Komponovßnφ i vlastnφ produkce hudby se v poslednφch n∞kolika letech nenßpadn∞ p°esunuje k v²hradnφmu pou₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ a elektronick²ch hudebnφch nßstroj∙ (spφÜe p°φstroj∙).

HistorickΘ ko°eny vyu₧φvßnφ techniky, nßsledn∞ i elektroniky a poΦφtaΦ∙ p°i tvorb∞ hudby, m∙₧eme vysledovat ji₧ od st°edov∞ku, kdy se v Evrop∞ zaΦaly objevovat prvnφ hracφ sk°φ≥ky. Ji₧ v roce 1770 existovalo za°φzenφ, schopnΘ zapsat hru na klavichord. Hodinov² stroj pohyboval pruhem papφru a kdy₧ se stiskla klßvesa, pßΦka s tu₧kou ud∞lala zßznam o trvßnφ t≤nu. Ve Philadelphii byly roku 1876 p°edstaveny automatickΘ varhany Johna McTammanyho.

Za p∙vodce dneÜnφch sekvencer∙ lze pova₧ovat prvnφ automatick² klavφr pod nßzvem Pianola nebo Piano Player, kter² vynalezl E. S. Votey v roce 1897. Tento automat dovedl na d∞rn² pßs zaznamenat hru vΦetn∞ dynamiky a pedßl∙. Mnoho slavn²ch hudebnφk∙ jej pou₧φvalo a dokonce se dochovaly pßsy se zßznamem jejich hry (Rachmaninov, Debussy, Mahler, Gershwin aj.). N∞kte°φ skladatelΘ (Hindemith, Toch, Stravinskij, Nancarrow aj.) si uv∞domili ohromnΘ mo₧nosti takovΘho automatizovanΘho °φzenφ a vyu₧φvali je tak, ₧e d∞rovali pßs ruΦn∞, tedy v terminologii dneÜnφch sekvencer∙ krokov∞, a v²sledek -- v reßlnΘm Φase nehrateln² -- si nechali strojem p°ehrßt.

PoΦφtaΦovΘ generovßnφ zvuku pomocφ softwaru a D/A p°evodnφku bylo poprvΘ vyzkouÜeno v roce 1958 (Max Matthew, MIT -- Massachusetts Institute of Technology, USA). V 60. letech probφhaly prvnφ pokusy o tvorbu elektroakustickΘ hudby na velk²ch sßlov²ch poΦφtaΦφch. Opravdov² boom aplikacφ pro poΦφtaΦem podporovanou tvorbu hudby se datuje od poloviny 70. let, co₧ souvisφ s rychl²m v²vojem mal²ch, ale v²konn²ch domßcφch, osobnφch a p°enosn²ch poΦφtaΦ∙.

Nejr∙zn∞jÜφ studiovΘ pokusy se zvukem a hudebnφmi sekvencemi pou₧φvan²mi v populßrnφ hudb∞, p°inesly ji₧ prvnφ magnetofony a mixß₧nφ pulty. AnalogovΘ triky, kterΘ pou₧φvali znßmφ hudebnφci, se poΦφtaΦovφ odbornφci sna₧ili aplikovat p°i v²voji nov²ch za°φzenφ.

AΦ to m∙₧e znφt neuv∞°iteln∞, tak k velk²m fand∙m a propagßtor∙m nejr∙zn∞jÜφch netradiΦnφch technick²ch hudebnφch za°φzenφ pat°ila skupina Beatles.

John Lennon byl naprosto fascinovßn mo₧nostmi za°φzenφ nazvanΘho mellotron. Mellotron byl vlastn∞ prad∞deΦkem dneÜnφch sekvencer∙ a sampler∙. Mellotron m∞l podobu klasick²ch elektronick²ch varhan, ale byl zalo₧en na vtipnΘm °eÜenφ vytvß°enφ zvuku. P°i stisknutφ klßvesy na klaviatu°e se zaΦal p°ehrßvßt zvuk zaznamenan² na magnetofonovΘm pßsku. Pro vytvß°enφ nov²ch zvuk∙ Φasto pou₧φvali jednoduch² trik. Pßsku prost∞ nasadili obrßcen∞. Mellotron je jednoduch² analogov² sampler, pou₧φvajφcφ pro zßznam zvuku magnetofonovΘ pßsky.

