Vß₧enφ Φtenß°i, dnes za°azujeme pon∞kud p°ekvapiv∞ rubriku, s nφ₧ jsme vlastn∞ ani nepoΦφtali. Up°φmn∞ °eΦeno, vyvinula se nßm na Sφti jaksi sama. Jen neradi vßs tak seznamujeme i s existencφ ·kaz∙, jich₧ z∙stal Internet a₧ donedßvna uÜet°en.
Prvnφ stopy n∞Φeho podivnΘho jsme zaznamenali a₧ s masov²m v²skytem, °ekli bychom p°φmo konjunkcφ, n∞kolika zßva₧n²ch v²roΦφ. NejmladÜφm z nich bylo lo≥sk²ch padesßt let od zrozenφ ENIACu 1 prvnφho opravdovΘho poΦφtaΦe na sv∞t∞ (USA 1946). DalÜφm byly Üedesßtiny tzv. Turingova stroje, Φist∞ matematickΘ abstrakce, jen₧ jako stroj vlastn∞ nikdy neexistoval, byl vÜak, ba dodnes je, teoretick²m zßkladem vÜech poΦφtaΦ∙ (Anglie 1936). A koneΦn∞ uplynulo pln²ch p∞tasedmdesßt let od spuÜt∞nφ prvnφho robota na sv∞t∞: na jeviÜti Nßrodnφho divadla v Praze, o premiΘ°e dramatu Karla ╚apka "R. U. R." (Rossum\s Universal Robots) (╚eskoslovensko 1921).
Je pravdou, ₧e n∞kte°φ p°edvφdavφ odbornφci p°ipomn∞li v teto souvislosti i v²roΦφ "kristovsk²ch" 33 let od spuÜt∞nφ modulu, na jeho₧ v²stupnφm portu se u₧ delÜφ dobu peristalticky objevovala celß °ada v²znaΦn²ch myÜlenek a jen₧ fungoval pod k≤dov²m oznaΦenφm "J. M. Bloudil" (Praha 1963). A prßv∞ v n∞m poda°ilo se nßm po rozsßhlΘm bloud∞nφ v sφtφch a databßzφch poodhrnout mo₧nou p°φΦinnou nßslednost, ne-li p°φmo spoleΦn² jmenovatel. Tφm spφÜe, ₧e i v minulosti reagoval vedle Φist∞ v∞deck²ch problΘm∙ takΘ na n∞kterΘ sv∞tovΘ, ba i lokßlnφ politickΘ udßlosti. S pomocφ Internetu pokusili jsme se rekonstruovat pro vßs jeho n∞kdejÜφ vlastnosti:
1.Je portabilnφ dokonce autoportabilnφ.
2.Je nezßvisl² na jakΘkoli platform∞.
3.AΦ k tomu nßzev svßdφ, nenφ fyzickou osobou.
4.Na druhΘ stran∞ je bezesporu osobou (a₧ nep°φjemn∞) logickou.
Povaha text∙, je₧ nßm zp°φstupnil, dßvß Üanci nab²t dojmu, ₧e p∙vodn∞ mohlo jφt i o humanoida, ne-li p°φmo o Φlov∞ka, jeho₧ duÜevnφ obzor se vlivem stßlΘho styku s poΦφtaΦi prolnul s jejich vnit°nφm sv∞tem natolik, ₧e v jistΘ chvφli "p°eb∞hl" na druhou stranu terminßlu a od tΘ doby se bez vlastnφ home-page jako "homeless" potuluje po komunikacφch Internetu. ZlΘ jazyky (a jedna naÜe mladß redaktorka) tvrdφ, ₧e byl spat°en, jak stopuje na informaΦnφ dßlnici a vykrßdß dostavnφky elektronickΘ poÜty, ale to u₧ se nßm zdß p°ehnanΘ. SpφÜe bychom v∞°ili, ₧e jsa povahy spφÜ digitßlnφ, vyh²bß se tφmto zp∙sobem placenφ dan∞ z p°ijmu fyzick²ch osob.
