Byl jste u₧ od maliΦka spφÜ racionßln∞-technick² typ? N∞co, Φemu se obvykle °φkß "hraΦiΦka"? Anebo prav² opak?

Jß bych °ekl, ₧e n∞co mezi tφm. M∞l jsem samoz°ejm∞ r∙znß obdobφ - jedno z prvnφch pat°ilo sb∞ratelstvφ. Moji nejhlubÜφ vßÜnφ byli brouci. ZaΦßtkem padesßt²ch let, to u₧ jsem byl teenager, jsem je nadÜen∞ sbφral, urΦoval a t°φdil, jeÜt∞ tu sbφrku mßm. M∞ zajφmalo v₧dycky vÜechno mo₧nΘ, ale zejmΘna v∞ci, kterΘ byly trochu tajemnΘ. P°esn∞ji: v∞ci, kter²m jsem nerozum∞l, m∞ p°itahovaly v₧dy vφc ne₧li v∞ci jasnΘ. Tak₧e k m²m "lßkadl∙m" pat°ila t°eba i matematika, prßv∞ pro jejφ slo₧itost a nep°φstupnost.

Jak jste se poprvΘ setkal s poΦφtaΦem?

V mΘm p°φpad∞ to bylo opravdu hodn∞ dßvno. Myslφm, ₧e v roce 1947, to mi bylo dev∞t, nßm maminka ukßzala v TIME MAGAZINE Φlßnek o prvnφm poΦφtaΦi a p°eklßdala nßm to, proto₧e v₧dycky peΦovala o naÜe co mo₧nß ÜirokΘ vzd∞lßnφ. Pamatuji se, jak jsme se tomu tehdy smßli poznßmce, ₧e ten poΦφtaΦ, kdy₧ ud∞lß chybu, rozsvφtφ ΦervenΘ sv∞t²lko. U₧ to jsem ocenil jako mal² zßzrak: ₧e poΦφtaΦe mohou samy sebe hlφdat a p°iznat svoji vlastnφ chybu.

Pak p°iÜla informaΦnφ bariΘra, kterß nßs od nich nadlouho odd∞lila.

Tak zde bych vßs trochu poopravil. Padesßtß lΘta sice p°inesla skuteΦn∞ bariΘru, ale zase bylo pßr skv∞l²ch lidφ, kte°φ d∞lali poΦφtaΦe tady. T°eba Svobodova skupina byla velice pokroΦilß. Tak₧e kdo se o v∞c opravdu zajφmal - si s tou bariΘrou dovedl poradit. Jß jsem chodφval na populßrnφ p°ednßÜky, z nich₧ n∞kterΘ m∞l sßm Antonφn Svoboda, a i pozd∞ji (ale to u₧ do toho pletu asi i Üedesßtß lΘta) jsem chodil soustavn∞ na seminß°e o logick²ch obvodech v Emauzφch, kterΘ po°ßdal Ji°φ HaÜkovec v rßmci KybernetickΘ spoleΦnosti. Tam byla samoz°ejm∞ takΘ p°ednßÜky o poΦφtaΦφch.

Jak na vßs tedy zap∙sobil jejich pozd∞jÜφ prudk² v²voj: jako n∞co varujφcφho? Nebo naopak nad∞jnΘho?

M∞ - spφÜe ne₧ zßle₧itost aplikaΦnφ nebo spoleΦenskΘ d∙sledky - zajφmala vφc teorie, principy, ba i filosofie. Na poΦφtaΦφch m∞ u₧ od zaΦßtku vzruÜovalo spφÜ co toho budou um∞t, a do jakΘ mφry se budou podobat Φlov∞ku. Vzpomφnßm, jak se u nßs objevila jako jedna z prvnφch Hao Wangova kniha z oblasti , kterΘ se dnes °φkß teoretickß informatika. (Wang byl pr∙kopnφk automatickΘho dokazovßnφ matematick²ch v∞t na poΦφtaΦi, pozn. red.) Tehdy m∞ v∙bec poprvΘ napadlo, ₧e by mohlo b²t zajφmavΘ, nauΦit poΦφtaΦ n∞kter²m exaktnφm Φinnostem, jakou je t°eba prßv∞ dokazovßnφ matematick²ch v∞t.

A kdy jste si na n∞jak² poΦφtaΦ sßhl skuteΦn∞ sßm ?

To bylo a₧ kdy₧ jsem byl v aspirantu°e, Φili to muselo b²t n∞kdy koncem Üedesßt²ch let. Tehdy jsme se s kolegy uΦili Algol 60 (jeden z poΦφtaΦov²ch programovacφch jazyk∙, pozn. red.) a chodili jsme do tehdejÜφho Parku kultury a oddychu, kde byl sßlov² poΦφtaΦ, myslφm ₧e to byl ICL. Tam jsem psal svΘ prvnφ nesm∞lΘ programy a zadßval je jeÜt∞ na d∞rn²ch pßskßch.

