Internet je mnohdy vnφmßn jako symbol technologiφ modernφ doby. NicmΘn∞ i v p°φpad∞, ₧e jste zahled∞ni do minulosti, m∙₧ete na n∞m najφt mnoho zajφmavΘho. AΦ to mo₧nß p∙sobφ trochu paradoxn∞, prßv∞ obor∙m jako astrologie Φi magie se na Sφti da°φ velmi dob°e. My se dnes podφvßme p°φmo do krajiny m²t∙. Ukß₧e se, ₧e Internet nßm m∙₧e b²t pr∙vodcem stejn∞ spolehliv²m, jako moudrost ukrytß v papφrov²ch knihßch. NaÜe cesta bude p°itom sledovat jednu z nejstarÜφch lidsk²ch tu₧eb nesmrtelnost.
"Toho, jen₧
hlubiny z°el
a₧ k hranicφm zem∞, jen₧ poznal vÜechna mo°e
op∞vovat chci,
vÜe vid∞l
a prozkoumal rovnou m∞rou,
byl nadßn moudrostφ a znalostφ
vÜech v∞cφ.
On tajemstvφ z°el,
odhalil skrytΘ
a zv∞st p°inesl o tom,
co p°ed potopou bylo."
poΦßtek eposu o GilgameÜovi, asyrskß verze
Zastavte se na chvφli a zaposlouchejte se do volßnφ n∞Φeho straÜn∞ vzdßlenΘho, co u₧ dßvno skryl zßvoj Φasu. Pokud ve vßs vÜak z∙stala touha jej poodhrnout a nahlΘdnout do vzdßlenΘ minulosti, poj∩te za mnou. Vydßme se na cestu do zem∞ mezi dv∞ma °ekami, podle kter²ch jφ sta°φ ╪ekovΘ dali i jmΘno. Obrßtφme tok Φasu a nechßme se vlnami vyvrhnout ve sv∞t∞ m²t∙ a bßjφ.
Zrozenφ civilizace
Proto₧e Φlov∞ku je vlastnφ snaha posklßdat (a¥ u₧ zdßnliv² nebo skuteΦn²) chaos kolem sebe do systΘmu, vyvstala pot°eba urΦit, co u₧ je a co jeÜt∞ nenφ civilizace. I dohadovali se uΦenφ lidΘ, kudy vΘst d∞lφcφ Φßru a jako obvykle se neshodli. M∙₧eme si tedy vybrat mezi n∞kolika hranicemi odd∞lujφcφmi od sebe prehistorii a historii a vybereme si tu nejΦast∞ji pou₧φvanou, v²skyt nejstarÜφch pφsemn²ch pamßtek.
Mo₧nß vßs napadly egyptskΘ hieroglyfy, ale jste t∞sn∞ vedle. P°esn∞ °eΦeno, asi o dv∞ stoletφ a sluÜnou vzdßlenost na map∞. Prvnφ pφsemnΘ pamßtky jsou hlin∞nΘ tabulky popsanΘ obrßzky. Teprve pozd∞ji se tyto tzv. piktogramy postupn∞ m∞nily ve znaky, jim₧ se dnes °φkß klφnovΘ pφsmo. Muselo ale uplynout n∞kolik set let, ne₧ se vztah mezi znakem a p°edm∞tem docela ztratil.
Podφvejme se te∩ do ji₧nφ Mezopotßmie tΘto doby. Hodiny ukazujφ Φas asi 3 300 let p°ed naÜφm letopoΦtem. Do ·rodnΘ roviny mezi dv∞ma °ekami p°iÜel nedßvno nov² nßrod, SumerovΘ. M∞li bφlou ple¥ a ΦernΘ vlasy a hovo°ili jazykem, jemu₧ sice rozumφme, ale neznßme ₧ßdn² jemu p°φbuzn². U₧ p°ed Sumery tady ₧ili lidΘ obd∞lßvajφcφ um∞le zavla₧ovanß pole, stav∞jφcφ chrßmy sv²m boh∙m a v∞nujφcφ se °emeslu. SumerovΘ od nich p°evzali tyto dovednosti a postupn∞ je rozvinuli a₧ k vytvo°enφ nejstarÜφ civilizace.