To, co Beatles vytvß°eli slo₧it∞ pomocφ analogov²ch trik∙, lze dnes vytvo°it jednoduÜe i na b∞₧nΘm osobnφm poΦφtaΦi vybavenΘm zvukovou kartou a hudebnφm softwarem.

Beatles si oblφbili n∞meckΘho propagßtora elektronickΘ hudby Karlheinze Stockhausena, kter² se objevil i na fotomontß₧i obalu jejich alba Sgt. Pepper. Vliv tohoto zvukovΘho experimentßtora 60. let se projevil i v jedinΘ instrumentßlce, kterou Beatles za dobu svΘ existence natoΦili -- Flying. I kdy₧ tato skladba pat°φ k tomu slabÜφmu, co z jejich dφlny vzeÜlo a je oznaΦovßna za tuctovΘ blues, po zvukovΘ strßnce je p°esto zajφmavß. SlyÜφme v nφ Lennon∙v mellotron i zvukovΘ efekty vΦetn∞ retrogrßdnφho zp∞tnΘho chodu magnetofonovΘho pßsku.

Elektronickß hudba 80. let

V pr∙b∞hu 80. let se odd∞lilo pou₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ na dva zßkladnφ sm∞ry. V∞tÜina nahrßvacφch studiφ zaΦala poΦφtaΦe pou₧φvat v nejr∙zn∞jÜφch fßzφch zßznamu a zpracovßnφ zvuku. Tento v²voj dosp∞l dnes ji₧ do stadia tzv. harddisk-recordingu, co₧ znamenß, ₧e pomocφ A/D p°evodnφku se jednotlivΘ zvukovΘ stopy nahrßvajφ p°φmo na pevn² disk poΦφtaΦe, kde se nßsledn∞ zpracovßvajφ Φist∞ digitßlnφ cestou. K prvnφmu sm∞ru pat°φ skupiny, kterΘ p°i vlastnφ produkci nepou₧φvajφ poΦφtaΦe, ale na p°φtomnost poΦφtaΦ∙ si musely zvyknout v nahrßvacφch studiφch. Druh²m sm∞rem je tvorba tzv. elektronickΘ hudby. ElektronickΘ skupiny pou₧φvajφ poΦφtaΦe p°i sklßdßnφ, interpretaci i nahrßvßnφ svΘ hudby. K nejznßm∞jÜφm hudebnφk∙m, kte°φ popularizovali tento hudebnφ styl, pat°φ nap°φklad n∞meΦtφ Kraftwerk, nebo francouzsk² hudebnφ mßg Jean Michel Jarre. Analogov² sampler mellotron, kter² poprvΘ pou₧il Lennon, naÜel svΘ uplatn∞nφ jeÜt∞ v roce 1972 na JarrΘho desce Oxygene. P°i nahrßvßnφ tΘto desky tak JarrΘ p°irozen²m zp∙sobem spojil hudebnφ minulost, p°edstavovanou mellotronem, s budoucnostφ reprezentovanou syntezßtory a poΦφtaΦem.

K v²razn²m sm∞r∙m 80. let pat°il tzv. syntezßtorov² pop. TaneΦnφ hudba oznaΦovanß jako disco by bez elektroniky takΘ nemohla vzniknout. S rozvojem elektronick²ch klßvesov²ch nßstroj∙, tzv. syntezßtor∙, zaΦalo vznikat mnoho nov²ch hudebnφch sm∞r∙, kterΘ se stßle m∞nφ zßrove≥ s nov²mi technick²mi mo₧nostmi t∞chto technologiφ.

