B²vala jedna pφsniΦka: V naÜφ kancelß°i nejlepÜφ se kafe va°φ, to °φkß i sßm soudruh °editel. UrΦit∞ ji znßte. A urΦit∞ taky znßte tohle: N∞kam p°ijdete a prvnφ dotaz obvykle znφ: DßÜ si kafe? Nejste-li zap°φsßhl²m nep°φtelem ΦernΘho moku Φi nebrßnφ-li vßm v tom zdravφΦko, pak nejspφÜ k²vnete. Hostitel tedy do hlinφkovΘ konvice nalije vodu, Ükrtne sirkou, uchopφ hrnek a vsype do n∞j kßvu znaΦky znßmΘ z televiznφ reklamy (o to, jak je umletß, se moc, spφÜ v∙bec, nestarß) a po krßtkΘ konverzaci odskoΦφ s omluvou do kuchyn∞, kde vroucφ vodu nalije do hrnku. A pak p°inese Φeskou, jinde nevφdanou variantu tohoto nßpoje, jen₧ se jinak pije po celΘm sv∞t∞.

      Zp∙sob, jak²m se u nßs mo₧nß by se sluÜelo °φct bohu₧el ji₧ po lΘta pije kßva, nßm moc slßvy nep°inßÜφ. Toti₧ pardon, kafe. Pak mo₧no v restauraci, pod cedulφ "Va°φme 7gr kßvu" spat°it nezkuÜenΘ zahraniΦnφ turisty, jim₧ pingl bez sl∙vka varovßnφ p°inese "turka". NeÜ¥astnφci p°i pohledu na Üßlek pozdvihnou oboΦφ, ned∙v∞°iv∞ okusφ a pak hlavn∞ nenßpadn∞ lovφ z mezizubnφch prostor drobky nedomletΘ kßvy kvality standard. Co si budeme vyklßdat, jsou na zem∞kouli mφsta (a je jich hodn∞), kde majφ kulturu p°φpravy kßvy ji₧ po staletφ za₧itou, a ΦeskΘ barbarstvφ dokß₧e mΘn∞ odolnΘ jedince p°ivΘst na pokraj zoufalstvφ. Ale abych nebyl p°φliÜ p°φkr²; za poslednφch pßr let se i v naÜich "podnicφch ve°ejnΘho stravovßnφ" pouΦili, a neb²vß ji₧ problΘm poruΦit si espresso (i kdy₧ leckde je to kßva p°ekapßvanß), Φi v nßpojovΘm lφstku najφt kßvy vÜelik²ch exotick²ch nßzv∙ a ingrediencφ. Doma to ale v∞tÜinou d∞lßme "postaru", tak, jak vylφΦeno ·vodem. P°esto₧e leckterΘ domßcnosti jsou vybaveny "kapadlem", ba i strojky na "preso" r∙zn²ch systΘm∙ se najdou. Musφm se vÜak s uzard∞nφm p°iznat, ₧e obΦas, tu a tam, n∞kdy, spφÜ vφc ne₧ mφ≥, si onoho pov∞stnΘho "turka" Φi "nesku" p°esto uklohnφm. Ona toti₧ p°φprava kapanΘho, presovanΘho, nato₧ n∞kterΘho exotickΘho kafφΦka jest nesrovnateln∞ nßroΦn∞jÜφ, nejen na Φas.

      A tak si alespo≥ Φtu na webov²ch strßnkßch, co vÜechno se dß s kßvou ud∞lat, a tu vÜelikΘ chut∞ si p°edstavuji a slibuji si, ₧e "to urΦit∞ n∞kdy zkusφm". Ale znßte to. N∞kam p°ijdete a prvnφ dotaz obvykle znφ: DßÜ si kafe...?

      Kßva je v zemφch koruny ΦeskΘ znßma u₧ vφce ne₧ 350 let. Prvnφm, kdo se o kßv∞ zmφnil, byl He°man ╚ernφn, jen₧ se roku 1598 vydal s KryÜtofem Harantem z Pol₧ic do Ca°ihradu. V roce 1645 pak sepsal pam∞ti a na kßvu nezapomn∞l. Prvnφ kßvovß zrna se dostala do naÜich zemφ ·dajn∞ roku 1683, kdy byl Turek u Vφdn∞ pora₧en na hlavu a cφsa°Ütφ uko°istili mno₧stvφ pytl∙ s kßvou. Do ╚ech ji pr² odtamtud dovezl KaÜpar Kaplφ° ze Sulevic, p°i oblΘhßnφ Vφdn∞ cφsa°∙v zßstupce.

