LET !Pohyb têlesa vzduchem (aeroplány) LIS "Hydraulické za⌐ízení pro deformaci LOM Jev vznikající na çoçce KLID Opak pohybu RTUå Kovovê st⌐íbrná têæká kapalina SMëR To, kam síla pûsobí STïN "Oblast za têlesem, kde není svêtlo SïLA Znaçíme ji F TLAK &Podíl síly a plochy na níæ síla pûsobí TïHA Název síly (oznaçení G) DRÅHA Oznaçujeme ji s ODRAZ Jev vznikající na zrcadle POHYB
Opak klidu T₧ENï "Jev p⌐i dotyku a pohybu dvou têles NEWTON Jednotka síly OPTIKA Nauka o svêtle PASCAL Jednotka tlaku VALIVÉ &Název t⌐ení p⌐i "koulení" a "kutálení" V¥VëVA $P⌐ístroj ke sniæování tlaku v nádobê ANEROID Kovovÿ tlakomêr BEZTïÆE Stav v kosmické lodi OTÅÇIV¥ Název úçinku síly (rotaçní) PAPRSEK #P⌐ímka, po které se pohybuje svêtlo PLOVÅNï &Jev, kdy têlesa se pohybují po hladinê PODTLAK &Tlak men¿í neæ atmosférickÿ (v nádobê) P₧ETLAK &Tlak vêt¿í neæ atmosférickÿ (v nádobê) SMYKOVÉ $Název t⌐ení p⌐i dotyku rovnÿch ploch SPOJENÉ Název "propojenÿch" nádob TëÆI¢Të &Bod, kam mûæeme soust⌐edit tíhu têlesa BAROGRAF P⌐ístroj pro zapisování tlaku BAROMETR Tlakomêr HUSTOMëR P⌐ístroj k mê⌐ení hustoty MANOMETR %P⌐ístroj k mê⌐ení p⌐etlaku (podtlaku) PROUDëNï Pohyb kapaliny RYCHLOST Podíl dráhy a çasu TLAKOMëR P⌐ístroj k mê⌐ení tlaku ATMOSFÉRA Vzdu¿nÿ obal Zemê DEFORMACE Zmêna tvaru têlesa vlivem síly KOMPRESOR (P⌐ístroj ke zvy¿ování tlaku (nafukování) K₧IVOÇAR¥ Název pohybu po k⌐ivce MECHANIKA Nauka o pohybu têles a silách P₧ïMOÇAR¥ Název pohybu po p⌐ímce PªSOBI¢Të Umístêní (poçátek) síly ROVNOVÅHA Stav, kdy se úçinky sil ru¿í VZTLAKOVÅ %Název síly pûsobící v kapalinê vzhûru
ARCHIMEDES %Staro⌐eckÿ uçenec (têleso v kapalinê)
ROVNOMëRN¥ $Název pohybu (stále stejná rychlost)
SETRVAÇNïK %"za⌐ízení" pro pohon dêtskÿch autíçek
TORRICELLI "Italiskÿ fyzik (atmosférickÿ tlak)
V¥SLEDNICE "Síla vzniklá sloæením nêkolika sil HYDRAULICK¥ Název lisu (kapalina) RELATIVNOST "Vlastnost pohybu (vzhledem k çemu) SETRVAÇNOST &Vlastnost têlesa bÿt v klidu çi pohybu ZPOMALOVÅNï Zmen¿ování rychlosti ZRYCHLOVÅNï Zvêt¿ování rychlosti ATMOSFÉRICK¥ Název tlaku vzduchu AERODYNAMICK¥ )Název tvaru têlesa s nejm.odporem vzduchu HYDROSTATICK¥ Název tlaku v kapalinê OHM Jednotka el. odporu VAR Stav vody p⌐i 1OO oC IONT El.nabitá çástice PÅRA "plynné skupenství" vody RELÉ Spínací p⌐ístroj (elektromagnet) TÅNï Zmêna pevné látky na kapalinu UZEL Vodivé spojení více el.vodiçû VOLT Jednotka el. napêtí WATT Jednotka vÿkonu AMPÉR Jednotka el. proudu ANODA Kladná elektroda CïVKA Izolovanÿ "stoçenÿ" vodiç DIODA Polovodiçová souçástka PN JOULE Jednotka práce a energie KOTVA !Çást toçivého el.motoru s vinutím NÅBOJ Elektr.veliçina - oznaç. Q ODPOR &Vlastnost látky bránit prûch.el.proudu OHMªV Název zákona U=R.I PARNï Název stroje J. Watta PROUD Usmêrnênÿ pohyb el. nábojû (I) PRÅCE Souçin síly a dráhy RADAR Zkrácenê radiolokátor ROTOR Otáçivá çást el. motoru TEPLO $Energie (p⌐echází z tepl. na chlad.) VODIÇ Látka vedoucí el.proud VODNï !Název elektrárny (⌐eky, p⌐ehrady) V¥BOJ Prûchod el.proudu plynem V¥KON Práce za ças ZKRAT "Poruchové spojení vodiçû s napêtím ANIONT Zápornÿ iont DYNAMO #Generátor na vÿrobu stejnosm.proudu JISKRA Druh el.vÿboje (blesk) JISTIÇ &Samoçinnÿ vypínaç (ochrana p⌐i zkratu) KATODA Záporná elektroda NAPëTï El.veliçina - oznaç. U OBLOUK Druh el.vÿboje (lampa,pec) SPïNAÇ 'Za⌐ízení pro zapínání a vypínání obvodu STATOR Nehybná çást el. motoru VOLTªV Název nejstar¿ího el.