Chudßk Bart, p°ed t²dnem si asi myslel, ₧e nßvÜt∞va cviΦßku je pouhΘ ÜerednΘ vyboΦenφ z jeho jinak poklidnΘho ₧ivota, vΦera (v ned∞li) byl utvrzen, ₧e se ned∞lnφ buzerace stala pravidlem. PoΦasφ vÜak bylo moc p∞knΘ, byl to krßsn² podzimnφ den. S Bartem cviΦil m∙j syn David, jß okoun∞l kolem a pozoroval psy, jejich pßny a cviΦitele obou.
S jedn∞mi i druh²mi zachßzeno tvrd∞.
"╚lov∞Φe," lßte°il kup°φkladu cviΦitel na jednoho pßna, "ten pes se s vßmi mß bavit! Podφvejte se na sebe! Vy jste nudnej patron a navφc smutnej!"
"No jo," d∞l ten chlßpek zb∞dovan∞, "₧ena mi to °φkß taky, tak jsem si koupil psa..."
Pak tam byl jeden va°buchta bez psa. O pauze p°iÜel za cviΦitelem a povφdß, jestli by mohl p°ivΘst kamarßda se psem, jen tak jednorßzov∞.
"A to jako proΦ?" cht∞l v∞d∞t cviΦitel.
"No," pravil ten va°buchta, "ten kamarßd mß psa, velk²ho mastina, a hlφdß s nφm sklad elektroniky. Jen₧e ten pes je straÜn∞ moc hodnej a kdyby si t°eba jen jednou do n∞koho kousnul, byl by pak zlej. Myslφte, ₧e by tady mohl do n∞koho kousnout?"
"Co₧ vo to, proΦ by ne? A¥ si kousne. Jen₧e, to vßm °φkßm rovnou, milej pane. S mastinama je to t∞₧k². Von bude hodnej, i kdy₧ se od n∞ho nechßte se₧rat."
Kousek od mΘho pozorovacφho stanoviÜt∞ byly umφst∞nΘ p°ekß₧ky. Desky na p°eskakovßnφ, kladina a taky n∞co jako sedlovß st°echa, vysokΘ to bylo tak Üest stop, ·hel -- °ekl bych -- padesßt, Üedesßt stup≥∙. PejskovΘ p°es to b∞hali bez problΘm∙, na plochßch tΘ v∞ci byly zarß₧ky, tak₧e ovΦßci a boxe°i a foxφci Üup nahoru, Üup dol∙, jen to sviÜt∞lo. Pak najednou ₧ßdnΘ Üup sem, Üup tam, ₧ßdnΘ svistnutφ, zadun∞lo to, jako kdy₧ se °φtφ sentinel. Koukßm, co se d∞je a no jo... p°es tu v∞c b∞₧el rotweiller.
Bylo jich tam n∞kolik, takov²ch rotwφk∙ jako je Bart. S jednφm tam byla panφ, pomenÜφ, hubenß, s brejlemi a r∙₧ov²m svetrem. Ne₧ se zaΦlo cviΦit, objφmala jednou rukou Ütangli na prßpor a druhou dr₧ela psa. Jen₧e pak se cviΦit zaΦlo a s tou panφ lomcoval rotweiller... nikoli naopak. CviΦitel na ni chvilku hled∞l posupn²m okem a pak pravil:
"Helejte, pani, nem∞la byste p°estat dr₧et dietu?"
Brzy budeme moud°ejÜφ. Psφmu sluchu se doneslo, ₧e MiloÜ Zeman po ArΘn∞ z minulΘho t²dne, kde prohrßl v pom∞ru 3:2 divßckΘ hlasovßnφ v cause "mß parlamentnφ komise Üanci vypßtrat lotry vytunelovavÜφ Kreditnφ banku", straÜliv∞ zu°il. Redaktorku MφÜu Jφlkovou, kterß proslula nesl²chanou drzostφ p°i reportovßnφ do stßtoteleviznφch novin, jeliko₧ v₧dy trvala na zodpov∞zenφ otßzky, naΦe₧ jφ vyhodili z on∞ch a odsunuli do ArΘny, volal dle zcela neseri≤znφch pramen∙ jejφ nad°φzen² pan Stern a sprdnul ji telefonicky ve t°i rßno a pak, rßno v hodinu u₧ k°es¥anskou, ji volal Egon Lßnsk² (registrovan² jako kandidßt na senßtnφ volby jako pan Lansky) a sprdnul ji znovu, tentokrßt z pozice mluvky socißlnφ demokracie. Redaktorka Jφlkovß se podle t∞chto zcela neov∞°iteln²ch a hrub∞ neseri≤znφch (ba hospodsk²ch!!) informacφ naprdnula a prohlßsila, ₧e nap°φÜt∞ bude reportovati u₧ jenom o zvφ°ßtkßch. Je to vÜechno hnusnß pomluva a zajistΘ i neseri≤znφ ₧urnalistika a jß se za ni hrub∞ stydφm. Budeme vÜak nynφ hled∞ti s v∞tÜφm zßjmem na obrazovku, zda¥ se tam redaktorka MφÜa Jφlkovß s drz²m kukuΦem znovu objevφ. Pokud tam op∞t bude zlß Jφlkovß t²rati veliΦiny, °ekneme si, kdo vφ, co Pes slyÜel, t°eba n∞komu Ükrundalo v b°ichu. NicmΘn∞, pokud bude JφlkovΘ zk°iven vlßsek na jejφ drzΘ hlav∞, Pes zp∙sobφ povyk a v∞°φm, ₧e to vyvolß psφ efekt, ₧e budou Üt∞kati i jinφ kolegovΘ psovΘ, kte°φ majφ delÜφ prstφky ba drßpy, ne₧ mß tento Pes.