      Kßva b²vala luxusnφ, velmi drahΘ zbo₧φ z dovozu, kterΘ si o v²znamn²ch p°φle₧itostech dop°ßvali opravdu jen zßmo₧nφ lidΘ, ba i jako lΘk se u₧φvala. Prodßvala se zelenß a pra₧ila se a₧ doma.

      Praha se s kßvou jaksi ve v∞tÜφm m∞°φtku seznßmila a₧ zaΦßtkem 18. stoletφ. Ji₧ r. 1688 pr² pra₧sk² magistrßt dostal ₧ßdost o povolenφ otev°φt kavßrnu, ale osud ₧ßdosti nenφ znßm. V Jind°ichov∞ Hradci prodßval nßpoj z pra₧enΘ kßvy ji₧ dva roky p°ed koncem 17. stoletφ dnes bezejmenn², tehdy pok°t∞n² Turek. V LitomyÜli dokonce tvrdφ, ₧e dvacet let p°edtφm byla kßva mezi m∞Ü¥anstvem b∞₧nou v∞cφ.

      Prvnφm, o kom se opravdu bezpeΦn∞ vφ, ₧e u nßs prodßval uva°enou kßvu, byl jist² Arab, mo₧nß takΘ ArmΘn, nebo snad obojφ. Jeho jmΘno a navφc jeÜt∞ letopoΦty majφ v pramenech n∞kolik podob: Ji°φ Deodatus (Φi snad Theodato) z DamaÜku/Damascenus/ /Damajßn. PφÜe se o n∞m takΘ pod p∙vodnφm jmΘnem Georgos Hatalßh el DamÜki. Chodil pr² po m∞st∞ od∞n v orientßlnφ Üat a nabφzel kßvu kolemjdoucφm. Otev°el si takΘ stßlou "kafφrnu". Provozoval ji od prvnφch let 18. stoletφ, snad od roku 1700. Pr² to bylo v pra₧skΘ Karlov∞ ulici, v dom∞ U zlatΘho hada. Mo₧nß ale takΘ v maliΦkΘm p°φstavku, vklφn∞nΘm do rohu ZlatΘho hada, blφ₧ k mostu, jen₧ se r. 1725 jmenoval U dvou Arab∙. To vypadß pravd∞podobn∞, ale kdo byl ten druh²...? (Tenhle roh Karlovy a LiliovΘ je v²znamn² i z dalÜφ, tΘ₧ "kulturnφ" p°φΦiny: roku 1907 si v prot∞jÜφm dom∞ zvanΘm U modrΘ Ütiky otev°el prvnφ stßl² biograf pan Dismas èlambor, zvan² Ponrepo.)

      Jin² p°φb∞h uvßdφ, ₧e Deodatus U zlatΘho hada bydlel a p°ed domem m∞l stßnek; "kamennou" kavßrnu otev°el pr² a₧ pozd∞ji, za °ekou, v dom∞ U T°φ pÜtros∙, na konci Karlova mostu. Toto mφsto je velmi blφzko toho, je₧ uvßdφ jeÜt∞ jinß verze: kavßrnφk-pr∙kopnφk se "zßhy vypracoval" a po roce 1714 (?) se s "kafφrnou" od Klementina p°est∞hoval na Malou Stranu, prßv∞ pod mosteckou v∞₧ do b²valΘho peka°skΘho krßmu. Brzy jej nßsledovali dalÜφ kavßrnφci a nejv∞tÜφ rozkv∞t pitφ kßvy nastal v devatenßctΘm stoletφ, kdy se pitφ vonnΘho v²luhu pra₧en²ch semen n∞kterΘho z druh∙ kßvovnφku stalo b∞₧nou dennφ zßle₧itostφ.