Pamatujete si na ten pocit?

No - bylo to tehdy z°ejm∞ dost atraktivnφ, ale naÜt∞stφ tenkrßt b∞₧nΘmu smrtelnφkovi tak mßlo p°φstupnΘ, ₧e tomu nebylo mo₧nΘ propadnout, dokonce ani i kdyby Φlov∞k cht∞l. - V Φem atraktivnφ? - UrΦit∞ u₧ t°eba jenom v tom, ₧e se tomu dalo n∞jak²m zp∙sobem skuteΦn∞ porouΦet a ono ho to poslouchalo. A p°itom jste si s tφm mohl hrßt s d∙myslem, zadßvat ·koly, rozhodovat, Φemu se to mß v∞novat d°φv a Φemu pozd∞ji, vym²Ület zjednoduÜujφcφ triky a podobn∞.

Odhadl byste u₧ tehdy, k jak masovΘmu rozÜφ°enφ pozd∞ji dojde?

Jß mßm pocit, ₧e jsem o tom tak moc neuva₧oval. Tehdy existoval vÜeobecn² nßzor, ₧e k zßsadnφmu pokroku m∙₧e dojφt jenom u velk²ch a rychl²ch sßlov²ch poΦφtaΦ∙. To, ₧e k hlavnφmu nßstupu dojde dφk miniaturizaci ·pln∞ jinde, nebylo tehdy mo₧nΘ p°edpoklßdat. Samoz°ejm∞, skuteΦnφ odbornφci to asi u₧ tuÜili.

A prvnφ kalkulaΦka?

Ty byly tehdy romantickΘ, jeÜt∞ na kliΦku. A na technice jsme poΦφtali s tak zvan²m "Üφbrem", tedy s posuvn²m logaritmick²m pravφtkem. Dokonce jeÜt∞ z Ameriky jsem si p°ivezl stßle jen mechanickou pom∙cku: byla to plechovß destiΦka, na nφ₧ se cosi posouvalo sem a tam pomocφ takovΘ tyΦinky, a tak se poΦφtalo. JeÜt∞ ji mßm n∞kde schovanou.

Vy jste dokonΦil Ükolu v ÜestaÜedesßtΘm.

Ano. VeΦernφ studium (jinak to neÜlo) na elektrofakult∞, zam∞°enφ V²poΦetnφ technika u profesora KonφΦka. Diplomnφ prßci mi zadal Ji°φ HaÜkovec, m∙j pozd∞jÜφ aspirantsk² Ükolitel, a byla k mΘ radosti Φist∞ teoretickß: koneΦn∞ jsem si mohl hrßt na opravdovΘho badatele. T²kala se teorie koneΦn²ch automat∙.

?????

KoneΦn² automat je dynamick² systΘm s koneΦn∞ mnoha stavy. Z jednoho do druhΘho p°echßzφ pod vlivem vstupnφch signßl∙. Lze jej studovat jako abstraktnφ matematick² objekt, kter² pak umo₧≥uje hovo°it o v∞cech konkrΘtn∞jÜφch, jako nap°φklad o logick²ch obvodech v poΦφtaΦi.

Do Ameriky jste jel u₧ jako aspirant ?

Po absolvovßnφ techniky jsem nastoupil °ßdnou dovolenou. Mezitφm p°iÜel osmaÜedesßt² rok, s mo₧nostφ vyjet do ciziny, Φeho₧ jsem vyu₧il, p°eruÜil aspiranturu a odjel do Berkley studovat na doktorßt z poΦφtaΦovΘ v∞dy. Tam, jsem se takΘ zaΦal zajφmat o um∞lou inteligenci, obor tehdy v rozkv∞tu.

Nßvrat asi nebyl lehk².

To by bylo tΘma na dalÜφ rozhovor.

U₧ si jej zamlouvßme. - Kdy jste p°iÜel poprvΘ k opravdu vlastnφmu poΦφtaΦi, na n∞j₧ jste si nainstaloval programy podle svΘ chuti?

Nikdy. Proto₧e jß vlastn∞ ani nechci. Jednak na to nemßm Φas ... a ani to nenφ moje vßÜe≥. Jak vidφte, tady v prßci na n∞m mßm plno v∞cφ, ale to mi tam dßvß n∞kdo jin². Tak₧e jß jsem opravdu spφÜ jen u₧ivatel.