Kolem chrßm∙ zaΦala vznikat prvnφ m∞sta. Mo₧nß si na jejich nßzvy jeÜt∞ vzpomenete z uΦebnic d∞jepisu: Ur, Uruk, LagaÜ, KiÜ, Nippur... a po Φase do ·rodnΘ zem∞ (ne nßhodou sem ÄidΘ ve StarΘm zßkon∞ situovali rßj) p°ichßzely dalÜφ kmeny, zlßkßny jejφm bohatstvφm znßme je v∞tÜinou pod jmΘny AkkadovΘ, Babyl≤≥anΘ, Asy°anΘ, Aramejci... a nakonec ji arabskΘ kmeny dobyly na vlßdci sasßnovskΘ °φÜe, jen₧e v tΘ dob∞ u₧ o Sumerech nikdo nev∞d∞l.
A dßl?
Jß vφm, nalßkal jsem vßs na mytologii, a te∩ mluvφm o n∞Φem jinΘm. Poj∩me se tedy podφvat na ty nejstarÜφ tabulky z doby uruckΘ. T∞Üφte se na bßse≥ o stvo°enφ sv∞ta z chaosu nebo nicoty? Zklamu vßs. ╚ekß nßs toti₧ n∞co a₧ p°φliÜ modernφho. Internet? To sice p°φmo ne, ale ·Φetnictvφ. SkuteΦn∞, prvnφ pφsemnΘ zßznamy jsou ·Φetnφmi doklady a evidencφ majetku. Jen₧e u₧ o n∞co pozd∞ji, asi v polovin∞ 3. tisφciletφ p°ed naÜφm letopoΦtem, se koneΦn∞ doΦkßme nejstarÜφ verze eposu o GilgameÜovi, Üest zp∞v∙, nalezen²ch v ruinßch chrßmu boha Enlila ve m∞st∞ Nippur.
Mezopotamskß mytologie ovÜem zdaleka nenφ jenom GilgameÜ. Najdeme tu prvnφ lφΦenφ potopy sv∞ta, a v∙bec mnohΘ p°φb∞hy StarΘho zßkona majφ svΘ p°edlohy prßv∞ zde. Jestlipak vφte, proΦ byla Eva stvo°ena prßv∞ z Adamova ₧ebra? Inu, to je takovß sumerskß slovnφ h°φΦka, kterou pisatel Bible jenom Üpatn∞ pochopil. JmΘno Ninti toti₧ v sumerÜtin∞ znamenß souΦasn∞ panφ z ₧ebra, ale takΘ ta, je₧ dßvß ₧φt. No, a u pramßti lidskΘho rodu nebyl zrovna d∙vod up°ednostnit anatomick² v²klad, ale stalo se.
Jak u₧ bylo °eΦeno, dφky ·zkΘmu vztahu k biblick²m p°φb∞h∙m se tak mezopotamskß mytologie dostala do centra nßbo₧ensk²ch spor∙, tu byla vydßvßna za d∙kaz pravdivosti knihy Genesis, tu se zase tvrdil opak. NaÜt∞stφ ony spory zaΦaly a₧ ve druhΘ polovin∞ minulΘho stoletφ, kdy u₧ cφrkve ztratily v∞tÜinu moci a vlivu nad v∞dou a um∞nφm.
Kdy₧ se podφvßme na mapu sumersk²ch m∞st, jako by nßm n∞co schßzelo. ╪eckΘ bßje se odehrßvajφ hlavn∞ na mo°i, vzpomeneme si na Vikingy... A co t°eba mytologie um∞lß, J. R. R. Tolkien a elfφ lod∞ s labutφ Üφjφ? Nebo IrovΘ hledφcφ na zdßnliv∞ nekoneΦn² zßpadnφ oceßn? Ale tady nßm mo°e schßzφ. K PerskΘmu zßlivu je jeÜt∞ daleko, ₧e?
Omyl, to nßs jenom Eufrat s Tigridem oÜkliv∞ zmßtly. Ka₧d² rok toti₧ °eky p°inßÜely nßnosy hlφny, a₧ se jim poda°ilo zahnat p°φboj o p∞kn² kousek dßl. Tak₧e m∙₧eme b²t bez obav, na p°edm∞stφ Uru opravdu kdysi Üum∞ly vlny a magie vody v m²tech chyb∞t nebude. ZvlßÜ¥, kdy₧ p°ipoΦteme potopu sv∞ta.
A jak to spolu souvisφ?
