Osobnost v Sφti
Ji°φ Menzel

Nositele filmovΘho Oscara Ji°φho Menzela nemusφme ani jako re₧isΘra, ani jako svΘbytnΘho herce Φi svΘrßznΘho, nezßvislΘho a hlavn∞ nesmlouvavΘho komentßtora d∞nφ kolem nßs jist∞ p°edstavovat. Co vÜak vφ z ve°ejnosti mßlokdo, je fakt, ₧e u₧ od dob, kdy to u nßs nebylo jeÜt∞ b∞₧nΘ, prochßzejφ jak jeho scΘnß°e, tak texty jeho rolφ i jeho poΦφtaΦem. A u₧ v∙bec nikdo nevφ, ₧e odnedßvna posφlila i celosv∞tov² Internet. Stal se tak dalÜφm ze sv∞tov²ch um∞lc∙, kte°φ si uv∞domili, ₧e vedle "prken, je₧ znamenajφ sv∞t", musejφ vstoupit i do "sφt∞, kterß znamenß budoucnost".

Jak to vlastn∞ vÜechno zaΦalo?

U₧ jako dφt∞ m∞ zajφmaly zßzraky techniky a tedy i nejr∙zn∞jÜφ stroje. JeÜt∞ jako docela mal² kluk jsem mßlem rozebral tatφnk∙v psacφ, nebo se nechal skoro zmrzaΦit p°i podrobnΘm prozkoumßvßnφ toho maminΦina, Üicφho. VÜechno, co m∞lo drßty nebo otoΦnΘ knoflφky, h²balo se to nebo dokonce blikalo, vzbuzovalo m∙j zßjem. Byla to samoz°ejm∞ obyΦejnß klukovskß zv∞davost, dφky nφ₧ jsem vÜe kolem vnφmal spφÜ jako d∙myslnΘ hraΦky, ale ten p°φstup mi vydr₧el jeÜt∞ hodn∞ dlouho, tak₧e jsem v₧dy ochoten vid∞t v pokroΦilΘ technice spφÜ v²sledek p°irozenΘ lidskΘ snahy, jak uΦinit tento sv∞t p°φjemn∞jÜφ a pohodln∞jÜφ, ne₧ nebezpeΦφ. Ale v∞ci se m∞nφ a tak je tomu i s technikou, s nφ₧ se dnes mφsφ u₧ i pocity odcizenφ a odlidÜt∞nφ. Tehdy, to znamenß v dob∞ p°ed rozÜφ°enφm magnetofonu, televize nebo videa, v dob∞, kdy vrcholem mn∞ dostupnΘ techniky byla krystalka, kterou jsem zd∞dil po bratranci, jsem ovÜem nemohl tuÜit, co p°ijde za pßr desφtek let.

A tv∙j vztah k poΦφtaΦ∙m? Kdys je vzal v∙bec poprvΘ, t°eba jen zprost°edkovan∞, na v∞domφ?

PoprvΘ, to mi bylo u₧ p°es Φty°icet, jsem zahlΘdl n∞co jim podobnΘho v jednom kin∞ ve Finsku, kde m∞li jak °editel, tak pokladnφ kina ve sv²ch kancelß°φch podivnΘ ΦernobφlΘ televizory, ale bez obrßzku, jenom s pφsmeny a Φφslicemi. Kolem le₧ely takovΘ ΦernΘ disky v papφrov²ch obalech, jakoby gramofonovΘ singly, jen₧e ohebnΘ. Sna₧ili se mi tenkrßt vysv∞tlit, k Φemu to je, ale marn∞: jß to ne a ne pochopit. Vysv∞tlovali mi to ovÜem finsky.

Kdy sis na n∞jak² poΦφtaΦ poprvΘ sßhl?

To bylo v N∞mecku, kde jsem uvid∞l ve v²kladech prvnφ Commodory 64. To mne fascinovalo tak, ₧e jsem si jeden okam₧it∞ koupil. Tehdy jsem si ovÜem nemohl dovolit, abych si n∞co takovΘho p°ivezl. P°φtel, kter² to pak ud∞lal za mne, m∞l na hranicφch velkΘ potφ₧e s celnφky, proto₧e ani on, ani oni nev∞d∞li, k Φemu to je nebo jak to uvΘst do chodu.

A jak² to byl pocit?

