Internet4U - Zlatß strßnka II
Jak funguje Internet
aneb ka₧d² dobr² surfa° vφ, ...
Jan ╚ßp
Pokud si, stejn∞ jako jß, myslφte, ₧e je dobrΘ, kdy₧ Φlov∞k vφ, jak v∞ci fungujφ, pak je vßm dalÜφ pokraΦovßnφ naÜφ zlatΘ strßnky ÜitΘ p°esn∞ na t∞lo. Ono se toti₧ staΦφ seznßmit s n∞kolika zßkladnφmi principy fungovßnφ Internetu a Φlov∞k, kter² jim porozum∞l, u₧ dalÜφ informace nep°ijφmß jako suchß nepochopitelnß pravidla, je₧ se prost∞ musφ nauΦit zpam∞ti, ale snadno pochopφ dalÜφ souvislosti a rychle se zorientuje i v doposud mu neznßmΘ oblasti prßce v sφti. A pokud se k tomu p°idß alespo≥ minimßlnφ slovnφ anglickß zßsoba, kterß vßs uchrßnφ p°ed nekoneΦn²m hledßnφm ka₧dΘho druhΘho slova ve slovnφku, m∙₧ete se tak°ka "p°es noc" stßt z opatrnΘho pozorovatele sebev∞dom²m u₧ivatelem a zakrßtko i pßnem (tΘ svojφ Φßsti) sφt∞.
Tak₧e nejlΘpe je jφt rovnou k v∞ci (a nebojte se odbornosti - jste p°eci na ZlatΘ strßnce!):
Sφ¥ sφtφ
Äe v lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφch (nap°φklad v sφti, kterou mß na starost sprßvce ve vaÜφ firm∞) n∞jak putujφ data po t∞ch kabelech pod okny, asi sprßvn∞ tuÜφte. Jak se ale mohou dostat mimo vaÜi administrativnφ budovu, a jeÜt∞ k tomu a₧ t°eba za oceßn?
Pom∞rn∞ snadno (alespo≥ pro zasv∞cenΘho). VaÜe lokßlnφ sφ¥ je toti₧ p°ipojena k sφti mφstnφho poskytovatele p°ipojenφ do Internetu (takzvanΘho "providera" - Φti prevajdra), kter² je p°ipojen zase k v∞tÜφ, zpravidla nßrodnφ sφti, kterß je op∞t propojena s jin²mi nßrodnφmi a mezinßrodnφmi sφt∞mi. VßÜ kolega z USA, s nφm₧ si dopisujete elektronickou poÜtou, je na tom s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ podobn∞, tak₧e n∞kde v t∞ch mezinßrodnφch kabelech mezi Vφdnφ a New Yorkem se najde cestiΦka propojujφcφ prßv∞ vaÜe dva osobnφ poΦφtaΦe.
Jak to zhruba ve skuteΦnosti je znßzorn∞no na obr.1 -- vaÜe firemnφ sφ¥ je p°es za°φzenφ, kterΘmu se °φkß sm∞rovaΦ (anglicky router) a kterΘ b²vß takΘ oznaΦovßno jako brßna (gateway) do vaÜφ sφt∞, p°ipojena k jinΘmu sm∞rovaΦi, jen₧ je branou do sφt∞ nejbli₧Üφho internetovΘho uzlu vaÜeho poskytovatele. Dßle pak od poskytovatele k poskytovateli a₧ k tomu, od n∞j₧ je vedenφ ke sm∞rovaΦi v sφti americkΘ univerzity, na nφ₧ vßÜ p°φtel studuje a kde mß takΘ svoji poÜtovnφ schrßnku.
FyzickΘ vedenφ, kterΘ p°esahuje rßmec areßlu budov, je p°itom zpravidla realizovßno bu∩to pevn∞ vyhrazen²m, nebo b∞₧n²m -- vytßΦen²m (telefonnφm) okruhem, podle toho, co je pro danou sφ¥ a jejφ provoz v²hodn∞jÜφ. Telefonnφ drßty jsou toti₧ jedinou existujφcφ fyzickou sφtφ vedenφ, kterΘ spojuje vÜechna m∞sta a obce, a provozovatel∙m rozsßhl²ch sφtφ se v∞tÜinou vyplatφ pronajmout si od telefonnφ spoleΦnosti Φßst ji₧ existujφcφho vedenφ, jeho₧ v²stavba by byla ne·nosn∞ nßkladnß.
Kterak data putujφ
Pokud jste k Internetu p°ipojeni pomocφ modemu a telefonnφ linky, mo₧nß vßm tento zp∙sob komunikace p°ipadß analogick² s p°ihlaÜovßnφm ke stanici BBS (Bulletin Board SystΘm) - konec konc∙ mnohΘ komerΦnφ BBSky dokonce nabφzejφ poÜtovnφ nebo dokonce pln² p°φstup do Internetu. Z hlediska fungovßnφ a jφm dan²ch vlastnostφ spojenφ to vÜak nenφ pravda.
