Situace nov²ch vlastnφk∙ poΦφtaΦ∙ b²vß v₧dy stejnß. Jejich spoleΦnou a nejv∞tÜφ slabinou nenφ neznalost, ale neznalost rozsahu jejich neznalosti. Mßlokdy si dovedou p°edstavit, o kolik vφce ne₧ obyΦejn² psacφ stroj toho jejich novß hraΦka zvlßdne. Internet pat°φ jist∞ k t∞m slo₧it∞jÜφm strßnkßm poΦφtaΦovΘho dneÜka. Mnohokrßt jsem byl takΘ dotßzßn, jak² program pou₧φt na to Φi ono. Toto je mß forma odpov∞di:

Druhou strßnkou v∞ci je, ₧e naprostou v∞tÜinu u₧ivatel∙ Mac∙ p°edstavujφ grafikovΘ, kter²m se dnes otevφrß novΘ pole p∙sobnosti p°i tvorb∞ multimedißlnφch strßnek na WWW. Apple se samoz°ejm∞ sna₧φ svou DTP platformu "podr₧et" i na novΘm komunikaΦnφm poli, a proto zde nenφ nouze o ·pln∞ novΘ a progresivnφ technologie, z nich₧ °ada se pravd∞podobn∞ pozd∞ji rozÜφ°φ a prosadφ i na ostatnφch platformßch jako standard.

╚lßnkem o Internetu na Macovi by nem∞li pohrdnout domorodci ani obyvatelΘ ostatnφch platforem. Prvnφ z°ejm∞ budou -- spφÜe d°φve ne₧ pozd∞ji -- nucen²mi u₧ivateli Internetu a tedy i potencißlnφmi pravideln²mi Φtenß°i tohoto Φasopisu. Ale ani cizinc∙m neuÜkodφ n∞co informacφ od "soused∙"; ostatn∞ na jejich ignorovßnφ je Internet p°φliÜ crossplatformnφ.

TCP/IP

Pokud chceme zaΦφt skuteΦn∞ od zaΦßtku, musφme se podφvat na protokol TCP/IP. JakΘkoli informace p°enßÜenΘ mezi adresami Internetu jsou rozdrobeny do paket∙ (skupin bit∙) podle definice tohoto protokolu. Ostatnφ protokoly, jako je nap°. POP 3 pro e-mail, le₧φ hierarchicky v²Üe, to znamenß, ₧e zajiÜ¥ujφ jasn∞ specifikovanou komunikaci mezi servery poskytujφcφmi danΘ slu₧by, zatφmco jejich data p°epravujφ pakety TCP/IP.

Macy bylo vlastn∞ ji₧ od samotnΘho poΦßtku mo₧no p°ipojovat do Internetu, jak si to ₧ßdaly univerzity, p°edstavujφcφ v²znamnΘ zßkaznφky firmy Apple. DodßvanΘ °eÜenφ bylo komerΦnφ a₧ do uvedenφ systΘmu MacOS 7.5, kter² ji₧ v zßkladnφ instalaci obsahuje implementaci TCP/IP, ovÜem pod oznaΦenφm MacTCP (viz obr. A). Takto lze p°ipojit Macy p°φmo do Internetu p°es Ethernet Φi LocalTalk danΘ lokßlnφ sφt∞ LAN, samoz°ejm∞ po odpovφdajφcφ konfiguraci ovlßdacφho panelu. Obrßzek je uveden spφÜe pro ilustraci, rozumn² server v∞tÜinu charakteristik nastavuje automaticky.

Apple Internet Connection Kit

VeÜker² software b∞₧φcφ nad TCP/IP, nezbytn² pro komunikaci po Internetu, se dnes Apple sna₧φ distribuovat v jednom balφku, kter² by poskytl u₧ivateli programy pro v∞tÜinu Φinnostφ na Internetu, ani₧ by je musel slo₧it∞ vyhledßvat. Tento balφk je oznaΦovßn jako Apple Internet Connection Kit (AICK) a v USA se p°idßvß s v∞tÜinou prodßvan²ch model∙. U nßs to zßvisφ na konkrΘtnφm prodejci a zatφm se to nestalo pravidlem. NaÜt∞stφ i mφstnφ komerΦnφ cena instalaΦnφho CD-ROMu je rozumnß -- cca 2000 KΦ.

