Pivo. Je jeÜt∞ n∞co, co o n∞m nevφme? Je to nßÜ tekut² chlΘb, °φkß se. Je to naÜe tekutΘ zlato. ╚eÜi jsou chlapφci, co se piva t²kß, ba p°φmo mist°i sv∞ta. To je vÜechno mo₧nß pravda, ale co pivo a Internet? Tedy pivo a Φesk² Internet? Tady je nutno p°iznat si nemilou pravdu: ve srovnßnφ se zbytkem sv∞ta, by¥ na nßs v pivnφch disciplinßch nemß, ΦeskΘ internetovΘ hem₧enφ na pivo trochu zapomφnß.
Pivo je op∞vßno leck²m. PoetovΘ i hudebnφ skladatelΘ na≥ p∞jφ slova chvßly, prozaikovΘ se o piveΦku zmi≥ujφ vesm∞s pochvaln∞. Vzpomenout lze jen letmo na Bed°icha Smetanu Φi Bohumila Hrabala. I netisknutΘ a Φasto spφÜe netisknutelnΘ literßrnφ v²tvory, najm∞ v hostinsk²ch mφstnostech ve°ejn²ch i intimnφch, majφ pro pivko ve valnΘ v∞tÜin∞ jen dobrΘ slovo. A co₧ teprve tvo°ivost lidovß? Pivo prost∞ k srdci Evropy pat°φ jako ...jako co? ...jako p∞na k pivu, °ekl bych.
A¥ se nßm to lφbφ Φili nic, pivo, nebo spφÜe technologie v²roby piva, nenφ vynßlezem evropsk²m a Φesk²m u₧ v∙bec ne. Ji₧ v sumerskΘm eposu o GilgameÜovi se toti₧ nalΘzß zmφnka o pivu, a to se, prosφm, psal n∞kter² z letopoΦt∙ konce t°etφho tisφciletφ. (Poznßmka pro Ü¥ouraly: Mφnφm samoz°ejm∞ t°etφ tisφciletφ od roku nula nalevo, p°ed Kristem, p°ed naÜφm letopoΦtem.) Existujφ dokonce zprßvy jeÜt∞ starÜφ mluvφ se o pßtΘm tisφciletφ. Pivo, tedy nßpoj z kvaÜenΘho obilφ, znali takΘ Babyl≤≥anΘ, Mezopotßmci, Asy°anΘ Φi AkkadovΘ. VÜe civilizace ₧ijφcφ v okolφ Eufratu a Tigridu. U₧ tehdy se pro jeho v²robu pou₧φval p°evß₧n∞ jeΦmen, n∞kdy (stejn∞ jako dnes) pÜenice. O pivu, pivovarnictvφ, o obchodu s pivem, ba i o provozu pivnic, se mluvφ dokonce ve slavnΘm Chammurapiho zßkonφku. Pivo bylo z°ejm∞ b∞₧nou souΦßstφ ₧ivota lidφ v t∞chto mφstech a tehdejÜφch dobßch. Jinak by se nemohlo zachovat tolik pφsemn²ch zmφnek o n∞m. Slou₧ilo nejen jako nßpoj. HustΘ typy se po₧φvaly spφÜe jako polΘvka, samostatn² pokrm. V jist²ch p°φpadech, nap°φklad p°i bolestech zub∙ Φi porodech, slou₧ilo jako lΘk Φi mo₧nß mφrnß anestezie.
Neudivφ urΦit∞, ₧e pivko si dop°ßval takΘ lid zpod pyramid na b°ezφch Nilu. P°esto₧e ji₧ v tΘ dob∞ bylo znßmo takΘ vφno, dßvali Egyp¥anΘ p°ednost pivu. I zde se pou₧φval jeΦmen (nebo pÜenice), a ochucovalo se nap°φklad datlovou Ü¥ßvou. I z t∞chto dob se zachovaly pφsemnΘ doklady o pivu. P°esto₧e si pivo va°ily domßcnosti pro vlastnφ pot°ebu a takΘ pro ·Φely nßbo₧enskΘ, tedy ob∞tnφ, p°φpadn∞ slou₧ilo pivo jako naturßlnφ platidlo, existovaly zde dokonce stßtnφ pivovary. V Egypt∞ m∞li v pivovarnictvφ vß₧n∞ po°ßdek. Pivovary platily dan∞, sluÜn² penφz ₧ßdal stßt za ud∞lenφ koncese. Inu, ji₧ tehdy seznali mocnφ, ₧e z celkem obyΦejnΘho, vÜednφho moku, se dß vyt°φskat majlant. Egyp¥an pro₧il tedy sv∙j ₧ivot v ·zkΘ symbi≤ze s pivem a neopustil jej ani po smrti, nebo¥ zvyk vy₧adoval vybavit zem°elΘho na pou¥ do zßhrobφ a na cestßch b²vß ₧φze≥...
