Nástup DVD technologie nebyl takov∞, jak si moºná ²ada firem p²ála. Rychlejτímu rozτí²ení navíc brání i neexistence standardu v oblasti p²episovateln∞ch diskà DVD. Poj╘me se podívat trochu do historie optick∞ch médií i na ràzné technologie p²episovateln∞ch diskà.
DVD-RAM v. DVD+RW
Disky CD (Compact Disk) jsou na sv╪t╪ jiº p²es 15 let. Byly totiº p²edstaveny v roce 1983 firmami Philips a Sony jako nov∞, p²edevτím hudební nosiƒ. Pozd╪ji (asi v roce 1986) se zaƒaly ve sv╪t╪ poƒítaƒà prosazovat disky CD-ROM a dnes si to bez nich vlastn╪ ani nedovedeme p²edstavit. Staly se prost²edkem pro distribuci softwaru, jsou na nich uloºeny ràzné encyklopedie, hry, firemní prezentace, databáze a podobn╪ a mechanika CD-ROM, která je schopna disky CD-ROM ƒíst, je snad jiº v kaºdém novém poƒítaƒi.
Po discích CD-ROM se zaƒaly prosazovat disky CD-R a pozd╪ji i disky CD-RW. P²edevτím disky CD-R (CD-Recordable) se staly velice populárními a cena mechanik CD-R (tzv. "vypalovaƒek"), které jsou schopny na disky CD-R zapisovat, se sníºila pod 8000 Kƒ; tato za²ízení tedy uº dávno nejsou pouze doménou profesionálà a v╪tτích firem. Technologie p²episovateln∞ch diskà CD-RW (CD-ReWritable) byla p²edstavena v roce 1996 a jiº v roce 1997 se zaƒaly první mechaniky CD-RW prodávat. Ty jsou schopny opakovan╪ zapisovat na disky CD-RW i jednorázov╪ na disky CD-R. Cena diskà CD-RW je ale p²ece jen stále dost vysoká, a tak jsou populárn╪jτí mnohem levn╪jτí disky CD-R. K v╪tτímu rozτí²ení technologií CD-R a CD-RW p²isp╪la také snadn╪jτí obsluha mechanik a mnohem jednoduττí zpàsob zápisu, kter∞ usnadσují moderní programy. Není divu, ºe se v roce 1998 na celém sv╪t╪ prodalo uº asi 700 milionà diskà CD-R/RW a letos se má prodat asi 15 milionà mechanik CD-R/RW.
Kam s daty
D²íve fantastická kapacita diskà CD-ROM a CD-R, tedy 650 MB, ale pomalu p²estávala staƒit, a proto se zaƒalo hledat vhodn╪jτí médium. V prosinci roku 1994 firmy Sony a Philips p²edstavily vysokokapacitní disk Multimedia CD (MMCD). Spoleƒnosti Time Warner a Toshiba zase o n╪co pozd╪ji p²edstavily svàj disk nazvan∞ Super Disk (SD). Ob╪ skupiny firem se nakonec dohodly na spoleƒném postupu a v roce 1995 byly poloºeny základy technologie DVD.
O technologii DVD se stará skupina firem nazvaná DVD Forum (d²íve DVD Consorcium), která byla zaloºena v roce 1995 a jejímiº ƒleny bylo zpoƒátku deset firem. Jde o firmy Hitachi, Matsushita Electric Industrial (Panasonic), Mitsubishi Electric, Philips Electronics, Pioneer Electronic, Sony, Thomson Multimedia, Time Warner, Toshiba a Victor Company. DVD Forum p²edevτím definuje ràzné standardy a metody v∞roby. V souƒasné dob╪ je ƒleny DVD Fora uº p²es sto firem; je otev²ené pro vτechny a ƒlenské firmy nemusí nutn╪ podporovat jen formáty navrºené v rámci DVD Fora.