Ba dokonce je¥ i mo₧no, ₧e Jφlkovß se na obrazovce zase objevφ a my vÜichni budeme d∞lat jako by nic, jeliko₧ pßnovΘ, kte°φ po°vßvajφ po telefonu ve t°i rßno neb²vajφ zrovna RambovΘ a sedmistateΦnφci, ba naopak, jsou to zpravidla poserovΘ a p°edposerovΘ a jen proto mohou svΘ posty dr₧eti. A kdy₧ zjistφ, ₧e se jejich intervence prolßtly na ve°ejnost, budou op∞t prolΘzati drßty a intervenovati, tentokrßt ve prosp∞ch JφlkovΘ. VÜak prßv∞ pro tyto ·Φely se d∞lajφ indiskrece toho typu, je₧ jsem vßm prßv∞ byl naservφroval.
V diskusnφm po°adu Sedm dnφ t²vφ stanice Nova se pod (tentokrßt kompetentnφ) taktovkou Jana Vßvry utkal mφstop°edseda sn∞movny Ji°φ Vlach (ODS) s poslancem Michalem Krausem (╚SSD). K ₧ßdnΘmu knock--outu nedoÜlo a kdyby byli kolem ringu bodovφ rozhodΦφ, asi by se pohßdali a z jejich p∙dky by i ten knock--out padnout mohl. Oba duelanti na sebe vybalili vÜe, co jejich arsenßl obsahuje, na p°et°esu byla Krausova komunistickß minulost (chodil jsem na Ükolenφ, kterß vedl dneÜnφ ministr KoΦßrnφk), Lyvie Klausovß ve vedenφ ╚eskΘ spo°itelny (kam to povede, kdy₧ budeme zatahovat do politiky man₧elky), sch∙zky socdem a komunist∙ sla∩ujφcφ postup v Parlament∞ (je Ükoda ODS, ₧e se s nik²m nechce radit). Pozorn² a nezaujat² posluchaΦ si z toho odnesl potvrzenφ, ₧e socißlnφ demokracie zatφm nebude usilovat o vyhlßÜenφ mimo°ßdn²ch parlamentnφch voleb (pro n∞₧ se vyslovujφ mnozφ. Technicky vzato, byli oba pßnovΘ vskutku vyrovnanφ, co se um∞leckΘho dojmu t²Φe, Ji°φ Vlach vytvß°el image rozhn∞vanΘho mu₧e, kde₧to Michal Kraus d∞lal klidnΘho vousßΦe na rozhledn∞.
Krausova sebeobhajoba Φi sebevykreslenφ jako komunistickΘho sic, leΦ v₧dy opoziΦnφho poslance vyzn∞la komicky, ovÜem hlavn∞ pro toho, kdo je komiku tohoto druhu jeÜt∞ ochoten vnφmat. Troufnu si odhadnout, ₧e obΦana -- voliΦe pramßlo zajφmß, co se d∞lo v devadesßtΘm roce ve federßlnφch kuloßrech. SpφÜ se starß, ₧e po sedmi letech ·sp∞ch∙ nßm hrozφ dvacetiprocentnφ devalvace, Φili znehodnocenφ naÜich ·spor, vzestup cen dovezenΘho zbo₧φ (a co u₧ dnes nenφ dovezenΘ) a pramalß perspektiva do budoucna, proto₧e ani ta devalvace nevy°eÜφ jßdro problΘmu, toti₧ neefektivnφ v²robu, nesolidnφ vedenφ obchodu a neschopnou stßtnφ sprßvu.
Tak₧e mnohΘ z toho, co Kraus o politice ODS °φkal, jist∞ zaneslo stφn do uva₧ovßnφ dosavadnφch voliΦ∙ Klausovy strany, kde₧to Vlachova argumentace, domnφvßm se, jen t∞₧ko zviklala n∞jakΘ voliΦe Zemanovy. V souboji tohoto typu mß samoz°ejm∞ opozice v²hodu, ovÜem to je faktor, na kter² se nikdo u volebnφ urny neptß. Dovnit° se hß₧e jen jeden lφstek -- v danΘm p°φpad∞ bφl² nebo Φerven². P°edpoklßdßm, ₧e i po tomto duelu t∞ch Φerven²ch lφstk∙ p°ibylo -- p°es objektivnφ vyrovnanost soupe°∙.