Pivo se v b∞hu staletφmi nevyhnulo snad ₧ßdnΘ civilizaci v blφzkΘm Φi dalekΘm okolφ St°edozemnφho mo°e, proto je nutno zmφnit se takΘ o pivu, je₧ va°ili ÄidΘ, kmeny semitskΘ, jak libo. Nenφ tedy divu, ₧e by¥ pon∞kud nekonkrΘtnφ a spφÜe dovozovanΘ zmφnky o pivu se dostaly i do StarΘho zßkona. Jednß se vÜak p°evß₧n∞ o postoje negativnφ, zßkazy po₧φvßnφ kvaÜen²ch potravin a nßpoj∙.
Historick² exkurs do pivnφho sv∞ta by nebyl cel² bez nßvÜt∞vy sv∞ta antickΘho. Tak poj∩me nejd°φv do ╪ecka. Je vÜak jasnΘ, ₧e v souboji s vφnem mohlo pivo t∞₧ko usp∞t, ale p°esto bylo oblφbeno. Legendßrnφ lΘka° Hippokrates dokonce sepsal o lΘΦiv²ch vlastnostech piva celou knihu. Pivo se zde takΘ va°ilo z jeΦmene, dochucovalo se ko°enφm. ╪φmanΘ rovn∞₧ pivo va°ili, na sv²ch v²pravßch se navφc setkali s r∙zn²mi pivy r∙zn²ch nßrod∙.
Dostali se a₧ hluboko do Evropy a zde pivo takΘ nechyb∞lo. Zdatn²mi pivovarnφky byli KeltovΘ a GalovΘ, a v mφstech jejich historickΘho pobytu si pivo uchovalo svoji oblibu. Anglie, Irsko, Belgie, Holandsko, Francie, èv²carsko, to jsou kraje pivu p°φmo zaslφbenΘ. Dokonce se zachovaly postupy, kterΘ se pou₧φvajφ dodnes. Jen na okraj: patron piva byl BelgiΦan a ·dajn∞ to nenφ postava bßjnß. Byl to vΘvoda brabantsk² a jmenoval se pr² Jan I. Tedy "Jan Primus", tedy Gambrinus. NaÜel jsem ale jinou verzi: nebyl vlasat² a zarostl², prßv∞ naopak. Pouze obtloustlß postava je shodnß. Byl slßdkem klßÜternφho pivovaru, kter²m se tehdy °φkalo "cambarius". Ani odtud nenφ ke jmΘnu Gambrinus daleko.
VÜechno, co bylo a₧ dosud vlo₧eno na papφr, je alespo≥ z jednoho pohledu blud. Alespo≥ sta°φ Germßni by urΦit∞ nesouhlasili. Otcem piva byl toti₧ b∙h Votan. Jen nevφm, va°il-li p°φmo ve Valhale... Dv∞ v∞ci se ale Germßn∙m up°φt nedajφ. Tou prvnφ je pravß lßska k pivu, je₧ se v jistΘ podob∞ zachovala dodnes. Vzpome≥me jen na "Bierfesty". AΦ jsou ╚eÜi pova₧ovßni za znalce a v²konnΘ pijßky piva, podobnΘ akce se u nßs jaksi nev₧ily a n∞kolik pokus∙ v poslednφch letech nejspφÜ ud∞lalo jejich po°adatel∙m dφru do rozpoΦtu... Germßni takΘ byli pravd∞podobn∞ prvnφ, kdo zaΦal do piva p°idßvat chmel. Ji₧ tu byla zmφnka o vÜelijakΘm dochucovßnφ Φi ko°en∞nφ piva. Chmel se nakonec ukßzal jako nejvhodn∞jÜφ p°φsada chu¥ovß a koneckonc∙ i konzervaΦnφ. O chmelu se pφÜe nap°φklad v korespondenci Karla VelikΘho.