çlánku VYSOKÉ "Druh napêtí - dálkové vedení 38 kV BANÅNEK $Jednopólová "zástrçka" (jiæní ovoce) BATERIE Druh el.zdroje (nap⌐.4,5 V) ENERGIE Nast⌐ádaná práce INDUKCE 'Jev - vodiç v el.poli (elektrostatická) IZOLACE Ochrana vodiçû p⌐ed dotykem IZOLANT Látka nevedoucí el.proud JADERNÅ Název elektrárny (uran, reaktor) KATIONT Kladnÿ iont NEVODIÇ Jinak izolant OHMMETR P⌐ístroj k mê⌐ení el. odporu REOSTAT Rezistor s promênnÿm odporem ROZHLAS Rádio TELEFON $P⌐ístroj pro p⌐enos zvuku "po drátê" TEPELNÅ Název elektrárny (uhlí) TUHNUTï Obrácenÿ proces k tání TURBïNA Parní toçivÿ motor (elektrárny) VEDENïM #Druh ¿í⌐ení tepla v pevnÿch látkách VIDLICE Protikus zásuvky VNIT₧Nï Název energie çástic v látce V¥BOJKA Zdroj svêtla - vÿboj v plynu ZÅSUVKA $"zdí⌐ky" pro odbêr el.proudu (22O V) ZÅ₧ENïM #Druh ¿í⌐ení tepla (nap⌐. ze Slunce) ZÅ₧IVKA 'Nejuæívanêj¿í vÿbojka (náhrada æárovek) POHYBOVÅ #Název energie pohybujících se têles POJISTKA Ochrana p⌐i zkratu (p⌐etaví se) POLOHOVÅ Název energie polohy têlesa REZISTOR Prvek el.obvodu (mající odpor) ST₧ïDAV¥ &Çasovê (periodicky) promênnÿ el. proud TELEGRAF P⌐ístroj pro p⌐enos morseovky TELEVIZE 'P⌐enos obrazu el. cestou (çb. i barev.) UZEMNëNï El. vodivé spojení se zemí VLHKOMëR $P⌐ístroj pro mê⌐ení vlhkosti vzduchu VODIVOST Vlastnost látky vést teplo VOLTMETR P⌐ístroj k mê⌐ení el. napêtí VZNëTOV¥ Název spalovacího motoru (nafta) WATTMETR P⌐ístroj k mê⌐ení el. vÿkonu ZÅÆEHOV¥ !Název spalovacího motoru (benzín) ùÇINNOST Podíl vÿkonu a p⌐íkonu stroje AMPÉRMETR P⌐ístroj k mê⌐ení el. proudu DOUTNAVKA Vÿbojka - doutnavÿ vÿboj ELEKTRODY !Souhrnnÿ název pro katodu a anodu KAPALNëNï P⌐emêna plynu v kapalinu POLOVODIÇ Ani vodiç, ani izolant PROUDëNïM Druh ¿í⌐ení tepla (v kapalinách) SPOT₧EBIÇ $Za⌐ízení spot⌐ebovávající el.energii SUBLIMACE P⌐emêna pevné látky na plyn
AKUMULÅTOR %Elektrochemickÿ çlánek (nap⌐.olovênÿ)
ALTERNÅTOR %Generátor na vÿrobu st⌐ídavého proudu
ELEKTRÅRNA "továrna" na vÿrobu el. energie
GALVANICK¥ Název elektrochemického çlánku
INDUKOVAN¥ &Název proudu vznik. p⌐i elmag. indukci
KONDENZACE Jinÿm slovem kapalnêní
POLARIZACE Jev - izolant v el.poli
ROZVëTVEN¥ Nejednoduchÿ el.obvod
TRANZISTOR Polovodiçová souçástka (E,B,K)
VYPA₧OVÅNï P⌐emêna kapaliny v plyn DESUBLIMACE P⌐emêna plynu na pevnou látku ELEKTROL¥ZA %Elektrochemickÿ proces (vodnÿ roztok) ELEKTROMETR )P⌐ístroj k mê⌐ení el. energie ("el.hod.") ELEKTROSKOP P⌐ístroj ke zji¿têní el. náboje GALVANOMETR &Citlivÿ mê⌐. p⌐ístroj - malé el.proudy POTENCIOMETR $Rezistor s promênnÿm odporem (poƒák) STEJNOSMëRN¥ Název nest⌐ídavého el. proudu ELEKTROMAGNET Cívka s magnetickÿmi úçinky TRANSFORMÅTOR "Za⌐ízení mênící velikost el.napêtí D Znaçka momentu dvojice sil J Znaçka jednotky práce M Znaçka momentu síly N Znaçka jednotky síly S Znaçka jednotky çasu W Znaçka jednotky vÿkonu HB Bêæná zkratka hmotného bodu KG Znaçka jednotky hmotnosti SI Mezinárodní soustava jednotek MOL Základní jednotka SI ZZE %Zkratka pro "Zákon zachování energie" ZZH &Zkratka pro "Zákon zachování hybnosti" ÇAS Základní veliçina SI AKCE 'Název síly (3. Newtonûv pohybovÿ zákon) DOBA !Ças uplynulÿ mezi dvêma událostmi GIGA Násobek jednotky (109) KILO Násobek jednotky (103) KLID
Stav têles MARS Planeta se jménem boha války MEGA Násobek jednotky (106) METR Základní jednotka SI MILI Násobek jednotky (10-3) NANO Násobek jednotky (10-9) PIKO Násobek jednotky (10-12) PLYN Tekutina s velkou stlaçitelností SïLA +Veliçina vyjad⌐ující pûsobení têles na sebe TERA Násobek jednotky (1012) TLAK "Skalární veliçina daná podílem F/S TUHÉ !Têleso, které je nedeformovatelné URAN 1Planeta sluneçní soustavy (téæ název chem. prvku) WATT Jednotka vÿkonu ZEMë "Modrá" planeta ZZHM (Zkratka pro "Zákona zachování hmotnosti" AMPÉR Základní jednotka SI DRÅHA Délka úseku trajektorie DÉLKA Základní veliçina SI ISAAC K⌐estní jméno Newtona JOULE Jednotka práce KAPPA Gravitaçní konstanta MIKRO Násobek jednotky (10-6) PLUTO (Nejvzdálenêj¿í planeta sluneçní soustavy POHYB