Jste tedy - pokud jde o to, nakolik se mß nebo m∙₧e stßt poΦφtaΦ Φlov∞ku v budoucnosti tak°ka zßsadnφm nßstrojem, ba oporou dokonce i v osobnφm ₧ivot∞ - spφÜ skeptik.

Samoz°ejm∞. Ale je t∞₧kΘ formulovat to takto striktn∞. Za prvΘ: ·pln∞ se tomu stejn∞ nevyhneme. Za druhΘ: je evidentnφ, ₧e a₧ k tomu dojde, nßÜ ₧ivot to stejn∞ zm∞nφ, a za t°etφ - je otßzka, zda je to dob°e Φi Üpatn∞. Guttenberg∙v knihtisk ₧ivot urΦit∞ zm∞nil: nevyhnuli jsme se tomu, zm∞nilo to cel² sv∞t a my dnes mßme pocit, ₧e to bylo dob°e: knφ₧ky vÜichni milujem. Jenom₧e situace se opakuje: dnes mßme strach, je nßm lφto, ₧e by ty knφ₧ky mohly Φasem existovat u₧ jen na CD ROM a ₧e bychom je m∞li Φφst jen z obrazovky. A to jsme v dob∞, kdy je to teprve v zaΦßtcφch. M∙₧e se stßt, ₧e za sto, dv∞ st∞ let u₧ budou z knih jen staro₧itnosti, kterΘ budou Üφlen∞ drahΘ a nikdo na n∞ nebude mφt. Nebo ₧e se v∞tÜina z nich rozpadne - bohu₧el. Ale na Internetu u₧ budou tΘm∞° v∞rnß faksimile a lidi si na to zase zvyknou, tak jako d°φve na knihy. T∞₧ko chßpeme mnichy, kte°φ vÜe opisovali ruΦn∞, ale na druhΘ stran∞ jim tak trochu zßvidφme, proto₧e to byla opravdu povznßÜejφcφ Φinnost.

Centrum pro teoretickß studia, je₧ vedete, mß mezinßrodnφ v∞deckΘ kontakty, sßm takΘ nemßlo cestujete: vidφte rozdφl ve vztahu naÜφ a zahraniΦnφ ve°ejnosti v∙Φi komunikaΦnφ a poΦφtaΦovΘ technice?

Jß si myslφm, ₧e co do Ükßly r∙zn²ch nßzor∙, pohled∙ a postoj∙ je to dost podobnΘ. Rozdφl je hlavn∞ v tom, ₧e u nßs to mßme zatφm jeÜt∞ jen krßtce. Ale u₧ i zde najdeme stejn∞ v²raznΘ odp∙rce, varujφcφ t°eba p°ed zneu₧itφm soust°ed∞n²ch dat o obyvatelstvu. Zatφm ne tak masivn∞ jako svΘho Φasu na Zßpad∞. Tady jsme toti₧ odchovanφ informaΦnφm centralismem natolik, ₧e jsme mu uvykli, dokonce mßme pocit, ₧e by mohl b²t k n∞Φemu u₧iteΦn². Nesporn∞ m∙₧e b²t operativn∞jÜφ a jednoduÜÜφ. Otßzka ochrany dat a utajenφ soukromφ se dostane do pop°edφ, a₧ bude prvnφ pr∙Üvih. Ale nevidφm to tragicky. SystΘmy na ochranu dat jsou stßle dokonalejÜφ, tak₧e mo₧nß, ₧e zßhy bude tak obtφ₧nΘ jich zneu₧φt, ₧e se to u₧ zloΦinci ani nevyplatφ.

Jen zloΦinci?

Mßte pravdu, jsou tu i kazisv∞ti vym²Ülejφcφ poΦφtaΦovΘ viry. Tam je snad spφÜ hra, i kdy₧ trochu zvlßÜtnφ. I boj mezi virov²mi a antivirov²mi programy bude stßle zarputilejÜφ, a musφm °φci, ₧e jakkoli viry pova₧uji za Üφlen∞ nebezpeΦnΘ, proto₧e mohou zniΦit ·pln∞ vÜechno, i moji rozd∞lanou knihu, p°esto jejich autor∙ tak trochu tajn∞ fandφm. Proto₧e u nich bojuje lidsk² intelekt s technikou. A je to doslova souboj. Tak₧e jsem zv∞dav, kdo vyhraje.

Zradil vßs n∞kdy poΦφtaΦ?

Ano, tφm, ₧e mi n∞co na n∞m u₧ napsanΘho nenßvratn∞ zmizelo. NaÜt∞stφ to nebylo nikdy nic zvlßÜ¥ hodnotnΘho nebo nenahraditelnΘho. Ale stejn∞ si od tΘ doby vÜe kopφruji, n∞kdy i n∞kolikrßt. D∞sφm se toho, ₧e bych n∞jak² Φlßnek musel psßt znovu.