Pom∞rn∞ k°ehkΘ obrazovkovΘ rozhranφ mezi ob∞ma sv∞ty zatφm neumo₧≥uje, abychom vßs seznßmili i s jeho vzhledem. P°edpoklßdßme nicmΘn∞, ₧e Φasem se nßm poda°φ zφskat alespo≥ jeho vektorov² otisk. Je z°ejm∞ velmi plach² a obßvß se vir∙, nicmΘn∞ ze systΘmovΘho hlediska je jasnΘ, ₧e je skuteΦn²m virtußlnφm odbornφkem a dokß₧e jim Φelit. Faktem je, ₧e n∞kterΘ z jφm postoupen²ch soubor∙ nepostrßdajφ ani logiku ani p∙vab. Bylo by Ükoda se o n∞ nerozd∞lit, tφm spφÜe, ₧e takov²ch partner∙ nemßme "na druhΘ stran∞" prßv∞ mnoho. Zde tedy prvnφ z nich:
Received: from 192.108.160.60 with ESMTP id PAA12837 for
To: ??
X-file: MJH.TXT
X-finfo: DOS,"MJH.TXT",,,,Binary
Subject:
Priority: normal
X-mailer: Pegasus Mail v3.22 Message-ID:<16546744D20@orfeus.Inter.Hades.xx
From:MJH@charon.styx
---Krajani a druzi moji,
ach smutno mi je, trudno, neveselo, chmurami jsem zavalen, hanbou zdrcen a jest mi za co pykat. Maje na mysli jen dobro o tom snad nikdo nepochybuje bez rozmyslu jsem do jazyka vnesl velkou lotrovinu, a tak jsem zavinil historickou nehodu. Dlouho se to tutlalo. Teprve tato epocha naplno vyjevila celou moji vinu, drzost a zradu. Uznal jsem to, beru to na sebe a posypav se popelem, kaju se. To v troufalosti ducha a usilovav pouze o to, aby bylo lze rychleji zapisovat rozmluvy, ano i knihy, skripta a lejstra, vymyslel jsem potrhlou a krutou fintu. Brkem z husy jsem litery a, c, d, e, i, n, o, r, s, t, u, y, z pobodal a zle poranil.
?Jsou to jako bobky od much, co nad linkami ulevily si v letu, fuj,? podotkli k diakritice kritici z univerzity ledva ohrnuli nos. Pravopis jazyka jsem tak onehdy podle pochroumal. Tehdy se lid proti tomu moc neohrazoval a vzal to celkem s klidem. Ale myslel si svoje a brblal jako dnes: ?Pche zase jeden trouba, aby se zviditelnil, reformu navrhl. Ale co bychom s panstvem vedli spor a dlouze darmo blafali. Zase holt dali befelem shora akademickou stolici nedoukovi. A my si to zase odneseme. Aby ho kat spral, magora.?
A tak se tak psalo a postupem doby se z toho triku zvyk stal. Co jsem to proved! Jej, to jsem tomu dal, to jsem to zpackal! Zaujat plky z kazatelny o Bohu, do toho kvalt a doby shon, bez koncepce, bez projektu, bez ohledu na normalizaci, nedbaje o dopady, zavrhl jsem kompatibilitu s latinskou abecedou. Byl to ode mne podraz, omyl, chyba, hloupost, nedbalost. Omluvou mi je, dejme tomu, jen moje neznalost o tom, kudy se pokrok v budoucnu ubere. Nemaje potuchy, co jednou bude ascii znamenat, znesnadnil jsem vlasti vstup do Evropy a zatarasil jsem jinak pohodlnou cestu do e-mailu i do internetu a mou vinou se i jinak kdeco hatilo. Pomni jen ty zmatky bez konce kolem klaviatur anebo reprezentace latin2 nebo toho, co vymysleli ti dva sourozenci jak se jenom jmenovali ti, co po nich kdekdo hodil kamenem. Za ten skutek by krajani-informatici souhlasili i po letech s onou klatbou, kterou na mou hlavu koncil uvalil, a s osudem co mi ten zrzoun Zikmund podfukem v Kostnici v plamenech uchystal. A nejeden znalec by i dnes na tu hranici i svoje poleno donesl a nad to by mi beze studu na holou zadnici s vervou nasekal. Ouha, ale co dnes poradit vlastenci, an chca cosi kamsi poslat, nechca je nucen znaky o diakritiku oholit, slova zoufale zohavit, kouzlo jazyka zapudit a smysl zprznit?