U instalace AICK je vyu₧ito mo₧nostφ inteligentnφ nßpov∞dy MacOS (Apple Guide) a na u₧ivatele zb²vß jen drobnΘ rozhodovßnφ o typu pou₧φvanΘho modemu, pokud obecnΘ nastavenφ nevyhovuje. D∙le₧itou komponentou instalace AICK je Internet Config, utilita umo₧≥ujφcφ nastavit spoleΦnΘ p°edvolby pro vÜechny kompatibilnφ komunikaΦnφ utility, tak₧e nenφ t°eba tisφckrßt nastavovat helpery nebo t°eba vlastnφ e-mailovou adresu.

AICK je hotovΘ dobrodinφ pro zaΦßteΦnφky, i kdy₧ rozhodn∞ nep°edstavuje balφk toho nejnov∞jÜφho, co je na Internetu k mßnφ. Jde spφÜe o vyvß₧enou kolekci stabilnφch verzφ, jejφ₧ sφla spoΦφvß v automatickΘ instalaci a konfiguraci. Nßrodnφ verze AICK toti₧ v₧dy zahrnujφ i Φasov∞ omezenß konta pro p°ipojenφ do Internetu p°es mφstnφ provozovatele, na jejich₧ v²chozφch WWW strßnkßch se u₧ivatel dozvφ, jak a za kolik si po uplynutφ ΦasovΘ kv≤ty m∙₧e Internet objednat.

Mezi obsa₧enΘ programy a utility pat°φ Apple Internet Dialer, Netscape Navigator, Claris e-mailer light, Fetch, StuffIt expander, NewsWatcher, SLIP a PPP, MacPing, Apple Internet Status, NCSA Telnet, Internet Config, QTVR player, RealAudio player a Adobe Acrobat reader. S v²jimkou specißlnφho dealeru a e-maileru je vÜe snadno zφskatelnΘ na Internetu. ZkuÜen² u₧ivatel bude AICK ignorovat a vÜe pot°ebnΘ si najde sßm. My se te∩ v ka₧dΘm p°φpad∞ podφvßme na jednotlivΘ oblasti Φinnosti na Internetu a na software, kter² je dostupn² pro platformu Mac.

PPP a SLIP -- zaΦßtek spojenφ

A₧ dosud jsem zmφnili vlastn∞ jen d∙le₧itost TCP-IP jako zßkladnφho protokolu Internetu. P°i p°ipojovßnφ do Internetu prost°ednictvφm modemu je ale nezbytn² dalÜφ specißlnφ software, kter² zajistφ p°φsluÜnΘ telefonnφ spojenφ a nßsledn² p°enos paket∙ TCP/IP mezi modemem u₧ivatele-klienta a modemy serveru danΘho provozovatele Internetu.

Dnes se za tφmto ·Φelem pou₧φvß prakticky jen PPP (Point-to-Point Protocol); starÜφ SLIP (Serial Line Internet Protocol) je rychle opouÜt∞n. Snad jedinou zb²vajφcφ v²hodou spojenφ p°es SLIP je mo₧nost jej levn∞ emulovat v shellu n∞jakΘho unixovΘho stroje, co₧ vyu₧ije jen zlomek u₧ivatel∙.

Dßle je tu jedna mo₧nost p°φstupu k Internetu -- p°es slu₧by n∞jakΘ nezßvislΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞. V USA jsou to konkrΘtn∞ AOL (America On-Line) nebo CompuServe, kterΘ vy₧adujφ specißlnφ spojovacφ software a poskytujφ u₧ivatel∙m mimo jinΘ brßny do Internetu.