LeΦ dosti toulek. P°ece jen jsme ╚eÜi, a tak se soust°edφme na pivo domßcφ.
V²skyt p∞nivΘho moku v blφzkosti naÜich pohraniΦnφch hvozd∙ je o bezmßla dva tisφce let starÜφ. Jen p°es kopec, u Kulmbachu, byla toti₧ nalezena nßdoba urΦenß k uchovßnφ piva. Nevφm, jak na to archeologovΘ p°iÜli, tedy na to, ₧e jde zrovna o "pivnφ lßhev", ale proΦ jim nakonec nev∞°it? Prvnφ pφsemnΘ zmφnky o va°enφ piva na naÜem ·zemφ jsou pak z konce jedenßctΘho stoletφ naÜeho v∞ku. Bylo to ji₧ pivo takovΘ, jakΘ znßme dnes, nebo p°inejmenÜφm velmi podobnΘ.
O tom, ₧e chytr² vlßdce si nenechß ujφt p°φle₧itost vysßt z piva n∞jakΘ penφzky pro stßtnφ pokladnu, jsem se ji₧ zmφnil. Ani naÜi, ΦeÜtφ panovnφci, nebyli ₧ßdnφ truhlφci, alespo≥ jak kdy, ₧e, a tak na pivo takΘ nezapomφnali. Kdy₧ tedy ΦeÜtφ krßlovΘ zaklßdali m∞sta, krom jin²ch privilegiφ jim ud∞lili takΘ prßvo sladovnickΘ a vßreΦnΘ. Aby m∞stskΘ pivovary nem∞ly p°φliÜ velkou konkurenci, to zajiÜ¥ovalo prßvo mφlovΘ, tedy zßkaz, podle n∞ho₧ do jednΘ mφle kolem m∞sta nesm∞l nikdo provozovat sladovnu, ani va°it pivo. (Jedna Φeskß mφle byla v dobßch P°emysla Otakara II. 60 hon∙, jeden hon obnßÜel 210 pra₧sk²ch lokt∙, jen₧ znaΦil t°i pφd∞ neboli dv∞ a p∙l dlan∞. Dla≥ byla totΘ₧ co Φty°i prsty. Pra₧sk² loket se vÜak takΘ rovnal jednΘ Φtvrtin∞ lßtra, nebo Φty°em Φtvrtφm, p°φpadn∞ 1/22 provazce rybß°skΘho, tΘ₧ 1/3 sßhu staroΦeskΘho. Ale abych to nebral na dlouhΘ lokte: ona mφle je v dneÜnφch mφrßch sedm kilometr∙ a 530 metr∙). To byla na tehdejÜφ ·rove≥ dopravy vzdßlenost sluÜnß, tudφ₧ konÜelΘ mohli v poklidu va°it pivo a samoz°ejm∞ tΘ₧ odvßd∞t do krßlovskΘ pokladnice odpovφdajφcφ penφz.
Ka₧d² pivovar si sv∙j postup peΦliv∞ hlφdal a v²stupnφ kontrola byla nemΘn∞ p°φsnß. Ka₧dou novou vßrku ochutnßval ·°edn∞ schvßlen² ochutnßvaΦ. Nevφm, nepat°φ-li do °φÜe legend jeÜt∞ jedna metoda, pon∞kud mΘn∞ senzorickß. Pivo se nalilo na lavici, na kterou pak konÜelΘ umφstili svΘ panimandy obepnutΘ ko₧en²mi kalhotami. Aby bylo pivo schvßleno, museli mφt problΘmy s odlepenφm se. Tresty za nekvalitu byly p°φsnΘ. Patoky se znehodnotily a vßreΦnφk zaplatil pokutu.
Podle zachovan²ch postup∙ vÜak ΦeskΘ pivo nemohlo b²t ve st°edov∞ku a poΦßtcφch novov∞ku nijak zajφmavΘ. Na jeho chu¥ se pr² p°φliÜ nehled∞lo, zato bylo dost silnΘ. Zvrat nastal koncem 18. stoletφ, kdy slßdek FrantiÜek Poup∞ zavedl do v²roby piva standardnφ postupy a zm∞nil takΘ technologii. Zem∞ ΦeskΘ byly v pr∙b∞hu d∞jin plnΘ pivovar∙. Jen v Praze se jich v polovin∞ 19. stoletφ dalo napoΦφtat p°es Φty°icet, a to bylo jeÜt∞ n∞kolik desφtek dalÜφch "za hradbami", tedy v obcφch, je₧ dnes ji₧ pat°φ hluboko do velkΘ Prahy.