Pokud komunikujete s BBS, je to stejnΘ jako kdy₧ telefonujete babiΦce, jen s tφm rozdφlem, ₧e si nepovφdßte vy se starou panφ, ale vßÜ poΦφtaΦ s mladou BBS. Po celou dobu komunikace je toti₧ p°es ·st°edny pro vßs vyhrazen okruh kter² propojuje vßÜ a jejφ telefon (respektive modem). TakovΘ sφti -- jejφ p°edstavitelkou je prßv∞ vÜeobecn∞ znßmß telefonnφ sφ¥ -- se °φkß sφ¥ spφnanß okruhem, proto₧e jejφm ·kolem je zajistit pro u₧ivatele po₧adovan² spojov² okruh.
Internet naproti tomu posφlß data v mal²ch blocφch (anglicky packet), tedy paketech. Jakßkoliv p°enßÜenß data jsou sφtφ rozdrobena na malΘ kousky a opat°ena provoznφmi informacemi o dΘlce bloku, adrese poΦφtaΦe odesφlatele a adresßta -- tedy jakousi digitßlnφ pr∙vodkou (Obr. 2). Zßkladnφ slu₧bou, kterou takovß sφ¥ vykonßvß, je pak p°enßÜenφ jednotliv²ch paket∙ od odesφlatele k adresßtovi a °φkß se jφ proto sφ¥ spφnanß pakety (anglicky "packet switched network").
Tato na prvnφ pohled nezajφmavß skuteΦnost spolu s tφm, ₧e se jednß o sφ¥ propojujφcφ poΦφtaΦe, a tudφ₧ ka₧d² uzel se m∙₧e aktivn∞ a automaticky podφlet na jejφm °φzenφ, je zßkladem obdivovan²ch komunikaΦnφch schopnostφ Internetu. Jednφm digitßlnφm spojem se toti₧ mohou (dφky rychlΘmu st°φdßnφ paket∙ jakoby najednou) p°enßÜet data mezi n∞kolika -- n∞kolika desφtkami nebo dokonce n∞kolika stovkami -- u₧ivatel∙ najednou. Pokud mezi dv∞ma poΦφtaΦi existuje vφce (i nep°φm²ch - "s p°estupem") spojenφ, mohou b²t navφc pakety rovnom∞rn∞ rozd∞leny do vφce nezßvisl²ch proud∙ Φφm₧ se p°enos urychlφ, nebo naopak p°i v²padku p°φmΘho spojenφ je sφ¥ p°esto schopna pakety doruΦit sice pomalejÜφ -- nep°φmou cestou, ale zato okam₧it∞ bez Φekßnφ na opravu.
DalÜφ v²hodou sφt∞ spφnanΘ pakety je, ₧e u zatφ₧en∞jÜφch vyÜÜφch (mezinßrodnφch a zaoceßnsk²ch) tras nenφ nutnΘ zvyÜovat poΦet linek tak jak roste poΦet u₧ivatel∙ sφt∞, ale ₧e je mo₧nΘ nejprve zv²Üit p°enosovou rychlost nahrazenφm klasickΘho spoje optick²m vlßknem nebo kanßlem p°enßÜen²m p°es telekomunikaΦnφ dru₧ici. To je u dßlkov²ch spoj∙, vzhledem k tomu, ₧e v∞tÜinu nßklad∙ na znßsobenφ p°enosovΘ kapacity stßvajφcφ linky tvo°φ vysokorychlostnφ elektronickß za°φzenφ na jejφch koncφch, znaΦn∞ levn∞jÜφ ne₧ z°izovßnφ stßle nov²ch tras.
VÜe dle protokolu
Jak jsme si ji₧ °ekli, jsou data p°enßÜenß v sφti Internet rozm∞ln∞na do paket∙. Postupu, zp∙sobu a zajiÜt∞nφ jejich rozm∞ln∞nφ, dopravy a zp∞tnΘho sestavenφ se vÜeobecn∞ °φkß komunikaΦnφ protokol. V Internetu se pou₧φvß dvojice komunikaΦnφch protokol∙ TCP/IP, neboli Internet je sφ¥ zalo₧enß na protokolu TCP/IP. P°enßÜenß data jsou nejprve rozd∞lena na pakety protokolu TCP, kterΘ jsou potΘ zabaleny do paket∙ IP (Obr. 2).
Protokol TCP (Transmission Control Protocol) tedy zajiÜ¥uje ono rozm∞ln∞nφ posφlan²ch dat na jednotlivΘ pakety, kterΘ opat°φ elektronickou obßlkou s identifikacφ zßsilky a po°adov²m Φφslem. Tohle Φφslovßnφ je velmi d∙le₧itΘ, proto₧e jak jsme si ji₧ °ekli, m∙₧ou jednotlivΘ pakety proudit k adresßtovi r∙zn²mi cestami, a b∞hem dopravy se tudφ₧ mohou i p°edbφhat a tφm ve v²sledku °ßdn∞ promφchat. Pokud tedy nebudete posφlat jen krßtk² dopis, ale nap°φklad stostrßnkovou knihu, mohly by b²t klidn∞ doruΦeny strßnky nap°eskßΦku. Aby k tomu nedoÜlo, zodpovφdß protokol TCP na stran∞ p°φjemce za op∞tovnΘ sprßvnΘ se°azenφ oΦφslovan²ch paket∙ a za doruΦenφ kompletnφho neporuÜenΘho balφku dat.