V naÜich krajinßch ovÜem p°ipadß v ·vahu jen n∞jakß forma PPP. AICK obsahuje ovladaΦ MacPPP se separovanou aplikacφ Dialer, kterß iniciuje vlastnφ telefonnφ spojenφ podle p°edprogramovan²ch skript∙ poskytnut²ch na AICK zahrnut²mi provozovateli ΦeskΘho Internetu. Implementacφ PPP je ovÜem na Mac--Internetu celß °ada a nenφ t°eba se omezovat jen na MacPPP pochßzejφcφ p°φmo od Apple. Pravd∞podobn∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ mezi zkuÜen²mi u₧ivateli je FreePPP (nßzev °φkß vÜe -- viz obr. B). Vzhledem k rychlΘmu v²voji MacOS je t°eba hlφdat Φφslo verze, zastaral² ovladaΦ PPP zp∙sobφ jen problΘmy, nestabilnφ spojenφ a n∞kterΘ implementace PPP zcela postrßdajφ d∙le₧itΘ funkce, jako automatickΘ odpojenφ p°i neΦinnosti poΦφtaΦe, apod.

Ping, Finger a p°φbuznφ

Internet vznikal jako prost°edek pro spojenφ sßlov²ch poΦφtaΦ∙, pracujφcφch pod unixov²mi operaΦnφmi systΘmy, a toto d∞dictvφ v sob∞ jeÜt∞ stßle nese. Z toho vypl²vß p°e₧φvßnφ utilit, pracujφcφch na skuteΦn∞ nφzkΘ ·rovni s prvky Internetu. Principy jejich Φinnosti jsou Φasto maskovßny nepr∙hlednou terminologiφ a b∞₧n² u₧ivatel se bez nich obejde, n∞kdy ale mohou b²t kouzelnou h∙lkou, jejφ₧ mßvnutφ vy°eÜφ n∞jak² zßhadn² problΘm (kter²ch jsou poΦφtaΦe a Internet plnΘ).

V∞tÜinou poskytujφ funkce pou₧φvanΘ sprßvci sφ¥ov²ch systΘm∙ a jsou vy₧adovßny spφÜe techniΦt∞jÜφmi u₧ivateli, kter²ch na Macφch tolik nenφ. Mluvφme tady o vyhledßvßnφ IP adres, zjiÜ¥ovßnφ kvality spojenφ pomocφ procenta ztracen²ch paket∙ nebo urΦovßnφ konkrΘtnφ cesty paket∙ od p°ipojenΘho u₧ivatele a₧ do urΦitΘ adresy. ZvlßÜt∞ poslednφ funkce je p°i porovnßvßnφ kvalit jednotliv²ch provozovatel∙ Internetu velmi d∙le₧itß.

Utilit tΘto kategorie je na Macovi kupodivu celß °ada a i kdy₧ v∞tÜinou jde o amatΘrskΘ programy, jejich u₧ivatelskΘ rozhranφ mφvß velmi dobr,ou ·rove≥. Do krßtkΘho programu m∙₧eme za°adit t°eba MacTCP Ping, MacTCPWatcher Φi WhatRoute, kterΘ na Macovi poskytujφ zmi≥ovanΘ slu₧by.

Pro u₧ivatelskΘ pohodlφ je skuteΦn∞ u₧iteΦn² MacTCP Monitor, kter² pr∙b∞₧n∞ m∞°φ reßlnΘ p°enosovΘ rychlosti (viz obr. C). Do nich se ovÜem promφtß kvalita modemu, telefonnφ linky i cφlovΘho serveru a ud∞lat z p°enosov²ch k°ivek zßv∞r nenφ jednoduchΘ.

Telnet

U Telnetu se ji₧ dostßvßme ke skuteΦnΘmu "produktivnφmu" softwaru. Telnet jako takov² slou₧il a slou₧φ k p°ipojenφ terminßlu k hlavnφmu poΦφtaΦi. ZjednoduÜen∞ jde o software zajiÜtujφcφ p°enßÜenφ text∙ z p°φkazovΘ °ßdky do cφlovΘho serveru, a obrßcen∞. Na Internetu je ale jen mßlo server∙ umo₧≥ujφcφch anonymnφ p°ipojenφ p°es Telnet, a tak je nezbytnΘ vlastnit account na n∞jakΘ unixovΘ pracovnφ stanici a mφt rozumn² d∙vod jej takto vyu₧φvat. P°esto₧e nep°enßÜφ ₧ßdnou grafiku, nenφ Telnet ₧ßdn²m efektivnφm nßstrojem a t∞₧ce zatφ₧φ p°enosov² kanßl.