Disk DVD (digital video disc) byl zpoƒátku vyvíjen p²edevτím jako nov∞ nosiƒ pro video, protoºe kazety VHS nejsou ideální. První DVD p²ehrávaƒe se na americkém trhu objevily uº v roce 1997. V roce 1996 pak byl p²esn╪ specifikován i disk DVD-ROM (jako nosiƒ dat pro pouºití v oblasti IT) a disky DVD se zaƒaly prosazovat jako mnohem univerzáln╪jτí médium (digital versatile disc). Disky DVD se od diskà CD na první pohled neliτí a mají stejné rozm╪ry, tedy pràm╪r 12 cm. Kapacita disku DVD je ale mnohem vyττí - v základní verzi 4,7 GB (tedy p²esn╪ 4,38 GB). Specifikovány jsou ale i disky oboustranné a disky se dv╪ma vrstvami, i kdyº se zatím p²íliτ nepouºívají. Na spodní vrstvu se vejde 3,7 GB, a tak maximální kapacita oboustranného a dvouvrstvého disku DVD màºe b∞t aº 17 GB.
Ani mechaniky DVD-ROM, schopné ƒíst disky CD-ROM i DVD-ROM, se od mechanik CD-ROM na první pohled p²íliτ neliτí - mají stejné rozm╪ry, vzhled, mechanismus vkládání diskà a rozhraní (SCSI nebo IDE). Jejich elektronika je ale samoz²ejm╪ jiná. Podle odhadà spoleƒnosti IDC se v roce 1998 celosv╪tov╪ prodalo asi 6,1 milionu mechanik DVD-ROM a v tomto roce by jich m╪lo b∞t prodáno asi 19,2 milionu. Mechaniky DVD uº pomalu pronikají i do notebookà.
Kde je problém?
Prodej mechanik DVD vτak neprobíhal a neprobíhá podle d²ív╪jτích p²edpov╪dí analytikà ani podle p²ání v╪tτiny v∞robcà. Podle p²edpov╪dí m╪l totiº prodej mechanik DVD p²edstihnout prodej mechanik CD-ROM uº tento rok, avτak nedoτlo k tomu. Podle upraven∞ch prognóz by k obratu m╪lo dojít aº n╪kdy po roce 2000.
P²íƒin pomalejτího rozτí²ení technologie DVD je n╪kolik a jednou z nich je i to, ºe DVD Forum není marketingovou firmou, ale firmou technologickou, a tak propagace tohoto média tak trochu vázne. Ze zaƒátku se podpory DVD nedostávalo ani ze strany Hollywoodu, tedy firem, které mají "pod palcem" filmové tituly, a dlouho se diskutovalo i o zpàsobu ochrany diskà DVD p²ed nelegálním kopírováním. V∞robci se nemohli dohodnout ani na formátu audia: rozhodovalo se mezi formáty Dolby AC3 Surround Sound a MPEG-2 digital audio. První mechaniky DVD-ROM také nebyly schopny ƒíst disky CD-R.
Rozvoji DVD brání také typick∞ problém novinek - vzniká jak∞si zaƒarovan∞ kruh, protoºe málokdo si koupí DVD p²ehrávaƒ nebo mechaniku DVD-ROM, kdyº je nedostatek DVD titulà, a nedostatek titulà je zase proto, ºe se DVD mechaniky jeτt╪ p²íliτ nerozτí²ily. U nás je nabídka filmov∞ch titulà na DVD jiº sice pom╪rn╪ bohatá, ale jde v╪tτinou o starτí tituly. Novinky jsou d²íve dostupné na videokazetách. Se softwarem na DVD je to jeτt╪ mnohem horτí, protoºe krom╪ LangMasteru snad nic jiného na DVD není.