Jste ten typ autora, jen₧ to, co napsal, u₧ ani nemusφ Φφst, proto₧e vφ, ₧e je to v po°ßdku?

Ne, mn∞ trvß psanφ dlouho a Φtu to po sob∞ stokrßt, tak₧e v tomto sm∞ru mn∞ poΦφtaΦ, aspo≥ k editaci textu, docela vyhovuje. - Postupn∞ vÜak pozoruji, jak se sßm m∞nφm. D°φv jsem prost∞ musel psßt na papφr, abych mohl nejen krßtit a Ükrtat, ale i p°esouvat a abych tak vid∞l i to, co jsem u₧ zruÜil. Co₧ na poΦφtaΦi tak pohodln∞ nevidφm. Ale postupn∞ se p°eÜkoluji. Proto₧e i dalÜφ v²hody p°i prßci s texty jsou nespornΘ: mo₧nost p°esouvat v∞ty, vyhledat slova, je₧ jsem u₧ jednou pou₧il, shroma₧∩ovat nßpady, citßty, odkazy, vykrßdat vlastnφ d°φv∞jÜφ Φlßnky a podobn∞. Prvnφ verzi dnes pφÜi na poΦφtaΦi, ale pak to stejn∞ jeÜt∞ n∞kolikrßt vytisknu a p°eΦtu s tu₧kou v ruce. A obvykle tak najdu jinΘ chyby, ne₧ ty, kterΘ vidφm na obrazovce.

S Internetem u₧ pracujete takΘ. Zaujala vßs nedßvno ohlßÜenß mo₧nost, ₧e vyhledßvaΦ se stane zßhy nejen nßstrojem pro Internet, ale i pro vyhledßvßnφ na vaÜem vlastnφm disku?

Jako pouh² nßstroj by¥ i p°φΦnΘho vyhledßvßnφ ani ne. Ale kdy₧ jste to °φkal, tak mne napadlo, ₧e kdyby to zaznamenalo i mΘ minulΘ pokusy, ovlßdalo mΘ zvyky... to by bylo n∞co jinΘho. Kdyby to vyhodnotilo, na co jsem se dφval, jak Φasto a jak dlouho, a pak by to dalo preferenci informacφm, kterΘ m∞ osobn∞ nejvφce zajφmajφ - to by se mi lφbilo. Jen₧e to zatφm prohledßvaΦe Internetu nerozliÜujφ. Kdy₧ dßm hledat slovo Fox - najde mi to jak Terry Foxe, tak liÜku jako zvφ°e, anebo program FoxBase. Mn∞ by se lφbilo, kdyby se vyhledßvaΦ sßm uΦil. Kdyby se p°iuΦil m²m nßvyk∙m a podivnostem a p°φÜt∞ by je u₧ respektoval.

Pomßhß vßm i tak komunikaΦnφ technika ve vaÜφ profesi?

ZejmΘna elektronickß poÜta, ji₧ pova₧uji za v∙bec nejd∙le₧it∞jÜφ, ne snad pro posφlßnφ text∙ nebo dlouhΘ dopisy, ale pro rychlou konverzaci. Proto₧e telefon p°ece jen nenφ to pravΘ a Φasto zvonφ prßv∞ ve chvφli, kdy se vßm to nehodφ. E-mailem vy°φdφte vÜe prßv∞ - a jen - tehdy, kdy pot°ebujete. Vφte, ₧e vßÜ dopis je okam₧it∞ na mφst∞ a ₧e Φekßte-li odpov∞∩, m∙₧ete ji mφt za pßr vte°in.

TakΘ se vßm zdß, ₧e prßv∞ e-mail je ve°ejnostφ zatφm spφÜ nedocen∞nß nebo p°ehlφ₧enß Φßst Internetu?

UrΦit∞. Jß jsem si s e-mailem naopak zaΦal u₧ na podzim devadesßtΘho roku, kdy₧ jsem se dostal znovu do Berkeley, a hned jsem mu propadl. Novinkou je pro mne naopak Web.