Provß₧eme nynφ neurΦitΘ nßznaky do jedinΘho celku. Potopu toti₧ p°e₧il jedin² lidsk² pßr, jenom si dejte replace a mφsto Noe napiÜte UtanapiÜtim. Poda°ilo se mu se svojφ lodφ nakonec zakotvit na pevnΘm mφst∞, ale jeÜt∞ dlouho trvalo, ne₧ vody opadly. Tady je podobnost se starozßkonnφ verzφ nejv²razn∞jÜφ:
VlaÜtovku jsem vyslal,
z ruky vypustil ven,
vylΘtla vlaÜtovka a vrßtila se
neb nebylo vid∞t pevnΘho mφsta...
Nu a cel² p°φb∞h byl nakonec vΦlen∞n i do "kanonizovanΘ" verze Eposu o GilgameÜovi, kterou vytvo°ili v 7. stoletφ p°ed naÜφm letopoΦtem asyrÜtφ pφsa°i v Ninive. Kdybychom ji cht∞li za°adit do n∞jakΘ Ükatulky, asi nejlepÜφ by bylo oznaΦenφ bßse≥ v pr≤ze, anebo voln² verÜ. P°eklady do ΦeÜtiny se Φasto sna₧φ pod vlivem HomΘra o n∞co podobnΘho hexametr∙m, anebo na verÜovanou podobu v∙bec rezignujφ.
Epos o GilgameÜovi dosßhl u₧ ve starov∞ku jakΘsi slßvy. Byl p°elo₧en do chetitÜtiny, n∞kolika syrsk²ch dialekt∙, a snad zasßhl i do mytologie antickΘ. JistΘ nßznaky, nikoliv ovÜem p°φmΘ d∙kazy, zde opravdu existujφ. Nap°. chetitskΘ jmΘno GilgameÜe UluÜ se Φasto srovnßvß s jmΘnem Odysseov²m (Ulyxes), urΦitΘ, z°ejm∞ nikoliv nßhodnΘ podobnosti vykazujφ i postavy Üenk²°ky Siduri a nymfy Kalypso... A i dnes se k n∞mu hlavn∞ auto°i sci-fi vracejφ. Je zde Silveberg∙v GilgameÜ v pustinßch, potom Swigartova Cesta Φasem, kde je cel² p°φb∞h smφchßn v ΦarovnΘm kotlφku s filosofiφ zenovΘho buddhismu ani₧ ovÜem v²sledn² pokrm p∙sobφ dojmem dortu Pejska a KoΦiΦky.
Na scΘnu koneΦn∞ p°ichßzφ vlastnφ p°φb∞h
No, koneΦn∞, ₧e to ale trvalo. Do svΘho vyprßv∞nφ nynφ vlo₧φm i n∞kolik verÜovan²ch pasß₧φ. ┌mysln∞ jsem p°itom vybφral verÜe z r∙zn²ch verzφ celΘho p°φb∞hu a r∙zn²ch p°eklad∙.
GilgameÜ m∞l sice v sob∞ hodn∞ bo₧skΘ krve, ale p°ece jenom byl stßle takΘ Φlov∞kem a jako takov² se nejprve musel narodit. Podobn∞ jako v °ad∞ dalÜφch obdobn²ch p°φb∞h∙ mß b²t GilgameÜ po narozenφ zabit, ale ·klady o jeho ₧ivot nemajφ ₧ßdan² v²sledek, a tak hrdina nakonec nastoupφ na tr∙n. GilgameÜ je krßlem Uruku a jeho obyvatele nutφ ve dne v noci ke stavb∞ mohutn²ch hradeb:
Hradbu dal vystav∞t kol Uruku,
kol svatΘ Eanny, pokladnice ΦistΘ...
On je past²°em Uruku hrazenΘho,
on jejich past²° a p°ece je utlaΦuje!
Zubo₧enφ obyvatelΘ m∞sta proto volajφ ve sv²ch modlitbßch na pomoc bohy. BohovΘ potΘ vytvo°φ stepnφho divocha Enkidua, jen₧ mß GilgameÜov∞ ·tlaku uΦinit p°φtr₧. Enkidu zpoΦßtku ₧ije ve stepi s gazelami, ale pozd∞ji je sveden nev∞stkou a zv∞° se jej zaΦne bßt. Proto odchßzφ do Uruku. Specißlnφ kapitolou je sen, kter² se v tΘ dob∞ zdß GilgameÜovi a kter² krßle o p°φchodu Enkidua informuje. Jak se jeÜt∞ ukß₧e, p°φb∞h je v∙bec pln² sn∙ a jejich symbolika nemohla proto uniknout jungovskΘ psychoanal²ze, kterß je na snech a mytologii vφcemΘn∞ zalo₧ena.
