p²ípad╪ p²ipojení pevnou linkou je tomu principiáln╪ stejn╪: uºivatelé p²ipojení pevnou linkou mohou vytvá²et tak velkou zát╪º, jakou jim umoºσuje celková propustnost (kapacita, resp. p²enosová rychlost) jejich p²ípojky. P²edpoklad je p²itom takov∞, ºe uºivatelé budou své p²ipojení vyuºívat skuteƒn╪ "na doraz" neboli vytvá²et skuteƒn╪ tak velkou zát╪º, jak jen bude principiáln╪ moºné (a v praxi b∞vá tento p²edpoklad opravdu napln╪n). Proto jsou i klasická p²ipojení pevnou linkou tarifikována pauτáln╪, zpàsobem odvozen∞m od jejich propustnosti (p²enosové rychlosti).
Zásadní zlom do dosavadních tarifních zvyklostí vτak p²inesly n╪které nové, tzv. alternativní p²ístupové technologie, nap²íklad ràzné bezdrátové p²ípojky, p²ípojky skrze rozvody kabelové televize, ƒi dokonce p²ípojky po optick∞ch vláknech. Jejich spoleƒn∞m rysem je to, ºe nabízejí velmi vysokou propustnost (vysokou p²enosovou rychlost, by£ n╪kdy jen nárazovou) - nap²íklad v ²ádu stovek kilobità za sekundu aº megabità za sekundu. Dàleºité ale je, ºe pokud by uºivatel m╪l platit dosavadním zpàsobem za zát╪º, kterou by p²i takovéto propustnosti mohl teoreticky zpàsobovat sítím svého providera, pak by urƒit╪ brzy zkrachoval - ƒi spíτe by si takto drahou sluºbu nekoupil. Jedním z moºn∞ch ²eτení bylo zavést um╪lé zpomalení, t²eba na pouh∞ch 28,8 kb/s, aby se uºivatel vàbec "doplatil". Poskytovatelé internetu si ale velmi brzy uv╪domili, ºe to není správná strategie: to, co je pro v∞konnost jejich sítí podstatné, není rychlost, jakou data proudí k jejich zákazníkàm, ale spíτe celkov∞ objem t╪chto dat! Proto se rad╪ji smí²ili s tím, ºe zákazníci budou p²ipojeni vysokou rychlostí, a zaƒali je "kasírovat" podle toho, jak velké objemy dat skuteƒn╪ p²enesou.
Pravda je, ºe zpoplatσování podle objemu p²enesen∞ch dat nemusí v╪rn╪ odráºet to, jak∞ faktick∞ uºitek p²ináτí uºivatelàm jejich p²ipojení k internetu. Urƒit╪ to ale odráºí v╪rn╪ji neº stávající pauτální tarifikace závislá na maximální generovatelné zát╪ºi. Navíc objemov╪ závislá tarifikace umoºnila pon╪kud sníºit celkovou cenovou hladinu, nebo£ dovolila provideràm p²ijít na trh s ràzn∞mi tarifními programy, které jsou jemn╪ji odstupσovány podle toho, jak intenzivn╪ uºivatelé s internetem pracují. Tarifikace podle objemu p²enesen∞ch dat se nyní zaƒíná prosazovat i do oblasti klasického p²ipojení pevnou linkou (kde nejsou vysoké nárazové p²enosové rychlosti) a to p²ináτí jeden nesmírn╪ pozitivní efekt: p²ekonává to dosavadní velkou cenovou bariéru mezi komutovan∞m p²ipojením a p²ipojením po pevné lince. Jestliºe aº do nedávna p²iτlo nejlacin╪jτí pevné p²ipojení (rychlostí 33,6 kb/s, bez pronájmu p²enosového okruhu) na ƒástku v ²ádu deseti tisíc, dnes màºete stejn╪ rychlé p²ipojení s tarifikací podle objemu p²enesen∞ch dat (oznaƒované jako "poƒítaná pevná linka" ƒi "osobní pevná linka") po²ídit v∞razn╪ lacin╪ji - samoz²ejm╪ pokud máte menτí nároky na objemy p²enáτen∞ch dat a "vejdete" se do p²ísluτn∞ch limità. Pro n╪koho to nemusí mít ºádn∞ v∞znam, ale pro n╪koho naopak ano, a velk∞. V kaºdém p²ípad╪ jde o vst²ícn∞ krok sm╪rem k zákazníkàm.
