home
***
CD-ROM
|
disk
|
FTP
|
other
***
search
/
Chip 1997 April
/
Chip_1997-04_cd.bin
/
clanky
/
trendy.txt
< prev
Wrap
Text File
|
1997-03-04
|
19KB
|
386 lines
Trendy
ElektronickΘ publikovßnφ
ElektronickΘ zpracovßnφ nejen textu, ale i dalÜφch podob
informace (zvuku, obrazu, videa) je novou, vysoce progresivnφ
formou Üφ°enφ lidsk²ch v∞domostφ. V nßsledujφcφm Φlßnku se
m∙₧ete seznßmit s n∞kter²mi aspekty tΘto technologie.
Od klφnovΘho pφsma k fulltextu
V²voj lidstva a jeho zp∙sobu ₧ivota, kultury, prßvnφ
i technickΘ ·rovn∞ je ·zce spjat s v²m∞nou informacφ poznatk∙
a zkuÜenostφ. K uchovßnφ a Üφ°enφ informacφ v prostoru a Φase
byly vyu₧φvßny r∙znΘ postupy: nejprve pouze ·stnφ forma, pozd∞ji
se v∞domosti p°edßvaly dalÜφm lidem a pokolenφm pomocφ symbol∙
a r∙zn²ch druh∙ pφsma (obrßzkovΘ, slovnφ, slabiΦnΘ, hlßskovΘ).
Pφsemnß podoba textu se stala (a v souΦasnΘ dob∞ stßle je)
zßkladnφ formou zßznamu informace. V poslednφ dob∞ je vÜak stßle
Φast∞ji dopl≥ovßna takΘ formou zvukovou obrazovou (film, video).
Z historie v²m∞ny informacφ
Zm∞ny technologie prßce s textem v₧dy charakterizovaly urΦitß
p°elomovß obdobφ v²voje lidstva. K zßznamu psanΘ informace
slou₧ily r∙znΘ materißly, od hlin∞n²ch tabulek, kamene, papyru,
pergamenu a₧ po papφr, kter² je zatφm hlavnφm nositelem psanΘ
informace i dnes. TakΘ zp∙sob zßznamu informace prod∞lal
v historii sv∙j v²voj, od tlaΦenφ, rytφ a psanφ r∙zn²mi materißly
(uhlem, inkoustem) a₧ po modernφ tiskovΘ technologie.
Historicky v²znamnou a p°evratnou zm∞nou byl vynßlez knihtisku
(Johannes Gutenberg - pravd∞podobn∞ 1444; v Asii byl knihtisk
znßm d°φve - ╚φna 8. stoletφ, Korea 1403). Knihtisk zßsadn∞
zm∞nil technologii Üφ°enφ informacφ - umo₧nil nahradit dosavadnφ
ruΦnφ p°episovßnφ textu "strojnφ v²robou". Postupn∞ tak bylo
mo₧no dφky efektivn∞jÜφmu Üφ°enφ informacφ knihami, Φasopisy
a dalÜφmi tiskovinami zp°φstupnit informace psanou formou v∞tÜin∞
obyvatel.
Podle odhad∙ je dnes 80 - 90 % veÜker²ch informacφ, kterΘ
lidstvo dosud nashromß₧dilo, ulo₧eno jako voln² text v r∙zn²ch
p°irozen²ch jazycφch. Objem informacφ nar∙stß zßvratn²m tempem;
odhaduje se, ₧e ka₧d²ch 10 a₧ 15 let se zdvojnßsobuje - tedy od
roku 1980 vzniklo vφce informacφ ne₧ za celou dobu existence
lidstva do roku 1980! Udr₧enφ p°ehledu o existujφcφch informacφch
je stßle obtφ₧n∞jÜφ a bez vyu₧itφ modernφch informaΦnφch
technologiφ dnes u₧ nemo₧nΘ. P°itom znalo st pot°ebnΘ informace
v prav² Φas je Φasto ₧ivotn∞ d∙le₧itß.