Stav têles PRÅCE Znaçíme ji W STÅLÅ (Druh rovnováæné polohy têlesa (stabilní) VOLNÅ ,Druh rovnováæné polohy têlesa (indiferentní) V¥KON )Skalární veliçina (rychlost konání práce) HODINY Za⌐ízení k mê⌐ení çasu KELVIN Základní jednotka SI KEPLER 'Nêmeckÿ astronom (Johannes, t⌐i zákony) MERKUR Planeta nejbliæ¿í Slunci NEPTUN Planeta se jménem boha vodstva NEWTON Jednotka síly RADIÅN Jednotka obloukové míry REAKCE 'Název síly (3. Newtonûv pohybovÿ zákon) REÅLN¥ Nedokonale stlaçitelnÿ plyn SATURN &Planeta sluneçní soustavy (s prstenci) SKALÅR Veliçina daná pouze çíslem TëLESO Reálnÿ objekt koneçnÿch rozmêrû TïHOVÅ &Vÿslednicí gravitaçní a setrvaçné síly VEKTOR Veliçina daná velikostí a smêrem VENU¢E +Druhá planeta sluneçní soustavy (od Slunce) VRATKÅ 'Druh rovnováæné polohy têlesa (labilní) ANEROID Deformaçní tlakomêr DEBRAHE Dánskÿ astronom (Tycho) DOST₧EL Délka vrhu (vojensky) HYBNOST Vektorová veliçina znaçená p IDEÅLNï Dokonale stlaçitelnÿ plyn JUPITER "Nejvêt¿í planeta sluneçní soustavy KANDELA Základní jednotka SI OTÅÇIV¥ Druh pohybu tuhého têlesa POSUVN¥ Druh pohybu tuhého têlesa SEKUNDA Základní jednotka SI TëÆI¢Të Prochází jím vÿslednice têænic TëÆNICE P⌐ímka procházející têæi¿têm BAROGRAF (P⌐ístroj pro plynulÿ záznam hodnot tlaku DYNAMIKA Çást klasické mechaniky HMOTNOST Základní veliçina SI KAPALINA Tekutina s malou stlaçitelností KILOGRAM Základní jednotka SI KOPERNIK Polskÿ astronom (heliocentrista) MANOMETR Mê⌐íme jím p⌐etlak nebo podtlak PRªVODIÇ Polohovÿ vektor RYCHLOST )Jedna ze základních charakteristik pohybu TEKUTINA )Látka ve skupenství kapalném nebo plynném ùÇINNOST Podíl vÿkonu a p⌐íkonu ATMOSFÉRA Plynnÿ obal Zemê BERNOULLI +¢vÿcarskÿ matematik a fyzik ("... rovnice") CENTRÅLNï Druh gravitaçního pole GRAVITACE !Vzájemné pûsobení objektû na sebe HOMOGENNï Druh gravitaçního pole KINETICKÅ Druh energie LAMINÅRNï Název proudêní kapaliny MECHANIKA !Obor fyziky studující pohyb têles P₧ïMOÇAR¥ 'Pohyb, jehoæ trajektorie leæí na p⌐ímce SETRVAÇNÅ -Síla pûsobící v neinerciální vztaæné soustavê STABILITA Stálost rovnováæné polohy SVïTIVOST Základní veliçina SI VISKOZITA Vnit⌐ní t⌐ení kapalin ZRYCHLENï Míra zmêny rychlosti v çase
KINEMATIKA Çást klasické mechaniky
MECHANICKÅ &Souçet energie kinetické a potenciální
ROVNOMëRN¥ .Pohyb, kde stejnÿm dobám p⌐íslu¿í stejné dráhy POTENCIÅLNï Druh energie SETRVAÇNOST ,Vlastnost têles (1. Newtonûv pohybovÿ zákon) TRAJEKTORIE 2Mnoæina bodû, jimiæ prochází hmotnÿ bod p⌐i pohybu TURBULENTNï Název proudêní kapaliny NEROVNOMëRN¥ Pohyb, kterÿ není rovnomêrnÿ AERODYNAMICK¥ %Tvar têlesa (minimální odporová síla) HYDRODYNAMIKA "Studium zákonitostí pohybu kapalin STLAÇITELNOST (Zmen¿ování objemu pûsobením vnêj¿ích sil A Znaçka m⌐íækové konstanty C Znaçka tepelné kapacity K &Znaçka jednotky termodynamické teploty Q Znaçka tepla T Znaçka termodynamické teploty U Znaçka vnit⌐ní energie HZ Znaçka jednotky frekvence TòN (Zvuk s periodicky se opakujícími zmênami VAR 2Zmêna kapalného skupenství v plynné v celém objemuATOM Druh çástic ("nedêlitelnÿ") IONT +Çástice s poru¿enou elektrickou neutralitou PRÅH Horní a dolní mez sly¿ení TÅNï Zmêna pevné látky na kapalnou VLNA Rozruch ¿í⌐ící se prost⌐edím WATT (Skotskÿ mechanik (sestrojil parní stroj) ZVUK $Vlnêní schopné vyvolat sluchovÿ vjem AKORD Souzvuk více tónû HERTZ Název jednotky frekvence KMITY $St⌐ídavÿ pohyb s omezenou amplitudou TAHEM Název druhu deformace TEPLO 'Míra energie p⌐edané p⌐i tepelné vÿmênê V¥KYV Amplituda vÿchylky kyvadla ZDROJ 'Objekt, v nêmæ vzniká poçáteçní rozruch DIFùZE *Samovolné pronikání çástic mezi tekutinami KELVIN %Název jednotky termodynamické teploty K¥VÅNï Kmitavÿ pohyb kyvadla LAMBDA Název znaçky vlnové délky OHYBEM Název druhu deformace OZVëNA Sly¿enÿ odraæenÿ zvuk PLAZMA Çtvrté skupenství látky P₧ïÇNÉ *Druh vlnêní (rozruch kolmÿ na smêr ¿í⌐ení) SMYKEM Název druhu deformace STRUNA 'Napjaté vlákno upevnêné na obou koncích TLAKEM Název druhu deformace VEDENï %Druh p⌐enosu tepla (ve v¿ech látkách) VLNëNï "Proces ¿í⌐ení rozruchu v prost⌐edí V¥VëVA -Pouæívá se ke sníæení tlaku v uzav⌐ené nádobê ZÅ₧ENï $Druh p⌐enosu tepla (pouze v plynech) AMORFNï 'Pevná látka s nepravidelnÿm uspo⌐ádáním AMORFNï Název beztvarÿch látek BROWNªV Pohyb mikroskopického