Kdo by neznal t°i dvojitß wΘΦka, kterß spojujφ cel² sv∞t p°ipojen² do Internetu. V souΦasnΘ dob∞ je to jedna z nejpopulßrn∞jÜφch slu₧eb Internetu, a pro mnohΘ se stala dokonce synonymem tΘto celosv∞tovΘ sφt∞. Co je ale WWW doopravdy a jak vzniklo?
Pono°me se do nep°φliÜ dlouhΘ historie, kterß p°ekvapiv∞ nezaΦφnß na p∙d∞ NovΘho sv∞ta, ale v evropskΘm bankovnφm krßlovstvφ - ve èv²carsku. Za dneÜnφ informaΦnφ fenomΘn vd∞Φφme panu Timu Berners-Leeovi, kter² v organizaci CERN (Evropskß laborato° pro fyziku Φßstic) vytvo°il prvnφ specifikace protokol∙ u₧it²ch pro WWW a takΘ prvnφ aplikace pro provoz hypertextovΘ novinky. Tato udßlost se stala koncem roku 1990, a b∞hem krßtkΘ doby se WWW rozÜφ°ilo do celΘho internetovΘho sv∞ta. Prvotnφ myÜlenkou bylo vytvo°it informaΦnφ mΘdium zalo₧enΘ na distribuovanΘm modelu a hypertextu. WWW nenφ ve svΘ podstat∞ nic jinΘho, ne₧ dokumenty propojenΘ navzßjem linky - odkazy. Tyto dokumenty mohou b²t ulo₧eny kdekoliv na celΘm sv∞t∞, pokud hostitelsk² poΦφtaΦ je schopen nabφdnout je zßjemc∙m p°edepsan²m zp∙sobem.
Nynφ se o zdßrnou existenci technologie starß zvlßÜtnφ organizace - W3 Konsorcium, jejφm₧ souΦasn²m prezidentem nenφ nikdo jin² ne₧ prßv∞ Tim Berners-Lee. P∙vodnφ koncept nebyl p°φliÜ odliÜn² od toho, jak znßme WWW dnes, ale k n∞kter²m d∙le₧it²m zm∞nßm p°esto postupn∞ doÜlo.
P∙vodnφ prohlφ₧eΦe nebyly dokonce ani pln∞ grafickΘ, a tak teprve s postupem Φasu se na strßnkßch zaΦaly objevovat prvnφ obrßzky. Velkou zm∞nou proÜlo takΘ portfolio klientsk²ch stanic, kterΘ v poΦßtcφch hostily tΘm∞° v²hradn∞ n∞kterou variantu UNIXu, ale dnes -- po rozÜφ°enφ mezi obecn² lid -- mß p°evahu operaΦnφ systΘm Windows firmy Microsoft. B∞hem poslednφch dvou let se tak p∙vodnφ specifikace vφce ne₧ rozÜφ°ily, tak₧e dnes jsou webovΘ strßnky plnΘ grafiky, videa a dokonce i interaktivnφch aplikacφ.
Raketov² v²voj webov²ch technologiφ a jejich vφt∞zn² postup do Üirok²ch vrstev i nepoΦφtaΦov²ch u₧ivatel∙ potvrzuje pouΦku, kterß °φkß, ₧e Φas na Internetu b∞₧φ podstatn∞ rychleji ne₧ v b∞₧nΘm okolnφm sv∞t∞. B∞hem Φty° let se poda°ilo WWW prorazit zp∙sobem, kter² nemß ani v tom poΦφtaΦovΘm sv∞t∞ obdoby.
Pokud pak jde o Φist∞ technickou strßnce Webu: systΘm pou₧φvß celΘ °ady nejr∙zn∞jÜφch specifikacφ a protokol∙, odvozen²ch bu∩ od jin²ch internetov²ch aplikacφ, nebo vytvo°en²ch specißln∞ pro pot°ebu hypertextov²ch dokument∙. Zßkladem myÜlenky je klasick² oblφben² model klient/server, v n∞m₧ na jednΘ stran∞ existuje server s daty, a na druhΘ klient, jen₧ tato data zobrazuje. HTML a HTTP jsou dv∞ zßkladnφ specifikace, je₧ tvo°φ pßte° WWW. HTML (HyperText MarkUp Language) je textov² popisn² jazyk, kter² formuluje, jak budou zobrazeny informace zapsanΘ do souboru. HTTP (HyperText Transfer Protocol) oznaΦuje protokol urΦen² pro p°enos HTML dokument∙ a dalÜφch informacφ po Internetu.
Internet a p°edevÜφm WWW se brzy stanou i souΦßstφ operaΦnφch systΘm∙ naÜich poΦφtaΦ∙, dokonce mo₧nß ledniΦek, telefon∙ a dalÜφch spot°ebitelsk²ch za°φzenφ. Jestli jste jeÜt∞ nikdy nepracovali s prohlφ₧eΦem, rychle tak uΦi≥te, nebo¥ jinak si mo₧nß brzo nezatelefonujete.