      Je ale mo₧nΘ, mo₧nß velmi velmi pravd∞podobnΘ, ba tΘm∞° jistΘ, ₧e to je vÜechno historickß m²lka, vzniklß neznßmo jak, a ₧e nßÜ mil² Deodatus se jako kavßrnφk zavedl hned U t°φ pÜtros∙ r. 1714. A asi ani nebyl prvnφ, neb existuje ·Φet za malostranskΘ kavßrenskΘ stoly u₧ z r. 1708.

      S kßvou se brzy seznßmil takΘ Φesk² venkov. Na prodej kßvy, tedy lΘku, musel mφt kupec extra potvrzenφ od mφstnφho dochtora, jen₧ ji p°edepisoval t°ebas nemocn²m, jim₧ se po husiΦce s knedlφΦkem a zelφΦkem, bohat∞ zalitΘ piviΦkem, klφ₧ila oΦiΦka... Nep°ehlΘdl ji ani vlastenec z DobruÜky, pan Hek, ba i do novin ji vrazil.

      Kladn² vztah k ΦernΘ kßv∞ m∞li i farß°i, kte°φ rozumn∞ usoudili, ₧e pro jejich oveΦky bude lΘpe, kdy₧ podlehnou kßv∞ a vymanφ se ze spßr∙ ko°alek (sladk²ch i mocn²ch). Svoji osv∞tovou kampa≥ vedli p°φmo jako souΦßst kßzßnφ, leΦ se st°φdav²m ·sp∞chem. Zabraly toti₧ spφÜe dßmy, pßnovΘ z∙stali v∞rni nßpoj∙m mu₧n∞jÜφm.

      NaÜli se samoz°ejm∞, jak u₧ to b²vß, nep°ejnφci, kte°φ proti novince brojili. Kßv∞ p°isuzovali nep∞knΘ vlastnosti: oslabuje nervy, p∙sobφ hemoroidy, deprese, Φi t°as rukou. NaÜt∞stφ neusp∞li a kßva se vydala na triumfßlnφ cestu nejen Φesk²m sv∞tem. Neb²t jφ, nebyly by ani kavßrny, a kdy₧ to tak domyslφm ·pln∞, kde by jinak byla Φeskß nejen modernφ kultura?

      V kavßrnßch se toti₧ ₧ilo, zaklßdaly se skupiny, vedly se spory, ba se p°φmo tvo°ilo. T°eba kavßrna U èoch∙. Ta byla tam, kde je dnes pivnice U ZlatΘho tygra v Husov∞, tehdy DominikßnskΘ ulici. Chodil tam Tyl, Mßcha a takΘ Sabina, kter² ji Φasto st°φdal s Fastrovou kavßrnou ve Svatovßclavsk²ch lßznφch.

      Na v∞Φnost odeÜla takΘ kavßrna Union. Ta sφdlila a₧ do roku 1949 v prvnφm pat°e domu zvanΘho kdysi U Krucifixu, na rohu Nßrodnφ a PerÜt²na. Na jejφm hrob∞ dnes stojφ hr∙zn² "palßc" Albatros. Unionka byla kvasnou nßdobou, kde svoji stopu zanechal snad ka₧d², kdo na velmi, velmi ÜirokΘm p°elomu 19. a 20. stoletφ v ΦeskΘm ve°ejnΘm ₧ivot∞ n∞co znamenal. HanebnΘ je tΘ₧ zmizenφ starΘ MalostranskΘ kavßrny, stejn∞ jako Slavie, je₧ se stala Unionkou pro um∞lce, kte°φ tehdy nejspφÜ netuÜili, ₧e n∞kte°φ z nich se za deset, dvacet let stanou politiky.

      Kde jsou vlastn∞ poΦßtkovΘ kßvy? Tvrdφ se, ₧e jejφ kolΘbka le₧φ kdesi v etiopsk²ch horßch (v oblasti Kaffa odtud nejspφÜ nßzev), v S·dßnu, Φi snad v Angole nebo Mosambiku na jihu Afriky. Kßvovnφk (je znßmo n∞kolik desφtek jeho druh∙) je nφzk² ke° Φi strom, ve vhodnΘm klimatu stßle zelen². Kvete bφl²mi, p°φjemn∞ vonφcφmi kv∞ty. Plodem je bobule podobnß velikostφ, tvarem a barvou t°eÜni, v plnΘ zralosti barvy viÜ≥ovΘ. Uvnit°, pod slupkou a sladkou du₧inou, je tuhß blßna, kterß skr²vß obvykle dv∞ Üediv∞ zelenß semena. To "obvykle" je zde namφst∞; stßvß se, ₧e jedna polovina plodu zakrnφ a druhß doroste kulovitΘho tvaru. Tomu se pak °φkß "perlovΘ".

