Firma Intel tak vyu₧ila v²sledk∙ mnohaletΘho nßkladnΘho v²zkumu spoleΦnosti Digital, k dosa₧enφ svΘho dominantnφho postavenφ v oblasti procesor∙ pro osobnφ poΦφtaΦe. V podanΘ ₧alob∞ Digital po₧aduje zastavenφ pou₧φvßnφ jeho patentovan²ch technologiφ v procesorech firmy Intel a pen∞₧itΘ odÜkodn∞nφ.

V letech 1990 a 1991 poskytl b∞hem pozd∞ji p°eruÜen²ch jednßnφ o mo₧nΘ spoluprßci Digital firm∞ Intel informace o sv²ch technologiφch. V roce 1992 uvedl Digital na trh prvnφ model 64-bitovΘho procesoru Alpha, kter² okam₧it∞ zφskal nßskok ve v²konu p°ed procesory ostatnφch v²robc∙. Prvnφ podez°enφ, ₧e Intel zneu₧φvß technologie Digitalu vzniklo podle slov R. Palmera, p°edsedy sprßvnφ rady spoleΦnosti Digital, v roce 1995, kdy procesory Pentium Pro firmy Intel p°edvedly obdobn² nßr∙st v²konu jako o t°i roky d°φve Alpha. DalÜφm impulsem k anal²ze podobnostφ mezi procesory obou firem byl Φlßnek uve°ejn∞n² ve The Wall Street Journalu 26. srpna 1996 v kterΘm vysocφ p°edstavitelΘ Intelu uvedli, ₧e jejich firma ud∞lala velmi mßlo vlastnφho v²zkumu a spφÜe p°ebφrala technologie jin²ch spoleΦnostφ.

Po mnoha anal²zßch a studiφch t²m∙ nezßvisl²ch prßvnφch poradc∙ a poΦφtaΦov²ch specialist∙, kterΘ toto podez°enφ jednoznaΦn∞ potvrdily a prokßzaly, ₧e Intel poruÜil 10 jeho chrßn∞n²ch patent∙, se Digital rozhodl zabrßnit jejich dalÜφmu zneu₧φvßnφ soudnφ cestou.

Ky