Java je programovacφ jazyk urΦen² pro platformy klient/server, p°iΦem₧ klienty jsou tvo°eny v drtivΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ programy typu WWW browser. Klientsk² browser pracuje jako interaktivnφ interpreter jazyka Java. V²hodou Javy je nezßvislost na platform∞ klienta, co₧ zaruΦuje klientsk² browser. Browsery s podporou Javy dnes existujφ pro mnoho odr∙d Unixu, Windows 3.x, Windows NT, OS/2 i pro poΦφtaΦe Macintosh. Podobn∞ je hardwarov∞ nezßvisl² i WWW server poskytujφcφ Java applety, nebo¥ jako server distribujφcφ krom∞ HTTP dokument∙ i Java applety lze pou₧φt jak²koli program pro WWW server, tj. nap°. CERN httpd, APACHE httpd atd. a takovΘ programy takΘ existujφ pro vÜemo₧nΘ platformy od Open/VMS a₧ po Windows 3.1.

Jazyk JAVA vytvo°ila firma Sun Microsystems, znßmß nap°. sv²mi pracovnφmi stanicemi a operaΦnφm systΘmem SunOS (resp. Solaris). Pokud chcete v JAV╠ tvo°it, m∙₧ete si bu∩ stßhnout z http://www.sun.com/ voln∞ Üi°itelnΘ nßstroje (ale jen pro Unix), nebo m∙₧ete pou₧φt Add-on for JAVA environment z Borland C++ 5.0.

Jazyk JAVA je v²razn∞ objektov² a vychßzφ z programovacφho jazyka C++. Pou₧φvß pluskovou syntaxi, CΘΦkovΘ p°φkazy atp., k Φemu₧ si p°idßvß jeÜt∞ svΘ p°φkazy a klφΦovß slova. Programßto°i v jazyce JAVA pot°ebujφ krom∞ jazyka C a rozÜφ°enφ jazyka JAVA znßt jeÜt∞ jazyk HTML (HyperText Markup Language), kter² je nosnou platformou celΘho internetovskΘho systΘmu World Wide Web (WWW), aby mohli svΘ Java applety v∙bec zprovoznit.

Co p°inßÜφ JAVA novΘho do vaÜich Webovsk²ch strßnek?

Krom∞ rozsßhl²ch mo₧nostφ multimedißlnφch (vklßdßnφ programovan²ch animacφ atd.) jsou to hlavn∞ rozÜφ°enΘ mo₧nosti aplikaΦnφ. Dnes ji₧ nenφ problΘm, aby se na n∞kterΘm URL do vaÜeho WWW browseru (samoz°ejm∞ takovΘho, kter² jazyk JAVA umφ, tj. nap°φklad nov² Netscape 3.0 Atlas) nahrßl tabulkov² procesor, textov² editor, databßzov² aplikaΦnφ program nebo dokonce n∞jakß hra. To samoz°ejm∞ p°inßÜφ novΘ obrovskΘ mo₧nosti, dokonce lze °φci, ₧e JAVA p°inßÜφ naprosto novΘ vyu₧itφ WWW a naprosto novou generaci WWW dokument∙.

Jak to vypadß s praktick²m vyu₧itφm jazyka JAVA?

Vizionß°i hovo°φ o zßniku souΦasnΘho software a vyu₧φvßnφ programovΘho vybavenφ na ve°ejn²ch serverech za pauÜßlnφ Φasov² poplatek Toto je samoz°ejm∞ jedna z mo₧nostφ, ale tak radikßln∞, aby zanikl stßvajφcφ software to zase nevidφm a to hlavn∞ z d∙vod∙ stßvajφcφ rychlosti a kvalit∞ datov²ch spoj∙ (u nßs reprezentovan²ch hlavn∞ komutovan²mi a pevn²mi linkami s rychlostφ max. 33600 bps p°φp. 64 kbps) a z d∙vod∙ poplatk∙ za Φas u komutovan²ch telefonnφch spoj∙. LidΘ takΘ rad∞ji zaplatφ vφce za n∞co, co u₧ jim stabiln∞ z∙stane (by¥ je to relativnφ zßle₧itost), ne₧ aby si n∞jakΘ slu₧by nap°. ka₧d² m∞sφc museli znovu zaplatit. Navφc producenti stßvajφcφho software se budou sna₧it za ka₧dou cenu udr₧et a stßvajφcφ v²poΦetnφ technika je ji₧ p°φliÜ rozÜφ°ena.

CentralizovanΘ °eÜenφ vÜak mß °adu v²hod a sßhnou po n∞m hlavn∞ stßvajφcφ firemnφ a podnikovΘ sφt∞, toto °eÜenφ mß jmΘno Intranet a je stßle populßrn∞jÜφ, kterΘ majφ dostateΦn∞ silnou komunikaΦnφ infrastruktru. I zastaral² desetimegabitov² Ethernet je koneckonc∙ mnohosetkrßt rychlejÜφ ne₧ komutovanΘ spojenφ. Navφc firmy samy sob∞ za vyu₧φvßnφ slu₧eb sv²ch poΦφtaΦ∙ platit nebudou. Jednou z v²hod je snazÜφ ·dr₧ba, menÜφ nßklady na podporu u₧ivatel∙ pro firmy produkujφcφ software a menÜφ poΦet kus∙ prodan²ch program∙, co₧ na druhΘ stran∞ vykompenzuje vyÜÜφ cena a ni₧Üφ nßklady na distribuΦnφ sφ¥.

Bude tedy JAVA tφm prav²m °eÜenφm, nebo to bude op∞t jen krok do prßzdna, kter² ukß₧e jen jinou sprßvnou cestu ? Na to odpovφ a₧ Φas, ale zatφm se zdß, ₧e JAVA vede sv∞tem vφt∞znΘ ta₧enφ.

Zbyn∞k POSPσCHAL