Protokol IP - Internet Protocol (jeho₧ obßlka - paket obsahuje uvnit° cel² paket protokolu TCP) zajiÜ¥uje sprßvnΘ doruΦenφ paketu od odesφlatele k adresßtovi a obsahuje v zßhlavφ normßlnφ i zpßteΦnφ adresu, tedy adresu poΦφtaΦe, na n∞j₧ data sm∞°ujφ, a adresu poΦφtaΦe, z n∞ho₧ jsou data posφlßna. SkuteΦnΘ fyzickΘ adresy poΦφtaΦ∙ v sφti Internet, jim₧ se takΘ °φkß IP adresy, proto₧e s nimi pracuje protokol IP, majφ podobu sekvence Φty° Φφsel, kterß jsou ulo₧ena do 32 bit∙ a jednoznaΦn∞ identifikujφ p°φsluÜn² poΦφtaΦ.
DalÜφ p°enosovΘ protokoly, kterΘ m∙₧eme v Internetu najφt, pat°φ do jednΘ ze dvou skupin - aplikaΦnφ a slu₧ebnφ nebo chcete-li provoznφ protokoly. AplikaΦnφ protokol tvo°φ dalÜφ vrstvu nad TCP/IP a zajiÜ¥uje p°enos dat specifick²m zp∙sobem vhodn²m pro urΦitou t°φdu Internetovsk²ch aplikacφ Φi slu₧eb (nap°φklad poÜtu, nebo WWW). Provoznφ protokoly jsou naproti tomu protokoly zajiÜ¥ujφcφ komunikaci mezi jednotliv²mi poΦφtaΦi, je₧ se podφlejφ na p°enosu dat pot°ebn²ch k jeho sprßvnΘ funkci. Pat°φ sem nap°φklad protokoly pro komunikaci mezi sousednφmi sm∞rovaΦi, kterΘ si pot°ebujφ po sφti navzßjem vym∞≥ovat informace o aktußlnφm zatφ₧enφ sφt∞, aby mohly pakety rozesφlat rovnom∞rn∞ do vÜech v∞tvφ tΘ Φßsti sφt∞, kterou spravujφ, a podobn∞.
Aby poÜ¥ßk naÜel adresßta
Doposud vφme o adresßch poΦφtaΦ∙ v Internetu pouze to, ₧e se sklßdajφ ze Φtve°ice Φφsel ulo₧en²ch v poΦφtaΦi do pam∞ti o dΘlce 32bit∙ a ₧e jsou jedineΦnΘ, ale doposud nenφ jasnΘ, jak konkrΘtnφ poΦφtaΦ takovou adresu zφskß.
Proto₧e Internet, jak vφme, nemß ₧ßdnΘho °editele a dokonce ani majitele (viz minulß Zlatß strßnka), nem∙₧e (a vzhledem k tempu nßr∙stu poΦtu p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙ to ani nenφ zvlßdnutelnΘ - Tab. 1 a Obr. 3) vÜechny adresy p°id∞lovat jeden subjekt. Proto byl v dob∞ prvnφho rozmachu Internetu vytvo°en takzvan² domΘnov² jmenn² systΘm - DNS (Domain Name SystΘm), co₧ je metoda pojmenovßvßnφ a zßrove≥ distribuovanΘho (rozlo₧enΘho) spravovßnφ sφt∞.
DNS zavßdφ vφce·rov≥ov² hierarchick² (postupn∞ vrstven²) systΘm konvencφ pro pojmenovßnφ poΦφtaΦ∙, zalo₧en² na rozd∞lenφ prostoru sφt∞ do jednotliv²ch navzßjem pod°φzen²ch oblastφ - domΘn. Pro nejvyÜÜφ ·rove≥ jsou dnes p°esn∞ urΦenß jmΘna domΘn odpovφdajφcφ v₧dy zemi, v nφ₧ se p°φsluÜn² poΦφtaΦ nachßzφ (Tab. 3). P°ed masov²m rozÜφ°enφm Internetu za hranice USA, kdy byla sφ¥ pova₧ovßna za vφce mΘn∞ Φist∞ americkou nßrodnφ zßle₧itost, byly zavedeny "oblastnφ" domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞, kterΘ byly nazvßny podle oblasti ve spoleΦnosti, k nφ₧ p°φsluÜn² poΦφtaΦ nebo ni₧Üφ domΘna nßle₧ely (Tab. 4).
Vlastnφ jmΘno poΦφtaΦe nebo domΘny ni₧Üφ ·rovn∞ se sklßdß ze jmen jednotliv²ch nad°φzen²ch domΘn (psan²ch mal²mi pφsmeny a odd∞len²ch teΦkou), p°iΦem₧ jmΘno domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞ je nejvφce vpravo. Jeho struktura zpravidla vychßzφ z organizaΦnφho a ·zemnφho Φlen∞nφ organizace, kterΘ poΦφtaΦ pat°φ. Na Obr. 4 je znßzorn∞n poΦφtaΦ info v domΘn∞ tßborskΘ katedry ekonomiky slu₧eb a cestovnφho ruchu JihoΦeskΘ univerzity (ta.jcu.cz) a odpovφdajφcφ domΘnovΘ jmΘno.
