Zatφm je bohu₧el smutnou skuteΦnostφ, ₧e pokud se toulßme po Φesk²ch strßnkßch, kterΘ nejsou zrovna na serveru poskytovatele, k n∞mu₧ jsme p°ipojeni, naÜe data putujφ p°es p∙lku Evropy, v horÜφm p°φpad∞ sv∞ta. Asi nejobvyklejÜφ trasou je osa Praha-Amsterodam-Stockholm-(Vφde≥)-Praha, v druhΘm p°φpad∞ se informace dvakrßt podφvajφ p°es oceßn. Je to tφm, ₧e mezi naÜimi poskytovateli a₧ donedßvna neexistovalo ₧ßdnΘ propojenφ; a tak vzdychßme nad pomalostφ linek a p°itom je (zvlßÜt∞ ty mezinßrodnφ) celkem zbyteΦn∞ p°et∞₧ujeme.

      O v²chodisku z tΘto situace se u₧ dlouhou dobu diskutuje. Je jφm z°φzenφ peeringov²ch smluv mezi jednotliv²mi providery a zbudovßnφ spoleΦnΘho nßrodnφho internetovΘho uzlu. Na tyto projekty jsme se zeptali jednatele firmy Luko (je₧ zalo₧ila sφ¥ Czech-Net), Richarda Kozy. V nedßvnΘ dob∞ firma zrealizovala propojenφ se sφt∞mi Cesnet a GTS.

      Nejprve by bylo nutnΘ vysv∞tlit, o Φem vlastn∞ budeme hovo°it co je to peering?

      Peering je slovo cizφ, kterΘ se dost komplikovan∞ p°eklßdß, stejn∞ jako v∞tÜina pojm∙, kterΘ v tΘto oblasti existujφ. Opisem by se dalo °φci, ₧e peering je v podstat∞ propojenφ dvou nebo n∞kolika sφtφ v urΦitΘm p°φpojnΘm bod∞ v rßmci n∞jakΘho ·zemφ. To znamenß, ₧e se nap°φklad propojφ dv∞ ΦeskΘ sφt∞, a to jim umo₧nφ rychlou vzßjemnou komunikaci, ani₧ by musela b∞₧et p°es polovinu sv∞ta nebo Evropy, p°es jejich zahraniΦnφ konektivitu.

      Ono peering lze vztßhnout na, °ekl bych, ·rove≥ nßrodnφ, jako je te∩ NIX, kter² bude fungovat jako nßrodnφ peeringovΘ centrum, v n∞m₧ se setkajφ vÜichni velcφ provide°i z ╚eskΘ republiky. Ti si sem p°ivedou linky a tudy bude probφhat jejich vzßjemnß komunikace. Anebo potom na ·rovni mezinßrodnφ, p°φkladem je t°eba stockholmsk² GIX, kter² slou₧φ spφÜ jako evropskΘ v²m∞nnΘ centrum, tam se setkßvajφ velkΘ evropskΘ sφt∞.

      Od zßm∞ru k podepsßnφ prvnφch peeringov²ch smluv u nßs ub∞hla dlouhß doba. Co brßnφ realizaci, proΦ to trvß tak dlouho?

      No, trvß to dlouho z "politick²ch d∙vod∙", pokud uvedeme politickΘ d∙vody v uvozovkßch. Proto₧e technicky tomu nebrßnφ samoz°ejm∞ nic. Technicky je to v podstat∞ zßle₧itost zavΘst n∞kam linku, posadit tam router, nastavit jej, a spojenφ m∙₧e zaΦφt fungovat. Politicky je to problΘm z toho d∙vodu, ₧e firmy, kterΘ tady byly od zaΦßtku Cesnet, Eunet kterΘ s Internetem zaΦaly, a kterΘ se dnes honosφ tφm, ₧e majφ nejv∞tÜφ zßkladnu webov²ch zdroj∙, proto₧e o nic jinΘho tam nejde, tvrdφ, ₧e nemajφ zßjem uzav°φt dohodu s jinou sφtφ z toho d∙vodu, ₧e ta druhß sφ¥ by zφskala nep°im∞°enou v²hodu. V²hoda spoΦφvß v tom, ₧e jejich zßkaznφci by m∞li rychl² p°φstup ke zdroj∙m, kterΘ jsou t°eba v Eunetu, a naopak, ₧e zßkaznφci, kte°φ jsou v Eunetu, by nem∞li co z tΘ druhΘ sφt∞ zφskßvat. Jß si myslφm, ₧e toto je nßzor, kter² mohl platit p°ed p∙l rokem, mohl platit jeÜt∞ tak p°ed Φtvrt rokem, ale te∩ se u₧ pomaliΦku ten rozdφl smazßvß. I zdroje menÜφch sφtφ zφskßvajφ urΦitou informaΦnφ hodnotu a za Φtvrt nebo p∙l roku argumentace v tomto smyslu u₧ nebude mφt v²znam.