U toho mn∞ vÜak chybφ to, co mßm u knφ₧ky. Ten zßkladnφ dojem zb∞₧nΘho prolistovßnφ, kter² mi o nφ fyzicky °ekne skoro vÜe. Jß vφm, ₧e listovßnφ jako takovΘ na Webu existuje, ale nenφ to ono, musφm postupn∞ dostat na monitor strßnku po strßnce a to jde relativn∞ dosti pomalu. Postrßdßm to, co mßme vlastn∞ u vÜech smysl∙, toti₧ oblast hlavnφ pozornosti a kolem nφ souΦasn∞ i oblast perifernφho vid∞nφ. V tΘ jsou v∞ci sice Φφm dßl od centra mΘn∞ z°etelnΘ, nicmΘn∞ vid∞t jsou, a tak m∙₧eme zahlΘdnout i n∞co, co vlastn∞ nehledßme a neΦekßme. Stejn∞ tak, mßm-li v ruce knihu, mohu v nφ namßtkou listovat a n∞co zajφmavΘho objevit. Opravdu ale nevφm, jak tohle nacpat na obrazovku monitoru.

Jß vφm: co chci vid∞t, mi vyhledßvaΦ najde. TotΘ₧ je v knihovn∞, kde je katalogov² systΘm. Ale jß chci Internet jako knihovnu, kterou mohu prochßzet a vytahovat si knφ₧ku za knφ₧kou, je₧ m∞ upoutß t°eba jen h°betem. A najφt prßv∞ v nφ nßhodou n∞co, o Φem jsem p°edem nev∞d∞l, ₧e to v∙bec existuje, ale je to prßv∞ to, co zrovna pot°ebuji, i kdy₧ jsem netuÜil, ₧e prßv∞ pod tφm nßzvem.

Znßm ten pocit. Kdysi jsem si velmi cenil u nßs doma pana Hambßlka, jen₧ mne nechßval ve svΘm knihkupectvφ chodit a₧ za pult k regßl∙m, a na knihy si p°φmo sßhnout, tak jako v knihovn∞.

Tak a¥ te∩ n∞kdo vymyslφ to chozenφ dozadu k regßl∙m i na Internetu. Tu nßhodnost, to dobrodru₧stvφ prochßzenφ knihkupectvφm. DneÜnφ Internet nßs vracφ zp∞t do pultovΘho prodeje, kde jste museli p°ijφt a °φci p°esn∞ titul a prodavaΦka vßm ho, kdy₧ jej m∞la, podala, jinak jste nem∞l Üanci.

VyhledßvaΦ tedy nenφ p°esn∞ to, co mßm na mysli. Po°ßd si myslφm, ₧e by to mohla b²t docela jednoduchß v∞c, program, kter² by, zatφm co bych Üel t°eba spßt, p°ipravil nßhodn∞ vybranΘ vzorky nov²ch, pro mne zajφmav²ch strßnek. Nevφm. Mo₧nß jsem p°φliÜ nßroΦn², kdy₧ ani sßm nevφm, co p°esn∞ m∞ bude zφtra zajφmat, ale tak to je.

Mßte pocit, ₧e sv∞t kolem vßs je v poslednφm roce lepÜφ nebo horÜφ, ne₧ b²val?

P°irozen²m pocitem Φlov∞ka je, ₧e sv∞t d°φv b²val lepÜφ, ne₧ je dnes. NaÜt∞stφ jsme u₧ od p°φrody za°φzeni tak, ₧e zapomφnßme na ÜpatnΘ v∞ci a pamatujeme si spφÜe ty lepÜφ. Tak₧e zimy b²valy hezΦφ, bylo vφce sn∞hu, na Vltav∞ se dalo bruslit - a v lΘt∞ zase koupat ...Mo₧nß to byl tenkrßt jeden jedin² den v tom roce, kter² jste si zapamatovali, ale ten pocit u₧ neumφte odfiltrovat. Druhou v∞cφ je, ₧e ₧ijeme v perspektiv∞ jedinΘho lidskΘho ₧ivota. A p°itom nßm znßmß kultura existuje Φty°i - p∞t tisφc let. Z toho hlediska je tato perspektiva prost∞ jen okam₧ik. Pokud se z nφ zdß, ₧e sv∞t se zlepÜuje, je to spφÜ pr∙Üvih, proto₧e zlepÜuje-li se tak rychle, ₧e se b∞hem jednoho ₧ivota zaznamenateln∞ zm∞nφ, znamenß to, ₧e se °φtφme kamsi do neznßma. A za druhΘ: n∞co m∙₧e b²t lepÜφ nebo b²t horÜφ v mnoha r∙zn²ch, n∞kdy vzßjemn∞ protikladn²ch smyslech, a proto nelze srovnßvat.

Te∩ otßzka, ji₧ klademe ka₧dΘmu: myslφte si, ₧e p°esadit t°eba Φlov∞ka z doby Marie Terezie do dneÜka by jej skoro zabilo?

To je zajφmavß otßzka. Myslφm, ₧e n∞co takovΘho u₧ se skuteΦn∞ stalo.

Myslφte v literatu°e? T°eba naÜeho pana BrouΦka? Nebo Yankeeho na dvo°e krßle ArtuÜe ?