╪ßdkov² terminßl se ale dodnes pou₧φvß u r∙zn²ch BBS, kterΘ nemajφ grafickΘ ovlßdßnφ. Proto je v∞tÜina dostupn²ch aplikacφ terminßl∙/telnet∙ pokud mo₧no vφce·Φelovß a stßle jeÜt∞ vznikß dostatek nov²ch verzφch. Na nich se takΘ dß ukßzat, jak novΘ principy ovlßdßnφ zv²Üφ jejich produktivitu. Programy jako NCSA Telnet 2.7 nebo Black Night jsou pln∞ multithreadingovΘ, tak₧e se v nich dß paraleln∞ pracovat na libovolnΘm poΦtu nezßvisl²ch p°ipojenφ. Dφky operacφm Drag-and-Drop je mo₧no rychle p°esouvat bloky textu mezi okny a dobßm odrolovan²ch, a pak nedostupn²ch p°edchozφch °ßdk∙, je snad skuteΦn∞ odzvon∞no. To dnes si ale dnes uv∞domφ a ocenφ jen star² °ßdkov² bojovnφk.

ftp

Ftp alias File Transfer Protocol je zßkladnφ metodou pro p°enßÜenφ obecn²ch soubor∙ po Internetu. D°φve se za tφmto ·Φelem a za tohoto protokolu pou₧φval specializovan² (a pochopiteln∞ °ßdkov²) klient, dnes v∞tÜina u₧ivatel∙ konΦφ u n∞jakΘho univerzßlnφho WWW prohlφ₧eΦe, kter² ftp bez problΘm∙ zvlßdß.

My se ale tady podφvßme na n∞kolik Mac ftp-klient∙ a WWW si nechßme na pozd∞ji pro WWW strßnky. D∙vody jsou pom∞rn∞ jednoduchΘ. Je urΦit∞ pohodlnΘ "ftpovat" z tΘ₧e aplikace, ve kterΘ surfujeme, specializovanost ale v₧dy znamenß lepÜφ slu₧by v danΘ oblasti. V naÜem p°φpad∞ jsou ftp klienti vhodn∞jÜφ pro ΦistΘ nahrßvßnφ soubor∙ bez Φtenφ doprovodn²ch dokument∙. V∞tÜinou jsou rychlejÜφ, urΦit∞ lΘpe zvlßdajφ dßvkovou Φi skriptovanou prßci ne₧ libovoln² Netscape/Explorer/Mosaic, a jsou o hodn∞ Üetrn∞jÜφ k pam∞ti a v²konu poΦφtaΦe.

Dv∞ma nejpou₧φvan∞jÜφmi klienty na Macovi jsou Anarchie 1.6 a Fetch 3.0 (viz obr. D). Oba jsou pln∞ multithreadingovΘ, oba podporujφ zobrazovßnφ hierarchickΘho uspo°ßdßnφ obsahu server∙ a zßvisφ skuteΦn∞ na osobnφch preferencφch u₧ivatele, kter² mu bude vyhovovat vφce.

E-mail

E-mail Φili elektronickß poÜta je dnes velmi d∙le₧it²m nßstroj osobnφ komunikace, kterß v budoucnu zcela nahradφ klasickou poÜtu papφrovou. V²hody jsou z°ejmΘ -- rychlost, cena a p°φpadn∞ i mφra soukromφ.

DneÜnφ e-mail se stßvß slo₧it∞jÜφm, Φasto obsahuje p°ilo₧enΘ soubory nebo r∙znΘ multimedißlnφ slo₧ky (videomail) zabalenΘ pomocφ formßt∙ MIME. Velkou komplikacφ je takΘ zahlcovßnφ poÜtovnφch schrßnek u₧ivatel∙. Do plechovΘ schrßnky dostaneme desφtky reklamnφch prospekt∙ t²dn∞. V Internetu ale m∙₧eme b²t terΦem stovky nepodstatn²ch a nevy₧ßdan²ch mail∙ denn∞ bez ·ΦinnΘ mo₧nosti obrany. O to je d∙le₧it∞jÜφ vlastnit kvalitnφ e-mailer, schopn² automatizovan²ch akcφ a do jistΘ mφry inteligentnφho a samostatnΘho rozhodovßnφ.