Mezi znßmΘ popovΘ skupiny, kterΘ se v minulosti v²razn∞ prosadily dφky pou₧φvßnφ elektroniky, pat°φ zejmΘna Depeche Mode, Erasure Φi Pet Shop Boys.

Elektronickß taneΦnφ hudba zalo₧enß na monot≤nn∞ se opakujφcφm hudebnφm fragmentu, mß mnoho r∙zn²ch odno₧φ od EBD (electronic body music), techna (tekkna), p°es rave, dance floor, jungle, house, trance a₧ po ambient. Jako odezva tvrdÜφ rockovΘ muziky (metal, hardrock) vznikla tzv. brutßlnφ elektronika, k jejφm₧ p°edstavitel∙m pat°φ nap°φklad kanadÜtφ Ministry.

╚eskou republiku s urΦit²m zpo₧d∞nφm vÜechny tyto vlivy postupn∞ zasahovaly a m∞nily tvß° naÜφ hudebnφ scΘny.

K v²razn²m skupinßm vyu₧φvajφcφm syntezßtor∙ pat°ila skupina Oceßn, kterß na naÜe koncertnφ p≤dia p°inesla poΦφtaΦ jako "hudebnφ nßstroj". Monitor poΦφtaΦe ATARI ST, kter²m Oceßn ovlßdal svΘ MIDI nßstroje, pomrkßval b∞hem koncert∙ z p≤dia, co₧ mnoho "klasick²ch" hudebnφch kritik∙ nemohlo dlouho spolknout. S archaick²m nßzorem, ₧e to nenφ ₧ßdnΘ um∞nφ, kdy₧ mφsto muzikant∙ hraje poΦφtaΦ, se v r∙zn²ch podobßch m∙₧eme bohu₧el setkat dodnes.

Tajemstvφ samplingu

Samplovßnφ nenφ nic jinΘho ne₧ p°evedenφ analogovΘho zvuku do digitßlnφho formßtu a nßslednΘ ulo₧enφ do souboru. Klasick²m samplem ja nap°φklad ka₧d² soubor WAV. V jednΘ sharewarovΘ kolekci jsem p°ed Φasem objevil program Goldwave, kter² obsahoval mnoho zßkladnφch funkcφ, d∙le₧it²ch pro samplovßnφ. Na Internetu jsem si naÜel jeho nejnov∞jÜφ verzi (http://web.cs.mun.ca/~chris3/goldwave) a po porovnßnφ s mnoha programy standardn∞ dodßvan²mi se zvukov²mi kartami, jsem dosp∞l k zßv∞ru, ₧e Goldwave "nemß chybu". Jestli₧e si chcete vyzkouÜet samplovßnφ na svΘm poΦφtaΦi (se zvukouvou kartou) a nemßte mo₧nost zφskat program Goldwave, pou₧ijte program standardn∞ dodßvan² ke zvukovΘ kart∞.

Samplerovφ pirßti

Pou₧φvßnφ zvukov²ch sampl∙ z cizφch d∞l se ovÜem °φdφ urΦit²mi pravidly, nejΦast∞ji zaÜtφt∞n²mi autorsk²m prßvem. LidΘ (skupiny), kte°φ se t∞mito pravidly ne°φdφ, jsou v oblasti produkce hudby naz²vßnφ hudebnφ pirßti.