Kdy₧ druhdy Wagner nafackoval Grulichovi, MiloÜ Zeman vystoupil v t²vφ a °ekl, ₧e pom∞ry v socißlnφ demokracii jsou diametrrßln∞ odliÜnΘ od spiklenecko mafißnskΘ atmosfΘry uvnit° ODS a ₧e v∞c bude nejp°φsn∞ji vyÜet°ena a exemplßrn∞ potrestßna. Pak se do skutkovΘ podstaty facky p°imφchala skutkovß podstata nadßvek do ₧idovsk²ch parchant∙ a MiloÜ Zeman zßsadov∞ rozhodl: Jak Wagner, tak Grulich se stanou volebnφmi leadery, ale ka₧dej jinde!
TakΘ v p°φpad∞ ╚ty° stateΦn²ch plus dva jsme sv∞dky jist²ch posun∙. Nejd°φv to vypadalo, ₧e Zeman se bude dr₧et zßsady socißlnφ demokracie nenφ ₧ßdnß robotßrna a ₧e ₧ßdnΘ postihy nebudou nßsledovat za to, ₧e Φty°i poslanci se °φdili vlastnφ hlavou a usoudili, ₧e potopenφ Titaniku zvanΘho stßtnφ rozpoΦet nenφ nejlepÜφ p°edvolebnφ tah. Te∩ to vypadß jinak. V pßtek zasedal ·st°ednφ v²bor socißlnφ demokracie tuto sobotu bude zasedßnφ pokraΦovat v rozÜφ°enΘ sestav∞ a MiloÜ Zeman prohlaÜuje: Machovec nebo jß!
Zdß se, ₧e prßv∞ proti n∞mu je soust°ed∞n nejv∞tÜφ hn∞v. Jeho kariΘra byla velmi strmß. Od zem∞d∞lskΘho tajemnφΦka se na bohumφnskΘm sjezdu loni v dubnu stal mφstop°edsedou, brzy na to prvnφm mφstop°edsedou. Plul na oblßΦku obecnΘ vß₧nosti, platil za hlavnφ hospodß°skΘ eso strany. V zß°φ se v ╚esk²ch Bud∞jovicφch o₧enil s lΘka°kou Alenou Wr≤blovou. Slunce nad jeho hlavou zß°ilo, jako by jeho paprsky byly soust°ed∞ny lupou. I po hlasovßnφ ve prosp∞ch rozpoΦtu to vypadalo, ₧e bou°ka hned tak nebude. Zeman se omezoval na sentence typu: "Poklßdal bych za alibismus, kdyby se tφmto p°φpadem stranickΘ orgßny nezab²valy. P°edpoklßdßm, ₧e to bude projednßvat nejbli₧Üφ p°edsednictvo asi za 14 dn∙, mo₧nß se tφm bude zab²vat i ┌VV v prosinci." SvΘ osobnφ stanovisko vÜak odmφtl sd∞lit s tφm, ₧e by nebylo korektnφ °φci jej d°φv novinß°∙m ne₧ stranick²m orgßn∙m. Zasv∞cenci p°edpoklßdali, ₧e tlak proti Machovcovi zesφlφ na p°φÜtφm sjezdu strany, kter² se bude konat v b°eznu. No a vΦera padla ta slova: bu∩ Machovec nebo jß! To v∞ru nevypadß, ₧e by Machovec mohl na postu druhΘho mu₧e strany vydr₧et jeÜt∞ bezmßla p∙l roku!
To je v t²vφ takovß reklama na Φisticφ prßÜek. VÜechno se pak leskne a poskakuje tam pumprdlφk po hrncφch a and∞lsk² hlas p∞je: "Mal² pomocnφk... Ci...LLIT!" Odtud inspirace k titulku. Konec poezie, nastßvß pr≤za, plnß drsnΘ reality, uΦin∞n² Zola.
Äena odchßzφ opatrovat chorou tetu (sama jsouc jeÜt∞ chorß, jejφ noha nenφ zcela vylΘΦena), jß z∙staven doma. Kdy₧ ₧ena odchßzφ, sedφm u poΦφtaΦe a opatruji Psa, jsem tedy shledßn neÜkodn²m.
Po hodin∞ si jdu do kuchyn∞ uva°it kafe. D°ez pln² ÜpinavΘho nßdobφ od ob∞da, tΘ₧ na kuchy≥skΘ lince talφ°e. Umyji nßdobφ, rozhoduji se. A₧ se ₧ena navrßtφ od chorΘ tety, bude mφt radost.
ZaÜpuntuji d°ez, pustφm do n∞j horkou vodu a hledßm Jar, tekut² saponßtov² prost°edek. Jar nikde, jen prßÜek Cillit stojφ poblφ₧ d°ezu, ovÜem nedokß₧i si vzpomenout, k Φemu ₧e ten mal² pomocnφk slou₧φ a nabudu vφry, ₧e k cφd∞nφ hrnc∙, nikoli talφ°∙. Kde je ten zpropaden² Jar? Zav°u vodu, jdu do spodnφ kuchyn∞, druhdy kuchyn∞ rodiΦ∙, ji₧ dßvno zesnul²ch, ani tam Jar nenφ. Vrßtφm se do kuchyn∞. D°ez pln horkΘ vody, talφ°e pono°eny. Usoudφm, ₧e se Üpφna odmßΦφ v horkΘ vod∞ sama a vrßtφm se k poΦφtaΦi a pφÜu n∞co mimo°ßdn∞ d∙le₧itΘho a stßtnicky prozφravΘho.