V macovskΘm sv∞t∞ Internetu se pou₧φvajφ prakticky jen dva e-mailery, Eudora Pro od firmy Qualcomm a Claris E-mailer firmy Claris. (Pro Maca samoz°ejm∞ existuje takovß klasika, jakou je Pegassus mail, z hlediska u₧ivatelskΘho pohodlφ je to ovÜem jen t∞₧ko srovnateln² program.) Podporovßny jsou n∞kolikanßsobnΘ schrßnky, automatickΘ filtrovßnφ, t°φd∞nφ a odpovφdßnφ na doÜlou poÜtu. Operace Drag-and-Drop jsou samoz°ejmostφ. Oba existujφ v komerΦnφ a freewarovΘ Lite verzi a jejich mo₧nosti se p°ibli₧ujφ. E-mailer podporuje vφce osobnφch account∙ a je p°ßtelÜt∞jÜφ, Eudora Pro je vφce cφlena na profesionßly s naprosto p°ecpan²m mailem (viz obr. E).

News

Diskusnφ skupiny Φi News jsou dalÜφ oblastφ, kde se musφte p°ipravit na masivnφ p°φsun informacφ. Do vyhlßÜen²ch tematick²ch oblastφ teΦe neuv∞°itelnΘ mno₧stvφ p°φsp∞vk∙ - a₧ desφtky megabajt∙ textu denn∞. Odpovφdajφcφ servery USENETu jsou v∞tÜinou velmi pomalΘ a je kriticky d∙le₧itΘ, aby komunikace s nimi byla co nejefektivn∞jÜφ. ╪ada news-klient∙ je sice rychlß, nenφ ale schopna zobrazit texty podle z°et∞zen²ch otßzek/odpov∞dφ a mφsto toho nabφzejφ nesmyslnΘ set°φd∞nφ podle dat Φi autora. Alternativnφ p°φstup takΘ p°edstavujφ off-line klienti, kte°φ bez p°eruÜovßnφ nahrajφ obsah celΘ diskusnφ skupiny na vßÜ disk, kde si jej m∙₧ete po odpojenφ od Internetu v klidu p°eΦφst.

Na platform∞ Macintosh existuje celß °ada news-klient∙, v∞tÜinou ovÜem zalo₧enß na public-domain programu NewsWatcher (YA-NewsWatcher, VA-NewsWatcher). Kv∙li pomalosti USENETu je ale nezbytnß podpora multithreadingu (abychom mohli Φφst ji₧ nahranΘ p°φsp∞vky, zatφmco se bude zpracovßvat dalÜφ skupina) a to znaΦn∞ zmenÜuje v²b∞r na MT-NewsWatcher, kter² lze mimochodem pohodln∞ ovlßdat hlasem (viz obr. F), a Nuntius. KomerΦnφ programy existujφ, jsou ale relativn∞ drahΘ a nep°φliÜ pou₧φvanΘ.

WWW

World Wide Web je samoz°ejm∞ zlat² h°eb programu, WWW prohlφ₧eΦe v sob∞ sdru₧ujφ podporu v∞tÜiny ostatnφch technologiφ Internetu (WAIS, e-mail, Telnet, news, ftp), jejich specializace je ale rozhodn∞ zobrazovßnφ strßnek WWW, kterΘ dnes p°edstavujφ nejb∞₧n∞jÜφ formu distribuce dat po Internetu.

Na Macintoshφch se nejvφce pou₧φvajφ Netscape Navigator, Microsoft Explorer a NCSA Mosaic. Navigator je co do oblφbenosti jasn²m vφt∞zem, jako ostatn∞ i na jin²ch platformßch. Nabφzφ nejv∞tÜφ Ükßlu funkcφ a souΦasn∞ i nejlepÜφ v²kon. Jeho verze 3.0 je velmi pam∞¥ov∞ ₧ravß (jako ostatn∞ vÜude) a rychle se to zhorÜuje s plug-iny jako je CoolTalk nebo Live3D. P°i dostatku pam∞ti se ale urΦit∞ vyplatφ. Pozice Navigatoru mezi °adov²mi u₧ivateli Mac∙ je prakticky neot°esitelnß dφky jeho podpo°e MacOS a zejmΘna pro spoluprßci s firmou Apple, z nich₧ mß v nejbli₧Üφ dob∞ vzejφt verze Navigatoru bundlovanß s ka₧d²m poΦφtaΦem Macintosh a podporujφcφ plug-iny ve formßtu OpenDoc, co₧ by znamenalo revoluci i pro OpenDoc i pro Internet na Macovi.