Problém navíc
Aby problémà nebylo málo, je tu dalτí dilema, t∞kající se p²episovateln∞ch diskà DVD. O p²episovateln∞ch discích DVD se zaƒalo hovo²it hned zpoƒátku v∞voje a specifikace DVD, protoºe bylo jasné, ºe tudy pàjde v∞voj, podobn╪ jako se postupn╪ prosadily technologie CD, CD-ROM, CD-R a CD-RW. Postupn╪ vznikly dva návrhy p²episovateln∞ch diskà DVD. Za jedním z nich stály firmy Hitachi, Matsushita Electric a Toshiba a za druh∞m pak firmy Sony a Philips. Kompromisní standard, kter∞ vycházel ƒásteƒn╪ z obou návrhà, byl nazván DVD-RAM a byl schválen DVD Forem. Firmy Sony a Philips ale dále v╪²ily spíτe ve v∞hody svého navrhovaného ²eτení a prosazují jiné disky, nazvané DVD+RW - a máme tu "válku" o standard. Tato válka tak trochu p²ipomíná válku mezi formáty videokazet ze 70. a 80. let, z jejíhoº v∞sledku je jasné, ºe vyhrát nemusí b∞t vºdy to lepτí ²eτení.
P²episovatelné disky DVD se na trhu samoz²ejm╪ oƒekávají a pro svou vysokou kapacitu jsou vhodné pro celou ²adu úƒelà, nap²íklad pro ukládání multimédií, grafiky, CAD návrhà a podobn╪, a mohly by nahradit jak disky CD-R a CD-RW, tak i nap²íklad disky Zip, Jaz a také diskety. Mohly by se tady stát jak∞msi univerzálním médiem, kter∞ by ²eτil vτechny pot²eby, a tak krom╪ pevného disku a mechaniky pro p²episovatelné disky DVD by v poƒítaƒi ºádná dalτí mechanika vlastn╪ nemusela b∞t. Disky DVD jsou tedy vhodnou platformou jak pro distribuci softwaru, tak pro archivaci nejràzn╪jτích dat. Existence odliτn∞ch formátà vτak prosazení p²episovateln∞ch diskà DVD urƒit╪ zpomalí.
Formát DVD-RAM
Disky DVD-RAM jsou tedy oficiáln╪ podporovány DVD Forem a specifikace t╪chto diskà byla oznámena v dubnu roku 1997. Za disky DVD-RAM ale stojí jen n╪kte²í ƒlenové tohoto sdruºení, konkrétn╪ firmy Hitachi, Matsushita Electric (Panasonic) a Toshiba, coº jsou ale firmy velice známé. Disky DVD-RAM mají kapacitu bu╘ 2,6 GB, nebo 5,2 GB, pokud jsou to disky oboustranné. P²ipravují se ovτem i disky DVD-RAM s kapacitou 4,7 GB, tedy se stejnou kapacitou, jakou mají disky DVD-ROM.
Formát DVD-RAM má nyní urƒit∞ náskok, protoºe mechaniky DVD-RAM jsou jiº na trhu delτí dobu a u nás jsou jiº také b╪ºn╪ dostupné. S jednou z nich jste se mohli dokonce setkat i na stránkách naτeho ƒasopisu. µlo o mechaniku Panasonic LF-D1014, která nyní stojí asi 20 000 Kƒ. Mechaniky DVD-RAM ale vyrábí i dalτí firmy, nap²íklad firmy Hitachi, Samsung nebo AOpen. Mechaniky ƒtou a zapisují na disky DVD-RAM a PD a to rychlostí 1385 KB/s.
Nev∞hodou diskà DVD-RAM je to, ºe musí b∞t uloºeny v pouzd²e (kartridºi). Jednostrann∞ disk je sice moºné teoreticky z pouzdra vyjmout a pouºívat ho samostatn╪, ale takov∞to disk pak jiº není moºné dále p²episovat. Disky jsou totiº pom╪rn╪ citlivé na neƒistoty a dotyk prstà, a tak ochrana pouzdra je pro n╪ dàleºitá. Mechaniky DVD-RAM pouºívají technologii CLV (Constant Linear Velocity), a dosahují tedy konstantní p²enosové rychlosti, a to na celém povrchu disku. Kvàli tomu ale musí m╪nit rychlost otáƒení disku.