Po dob∞ ji₧ nedokß₧u up°esnit dostavφ se syn David.
"Je potopa," pravφ lakonicky.
PohlΘdnu k oknu.
"Bylo naΦase," dφm s ohledem na vÜude ov∞°iteln² ·padek mrav∙. "NaÜt∞stφ bydlφme na kopci, jako Noe."
"Na chodb∞ je potopa," up°esnφ synek.
Ukßzalo se, ₧e vodovod nebyl tak dob°e uzav°en, jak jsem se domnφval, naproti tomu odtok z d°ezu byl zav°en velmi dob°e a vod∞ z kohoutku ukapßvajφcφ nezbylo ne₧ se pustit na frajnohu, na podlahu.
Syn popadl hadr a k²bl, na m∞ u₧ hadr nezbyl, jenom takov² ten patentnφ mop s t°ßsn∞mi. Jmu se vytφrati, mop namoΦen, jdu s nφm na zßchod, leΦ mφstnost je malß a nemohu se s mopem vytoΦit, zacouval jsem s mopem k oknu, ₧dφmßm, tak usilovn∞, ₧e mi vypadlo z okna ven.
Intermezzo.
KoneΦnΘ jednßnφ.
Äena se navrßtila od chorΘ tety. Jdu jφ v ·strety, problΘmy sv∞ta na strßnkßch Psa vy°eÜeny, sv∞t bude nap°φÜt∞ fungovat jako Üv²carsk² chronometr.
Bedliv²m okem hledφ ₧ena na podlahu.
"Myl jsi dla₧diΦky," pravφ pochybovaΦn∞. ZvukovΘ vlny mß stφnovßny podez°enφm.
"Jsem mal² pomocnφk," odpovφm.
Äena jde do kuchyn∞. Tam vÜe suchΘ, ve d°ezu nßdobφ p°ichystanΘ k umytφ -- i tak lze konfiguraci charakterizovat.
"ProΦ jsi neumyl nßdobφ?" ptß se ₧ena. Odpovφdßm, ₧e nevφm o Jaru. "Ten je p°ece..." Äena otev°e dvφ°ka jednΘ ze sk°φnek v lince a vyvalφ se voda, kterß z d°ezu nejd°φv tekla potvora po desce linky a zatekla dovnit° a teprve pak na podlahu, abych m∞l co vytφrat tφm mopem, co mi vypad' z okna...
Aj, vaj, aj, vaj...
JmΘno AnΦa pravidelnφ Φtenß°i Psa znajφ. Je to mladß dßma ve v∞ku t°φ let plemene n∞mecko ovΦßckΘho, s nφ₧ se Bart zaΦal ondyno kamarßdit -- Φi spφÜ to bylo naopak. Od tΘ doby se spolu setkali ji₧ n∞kolikrßt, za asistence mΘ -- a samoz°ejm∞ tΘ₧ majitele onΘ AnΦi, kterß se ovÜem jmenuje Aida.
Je to pßn v∞ku penzijnφmu, kterΘmu se zaΦalo °φkat v∞k seniorsk². Tento pßn je vyrovnan² a vlφdn² a i jako psß° zkuÜen². Povφdßme si o v²cviku a o v²chov∞ (samoz°ejm∞ ps∙), o posluÜnosti a podmφn∞n²ch reflexech (taktΘ₧ ps∙). Pßn je povahy liberßlnφ a odsuzuje bitφ ps∙ a podobnΘ drastickΘ v²chovnΘ prost°edky.
"Pes respektuje vaÜi OSOBNOST," to je zßkladnφ deviza jeho p°φstupu a jß nemohu ne₧ p°itakat.
VΦera jsme se zase potkali, psi pobφhali -- po krßtkΘ exhibici nevlφdnosti ze strany AnΦi -- Aidy, kterß vrΦela a schovßvala se tomu moudrΘmu pßnovi za nohy a Bart na ni dorß₧el a u₧ to vypadalo, ₧e p°i tΘ honiΦce bestie smetou nßs oba. No, dopadlo to dob°e, popob∞hli dßl a my se mohli v∞novat rozÜafnΘmu rozmlouvßnφ. Zavedl jsem °eΦ na otßzku, kde AnΦa -- Aida p°eb²vß. Pes mß mφt svΘ vyhrazenΘ mφsto, to p°ece vφ ka₧d².
"No," pravil ten znalec ps∙, "my mßme v ob²vßku takov² Üirok² k°eslo s p∞kn∞ m∞kk²m polÜtß°em. Tam AnΦa rßda spφ. N∞kdy ale p°eleze na kanape."
"Na kanape?"
"No jo. My mßme kanape, chßpete? Takhle p°ed televizφ. Normßln∞ z n∞ho koukßme na tu televizi, kdy₧ holt tam nele₧φ AnΦa."
"To toho moc nevidφte," mφnil jsem.