Ne - mßm na mysli t°eba vojßky, kte°φ p°e₧ili dvacet let v d₧ungli, ani₧ v∞d∞li, ₧e skonΦila vßlka, a pak se vrßtili. Nebo v∞zn∞, kte°φ trßvili padesßt let ve v∞zenφ. Asi by nedovedli ani p°ejφt ulici. Podobn∞ jsem byli handicapovßni v tΘto zemi i my. Leckdo z nßs, kdy₧ se po desφtkßch let ocitl poprvΘ na Zßpad∞, se najednou nedovedl orientovat v hotelu, neum∞l dßt diÜkreci port²rovi, rad∞ji Üel p∞Üky po schodech, ne₧ jet superv²tahem. Proto₧e toho bylo tolik jinΘho najednou a on se sna₧il vystaΦit s dosavadnφ zkuÜenostφ.

A naopak: dneÜnφ, i kdy₧ trΘnovan² mlad² mu₧ p°esazen², dejme tomu do Papuy NovΘ Guineje?

To jde myslφm snßz, vybavφ se zasutΘ nßvyky. Jsou i takovφ, co to podnikli zßm∞rn∞ a vracejφ se s velice zajφmav²mi zkuÜenostmi. N∞kdy se o tom mluvφ pejorativn∞ jako o nßvratu k p°φrod∞, nezdravΘ nostalgii, ale ono je to i testovßnφ jin²ch zp∙sob∙ ₧ivota, mo₧nostφ, kterΘ se ukazujφ jako velmi hodnotnΘ.

Myslφte, ₧e kdy₧ na tu n∞kdejÜφ ·rove≥ sestupujeme z pozice zkuÜenostφ dneÜnφ technologickΘ spoleΦnosti, je to v podstat∞ snazÜφ adaptace ne₧ vice versa?

Nevφm. Nevφm, jestli nßm prßv∞ zkuÜenost s technick²m sv∞tem pom∙₧e lΘpe rozk°esat ohe≥ v divoΦin∞. Ale mßte-li na mysli spφÜ dneÜnφ zp∙sob myÜlenφ, je to jinß v∞c. Modernφ spoleΦnost nßs opravdu neomezuje ve schopnosti pochopit myÜlenφ n∞koho jinΘho. Naopak - dnes Φasto zmi≥ovan² multikulturalismus od nßs oΦekßvß schopnost a ochotu v₧φt se do myÜlenφ jinΘho nßroda, jinΘ kultury, jinΘ civilizace. Te∩ zrovna Φtu knφ₧ku Φlov∞ka, se kter²m jsem se setkal v Americe, a jen₧ se, jeÜt∞ ne₧ odjel do IndonΘsie a do Nepßlu, nauΦil eskamotΘrsk²m kouzl∙m a trik∙m, dφky nim₧ tam pak zφskal v∞tÜφ d∙v∞ru u mφstnφch Üaman∙. To se mu skuteΦn∞ poda°ilo a oni k n∞mu byli najednou mnohem otev°en∞jÜφ a prozradili mu zase svß kouzla.

Zjistil, ₧e i Φßst jejich kouzel jsou triky?

Ano, i kdy₧ zcela jinak chßpanΘ. U nßs se nap°φklad Φasto mluvφ o filipφnsk²ch operujφcφch lΘΦitelφch. V IndonΘsii jsou takΘ, ale ned∞lajφ to pro penφze, n²br₧ z jin²ch d∙vod∙. Je to trik, ale zalo₧en² na zvycφch. Tedy ne proto, aby oÜidili nemocnΘho, kter² jim za to mß zaplatit, ale aby oÜidili dΘmony. Jsou to v∞tÜinou animistΘ a tu nemoc berou jako dΘmona, kterΘho musejφ p°elstφt. Musejφ odpoutat jeho pozornost k n∞Φemu jinΘmu a d∞lajφ to p°esn∞ tφmtΘ₧ zp∙sobem jako eskamotΘr, kdy₧ musφ oÜßlit pozornost divßk∙. Mß to hlubÜφ smysl. ╚asto i jako jak²si vedlejÜφ produkt snahy udr₧et balanci mezi vesnicφ a divoΦinou, mezi Φlov∞kem a faunou.

Co byste jako u₧ takzvan² etablovan² "mu₧ na svΘ mφst∞" doporuΦil dneÜnφm dvacetilet²m?

P°edevÜφm cizφ jazyky, aby mohli jezdit po sv∞t∞. A Φφst. T°eba i na Internetu, ale p°edevÜφm knihy. Vnφmat psanΘ slovo. Nejenom obrazovku.