Oba hrdinovΘ spolu po setkßnφ zßpasφ v boji; ten skonΦφ nerozhodn∞, a z GilgameÜe i Enkidua se stanou nerozluΦnφ p°ßtelΘ. Vypravφ se spolu proti obrovi Chuvavovi, ₧ijφcφmu v cedrovΘm lese (nenφ p°itom jistΘ, zda se nejednß o odkaz na n∞jakou vojenskou v²pravu do oblasti dneÜnφho Libanonu, kter² byl po cel² starov∞k cedrov²mi hßji proslul²). Obra GilgameÜ s Enkiduem spojen²mi silami zabijφ, kdy₧ jim v boji pomßhß i sluneΦnφ b∙h èamaÜ. Enkidu se ale p°i tom zranφ o brßnu, co₧ se mu pozd∞ji stane osudn²m.
HrdinovΘ se na vrcholu slßvy vracejφ zp∞t do Uruku. Jen₧e... do GilgameÜe se zamiluje bohyn∞ lßsky IÜtar (sumersky Inanna) a GilgameÜ ji odmφtß mß k tomu p°itom velice racionßlnφ d∙vod, proto₧e o IÜtar bylo znßmo, ₧e se vÜech sv²ch milenc∙ brzy naba₧ila, a pak je bu∩ odkopla, anebo p°φmo zlikvidovala (svΘho man₧ela Dumuziho nechala dokonce odvlΘct podsv∞tnφmi dΘmony).
GilgameÜ IÜtar °φkß:
"Inanno, milovala jsi lva,
v bitv∞ proslulΘho
a ₧al jsi mu dala zakusit,
milovala jsi kon∞ rychlΘho
a nohy nechala\s mu zlßmat...
Mßm se te∩ jß tv²m milencem stßt?"
Nynφ je ovÜem IÜtar zran∞na ve svΘ jeÜitnosti a rozhodne se oba hrdiny zlikvidovat (nenφ zcela jasnΘ, proΦ u₧ v tuto chvφli usiluje i o ₧ivot Enkidu∙v).
IÜtar poÜle proti Uruku obrovskΘho nebeskΘho b²ka, kter² vÜe niΦφ a pustoÜφ, ale GilgameÜ s Enkiduem b²ka spojen²mi silami nakonec zabijφ. IÜtar nicmΘn∞ dßle intrikuje a nakonec p°emluvφ bohy, aby alespo≥ jednoho z hrdin∙ zahubili. Vyhro₧uje p°itom, ₧e pokud jφ bohovΘ nevyhovφ, nechß rozbφt brßny podsv∞tφ a mrtvφ potom zahubφ vÜechno ₧ivΘ. N∞kte°φ bohovΘ oba hrdiny hßjφ, jinφ diskutujφ o tom, koho nechat zem°φt, aby IÜtar vyhov∞li. Vyjde to na Enkidua, ale to mß v p°φb∞hu nynφ svΘ logickΘ opodstatn∞nφ, proto₧e Enkidu po IÜtar hodil b²Φφm rohem, co₧ by si smrtelnφk dle mφn∞nφ boh∙ nikdy nem∞l dovolit.
Enkidu mß sen, kter² v∞Ütφ smrt:
HuΦela nebesa,
ozv∞nou odpovφdala zem∞
a mezi nimi jsem stßl jß.
Tu vyvstal Φlov∞k,
tvß° jeho temnß byla...
pak mne z m²ch Üat∙ svlΘkl
a nahΘho do °eky plamen∙ vlo₧il,
uchopil mne,
uvedl do domu temnot...
po cest∞, odkud nßvratu nenφ,
do domu,
kde jsou vÜichni zbaveni sv∞tla,
kde jedφ prach
a hlφna je jim pokrmem.