SouΦasn∞ s r∙stem objemu dostupn²ch informacφ se postupn∞
vyvφjely technologie jejich transformace, distribuce, t°φd∞nφ
a archivace. RozsßhlΘ systΘmy knihoven slou₧φ k uchovßvßnφ
a zp°φstup≥ovßnφ dokument∙ a jim podobn²ch hmotn²ch zdroj∙
informacφ. Vyu₧φvajφ k tomu p°edevÜφm bibliografickΘ p°ehledy,
referßtovΘ Φasopisy, kartotΘky, expresnφ informace, rejst°φky
a anotace. Vyhledßnφ p°φsluÜn²ch zdroj∙ po₧adovan²ch informacφ je
jednφm z hlavnφch ·kol∙ p°i dalÜφm vyu₧itφ informacφ.
TechnickΘ p°edpoklady vyu₧itφ informacφ
Vznik a rozvoj v²poΦetnφ techniky znamenajφ pro efektivnφ
vyu₧itφ informacφ dalÜφ p°elom. Po krßtkΘm obdobφ, kdy poΦφtaΦe
slou₧ily pouze k v²poΦt∙m, se velmi rychle rozÜφ°ilo vyu₧φvßnφ
poΦφtaΦ∙ takΘ p°i zpracovßnφ textov²ch informacφ. Dnes je tomu
naopak, objem vlastnφch v²poΦt∙ je ve srovnßnφ s objemem prßce
s textov²mi informacemi v²razn∞ ni₧Üφ. Digitalizace informace
smazala z hlediska technologie zpracovßnφ, uchovßnφ a p°enosu
informace rozdφl mezi textovou, z vukovou a obrazovou informacφ.
Umo₧nila tak automatizaci zpracovßnφ vÜech typ∙ dat (nositel∙
informacφ) a byla nutn²m p°edpokladem vzniku novΘ informaΦnφ
kategorie - multimΘdiφ. RozÜφ°enφ osobnφch poΦφtaΦ∙, dostupnost
velkokapacitnφch pam∞¥ov²ch mΘdiφ (p°edevÜφm CD-ROM) a pokrok
v komunikaΦnφch technologiφch p°inßÜejφ novou a zßsadnφ kvalitu
v p°φstupu k informacφm. Dnes lze prakticky bez obtφ₧φ zφskat
kdykoliv a kdekoliv jakoukoliv informaci, kt erß je ulo₧ena
v rozsßhl²ch informaΦnφch bßzφch p°φstupn²ch pomocφ poΦφtaΦov²ch
sφtφ (p°edevÜφm Internetu) nebo ulo₧ena na n∞kterΘm z tisφc∙
st°φbrn²ch kotouΦ∙ CD-ROM. Vize proslulΘho Billa Gatese
o informaΦnφ dßlnici se pomalu stßvß realitou.
Zatφm jedin²m technologicky nedo°eÜen²m omezenφm pou₧itφ
poΦφtaΦ∙ p°i evidenci informacφ je existence rozdφln²ch jazyk∙.
Pro technickΘ aplikace je sice nepsan²m standardem angliΦtina,
ale jazykovΘ bariΘry v p°φstupu k informacφm jsou dnes omezenφm
obvykle siln∞jÜφm ne₧ bariΘry ekonomickΘ. DalÜφm omezenφm je pak
urΦitß konzervativnost lidφ v∙Φi nov²m praktikßm. Ale nespornΘ
v²hody, kterΘ modernφ informaΦnφ technologie p°inßÜejφ, si velmi
rychle nachßzejφ cestu k b∞₧n²m u₧ivatel∙m.
Mohu to dolo₧it konkrΘtnφm p°φkladem. P°i p°φprav∞ tohoto
Φlßnku jsem nemusel trßvit mnoho hodin hledßnφm podkladov²ch
materißl∙, ale mohl jsem vzßcn² Φas v∞novat jejich obsahovΘ
anal²ze, t°φd∞nφ a zpracovßnφ. Na "cΘdΘΦkßch" jsem naÜel texty
Φlßnk∙ p°evß₧nΘ v∞tÜiny Φasopis∙ zab²vajφcφch se v²poΦetnφ
a informaΦnφ technikou (viz p°ehled pou₧it²ch pramen∙) vΦetn∞
knihy Ivana Guly "ElektronickΘ zpracovßnφ textu". Pomocφ
vyhledßvacφch program∙ jsem objevil mno₧stvφ zajφmav²ch
informacφ, po kter²ch bych jinak velmi t∞₧ko (a p°edevÜφm velmi
dlouho) pßtral a mnohΘ z nich pravd∞podobn∞ ani nenaÜel.
Zßkladnφm p°edpokladem vytvß°enφ elektronick²ch knihoven
a archiv∙ je existence dokument∙ v elektronickΘ podob∞.