S rozvojem veÜkerΘho pr∙myslu se zaΦal m∞nit takΘ charakter pivovarnictvφ. D°φv∞jÜφ °ekn∞me sousedsk² zp∙sob va°enφ piva vytlaΦily velkΘ pivovary a takΘ dovoz. MocnΘ podniky se sluΦovaly do jeÜt∞ mocn∞jÜφch a malΘ byly bity. Jak p°itom nevzpomenout dneÜnφ Φas, kdy drobnΘ ·levy mal²m pivovar∙m, je₧ by bylo mo₧no pova₧ovat p°φmo za kulturnφ d∞dictvφ, jsou blechou v ko₧ichu pr∙myslov²ch velkov²roben piva. Nevidφm nic p°φznivΘho na tom, kdy₧ bychom ve vÜech hospodßch a obchodech naÜli t°i, Φty°i nebo p∞t znaΦek a mφstnφ pivovßrek by se stal p°inejlepÜφm stßΦφrnou jednΘ z t∞ch t°φ, Φty° nebo p∞ti. To bych p°iÜel o takovß milß p°ekvapenφ, jak²m pro mne bylo setkßnφ s pivem litovelsk²m nebo z GolΦova Jenφkova.
Ono to s tφm pivem u nßs je vlastn∞ ·pln∞ jednoduchΘ: zdejÜφ podnebφ a vlastnosti zem∞d∞lskΘ p∙dy jsou toti₧ velice p°φhodnΘ ku p∞st∞nφ jeΦmene a chmele. A tyto dv∞ suroviny jsou pro v²robu piva, nebo p°esn∞ji toho, co se u nßs za pivo ji₧ po staletφ pova₧uje, nezbytnΘ. I kdy₧ se pivo va°ilo (a dodnes va°φ!) z leckdy neuv∞°iteln²ch surovin. R²₧e, kuku°ice, proso, jßhly, ba i ΦoΦka, cukrovß t°tina Φi javorovß Ü¥ßva.
LeΦ poj∩me k pivu, uva°enΘmu z b∞₧n²ch, lΘty ov∞°en²ch surovin. Pivo se stalo pomalu strategickou zbranφ pr∙myslnφk∙, vzpome≥me jen na to, jak bylo ruÜno kolem privatizace n∞kter²ch pivovar∙.
Povinnost informovat o historii piva mßme tedy za sebou. V ·vodu vÜak stojφ postesknutφ o pon∞kud slabÜφ ·Φasti Φesk²ch strßnek v pivnφm internetovΘm sv∞t∞. Je samoz°ejmΘ, ₧e ani tento sv∞tov² fenomΘn nemohli ΦeÜtφ sφ¥a°i pominout. Jednou z nejvyda°en∞jÜφch strßnek na toto tΘma je ta, kterou na serveru VysokΘ Ükoly chemicko-technologickΘ spravuje Milan Starec [1]. Je zde databßze pivnφch etiket a pivovar∙. U nich jsou uvedeny vÜechny d∙le₧itΘ ·daje vΦetn∞ spojenφ a sortimentu. ZajφmavΘ by mo₧nß bylo p°idat jeÜt∞ informace o v²stavu piva. Tato Φφsla by¥ neov∞°enß jsem naÜel pro zm∞nu na jednΘ americkΘ strßnce s nßzvem "Beerismylife" [2]. Je pozoruhodnΘ, ₧e ·vodnφ strßnce vΘvodφ animovan² gif, kde dobr² vojßk èvejk pije z bezednΘho p∙llitru.