Stejn∞ jako samotnΘ domΘny jsou v Internetu hierarchicky uspo°ßdßny takΘ DNS servery, jejich₧ prost°ednictvφm pak jednotlivΘ internetovskΘ aplikace zjiÜ¥ujφ skuteΦnou IP adresu poΦφtaΦe, jeho₧ domΘnovΘ jmΘno uvedete. Proto₧e domΘnovΘ jmΘno poΦφtaΦe je vlastn∞ jakousi jeho Φlov∞ku srozumitelnou adresou, b²vß nejΦast∞ji oznaΦovßno jen jako adresa poΦφtaΦe, na rozdφl od ΦφselnΘ IP adresy. Pro ka₧dou registrovanou domΘnu musφ b²t v sφti z°φzeny dva nezßvislΘ DNS servery (poΦφtaΦe, na nich₧ b∞₧φ program DNS serveru, mohou a Φasto b²vajφ zßrove≥ vyu₧φvßny i k jin²m ·Φel∙m, nap°φklad jako poÜtovnφ server), kterΘ disponujφ seznamem IP adres vÜech poΦφtaΦ∙ v domΘn∞ a DNS server∙ nad°φzen²ch a p°φpadn∞ pod°φzen²ch domΘn. Ka₧d² poΦφtaΦ p°ipojen² do Internetu, respektive do sφt∞ TCP/IP, musφ znßt IP adresu svΘho nejbli₧Üφho DNS serveru (tzn. name serveru), kterΘho se ptß na IP adresy poΦφtaΦ∙ specifikovan²ch domΘnov²m jmΘnem. Pokud name server adresu neznß, obrßtφ se "o radu" na p°φsluÜn² name server pod°φzenΘ domΘny nebo pokud se jednß o poΦφtaΦ z ·pln∞ jinΘ domΘny, na name server domΘny nad°φzenΘ.
Nap°φklad spojenφ z poΦφtaΦe
Jak PC k IP adrese p°iÜlo
Te∩, kdy₧ vφte, jak je to se jmΘny poΦφtaΦ∙ v sφti a jejich adresami, zb²vß u₧ objasnit jen poslednφ zßhadu -- kdo a podle Φeho dß urΦitΘmu poΦφtaΦi jeho jedineΦnou IP adresu, ani₧ by musel existovat centrßlnφ seznam adres, v n∞m₧ by se p°φpadnΘ duplicity kontrolovaly?
Sprßvou nejen domΘnov²ch jmen druhΘ ·rovn∞, ale takΘ IP adresovΘho prostoru ka₧dΘ nßrodnφ domΘny je pov∞°eno nßrodnφ sφ¥ovΘ koordinaΦnφ st°edisko st°edisko NIC (Network Information Center). To je v otßzkßch sprßvy pod°φzeno rad∞ pro architekturu sφt∞ Internet IAB (Internet Architecture Board), tedy pracovnφ orgßn spoleΦnosti pro podporu v²m∞ny informacφ prost°ednictvφm Internetu - ISOC (Internet SOCiety), co₧ je dobrovolnß organizace, kterß mß hlavnφ slovo v rozhodovßnφ o rozÜi°ovßnφ Internetu.
PraktickΘ p°id∞lovßnφ adresovΘho prostoru pro IP adresy je °eÜeno pomocφ p°id∞lovßnφ takzvan²ch sφ¥ov²ch IP adres jednotliv²m domΘnßm -- proto₧e Internet je opravdu Sφ¥ sφtφ (p°esn∞ji rozlehlß sφ¥ propojujφcφ lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞), p°edpoklßdß se, ₧e ka₧dß domΘna zahrnuje vφce poΦφtaΦ∙ propojen²ch lokßlnφ sφtφ (Obr. 6), co₧ je konec konc∙ nutnΘ i pro dodr₧enφ po₧adavku dvou nezßvisl²ch name server∙ pro platn∞ registrovanou domΘnu.
IP adresa sφt∞ je tvo°ena urΦitou Φßstφ IP adresy vyÜÜφho °ßdu, jejφ₧ velikost zßrove≥ urΦuje, kolik takov²ch sφtφ m∙₧e maximßln∞ v Internetu existovat. Zb²vajφcφ prostor v IP adrese je urΦen pro adresy (Φφsla) jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ v sφti domΘny. V Internetu existuje 5 typ∙ adres A, B, C, D a E, jednotlivΘ t°φdy jsou popsßny v tabulce Φ. 2 a pro b∞₧nΘ sφt∞ mohou byt p°id∞leny pouze adresy prvnφch t°φ typ∙.
Vφme-li tedy, ₧e IP adresa se sklßdß ze Φty° Φφsel od 0 do 255, pak adresa sφt∞ t°φdy C, kterß mß vyhrazeno pro adresu poΦφtaΦe jen poslednφ Φφslo, m∙₧e mφt nejvφce 256 poΦφtaΦ∙, a naopak v celΘm Internetu m∙₧e b²t (223-192+1) * 256 * 255 = 2 088 960 sφtφ s nejvφce 256 poΦφtaΦi.