Starß rßna z boje s Chuvavou se zanφtφ a Enkidu umφrß. GilgameÜ truchlφ a plßΦe, a pak je zcela ovlßdnut strachem z vlastnφ smrti:
P°φtel, jeho₧ jsem miloval,
v hlφnu se zm∞nil,
mßm snad i jß ulehnout
a nevstat ji₧ na v∞ky v∞k∙?
GilgameÜ odchßzφ za UtanapiÜtimem, kter² jako jedin² p°e₧il kdysi Potopu sv∞ta a bohovΘ mu darovali nesmrtelnost. Na b°ehu mo°e vyprßvφ Üenk²°ce Siduri o svΘm zßm∞ru i strachu ze smrti, ale ona mu radφ vzdßt se marnΘho putovßnφ:
Kam b∞₧φÜ, GilgameÜi?
Äivot, jej₧ hledßÜ, nenalezneÜ!
Kdy₧ bohovΘ lidstvo stvo°ili,
·d∞l smrti mu dali
a ₧ivot si do sv²ch rukou vzali.
Ty, GilgameÜi, ₧aludek si napl≥,
ve dne i v noci se raduj,
denn∞ po°ßdej slavnosti...
GilgameÜ radu ovÜem nep°ijφmß a lodivod UrÜanabi jej pak p°es mo°e jedovatΘ vody p°eplavφ k UtanapiÜtimovi. Nßsleduje lφΦenφ potopy sv∞ta, v n∞kter²ch detailech tΘm∞° toto₧nΘ s biblickou knihou Genesis.
PotΘ UtanapiÜtim nabφzφ GilgameÜovi nesmrtelnost, pokud ten dokß₧e po sedm nocφ neusnout. GilgameÜe ovÜem po dlouhΘ cest∞ spßnek p°em∙₧e tΘm∞° okam₧it∞. Druhou (a poslednφ) mo₧nostφ, jak si zajisti v∞Φn² ₧ivot, je vylovit z mo°skΘho dna kouzelnou rostlinu, jejφ₧ plody chrßnφ p°ed stßrnutφm a smrtφ. GilgameÜovi se sice poda°φ po boji s vodnφ p°φÜerou rostlinu zφskat, ale na zpßteΦnφ cest∞ mu ji dφky chvilkovΘ nepozornosti snφ had. I tady je analogie s knihou Genesis z°ejmß.
Cel² epos pak konΦφ stejn∞, jako zaΦφnal, ≤dou na uruckΘ hradby, kterΘ nynφ zajiÜ¥ujφ m∞stu bezpeΦnost. V zßv∞ru je vysloven nßzor, ₧e kdo takto p°isp∞je k obran∞ vlastnφho m∞sta, je opravdu v jistΘm smyslu nesmrteln²:
AΦ zem°u a takΘ se zm∞nφm v hlφnu,
nad m²mi Φiny nevlßdne smrt.
A to je vÜechno?
Ne, zdaleka ne. Krom∞ vlastnφho eposu vystupuje GilgameÜ i v bßsnickΘ skladb∞ GilgameÜ a Agga, kde se lφΦφ boj mezi Urukem a KiÜφ. Kdy₧ p°ednφ ÜlechtickΘ rody odmφtnou GilgameÜe podpo°it, obracφ se GilgameÜ ke shromß₧d∞nφ lidu. Celß skladba se z tohoto d∙vodu pova₧uje za cenn² pramen pro poznßnφ spoleΦenskΘho uspo°ßdßnφ v dob∞ prvnφch mezopotamsk²ch m∞stsk²ch stßt∙.
SumerovΘ i Babylo≥anΘ nßm zanechali jeÜt∞ °adu dalÜφch kouzeln²ch p°φb∞h∙. Mßme zde bßji o stvo°enφ sv∞ta z t∞la pora₧enΘ bohyn∞ Tiamat, vyprßv∞nφ o krßde₧φch tabulek osudu, p°φb∞h krßle Etany, kter² zahynul p°i pokusu vzlΘtnout na orlu do nebe (popis vzdalujφcφ se zem∞ je p°itom pou₧φvßn p°i argumentaci ve prosp∞ch archeoastronautick²ch teoriφ), a koneΦn∞ tzv. Nß°ky ₧alozp∞vy bßsnφk∙ nad zniΦenφm vlastnφch m∞st. Tak nap°φklad Nß°ek nad zkßzou Uru konΦφ slovy:
NaÜe panφ jak t°epotajφcφ se ptßk
m∞sto svΘ opustila
╙ Nanare, Ur byl zniΦen,
lid jeho rozpt²len.