      Dnes se p∞stujφ p°evß₧n∞ odr∙dy druhu Coffea arabica a pak jeÜt∞ v menÜφm mno₧stvφ odoln∞jÜφ, ale mΘn∞ kvalitnφ Coffea liberica a Coffea robusta. U sl∙vka "arabica" se trochu pozastavφm: èvΘdsk² botanik Carl LinnΘ mu dal druhovΘ jmΘno "arabsk²", p°esto₧e do arabsk²ch zemφ se dostal teprve dovozem.

      O tom, jak se kßvovnφku zmocnilo lidstvo, koluje n∞kolik pov∞stφ. Prvnφ pravφ, ₧e u₧ ve 14. stoletφ jist² Omar pomocφ odvaru k kßvov²ch zrn vylΘΦil mnohΘ nemocnΘ, ba i princeznu, se kterou se pozd∞ji o₧enil. Byl pak prohlßÜen za svatΘho.

      Druhß pov∞st mß sice rozmarn² zaΦßtek, ale konΦφ pragmaticky: v Etiopii byl pasßΦek koz, jeho₧ stßdo s obstaro₧nφm kozlem v Φele po po₧itφ bobulφ neznßmΘho ke°e vyvßd∞lo nezvyklΘ lumpßrny. Okusil tΘ₧ a zjistil, ₧e plody majφ moc zahnat ·navu a ospalost. Doslechl se o tom opat jednoho klßÜtera a odvar z kßvovnφku podßval brat°φm, kte°φ p°i dlouh²ch modlitbßch usφnali. (Tento p°φb∞h, i s obrßzkem veselΘ koziΦky, je k mßnφ takΘ na www.illuminatus.com/fun/agogo, kde sφdlφ on-line Φasopis, v∞novan² sv∞tu kßvy). Existujφ dokonce historky, kterΘ p°isuzujφ kßv∞ p°φmo biblick² p∙vod. P°φklad? Tak t°eba Ezau m∞l prodat svß prßva prvorozenΘho za hrnek kßvy.

      Seri≤znφ v∞deckΘ prameny podobnΘ vyprßv∞nky okßzale ignorujφ a uvßd∞jφ toto:

      Kßvu znali sta°φ ArabovΘ ji₧ v 9. stoletφ, zmi≥uje se o nφ takΘ starov∞k² lΘka° Avicena (Ibn Sφnß) na p°elomu 10. a 11. stoletφ. Z Etiopie HabeÜanΘ kßvu nep∞stovali, brßnily jim v tom k°es¥anskΘ p°edpisy ji p°ivezli ArabovΘ do Jemenu. Odtamtud se pr² kßvovnφk dostal prost°ednictvφm Holan∩an∙ na Jßvu a jinou cestou takΘ do Indie. Na Cejlon p°ivezli kßvu Portugalci. PoΦßtkem 18. stoletφ se ·dajn∞ objevil kßvovnφk v amsterodamskΘ botanickΘ zahrad∞ (v Praze pr² ji₧ roku 1698 v jezuitskΘm sklenφku, heΦ!) a odtud pak odjel na Surinam. Tato cesta p°es Atlantik stßla u zrodu p∞stovßnφ kßvy v Ji₧nφ Americe. Potom kßvovnφk cestoval na Martinique a do francouzskΘ Guyany. Odtud je u₧ jen kousek do Brazφlie.

      Ta vd∞Φφ za sv∙j nejv∞tÜφ exportnφ artikl tomu, co Φasto stßlo za mnoha jin²mi objevy a v∙bec historick²mi udßlostmi, je₧ m∞nily sv∞t, toti₧ chtφΦi. Man₧elka guyanskΘho guvernΘra pr² pro₧ila milostn² romßnek s pohledn²m brazilsk²m oficφrkem a byla z°ejm∞ nav²sost spokojena. Riskla to toti₧ a i kdy₧ byl v²voz kßvy z francouzsk²ch dr₧av trestßn smrtφ odm∞nou za skv∞lΘ slu₧by dostal viln² lajtnant n∞kolik kßvov²ch semen. To se pr² p°ihodilo v roce 1727.