"Ale ne, my mßme jeÜt∞ jedno k°eslo, sice u₧Üφ, ne₧ to prvnφ, ale hlubÜφ, tak₧e AnΦa se v n∞m dob°e cφtφ."
"To je v²hoda."
"Nejv∞tÜφ v²hoda je," °ekl pßn, "₧e mßm ₧enu v lßznφch."
"Vy solu jaksi... moc jako... ne to..."
"Ale ne! To v∙bec ne. Akorßt ₧e AnΦa se mnou spφ v posteli. Mß to ovÜem jednu nev²hodu."
"Tak to fakt nevφm, jakou tohle m∙₧e mφt nev²hodu!"
"No jo, mß. Ona mi potvora porßd bere deku!"
Dob°e jsme vΦera ud∞lali, ₧e jsme nedali na ujiÜ¥ovßnφ premiΘra Klause, kter² nßs nabßdal, abychom v jednßnφ o Φesko--n∞meckΘ deklaraci u prezidenta Havla nehledali Φertovinu. ╚ertovina tu je, a dalo se tak soudit z pr∙ta₧nΘho faktoru xicht∙ odchßzejφcφch potentßt∙. V pßtek se o nφ zmφnil sßm prezident. VÜechno je v naprostΘm po°ßdku a blankytnΘ nebe klene se nad hlavami, jen jedna maliΦkost zb²vß do°eÜit... jedno sl∙vko. To pr² v n∞meckΘm p°ekladu mohlo by nab²ti ne₧ßdoucφho v²znamu.
Nenφ t°eba b²ti mudrcem k odhadu, o jakΘ sl∙vko jde.
Jist∞ se t²kß v²znamovΘ dvojice odsun -- vyhnßnφ. Nebo: mezinßrodnφ dohoda -- zloΦin. Nebo: spravedlivß odplata -- etnickß Φistka.
Je dob°e, ₧e jsou dve°e velmi dob°e zav°enΘ, proto₧e nad p°edΦasn∞ zve°ejn∞n²m textem by se rozev°ela v°ava... nebo snad to dob°e nenφ, nebyla by to v°ava oΦistnß, nevyburcovala by ty, kte°φ se vyjad°ujφ k osudu svatovφtskΘ katedrßly, laboratornφch myÜφ, elektrßren a prostitutek ve Sko°epce, avÜak v otßzce t°φ mili≤n∙ vyhnan²ch spoluobΦan∙, jejich₧ p°edkovΘ zde ₧ili od dob P°emyslovc∙, tudφ₧ p°iÜli krßtce po nßs, kte°φ v∞rni holubiΦφ slovanskΘ povaze vymydlili jsme Kelty, zahalujφ se v zßhadnΘ mlΦenφ?
Deklarace mß jφt do parlamentu. Jakkoli jsem se za°ekl, ₧e Pes nebude nikdy raditi, co se mß d∞lat a co ne... v tomto p°φpad∞ zap°φsahßm: nech¥ je p°edlo₧ena jako celek a verdikt budi₧ ano nebo ne. Ka₧d² poslanec a¥ si vezme na sv∞domφ osud dalÜφch vztah∙ k zemi, ke kultu°e, k nφ₧ historicky pat°φme vφc, ne₧ ke kterΘkoli jinΘ, ke kultu°e evropskΘ a k°es¥anskΘ, kterß nßs vytrhla ze slovanskΘ zavÜivenosti, p°ezula nßs z lßptφ do bot a mφsto medoviny nßs nauΦila pφt pivo (Ükoda, ₧e ne vφno).
JeÜt∞ k vyhnßnφ: Je mo₧no ho historicky vysv∞tlit poukazem na v²sledky sv∞tovΘ vßlky a z nich vypl²vajφcφch dohod, je mo₧no ho psychologicky vysv∞tlit povßleΦnou situacφ, avÜak mravn∞ omluvit, to ne. A o nic jinΘho zde nejde, ne₧ o mravnφ omluvu, proto₧e veÜkerΘ souΦasnΘ stßtoprßvnφ a majetkoprßvnφ vztahy tak jako tak dojdou zßsadnφ zm∞ny po naÜem vstupu do EvropskΘho spoleΦenstvφ. Absurdnφ jsou povyky o dvojφm obΦanstvφ a majetku. Brzy bude jen jedno obΦanstvφ a jedny vztahy -- evropskΘ.
P°edvΦφrem jsem se tu zmi≥oval o Üepotech v LidovΘm dom∞ a je to tu, Michal Kraus, s nosem Φerstv∞ nata₧en²m o deset centimetr∙ (p°ipomφnßm, ₧e neproÜel do funkce p°edsedy komise vyÜet°ujφcφ krach Kreditnφ banky) obvinil ╚ty°i stateΦnΘ (kte°φ podpo°ili rozpoΦet) ze zaprodanosti. Wagner ho tentokrßt nebude fackovat, navφc Kraus jako₧to svazarmovsk² sebeobrann² patnßctiboja° mo₧nß by mu mohl facku vrßtit, tak₧e ve Ükrobßku by tentokrßt skonΦil Wagner, obrßtφ se na imunitnφ v²bor. Bude to jist∞ poutavΘ jednßnφ, a₧ Wagner bude dokazovat, ₧e zaprodßn nenφ a Kraus, ji₧ v₧it² do role Sherlocka Holmese, se pokusφ o fatßlnφ d∙kaz.