Tady najdete ┌stav starΘho P°ednφho v²chodu FF UK Praha.
http://www.gourmetclub.com/htmlast/giltri.htm
Minitest o GilgameÜovi. Po p°eΦtenφ Φlßnku zvlßdnete °eÜenφ jist∞ hrav∞.
http://www.norfacad.pvt.k12.va.us/Marshall/enkidu.html
Souboj GilgameÜe s Enkiduem pojat² ne tak docela vß₧n∞ ("...two miles east of the Ziggurat of Ur in the great wrestling and boxing arena...").
http://cns-web.bu.edu/pub/xpip/html/myth.html
Enkidu∙v p°φb∞h.
http://www.hyperion.com/b5/History. Babylonia. Velmi podrobnß historie starov∞kΘ Babylonie.
http://cs.buffalo.edu/~winston/paper.html
Podobnost sumerskΘ mytologie a StarΘho zßkona je leckdy zarß₧ejφcφ.
http://www-relg-studies.scu.edu/netcours/hb/sess4
Babyl≤nskß mytologie.
http://www-relg-studies.scu.edu/netcours/rs011/restrict/gilfhood. htm
Popis potopy sv∞ta, verÜe p°elo₧enΘ do angliΦtiny.
http://gilgamesh.rdg.ac.uk/Epic.html
Jedna z vhodn²ch startovacφch strßnek, dalÜφ odkazy.
http://pubpages.unh.edu/~cbsiren/assyrbabyl-faq.html
╚asto poklßdanΘ otßzky vztahujφcφ se k asyrskΘ a babyl≤nskΘ mytologii.
http://pubpages.unh.edu/~cbsiren/sumer-faq.html
TotΘ₧ k Sumer∙m.
http://saturn.sron.ruu.nl/~jheise/akkadian
Strßnka se v∞nuje klφnovΘmu pφsmu a akkadÜtin∞. Bohu₧el se mi nikde nepoda°ilo sehnat fonty. P°inejmenÜφm vzhledem k poΦtu znak∙ v klφnopise, by ale asi byly problΘmy s klßvesnicφ :-).
http://marlowe.wimsey.com/~rshand/illumine.html
Vzestup a pßd starΘho Sumeru.
http://eawc.evansville.edu/essays/brown.htm
Esej o vztahu GilgameÜova p°φb∞hu a smyslu lidskΘho ₧ivota od Arthura A. Browna.
http://www-oi.uchicago.edu/OI/PROJ/NIP/PUB93/NSC/NSC.html
Nippur byl v sumerskΘ dob∞ svat²m m∞stem. Na tΘto strßnce naleznete mapy, plßnky, fotografie z vykopßvek, chronologickΘ tabulky a samoz°ejm∞ odkazy na dalÜφ zdroje.
http://www.sron.ruu.nl/~jheise/akkadian/mesopotamia.html
Tady je umφst∞na spousta zdroj∙ nejen o starov∞kΘ Mezopotßmii, ale i doprovodnΘ texty nap°. o klimatick²ch podmφnkßch.
http://www.cs.toronto.edu/%7Ejatou
Assyria on-line, spousta odkaz∙ na vÜechno, co vßs napadne. Bohu₧el se opravdu t²kß p°evß₧n∞ jenom Asy°an∙ a ne Sumer∙. Diskusnφ skupiny i adresß°e plnΘ fotografiφ.
http://home.navisoft.com/quest.sumeria.htm
Zrozenφ civilizace ve starov∞kΘ Mezopotßmii.
soc.culture.assyrian, alt.mythology
Relevantnφ diskusnφ skupiny na Usenetu.
http://anes235-1.ff.cuni.cz
Tady najdete ┌stav starΘho P°ednφho v²chodu FF UK Praha.
http://www.gourmetclub.com/htmlast/giltri.htm
Minitest o GilgameÜovi. Po p°eΦtenφ Φlßnku zvlßdnete °eÜenφ jist∞ hrav∞.
http://www.norfacad.pvt.k12.va.us/Marshall/enkidu.html
Souboj GilgameÜe s Enkiduem pojat² ne tak docela vß₧n∞ ("...two miles east of the Ziggurat of Ur in the great wrestling and boxing arena...").