      Kolem kßvy se v∙bec d∞ly v∞ci. ObΦas byla zakßzßna, nap°φklad v Mekce, zaΦßtkem 16. stoletφ. LidΘ pr² po nφ "pßchali drobnou trestnou Φinnost, najm∞ v²tr₧nictvφ". Byly zav°eny kavßrny a kßva zniΦena. Tresty za p°ekroΦenφ zßkazu byly orientßlnφ: vystavenφ ve°ejnΘmu posm∞chu jφzdou na oslu Φi baÜtonßda. Zßkaz ale dlouho nevydr₧el. Netrvalo dlouho a nov², jeÜt∞ drastiΦt∞jÜφ zßkaz si vymohli kn∞₧φ. Zjistili toti₧, ₧e mohamedßni najeli na systΘm "samß kßva a ₧ßdn² nßbo₧enstvφ", a proto si u velkovezφra vymohli zßkon, kter² p°isti₧en²m vyznavaΦ∙m kofeinu hrozil promptnφm utopenφm.

      Jinde, zejmΘna v Evrop∞, se kßva takΘ obΦas znelφbila. Reptavφ EvropanΘ toti₧ vedli v kavßrnßch r∙znΘ velezrßdnΘ °eΦi a vrchnost na to pochopiteln∞ hled∞la s nelibostφ. T°eba anglick² krßl Karel II. poruΦil v roce 1675 zav°φt vÜechny kavßrny. Pr² tam kvasila revoluce...

      Zajφmavß v∞c se udßla takΘ ve èvΘdsku: v p∙li 18. stoletφ tam spolu vedli ostrΘ p∙tky zastßnci Φaje a kßvy, p°edhazovali si neuv∞°itelnΘ. Krßl Gustav III. osvφcen∞ p°ipadl na mo₧nost °eÜenφ sporu. Dozv∞d∞l se, ₧e jistφ brat°i, a pozor! dvojΦata!, byli odsouzeni k smrti. Dostali milost, ovÜem pod podmφnkou, ₧e budou denn∞ pφt; jeden konev kßvy, druh² stejnΘ mno₧stvφ Φaje. LΘka°i je bedliv∞ sledovali a m∞°ili vÜe, co tehdy um∞li. Jen₧e brat°i ne a ne um°φt. P°e₧ili svΘ soudce, profesory, ba i krßle. Nakonec, ve t°iaosmdesßti, um°el ten Φajov². Jak dlouho jej p°e₧il kafa°, nenφ znßmo. Docela by m∞ zajφmalo, jak personßl uhlφdal, aby se brßchovΘ tu a tam nevym∞nili...

      Od romßnku mladΘho Brazilce s milostivou panφ guvernΘrovou uplynula staletφ. Latinskß Amerika se stala rßjem p∞stovßnφ kßvy a kßva jednou z nejv²znamn∞jÜφch komodit na sv∞tov²ch plodinov²ch burzßch. Mezi p∞stiteli vede samoz°ejm∞ stßle Brazφlie. Od SΦo Paula k rovnφku, a samoz°ejm∞ i dßle stejn²m sm∞rem, je podnebφ kßvovnφku velmi p°φznivΘ. Mezi v²znamnΘ producenty se °adφ dßle celß St°ednφ Amerika a₧ na sever po Mexiko, nelze zapomenout ani na karibskΘ ostrovy.

      Mate°sk² kontinent Afrika takΘ kßvovnφkov²mi plantß₧emi neÜet°φ. Nejv∞tÜφm producentem kßvy je Pob°e₧φ slonoviny. Na Madagaskaru je nejji₧n∞jÜφ hranice p∞stovßnφ kßvovnφku. Kßva se toti₧ p∞stuje do 20? zem∞pisnΘ Üφ°ky na ob∞ strany rovnφku.