PovznßÜejφcφ. Kdy₧ si uv∞domφm, ₧e to m∞lo jen 64 kilobyt∙ a kolik jich mß jen o pßr let pozd∞ji m∙j dneÜnφ poΦφtaΦ, jφmß mne z p°edstavy, co bude za dalÜφch pßr let, hotovß zßvra¥.

Jak dlouho trvalo prvnφ okouzlenφ? Kdy p°iÜlo rozΦarovßnφ?

Zßhy. Commodore, podobn∞ jak tehdejÜφ Sinclaire ZX Spectrum, m∞l sice klßvesnici, ale namφsto monitoru se p°ipojoval k obrazovce b∞₧nΘho televizoru. ObΦas to bylo docela nßroΦnΘ na oΦi, i tak u₧ se na n∞m dalo dob°e psßt, ba kreslit, a dokonce na tom byl mimo jinΘ u₧ i sluÜn² leteck² simulßtor. P°esto jsem jej brzy vym∞nil za Schneidera. (U nßs byl takΘ prodßvßn jako Amstrad.) Ten u₧ m∞l vlastnφ monitor a bohatÜφ programovΘ vybavenφ. Na n∞m jsem takΘ psal poprvΘ scΘnß°.

Pravda. Co software?

V∞Φn² problΘm. Jen jsem se nauΦil ovlßdat textov² editor na Commodoru, p°iÜel Schneider s ·pln∞ jin²m principem a pravidly. A jen jsem zvlßdl jak₧tak₧ i ten, u₧ se objevilo, zejmΘna s p°echodem na Üestnßct bit∙, zase n∞co novΘho, mnohem nßroΦn∞jÜφho, s ·pln∞ jinou filosofiφ, jen abych se m∞l zase co uΦit, nad Φφm si zoufat. Od Toshiby, co₧ bylo moje prvnφ "pΘcΘΦko", tehdy jeÜt∞ laptop - tedy poΦφtaΦ na kolena, koupen² v Americe - vÜak u₧ jsem z∙stal vφcemΘn∞ v∞ren Microsoftu a jeho Wordu.

Databßzφ jsem vyst°φdal taky dost, pot°ebuji je hlavn∞ na telefonnφ seznam a adresß°, jak pro mn∞, tak pro mou asistentku, ale i na videotΘku. Z nich zatφm nejlepÜφ je pro m∞ asi Access, s nφm₧ se dß pracovat dob°e i v ΦeÜtin∞.

A hry?

Jen mi kradou Φas. Nejvφc pasißns a mahjongg. Dßl jsem naÜt∞stφ pro m∞ nedoÜel, proto₧e na takovΘ ty klukovskΘ hry, vzneÜen∞ zvanΘ Adventures, u₧ nemßm dost rychlΘ reakce a taky mne nebavφ jenom se honit a st°φlet do vÜelijak²ch pitom²ch figurek.

Jedinß hra, kterß mne opravdu zaujala, byl Stunt Island (Ostrov kaskadΘr∙). V nφ se ocitnete na ostrov∞ s velk²m letiÜt∞m a spoustou letadel, ale i filmov²m studiem, dφky n∞mu₧ si m∙₧ete sv∙j let takΘ natoΦit a to hned n∞kolika kamerami najednou. Ba co vφc - je tam i filmovß st°i₧na, kde si pak m∙₧ete hrub² materißl sest°φhat a vlastnφ film nakonec promφtnout.

A co kreslφcφ programy?

Jeden mßm, ale u₧ ne Φas se s nφm nauΦit zachßzet. Pravda, existuje pr² takov², pro n∞j₧ bych si Φas asi naÜel, zatφm jsem o n∞m vÜak jenom slyÜel: mß b²t nesmφrn∞ drah² a hlavn∞ - vy₧aduje stejn∞ drah² poΦφtaΦ. Umo₧≥uje vytvo°it a zobrazit trojrozm∞rn∞ filmovou nebo divadelnφ dekoraci, zasvφtit ji a prochßzet jφ pak, prohlφ₧et si ji tak ze vÜech mo₧n²ch ·hl∙ kamery. Tak to je m∙j sen.

A poΦφtaΦovΘ dopl≥ky, takzvanΘ periferie ?