InformaΦnφ hodnota dokument∙ nezßvisφ na tom, v jakΘ podob∞ byly
po°φzeny (rukopis, strojopis, elektronickß forma), ale na tom,
jakΘ informace obsahujφ. P°esto₧e lze oprßvn∞n∞ oΦekßvat, ₧e
v²znamnΘ historickΘ dokumenty budou Φasem p°evedeny do
elektronickΘ podoby, bude se jejich ekonomicky i Φasov∞ nßroΦnß
transformace nepochybn∞ t²kat jen velmi omezenΘ Φßsti celΘh
o dosud vzniklΘho informaΦnφho bohatstvφ lidstva.
Jinß situace nastßvß u nov∞ vznikajφcφch informacφ. Jsou sice
po°izovßny v r∙zn²ch prost°edφch, ale tΘm∞° v²hradn∞
v elektronickΘ podob∞, proto₧e dneÜnφ technologie p°φpravy
jakΘkoliv tiÜt∞nΘ informace je zalo₧ena na elektronickΘm
zpracovßnφ podklad∙. Lze je tedy bez v∞tÜφch obtφ₧φ za°adit do
n∞kterΘ z mo₧n²ch forem elektronickΘho publikovßnφ.
Po spln∞nφ zßkladnφho p°edpokladu, tj. existence elektronickΘ
formy dokumentu a jeho za°azenφ do n∞kterΘ z dostupn²ch
informaΦnφch bßzφ dat, je nutno °eÜit zp∙sob nalezenφ po₧adovanΘ
informace. Nad mno₧inou existujφcφch text∙, p°φpadn∞ dopln∞n²ch
texty zvukov²mi, obrazov²mi a videosekvencemi lze vybudovat
prakticky t°i r∙znΘ typy systΘm∙ pro dalÜφ prßci s ulo₧en²mi
informacemi:
* ReÜerÜnφ systΘm s anotacemi nejd∙le₧it∞jÜφch pojm∙, myÜlenek
a vazeb, blφzk² "klasick²m" bibliografick²m systΘm∙m.
* Hypertextov² systΘm, v n∞m₧ je u₧ivateli p°φstupn² pln² text
dokument∙ dopln∞n² hypertextov²mi vazbami.
* Fulltextov² systΘm zp°φstup≥ujφcφ u₧ivateli pln² text
dokument∙ a funkce pro vyhledßnφ libovolnΘho pojmu, kter² se
v textu m∙₧e vyskytovat.
Hypertext
Zßkladnφ charakteristikou hypertext∙ je skuteΦnost, ₧e b∞₧n²
(lineßrnφ) text je dopln∞n systΘmem odkaz∙, slou₧φcφch k dalÜφmu
rozvinutφ pojm∙, a p°φstupu k navazujφcφm informacφm zvukov²m,
obrazov²m a k videosekvencφm. HypertextovΘ vazby definujφ
odbornφci na danou problematiku p°i p°φprav∞ dokumentu. Tyto
vazby jsou pevnΘ, tj. u₧ivatel je nem∙₧e m∞nit. Proto jsou
modern∞jÜφ systΘmy pro urΦitΘ zmφrn∞nφ nev²hody pevnΘ struktury
p°ipraven²ch vazeb dopln∞ny mo₧nostφ definovat tzv. u₧ivatelskΘ
zßlo₧ky. Ty pak umo₧≥ujφ rychle se p°esunout na Φasto vyu₧φvanΘ
mφsto v textu. DalÜφ dopl≥ujφcφ funkcφ obvykle b²vß jednoduchΘ
vyhledßvßnφ libovolnΘho textovΘho °et∞zce.
HypertextovΘ systΘmy jsou vhodnΘ p°edevÜφm pro v²ukovΘ,
informaΦnφ (konzultaΦnφ) a prezentaΦnφ programy. Mohou b²t urΦeny
jak laick²m u₧ivatel∙m, tak odbornφk∙m - v obou p°φpadech
hypertextovΘ vazby postupn∞ umo₧≥ujφ pronikat stßle hloub∞ji do
danΘ problematiky. Filozofie a technologie °eÜenφ hypertextu
toti₧ dovoluje vytvo°it libovoln∞ strukturovan² materißl;
zßrove≥ ka₧dß dalÜφ ·rove≥ hypertextov²ch odkaz∙ p°inßÜφ
podrobn∞jÜφ a specißln∞jÜφ informace.