têlíska CHLADIÇ Têleso, kterému p⌐edáváme teplo DEPRESE Sníæení volné hladiny v kapilá⌐e ELEVACE Zvÿ¿ení volné hladiny v kapilá⌐e FYZICKÉ Druh kyvadla (kÿve tuhé têleso) HUDEBNï Druh zvuku (pravidelnÿ) IZOBARA +K⌐ivka v grafu vyjad⌐ující dêj (V/T=konst.) KRUHOV¥ (Dêj p⌐i nêmæ koneçnÿ stav=poçáteçní stav LADIÇKA Tyç zahnutá do tvaru U OH₧ïVAÇ "Têleso, od kterého p⌐ijímáme teplo PERIODA 'Po této dobê se dêj opakuje (znaçíme T) PODÉLNÉ 1Druh vlnêní (rozruch rovnobêænÿ se smêrem ¿í⌐ení) REFLEXE Odraz vlnêní STOJATÉ (Druh vlnêní (2 stejná vlnêní proti sobê) TEPLOTA %Veliçina charakterizující stav têlesa TUHNUTï Zmêna kapaliny na pevnou látku TURBïNA Druh parního motoru VAKANCE *Porucha vzniklá chybêjící çásticí v m⌐íæce ÇÅSTICE Skládají se z nich têlesa ADIABATA 0K⌐ivka v grafu vyjad⌐ující dêj (Poissonûv zákon) AKUSTIKA Nauka o zvuku AVOGADRO Italskÿ fyzik (konstanta NA) CELSIOVA Druh teplotní stupnice DIFRAKCE Ohyb vlnêní IZOCHORA +K⌐ivka v grafu vyjad⌐ující dêj (p/T=konst.) IZOTERMA +K⌐ivka v grafu vyjad⌐ující dêj (p.V=konst.) KRITICK¥ %Název koncového bodu k⌐ivky syté páry MOLEKULA Shluk atomû PROUDëNï +Druh p⌐enosu tepla (v kapalinách a plynech) REFRAKCE
Lom vlnêní TEPLOMëR P⌐ístroj k mê⌐ení teploty VZNëTOV¥ !Druh spalovacího motoru (naftovÿ) ZÅÆEHOV¥ #Druh spalovacího motoru (benzínovÿ) AMPLITUDA Maximální vÿchylka CHARLESªV Název zákona p/T=konst. ELASTICKÅ Název pruæné deformace FREKVENCE Definujeme ji 1/T HUYGENSªV Princip urçující vlnoplochu HYDROGRAF 'Registraçní p⌐ístroj relativní vlhkosti INFRAZVUK ,Vlnêní s frekvencí pod hranicí sly¿itelnosti IZOTROPNï /Název krystalû (rûzné smêry, stejné vlastnosti) KELVINOVA Druh teplotní stupnice KROUCENïM Název druhu deformace NEHUDEBNï Druh zvuku (nepravidelnÿ) OSCILÅTOR Kmitající soustava PLASTICKÅ Název tvárné deformace POISSONªV -Název zákona, kterÿ platí pro adiabatickÿ dêj REZONANCE "Náhlé zvy¿ování amplitudy vÿchylky REZONÅTOR Za⌐ízení zesilující vlnêní SEKUNDOVÉ %Druh kyvadla (doba kyvu na Zemi = 1s) SUBLIMACE P⌐emêna pevné látky v plyn ULTRAZVUK ,Vlnêní s frekvencí nad hranicí sly¿itelnosti
IZOBARICK¥ Dêj p⌐i nêmæ V/T=konst.
KALORIMETR P⌐ístroj k mê⌐ení tepla
KAPILARITA $Kapilární elevace a deprese souhrnnê
KONDENZACE P⌐emêna páry v kapalinu
PERIODICK¥ Pohyb, kterÿ se stále opakuje
VLNOPLOCHA "Lze ji urçit Huygensovÿm principem
VYPA₧OVÅNï $P⌐emêna kapaliny v páru (na povrchu) ADIABATICK¥ &Dêj, p⌐i nêmæ neprobíhá tepelná vÿmêna ANIZOTROPNï .Název krystalû (rûzné smêry, rûzné vlastnosti) DESUBLIMACE P⌐emêna plynu v pevnou látku FOUCAULTOVO 2Druh kyvadla (velká hmotnost têlesa, dlouhÿ závês) GAYLUSSACªV Název zákona V/T=konst. IZOCHORICK¥ Dêj p⌐i nêmæ p/T=konst. IZOTERMICK¥ Dêj p⌐i nêmæ p.V=konst. KRYSTALICKÅ %Pevná látka s pravidelnÿm uspo⌐ádáním MATEMATICKÉ .Kyvadlo tvo⌐ené hmotnÿm bodem a nehmotnou nití SUPERPOZICE Skládání (vlnêní) BOLTZMANNOVA $Název konstanty k=1,38.10-23J.K-1 INTERFERENCE K⌐íæení (vln) KALORIMETRIE Jejím p⌐edmêtem je mê⌐ení tepla TERMODYNAMIKA )Vêda zabÿvající se studiem tepelnÿch dêjû BOYLªVMARIOTTªVNázev zákona p.V=konst. B Znaçka magnetické indukce I Znaçka elektrického proudu L Znaçka indukçnosti N %Typ polovodiçe (elektronová vodivost) P Typ polovodiçe (dêrová vodivost) Q Znaçka elektrického náboje PN Oznaçení p⌐echodu v diodê NPN Typ tranzistoru PNP Typ tranzistoru DïRA )Prázdné místo s vlastností kladné çástice SïTë Sloæitêj¿í elektrické obvody ANODA Elektroda poskytující elektrony BLESK +Velmi intenzivní a dlouhá elektrická jiskra CïVKA (Soustava sériovê vodivê spojenÿch vodiçû DIODA Souçástka s jedním PN p⌐echodem DIPòL &Soustava dvou çástic s opaçnÿm nábojem DONOR "P⌐ímês snadno uvolñující elektrony FARAD Jednotka kapacity vodiçe HENRY Jednotka indukçnosti ODPOR Konstanta úmêrnosti U=R.I OHMªV Název zákona I=U/R PROUD Uspo⌐ádanÿ pohyb çástic RADAR 1P⌐ístroj ke zji¿ƒování pozemních a vzdu¿nÿch cílû ROTOR /Pohybující se çást toçivého elektrického stroje TESLA !Název jednotky magnetické indukce VODIÇ 'Druh látky (náboj se snadno p⌐emisƒuje) VODNï Druh elektrárny VOLTA (Italskÿ fyzik (první galvanická baterie) WEBER %Jednotka magnetického indukçního toku ZKRAT Poruchové spojení dvou vodiçû ZÅVIT Vodiç ve tvaru smyçky ANIONT Zápornÿ iont ANTÉNA +Vodiç p⌐ijímající nebo vysílající elmg. vln BOÇNïK 'Rezistor p⌐ipojenÿ paralelnê k za⌐ízení DEKÅDA +Soustava nêkolika skupin elektrickÿch prvkû DYNAMO )Generátor na vÿrobu stejnosmêrného proudu JISTIÇ Samoçinnÿ vypínaç KATODA Elektroda p⌐ijímající elektrony KORòNA 1Samostatnÿ vÿboj (v okolí vodiçû vysokého napêtí) KULOV¥ !Blesk podobající se svítící kouli K₧EMïK Typickÿ polovodiç LENZªV +Název zákona o pûsobení indukovaného proudu NAPëTï Rozdíl potenciálû STATOR )Nehybná çást toçivého elektrického stroje VOLTªV ,Historicky nejstar¿í typ galvanického çlánku VïROVÉ ,Typ pole - siloçáry jsou uzav⌐enÿmi k⌐ivkami ùÇINïK !Podíl çinného a zdánlivého vÿkonu COULOMB Jednotka elektrického náboje IZOLANT Nevodiç cizím slovem JADERNÅ Druh elektrárny JOULOVO ,Teplo vzniklé ve vodiçi prûchodem el. proudu KATIONT Kladnÿ iont OERSTED .Dánskÿ fyzik (mg. pole kolem vodiçe s proudem) OHMMETR Mê⌐iç elektrického odporu REOSTAT #Rezistor s p⌐estavitelnÿm kontaktem ROZHLAS %P⌐enos slova i hudby pomocí elmg. vln SIEMENS Jednotka elektrické vodivosti SÉRIOVÉ Zapojení za sebou TEPELNÅ Druh elektrárny V¥BOJKA 'Zdroj svêtla zaloæenÿ na vÿboji v plynu ZÅ₧IVKA 'Nízkotlaká vÿbojka (rtuƒové páry+argon) ÆÅROVKA )Elektrotechnická souçástka (zdroj svêtla) AKCEPTOR P⌐ímês zachycující elektrony AMPÉROVO Název pravidla pravé ruky KAPACITA Konstanta úmêrnosti Q=C.U MIKROFON +Elektroakustickÿ mêniç (akustickÿ p⌐ijímaç) MODULACE Ovlivnêní velikosti parametrû POJISTKA 1Souçást obvodu chránící p⌐ed ¿kodami (p⌐etíæením) REZISTOR )Prvek elektrického obvodu (dán odporem R) ST₧ïDAVÉ .Název promênného napêtí s harmonickÿm prûbêhem TELEVIZE P⌐enos obrazu elektrickou cestou VODIVOST Název veliçiny G=1/R VOLTMETR Mê⌐iç elektrického napêtí VYBïJENï Odebírání energie z akumulátoru WATTMETR %P⌐ístroj k mê⌐ení elektrického vÿkonu ZENEROVA Název stabilizaçní diody Z₧ïDLOVÉ (Typ pole - siloçáry mají zaçátek i konec AMPÉRMETR Mê⌐iç elektrického proudu COULOMBªV Základní zákon elektrostatiky DOUTNAVKA !Nízkotlaká vÿbojka (inertní plyn) FARADAYªV &Název zákona elektromagnetické indukce GRAETZOVO "Zapojení v dvoucestném usmêrñovaçi HROMOSVOD %Za⌐ízení k ochranê budov p⌐ed bleskem IMPEDANCE Soubornÿ odpor RLC obvodu MAJORITNï Název vêt¿inovÿch nosiçû náboje MINORITNï %Pojmenování men¿inovÿch nosiçû náboje OBRAZOVKA Obrazová elektronka PARALELNï Zapojení vedle sebe POLOVODIÇ +Látka, která není ani vodiçem ani izolantem POTENCIÅL !Charakterizuje pole (co do místa) SEEBECKªV $Název jednoho termoelektrického jevu TERMISTOR Teplotnê závislÿ rezistor THOMSONªV .Vztah pro T vlastního kmitání elmg. oscilátoru
INDUKTANCE /Odpor kladenÿ cívkou v obvodu st⌐ídavého proudu
LORENTZOVA .Síla - vÿslednice elektrické a magnetické síly
P₧ED₧ADNïK &Rezistor spojenÿ se za⌐ízením do série
REZISTANCE *Odpor rezistoru v obvodu st⌐ídavého proudu
TRANZISTOR $Souçástka obsahující dva p⌐echody PN
USMëRÑOVAÇ (P⌐emêñuje st⌐ídavÿ proud na stejnosmêrnÿ AMPLITUDOVÅ $Druh modulace (konstantní frekvence) ELEKTROL¥ZA 1Chemické procesy p⌐i prûchodu proudu elektrolytem ELEKTROMETR Elektroskop se stupnicí ELEKTROSKOP 2P⌐ístroj zaloæenÿ na odpuzování souhlasnÿch nábojû ELEMENTÅRNï Název náboje e=1.602.10-19 FOUCAULTOVY "Název ví⌐ivÿch elektrickÿch proudû GALVANOMETR P⌐ístroj k mê⌐ení malÿch proudû JEDNOCESTN¥ Druh usmêrñovaçe KAPACITANCE 1Odpor kladenÿ kondenzátoru v obvodu st⌐íd. proudu KONDENZÅTOR %Dvojice vodiçû izolovaná dielektrikem PERMANENTNï Název trvalého magnetu PERMITIVITA "Konstanta znaçená písmenem epsilon REKOMBINACE Zánik páru