Parlament v pßtek rozhodl, ₧e vlßda nemß mφt prßvo restituovat cφrkevnφ majetek a ₧e se navracenφ nemovitostφ mß dφti zßkonnou cestou parlamentnφ, tudφ₧ nezast°en∞ mß se spφÜ nedφti, ne₧ dφti. Josef Lux na toto tΘma rozÜafn∞ bublal cosi t∞₧ko reprodukovatelnΘho, na co₧ lze odpov∞d∞ti: sßm sis to vykoledoval, Φernoprdelnφku! Neb²t roze₧ranΘho a nesmyslnΘho po₧adavku vydati lesy katolickΘ cφrkvi, o n∞₧ oΦividn∞ nep°φliÜ ₧hav∞ sama stßla, nep°itßhl by se ne₧ßdoucφ pohled Zemanovc∙ k tΘto kauze. Je t°eba si uv∞domit, ₧e domovnice a zaprd∞nci jsou cφlovou skupinou, k nφ₧ nynφ Zeman vysφlß milostnΘ pohledy, dob°e v∞da, kup°φkladu, ₧e s t°emi procenty d∙chodcovsk²ch hlas∙ sed∞l by dnes ve Strakov∞ akademii a p°ed vchodem by m∞l slu₧ebnφ osmivßlcovou audinu. Zßkladnu sluÜn²ch levicov∞ sm²Ülejφcφch lidφ mß zajiÜt∞nou. Nynφ usiluje o zaprd∞nce, kte°φ hlasovali pro komunisty a Slßdka a vÜelijakΘ obskurantisty typu d∙chodcist∙ a moravist∙. Do listopadov²ch voleb zb²vß m∞sφc a ne snad, ₧e bych Senßtu p°iklßdal jak²koli v²znam -- leΦ ty volby sv²m v²sledkem, bude--li jednoznaΦn², mohou odstartovat dalÜφ dramata.
Rßd bych zve°ejnil sv²ch n∞kolik vlastnφch post°eh∙ p°i vyu₧φvßnφ novΘho mobilnφho telefonu obchodnφho systΘmu Pegas.
Jsem dlouhodob²m u₧ivatelem mobilnφho telefonu jinΘho systΘmu a u jinΘho provozovatele. P°edm∞tem tΘto ·vahy nenφ hodnotit minulost, ale souΦasnost a proto se soust°edφm na Pegase a Radiomobil. Celkov∞ jsem hodnotil situaci s mobilnφm telefonovßnφm v ╚eskΘ republice v Φφsle 8 naÜeho t²denφku. Jsem si v∞dom velk²ch v²hod systΘmu GSM a cena, za kterou Radiomobil mobilnφ telefony prodßvß a jejich provoznφ poplatky, m∞ p°esv∞dΦily, abych jeden na zkouÜku do firmy zakoupil.
Vzhledem k tomu, ₧e se jednalo o zkouÜku, rozhodl jsem se pro nejlevn∞jÜφ variantu, telefon Motorola TX 770 v inzerovanΘ cen∞ 999,-- KΦ. Hned asi t°etφ den po zahßjenφ prodeje jsem z naÜφm obchodnφm °editelem sedl do auta a zajel v Praze do Lond²nskΘ ulice, kde firma Radiomobil sφdlφ a souΦasn∞ prodßvß telefony a svΘ slu₧by. Asi jsem reklamnφ kampa≥ podcenil. Prodejnφ mφsto bylo obklopeno neuv∞°iteln²m davem lidφ, kde se Φernφ ÜerifovΘ a zam∞stnanci Radiomobilu pokouÜeli udr₧et po°ßdek. Po n∞kolika minutßch se mi poda°ilo chytit za ruku jednoho ze zam∞stnanc∙ a obdr₧el jsem ₧lut² lφsteΦek do Üatny s pokynem, abych se dostavil v pßtek v 18.00. P°ipomφnßm, ₧e bylo pond∞lφ. Pracovnφk byl sice ochotn², ale naprosto nekompromisnφ. Musφm p°iznat, ₧e jsem si od roku 1989 na podobn² zp∙sob prodeje odvykl. V duchu jsem op∞t pod∞koval vÜem pßn∙m od GorbaΦeva a₧ po Havla, ₧e ji₧ nemusφm tuto kulturu obchodu za₧φvat denn∞ a zklamßn jsem se vrßtil s kolegou do kancelß°e.