Od Starcovy strßnky vÜak nelze jen tak utΘct. Dozvφme se zde o zahraniΦnφm kapitßlu v Φesk²ch pivovarech (je to kruÜovickΘ pivo opravdu ΦeskΘ a krßlovskΘ...?), je tu takΘ struΦnß studie o d∞jinßch pivovarnictvφ v ╚echßch. To vÜak nenφ vÜe, co se na nφ dß najφt. Jsou tu dalÜφ zajφmavß mφsta. Nap°φklad nutriΦnφ vlastnosti piva. Pamatuji se, jak p°ed mnoha lety na jednom VyΦφtalov∞ kreslenΘm vtipu povφdß ₧ena svΘmu mu₧i, jen₧ hledφ do p∙llitru: "A kterej trouba ti, prosφm t∞, nakukal, ₧e pivo obsahuje lΘΦivou v°φdelnφ s∙l?" Tehdy to bylo absurdnφ, ale karlovarsk² pivovar va°φ opravdu pivo z v°φdelnφ vody. A v pivu v∙bec je mnoho t∞lu prosp∞Ün²ch lßtek. Jen raΦte navÜtφvit a pohlΘdnout.
Pozoruhodnß je takΘ v∞deckß studie o fyzikßln∞ chemick²ch vlastnostech pivnφch p∞n. Je to dφlo zcela jist∞ zajφmavΘ a zßslu₧nΘ (to, prosφm, bez ironie), ale p°edpoklßdßm, ₧e pro v∞tÜinu milovnφk∙ piva vΦetn∞ m∞ pon∞kud nesrozumitelnΘ. Ale k pivu pat°φ. Snad jen drobnß kosmetickß vada: autor dokumentu na n∞kolika mφstech p°ehlΘdl chyb∞jφcφ atributy, je₧ html soubor p°evedou do ΦeskΘho textu s hßΦky a Φßrkami. Ale to opravdu jen na okraj, ani₧ bych cht∞l sni₧ovat kvalitu t∞chto strßnek.
Jako v p°φpad∞ kßvy (viz p°edminulΘ Φφslo), i zde je uvedena celß °ada argument∙, je₧ dokazujφ, proΦ je pivo lepÜφ ne₧ ₧ena. N∞kterΘ z nich se dajφ napasovat na kßvu stejn∞ jako na pivo, ale n∞kterΘ tak siln∞ vonφ chmelem, ₧e nelze pochybovat, ₧e je vymyslel piva° a navφc urΦit∞ ╚ech.
Na Internet mφ°φ takΘ ΦeskΘ pivovary. Velmi p∞knΘ strßnky mß Velkopopovick² Kozel [3]. Ty jsem proÜel s velk²m zßjmem a srdeΦn∞ je doporuΦuji. Je zde samoz°ejm∞ historie pivovaru, cosi jako exkurze do v²robnφch hal, najdeme tu sbφrku etiket od t°icßt²ch let a dalÜφ zajφmavosti.
DalÜφm pivovarem, jen₧ u₧ na Sφ¥ dorazil, je Podkovß≥. (Viz adresa Φ. 1.) Pivovar je to menÜφ, a proto takΘ jeho p°φtomnost je spφÜe skromnß. LeΦ zmφnku si zaslou₧φ. DalÜφ z gigant∙, Radegast, se sice neschovßvß, ale jeho adresa [4] nabφdne pouze adresu, telefonnφ Φφslo a informaci o tom, ₧e "strßnky se teprve tvo°φ". Inu, nejen drobnφ nadÜenci, ale i bohat² podnik se dokß₧e dopustit takovΘto poÜetilosti...
Sympatick² a Üikovn² pivovar Bernard se takΘ ji₧ do internetovΘho sv∞ta dostavil, by¥ na adrese zahraniΦnφ [5]. Ta vÜak stojφ za pozornost nejen kv∙li pelh°imovskΘmu pivovaru. Kdo mß zßjem, m∙₧e se po odkazech vydat do celΘho pivnφho sv∞ta. Pod adresou [6] se skr²vß dalÜφ strßnka, je₧ mß vztah k pivu. Jejφm autorem je olomouck² student AleÜ Pudil a krom∞ dalÜφch adres jsou tu takΘ pivnφ, nabφzφ pohled do sbφrky etiket a dalÜφ drobnosti. Je zde takΘ podstrßnka v∞novanß pivovaru KlßÜter v HradiÜti nad Jizerou.
