Op∞t se vßm budeme sna₧it vysv∞tlit n∞kolik (mo₧nß) nesrozumiteln²ch pojm∙ z internetovΘho slovnφku.

      Server

      Toto slovo odvozenΘ od anglickΘho serve (slou₧it, obsluhovat) b²vß pou₧φvßno ve dvou odliÜn²ch v²znamech.

      Jako server je oznaΦovßn poΦφtaΦ, jeho₧ hlavnφm ·kolem je slou₧it ostatnφm poΦφtaΦ∙m p°ipojen²m do sφt∞. V lokßlnφch sφtφch je zpravidla hlavnφm ·kolem serveru centrßln∞ uchovßvat datovΘ i programovΘ soubory a umo₧nit jejich sdφlenφ vÜem nebo urΦen²m u₧ivatel∙m b²vß proto oznaΦovßn jako souboro-v² server (file server) a je z°izovßn p°edevÜφm proto, ₧e sprßva a hlavn∞ zabezpeΦenφ centrßln∞ uchovßvan²ch dat jsou podstatn∞ lΘpe zvlßdnutelnΘ, ne₧ kdyby byla data rozeseta po mnoha desφtkßch poΦφtaΦ∙ v celΘm areßlu.

      V prost°edφ vφceu₧ivatelsk²ch systΘm∙ a rozlehl²ch sφtφ, jak²m je Internet, se zpravidla funkce jednotliv²ch fyzick²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ tvo°φ pßte° sφt∞, kumulujφ. Znamenß to, ₧e jeden fyzick² poΦφtaΦ poskytuje vφce r∙zn²ch slu₧eb poΦφtaΦ∙m ve vlastnφ i v mnoha vzdßlen²ch sφtφch. Pro jednotlivΘ slu₧by na n∞m musejφ b²t spuÜt∞ny specißlnφ programy, kterΘ zajiÜ¥ujφ jejich provoz. T∞mto program∙m se pak takΘ °φkß servery, ne vÜak ji₧ ve smyslu fyzickΘho poΦφtaΦe, ale b∞₧φcφho slu₧ebnφho programu (procesu), kter² se starß o zabezpeΦenφ konkrΘtnφ slu₧by nap°φklad provozu serveru pro hypertextov² systΘm www (World Wide Web). Na typickΘm uzlovΘm poΦφtaΦi Internetu pak b∞₧φ zßrove≥ procesy (servery) zajiÜ¥ujφcφ n∞kolik dru-h∙ slu₧eb (DNS Domain Name System, e-mail, FTP File Transfer Protocol, www atd.).

      Klient-server

      Architektura klient-server je oznaΦenφ zp∙sobu skladby v²poΦetnφho systΘmu, kter² sestßvß z v²konnΘho centrßlnφho poΦφtaΦe a osobnφch poΦφtaΦ∙ zapojen²ch s nφm do sφt∞ v roli inteligentnφch terminßl∙, a zßrove≥ i oznaΦenφ nßvrhu a realizace program∙ pro zpracovßnφ dat, uzp∙soben²ch pro tuto skladbu v²poΦetnφho systΘmu.

      Klient-server je historicky t°etφ zp∙sob skladby v²poΦetnφho systΘmu, kterΘmu p°edchßzely dva odliÜnΘ medoly terminßlovß sφ¥ a lokßlnφ sφt∞ LAN (Local Area Network).

      U terminßlovΘ sφt∞ jsou vÜichni u₧ivatelΘ p°ipojeni k centrßlnφmu poΦφtaΦi pomocφ jednoduchΘho terminßlu, schopnΘho pouze p°edßvat znaky napsanΘ na klßvesnici do poΦφtaΦe a zobrazovat p°ichßzejφcφ odezvu v podob∞ °ßdkovΘho znakovΘho v²stupu Φi jednoduchΘ grafiky. VeÜkerß zßt∞₧ souvisejφcφ s provozem aplikace, vΦetn∞ komunikace s u₧ivatelem, v tomto p°φpad∞ le₧φ na centrßlnφm poΦφtaΦi.

      U lokßlnφch sφtφ, jejich₧ nßstup vyvolal po₧adavek po mo₧nosti komunikace a skupinovΘm zpracovßvßnφ dat pomocφ nov∞ rozÜφ°en²ch a znaΦn∞ v²konn²ch osobnφch poΦφtaΦ∙, je situace p°esn∞ opaΦnß. VeÜkerß re₧ie provozu aplikace je na jednotliv²ch osobnφch poΦφtaΦφch a centrßlnφ poΦφtaΦ (file server) zajiÜ¥uje pouze mo₧nost p°φstupu a sdφlenφ spoleΦn²ch soubor∙. Takov² model sice odlehΦuje centrßlnφ poΦφtaΦ od vlastnφho provßd∞nφ aplikacφ, ale zase jej a zejmΘna komunikaΦnφ kanßly znaΦn∞ zat∞₧uje velk²mi objemy p°enßÜen²ch dat p°i sdφlenφ disk∙ na centrßlnφm serveru.