      Zmφnka se ji₧ objevila takΘ o Jßv∞, a na asijskou kßvu samoz°ejm∞ nelze zapomenout. StaΦφ jmenovat Jemen, dßle Indii nebo IndonΘsii. Kßvovnφk se p∞stuje i ve Vietnamu. Zde se musφm pod∞lit o jednu z mnoha hork²ch chvilek mΘho ₧ivota, jφ₧ je setkßnφ s vietnamskou kßvou. Za₧il jsem to ale jen jednou, a proto neberte, prosφm, tuto informaci za stoprocentnφ; chci v∞°it, ₧e jsem m∞l jenom sm∙lu. Ale byl to tehdy opravdu Üok. (PodrobnΘ ·daje o tom, kde a jakß kßva se p∞stuje, jsou na adrese http://www.bid.com/bid/ coffeeworld/coffee.html.)

      Nejd°φv se ale musφ kßva vyp∞stovat. NejlΘpe se to vede ve v²Üe uveden²ch mφstech. Podnebφ by m∞lo b²t mφrn∞ vlhkΘ, s pr∙m∞rnou roΦnφ teplotou kolem 20 ?C (to je p∞knΘ teplouΦko, u nßs je ani ne poloviΦnφ). Kßva se sklφzφ ruΦn∞, obvykle st°ßsßnφm, n∞kde se plody nechajφ prost∞ opadat samy.

      To je vÜak jen zaΦßtek cesty kßvovΘho zrnka do vaÜeho Üßlku. Pak se plody Φistφ, t°φdφ, loupajφ. V Jemenu va°φ nßpoj podobn² kßv∞ a ne Üpatn² takΘ z kßvov²ch slupek. NejnßroΦn∞jÜφ operacφ je ale pra₧enφ, kterß dßvß kßv∞ prßv∞ onu typickou v∙ni. O tu se starß aromatickß silice kofeol, je₧ vznikß prßv∞ p°i pra₧enφ.

      Kßvy, kterß se prodßvajφ v obchodech, jsou obvykle sm∞si n∞kolika druh∙, namφchanΘ tak, aby ka₧dß p°φsada uplatnila svΘ nejlepÜφ vlastnosti.

      Upra₧enß kßva je urΦena nejen k p°φmΘ spot°eb∞, ale takΘ slou₧φ jako surovina. Kßva rozpustnß nescafΘ se vyrßbφ dv∞ma zp∙soby: rozpraÜovßnφm v suÜicφch v∞₧φch, nebo vymrazovßnφm. Znßmß je takΘ kßva bez kofeinu, jen₧ se odstra≥uje p∙sobenφm organick²ch rozpouÜt∞del. P°ebyteΦn² kofein se pou₧φvß v medicφn∞. (Veterßni ╚eskoslovenskΘ lidovΘ armßdy se s jeho injekΦnφ podobou mo₧nß setkali p°i svΘm bou°livΘm nßvratu z vychßzky. Po "kofeinovce", ud∞lenΘ jim lapiduchy na rozkaz "dΘvΘ¥ßka" za ·Φelem rychlejÜφho vyst°φzliv∞nφ, se probudili v base...)

      U kofeinu, jen₧ mß slo₧itΘ ·°ednφ jmΘno: purinov² alkaloid 1,3,7 trimetylxanthin, bychom se mohli chvilku zastavit. Strßnka (na ji₧ uvedenΘ webovΘ adrese s p°φdavkem /caffeine.

      html) sd∞luje, ₧e kßvovß zrna obsahujφ obvykle kolem 4 % kofeinu. S dvoudeckov²m hrnkem p°ekapßvanΘ kßvy vypijete 115-175 miligram∙. Instantnφ pak obsahuje ve stejnΘm objemu 65-100 mg. A co ostatnφ kofeinovΘ nßpoje? T°etinka kokakoly mß k 46 mg, pepsi n∞co p°es 37. (Alespo≥ v Americe tomu tak je.)

      Umlφt kßvu takΘ nenφ jen tak. Mletφ musφ probφhat tak, aby se kßva p°φliÜ nezah°φvala. Snaha zφskat co nejjemn∞jÜφ prßÜek, ba p°φmo pudr, se nedoporuΦuje, nebo¥ vede k nezdaru. Kßva se p°φliÜ zah°eje a v²sledkem je ho°kß, nep°φjemnß chu¥. Hrub∞ umletß kßva se hodφ pro p°ekapßvßnφ. St°edn∞ mletß p°φkladmo pro espresso a prßÜkovß, nejjemn∞jÜφ, pro kßvu tureckou (ale ne tu Φeskou!).