UrΦitou nev²hodou je skuteΦnost, ₧e p°i prßci s takov²m
dokumentem m∙₧e dojφt ke ztrßt∞ orientace v textu. Proto by m∞la
b²t k dispozici funkce zobrazenφ p°ehledu Φlen∞nφ dokumentu
a systΘm by m∞l b²t dopln∞n dalÜφmi funkcemi k zlepÜenφ orientace
(nap°. krok zp∞t, nßvrat na zaΦßtek, rejst°φk apod).
Mezi nejznßm∞jÜφ aplikace hypertextovΘ technologie pat°φ
kontextovΘ nßpov∞dy program∙, se kter²mi se v∞tÜina u₧ivatel∙
v²poΦetnφ techniky u₧ setkala. TakΘ domovskΘ strßnky na Internetu
jsou °eÜeny formou hypertextu.
Fulltext
Na rozdφl od hypertextov²ch systΘm∙ je fulltext zalo₧en na
myÜlence najφt libovolnΘ slovo Φi slovnφ spojenφ obsa₧enΘ
v textech vÜech dostupn²ch dokument∙ (Φasto mohou b²t ulo₧eny na
r∙zn²ch pam∞¥ov²ch mΘdiφch) a rychle je zp°φstupnit u₧ivateli.
V²jimkou obvykle b²vajφ omezenΘ mno₧iny slov, jejich₧ informaΦnφ
hodnota je prakticky nulovß (spojky, p°edlo₧ky apod.), kterΘ
takto vyhledat nelze. Zd∙razn∞me, ₧e p°itom nejde o "otrockΘ"
sekvenΦnφ hledßnφ zadanΘho °et∞zce v celΘm objemu dat (i kdy₧
i k tomuto zp∙sobu se prohlφ₧eΦ m∙₧e za jist²ch okolnostφ
uch²lit), ale o promyÜlen² systΘm indexace textu, jeho₧ zdrojov²
tvar proto musφ p°ed vstupem do systΘmu prod∞lat pat°iΦnou
p°φpravu.
FulltextovΘ systΘmy vznikaly p∙vodn∞ jako prost°edek pro
°eÜenφ specißlnφch, obvykle zpravodajsk²ch ·loh vyhledßvßnφ
informacφ ve velk²ch objemech dat. Dnes jsou dostupnΘ i pro ·lohy
ka₧dodennφ praxe vÜech u₧ivatel∙.
FulltextovΘ systΘmy lze Φlenit podle ·Φinnosti vyhledßvßnφ
a dalÜφch rozÜi°ujφcφch funkcφ do t°φ generacφ:
1. generace - vyhledßvßnφ pouze samostatn²ch slov a jejich
zßkladnφch odvozenin (tzv. pravostrannΘ rozÜφ°enφ).
2. generace - vyhledßvßnφ kombinacφ n∞kolika slov spojen²ch
pomocφ logick²ch a vzdßlenostnφch operßtor∙ (podmφnka je
spln∞na, pokud se nap°. ob∞ slova, bez ohledu na po°adφ,
v textu vyskytujφ, a to ne dßle ne₧ je jejich maximßlnφ
definovanß vzdßlenost).
3. generace - pou₧itφ i tzv.
pojmovΘho vyhledßvßnφ; takovΘ systΘmy majφ definovßny
specißlnφ slovnφky pojm∙ (tezaury), podle nich₧ najdou
nap°φklad po dotazu na "Holandsko" i texty, ve kter²ch se
vyskytuje slovo "Nizozemφ" apod.
Nejmodern∞jÜφ (a obvykle takΘ nejdra₧Üφ) fulltextovΘ systΘmy
umo₧≥ujφ u₧ivateli definovat celΘ struktury pojm∙ s p°φsluÜn²mi
vßhov²mi koeficienty jednotliv²ch variant, p°φpadn∞ i vyu₧φvßnφ
fuzzy logiky p°i vyhodnocovßnφ dotaz∙. Podmφnky pro vyhledßvßnφ
lze modifikovat takΘ vzhledem k Φasu a mφstu vzniku dokumentu,
jeho autora, jeho zdroje Φi mnoha dalÜφch podmφnek.
