- internet4U -

Eurotran┤97

PoΦφtaΦov² p°ekladaΦ anglick²ch text∙ firmy Microton

      "Kdy₧ Jß jsem byl zeptat se k p°ehledu tento program, Jß jsem pamatoval si mΘ prvnφ setkßnφ s v²sledkem prßce z poΦφtaΦovΘho p°ekladatele program. To bylo n∞kolik rok∙ d°φve kdy₧ moji studenti ukazovali mn∞ v²sledek ·lohy oni dajφ se do programu oni cht∞li poΦφtaΦ k ≥ cviΦenφ sestßvat z n∞kter²ch velmi jednoduchΘ v∞ty. Co oni zφskali b²t provßzek z , a jinΘ Φßsti °eΦi." Toto je ukßzka strojovΘho p°ekladu anglickΘho odstavce, ve kterΘm pφÜi o svΘm prvnφm setkßnφ v∙bec s jednφm z prvnφch p°ekladaΦov²ch program∙. Net°eba °φkat, ₧e studenti posluchaΦi FS ╚VUT s kladn²m vztahem k technice a s mφrn²m pohrdßnφm pro neexaktnφ jazyk byli v²sledkem prßce p°ekladaΦe velmi zklamßni. Jß ho sv²m zp∙sobem vφtala, proto₧e mi pomohl ukßzat student∙m, jak slo₧it²m souborem pravidel se ₧iv² jazyk °φdφ a nebo v∙bec ne°φdφ. Mo₧nost "pohrßt si" s p°ekladaΦem Eurotran 97 jsem tedy uvφtala. Musφm °φci, ₧e jsem byla (p°φjemn∞) p°ekvapena pokrokem, kter² za t∞ch pßr let strojov² p°eklad uΦinil.

      Pro koho je program urΦen? Je pravd∞podobnΘ, ₧e si svΘ u₧ivatele najde, ale nejsem si jista, jak poslou₧φ t∞m, pro n∞₧ je podle vysv∞tlenφ autor∙ hlavn∞ urΦen, tj. lidem, kte°φ umφ anglicky pouze ΦßsteΦn∞. Pomoc, kterou jim mß p°ekladaΦ poskytnout, spoΦφvß ve vyhledßnφ slov v jeho spolehliv∞jÜφ pam∞ti. V rßmci p°ekladu slova Φasto dokß₧e i sprßvn∞ vysklo≥ovat nebo vyΦasovat, tak₧e je-li nap°φklad v anglickΘm textu danß v∞ta v Φase minulΘm, bude v minulΘm Φase i p°elo₧enß v∞ta Φeskß. Bohu₧el toto tvrzenφ neplatφ v₧dy.

      Program nabφzφ mo₧nost vytvo°it si u₧ivatelsk² slovnφk. Ten mß slou₧it pro dopln∞nφ slov, kterß program neznß a p°itom je ₧ßdoucφ, aby je p°eklßdal. V u₧ivatelskΘm slovnφku ale hledß jen ta slova, kterß ve svΘm zßkladnφm slovnφku v∙bec nenajde. To m∙₧e b²t nep°φjemnΘ. Navφc "·zkostliv∞" dbß, zda je slovo v u₧ivatelskΘm slovnφku s velk²m nebo mal²m poΦßteΦnφm pφsmenem, tak₧e pokud se zp∙sob psanφ v p°eklßdanΘm textu liÜφ, poΦφtaΦ se ke slovu neznß a nep°elo₧φ ho. TakΘ slova obsa₧enß v p∙vodnφm slovnφku nelze p°edefinovat. Na zßvadu je, ₧e manußl neuvßdφ, ze kter²ch slovnφk∙ vychßzφ a jak² je rozsah slovnφku p°ekladaΦe. Slova z u₧ivatelskΘho slovnφku nedokß₧e p°eklad Φasovat ani sklo≥ovat. DalÜφm citeln²m omezenφm u₧ivatelskΘho slovnφku je fakt, ₧e jako anglick² v²raz lze pou₧φt jen jedno slovo, nikoli slovnφ spojenφ. U ΦeskΘho p°ekladu sice pou₧φt slovnφho spojenφ lze, ale to, ₧e souΦet dΘlky anglickΘ a ΦeskΘ polo₧ky m∙₧e b²t nejv²Üe 30 znak∙, tuto mo₧nost znaΦn∞ problematizuje.