elektron-díra REPRODUKTOR *Elektroakustickÿ mêniç (akustickÿ vysílaç) TERMOÇLÅNEK )Zdroj napêtí vyuæívající tepelnou energii DIAMAGNETIKA 'Látky mírnê zeslabující magnetické pole DIELEKTRIKUM Nevodiç cizím slovem FOTOREZISTOR %Odpor této souçástky závisí na svêtle KIRCHHOFFOVY %Název dvou zákonû pro elektrické sítê PERMEABILITA Konstanta znaçená µ POTENCIOMETR Odporovÿ dêliç napêtí VOLTAMPÉROVÅ )Charakteristika vodiçe (závislost I na U) FEROMAGNETIKA Znaçnê zesilují magnetické pole PARAMAGNETIKA &Látky mírnê zesilující magnetické pole TRANSFORMÅTOR !Mêní dané st⌐ídavé napêtí na jiné PIEZOELEKTRICK¥-Jev vyvolanÿ polarizací mechanickou deformací AU Zkratka astronomické jednotky PC Zkratka parseku LUX Jednotka osvêtlení MOL Jednotka látkového mnoæství OKO Lidská optická soustava ALFA Druh zá⌐ení (proud jader helia) BETA *Druh zá⌐ení (proud elektronû çi pozitronû) DUTÉ Druh zrcadla (nap⌐. u zuba⌐e) GAMA ,Druh zá⌐ení (proud fotonû s vysokou energií) LUPA *Spojná çoçka o men¿í ohniskové vzdálenosti CLONA ,Eliminuje okrajové paprsky svêtelného svazku CURIE %Polská fyziçka, která objevila radium FOTON Svêtelné kvantum LASER Kvantovÿ generátor svêtla LUMEN Jednotka svêtelného toku MASER Kvantovÿ generátor mikrovln MLÆNÅ Název komory pro detekci çástic MëSïC P⌐irozená druæice Zemê OBRAZ -Geometrickÿ útvar vzniklÿ zobrazením p⌐edmêtu SILNÅ (Jedna ze çty⌐ druhû interakcí (nukleony) SLABÅ Jedna ze çty⌐ druhû interakcí UMëLÅ Druh radioaktivity ÇERNÉ *Têleso s maximální absorpcí zá⌐ivé energie ÇOÇKA -Çiré optické prost⌐edí omezené dvêma plochami ÇïPKY Orgány oka na rozeznávání barev EMISNï %Druh spektra plynû a par (vyza⌐ování) KVARKY "Stavební kameny protonû a neutronû NUKLID 0Látka s atomy, jejichæ jádra mají stejné sloæení OKULÅR Souçást mikroskopu OPTIKA Vêda zkoumající svêtelné jevy PROTON Çástice v jád⌐e atomu PULSAR (Hvêzdnÿ pulsující zdroj rádiového zá⌐ení P₧ïÇNÉ .Druh zvêt¿ení - vÿ¿ka obrazu ku vÿ¿ce p⌐edmêtu SPOJKA *Çoçka mênící rovnobêænÿ paprsek na sbíhavÿ WIENªV (Název posunovacího zákona (çerné têleso) ÇÅROVÉ Druh spektra plynû a par AFÉLIUM Odsluní APOGEUM 'Bod obêæné dráhy nejvzdálenêj¿í od Zemê BIGBANG Poçátek vesmíru (anglicky) COMPTON +Americkÿ fyzik (sráæka fotonu s elektronem) DUHOVKA Kruhová clona oka IONTOVÅ Druh chemické vazby (nap⌐. NaCl) IZOTOPY $Rûzné nuklidy téhoæ chemického prvku KANDELA Jednotka svítivosti NEUTRON Çástice v jád⌐e atomu NUKLEON &Çástice jádra atomu (proton i neutron) OHNISKO Bod na optické ose (znaçíme F) PAULIHO $Princip - jen 2 elektrony - tÿæ stav POLOÇAS )Doba rozpadu poloviny vzorku radionuklidu P₧EDMëT Objekt zobrazovanÿ zrcadlem ROVINNÉ Druh zrcadla (v domácnosti) RÖNTGEN (Nêmeckÿ fyzik (snímek kostí lidské ruky) SNELLªV Název zákona lomu svêtla SPOJITÉ Druh spektra plynû a par TYÇINKY Orgány oka citlivé na svêtlo VYPUKLÉ #Druh zrcadla (odráæí vnêj¿í plocha) ZRCADLO Dokonale vyle¿têná plocha AKTIVITA #Udává rychlost p⌐emêny radionuklidu DILATACE $Relativistické zpomalení chodu hodin DIOPTRIE Jednotka optické mohutnosti DOZIMETR Mê⌐iç dávky ionizujícího zá⌐ení ELEKTRON Çástice v obalu atomu HUBBLEªV Vztah pro vzdalování galaxie OBJEKTIV &Souçást mikroskopu (téæ u fotoaparátû) PERIGEUM Bod obêæné dráhy nejblíæ Zemi POZITRON Antiçástice elektronu SKUTEÇNÉ Druh ohniska (duté zrcadlo) ZÅKLADNï Stav atomu s nejniæ¿í energií ZÅ₧IVOST .Podíl zá⌐ivého toku a daného prostorového úhlu ₧ETëZOVÅ /Název reakce probíhající v jadernÿch reaktorech ABSOLUTNï Název indexu lomu daného n=c/v ABSORPÇNï *Druh spektra plynû a par (pohlcení sloæek) AKOMODACE Zaost⌐ování oka na p⌐edmêty BUBLINOVÅ Název komory pro detekci çástic EKLIPTIKA %Rovina, v níæ obíhá Zemê kolem Slunce FOTOEFEKT )Uvolnêní elektronu pûsobením elmg. zá⌐ení KONTRAKCE 'Zkracování délky pohybujícího se têlesa MAGNITUDA Pozorovaná jasnost hvêzdy MIKROSKOP -Centrovaná optická soustava (objektiv+okulár) MOHUTNOST .P⌐evrácená hodnota ohniskové vzdálenosti çoçky OSVëTLENï ,Charakterizuje úçinky svêtla na urçité plo¿e PLANCKOVA !Název konstanty h=6,63.10-34J.s P₧IROZENÅ Druh radioaktivity RENTGENKA .Trubice s vakuem a æhavenou katodou z wolframu ROZPTYLKA ,Çoçka mênící rovnobêænÿ paprsek na rozbíhavÿ SPONTÅNNï Druh emise (samovolná) SVëTLOVOD Soustava vláken vedoucích svêtlo SVïTIVOST 0Podíl svêtelného toku a daného prostorového úhlu