V pßtek se mi ovÜem necht∞lo Φekat do Üesti hodin veΦer. Op∞t jsem vzal naÜeho obchodnφho °editele a jeli jsme v 16.00 znßmou cestou do Lond²nskΘ. Plßnoval jsem roli sklerotik jede koupit telefon a p°ipravoval jsem si scΘnß° "...jß si nepamatuji na kolik jste m∞ objednali, myslφm, ₧e to bylo na Φtvrtou...". Lidφ bylo v prodejn∞ sice hodn∞, ale daleko mΘn∞ ne₧ v pond∞lφ. Ji₧ asi za t°i minuty jsem chytil za ruku mφstnφho zam∞stnance a zaΦal mßvat ₧lut²m lφsteΦkem. Pracovnφk se zeptal na kolik jsem objednßn a tak jsem p°esv∞dΦiv∞ zahrßl roli p°etφ₧enΘho sklerotika. Z ruky do ruky jsem p°edal ₧lut² lφsteΦek a role sklerotika se zm∞nila na roli idiota. Pßn mi Üatenku vrßtil a °ekl "PANE, M┴TE P╪IJσT V èEST VE╚ER!" a ukßzal mi to na lφsteΦku. Velmi drobn²mi pφsmy tam bylo napsßno "18.00 hod.", co₧ jsem ·pln∞ p°ehlΘdl. Protßhl jsem obliΦej, abych dob°e zapadl do svΘ novΘ role idiota a pokusil se: "Nedalo by se s tφm n∞co d∞lat, vφte jß veΦer nem∙₧u...", u₧ jsem se veΦer vid∞l jinde ne₧ v p°epln∞nΘ prodejn∞ Radiomobilu. Na pßnovi zaΦali b²t vid∞t stopy t²dne strßvenΘho nadr₧en²mi telefonisty. Striktn∞ m∞ odmφtl, obrßtil se a odeÜel. Nezlobφm se na n∞j. Nevφm, zda bych m∞l nervy t²den zvlßdat naÜtvanΘ a netrp∞livΘ zßkaznφky. Pova₧uji se za sluÜnΘho Φlov∞ka a p°esto jsem se pokusil o podv∙dek. Co teprve ti, co se za sluÜnΘ nepova₧ujφ nebo velmi rßdi v∞ci °eÜφ zvyÜujφcφm se hlasem? Doufßm, ₧e tyto pßny Radiomobil dob°e platφ. Jinak skonΦφ v blßzinci nebo v kriminßle, a₧ n∞jakΘho zßkaznφka prohodφ v²lohou. Asi jsme si na fronty skuteΦn∞ odvykli.
M∞l jsem ovÜem Üt∞stφ vedle stßl pßn, kter² GSM telefon dr₧el v ruce a ten nßm laskav∞ sd∞lil, ₧e v prodejn∞ naproti kinu Kv∞ten telefony okam₧it∞ majφ. Vyslechlo to s nßmi n∞kolik dalÜφch lidφ a tedy celß skupina okam₧it∞ naskßkala do aut a jela na Vinohradskou t°φdu. Asi po Φty°iceti minutßch jsme s kolegou dorazili. Ostatnφ se ztratili n∞kde cestou a byli jsme prvnφ. Pro nepra₧ßky p°ipomφnßm, ₧e cesta p∞Üky by trvala maximßln∞ deset minut. Pra₧ßci -- °idiΦi chßpou proΦ jsme jeli tΘm∞° t°iΦtvrt∞ hodiny (byl pßtek odpoledne). Jß nechßpu, proΦ jsme neÜli p∞Üky, ale ut∞Üuje m∞, ₧e ostatnφ dorazili a₧ po nßs. P∞Üky neÜel nikdo.
Telefony m∞li, SIM karty m∞li, smlouvy m∞li, ale stejn∞ to bylo Üpatn∞. K zakoupenφ telefonu za zv²hodn∞nou cenu je nutn² originßl v²pisu z obchodnφho rejst°φku (m∞li jsme pouze kopii) a podpis statutßrnφho zßstupce dolo₧en² dv∞ma pr∙kazy toto₧nosti. Doklady bohu₧el m∞l pouze m∙j kolega a statutßrnφ zßstupce jsem jß. Kopii rejst°φku bychom asi ukecali, ale argumentace, ₧e statutßrnφ zßstupce jsem sice jß, ale podepφÜe to kolega, kter² mß doklady, prodavaΦe (byli na nßs Φty°i) neoblomil. Ostatnφ z kolony nem∞li ani rejst°φk, tak naÜtvan∞ odjeli.
Nakonec jsme rezignovali, nasedli do auta, zajeli pro p°φsluÜnΘ dokumenty (obΦansk² pr∙kaz, °idiΦsk² pr∙kaz, originßl v²pisu z obchodnφho rejst°φku,... Φlov∞k by se z t∞ch papφr∙ zblßznil). SpoleΦn∞ s n∞kolika prodavaΦi jsme vyplnili p°φsluÜn² formulß°, mimochodem velmi podrobn², jenom mi tam chyb∞lo Φφslo bot mΘ babiΦky a politickß p°φsluÜnost mΘho str²ce p°es t°i kolena, kterΘho jsem v ₧ivot∞ nevid∞l.
Vzhledem k tomu, ₧e byl pßtek, byl jsem prodavaΦi ujiÜt∞n, ₧e o₧ivenφ telefonu neboli zapsßnφ do databßzφ Radiomobilu bude provedeno a₧ v pond∞lφ. Nebyla to pravda, telefon zaΦal jφt skuteΦn∞ ji₧ za 24 hodin, t.j. v sobotu veΦer -- p°φjemnΘ p°ekvapenφ. S mobilnφmi telefony a p°edevÜφm jejich akumulßtory mßm ji₧ svΘ zkuÜenosti a proto jsem poctiv∞ nabil, vybil a nabil akumulßtor.