      Ani uklßdßnφ kßvy nenφ bez rizik; celß zrna vydr₧φ dΘle ne₧ kßva mletß, ale je dobrΘ je takΘ uchovßvat ve vzduchot∞sn²ch, tmav²ch nßdobßch, v chladnΘm prost°edφ. Bakelitovß piksla ve sk°φni a v nφ pytlφk "kafe" nevede ke zdßrnΘmu cφli. I dob°e uzav°enß mletß kßva vydr₧φ nejdΘle m∞sφc, pak u₧ je vhodnß pouze pro obtφ₧nΘ hosty.

      Vφme, odkud kßva pochßzφ, co to vlastn∞ kßvovnφk je a jak vypadß, a te∩ bychom mohli zaskoΦit n∞kam na ÜßleΦek.

      Pou₧ijeme dob°e upra₧enou a umletou kßvu, pokud mo₧no kvalitnφho druhu. Poznat se to dß p°i nßkupu podle pφsmenka u Φφsla normy, kterΘ by m∞lo b²t na ka₧dΘm balφΦku. ┴Φko je nejkvalitn∞jÜφ (ale taky, alespo≥ obvykle, nejdra₧Üφ). Co s nφ? ╚eskΘho "turka" vÜici znßme, instantnφ kßviΦku taky. R∙znΘ nßhra₧ky, nap°φklad z ΦekankovΘho ko°ene, pra₧enΘho ₧ita, jeΦmene, kuku°ice, datlφ neb fφk∙, p°φpadn∞ jableΦn²ch Φi hruÜkov²ch k°φ₧al, takΘ nejsou nic moc. (Do lidovΘ mluvy se dostaly prßv∞ k°φ₧aly. SlyÜel jsem jednou, jak n∞kdo n∞komu uva°il kafe, ale "byla to takovß hruÜkovß voda".) èetrnß Magdalena Dobromila Rettigovß navrhovala pra₧en² hrßch, Üφpkovß jßdra nebo mlet² svatojßnsk² chlΘb. Nßhra₧ek lidΘ vymysleli spousty. A₧ neuv∞°iteln∞ znφ, ₧e se pφvalo takΘ kafe z pra₧en²ch bukvic, ₧alud∙, semen akßtu, kaÜtan∙, ba i vlΦφho bobu lupiny? Poslednφ sadu bych ale nerad zkouÜel...

      Podφvßme se rad∞ji na n∞kterΘ exotickΘ recepty na p°φpravu dobrΘ kßvy. Nejd°φv ale zßkladnφ, vÜeobecnß pravidla:

      lPou₧φvejte pouze nßdoby sklen∞nΘ nebo porcelßnovΘ, z kovov²ch pouze nerez. HlinφkovΘ, mosaznΘ, m∞d∞nΘ nikoli.

      lV kßvovΘ nßdob∞ neva°te nikdy nic jinΘho.

      lNßdoby um²vejte pouze vodou a mechanick²mi nßstroji, nepou₧φvejte saponßty. Myjte je odd∞len∞ od ostatnφho nßdobφ.

      lPo pou₧itφ i p°ed nφm vyplßchn∞te nßdobu horkou vodou.

      lD∙le₧it²m p°edpokladem pro p°φpravu dobrΘ kßvy je vhodnß voda. P°φliÜ tvrdou lze zm∞kΦit p°idßnφm Üpetky soli nebo jedlΘ sody.

      Tureck² zp∙sob p°φpravy nenφ onen "turek", o kterΘm Üla °eΦ v ·vodu. Do jednodeckovΘ d₧ezvy (hle∩me: d₧ezva, ku₧elovitß konviΦka s dlouh²m dr₧adlem, b²vß Φasto vytepßna z barevnΘho kovu, m∞di, mosazi. Jak se s tφm Turci vyrovnßvajφ? Oni urΦit∞ neΦtli Coffee A Gogo...), tedy do d₧ezvy nasypeme a₧ 7 gram∙ jemn∞ umletΘ kßvy a p°ilijeme deci vody. Postavφme na ohe≥ a hlφdßme. Kdy₧ hladina zp∞nφ a poΦne se zvedat, odstavφme. Osladφ-li se vÜe jeÜt∞ p°ed uva°enφm, je to kßva balkßnskß. Arabsk² zp∙sob opakuje vzkyp∞nφ t°ikrßt.