Pokud vßs p°edchozφ odstavce naplnily pocity posvßtnΘ ·cty nebo snad a₧ hr∙zy, nezoufejte (proto₧e jejich p°esnß znalost se t²kß daleko vφce sprßvc∙ internetov²ch uzl∙ ne₧ koncov²ch u₧ivatel∙) a p°ijm∞te n∞kolik praktiΦt∞jÜφch informacφ na toto tΘma:
Komunikace pro lidi
U₧ jsme si °φkali, jak jsou v Internetu polidÜt∞ny nelidsky digitßlnφ adresy poΦφtaΦ∙ tak, aby vyhovovaly podmφnkßm lidskΘ komunikace. Jinak jsme se ale zab²vali spφÜ p°enßÜenφm nic ne°φkajφcφch paket∙ dat Internetem ne₧ skuteΦn²mi slu₧bami jeho u₧ivatel∙m. Co to tedy v∙bec znamenß, kdy₧ se na Internetu °ekne slu₧ba?
P°edevÜφm slu₧ba znamenß specißlnφ aplikaci nebo t°φdu sφ¥ov²ch aplikacφ typu klient/server, kterΘ umo₧≥ujφ vyu₧φvßnφ r∙zn²ch p°edevÜφm informaΦnφch nebo v²poΦetnφch zdroj∙ vzdßlen²ch poΦφtaΦ∙ prost°ednictvφm sφt∞. K dnes ji₧ klasick²m, a tudφ₧ vÜeobecn∞ znßm²m a rozÜφ°en²m slu₧bßm na Internetu pat°φ e-mail - elektronickß poÜta, News - elektronickΘ konference, TelNet - vzdßlen² p°φstup k poΦφtaΦi, ftp - p°enos soubor∙, gopher - informaΦnφ menu, WWW - hypertextov² systΘm, Finger - hledßnφ adres elektronickΘ poÜty, Archie - hledßnφ v ftp archivech, Veronica - prohledßvßnφ gopher archiv∙, Talk a IRC - on-line komunikace v reßlnΘm Φase prost°ednictvφm psan²ch vzkaz∙ a MUD, MUSH - sφ¥ovΘ hry. Mezi nov∞jÜφ projekty, kterΘ majφ charakter klasickΘ internetovΘ slu₧by, pat°φ nap°φklad PCN Network - zpravodajstvφ v podob∞ stmφvaΦe, nebo Real Audio - p°ehrßvßnφ zvukovΘho programu v reßlnΘm Φase.
Druh²m v²znamem pojmu slu₧ba je analogie s b∞₧nou nabφdkou komerΦnφch slu₧eb z veÜker²ch oblastφ ₧ivota, p°enesen²ch alespo≥ ΦßsteΦn∞ do prost°edφ Internetu. V∞tÜina slu₧eb z tΘto kategorie je dnes realizovßna formou WWW strßnek, proto₧e pou₧φvßnφ tohoto sφ¥ovΘho hypertextu je jednak velmi nenßroΦnΘ, a zßrove≥ nabφzφ nejp°ita₧liv∞jÜφ vzhled.
Ale vra¥me se ke klasick²m slu₧bßm. Sφ¥ovß aplikace typu klient-server je oproti klasick²m aplikacφm provozovan²m v LAN, (u nich₧ veÜkerΘ zpracovßnφ dat probφhß na pracovnφ stanici, kterß po sφti pouze sdφlφ spoleΦn² disk Φi tiskßrnu) v₧dy zalo₧ena na p°φsnΘ "d∞lb∞ prßce" mezi program serveru, kter² zpracovßvß data a klientsk² program, kter² p°ebφrß po sφti v²sledky zpracovßnφ, prezentuje je u₧ivateli a umo₧≥uje mu °φdit prßci serveru.
Pou₧itφ aplikacφ tohoto typu je pro Internet charakteristickΘ ze dvou d∙vod∙ - jednak jsou zalo₧eny na vyu₧φvßnφ slu₧eb v²konnΘho centrßlnφho poΦφtaΦe, kter² je schopen nap°φklad rychle vyhledat po₧adovanΘ informace v mamutφ databßzi, a je tudφ₧ vhodnΘ umo₧nit jeho vyu₧φvßnφ odpovφdajφcφmu poΦtu u₧ivatel∙ a jednak architektura client-server zamezuje zbyteΦnΘmu p°enosu dat co₧ sni₧uje celkovΘ zatφ₧enφ sφt∞, respektive umo₧≥uje mnohΘ z nich v∙bec realizovat.
V∞tÜina slu₧eb (jak ji₧ bylo zmφn∞no) vyu₧φvß ke svΘ Φinnosti zvlßÜtnφ aplikaΦnφ protokol (mnohdy ale ne v₧dy pojmenovan² stejn∞ jako p°φsluÜnß slu₧ba), kter² je nadstavbu nad TCP/IP. To znamenß, ₧e protokol TCP/IP zajiÜ¥uje fyzick² p°enos dat aplikaΦnφho protokolu, kter² zajiÜ¥uje sprßvnou komunikaci dvou program∙ b∞₧φcφch na vzdßlen²ch poΦφtaΦφch - klienta a p°φsluÜnΘho serveru. Nap°φklad velmi jednoduch² hypertextov² protokol HTTP, kter² pou₧φvß slu₧ba WWW zajiÜ¥uje pro klientskou aplikaci pouze odesφlßnφ vy₧ßdan²ch strßnek nebo p°φpadn²ch chybov²ch hlßÜenφ.