Na n∞kterΘ jsem si zvykl tak rychle, ₧e jsem je u₧ p°estal i vnφmat. Ostatn∞ v²voj nßm v tom sm∞ru vychßzφ stßle vφc vst°φc, kdy₧ v∞tÜinu d°φve perifernφch za°φzenφ se spletφ kabel∙ a sφ¥ov²ch zdroj∙ postupn∞ vestavuje p°φmo do poΦφtaΦe, dokonce u₧ i u notebook∙. Od p∙vodnφ myÜi, jeÜt∞ na kabelu, stranou od klßvesnice desktopu, p°es Thinkpad IBM s ovlßdaΦem mezi pφsmeny G a H a₧ k bezkontaktnφ destiΦce na tomhle Echosu Olivetti, kde mi u₧ staΦφ k ovlßdßnφ kurzoru pouh² ukazovßΦek, a i jinak jeÜt∞ v∞tÜinou externφ jednotku CD ROM vΦetn∞ stereozesilovaΦe a reproduktor∙ u₧ mßm takΘ vestav∞nou v notebooku. Mimochodem, t°eba prßv∞ Thinkpadem a jeho tehdy relativn∞ v²hodnou koupφ jsem byl kdysi ve Francii tak fascinovßn, ₧e jsem jej prost∞ musel mφt, okam₧it∞ a tam, tak₧e okolnost, ₧e to bylo zrovna v Pa°φ₧i, mn∞ pak zp∙sobila nezm∞rnΘ potφ₧e: v samΘ euforii jsem toti₧ p°ehlΘdl, ₧e kupovan² notebook mß i francouzskΘ, od jakΘhokoliv jinΘho naprosto odliÜnΘ rozlo₧enφ pφsmen na klßvesnici, je₧ jsem pak s pomocφ p°ßtel dlouho a pracn∞ "poΦeÜ¥oval".

Tiskßrny?

I tiskßrny u₧ jsem m∞l postupn∞ vÜechny, od devφtijehliΦkovΘ p°es Φty°iadvacetijehliΦkovou, laserovou a₧ po bublinkovou. Tu mßm dokonce barevnou, ale proto₧e do nφ mßm jenom jednu a straÜn∞ drahou nßpl≥, dφvßm se na ni v∞tÜinou jenom zdßlky. Ale globßln∞ - myslφm, ₧e to byly prßv∞ poΦφtaΦovΘ tiskßrny, kterΘ poznamenaly "psav²" sv∞t, zm∞nily vzhled odevzdßvan²ch scΘnß°∙ a knφ₧ek a umo₧nily nßm rozlouΦit se s do tΘ doby nezbytn²mi v∞rn²mi opisovaΦkami.

Skener?

Samoz°ejm∞, u₧ dßvno. Ale nedokonal², ruΦnφ. T∞Üφm se, a₧ si jednou budu moci dovolit celostrßnkov², s cenov∞ dostupn²m Φesk²m softwarem, jen₧ mi umo₧nφ netrßpit opisovßnφm do poΦφtaΦe hodnou sest°iΦku.

Mimochodem, softwarem stejn∞ vÜechno zaΦφnß a konΦφ. Byl to nakonec prßv∞ stßle nßroΦn∞jÜφ software, hlavn∞ Windows, jen₧ m∞ p°im∞l opustit i p°edtφm tak vytou₧enou Toshibu.

Jß jsem v∙bec takov² ideßlnφ zßkaznφk poΦφtaΦov²ch obchod∙: naletφm v₧dycky na ka₧dou novinku a o tom, zda ji opravdu pot°ebuji, pak p°emφtßm, a₧ kdy₧ je pozd∞ a kdy₧ marn∞ zva₧uji, zda Φas strßven² k zauΦenφ na ka₧dΘm novΘm programu nebo poΦφtaΦi, je aspo≥ trochu ·m∞rn² zv²ÜenΘmu v²konu nebo vlastnostem. ╪ekl bych, ₧e v∞tÜinou ne, jen ze mne ud∞lß znovu veverku v kleci. A k dovrÜenφ vÜeho je zde u₧ dalÜφ, jeÜt∞ rafinovan∞jÜφ zlod∞j Φasu v podob∞ Internetu!

Co t∞ na celkovΘm v²voji poΦφtaΦ∙, a dnes i Internetu, nadchlo a co t∞ naopak mo₧nß i lekß?