      Existuje takΘ mnoho kombinacφ kßvy s r∙zn²mi p°φchut∞mi, likΘry, ko°enφmi. S kßvou se prost∞ dß vyvßd∞t ledasco.

      lIrskß kßva? Do oh°ßtΘho Üßlku (na irskou kßvu jsou specißlnφ ÜtφhlΘ, sklen∞nΘ, naho°e rozÜφ°enΘ s krßtkou stopkou a ouÜkem) vlijte dv∞ l₧φce whisky a p°isypte Φajovou l₧iΦku hn∞dΘho cukru. Smφchejte, zalijte do dvou t°etin silnou horkou kßvou (nejlΘpe p°ekapanou) a hladinu pokryjte nep°φliÜ uÜlehanou smetanou tak, aby se s kßvou nesmφchala.

      lCafΘ mexicano? 2 cl tequily a 2 cl likΘru Kahl·a do vyh°ßtΘho Üßlku, dolφt kßvou a ozdobit ÜlehaΦkou.

      lPravß vφde≥skß? Do Üßlku vlijte silnou kßvu (nejlΘpe z tmav∞ pra₧enΘ), navrch velkou Φepici ÜlehaΦky, poprßÜenΘ mletou sko°icφ, muÜkßtov²m o°φÜkem nebo h°ebφΦkem.

      lThajskß ledovß? Uva°te velmi silnou kßvu (Üest l₧ic na p∙l Üßlku vroucφ vody), smφchejte s dv∞ma l₧φcemi slazenΘho kondenzovanΘho mlΘka a nalijte do sklenice s ledem.

      lA na zßv∞r jeden recept pro odvß₧nß srdce. Jak jsem koupil, tak prodßvßm (zejmΘna ta mno₧stvφ se mi n∞jak nezdajφ). NezkouÜel jsem, nenaÜel jsem kurß₧. Mo₧no ov∞°it na www.illuminatus.com/fun/agogo/recipies.html: 2/3 Üßlku smetany, 1/6 Üßlku silnΘ sladkΘ kßvy, 4 porce kßvovΘ zmrzliny, lßhev koly. Smφchejte smetanu s kßvou, rozd∞lte do Φty° sklenic, p°idejte zmrzlinu a dolijte kolou. No, tedy, nechte si chutnat.

      A kdy₧ vßm bude lφto vyhodit "l≤gr", m∙₧ete jφm s ·sp∞chem vycφdit mastn² pekßΦ nebo v²levku, odstranit pach z lßhve nebo jej rozhßzet po podlaze, pak zamΘst a divit se, jak skv∞le zmizel veÜkeren prach.

      Mo₧nß ₧e vÜechno bßsn∞nφ o bßjeΦnΘ v∙ni a v∙bec vÜeobecnΘ skv∞losti kßvy je poÜetilΘ. Existuje toti₧ jinΘ vysv∞tlenφ jejφ ÜirokΘ obliby, alespo≥ u mu₧skΘ poloviny lidstva. StaΦφ vyladit adresu www.me.mtu.edu/~loew/coffee_women.html. Dozvφme se zde, ₧e kßva je lepÜφ ne₧ ₧eny, proto₧e:

      * Hrnek kafe vypadß po rßnu dob°e.
      * Kafe je levn∞jÜφ.
      * Zapnete konvici, jdete pryΦ a kdy₧ se vrßtφte, je kafe horkΘ.
      * Kdy₧ si dßte do kafe Φokolßdu, nebojφ se, ₧e ztloustne.
      * Kafe je dobrΘ i studenΘ.
      * Kafi je jedno, jakou mßte nßladu.
      * Kafe nebreΦφ.
      * StarΘ kafe m∙₧ete vyhodit.
      * Kafe vßm nezabere p∙lku postele.
      * S kafem si m∙₧ete inteligentn∞ pokecat.
      * VaÜe kafe ne₧ßrlφ na v∞tÜφ hrnek.

      (Dodßvßm, ₧e jsem vybral pouze ty krotkΘ argumenty. Je tam toho vφc, a vydatn∞jÜφho.)

vladimφr fuksa @