Za hudebnφho pirßta je na celΘm sv∞t∞ pova₧ovßn ten, kdo do svΘ skladby pou₧ije Φßst skladby Φi zvukovΘho ·ryvku dφla jinΘho autora bez jeho v∞domφ. NejΦast∞jÜφ p°φpady jsou prßv∞ v oblasti elektronickΘ samplerovΘ hudby. Samplovßnφ zvukov²ch ·ryvk∙ z d∞l chrßn∞n²ch autorsk²mi zßkony je ovÜem problematickΘ nejen dokßzat, ale i postihnout. Na Internetu existuje jedna www strßnka obsahujφcφ velmi dlouh² a podrobn² seznam mnoha hudebnφch skupin z celΘho sv∞ta, kterΘ pou₧φvajφ cizφ samply ve vlastnφch skladbßch. Impulzem k vybudovßnφ tΘto strßnky byla udßlost z poΦßtku roku 1993. Autor tΘto strßnky dostal nßpad na jejφ zbudovßnφ, kdy₧ v zßv∞ru jednoho filmu uslyÜel v²k°ik, d∙v∞rn∞ znßm² ze skladby jeho oblφbenΘ hudebnφ skupiny. O tomto zjiÜt∞nφ se prost°ednictvφm internetov²ch diskusnφch skupin pod∞lil s n∞kolika sv²mi kamarßdy, kte°φ mu pak zaΦali posφlat v²sledky sv²ch vlastnφch pozorovßnφ.

V souΦasnosti obsahuje tento seznam stovky jmen skupin, kterΘ pou₧φvajφ samply z cizφch d∞l (filmy, rozhlasovΘ po°ady, projevy v²znamn²ch osobnostφ, hudebnφ skladby). Tyto seznamy jsou set°φd∞nΘ vzestupn∞ podle poΦtu pirßtsk²ch sampl∙ ve skladbßch jednotliv²ch skupin.

Nejv∞tÜφ "p°φze≥" v∞nujφ sample°i filmu Blade Runner, ze kterΘho samplovalo ji₧ celkem 41 skupin. Tyto samply byly pou₧ity v 56 skladbßch. Z r∙zn²ch Φßstφ tohoto sci-fi filmu bylo tφmto zp∙sobem po°φzeno celkem 118 odliÜn²ch sampl∙.

Hned na druhΘm mφst∞ zßjmu o materißl pro samplovßnφ jsou zvukovΘ zßznamy z vesmφrn²ch projekt∙ NASA (41 skupin, 34 skladeb, 155 sampl∙).

Kultovnφ sci-fi trilogie Vet°elci se stala terΦem samplerov²ch pirßt∙ tak Φasto, ₧e obsadila t°etφ mφsto v tomto netradiΦnφm ₧eb°φΦku popularity (22 skupin, 28 skladeb, 73 sampl∙).

Stßle populßrn∞jÜφ se stßvß serißl Star Trek (17 skupin, 27 skladeb, 52 sampl∙), kter² postoupil ze sedmΘho na mφsto ΦtvrtΘ a tφm p°eskoΦil filmy Robocop (5. mφsto), Hellraiser (6. mφsto) a Apocalypse Now (7. mφsto).

Stejn∞ populßrnφ jako filmy a serißly jsou i projevy v²znamn²ch lidφ: J. F. Kennedy (8. mφsto), G. Bush (12. mφsto), Martin Luther King Jr. (23. mφsto), Richard Nixon (27. mφsto), Ronald Reagan (30. mφsto).

Nebudu vßs ji₧ dΘle napφnat a p°edstavφm vßm nejv∞tÜφ "h°φÜnφky", kte°φ si s problΘmem autorsk²ch prßv ned∞lajφ mnoho starostφ.

Seznam v souΦasnΘ dob∞ obsahuje 388 hudebnφch uskupenφ. Skupina Skinny Puppy se do Φela tabulky dostala za pou₧itφ 107 pirßtsk²ch sampl∙ z 35 r∙zn²ch zdroj∙. V zßv∞su za nφ se dr₧φ Front Line Assembly (98 sampl∙, 36 zdroj∙) a Ministry (62 sampl∙, 22 zdroj∙). DalÜφ mφsta v prvnφ desφtce obsadily skupiny Pop Will Eat Itself, My Life With the Trill Kill Kult, Negativeland, Meat Beat Manifesto, Front 242, Intermix a Big Audio Dynamite. V p°ehledu figuruje v∞tÜina populßrnφch elektronick²ch kapel jako nap°φklad: The Orb, ClockDVA, Revolting Cocks, OMD, Laibach, Supertramp, White Zombie, Carter USM, Future Sound of London, KMFDM, The Shamen, New Order, Therapy?, The KLF, Primus, Orbital, Die Krupps, Nine Inch Nails, Prodigy, Public Enemy a mnoho dalÜφch. Z v²Φtu kapel by se mohlo zdßt, ₧e k samplingu cizφch zdroj∙ se uchylujφ pouze Φist∞ elektronickΘ skupiny. V seznamu ovÜem figurujφ i takovß jmΘna jako Queen, Pink Floyd, Iron Maiden, Kate Bush Φi Mike Oldfield. Tuto strßnku najdete na http://www.ee.pdx.edu/~alf/html/samples.html