TORRICELLI Ital,17.st.,atmosférickÿ tlak ARISTOTELES %₧ek,4.st.p⌐.n.l.,v¿estrannÿ vzdêlanec Pï 3,14 (Ludolfovo çíslo) BOD &V geometrii, oznaçujeme A, B, X, Y, .. OSA #Nap⌐. úseçky, úhlu nebo téæ çíselná Sïå "rozloæené têleso" GRAF Zakreslená funkce KRUH Kruænice s vnit⌐kem NULA V matematice "nic" PLUS
Opak minus SUDÉ
Opak liché ÇÅRA Nap⌐. çárkovaná, çerchovaná, .. ùHEL "Oznaçujeme ho alfa, beta, gama, .. CHYBA Omyl v poçítání CIFRA Jinak çíslice DÉLKA Jinak velikost (úseçky) KOULE Têleso (míç, Slunce, ..) KUÆEL Têleso (kornout, ..) KVÅDR -Druh hranolu (podstava çtverec nebo obdélník) LICHÉ Opak sudé MEN¢ï
Opak vêt¿í MINUS Opak plus OBJEM Velikost têlesa (V) OBSAH Plo¿ná velikost obrazce (S) OBVOD Délka hranice obrazce (o) PLÅ¢å Povrch têlesa bez podstav PODïL Vÿsledek dêlení POMëR !Zapisujeme nap⌐. 1:4 (pomê⌐ování) PRVEK Jeden objekt z mnoæiny ST₧ED Nap⌐. u kruænice - S VëT¢ï
Opak men¿í VÅLEC Têleso (roura) V¥¢KA U trojúhelníku úseçka v ÇïSLO 'Nap⌐. desetinné, záporné, p⌐irozené, .. DëLENï Opak násobení FUNKCE )Rÿsujeme u ní graf (nap⌐. p⌐ímá úmêrnost) HRANOL ,Têleso (nap⌐. trojbokÿ, çty⌐bokÿ, ¿estibokÿ) KOMOL¥ !Název jehlanu s "useklou ¿piçkou" K₧IVKA Nerovná çára OPSAN¥ Opak vepsanÿ PLOCHA D⌐íve obsah POVRCH #"obsah" u têlesa (plá¿t a podstavy) PRªMëR Dvojnásobnÿ polomêr PRªNIK Spoleçné prvky mnoæin P₧ïMKA Z geometrie - nekoneçná "çára" ROZDïL Vÿsledek odçítání SETINA O,O1 SOUÇET Vÿsledek sçítání SOUÇIN Vÿsledek násobení ZBYTEK P⌐ebÿvá u nêkterého dêlení ZLOMEK Çást celku (1/4, 3/8, ..) ùSEÇKA Çást p⌐ímky mezi body A,B ₧ïMSKÉ Název çíslic IV, XXII, MCML, .. BOKORYS Nárys z boku DESïTKA Následovník devítky DVOJICE Men¿í neæ trojice DëLENEC Çíslo, které dêlíme DëLITEL Çíslo, kterÿm dêlíme HODNOTA /a/ je absolutní ... KOLMICE P⌐ímka, která je kolmá KRYCHLE Jinak kostka MNOÆINA #Souhrn vêcí (nap⌐. jablka a hru¿ky) MOCNINA Na druhou, na t⌐etí Më₧ïTKO !Nap⌐. na mapách (1:1OOO, 1:25OOO) ODVëSNA %Men¿í strana pravoúhlého trojúhelníka POLOMëR Dûleæitÿ údaj u kruænice (r) PROMILE 'Tisícina ze základu (desetina procenta) P₧EPONA (Nejdel¿í strana pravoúhlého trojúhelníka P₧ïKLAD ₧e¿íme ho v matematice PªDORYS Nárys zhora ROVNICE P⌐íklad s "rovná se" SÇïTÅNï Opak odçítání TëÆI¢Të U trojúhelníku bod T TëÆNICE U trojúhelníku úseçky t ZKOU¢KA $Poçítání, jestli jsme ⌐e¿ili správnê ZÅVORKY #( ), / / -kulaté, hranaté, sloæené ÇITATEL Çíslo nad zlomkovou çarou ÇTVEREC #Obrazec se çty⌐mi stejnÿmi stranami DESETINA O,1 JEDNIÇKA P⌐edchûdce dvojky KRUÆNICE Hranice kruhu MEN¢ENEC Çíslo, od kterého odçítáme MEN¢ITEL Çíslo, kterÿm odçítáme NÅSOBENï Opak dêlení OBDÉLNïK Rovnobêæník (S = a.b) ODÇïTÅNï Opak sçítání PODSTAVA Spodní çást têlesa PROCENTO Setina ze základu (%) TISïCINA O,OO1 V¥SLEDEK "Konec poçítání (dvakrát podtræeno) ÇTY₧STëN Têleso se çty⌐mi stênami ùMëRNOST P⌐ímá a nep⌐ímá ..... ABSOLUTNï Název hodnoty /a/ GEOMETRIE &Nauka o bodech, p⌐ímkách, têlesech, .. NEROVNICE Opak rovnice ODMOCNINA Opak mocnina PRVOÇïSLO 'Çíslo dále nedêlitelné (2, 3, 5, 7, ..)
ARITMETIKA !Nauka o çíslech (çást matematiky)
JMENOVATEL Çíslo pod zlomkovou çarou
KALKULAÇKA Jinak poçítaçka
KOSODÉLNïK Druh rovnobêæníku
MATEMATIKA ¢kolní p⌐edmêt (máƒa)
POLOP₧ïMKA Ani p⌐ímka, ani úseçka
PYTHAGORAS '₧eckÿ matematik (vêta o pravoúh. troj.)
P₧EDCHªDCE Opak následovníka
ROVNOBëÆKY P⌐ímky bêæící stále vedle sebe
RªZNOBëÆKY P⌐ímky, které se protínají
SJEDNOCENï "seçtení" mnoæin
SOUMëRNOST Nap⌐. osová, st⌐edová, ..