Zmφnkou o pivovaru v Litovli (op∞t na tΘto strßnce) m∙₧eme s lehk²m srdcem ΦeskΘ strßnky v²robc∙ piva opustit. Vφc jich prost∞ nenφ. Pivovar Litovel pat°φ mezi mΘn∞ znßmΘ, ale svΘ mφsto na trhu si ji₧ naÜel, a p°φmo to nejvyÜÜφ. Je toti₧ dodavatelem piva pro hradnφ, ba p°φmo prezidentsk² st∙l.
O etiketßch jsme se ji₧ zmφnili. DalÜφ sluÜnß strßnka je na adrese [7]. Krom∞ nich jsou tu takΘ dalÜφ odkazy na pivnφ strßnky po celΘm sv∞t∞, vΦetn∞ jednoho slovenskΘho [8]. Auto°i strßnky si navφc neodpustili trochu ho°kou poznßmku: nejv∞tÜφ a nejznßm∞jÜφ nßÜ pivovar, plze≥sk² Prazdroj, zatφm sv∙j server nechßvß neodpovφdat (i kdy₧ kupodivu samotnß adresa ji₧ mezi internetpiva°i koluje!?) [9]. Zajφmav²m odkazem je takΘ [10], kde se m∙₧eme nauΦit, jak si poruΦit pivo v t°iasedmdesßti jazycφch.
Ji₧ padl nßzev strßnky "Beerismylife". Sφdlφ na Havaji a jejφ auto°i si dali opravdu velkou prßci. V seznamu pivodßrn²ch zemφch nezapomn∞li ani naÜe zem∞, i kdy₧ n∞kterΘ informace a zejmΘna p°epis Φesk²ch jmen jim z°ejm∞ Φinily potφ₧e.
Za oceßnem sφdlφ dalÜφ zajφmavΘ mφsto, kterΘ by nem∞li vynechat hlavn∞ naÜi kutilovΘ. V n∞kter²ch, zejmΘna zßmo°sk²ch zemφch se stalo m≤dnφm konφΦkem domßcφ va°enφ piva. V diskusnφch skupinßch [11] si amatΘrÜtφ slßdci vym∞≥ujφ recepty a nejlepÜφ z nich pravideln∞ uvßdφ strßnka [12]. K mßnφ jsou tady nßvody na va°bu piv mnoha, nezdrßhßm se °φci stovek druh∙. VÜe je popsßno velmi podrobn∞ a ohodnoceno podle p∞nivosti, chuti, bublinkovatosti a v∙bec pitelnosti. Jsou tu piva b∞₧nß, jeΦnß, z dalÜφch druh∙ obilφ, ale takΘ rarity, alespo≥ pro nßs tradicionalisty, jako piva ovocnß pomeranΦovΘ, jahodovΘ, bor∙vkovΘ Φi mangovΘ, dßle kup°φkladu medovΘ, Φi jalovcovΘ Φi pep°ovΘ. Neodvß₧il jsem se zejmΘna tyto druhy p°φliÜ zkoumat, ba co dφm, p°eklßdat recepty. Mßm toti₧ obavy, ₧e bych mohl urazit Gambrina...
Kdo si doma pivo uva°φ, nejspφÜ ho najednou nevypije. Musφ jej tedy stoΦit a na lßhev pat°φ etiketa. Tak₧e k nahlΘdnutφ nabφzφ tato adresa takΘ galerii domßcφch pivnφch nßlepek, z nich₧ n∞kterΘ jsou opravdu ÜφlenΘ...
Z recept∙, je₧ jsou na tΘto strßnce k mßnφ, se dajφ pou₧φt ty z kapitoly "Pivo v jφdle". Ona toti₧ u₧ Magdalena Dobromila Rettigovß pou₧φvala pivo k p°φprav∞ jφdel. V jejφ kucha°skΘ knize se dß najφt t°eba pivnφ polΘvka. A co nabφzφ Internet? Pro odvß₧livce jsem vybral pivnφ kolßΦ:
2 Üßlky cukru
3 Üßlky mouky
1/2 Üßlku kakaa
vanilkov² cukr
1 l₧iΦka soli
2 l₧iΦky sody
3/4 Üßlku oleje
4 l₧iΦky octa
1/2 Üßlku vody
350 ml piva (doporuΦuje se porter nebo n∞jakΘ ΦernΘ, ale i sv∞tlΘ ud∞lß dobrou slu₧bu)
Vsypte vÜechny suchΘ slo₧ky do mφsy, smφchejte a do povrchu ud∞lejte t°i jamky jednu velkou, jednu menÜφ. Do velkΘ nalijte olej a do malΘ ocet. Navrch nalijte pivo a pak vodu. Dob°e promφchejte. PeΦte ve form∞ 25 a₧ 30 minut v teplot∞ 176,667 ?C (p°esn² p°evod z Fahrenheit∙). Podßvejte se ÜlehaΦkou. Strßnka se duÜuje, ₧e nßm to bude chutnat.
