Mravenci v kredenci, to pr² nemß b²t, zpφvß Ivan Mlßdek v textu Zde≥ka Sv∞rßka alias Emila Synka. A co teprve termiti! S t∞mi se naÜinec naÜt∞stφ nesetkßvß, ale t°eba pro Australany mohou b²t takovφ termiti v onom zmφn∞nΘm kredenci realitou. Obvykle to znamenß nejen konec kredence, ale celΘho stavenφ. Ne nadarmo se termit∙m °φkß vÜekazi. Co o nich ale vlastn∞ vφme? I k tomu je dobrΘ cestovßnφ, mnohdy si toti₧ Φlov∞k poopravφ Φi doplnφ ne·plnΘ znalosti ze Ükolnφch lavic.

      Dlouho jsem poklßdal termity za mravence. Je to ·pln² nesmysl, proto₧e jsou primitivnφ skupinou hmyzu tvo°φcφ °ßd Isoptera a s mravenci nejsou nikterak sp°φzn∞ni. Pravdou ale je, ₧e jejich vnit°nφ organizace je velmi podobnß tΘ mravenΦφ. I termiti majφ svojφ krßlovnu, kterß je mnohem v∞tÜφ ne₧ vÜichni ostatnφ a je vlastn∞ matkou rodu, o ni₧ je pat°iΦn∞ peΦovßno. Kdy₧ klade vajφΦka, m∞°φ patnßct a₧ dvacet centimetr∙, m∙₧e se pr² do₧φvat a₧ padesßti let a za sv∙j produktivnφ ₧ivot naklade a₧ dva tisφce vajφΦek denn∞.

      Funkce v termitiÜti jsou dßle rozd∞leny op∞t jako u mravenc∙ jsou tam vojßci, kte°φ chrßnφ kolonii, a d∞lnφci, ti zas majφ za ·kol budovat sφdliÜt∞ a starat se o potravu. Termiti se ₧ivφ trßvou, ale Φasto takΘ d°evem, a tak mnohdy likvidujφ rozsßhlΘ lesnφ porosty a majitelΘ d°ev∞n²ch domk∙ je tedy z pochopiteln²ch d∙vod∙ nemajφ rßdi.

      V Litchfieldov∞ nßrodnφm parku nedaleko Darwinu, hlavnφho m∞sta australskΘho Severnφho teritoria, jsem vid∞l velmi zvlßÜtnφ termitiÜt∞. O jejich stavitelφch se °φkß, ₧e jsou to "magnetiΦtφ" termiti. To proto, ₧e svoje pozoruhodnΘ stavby stavφ zßsadn∞ orientovanΘ ze severu na jih. Tyto zvlßÜtnφ ·tvary jsou toti₧ placatΘ, trochu p°ipomφnajφ nßhrobnφ kameny. Tak₧e si mo₧nß dovedete p°edstavit ten zvlßÜtnφ pocit, kdy₧ stanete na planin∞ do nedohledna posetΘ a₧ dvoumetrov²mi "nßhrobky". Tento quasih°bitov nenφ niΦφm jin²m, ne₧ obrovit²m sφdliÜt∞m desφtek termitφch koloniφ.

      Jak zjistili v∞dci, p°φΦina zvlßÜtnφ architektury staveb magnetick²ch termit∙ je pragmatickß. Termiti si libujφ ve stabilnφm teplΘm klimatu. V obdobφ sucha, nebo chcete-li tropickΘ zimy, jsou ale v nφ₧inßch znaΦnΘ teplotnφ rozdφly. Termiti to obvykle °eÜφ tak, ₧e se v noci st∞hujφ do podzemφ, kde se udr₧uje vφce tepla. V mok°inßch, kde se vyskytujφ magnetiΦtφ termiti, jsou vÜak pravidelnΘ zßplavy. Trik s nocovßnφm v podzemφ tedy jaksi nelze uskuteΦnit. A tak se osazenstvo st∞huje rßno na v²chodnφ stranu, do nφ₧ se opφrß slunφΦko, a v podveΦer op∞t na stranu zßpadnφ, kterß se dφky tvaru termitiÜt∞ p°ipomφnajφcφho radißtor, rychle vyh°eje. BiologovΘ v∞°φ, ₧e termiti nemajφ dßno rozeznßvat lokßlnφ klimatickΘ podmφnky, ale ₧e tento pud zφskali po stovkßch generacφ. Je vÜak zvlßÜtnφ, ₧e nikdy nestav∞jφ svoje dφla d∙sledn∞ podle st°elky kompasu, ale Φasto se p°izp∙sobujφ prßv∞ mφstnφm pom∞r∙m. Nap°φklad v Litchfieldov∞ nßrodnφm parku byla na nßv∞trnΘ stran∞ vÜechna termitiÜt∞ shodn∞ orientovßna s desetistup≥ovou odchylkou.

      Existuje asi patnßct set znßm²ch druh∙ vÜekaz∙. Jeden z nich stavφ tzv. katedrßly, co₧ jsou opravdu dech beroucφ ·tvary Φasto a₧ sedmimetrovΘ v²Üky a roztodivn²ch tvar∙. Jejich estetickß p∙sobivost mnohdy p°edΦφ dφla n∞kter²ch avantgardnφch socha°∙.

      TermitiÜt∞ mohou b²t podle v∞dc∙ starß i vφce ne₧ sedmdesßt let. Na prvnφ dojem p∙sobφ jako nedobytnΘ pevnosti, ale ve skuteΦnosti jsou k°ehk²m domovem. Jakmile se toti₧ krusta, i kdy₧ pevnß jako zatvrdl² cement, jakkoli naruÜφ, termiti nejsou schopni otvor zacelit. Na tento moment Φφhajφ zelenφ mravenci, kte°φ ₧ijφ v blφzkΘm okolφ a p°i ka₧dΘ p°φle₧itosti ·toΦφ na termitφ vojßky s cφlem vyplenit zßsoby potravy, pop°φpad∞ nast∞hovat se do opuÜt∞n²ch obydlφ. Termiti jsou velmi zranitelnφ, nemajφ pevnou ochranu t∞la jako mravenci, pouze "vojßci" jsou vybaveni siln²mi kusadly.

      Co m∞ p°ekvapilo, je fakt, ₧e jsou slepφ. Ale je to vlastn∞ logickΘ. Cel² ₧ivot trßvφ ve tm∞, jejich podzemnφ chodby dosahujφ dΘlky mnoha set metr∙.

      Na niΦenφ termitiÜ¥ se kdysi podφleli p∙vodnφ obyvatelΘ Austrßlie. Ti vyhledßvali podobn∞ jako zelenφ pirßtÜtφ mravenci zßsoby potravy ulo₧enΘ kolem krßlovny. Pou₧φvali je jako delikatesy k dochucovßnφ a ko°en∞nφ vlastnφch pokrm∙.

      Dnes jsou nejv∞tÜφmi nep°ßteli chrßn∞n²ch termit∙ paradoxn∞ turistΘ, kte°φ se cht∞jφ podφvat, jak to vypadß uvnit° termitiÜt∞ pod vn∞jÜφ ochrannou krustou. V okam₧iku, kdy odlomφ sebemenÜφ kousek, nßsleduje p°edem prohranß bitva s nep°ßtelsk²mi mravenci a celß kolonie se st∞huje na novΘ mφsto, kde budovßnφ zaΦφnß op∞t nanovo.@

Vladimφr Kroc