Microsoft Explorer je v souΦasnΘ dob∞ ve finalizovanΘ verzi 2.1 a beta-verze 3.0 se oΦekßvß, ale v²konov∞, kompatibilitou s plug-iny, pokulhßvß za Navigatorem. Bude to ale z°ejm∞ prvnφ aplikace, podporujφcφ komponenty ActiveX na Macovi, a Microsoft to s pracφ na verzi pro Mac myslφ skuteΦn∞ vß₧n∞. Mosaic se v poslednφm roce propadl mezi outsidery, stejn∞ jako ji₧ d°φve MacWeb, kdysi velmi svi₧n² program pro prohlφ₧enφ HTML textu.

Pestrost WWW dneÜka je definovßna dostupn²mi plug-iny, kterΘ implementujφ r∙znΘ multimedißlnφ funkce a formßty "navφc". Ty mΘn∞ d∙le₧itΘ a vφce exotickΘ, produkovanΘ amatΘrsk²mi programßtory, b²vajφ pro platformu specifickΘ a nemusφ b²t pro Maca k zφskßnφ, a naopak. Plug-iny tvo°φcφ mainstream nalezneme v₧dy, a¥ u₧ mluvφme o Shockwave nebo produktech Netscape, jako je CoolTalk, Live3D (i kdy₧ prßv∞ v p°φpad∞ Netscape b²vajφ opo₧d∞ny za sv²mi PC prot∞jÜky a nejsou funkΦn∞ kompletnφ).

Podpora pro QuickTime je implementovßna ji₧ v zßkladnφ instalaci Netscape 3.0, komponentu pro QuickTime VR lze snadno najφt mezi sharewarem. MIDI je softwarov∞ implementovßno v MacOS, tak₧e existuje °ada zvukov²ch plug-in∙, jejich₧ v²stup lze mimochodem p°esm∞rovat na externφ syntetizßtor (vy₧adovßn QuickTime 2.5).

Nechybφ podpora pro multimedißlnφ formßty typickΘ pro PC platformu, nap°. zßsuvn² modul MacZilla (MPEG, MPEG2, Microsoft Video, AVI, WAV, ULAW Audio, zkrßtka co si vymyslφte). ╪ada formßt∙, typicky p°edstavujφcφch testovßnφ grafick²ch mo₧nostφ, existuje ve form∞ prototypu pouze pro Macy, viz nap°. n∞kterΘ nejnov∞jÜφ pokusy o implementaci fraktßln∞ komprimovanΘho videa.

Jednou z nejp∙sobiv∞jÜφch technologiφ, kterß se objevila v poslednφ dob∞, je nepochybn∞ voln∞ licencovatelnß grafickß knihovna QuickDraw GX, kterß v souΦasnosti bohu₧el existuje pouze pro Maca. Tento p°φm² potomek grafickΘ knihovny vytvo°enΘ pro MacOS 8 v podstat∞ reprezentuje budoucφ nßhradu grafick²ch rutin obsa₧en²ch v ROM poΦφtaΦ∙ Macintosh a umo₧≥uje budovat velmi komplexnφ WWW strßnky s vektorovou grafikou a animacemi se souΦasnou implementacφ color managementu, kterΘ majφ minimßlnφ nßroky na p°enosovΘ rychlosti. Zmrazenß titulnφ strßnka firmy, nabφzejφcφ jako prvnφ plug-in Electrifier, zalo₧en² na tΘto knihovn∞ (viz obr. G).

MacOS, souΦasnost a budoucnost

V tomto Φlßnku Ülo spφÜe o vytvo°enφ spojenφ ·kol -- dostupnß aplikace. Pokud n∞co konkrΘtnφho pot°ebujete na poΦφtaΦi zvlßdnout, n∞jak² odpovφdajφcφ Mac program urΦit∞ existuje, i kdy₧ mo₧nß nem∙₧ete vybφrat z tak velkΘho mno₧stvφ softwaru. Nejd∙le₧it∞jÜφm kritΘriem pou₧itelnosti urΦitΘho programu je na "Mac & spol." platform∞ kvalita jeho u₧ivatelskΘho ovlßdßnφ a integrace s MacOS, kterß s sebou automaticky p°inßÜφ vysokou produktivitu prßce.