Je to t∞₧kΘ. ZaΦnu tak trochu od Adama: vÜichni vφme, ₧e mozek lidφ spoleΦnosti prvobytn∞ pospolnΘ vypadal asi jinak ne₧ nßÜ. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ vÜak nebyl mΘn∞ v²konn². Mo₧nß byl dokonce i univerzßln∞jÜφ. A to se t²kß i pam∞ti. LidΘ ji tehdy m∞li kupodivu urΦit∞ lepÜφ ne₧li my. Museli toti₧, jeÜt∞ ne₧ bylo objeveno pφsmo a hlavn∞ tisk, je₧ umo₧nily "odlo₧it" Φßst pracn∞ zφskan²ch zkuÜenostφ a v∞domostφ stranou, udr₧et vÜechny informace v pam∞ti. Dnes - dφky novinßm a knihßm, gramodeskßm a CD disk∙m, videokazetßm a televizi - je naÜe pam∞¥ doslova rozmazlenß: co pot°ebujeme, pro to prost∞ jen sßhneme. Vφme kam. Je otßzkou, zda v podob∞, v jakΘ bychom si je byli zapamatovali na zßklad∞ svΘ vlastnφ zkuÜenosti sami. Mo₧nß, ₧e by vypadaly jinak. Ale dnes u₧ nßm, nechceme-li se vrßtit na stromy, nic jinΘho nezb²vß.

Platφ to i naopak. P°esadit Φlov∞ka z doby Marie Terezie do dneÜka by jej tak°ka zabilo. A neÜlo by jen o Üok ze zcela jinΘ reality, nov²ch barev, tvar∙ a vynßlez∙. On by nebyl p°edevÜφm p°ipraven ani duÜevn∞ na dneÜnφ - nazv∞me to "technologii myÜlenφ". Stejn∞ jako by si dneÜnφ jinak fyzicky trΘnovan² a vÜeobecn∞ zdatn² mladφk z m∞sta a technokratickΘho prost°edφ zoufal v pralese.

Internet toho zm∞nφ jeÜt∞ vφc. Tak jako automobil geny v rodin∞, kterß ji₧ t°etφ generaci jezdφ autem. Je znßmo, ₧e d∞ti v takov²ch rodinßch °φdφ (a uΦφ se °φdit) od p°irozenosti mnohem snßz. Jako je skv∞l² lΘka° tradicφ v rodin∞, kde d∞ti odr∙stajφ v otcov∞ ordinaci. P°ekladatel tam, kde se v rodin∞ uΦφ jazyk∙m . . .

A naopak - marn∞ vy₧adujeme, aby nßs pochopili a ze dne na den se p°izp∙sobili t°eba R≤movΘ se sv²m zcela odliÜn²m, po generace jinak budovan²m p°φstupem k ₧ivotnφm hodnotßm nebo vzd∞lßnφ. Internet, kter² p°inese nespoΦet klad∙, nßm je vzdßlφ jeÜt∞ vφc. A nejen je, ale celΘ kontinenty lidφ, k nim₧ dosud nedorazil ani telefon.

MyslφÜ, ₧e dφky Internetu to bude opravdu jeÜt∞ horÜφ?

UrΦit∞. I kdy₧ Internet sßm je to poslednφ, co za to m∙₧e. ProblΘm rozÜi°ujφcφ se informaΦnφ dßlnice je mnohem obecn∞jÜφ a prost∞ se jen stup≥uje. T°eba mφra nezbytnΘ lidskΘ fantazie. Kniha Φi rozhlas ji tolik neomezily, ba n∞kdy naopak podnφtily. Bylo jeÜt∞ mo₧nΘ si v∞ci, o nich₧ jsme Φetli nebo slyÜeli, p°edstavovat. To film u₧ p°inesl v∞tÜφ omezenφ p°irozen²ch schopnostφ aktivnφ fantazie. Ale i u ΦernobφlΘho filmu z∙stßvala jeÜt∞ mo₧nost doplnit si zprost°edkovan² d∞j o barvy, v∙n∞. U barevnΘho pak u₧ ani to ne. Ale jeÜt∞ po°ßd bylo mo₧nΘ ₧φt fantaziφ po zbyl²ch Üest dn∙ v t²dnu. S televizφ zmizelo i to. A kdy₧ p°iÜly postupn∞ poΦφtaΦe, satelity, kabelovß televize a Internet...

Nejsi p°φliÜn² pesimista ?

