Nenφ to nic jednoduchΘho, ale nenφ to takΘ (zatφm) ani nikterak extrΘmn∞ slo₧itΘ. Pokusφm se celou problematiku pon∞kud rozebrat. V nßsledujφcφch t°ech krßtk²ch Φlßncφch v rychlosti projdeme routovßnφ a princip DNS a budeme se zab²vat nastavenφm nameserveru, v dalÜφ sΘrii nßs bude zajφmat, jak funguje internetovsk² mail, co jsou protokoly SMTP, POP2, POP3 a IMAP, podle Φeho se vlastn∞ urΦuje, jak a kudy mail p∙jde a kolika servery projde a nakonec jak takov² mailserver nastavit. V nßsledujφcφch sΘriφch pak n∞co povφm o principech fungovßnφ WWW, o protokolu HTTP, o WWW serverech a o proxy gatewayφch a firewallech.

Co je IP adresa

ZaΦn∞me p∞kn∞ popo°ßdku. Sφ¥ Internet v souΦasnΘ dob∞ funguje na soustav∞ protokol∙ TCP/IP (transmission control protocol/internet protocol) - v²hledov∞ se uva₧uje o nahrazenφ alespo≥ n∞kter²ch Φßstφ tΘto relativn∞ komplexnφ soustavy protokol∙ zcela nov²m protokolem (http://infox.eunet.cz/...) IPnG, p°iΦem₧ o zßle₧itosti sm∞rovßnφ a adresace se starß protokol IP. P°i adresaci protokolem IP mß ka₧dΘ za°φzenφ s vlastnφ inteligencφ p°ipojenΘ k sφti nejmΘn∞ jednu sφ¥ovou adresu (tj. sφ¥ovΘ adresy majφ poΦφtaΦe, routery, tiskßrny p°ipojenΘ k sφti a terminßlovΘ servery, naopak adresu nemajφ modemy, bridge, ethernetovΘ huby, ethernetovΘ a ATM switche, kabely, sΘriovΘ terminßly apod.). V∞tÜφ systΘmy s vφce sφ¥ov²mi rozhranφmi mφvajφ takΘ vφce IP adres (pro ka₧dΘ rozhranφ jednu).

IP adresa mß dΘlku 32 bit∙ (tj. 4 bajty), co₧ zatφm sice postaΦuje, ale u₧ je nutno s IP adresami Üet°it. IP adresy je zvykem uvßd∞t v dekadickΘm tvaru, v₧dy s teΦkou za ka₧d²m bajtem, nap°. tedy 194.50.6.129 nebo 127.0.0.1. Podle hodnoty je jeÜt∞ zavedeno d∞lenφ na sφt∞ typu A,B,C a multicast, co₧ nebudu p°φliÜ podrobn∞ rozebφrat, jen dodßm, ₧e v sφti typu A je 16777216 IP adres, v sφti typu B 65536 IP adres a v sφti typu C 256 IP adres. Krom∞ tohoto zßkladnφho rozd∞lenφ existujφ jeÜt∞ tzv. subnety (podsφt∞), kterΘ mohou obsahovat i jin² poΦet IP adres, kter² vÜak musφ v₧dy b²t mocninou dvou.

Adresa ka₧dΘ sφt∞ se uvßdφ nejni₧Üφ IP adresou (n∞kdy tΘ₧ zßkladnφ adresa - base address - nebo dolnφ broadcast adresa, kterß je v sφti k dispozici, tj. t°eba pro sφ¥ s adresami 127.0.0.0 - 127.255.255.255 je to adresa 127.0.0.0) a tzv. netmaskou, co₧ je bitovß maska urΦujφcφ dostupnΘ adresy v danΘ sφti (pro uvedenou sφ¥ typu A 127.0.0.0 je to 255.0.0.0). Pomocφ zßkladnφ adresy a netmasky lze zφskat tzv. (hornφ) broadcast adresu, v tomto p°φpad∞ ji₧ zmφn∞n²ch 127.255.255.255.

JeÜt∞ snad jeden p°φkad: p°edstavme si, ₧e mßme sφ¥ (viz obr.) na bßzi ethernet s dv∞ma segmenty a k dispozici mßme adresy z jednΘ sφt∞ typu C se zßkladnφ adresou 200.0.5.0 (sφ¥ typu C mß netmasku 255.255.255.0). Mo₧nostφ, jak situaci vy°eÜit, je celß °ada, jednou z t∞ch pochopiteln∞jÜφch je rozd∞lenφ sφt∞ na dva subnety (nap°. 200.0.5.64 a 200.0.5.128) s netmaskami 255.255.255.192, v ka₧dΘm subnetu pak m∙₧e b²t a₧ 62 poΦφtaΦ∙ + zßkladnφ adresa (tj. 200.0.5.64 resp. 200.0.5.128) + broadcast adresa (200.0.5.127 resp. 200.0.5.191). Polovina adresovΘho prostoru nßm pak zbude k p°φpadnΘmu dalÜφmu pou₧itφ.

Jen pro ·plnost uvedu konfiguraci rozhranφ poΦφtaΦe zajiÜ¥ujφcφho spojenφ mezi ob∞ma sφt∞mi. Dodßvßm, ₧e p°edpoklßdßm poΦφtaΦ s operaΦnφm systΘmem, kter² je vhodnou platofrmou pro internetov² server, tj. na bßzi systΘmu Unix Φi OS/2, syntaxe se m∙₧e v r∙zn²ch implementacφch v detailech mφrn∞ odliÜovat, v principu je v₧dy vÜak velmi podobnß:

ifconfig eth0 200.0.5.65 netmask 255.255.255.192
ifconfig eth1 200.0.5.129 netmask 255.255.255.192

Na stanicφch pak nastavφme jen IP adresu a standardnφ netmask naÜφ sφt∞ (255.255.255.192).

- pokraΦovßnφ p°φÜt∞ -

Zbyn∞k Pospφchal