Pod tφmto pojmem si ovÜem °ada Φtenß°∙ nic nep°edstavφ, osobnφ zkuÜenost je tady vÜφm. SystΘmovΘ p°edvolby Internet Config zajistφ stejnΘ chovßnφ vÜech kompatibilnφch komunikaΦnφch program∙, kterΘ ani bezprost°edn∞ po instalaci nenφ t°eba namßhav∞ konfigurovat, Φeho₧ si laik ani nemusφ vÜimnout (viz obr. H). Volitelnß komponenta ICTE (Internet Config Text Edit) zajistφ, ₧e z libovolnΘho textovΘho okna v libovolnΘm programu m∙₧eme otev°φt internetovou adresu v odpovφdajφcφ aplikaci podr₧enφm klßvesy Apple a kliknutφm na zmφn∞nΘ URL (Unified Resource Locator).

N∞kolikrßt citovan²mi operacemi Drag-and-Drop (lokalizovan∞ Tßhnout a Pustit) se nemß na mysli otevφrßnφ soubor∙ vhozenφm na ikonu programu, ale p°esouvßnφ blok∙ textu, zvuku, filmu nebo grafiky mezi okny jednΘ aplikace nebo i nep°φbuzn²ch program∙. P°φmo z Netscapu tak lze p°etßhnout film do p°ipravovanΘho dokumentu, nebo cel² blok unixov²ch p°φkaz∙ nalezen²ch v e-mailu jednφm pohybem p°esunout/odeslat do °ßdkovΘho terminßlu.

Multithreading je dnes pro hladkou prßci s n∞kolika servery souΦasn∞ v rßmci jednoho programu nezbytn². MacOS 7.5 podporuje multithreading dΘle ne₧ Windows 95, a tomu odpovφdß jeho stßle rostoucφ podpora v komunikaΦnφch aplikacφch.

To je ale souΦasn² stav; v budoucnu firma Apple sßzφ na komponentnφ technologii OpenDoc (umo₧nφ pou₧φvat i OLE komponenty). OpenDoc 1.1 a na n∞m postavenΘ komunikaΦnφ °eÜenφ CyberDog 1.1 je finalizovßn ji₧ dnes, ale a₧ od ledna 1997 se stane souΦßstφ standardnφ instalace MacOS 7.6.

DneÜnφ OpenDoc dokß₧e v rßmci jednoho dokumentu kombinovat libovolnΘ typy dat, jejφ₧ mno₧stvφ je ovÜem obdobn∞ jako u plug-in∙ Navigatoru omezeno dosud vytvo°en²mi editory. Takto lze vytvß°et dopisy obsahujφcφ mimo ji₧ tradiΦnφch zvuk∙ a film∙ i Φßsti s URL a aktualizujφcφ se p°ipojenφm na Internet. Odpovφdajφcφ komunikaΦnφ editory a template pro Φßsti jsou prßv∞ obsahem instalace CyberDogu. Na jejich zßklad∞ si m∙₧eme vytvo°it uzp∙soben² prohlφ₧eΦ, kombinujφcφ v jednom okn∞ terminßl Telnetu s grafem pr∙b∞₧n∞ ukazujφcφm poΦet pφsmen napsan²ch za sekundu (pokud ovÜem hledßme n∞co "futuristickΘho").

DneÜnφ OpenDoc ovÜem Φekß na finalizaci sv²ch sourozenc∙ z ostatnφch platforem a bezprost°ednφ dopad na realitu je minimßlnφ. OpenDoc for Windows a OS/2 by spolu s objevenφm se Netscape for OpenDoc mohl spustit hotovou revoluci v oblasti komunikacφ, i kdy₧ ani ActiveX, pochßzejφcφ z podobnΘho soudku, nebudou bez vlivu, samoz°ejm∞ za p°edpokladu jejich skuteΦnΘ crossplatformnosti.