Optimismus je ztrßta soudnosti. Internet p°inese mn∞ jako u₧ zkuÜenΘmu pesimistovi urΦit∞ to nejlepÜφ. Ale co vÜe p°inese jeho nekontrolovanß konzumace mo₧nß v budoucnu d∞tem, je₧ u₧ dnes, t°eba jen dφky poΦφtaΦov²m hrßm anebo TV serißl∙m dokß₧φ ztratit pud sebezßchovy, jdou a skoΦφ z balkonu v pßtΘm pat°e, tak jak to vid∞ly d∞lat Batmana, a zabijφ se, t∞₧ko °φct. I kdy₧ v Austrßlii pak t°eba rodiΦe t∞chto d∞tφ televizi ·sp∞Ün∞ ₧alovali, nezm∞nφ to nic na principu: jejich televiznφm nebo poΦφtaΦov²m (a v budoucnu mo₧nß i internetov²m) idol∙m p°ece vÜecko projde!

MßÜ tedy z Internetu obavy?

Obavy? - Ne. Zatφm urΦit∞ p°eva₧uje to kladnΘ. U₧ jen elektronickß poÜta a p°φmo encyklopedickß povaha sotva kdy vyΦerpateln²ch zdroj∙ informacφ doslova globßln∞ propojenΘho lidstva ...

I kdy₧ ...Kdy₧ jsi mi p°ipomn∞l, ₧e v okam₧iku, v n∞m₧ vyplnφm na Internetu sv∙j prvnφ dotaznφk nebo pochvßlφm n∞Φφ webovou strßnku a podepφÜu se tam, stanu se teprve definitivn∞ Φßstφ Internetu a tato v∞domost o mn∞ se zaΦne Üφ°it, zamrazilo m∞. Proto₧e mo₧nß zatφm jeÜt∞ trochu p°ehnanß, ale ne tak vzdßlenß p°edstava Sφt∞ jako sv²m zp∙sobem autonomnφ a tedy nezniΦitelnΘ, samonar∙stajφcφ mnohahlavΘ informaΦnφ hydry existuje. A co jestli jsme zatφm m∞li Φest jenom s tou nejsympatiΦt∞jÜφ, ba vskutku nejΦestn∞jÜφ, ale p°ece jen pouze jednou z mnoha jejφch hlav?

Nenφ to na film?

U₧ kdysi dßvno jsem o n∞m, uneÜen prudk²m nßstupem fascinujφcφch technologiφ, kterΘ k nßm tehdy dorß₧ely jen pomalu a zprost°edkovan∞, ale o to vφce nßs fascinovaly, uva₧oval. Ve skuteΦnosti jsem se pak vÜak ve vÜech filmech tak°ka plßnovit∞ p°iklßn∞l od techniky v₧dycky naopak spφÜe k lidem. VφÜ sßm, ₧e jsme u₧ kdysi vym²Üleli zaΦßtek dne takovΘho hrdiny: okam₧ik, kdy rßno usedß k poΦφtaΦi, aby se oholil, a na monitoru sleduje v pohodlnΘm zv∞tÜenφ zßb∞ry jednotliv²ch vous∙ snφman²ch mikrokamerou vestav∞nou p°φmo v holφcφm strojku. U₧ tehdy to m∞l b²t pohled spφÜe polemick² a absurdnφ. ╚φm dßl vφce se mi vÜak zdß, ₧e v tomto sm∞ru stßle jeÜt∞ zcela nedocen∞n² Chaplin nßm k tomu vÜechno pot°ebnΘ °ekl u₧ jednou prov₧dy v Modernφ dob∞. A t∞ch, kdo se jej - a marn∞ - pokouÜeli p°edstihnout, proto₧e jsou prost∞ u₧ od poΦßtku druzφ, ji₧ bylo p°φliÜ mnoho.

Okam₧ik, jeÜt∞ tvoje e-mailovß adresa:

Ne, nikdy! - Nemohu zapomenout na slova Billa Gatese, ₧e ze zaΦßtku vy°izoval svΘ e-maily zßsadn∞ sßm a denn∞, p°esto₧e jich bylo m∞sφΦn∞ po₧ehnan∞, a₧ k tisφci zßsilek. A₧ kdy₧ New Yorker zve°ejnil jeho e-mail, musel toho nechat. ZaΦalo mu jich toti₧ chodit t°i tisφce. Denn∞.

Pro I4u Pavel Hajn²

Za zp°φstupn∞nφ Internetu dneÜnφ Osobnosti v sφti, Ji°φmu Menzelovi, d∞kujeme Podniku v²poΦetnφ techniky Jihlava, za zap∙jΦenφ multimedißlnφho notebooku Echos Olivetti firm∞ Olivetti Czech Republic s.r.o., Praha.