A jeÜt∞ poslednφ d∙le₧itß v∞c ohledn∞ aplikacφ - mß li spolu sprßvn∞ komunikovat program serveru a klientsk² program, b∞₧φcφ na r∙zn²ch poΦφtaΦφch, nestaΦφ klientovi znßt p°esnou adresu hostitelskΘho poΦφtaΦe. Na takovΘm vzdßlenΘm serveru (myÜleno poΦφtaΦi) m∙₧e b²t p°eci spuÜt∞no najednou n∞kolik program∙ a je zapot°ebφ komunikovat pouze s n∞kter²m z nich - s programem p°φsluÜnΘho aplikaΦnφho serveru. Ka₧d² program pracujφcφ na poΦφtaΦi zapojenΘm do sφt∞ TCP/IP je proto oznaΦen pevn²m Φφslem, pod nφm₧ po sφti komunikuje - takzvan²m Φφslem portu (brßny) nebo prost∞ portem. Obsah paket∙ kterΘ p°ijdou p°es IP a z n∞j₧ TCP posklßdß souvisl² blok je po tΘ doruΦen programu kter² je registrovßn pro dan² port. Kompletnφ adresa umo₧≥ujφcφ vaÜφ internetovskΘ aplikaci sprßvn∞ komunikovat se tedy sklßdß z adresy poΦφtaΦe (kterou DNS p°etransformuje na Φφselnou IP adresu) a z Φφsla portu a pou₧φvß jφ tak (i kdy₧ to na prvnφ pohled nenφ vid∞t) i vßÜ oblφben² WWW prohlφ₧eΦ. A proΦ to nenφ vid∞t? Proto, ₧e n∞kterΘ porty jsou pevn∞ vyhrazeny pro urΦitou t°φdu aplikacφ, tak₧e nap°φklad vßÜ prohlφ₧eΦ "vφ", ₧e WWW server mß komunikovat na portu 8080 a automaticky p°i komunikaci toto Φφslo doplnφ ani₧ by vßs tφm obt∞₧oval a stejn∞ je tomu u vÜech hlavnφch internetovsk²ch slu₧eb. V budoucnu se mo₧nß setkßte i s tφm, ₧e bude n∞kde nutnΘ Φφslo portu uvßd∞t - nap°φklad u server∙ kterΘ fungujφ jako vyrovnßvacφ pam∞¥ - tzv. proxy server∙ (jak²si zßsobnφk kter² pro vßs na domßcφm serveru-poΦφtaΦi skladuje nejΦast∞ji ₧ßdanß data ze zahraniΦnφch server∙ a Üet°φ tak Φas kter² byste jinak ztratili Φekßnφm na data p°epravovanß zpravidla p°etφ₧en²mi mezinßrodnφmi linkami) nebo jin²ch mΘn∞ standardizovan²ch aplikacφ.
Z Φeho je ta pavuΦina?
Z URL! Ale p∞kn∞ po po°ßdku. O dnes nejrozÜφ°en∞jÜφ slu₧b∞/aplikaci na Internetu - WWW (World Wide Web) neboli "celosv∞tovΘ pavuΦin∞" v podob∞ gigantickΘho hypertextu jste ji₧ urΦit∞ alespo≥ Φetli nebo slyÜeli. Co to ale ve skuteΦnosti je a jak to funguje?
Slu₧ba WWW umo₧≥uje p°φmΘ prohlφ₧enφ textov²ch dokument∙ s odkazy na jinΘ Φßsti stejnΘho nebo jinΘho dokumentu (hypertextu) ulo₧en²ch na Internetovsk²ch poΦφtaΦφch. Od hypertextu, kter² znßte nap°φklad ze systΘmu nßpov∞dy Microsoft Windows se liÜφ t°emi hlavnφmi vlastnostmi:
1) Odkazy mohou sm∞°ovat na kter²koliv dokument ulo₧en² na libovolnΘm poΦφtaΦi na n∞m₧ je spuÜt∞n program WWW serveru v celΘm Internetu, tak₧e WWW je vlastn∞ jednou obrovskou hypertextovou publikacφ, kterß je z pohledu jedince prakticky nekoneΦnß (strßnky p°ib²vajφ rychleji ne₧ by je kdokoliv stihl by¥ jen prolistovat, nato₧ p°eΦφst)
2) Formßt vzhledu dokumentu je navr₧en tak, aby jej bylo mo₧nΘ v co nejv∞rn∞jÜφ podob∞ prohlφ₧et bez zßvislosti na detailnφm programovΘm vybavenφ (nap°φklad instalovan²ch pφsmech) poΦφtaΦe na n∞m₧ je spuÜt∞n prohlφ₧eΦ.
3) Proto₧e jednotlivΘ dokumenty (WWW strßnky) prohlφ₧eΦ zφskßvß od b∞₧φcφho programu WWW serveru, nemusφ b²t nutn∞ nem∞nnΘ (statickΘ), ale mohou mφt nap°φklad podobu v²pisu z databßze podle vßmi zadan²ch kritΘriφ. WWW dokument se tak m∙₧e navenek chovat jako specißlnφ aplikace, s nφ₧ mohou komunikovat miliony u₧ivatel∙ z celΘho sv∞ta, pracujφcφ na mnoha r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch platformßch (PC, Apple Macintosch, pracovnφ stanice, ..).