Domßcφ v²rob∞ piva se v∞nuje dalÜφ z mnoha strßnek, znovu americkß, tentokrßt p°φmo Φasopis nazvan² KoΦiΦφ m≥au [13]. Obsahuje mnohΘ, zaujal mne recept na va°enφ "prohibiΦnφho plze≥skΘho". (Tady musφm trochu odboΦit plze≥skΘ, tedy pilsner, pils, se ve sv∞t∞ pou₧φvß pro oznaΦenφ sv∞tlΘho le₧ßku, i kdy₧ o prßvo k u₧φvßnφ tohoto nßzvu se dodnes vedou spory). Dßle jsou tu spφÜe slovnφkovß hesla o vÜem, co se piva t²kß, rozd∞lenφ do zßkladnφch skupin a takΘ jedna drobn∙stka: p°evad∞Φ americk²ch m∞rn²ch jednotek na ty naÜe a taky zp∞t. Opravdu dokonal² p°ehled o kutilskΘm pivovarnictvφ pak p°inßÜφ rakouskß strßnka [14], kde je p°esn∞ popsßn postup domßcφ v²roby piva (i s obrßzky).
Z toho, co se o pivu dß na Sφti najφt, m∙₧e Φlov∞k zachytit zlomek. Vid∞l jsem leccos, to co m∞ zaujalo, o tom jsem se zmφnil. Ale p°ece jen tu je jedna strßnka, kterß si pozornost opravdu zaslou₧φ. Je finskß (z Finska je toho o pivu ale mnohem, mnohem vφc) a pat°φ sb∞ratel∙m pivnφch lahvφ [15]. A₧ na pßr v²jimek jsou vÜechny na strßnce zobrazeny i s etiketou, nechybφ informace o obsahu lßhve, o procentu alkoholu a je zde tΘ₧ mφsto pro hodnocenφ a dalÜφ komentß°e ke konkrΘtnφmu pivu. Zajφmavosti? Nap°φklad nejv∞tÜφ lßhev sbφrky je t°φlitrov² skorodemi₧on litevskΘ znaΦky Augustijn. Nejsiln∞jÜφ? Sedmnßctiprocentnφ bostonsk² Triple Bock. VÜechny znaΦky jsou se°azeny podle nßzvu, obsahu lßhve a alkoholu a takΘ podle zφskan²ch znßmek. Autor se navφc vyhnul n∞kter²m ·let∙m, je₧ by mohly plynout z pr∙m∞r∙ vypoΦφtan²ch z malΘho poΦtu znßmek, tudφ₧ ob∞ po°adφ nejlepÜφ i nejhorÜφ rozd∞lil na ty, kterΘ svoji znßmku zφskaly z vφce ne₧ p∞ti hlas∙, a ty ostatnφ, kde to mohlo b²t p°ece jen mφ≥ objektivnφ.
To ale nenφ vÜe, co finÜtφ piva°i na tΘto strßnce nabφzejφ. Je tu samoz°ejm∞ °ada odkaz∙ na dalÜφ loviÜt∞ (316 link∙, prosφm p∞kn∞). M∙₧ete jim pomoci p°i dopl≥ovßnφ sbφrky hledß se nap°φklad n∞meckΘ psφ pivo, tedy pivo urΦenΘ pro psy. Skv∞lß je strßnka 99 mo₧nostφ, jak otev°φt lßhev bez otvφrßku. Napadlo by snad n∞koho, ₧e to lze uΦinit pomocφ poΦφtaΦe Φi policejnφho auta?
╚eskß piva jsou hodnocena ve valnΘ v∞tÜin∞ kladn∞, na desetibodovΘ stupnici ₧ßdnΘ nekleslo pod p∞tku a pr∙m∞rnß znßmka je 7,28. TakΘ komentß°e jsou pochvalnΘ. Jako obvykle jsou tu vÜak p°eklepy a nejasnosti v Φesk²ch nßzvech.