Na vyhledßvacφ funkci fulltextovΘho systΘmu jsou kladeny
p°edevÜφm tyto po₧adavky:
* Rychlost - vyhledßvßnφ musφ b²t rychlΘ a nesmφ (alespo≥ ne
lineßrn∞) zßviset na mno₧stvφ prohledßvan²ch dat. Tento
kontroverznφ po₧adavek v∞tÜina modernφch fulltextov²ch
systΘm∙ kupodivu spl≥uje,
* P°esnost - vyhledanß slova musφ reprezentovat prßv∞ ty pojmy,
kterΘ m∞l u₧ivatel na mysli (v p°φpad∞ vφceznaΦnΘho pojmu
systΘm formou up°es≥ujφcφch dotaz∙ z·₧φ mno₧inu vyhledan²ch
pojm∙ pouze na po₧adovanΘ),
* ┌plnost - systΘm musφ najφt vÜechna slova i jejich gramatickΘ
a v²znamovΘ tvary (!), kterΘ lze ve specifikovanΘ mno₧in∞
dat najφt.
Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e (na rozdφl od hypertext∙) je efektivnφ
fulltextov² systΘm nutno vybavit ·Φinnou lexikografickou
a morfologickou anal²zou text∙, kterß musφ zabezpeΦit optimßlnφ
vyu₧itφ gramatick²ch pravidel - v naÜem p°φpad∞ nejednoduch²ch
pravidel ΦeskΘho jazyka, vΦetn∞ prßce s diakritikou (je toti₧
podstatn² rozdφl nap°. mezi slovy trest, tres¥ a T°eÜ¥).
V praxi se dnes postupn∞ prosazujφ fulltextovΘ systΘmy
dopln∞nΘ hypertextov²mi vazbami. Pochopiteln∞ i u t∞chto
prost°edk∙ lze nalΘzt r∙znΘ v²vojovΘ varianty.
ElektronickΘ publikovßnφ
ElektronickΘ publikovßnφ jako novß a vysoce progresivnφ forma
publikaΦnφ Φinnosti vyu₧φvß nejnov∞jÜφ poznatky informatiky
a v²poΦetnφ techniky. Vlastnφ p°φprava elektronickΘ publikace
(knihy, p°φruΦky, katalogu atd.) spoΦφvß v ·prav∞ elektronicky
po°φzenΘho textu (a p°φpadn²ch dalÜφch multimedißlnφch dopl≥k∙)
do tvaru, kter² se m∙₧e prohlφ₧et vhodn²m prohlφ₧eΦem. Tento
proces lze pro fulltextovΘ systΘmy vφcemΘn∞ automatizovat;
hypertextovΘ vazby je t°eba °eÜit p°evß₧n∞ "ruΦn∞". Upraven²
digitalizovan² text tak zφskß dalÜφ nezanedbateln² rozm∞r.
Vylisovßnφ CD-ROM je u₧ rutinnφ zßle₧itostφ, za°azenφ publikace
do poΦφtaΦovΘ sφt∞, t°eba Internetu, jeÜt∞ jednoduÜÜφ (dnes jsou
nap°. na Internetu p°φstupny aktußlnφ texty n∞kter²ch v²znamn²ch
denφk∙ nebo Φasopis∙).
JakΘ v²hody p°inßÜejφ elektronickΘ publikace na CD-ROM? Pro
nakladatele to jsou ni₧Üφ v²robnφ nßklady (v²roba CD-ROM se
vyplatφ u₧ od 50 kus∙), pro distributory mΘn∞ nßroΦnß distribuce.
Pro vydavatele i u₧ivatele pak velkß kapacita - na jeden kotouΦ
CD-ROM lze najednou ulo₧it n∞kolik knih nebo roΦnφk∙ novin Φi
Φasopis∙ (existuje nap°. CD s osmi roΦnφky Lidov²ch novin).
V p°φpad∞, ₧e je na jednom CD-ROM zapsßno n∞kolik knih, lze
pomocφ u₧ivatelsk²ch klφΦ∙ umo₧nit p°φstup jen k n∞kter²m z nich
(bez znalosti klφΦe jsou dostupnΘ pouze zßkladnφ informace
o p°φsluÜnΘ knize Φi jejφ Φßsti). Tak je mo₧no zaruΦit, ₧e
u₧ivatel zaplatφ pouze ty informace, kterΘ skuteΦn∞ po₧aduje.