      Druhou skupinou u₧ivatel∙, ke kterΘ by se program cht∞l podle sv²ch autor∙ obracet, jsou ti, kdo angliΦtinu neznajφ v∙bec. T∞m pr² Eurotran dokß₧e poskytnout zcela jist∞ alespo≥ orientaΦnφ p°ehled o obsahu p°eklßdanΘho textu. Nap°. pro sekretß°ku, kterß neumφ anglicky ani slovo, u₧ nebudou faxy od americk²ch obchodnφch partner∙ p°edstavovat noΦnφ m∙ru. Pohodln∞ zjistφ (potΘ, co p°epφÜe fax do poΦφtaΦovΘho p°ekladaΦe...), ₧e doÜl² fax obsahuje pouze zdvo°ilΘ pod∞kovßnφ za poslednφ obchodnφ nabφdku a nenφ tedy nutnΘ se jφm zab²vat ihned. P°φpadn∞ zjistφ, ₧e fax p°edstavuje d∙raznou urgenci nezaplacen²ch dluh∙; pak bude v∞d∞t, ₧e je t°eba sehnat n∞koho, kdo by dokßzal vzniklou situaci uklidnit.

      Obßvßm se, ₧e v²sledek p°ekladu vzorov²ch dopis∙ z ΦeskΘ a americkΘ p°φruΦky obchodnφ korespondence by ke klidnΘmu spßnku naÜφ sekretß°ky p°φliÜ nep°isp∞l. Nap°. v∞ta "My oΦekßvßme vaÜi odpov∞∩ u faxu." by ji z°ejm∞ znaΦn∞ znerv≤znila, pochopiteln∞ zcela zbyteΦn∞, proto₧e pisatel oΦekßvß, ₧e odpov∞∩ dostane faxem ("We await your reply by fax"). Jak by si asi poradila s "v²chovou ·Φtu"(Nedokßzat vychovßvat vßÜ ·Φet s nßmi datovat vßs poÜkozujφ v²born² kreditnφ zßznam vy jste museli. "Failing to bring your account with us up to date you are damaging the excellent credit record you have had." "To, ₧e nevyrovnßvßte vßÜ ·Φet, poÜkozuje vaÜi v²bornou pov∞st ·v∞ruschopnosti, kterou jste dosud m∞li.")?

      Pokud mß b²t p°ekladaΦ u₧iteΦn² pro obchodnφ korespondenci, m∞l by znßt takovß slova a b∞₧n∞ u₧φvanΘ zkratky z obchodnφho styku jako je vß₧en² pane/vß₧enß panφ, akreditiv, ohledn∞ Φeho, objednßvka, p°ilo₧eno, Φφslo ( b∞₧n∞ u₧φvanou zkratku pro Φφslo = No p°eklßdß d∙sledn∞ jako zßpor ne); projevuje se zde takΘ jistß nesystematiΦnost n∞kdy je p°i°azen v²raz uveden² ve slovnφku, o kter² se ·dajn∞ auto°i opφrali, nikoli jako nejfrekventovan∞jÜφ, jindy program z°ejm∞ znß jen jeden ekvivalent (nap°. p°eklad slova "since" jako "proto₧e", i kdy₧ jako p°edlo₧ka znamenß "od (tΘ doby, co)"). V²raz "not yet" ve spojenφ s p°edp°φtomn²m Φasem zatvrzele p°eklßdß jako "ne avÜak". Perly pak p°edstavujφ p°eklady typu: "To je bytost nesen² ven." ("It is being carried out" = "Prßv∞ se to uskuteΦ≥uje.") "On je mluven²." ("He is speaking "= "(On prßv∞) mluvφ.") Z u₧ivateli neznßm²ch p°φΦin n∞kdy n∞kterΘ slovo zcela vynechß a ve v²slednΘm p°ekladu se objevφ jen teΦka.