A co byste si, vrßtit se t∞ch pßr let zpßtky, vyp∙jΦil od nich?

T∞₧ko °φct. Jß si dokonce myslφm, ₧e ka₧dß prßv∞ mladß generace je vlastn∞ v₧dycky stejnß. Co se na tom subjektivn∞ m∞nφ, je jen fakt, ₧e jß jako pozorovatel stßrnu a ₧e se tedy liÜφ p°edevÜφm m∙j pohled na sv∞t. Proto₧e zatφm uplynuly n∞jakΘ roky a jß jsem na leccos zapomn∞l a leccos poznal. Ale kdyby to Φlov∞k analyzoval, tak by naÜel mezi naÜφm a jejich mlßdφm v²raznΘ analogie. Nevφm, ale °ekl bych, ₧e ony Φasto revoluΦnφ zm∞ny v chovßnφ proti tzv. naÜim dobßm, je₧ vyt²kßme dneÜnφm mlad²m, jsme kdysi absolvovali takΘ, jen byly mezitφm p°ekryty dobou, v naÜφ pam∞ti se vÜe "zpr∙m∞rovalo", v²kyvy se srovnaly. V pohledu zp∞t je naÜe mlßdφ v₧dy krotΦφ a plynulejÜφ, souΦasnost vφce k°iΦφ. Je nßs ovÜem takΘ - a hlavn∞ ve m∞stech - stßle vφc. I toto jakΘsi "zahuÜt∞nφ" hraje v chovßnφ jist²ch skupin urΦitou roli.

Bojφte se p°esto n∞Φeho v budoucnu? T°eba prßv∞ v souvislosti s rozvφjejφcφm se Internetem?

Nemßm ÜpatnΘ p°edtuchy ani strach z n∞Φeho konkrΘtnφho. Jestli p°ece jen n∞co - tak mo₧nß urΦitou v²hradu k stßle se zvyÜujφcφ rychlosti komunikace. D°φv - kdy₧ se n∞co udßlo v mφst∞ A, tak se to v mφst∞ B lidΘ dov∞d∞li s nßle₧it²m zpo₧d∞nφm. To znamenß, ₧e byl Φas na to, reagovat u₧ i na jistΘ d∙sledky, souvislosti. Dnes se tato p°irozenß, nazv∞me to metrika, mohu-li pou₧φt tohoto matematickΘho v²razu, tzn. mφra vzdßlenosti mezi lidmi, zm∞nila. Zatφmco d°φve byla v urΦitΘ korelaci s geometriφ fyzikßlnφ, geografickou, dnes se postupn∞ - jak dφky doprav∞, tak i zjednoduÜenφ p°epravy informacφ, p°ekr²vß se zcela jinou metrikou. Tak₧e adresy, kterΘ mßm na e-mailu a dφky nim₧ se spojφm v p°φÜtφ minut∞ stejn∞ snadno se San Franciskem jako s Podolφm, nemajφ ₧ßdn² vztah k fyzickΘ geometrii sv∞ta.

Tφm je dßno, ₧e eventußlnφ mφstnφ anomßlie se tak m∙₧e lavinovit∞ rychle rozÜφ°it po celΘm zbytku sv∞ta. Dokonce tak rychle, ₧e kdy₧ se n∞kde n∞co d∞je, t°eba se veΦer n∞kdo popere u vßs na rohu, m∙₧e se to sv∞t dozv∞d∞t d°φv ne₧li vy. Lokßlnφ vizußlnφ informace se tak u₧ dnes n∞kdy Üφ°φ pomaleji ne₧li ta globßlnφ.

Jinß v∞c je - a jsou u₧ o tom studie - zdalipak ta sφ¥, kterß mß tolik uzl∙, kolik mßme neuron∙ mozku, tolik spoj∙, kolik mßme v mozku synapsφ, zdali ta sφ¥ nem∙₧e mφt n∞jak² druh vlastnφho myÜlenφ. Samovoln∞ nemß naÜt∞stφ podobnß "um∞lß inteligence" velkou Üanci tak snadno vzniknout. Ale Φist∞ teoreticky ano. Kdyby ta data, kterß tam jsou, spolu n∞jak komunikovala, tzn. nap°φklad jedna jejich oblast oznßmila "Jß jsem tady" a n∞kolik dalÜφch n∞kde po sv∞t∞ to vzalo na v∞domφ a zareagovalo na to n∞jak²m zp∙sobem bez lidφ, tak by takovß sφ¥ vlastn∞ mohla ₧φt sv²m vlastnφm ₧ivotem. Co₧ sice - podle m∞ - hned tak nehrozφ, nicmΘn∞ i zde jde v²voj rychle kup°edu a problΘm je mo₧nß prßv∞ v tom, ₧e snad i p°φliÜ rychle.