KotouΦ CD zabere v knihovn∞ nesrovnateln∞ mΘn∞ mφsta ne₧
odpovφdajφcφ mno₧stvφ knih nebo Φasopis∙; dokonce si lze celΘ
rozsßhlΘ encyklopedie, slovnφky, mapy a dalÜφ informaΦnφ systΘmy
nosit v malΘm p°enosnΘm pouzd°e stßle s sebou. Nezanedbatelnou
v²hodou (zejmΘna u p°φruΦek, uΦebnic a katalog∙ je mo₧nost snazÜφ
aktualizace - v porovnßnφ s cel²m "v²robnφm" procesem klasickΘho
aktualizovanΘho vydßnφ.
Jak jsme na tom u nßs
Na zdejÜφm trhu se u₧ objevilo n∞kolik desφtek produkt∙, kterΘ
lze s urΦitou mφrou zobecn∞nφ za°adit mezi elektronickΘ
publikace. N∞kterΘ z nich obsahujφ pouze textovΘ informace,
v jin²ch narazφme takΘ na informace obrazovΘ a zvukovΘ. Mezi tyto
systΘmy pat°φ nap°φklad:
* elektronickΘ encyklopedie - EvropanΘ, Kdo byl kdo, Prvnφ
poΦφtaΦovß multimedißlnφ encyklopedie, ╚eskß multimedißlnφ
encyklopedie,
* obsahy novin a Φasopis∙ - Periodika, LidovΘ noviny, Okno do
sv∞ta informacφ,
* elektronickΘ katalogy - ModrΘ strßnky, Invex'95, Katalog
strojφrenskΘho veletrhu v Brn∞, Computer Graphics,
Cofax'96, Autotec'96, Automobily 95,
* v²ukovΘ programy a slovnφky - LANGMaster, Windict, Excel 5.0,
Pou₧itφ Windows'95,
* prßvnφ systΘmy - ASPI, Jurisys, JURIX CDW, Legsys, Profidata,
Winlex, ObΦansk² soudnφ °ßd,
* informaΦnφ systΘmy - InfoMapa, CD Mapa ╚R, FIS, EDB, Jupiter,
EPIS,
* pr∙vodce - Muzea a galerie, KarlÜtejn, èumava, Bohemia,
* fotoarchivy - Fotoarchiv budoucnosti, Praha.
U dosud vytvo°en²ch produkt∙ (seznam zdaleka nenφ ·pln²) jsou
uplatn∞ny r∙znΘ p°φstupy k informacφm. U t∞ch progresivn∞jÜφch
jsou implementovßny hypertextovΘ a fulltextovΘ systΘmy s r∙znou
·rovnφ u₧ivatelsk²ch funkcφ. Tyto systΘmy pochßzejφ z firemnφch
dφlen nebo vyu₧φvajφ n∞kolik oblφben²ch modul∙, nap°φklad
Fulcrum, Microsoft Multimedia Viewer, Lenora, Byllbase aj.
V∞tÜinou co produkt, to jin² prohlφ₧eΦ. Snahu realizovat jednotn²
prohlφ₧eΦ pro r∙znΘ datovΘ zßkla dny (co₧ u₧ivatel∙m znaΦn∞
usnadnφ prßci) vykazujφ firmy 5D software hypertextov²m systΘmem
SuperText a CD-ROM Centrum fulltextov²m systΘmem VIEWMaster(r).
O konkrΘtnφ podob∞ n∞kter²ch typick²ch produkt∙ poskytnou
p°edstavu p°ipojenΘ obrßzky.
ViewMaster(r) jako systΘm
CD-ROM Centrum uvedlo letos v dubnu na nᚠtrh novou verzi
fulltextovΘho prohlφ₧eΦe ViewMaster(r), kter² umo₧≥uje
prohlφ₧enφ nejen text∙, ale i dalÜφch multimedißlnφch prvk∙
- obrßzk∙, videosekvencφ a poslech zvukov²ch ukßzek. Nechybφ mu
ani schopnost zobrazovat hypertextovΘ odkazy a brzy mß p°ib²t
unifikovan² prost°edek pro interakci typu dotaz - odpov∞∩ (nap°.
pro zkuÜebnφ otßzky). Jde o Φesk² produkt vyu₧φvajφcφ pro
fulltextovΘ vyhledßvßnφ stejnΘ jßdro jako znß mΘ produkty °ady
Microsoft. Prßce se systΘmem je snadnß a umo₧≥uje prohlφ₧enφ
elektronick²ch publikacφ na CD-ROM i na jinΘm mΘdiu.