Hodnocenφ GSM: p°φjemnΘ p°ekvapenφ -- odbornΘ i propagaΦnφ materißly nel₧ou. Pokud je signßl alespo≥ minimßlnφ, je hovor tΘm∞° naprosto Φist² a svojφ kvalitou p°edstihuje i n∞kterΘ pevnΘ linky v Praze.
Hodnocenφ rozsahu: zdaleka ne takov², jak² bychom pot°ebovali. V Praze i v centru se najdou mφsta, kde signßl nenφ. V mφstech, kde signßl je, se lze v∞tÜinou dovolat i z budov. ╚φm dßle od centra m∞sta, tφm je vφce d∞r bez signßlu. Vzhledem k tomu, ₧e v hustΘ zßstavb∞ je dosah vysφlaΦe cca 0,5 a₧ 1 km (!), jsem oΦekßval dφry v∞tÜφ. Te∩ je velmi d∙le₧itΘ jak²m tempem budou vysφlaΦe dobudovßny.
Hodnocenφ telefon: p°φjemnΘ p°ekvapenφ. P°esto, ₧e se jednß o 3 roky star² model, umφ vÜe, co od n∞j po₧adujete. Akumulßtor je pom∞rn∞ dobr², na krabici je uvedeno: "...25 hodin v nabitΘm stavu, 170 minut hovoru...". Kupodivu -- co je uvedeno, je celkem pravda. Prostudoval jsem srovnßvacφ test dalÜφch mobilnφch telefon∙ a s v²jimkou vßhy a velikosti dotovanΘmu p°φstroji nic nechybφ, spφÜe naopak, n∞kterΘ funkce lze pova₧ovat za nadstandardnφ.
K telefonu je jako p°φsluÜenstvφ kvalitnφ Φesk² manußl a stolnφ dobφjeΦka. Podle m²ch zkuÜenostφ je stolnφ dobφjeΦka v²hodn∞jÜφ ne₧ p°enosnß. Do stolnφ dobφjeΦky je mo₧no pohodln∞ vlo₧it mobilnφ telefon a navφc jeden akumulßtor. Nic se nemusφ nikam p°ipojovat. Naopak p°enosnß dobφjeΦka je vhodnß jenom na cesty. Konektor se musφ zasunout do p°φstroje, na stole je zm∞¥ kabel∙, konektor zaΦne Φasem "Φochtat" a zatφm se mi to sice jeÜt∞ u jinΘho p°φstroje nepovedlo, ale oΦekßvßm den, kdy vytrhnu konektor z telefonu i z Φßstφ jeho vnit°nostφ.
Te∩ bohu₧el Üpatnß zprßva. Motorola TX 770 je s akumulßtorem dosti t∞₧kß a p°edevÜφm velmi tlustß. Dß se to vydr₧et, ale je to hlavnφ a pom∞rn∞ podstatnß nev²hoda tohoto p°φstroje. P°esto pom∞r cena--v²kon je velmi v²hodn². Za 999,-- KΦ obdr₧φte sice pom∞rn∞ zastaral² p°φstroj, ale se vÜemi funkcemi, kterΘ budete pot°ebovat. JedinΘ, co vßm z°ejm∞ nebude vyhovovat, je tlouÜ¥ka a vßha telefonu.
Voice--mail: Φφm je signßl GSM d∞rav∞jÜφ, tφm vφce pot°ebujete voice--mail. Jednß se v podstat∞ o zßznamnφk. Pokud tuto volbu sprßvn∞ na telefonu nastavφte a jste mimo dosah, nebo nechcete hovor p°evzφt, m∙₧e vßm ka₧d², kter² na vßÜ telefon volß a nedovolß se, zanechat vzkaz. Jakmile se dostanete do oblasti pokrytΘ signßlem, telefon vßs na vzkaz upozornφ a mßte mo₧nost si ho p°ehrßt. Dv∞ma slovy -- velmi u₧iteΦnΘ.
SpuÜt∞nφ tΘto slu₧by ale nebylo ·pln∞ jednoduchΘ. Telefon, resp. Jeho SIM karta byla v sφti sice zaregistrovßna skuteΦn∞ do 24 hodin, slu₧ba voice--mail a₧ za 5 dnφ. Navφc i po jejφm spuÜt∞nφ jsem nebyl schopen ji sprßvn∞ nakonfigurovat. Teprve po telefonßtu na INFO line Pegas jsem se dov∞d∞l jak nastavenφ provΘst. Konfigurace vy₧aduje urΦitΘ telefonnφ Φφslo, kterΘ nenφ nikde uvedeno. Po jeho zadßnφ zaΦne vÜe pracovat, jak mß.
(z ekonomickΘ rubriky NeviditelnΘho psa Skrblφk -- autor TomßÜ Kouba)
Adresa NeviditelnΘho psa: http://pes.eunet.cz