Samplovßnφ a nßslednΘ pou₧φvßnφ zvukov²ch ·ryvk∙ se u nßs proslavilo zejmΘna v porevoluΦnφ dob∞. Mo₧nß si jeÜt∞ pamatujete na remixy se slaboduch²mi "stßtnick²mi" projevy MilouÜe JakeÜe.

MIDI a samply na Internetu

Internet je jako komunikaΦnφ prost°edek v poslednφ dob∞ propagovßn v mφ°e opravdu velmi hojnΘ, nenφ to vÜak z d∙vodu honby za levnou senzacφ. Hudebnφ komunita ₧ije na Internetu velmi Φil²m ₧ivotem. Nejen fakt, ₧e v∞tÜina hudebnφch skupin (a skupinek) mß svΘ vlastnφ www strßnky, na kter²ch o sob∞ dßvß sv∞tu v∞d∞t, ale zejmΘna mo₧nost p°enosu soubor∙ a zvuku p°edurΦuje toto mΘdium k efektivnφmu vyu₧φvßnφ. V oblasti tvorby MIDI hudby se zaΦφnß prosazovat Michael Walthius. MIDI skladby pochßzejφcφ z autorskΘ dφlny tohoto hudebnφka jsou umφst∞ny na mnoha www strßnkßch (nap°. http://brownel.edu./~johays/midi.htm). Internet nabφzφ fantastickou p°φle₧itost pro prezentaci domßcφ amatΘrskΘ tvorby, kterß m∙₧e svΘ autory celosv∞tov∞ proslavit. Mnoho kapel mß svΘ oficißlnφ i neoficißlnφ www strßnky, nemluv∞ o www strßnkßch fanklub∙. Velmi u₧iteΦnou slu₧bu v tΘto zßplav∞ strßnek poskytuje interaktivnφ seznam hudebnφch skupin. The Ultimate Band List na adrese http://american.recordings.com/WWWoM/ubl obsahuje velmi obsßhl² seznam "karet", obsahujφcφch seznamy odkaz∙ set°φd∞n²ch podle typu informacφ (diskuznφ skupiny, FAQ, nasamplovanΘ skladby, texty pφsnφ, kytarovΘ tabulatury a www strßnky).

Dobr²m v²chozφm mφstem pro zßjemce o MIDI soubory m∙₧e b²t nap°φklad strßnka http://www.midi.com. MIDI verze nov∞jÜφch skladeb lze zφskat na adrese: http://www.daimi.aau.dk/~u951823/midistation/midilist.htm

P°φznivci DOOMa a Jamese Bonda si p°ijdou na svΘ na www http://www.cyberspace.com/~depeche/mchoice.htm, kde jsou tematicky rozd∞lenΘ soubory MID.

Pokud chcete zφskat podrobn∞jÜφ informace o norm∞ MIDI, podφvejte se na strßnku asociace producent∙ MIDI (MIDI Manufacturers Association) http://home.earthlink.net/~mma/resource.htm.

ObrovskΘ mno₧stvφ www strßnek na Internetu je zam∞°eno i na skladby ve formßtu MOD a XM. P°φkladem takovΘ strßnky je nap°. http://www.kuai.se/~lard/music.htm.