Myslφte, ₧e bychom pak na n∞j neum∞li dost rychle zareagovat?

Nevφm, ale ka₧dß rychlß zm∞na je nebezpeΦnß. Lavina je v₧dy nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ chumelenice, i kdy₧ v²sledkem obou je stejnΘ mno₧stvφ sn∞hu. Povode≥ je nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ vyrovnan² tok. VÜechno, co probφhß p°φliÜ rychle, nenφ v harmonii se sv∞tem kolem.

Jak vidφte pr∙nik dneÜnφho sv∞ta techniky se sv∞tem d∞tφ, mladistv²ch, student∙. Nezahrßvßme si, kdy₧ jim je zp°φstup≥ujeme p°φliÜ brzy?

V tom je mnoho zajφmav²ch otßzek najednou. Jß myslφm, ₧e si zahrßvßme, kdykoliv zachßzφme s n∞Φφm, s Φφm jeÜt∞ nemßme zkuÜenosti, Φili nevφme p°esn∞, kam to povede. To samotnΘ nev∞d∞nφ je nebezpeΦnΘ. Ne ta v∞c. Jß nemohu °φkat, ₧e poΦφtaΦe jsou nebezpeΦnΘ pro d∞ti. Kupodivu se ukßzalo, ₧e d∞ti s nimi um∞jφ zachßzet lΘpe ne₧ dosp∞lφ. Samoz°ejm∞ ₧e n∞co jinΘho je poΦφtaΦ jako nßstroj °ekn∞me p∞st∞nφ ducha, k v²uce, k dovφdßnφ se v∞cφ, a n∞co jinΘho jako pouh² zdroj her nebo erotick²ch obrßzk∙. Ale kdy₧ u₧ jsme u t∞ch d∞tφ: tam hodnotφm fakt, ₧e poΦφtaΦov² software jim stavφ do cesty problΘmy, kterΘ by jim neum∞li dßt rodiΦe. P°i nich₧ musejφ zapnout sv∙j intelekt. Tak₧e n∞co ·pln∞ jinΘho ne₧ videohry, u nich₧ dφt∞ zapomene na realitu, sv∞t se mu z·₧φ na monitor a ono ztrßcφ kontakt s lidmi. Tam n∞kde m∙₧e b²t i obecn∞jÜφ p°φΦina toho, ₧e lidΘ si dnes odvykajφ koukat se jeden druhΘmu do oΦφ, mluvit a b²t v kontaktu s okolφm. Um∞t vytuÜit, jestli mß dnes partner nßladu, anebo jestli je to v∙bec dobr² Φi Üpatn² Φlov∞k a podobn∞. Co₧ vÜechno um∞li naÜi p°edkovΘ daleko lφp ne₧li my. A prokazateln∞ bez poΦφtaΦ∙.

A jinß mΘdia? Film? Televize?

Tam je to podobnΘ. ╚asto se te∩ mluvφ nap°φklad o nßsilφ v televizi. Mne osobn∞ na akΦnφch filmech nebo serißlech otravuje nejvφc to, ₧e jsou vÜechny stejnΘ. Ne ₧e se tam st°φlφ. Jß to st°φlenφ p°e₧iju, ale ne u₧ fakt, ₧e se tam nerespektuje p°irozenß mφra v∞cφ, logika vztah∙. O lidsk²ch hodnotßch nemluv∞. Nep°ßtelΘ jsou koseni jeden za druh²m, padajφ ze skßly a zabφjejφ se po tuctech, kde₧to jeden, dva hrdinovΘ musejφ p°e₧φt vÜechno. Kdy₧ u₧ se jim p°ece jen n∞co stane, t°eba i docela bezv²znamnΘho, tak je to obrovsk² malΘr, zatφmco sami zabijφ klidn∞ i n∞kolik set lidφ, ani₧ by to zdßnliv∞ n∞co znamenalo.

Jß jsem dokonce slyÜel argumentovat, ₧e statistickΘ pr∙zkumy neprokßzaly, ₧e by nßsilφ v mΘdiφch m∞lo negativnφ vliv, proto₧e v den anebo m∞sφc,. kdy b∞₧el surov² film, kriminalita nestoupla.. Mo₧nß to mysleli i vß₧n∞. Jen₧e statistiky ne°φkajφ nic o tom, kolik pen∞z, ale Φasto i tv∙rΦφch schopnostφ je tak vypl²tvßno na n∞co, co nenφ ve skuteΦnosti ani dobrΘ °emeslo, nato₧ um∞nφ. A u₧ v∙bec nic o duÜi Φlov∞ka.

Pro i4U Pavel Hajn²