Vra¥me se nynφ k materißlu z n∞j₧ je tato gigantickß pavuΦina vybudovßna. Pokud pomineme vlastnφ text dokumentu, kter² je jak²msi stavebnφm kamenem pro jejφ uzly, jsou nejd∙le₧it∞jÜφ prßv∞ vlßkna, kterß dokumenty navzßjem spojujφ, tedy URL. Zkratka URL znamenß doslova Uniform Resource Locator a oznaΦuje adresu konkrΘtnφ informace p°φstupnΘ n∞kde v sφti, tak₧e pokud chcete nap°φklad rychle nalistovat konkrΘtnφ WWW strßnku, zadßte prohlφ₧eΦi p°φmo jejφ adresu - URL.
URL mß p°esn∞ definovanou strukturu a sklßdß se z n∞kolika Φßstφ, z nich₧ ne vÜechny je nutnΘ v₧dy uvßd∞t. Zßkladnφ podoba URL je
O principech fungovßnφ sφt∞ u₧ vφte hodn∞, ale po°ßd jsme se nedotkli jednΘ na v²sost d∙le₧itΘ oblasti, a to technick²ch mo₧nostφ realizace p°ipojenφ prßv∞ toho vaÜeho poΦφtaΦe k sφtφ sφtφ - Internetu. Po pravd∞ °eΦeno to je sta¥ kterou p°i dneÜnφ m≤dnosti sφt∞ otiskl snad u₧ i ka₧d² denφk a tudφ₧ se zde dozvφte velmi t∞₧ko n∞co zßsadn∞ novΘho, ale pokusφm se na zßv∞r alespo≥ struΦn∞ charakterizovat b∞₧nΘ zp∙soby.
V zßsad∞ existujφ dv∞ zßkladnφ varianty p°φstupu do sφt∞:
Prvnφ je postavena tak, ₧e n∞kdo, kdo vlastnφ poΦφtaΦ p°ipojen² do Internetu (nap°φklad vysokß Ükola) vßm umo₧nφ jej n∞jak²m zp∙sobem a za urΦit²ch podmφnek vyu₧φvat. Sem pat°φ dnes ji₧ mßlo nabφzen² poÜtovnφ a terminßlov² p°φstup, kdy vßm vßÜ poskytovatel z°φdφ u₧ivatelsk² ·Φet (p°ihlaΦovacφ jmΘno a heslo) na n∞kterΘm uzlovΘm poΦφtaΦi a zßrove≥ vßm p°id∞lφ schrßnku elektronickΘ poÜtu jako v∙bec nejzßkladn∞jÜφ internetovskΘ slu₧by. Vy pak m∙₧ete pracovat na terminßlu tohoto poΦφtaΦe a to bu∩to v prostorßch poskytovatele nebo na dßlku pomocφ PC, modemu a programu pro emulaci terminßlu. V₧dy vÜak spouÜtφte sφ¥ovΘ aplikace na poΦφtaΦi poskytovatele, proto₧e a₧ ten je zapojen do sφt∞ a m∙₧e tudφ₧ komunikovat s ostatnφmi vzdßlen²mi poΦφtaΦi.
Druhß a dnes vlastn∞ jedinß ₧ßdanß mo₧nost je takzvan² pln² p°φstup, kdy je vßÜ osobnφ poΦφtaΦ p°φmo p°ipojen do Internetu, mß platnou IP adresu a sφ¥ovΘ aplikace spouÜtφte p°φmo na n∞m. Tento zp∙sob mß hned dv∞ v²hody: jednak komfort vaÜφ prßce je vyÜÜφ dφky tomu ₧e klientskΘ aplikace b∞₧φ na vaÜem poΦφtaΦi a zßvisφ p°edevÜφm na konfiguraci a programovΘm vybavenφ vaÜeho poΦφtaΦe, tak₧e nejste limitovßni tφm, co pro vßs m∙₧e nebo chce ud∞lat poskytovatel a dßle mßte mo₧nost provozovat i programy server∙ (nap°φklad vlastnφ server Φi FTP archiv a stßt se tak aktivnφ Φßstφ sφt∞. Pro tu druhou mo₧nost je samoz°ejm∞ d∙le₧itΘ, aby byl vßÜ poΦφtaΦ v provozu 24 hodin denn∞ (protino₧ci budou urΦit∞ serfovat v jinou dobu ne₧ EvropanΘ) a je proto nutnΘ mφt (nap°φklad v rßmci firemnφ sφt∞) trvalΘ p°ipojenφ k sφti pevnou linkou.
P.S.