Mechaniky DVD-ROM (alespoσ ty souƒasné) nejsou schopny disky DVD-RAM ƒíst, a to nejen kvàli tomu, ºe disky DVD-RAM jsou uloºeny v pouzdru, které nejsou mechaniky DVD-ROM schopny pojmout (disky DVD se do nich vkládají voln╪ bez pouzdra), ale i z dalτích p²íƒin. Jedinou v∞hodou technologie DVD-RAM je tedy to, ºe jsou jiº delτí dobu na trhu.
Formát DVD+RW
Za konkurenƒním formátem DVD+RW (ReWritable) stojí firmy Sony, Hewlett-Packard, Philips Electronics, Mitsubishi Chemical, Ricoh a Yamaha, tedy op╪t firmy velmi zvuƒn∞ch jmen, které v oblasti IT a p²edevτím v oblasti technologií optick∞ch diskà n╪co znamenají. Tyto firmy jsou nyní spojeny v alianci nazvané DVD+RW Compatibility Alliance (DCA). Na rozdíl od diskà DVD-RAM nejsou disky DVD+RW umíst╪ny v pouzdru (caddy), a mnohem snadn╪ji se tedy s nimi manipuluje. Jejich kapacita je vyττí, a to 3 GB.
Zám╪r uvést na trh mechaniku DVD+RW byl oznámen jiº v listopadu minulého roku na v∞stav╪ Comdex, kde byly p²edstaveny jiº první funkƒní vzorky. Termín pro uvedení prvních mechanik, tedy první polovina letoτního roku, se poda²ilo splnit a koncem kv╪tna p²edstavila jedna z firem prosazujících formát DVD+RW, konkrétn╪ Hewlett-Packard, první komerƒn╪ dostupnou mechaniku DVD+RW nazvanou HP DVD Writer 3100i. Skuteƒn╪ se ale zaƒne dodávat aº na podzim tohoto roku.
Mechanika HP DVD Writer 3100i ƒte a zapisuje na disky DVD+RW a ƒte disky DVD-ROM, DVD video, CD-RW, CD-R, CD--ROM a CD audio. Jde o interní mechaniku, která se p²ipojuje pomocí rozhraní SCSI. Disky DVD+RW ƒte a zapisuje na n╪ 1,25násobnou rychlostí DVD, tedy rychlostí 1,7 MB/s. Jde o ekvivalent 11rychlostní mechaniky CD-RW. Dodává se s programem Adaptec Direct DVD, kter∞ ukládání zjednoduτuje, a s diskem se pracuje podobn╪ jako s disketou. U mechaniky se pouºívá technologie CAV (constant angular velocity - konstantní úhlová rychlost), kdy se data nep²enáτejí konstantní p²enosovou rychlostí. Cena mechaniky HP DVD Writer 3100i bude okolo 700 dolarà a jeden disk DVD+RW by m╪l stát asi 30 dolarà.
Podobn╪ jako disky DVD-RAM nelze disky DVD+RW ƒíst v mechanikách DVD-ROM (ale vloºit je do mechaniky samoz²ejm╪ moºné je). Jak ale tvrdí firmy z aliance DCA, mechaniky DVD-ROM jsou schopny disky DVD+RW ƒíst po mal∞ch a málo nákladn∞ch zm╪nách (konkrétn╪ po zm╪n╪ firmwaru a dekodéru) a ƒíst je by m╪ly b∞t schopny i n╪které nov╪ vyráb╪né mechaniky DVD-ROM. Formát DVD+RW nebyl sice uznán DVD Forem, ale jako standard ho schválila asociace ECMA (ECMA - European Computer Manufacturers Association). Také formát DVD+RW se bude jeτt╪ vyvíjet a v dalτí fázi se poƒítá s oboustrann∞mi disky DVD+RW o kapacit╪ 6 GB a s disky o kapacit╪ 4,7 GB. Nová ²ada mechanik by také m╪la b∞t schopna zapisovat rychlostí 2,5x DVD, to ale p²ichází v úvahu aº n╪kdy mezi roky 2000 - 2001.