      KterΘ smlouvy u₧ byly uzav°enΘ?

      Dnes to vypadß tak, ₧e t°eba naÜe spoleΦnost mß uzav°enou dohodu s Cesnetem. Ale na zßklad∞ standardnφho suprevidingu to znamenß, ₧e si tu linku od nich vlastn∞ kupujeme za dost t∞₧k² penφze. Potom mßme dohodu s GTS, co₧ je taky provider, s tφm, ₧e a₧ do okam₧iku, kdy se propojφme v NIXu, vyu₧ijeme jak my, tak GTS sv²ch linek k Cesnetu pro rychlou komunikaci.

      Pokud vφm, NIX se u₧ fyzicky zaΦφnß budovat a jsou tam i podepsanΘ urΦitΘ dohody, kterΘ zatφm nebyly medißln∞ prezentovßny.

      Firma Luko je poskytovatelem p°ipojenφ na Internet. V Φem vidφÜ budoucnost tohoto oboru podnikßnφ?

      Poskytovßnφ slu₧eb Internetu je pot°eba rozliÜit do dvou zßkladnφch kategoriφ. Prvnφ je takovΘ to holΘ poskytnutφ slu₧by, to znamenß zajiÜt∞nφ p°φstupu pro zßkaznφka. Druhß zßle₧itost je poskytnutφ slu₧eb s Internetem souvisejφcφch, co₧ u₧ dneska znamenß nejenom pronßjem prostoru pro www strßnky nebo pro z°izovßnφ webov²ch server∙, ale spφÜ zßle₧itosti typu vytvo°enφ webov²ch server∙, tvorby aplikacφ, kterΘ m∙₧ou p°φmo na Internetu, tedy na www slu₧b∞ fungovat. A potom konzultace, instalace tedy zavedenφ Internetu do zßkaznickΘ lokßlnφ sφt∞ bez toho, aby se zßkaznφk musel nauΦit TCP/IP protokol a mene₧ovat si samotn² systΘm. Prost∞ bude to zßle₧itost spφÜe takovΘho outsorcingu. Äe oni si najmou nßs, jako spoleΦnost, kterß tyto slu₧by poskytuje, abychom jim je zajistili, a nebudou mφt zßjem si to sami spravovat. Tak₧e to jsou dv∞ kategorie slu₧eb Internetu a spφÜe druhß zaΦne nab²vat na d∙le₧itosti.

      UrΦit∞ mßÜ zkuÜenosti s kvalitou naÜφ sφt∞; jak vidφÜ vyhlφdky na uplatn∞nφ takov²ch technologiφ jako je telefonie po Internetu, v∞tÜφ multimedißlnφ zatφ₧enφ? Je to v∙bec ta sφ¥ schopna obhospoda°it?

      No, pokud mluvφme o telefonovßnφ po Internetu, prakticky se to dß vyzkouÜet, funguje to. My sami to t°eba ve firm∞ nebo v naÜφ sφti ne lokßlnφ, ale na Czech-Netu mezi jednotliv²mi uzly, provozujeme. Je to v₧dycky dßno zßt∞₧φ; jß si myslφm, ₧e dokud nebudou v Evrop∞ vÜechny linky b∞₧n∞ na dvou a vφce megabitech, masovΘ nasazenφ tΘto technologie nemß v²znam. V₧dycky to bude zßle₧itost jednotlivc∙ nebo uzav°en²ch skupin, kdy t°eba v rßmci sφt∞ Czech-Net bude mφt firma p°ipojenφ v Praze a p°ipojenφ v Brn∞ a budou si telefonovat p°es naÜi sφ¥, pou₧φvat ji vlastn∞ jako intranet. V celosv∞tovΘm m∞°φtku to bude mφt v²znam a₧ zaprvΘ od nßs do Evropy a za druhΘ v Evrop∞ ta pßte° bude dostateΦn∞ v²konnß.