Uznejte sami: tato mluva sama plyne sladce ze srdce, je to vskutku drahocennost, dozajista vlasti poklad a lidu chlouba. Ale mnohdy je to i potvora a mrcha jako had s jedem v zubech. Navenek i ve skrytu je jazyk pln vtipu, schopen kroutit se kdykoliv pro radost i z nutnosti jak z vrby proutek. Ohnout svede ho perem nejen akademik, mudrc a pisatel, ale i hubou halama, moula, komik, floutek. Dumal jsem velmi dlouho, zda malinko napravit mohu, co zkazil jsem v minulosti, a lze-li kdy vyklouznout z pasti diakritiky. Ajta, aha, hujaja jde to lze se vymanit! Ten zapletenec lze rozmotat inu, za jistou nevelkou cenu. Naslouchej: tu je ta rada venkoncem i trochu lest a chytristika: Vynech, zanedbej, obejdi nebo rovnou do pekel uvrhni ta slova, co jsem zbabral, a spisuje cos, vol jen ta, co zbyla mnou netknuta! Neboj se a nelekej a neflundrej hned chobotem! Mysli hlavou jest to krku ozdoba! Proto vezmi rozum fest do hrsti. Jazyk slov obsahuje dost a dost vylov si je v mozku, vychytej je z knih, zaslechni je v proudech slov na ulici, na rynku, v pajzlu, ba i v hampejzu, item v rozhlase, a dej si je pro sebe dohromady! Pak po libosti si se slovy hrej, na jejich smysl a stylistiku ale dbej abys nemluvil a nepsal jako robot, co nikdy ducha nenabyl. S rozmyslem, odvahou i citem ta slova do e-mailu per, cpi a pchej! Tato nemohou vystrkovat chocholky diakritiky, budou v ascii hezky zabalena, a proto se jim cestou nic nestane. Linkami, rourami, interprety, editory lehce prolezou a neoloupeny o smysl toho, cos napsal, vzkazy bez vady a kazu kamkoli donesou. Pak na odiv bude, co za kejkle tenhle jazyk dovede a o tom je, samosebou, i tento list. Jeho obmyslnou podstatu jste dozajista hnedlinko zkraje prokoukli, nebo snad ne?
S pozdravem, pokorou a notnou omluvou
Mistr Jan
Jen pro ty, kdo ani p°es zßv∞reΦnΘ Mistrovo p°ipostrΦenφ nepochopili, p°ipomφnßme, a¥ si mail p°eΦtou znovu. A vÜimnou si, ₧e je Φiteln² jak v k≤du Latin2, tak i v abeced∞ b°φ Kamenick²ch. Mistr Jan, informovßn z°ejm∞ J. M. Bloudilem o d∙sledcφch, je₧ jeho "nabodenφΦka" m∞la i na nßÜ poΦφtaΦov² v∞k, nßm tak sebekriticky dokazuje, ₧e to jde i bez nich. V dalÜφch Φφslech i4U p°ineseme jak bli₧Üφ detaily o J. M. Bloudilovi, tak dalÜφ z dokument∙, je₧ nßm mezitφm zprost°edkoval.
och/ajn @