      Vznik architektury klient-server si v podstat∞ vynutil po₧adavek provozovat aplikace "na dßlku" v prost°edφ rozsßhl²ch sφtφ, kde nenφ technicky mo₧nΘ dosahovat v pot°ebnΘ mφ°e takov²ch kapacit pro p°enos dat jako u lokßlnφch sφtφ. Zßkladem tΘto architektury je rozd∞lenφ aplikace na dva samostatnΘ moduly klientskou a serverovou Φßst. Klientsk² modul aplikace b∞₧φ na stanici sφt∞ (osobnφm poΦφtaΦi) a zajiÜ¥uje veÜkerou komunikaci s u₧ivatelem a p°φpadnΘ lokßlnφ p°edzpracovßnφ dat (nap°φklad kontrolu sprßvnosti zadßvan²ch hodnot), a potΘ je odesφlß modulu server b∞₧φcφmu na centrßlnφm poΦφtaΦi, kter² se starß o jejich bezpeΦnΘ ulo₧enφ a centrßlnφ Φi na re₧ii poΦφtaΦe nßroΦn∞jÜφ zpracovßnφ (nap°φklad indexovßnφ databßzφ a vyhledßvßnφ v nich).

      E-mail
      (electronic mail)

      Elektronickß poÜta (electronic mail, e-mail) je jednou ze zßkladnφch sφ¥ov²ch aplikacφ a pro svΘ u₧ivatele p°edstavuje mo₧nost rychle, a p°itom velmi levn∞ komunikovat s dalÜφmi lidmi po celΘm sv∞t∞.

      Oproti klasickΘ poÜt∞, kterou lidstvo pou₧φvß ji₧ nejedno stoletφ, mß jejφ elektronickß obdoba dv∞ ji₧ zmφn∞nΘ v²hody: je nesrovnateln∞ rychlejÜφ elektronick² dopis je doruΦen do schrßnky adresßta b∞hem n∞kolika minut a₧ hodin a jeho odeslßnφ jako takovΘ je pro u₧ivatele Internetu zdarma, respektive je hrazeno v rßmci pauÜßlnφho poplatku za pronßjem schrßnky, bez ohledu na poΦet odeslan²ch a p°ijat²ch zßsilek.

      Samotn² princip fungovßnφ a pou₧φvßnφ e-mailu je velmi jednoduch². Elektronick² dopis nenφ nic jinΘho ne₧ textov² dokument ulo₧en² v poΦφtaΦi (nejΦast∞ji napsan² v textovΘm editoru), opat°en² (samoz°ejm∞ poΦφtaΦovou) adresou adresßta a odesilatele. Ta se sklßdß ze jmΘna schrßnky (·Φtu) adresßta a adresy (domΘnovΘho jmΘna) poΦφtaΦe, na n∞m₧ mß adresßt svoji schrßnku. JmΘno ·Φtu si p°itom u₧ivatel sφt∞ volφ sßm (systΘm pouze p°edepisuje, jakΘ znaky je mo₧nΘ pou₧φt a jakΘ nikoliv), tak₧e m∙₧e obsahovat jak p°ezdφvku Φi zkratku jmΘna, tak t°eba p°epis plnΘho jmΘna svΘho majitele. DomΘnovΘ jmΘno cφlovΘho poΦφtaΦe se sklßdß ze jmΘna poΦφtaΦe a n∞kolika ·rovnφ jmen domΘn, kterΘ reprezentujφ jeho sprßvnφ zaΦlen∞nφ do p°φsluÜnΘ podsφt∞. Nap°φklad tabor.ta.jcu.cz je adresa poΦφtaΦe Tßbor (tabor) v domΘn∞ tßborskΘ katedry zem∞d∞lskΘ fakulty (ta) JihoΦeskΘ univerzity (jcu) v ╚eskΘ republice (cz). Adresa je od jmΘna odd∞lenß znakem @(zavinßΦ), kter² se Φte v angliΦtin∞ jako p°edlo₧ka at (na), co₧ odpovφdß jeho v²znamu jako odd∞lovaΦe, tak₧e se m∙₧ete setkat s tφm, ₧e adresu webmaster@ta.jcu.cz vßm nadiktujφ jako "webmaster at ta.jcu.cz". Dopis p°ipraven² k odeslßnφ je pomocφ poÜtovnφho programu (e-mail klienta) odeslßn z vaÜeho poΦφtaΦe na "vßÜ" poÜtovnφ server (uzlov² poΦφtaΦ Internetu, na n∞m₧ mßte svou schrßnku pro e-mail), kter² jej prost°ednictvφm dalÜφch poÜtovnφch server∙ odeÜle poΦφtaΦi, na kterΘm mß schrßnku adresßt.

      Fakt, ₧e se stßle jednß o princip zasφlßnφ zßsilek do poÜtovnφch schrßnek jako u klasickΘ poÜty, d∞lß spolu se zmφn∞nou rychlostφ z e-mailu tΘm∞° ideßlnφ komunikaΦnφ prost°edek pro vy°izovßnφ mnoha zßle₧itostφ. Nestane se toti₧ jako u telefonovßnφ, ₧e osobu, kterou chcete kontaktovat, nezastihnete jejφ schrßnka je toti₧ k dispozici 24 hodin denn∞, a naopak onen Φlov∞k nenφ neustßle vytrhovßn a vy°izuje tyto zßle₧itosti v Φase, kter² je pro n∞j nejp°φhodn∞jÜφ. Krom∞ toho je pomocφ elektronickΘ poÜty mo₧nΘ poslat automaticky stejn² dopis na vφce r∙zn²ch adres, nebo stejn∞ jako do klasickΘho dopisu p°ilo₧it nap°φklad fotografii (samoz°ejm∞ digitalizovanou) Φi jak²koliv jin² soubor.

      Pro vyu₧φvßnφ internetovΘ elektronickΘ poÜty jsou zapot°ebφ t°i zßkladnφ v∞ci: p°φstup do Internetu nebo k poΦφtaΦi do n∞j p°ipojenΘmu, schrßnka (u₧ivatelsk² ·Φet) na poÜtovnφm serveru a nakonec vhodn² poÜtovnφ program.

Jan ╚ßp @