Dnes je k dispozici u₧ n∞kolik publikacφ zpracovan²ch pro
tento prohlφ₧ecφ systΘm. V∞tÜinou jde o poΦφtaΦovß periodika
a v²stavnφ katalogy, nap°. znßmΘ elektronickΘ katalogy ModrΘ
strßnky. TakΘ encyklopedie EvropanΘ, denφky LidovΘ noviny (osm
roΦnφk∙) a Hospodß°skΘ noviny Φi nejnov∞jÜφ pr∙vodce èumava
- lΘto 1996 jsou zpracovßny touto technologiφ. DalÜφ produkty,
nap°. encyklopedie Stßty a jejich p°edstavitelΘ, Hudba,
Literatura k maturit∞, "zimnφ" èumava, b udou brzy nßsledovat.
ViewMaster(r) je tedy fulltextov² systΘm, kter² nenφ ·zce svßzßn
s jedinou datovou mno₧inou. Naopak, CD-ROM Centrum jej nabφzφ
vÜem vydavatel∙m a "majitel∙m informacφ", kte°φ uva₧ujφ o vydßnφ
sv²ch produkt∙ v elektronickΘ form∞.
Co bude dßl?
Jak² dalÜφ v²voj systΘm∙ vyu₧φvßnφ elektronick²ch publikacφ je
mo₧no oΦekßvat? Zdß se, ₧e jej budou charakterizovat tyto
vlastnosti: v pohodlnΘ a intuitivnφ ovlßdßnφ prohlφ₧eΦ∙,
umo₧≥ujφcφ jejich pou₧itφ co nejÜirÜφmu okruhu u₧ivatel∙, od
laik∙ a₧ po specialisty v informatice; v vznik expertnφch
systΘm∙ umo₧≥ujφcφch vyhledßvßnφ nejen pojm∙ a jejich
jednoduch²ch vazeb, ale i odpov∞dφ na slo₧it∞ji formulovanΘ
otßzky; v pou₧itφ automatizovan²ch p°ekladov²ch systΘm∙, kterΘ
umo₧nφ najφt po₧adovanou informaci bez ohledu na to, v jakΘm
jazyce byla vytvo°ena; v p°φstup k "nekoneΦnΘmu" zdroji informacφ
ulo₧en²ch v elektronick²ch knihovnßch vÜech stßt∙ a kontinent∙.
Zßv∞rem
Mo₧nß ve vßs dosavadnφ text vzbuzuje dojem, ₧e klasickΘ
"papφrovΘ" form∞ tiÜt∞nΘ informace je odzvon∞no. Nedomnφvßm se,
₧e se to stane v dohlednΘ dob∞. Osobn∞ se p°iklßnφm k nßzoru, ₧e
ob∞ formy, klasickß a modernφ "elektronickß", budou existovat
vedle sebe a vzßjemn∞ se dopl≥ovat. V₧dy¥ nap°. zß₧itek
z oblφbenΘ knihy pod letnφ oblohou t∞₧ko m∙₧e nahradit jejφ Φetba
z displeje poΦφtaΦe, by¥ p°enosnΘho. Navφc stßle jeÜt∞ bude mnoho
situacφ, ve kter²ch bude mφ t klasickß forma knihy svΘ plnΘ
opodstatn∞nφ.
Elektronickß forma vÜak mß svΘ p°ednosti p°edevÜφm v oblasti
encyklopediφ, katalog∙, informaΦnφch systΘm∙, multimedißlnφch
a interaktivnφch v²ukov²ch systΘm∙, odborn²ch publikacφ, skript
apod. TakΘ jako archivaΦnφ metoda ulo₧enφ informacφ je
elektronickß podoba bezkonkurenΦnφ. Nezanedbatelnou v²hodou je
ekologick² p°φstup p°i v²rob∞, distribuci, vyu₧itφ a nßslednΘ
recyklaci pou₧φvan²ch materißl∙ p°i pou₧itφ "nepapφrovΘ formy"
publikovßnφ. Cestovßnφ po informaΦnφ dßlnici zkrßtka zaΦ φnß,
a vy m∙₧ete b²t p°i tom!
Milan Pola
Chip Φ. 9/1996, str.44-50