Pokud jste si cel² Φlßnek se zßjmem p°eΦetli, pak se vßm urΦit∞ honφ hlavou spousta dalÜφch otßzek (nap°. "Jak funguje poÜta?", "ProΦ musφm mφt schrßnku zrovna na poΦφtaΦi poskytovatele p°ipojenφ?, "ProΦ je komunikace do ╚ech n∞kdy pomalejÜφ ne₧ do USA", atd.). Je-li tomu opravdu tak, napiÜte nßm do redakce, co dalÜφho o fungovßnφ Internetu by vßs zajφmalo - urΦit∞ se vßm pokusφme vyhov∞t.
| M∞sφc | PoΦet poΦφtaΦ∙ | M∞sφc | PoΦet poΦφtaΦ∙
|
| 04/71 | 23 | 07/91 | 535,000 |
| 06/74 | 62 | 10/91 | 617,000 |
| 03/77 | 111 | 01/92 | 727,000 |
| 08/81 | 213 | 04/92 | 890,000 |
| 05/82 | 235 | 07/92 | 992,000 |
| 08/83 | 562 | 10/92 | 1,136,000 |
| 10/84 | 1,024 | 01/93 | 1,313,000 |
| 10/85 | 1,961 | 04/93 | 1,486,000 |
| 02/86 | 2,308 | 07/93 | 1,776,000 |
| 11/86 | 5,089 | 10/93 | 2,056,000 |
| 12/87 | 28,174 | 01/94 | 2,217,000 |
| 07/88 | 33,000 | 07/94 | 3,212,000 |
| 10/88 | 56,000 | 10/94 | 3,864,000 |
| 01/89 | 80,000 | 01/95 | 4,852,000 |
| 07/89 | 130,000 | 07/95 | 6,642,000 |
| 10/89 | 159,000 | 01/96 | 9,472,000 |
| 10/90 | 313,000 | 07/96 | 12,881,000 |
| 01/91 | 376,000 |
Tab. 2 - Typy fyzick²ch (IP) adres
| Typ | Rozsah hodnot | Maximßlnφ poΦet adres v sφti | Maximßlnφ poΦet poΦφtaΦ∙ pro adresu
|
| A | 1.0.0.0-126.0.0.0 | 126 | 16777214 |
| B | 128.1.0.0-191.254.0.0 | 16383 | 65534 |
| C | 192.1.1.0-223.255.254.0 | 2097151 | 254 |
| D | 224.0.0.0-239.255.255.255 | sdφlenΘ adresy | |
| E | 240.0.0.0-254.255.255.255 | rezervovßno |
Tab. 3 - Nßrodnφ domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞
| DomΘna | Stßt | DomΘna | Stßt |
| .ae | SpojenΘ arabskΘ emirßty | .il | Izrael< |
| .am | ArmΘnie | .in | Indie |
| .ar | Argentina | .is | Island |
| .at | Rakousko | .it | Itßlie |
| .au | Austrßlie | .jp | Japonsko |
| .be | Belgie | .kr | Ji₧nφ Korea |
| .bg | Bulharsko | .kw | Kuwait |
| .bh | Bahrain | .li | LichtenÜtejnsko |
| .br | Brazφlie | .lu | Lucembursko |
| .ca | Kanada | .lv | LotyÜsko |
| .ch | èv²carsko | .mo | Macau |
| .cl | Chile | .my | Malaysie |
| .cn | ╚φna | .mx | Mexiko |
| .co | Kolumbie | .nl | Holandsko |
| .cr | Costa Rica | .no | Norsko |
| .cy | Kypr | .nz | Nov² ZΘland |
| .cz | ╚eskß Republika | .pe | Peru |
| .de | N∞mecko | .ph | Filipφny |
| .dk | Dßnsko | .pl | Polsko |
| .do | Dominikßnskß Republika | .pt | Portugalsko |
| .ec | Ekvßdor | .ro | Rumunsko |
| .ee | Estonsko | .ru | Ruskß Federace |
| .eg | Egypt | .se | èvΘdsko |
| .es | èpan∞lsko | .sg | Singapur |
| .fi | Finsko | .si | Slovinsko |
| .fr | Francie | .sk | Slovenskß Republika |
| .gb | Velkß Britßnie | .th | Thajsko |
| .gl | Gr≤nsko | .tr | Turecko |
| .gr | ╪ecko | .tt | Trinidad a Tobago |
| .hk | Hon Kong | .tw | Taiwan |
| .hr | Chorvatsko | .us | SpojenΘ Stßty |
| .hu | Ma∩arsko | .uy | Uruguay |
| .id | IndonΘsie | .ve | Venezuela |
| .ie | Irsko | .za | Ji₧nφ Afrika |
Tab. 4 - "Oblastnφ" domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞ v USA
| DomΘna | Pou₧itφ |
| com | komerΦnφ organizace (podniky, spoleΦnosti,..) |
| edu | vzd∞lßvacφ organizace (vysokΘ a st°ednφ Ükoly, ...) |
| gov | nevojenskΘ stßtnφ instituce a organizace |
| mil | vojenskΘ organizace (armßda,nßmo°nictvo, ...) |
| org | ostatnφ organizace |
| net | sφ¥ovΘ zdroje |
Tab. 5 - Dostupnß schΘmata URL
| SchΘma | Nßzev slu₧by |
| ftp | File Transfer Protocol |
| http | WWW |
| gopher | Gopher |
| mailto | adresa elektronickΘ poÜty |
| news | Network News |
| nntp | Network News na urΦitΘm serveru |
| telnet | aplikace p°φstupnß Telnetem |
| wais | Wide Area Information Server |
| file | soubor |
| prospero | Prospero Direstory Service |