http://cns-web.bu.edu/pub/xpip/html/myth.html
Enkidu∙v p°φb∞h.
http://www.hyperion.com/b5/History. Babylonia. Velmi podrobnß historie starov∞kΘ Babylonie.
http://cs.buffalo.edu/~winston/paper.html
Podobnost sumerskΘ mytologie a StarΘho zßkona je leckdy zarß₧ejφcφ.
http://www-relg-studies.scu.edu/netcours/hb/sess4
Babyl≤nskß mytologie.
http://www-relg-studies.scu.edu/netcours/rs011/restrict/gilfhood. htm
Popis potopy sv∞ta, verÜe p°elo₧enΘ do angliΦtiny.
http://gilgamesh.rdg.ac.uk/Epic.html
Jedna z vhodn²ch startovacφch strßnek, dalÜφ odkazy.
http://pubpages.unh.edu/~cbsiren/assyrbabyl-faq.html
╚asto poklßdanΘ otßzky vztahujφcφ se k asyrskΘ a babyl≤nskΘ mytologii.
http://pubpages.unh.edu/~cbsiren/sumer-faq.html
TotΘ₧ k Sumer∙m.
http://saturn.sron.ruu.nl/~jheise/akkadian
Strßnka se v∞nuje klφnovΘmu pφsmu a akkadÜtin∞. Bohu₧el se mi nikde nepoda°ilo sehnat fonty. P°inejmenÜφm vzhledem k poΦtu znak∙ v klφnopise, by ale asi byly problΘmy s klßvesnicφ :-).
http://marlowe.wimsey.com/~rshand/illumine.html
Vzestup a pßd starΘho Sumeru.
http://eawc.evansville.edu/essays/brown.htm
Esej o vztahu GilgameÜova p°φb∞hu a smyslu lidskΘho ₧ivota od Arthura A. Browna.
http://www-oi.uchicago.edu/OI/PROJ/NIP/PUB93/NSC/NSC.html
Nippur byl v sumerskΘ dob∞ svat²m m∞stem. Na tΘto strßnce naleznete mapy, plßnky, fotografie z vykopßvek, chronologickΘ tabulky a samoz°ejm∞ odkazy na dalÜφ zdroje.
http://www.sron.ruu.nl/~jheise/akkadian/mesopotamia.html
Tady je umφst∞na spousta zdroj∙ nejen o starov∞kΘ Mezopotßmii, ale i doprovodnΘ texty nap°. o klimatick²ch podmφnkßch.
http://www.cs.toronto.edu/%7Ejatou
Assyria on-line, spousta odkaz∙ na vÜechno, co vßs napadne. Bohu₧el se opravdu t²kß p°evß₧n∞ jenom Asy°an∙ a ne Sumer∙. Diskusnφ skupiny i adresß°e plnΘ fotografiφ.
http://home.navisoft.com/quest.sumeria.htm
Zrozenφ civilizace ve starov∞kΘ Mezopotßmii.
soc.culture.assyrian, alt.mythology
Relevantnφ diskusnφ skupiny na Usenetu.
Pro ty, kte°φ majφ knihy p°ece jenom rad∞ji ne₧ poΦφtaΦe, je zde nynφ n∞co relevantnφ literatury nikoliv elektronickΘ. A navφc, vystaΦφte zde s ΦeÜtinou.
S. N. Kramer: Historie zaΦφnß v Sumeru
S. N. Kramer: Mytologie starov∞ku
V. Zamarovsk²: Na poΦßtku byl Sumer
B. HruÜka: Pod babyl≤nskou v∞₧φ
J. Klφma: LidΘ Mezopotßmie
P. Oliva, J. Burian: Civilizace starov∞kΘho St°edomo°φ
BiΦ: P°i °ekßch babyl≤nsk²ch
C. G. Jung, K. KerΘnyi: V∞da o mytologii
Z. Kosidowski: P°φb∞hy MrtvΘho mo°e
E. PetiÜka: Bßje a pov∞sti starΘho Egypta a Mezopotßmie
D∞jiny prav∞ku a starov∞ku I.
Epos o GilgameÜovi (poslednφ p°eklad do ΦeÜtiny je od L. MatouÜe vyÜel nedßvno v MladΘ Front∞) a dalÜφ
Pavel Houser @