Kdy₧ jsem si posteskl, ₧e o ΦeskΘm pivu toho na Internetu moc nenφ, m∞l jsem na mysli domßcφ produkci strßnek, nikoli piva. ╚esk²m hospodßm, pivovar∙m a pivu se v∞nujφ mnohΘ zahraniΦnφ strßnky, jak u₧ ostatn∞ bylo naznaΦeno. Pom∞rn∞ podrobnΘ ·daje p°inßÜφ nap°φklad strßnka [16]. Nem∙₧e samoz°ejm∞ vynechat plze≥skΘ, pom∞rn∞ podrobn∞ se v∞nuje zm∞nßm v ΦeskΘm pivovarnictvφ v poslednφch letech, se zvlßÜtnφm z°etelem na Prazdroj.
DalÜφ strßnkou, kde se dß najφt zmφnka o naÜich pivech, je [17]. Je zam∞°ena spφÜe na turisty, nikoli na byznysmeny, informuje o obecnΘ situaci v ΦeskΘm pohostinstvφ, radφ, co k pivu pojφst, kam na pivo. Radφ, ₧e piva° si vφc ne₧ v Praze u₧ije v n∞kterΘm menÜφm m∞st∞ do t°iceti mil od Prahy. Stojφ zde: ÄelezniΦnφ doprava je skv∞lß a levnß. NejlepÜφ to bylo v M∞lnφku, starΘm a velmi p°φjemnΘm m∞st∞ se zßmkem. Dß se tam po°φdit jφdlo a p∙llitr toΦenΘ plzn∞ nebo smφchova v mφstnφ hospod∞, kde vßs p°ijmou velmi srdeΦn∞ za necelou libru.
Pro ty, kte°φ by p°ece jen cht∞li poznat pra₧skΘ hospody, je tu takΘ rßdce. Nezapomene se (ach jo) zmφnit o Kafkovi, trochu tßpe v historii (doslovnß citace: ╚eskß republika d°φve ╚eskoslovensko a Bavorsko...). Pochvaluje si pivo U Kocoura, je okouzlen cenou smφchovskΘ desφtky U ╚ernΘho orla, kterou sice v porovnßnφ s dalÜφmi Φesk²mi pivy nechvßlφ, zato mß pro ni jen slova chvßly, kdy₧ vzpomene na pivo britskΘ Φi americkΘ. Naproti tomu cena kvasnicovΘho le₧ßku v Novom∞stskΘm pivovaru autora strßnky tΘm∞° pohorÜila. Celkov² dojem z nßvÜt∞vy pra₧sk²ch hospod byl vÜak skv∞l². Dokonce se onen turista zap°φsßhl, ₧e u₧ nikdy vφce nepo₧ije britskΘho piva a co nevid∞t se vrßtφ.
Tak vida, oblet∞li jsme pivnφ sv∞t a zase jsme skonΦili doma. Nenφ nad to vykaÜlat se na vÜechen shon a roztßΦenφ kol kapitalismu, a v teplΘm letnφm dni usednout pod kaÜtan do zahradnφ restaurace. Ale s mφrou a ostra₧it∞, abychom snad n∞kdo nepot°eboval za°φzenφ zobrazenΘ na [18]. Anglicky se to jmenuje Vomitorium... Mimochodem, je pravda, ₧e kaÜtany se pou₧φvajφ co stφnidlo proto, ₧e na n∞ nesedß ptactvo?
Vladimφr Fuksa
[1] http://users.vscht.cz/~starecm/cbeer.html
[5] http://www.breworld.com/bernard/index.html
[6] http://www.inf.upol.cz/~pudila
[8] http://www.tempest.sk/brango/etikety.html
[9] http://www.pilsner-urquell.cz
[10] http://www.pt.hk-r.se/~beer/misc/beerlang.html
[11] alt.beer
[12] http://pekkel.uthscsa.edu/beer.html
[13] http://alpha.rollanet.org/cm3
[14] http://www.netbeer.co/at/beer
[15] http://tuoppi.oulu.fi/kbs/kbs.htm
[16] http://www.tiac.net/users/tjd/bier/czech.html
[17] http://www.demon.co.uk/beerscene
[18] http://www.tiac.net/users/tjd/bier/fourth.html