      Sama prßce s p°ekladaΦem je velmi snadnß. SpuÜt∞nφ podle pokyn∙ v manußlu prob∞hne hladce p°edpokladem pro to, aby se p°ekladaΦ dal pou₧φvat, jsou (dle informace v²robce) v oblasti softwaru Windows 95 nebo Windows NT 3.51 program vÜak nepracuje na Windows 3.1 ani pod DOSem, v oblasti hardwaru pak libovolnß konfigurace, schopnß provozovat dan² operaΦnφ systΘm (PC 386 nebo vyÜÜφ, min. 4 MB RAM, cca 2 MB na HD). P°ekladaΦ je na disket∞ 3,5" a provßzφ ho ·tlß a srozumitelnß u₧ivatelskß p°φruΦka.

      Po spuÜt∞nφ programu se na obrazovce objevφ jeho hlavnφ okno, kterΘ je rozd∞leno na dv∞ Φßsti, z nich₧ hornφ slou₧φ pro zßpis (bu∩ p°φmo z klßvesnice, nebo naΦtenφm ze souboru p°enesenφm z jinΘ aplikace) originßlnφho anglickΘho textu a do dolnφho se zapisuje p°elo₧en² text, kter² se zaΦne p°eklßdat (od mφsta, kde nastavφme kurzor nebo po vyznaΦenφ bloku) po zadßnφ p°φsluÜnΘho p°φkazu, tj. povelu P°ekladaΦ-Start. VÜechny pokyny a p°epφnßnφ se ovlßdajφ myÜφ. V²hodou je (ovÜem jen pro toho, kdo anglicky obstojn∞ umφ, a pak je zase otßzka, k Φemu mu p°ekladaΦ je), ₧e (cituji): "Eurotran nabφzφ p°elo₧en² text na obrazovce paraleln∞ provßzan² s p∙vodnφm anglick²m textem tak, abyste mohli v₧dy pohodln∞ sledovat ob∞ vzßjemn∞ si odpovφdajφcφ v∞ty a na ka₧dΘm ·seku se orientovat podle tΘ verze..., kterß vßm bude prßv∞ p°ipadat srozumiteln∞jÜφ."

      Auto°i p°iznßvajφ, ₧e p°ekladaΦ dosud neznß rozkazovacφ zp∙sob a sask² genitiv (p°ivlast≥ovacφ pßd), co₧ je podle mΘho mφn∞nφ dost na zßvadu. Potφ₧e mu evidentn∞ Φinφ vidy Φasto nabφzφ spφÜe nedokonav², nap°. "kupoval" mφsto "koupil". RozliÜuje sta₧enΘ tvary, pokud se vßm poda°φ napsat ten jedin² sprßvn² standardnφ znak apostrofu, tj. z anglickΘ klßvesnice... Manußl slibuje rozÜφ°enφ p°φÜtφ verze o "fßzovΘ struktury"; nenφ mi zcela jasnΘ, co tφm mφnφ. Patrn∞ frßzovΘ struktury, nejspφÜe frßzovß slovesa a vφceslovnΘ p°edlo₧ky a jinΘ obraty. Pak snad nebude dospφvat k °eÜenφm typu "u vzduchu" (by air letecky), "jak dob°e jako" (as well as takΘ, jako₧ i). N∞kterß slova, b∞₧n∞ u₧φvanß v obchodnφ korespondenci (nap°. enclose p°ilo₧it), p°eklßdß nevhodn∞. Samostatnou kapitolou hodnou komentovßnφ by takΘ mohla b²t n∞kterß p°φslovce i p°edlo₧ky. O souslednost Φasovou se z°ejm∞ ani dalÜφ verze nepokusφ, je to v∞ru zapeklit² o°φÜek.

      Ocenit je t°eba, ₧e n∞kdy, kdy₧ poΦφtaΦ slovo "neznß" a tudφ₧ nep°elo₧φ, uvede p∙vodnφ slovo ve ÜpiΦat²ch zßvorkßch. Nepodstrkuje tedy ochotn∞ zavßd∞jφcφ slovo bez podkladu, co₧ n∞kterΘ p°ekladaΦe d∞lajφ.

      Celkov∞ auto°i programu vychßzejφ z premisy, ₧e p°eklad vytvo°en² strojem nebude nikdy dokonal² a lidsk² tvo°iv² p°φstup k textu nahradit zcela nem∙₧e. Sna₧φ se tedy vytvo°it podp∙rn² prost°edek pro usnadn∞nφ tΘto prßce. Jejich cesta k ·sp∞chu nebude rozhodn∞ lehkß.

Jana Dvo°ßkovß

internet4U