SOU₧ADNICE Název çísel u bodu A=(-1,3)
UMOCÑOVÅNï Opak odmocñování
ùHLOP₧ïÇKA ùseçka AC u obdélníka ABCD LICHOBëÆNïK Druh çty⌐úhelníku NÅSLEDOVNïK Opak p⌐edchûdce POROVNÅVÅNï Zji¿ƒování, co je vêt¿í a men¿í TROJùHELNïK Obrazec se t⌐emi stranami ÇTY₧ùHELNïK !Obecnÿ obrazec se çty⌐mi stranami ROVNORAMENN¥ "Trojúhelník se 2 stejnÿmi stranami ROVNOSTRANN¥ "Trojúhelník se 3 stejnÿmi stranami ZAOKROUHLOVÅNï Dêlání "rovná se s teçkou" PRAVDëPODOBNOST-Míra moænosti, æe se nêco stane (losování,..) DD 'Disketa s dvojnásobnou hustotou záznamu ED *Disketa se zvlῃ vysokou hustotou záznamu EM P⌐episovatelnÿ optickÿ disk HD "Disketa s vysokou hustotou záznamu OR Logická spojka pro sjednocení QD $Disketa se çtvernou hustotou záznamu AND Logická spojka pro prûnik BIT Nejmen¿í jednotka informace DIV Operátor celoçíselného dêlení MOD &Operátor zbytku po celoçíselném dêlení MY¢ Druhé základní vstupní za⌐ízení NOT Negace v PASCALU RAM P⌐episovatelná çást oper. pamêti ROM "Nep⌐episovatelná çást oper. pamêti VAR (Klíçové slovo uvádêjící sekci promênnÿch AKCE 'Základní (nejmen¿í) úsek práce poçítaçe BIOS -Základní systém vstupû a vÿstupû (od vÿrobce) BYTE 8 bitû CHAR V PASCALU znaková promênná PROM Zkratka programovatelné ROM REAL 'V pascalu çíselná promênná s des. çástí SQRT Funkce 2. odmocniny WORM Optickÿ disk s jedním zápisem ARRAY &V PASCALU oznaçuje promênnou typu pole CONST &Klíçové slovo uvádêjící sekci konstant EPROM Zkratka vymazatelné PROM MODEM #Spojuje poçítaçe po telefonní lince PC-AT Následník PC-XT PC-XT První úspê¿né PC PLOTR #Vÿstupní za⌐ízení urçené k rÿsování RESET Tlaçítko studeného startu WIRTH Autor PASCALU CD-ROM Nep⌐episovatelnÿ optickÿ disk IO.SYS &Soubor oper. systému se zákl. ovladaçi MS-DOS (Zkratka operaçního systému fy. Microsoft PASCAL !Programovací jazyk (od N. Wirtha) PROCES Spu¿tênÿ program P₧ïKAZ .Základní (nejmen¿í) çást programu, vyvolá akci STRING V PASCALU promênná typu ⌐etêzec ₧ïMSKÅ .Nejznámêj¿í p⌐íklad nepoziçní çíselné soustavy BINÅRNï Dvojková çíselná soustava BORLAND $Firma, která je autorem TURBOPASCALU DISKETA Pruænÿ disk INTEGER V PASCALU celoçíselná promênná MONITOR Základní vÿstupní za⌐ízení PENBOOK )P⌐enosnÿ poçítaç ovládanÿ svêtelnÿm perem POZIÇNï 0Çís. soustava, u které záleæí na postavení cifry PROGRAM Zapsaná posloupnost p⌐íkazû SCANNER $Vstupní za⌐ízení pro snímání grafiky ZNAKOVÅ $Typ tiskárny, která netiskne grafiku BUSMOUSE My¿ p⌐ipojovaná na sbêrnici DEBUGGER Ladící program DIDAKTIK Çs. domácí osmibitovÿ poçítaç HARDDISK
Pevnÿ disk HARDWARE &Souhrnnê technické prost⌐edky poçítaçû JOYSTICK K⌐íæovÿ ovladaç LASEROVÅ Druh nejkvalitnêj¿ích tiskáren NOTEBOOK P⌐enosnÿ poçítaç PROMëNNÅ 'Veliçina mênící v programu svou hodnotu SBëRNICE !Propojuje çasti na základní desce SOFTWARE 'Souhrnnê programové prost⌐edky poçítaçû SPOJNICE Çáry ve vÿvojovém diagramu STREAMER Kazetopásková pamêƒ DEKADICKÅ Desítková çíselná soustava KONSTANTA )Veliçina nemênící v programu svou hodnotu MAINFRAME Sálovÿ poçítaç MSDOS.SYS "Soubor oper. systému s jeho jádrem NEPOZIÇNï Opak poziçní çíselné soustavy SINCLAIRE Cizí domácí osmibitovÿ poçítaç
ALGORITMUS P⌐esnÿ postup ⌐e¿ení úlohy
CTRLALTDEL Kombinace kláves teplého startu
HROMADNOST Základní vlastnost algoritmu
KLÅVESNICE Základní vstupní za⌐ízení
KOMPILÅTOR P⌐ekladaç
KOPROCESOR Urychluje matematické vÿpoçty
OPTICKÅMY¢ My¿ ⌐ízená fotobuñkou COMMAND.COM )Soubor oper. systému s p⌐íkaz.interpretem SERIALMOUSE Sériová my¿ TURBOPASCAL PASCAL pro PC od firmy Borland HEXADECIMÅLNï ¢estnáctková çíselná soustava HOMECOMPUTERS T⌐ída domácích poçítaçû MECHANICKÅMY¢ My¿ ⌐ízená kuliçkou MIKROPROCESOR Základní obvod PC OPERAÇNïPAMëå !Vnit⌐ní (pracovní) pamêƒ poçítaçe SUPERPOÇïTAÇE T⌐ída nejvÿkonnêj¿ích poçítaçû RESULTATIVNOST Základní vlastnost algoritmu DETERMINOVANOST Základní vlastnost algoritmu V¥VOJOV¥DIAGRAM Grafické znázornêní algoritmu ÇïSELNÅSOUSTAVA$Slouæí k zápisu a reprezentaci çísel