A jeτt╪ dalτí
V∞ƒet ràzn∞ch formátà DVD ale jeτt╪ není u konce. Krom╪ diskà DVD+RW a DVD-RAM existují i disky DVD-R a p²ipravují se i p²episovatelné disky DVD-R/W. Tyto dv╪ technologie jsou spojeny p²edevτím s firmou Pioneer. V p²ípad╪ disku DVD-R jde v podstat╪ o DVD verzi disku CD-R. Disky DVD-R jsou z podobného materiálu, avτak na rozdíl od diskà CD-R mají kapacitu 3,95 GB. První mechaniky DVD-R se zaƒaly prodávat koncem roku 1997 a v dubnu tohoto roku firma Pioneer p²edstavila i 4,7GB disky DVD-R a mechaniky pro n╪.
Velkou v∞hodou diskà DVD-R je to, ºe je lze ƒíst v mechanikách DVD-ROM i v DVD p²ehrávaƒích. Nev∞hodou je ale cena mechanik i diskà. Mechanika DVD-R totiº stojí asi 5500 USD a jeden disk DVD-R asi 50 USD. Podobn╪ jako byly zpoƒátku nedostupné mechaniky CD-R, zàstává technologie DVD-R kvàli cen╪ vhodná zatím pouze pro profesionály, kte²í vyvíjejí DVD tituly a pot²ebují zkuτební disky, na kter∞ch vyzkouτí p²ed masovou v∞robou funkƒnost.
Z technologie DVD-R vychází jeτt╪ technologie DVD-RW (nebo také DVD-R/W). Na disky DVD-RW s kapacitou 3,95 lze data zaznamenat, smazat je a znovu zapsat. V mechanikách DVD-RW by m╪lo b∞t moºné pouºít disky DVD-R i DVD-RW podobn╪ jako u mechanik CD-RW. Stejn╪ jako disky DVD-R bude moºné disky DVD-RW ƒíst vτude, i ve videop²ehrávaƒích. Zám╪rn╪ píτi bude moºné, protoºe mechaniky DVD-RW nejsou zatím na trhu a i poté se nejspíτe stanou záleºitostí pro profesionály. Také u nich se poƒítá v dalτí fázi se zv∞τením kapacity na 4,7 GB.
Jak z toho ven?
Nejasnosti kolem standardu p²episovateln∞ch diskà DVD mají za následek, ºe n╪kte²í uºivatelé odkládají jak nákup mechanik DVD-ROM, tak i p²episovateln∞ch mechanik DVD - ƒekají na to, které ²eτení se prosadí. Uºivatel se nutn╪ bojí toho, ºe si vybere formát, kter∞ nebude v budoucnu podporován a kter∞ bude svázán pouze s konkrétní mechanikou. A ƒekání nepomàºe ani jedné ze stran. Situaci se proto snaºí vy²eτit i organizace OSTA (Optical Storage Technology Association), a tak se chce dohodnout na n╪jakém ²eτení. Situaci by nap²íklad pomohlo, kdyby mechaniky DVD-ROM byly schopny ƒíst bez problémà vτechny typy diskà CD i DVD (vƒetn╪ vτech t²ech typà p²episovateln∞ch diskà DVD). Spoleƒnost OSTA jiº nap²íklad stojí za standardem MultiRead - mechaniky CD-ROM s touto funkcí mohou ƒíst vτechny disky CD, a to vƒetn╪ diskà CD-RW. Pokud by se prosadilo n╪co podobného u diskà DVD, nemuseli by se uºivatelé tolik bát do p²episovateln∞ch mechanik DVD investovat.
Je s podivem, ºe DVD Forum "poºehnalo" technologii (tedy technologii DVD-RAM), která není zp╪tn╪ kompatibilní s mechanikami DVD-ROM, v té dob╪ jiº prodávan∞mi. Pokud by se od zaƒátku prosazoval kompatibilní formát, takovéto problémy by moºná nevznikly. Kaºdá z p²episovaten∞ch technologií má své urƒité v∞hody i nev∞hody a vybrat jednu z nich je nyní problém. Uvidíme, jak si s více p²episovateln∞mi DVD formáty poradí trh.