      Tv∙j nßzor na p°etφ₧enost linek u nßs?

      P°etφ₧enost sφt∞ ono je to dßno tφm, ₧e telekomunikaΦnφ okruhy jako takovΘ jsou hrozn∞ drahΘ. Nakupovat si pronajat² okruh od Telecomu, kter² mß na to dneska monopol, myÜleno pronajat² okruh do zahraniΦφ, je tak nßkladnß zßle₧itost, ₧e ceny za Internet budou relativn∞ vysokΘ. A tudφ₧ nebude tolik firem, kterΘ budou vyu₧φvat p°ipojenφ pevnou linkou, ale budou zase jenom dial-up, tak₧e p°φjmy provider∙ nebudou tak vysokΘ, aby si mohli koupit moc velkΘ pßsmo do zahraniΦφ. U vÜech poskytovatel∙ by zatφ₧enost linky m∞la z∙stat na takovΘ ·rovni, aby slu₧ba byla kvalitnφ. Ale vytφ₧enost linky se bude pohybovat asi tak kolem padesßti procent, co₧ je rozumnß mφra vzhledem k nßklad∙m. ╪φkß se, ₧e do Üedesßti procent je spoj bez problΘm∙ pr∙chodn². Ale rozhodn∞ nikdy nedojde k tomu, ₧e ka₧d² provider bude mφt takovou kapacitu linky, ₧e vÜichni zßkaznφci ji vytφ₧φ tak na deset procent. To nejde. TakovΘ jsou finanΦnφ podmφnky, kterΘ dneska existujφ.

      V kolika lidech zajiÜ¥ujete slu₧by souvisejφcφ s Internetem?

      K t∞m slu₧bßm. Cht∞l bych jenom °φct, ₧e kdy₧ jsme se po prvnφm lednu p°est∞hovali, tak v podstat∞ celß naÜe spoleΦnost p°eÜla jenom na Internet, na poskytovßnφ slu₧eb Internetu. V tom vidφme naÜe ₧ivobytφ.

      PoΦφtßno t°eba pro nßÜ pra₧sk² uzel, je slu₧ba dnes zajiÜ¥ovßna technicky asi ve Φty°ech lidech, obchodn∞ ve t°ech; plus najφmßme externisty na r∙znΘ prßce typu vytvo°enφ specißlnφch aplikacφ; VGI skripty, Java a podobn∞.

      MßÜ n∞jak² vzkaz pro naÜe Φtenß°e?

      Rßd bych jim °ekl, ₧e p°i vybφrßnφ poskytovatele nenφ pot°eba hled∞t zrovna na to, jestli mß do zahraniΦφ 2Mb nebo 64kb linku. Je spφÜ pot°eba hled∞t na to, jak jsou zßkaznφci toho kterΘho poskytovatele se slu₧bou, kterß je jim poskytovßna, spokojeni. Proto₧e my m∙₧eme na 256kb lince poskytnout stejnou slu₧bu, stejnΘ odezvy do zahraniΦφ jako naÜi konkurenti, kte°φ se honosφ t°eba 1,5Mb, 2Mb linkou, tak₧e technickΘ parametry p°ipojenφ podle mne nehrajφ roli, zßle₧φ na poΦtu u₧ivatel∙, kte°φ jsou na danou linku napojeni. Podle mΘho nßzoru budou hrßt roli spφÜ subjektivnφ pocity klient∙, proto₧e je p°ece nejd∙le₧it∞jÜφ, aby byl zßkaznφk se slu₧bou spokojen.

      Na druhou stranu m∙₧u °φct, ₧e v tΘto oblasti je v souΦasnΘ dob∞ takov² konkurenΦnφ boj, ₧e argumenty se hledajφ ·pln∞ vÜude, i takovΘ, kterΘ pova₧ujeme za nekalou konkurenci. NaÜe spoleΦnost vÜak mß zßjem p°esv∞dΦovat svΘ zßkaznφky spφÜe spolehlivostφ a kvalitou slu₧eb (sv²mi referencemi), ne₧ n∞jakou hrou se slovφΦky.

Pro i4U MarkΘta Ci≥kovß @