Ve snaze dßt publiku p°edevÜφm to, co u₧ se mu jednou lφbilo, stali se hollywoodÜtφ producenti zajatci zaveden²ch kliÜΘ. Dokß₧e-li u₧ i °adov² divßk hrav∞ urΦit, co bude nßsledovat, nesv∞dΦφ to ani tak o p°emφ°e jeho fantazie jako spφÜe o jejφ absenci u americk²ch tv∙rc∙.
FILMY...
Masovß zßbava, ve kterou se na konci dvacßtΘho stoletφ prom∞nila p°edevÜφm americkß kinematografie, mß vedle urΦit²ch klad∙, jak²mi jsou univerzßlnost a sd∞lnost, takΘ nep°ehlΘdnutelnΘ zßpory, projevujφcφ se v prvnφm p°φpad∞ stereotypem, v druhΘm pak snadnou odhadnutelnostφ. Dokß₧e-li dnes u₧ i °adov² divßk hrav∞ urΦit, co bude v p°φb∞hu nßsledovat, nesv∞dΦφ to ani tak o p°emφ°e jeho fantazie jako spφÜe o jejφ absenci u tv∙rc∙. Kdyby byli Laurel a Hardy blahΘ pam∞ti, kte°φ zalo₧ili svou komiku na skuteΦnosti, ₧e ka₧d² p°edem vφ, co v p°φÜtφm zßb∞ru ud∞lajφ, jedin²mi p°edstaviteli n∞mΘ grotesky, zlatß Θra tohoto ₧ßnru by asi nikdy nevznikla. Ve snaze dßt publiku p°edevÜφm to, co u₧ se mu jednou lφbilo, stali se hollywoodÜtφ producenti zajatci zaveden²ch obrazov²ch metaforik, d∞jov²ch Üablon a dialogov²ch kliÜΘ. Ve Spojen²ch stßtech to mo₧nß nevadφ, Evropa ale mß pon∞kud subtiln∞jÜφ vnφmßnφ. Nenφ tedy divu, vÜφmß-li si Φesk² recenzent vφce titul∙ kvalitativn∞ sice r∙znorod²ch, p°inßÜejφcφch vÜak n∞jakou, by¥ jen dφlΦφ, zajφmavost Φi zvlßÜtnost, kterß znamenß jist² pr∙lom do jinak nem∞nnΘho obrazu souΦasn²ch americk²ch film∙ v naÜich kinech.
U kriminßlnφho thrilleru Rona Howarda V▌KUPN╔ (Ransom, 1996) by se dalo Φekat, ₧e tφm vkladem bude silnΘ hereckΘ obsazenφ v Φele se slavn²m Melem Gibsonem (StateΦnΘ srdce, Maverick) a vynikajφcφm Gary Sinisem (RychlejÜφ ne₧ smrt, O myÜφch a lidech), je jφm vÜak n∞co mnohem vzßcn∞jÜφho: nestandardn∞ vyprßv∞n² p°φb∞h. Nßpad obrßtit b∞₧n² postup tφm, ₧e majitel leteckΘ spoleΦnosti nedß po₧adovanΘ dva miliony ·nosc∙m svΘho syna, ale nabφdne je jako odm∞nu pro toho, kdo zloΦince dopadne, dßvß obehranΘmu nßm∞tu zcela jinou a mnohem sv∞₧ejÜφ podobu. AΦkoliv film neopl²vß automobilov²mi honiΦkami a p∞stnφmi souboji mu₧e proti mu₧i, kterΘ d∞j i ₧ßnr nabφzejφ, a spolΘhß vφce na psychologick² duel dvou hlavnφch postav, rychl²m spßdem, p°ekvapiv²mi zvraty a gradovßnφm nap∞tφ si nezadß s ryze akΦnφmi hity. P°ekvapit to ovÜem m∙₧e pouze toho, kdo neznß profesionßlnφ ·rove≥ re₧isΘra Howarda, tv∙rce nap°φklad "Apolla 13", a inovaΦnφ schopnosti spoluautora nßm∞tu Richarda Maibauma, scenßristy t°inßcti film∙ o Jamesi Bondovi.
P°ednostφ historickΘho melodramatu MOLL FLANDERSOV┴ (Moll Flanders, 1996), natoΦenΘho Penem Denshamem, je u₧ samotnß jeho existence, proto₧e tenhle druh kost²mnφ podφvanΘ se v poslednφch letech objevuje z°φdka. Realita doby a romantika d∞je, jeho₧ hrdinka byla podle slov autora stejnojmennΘ literßrnφ p°edlohy Daniela Defoea "dvanßct let nev∞stkou, stejn∞ dlouho zlod∞jkou, osm let strßvila ve vyhnanstvφ, p∞tkrßt se provdala, z toho jednou za vlastnφho bratra, ale nakonec zbohatla, ₧ila ctnostn∞ a zem°ela jako kajφcnice", spoluvytvß°ejφ na pozadφ Lond²na a spoleΦnosti 18. stoletφ barvit² obraz ₧eny slabΘho t∞la, ale nezdolnΘho ducha, ₧eny odmφtajφcφ se vzdßt p°es veÜkerß protivenstvφ osudu sv²ch prßv a sn∙. Robin WrightovΘ (Forrest Gump, Chy¥te ho!) se tak naskytla vÜemi herci tou₧enß p°φle₧itost zt∞lesnit "bezcharakternφ charakter" a divßk∙m je nynφ dßna mo₧nost vrßtit se do doby, v nφ₧ lßska byla stejn∞ silnß jako nenßvist, smrt stejn∞ nßhodnß jako zrozenφ, Üt∞stφ vrtkavΘ a nebezpeΦφ vÜudyp°φtomnΘ...
Film nazvan² Φeskou distribucφ z trapn∞ pr∙zraΦn²ch komerΦnφch d∙vod∙ AL PACINO RICHARD III. (Looking for Richard, 1996), aΦkoliv by doslovn∞ p°elo₧enΘ "Hledßnφ Richarda" bylo v²sti₧n∞jÜφ, se p°itom u₧ sv²m ₧ßnrem hranΘ rekonstrukce vymykß z hollywoodsk²ch zvyklostφ. Re₧isΘr a zßrove≥ hlavnφ p°edstavitel Al Pacino (Carlitova cesta, V∙n∞ ₧eny) v n∞m vyprßvφ dokumentßrnφ formou o svΘ snaze dostat se b∞hem p°φpravy Shakespearova "Richarda III." nejen k podstat∞ hlavnφ postavy, ale i dφla samotnΘho. V divadelnφch sßlech, na bulvßrech americkΘ metropole i pod st°echami anglickΘho Stratfordu rozmlouvß o Williamu Shakespearovi, jak se znßm²mi herci Kennethem Branaghem Φi Vanessou Redgraveovou, tak s divßky a neznßm²mi lidmi z ulice. Tento zßznam reality se prolφnß s u₧ uskuteΦn∞nou inscenacφ a v²sledkem je zajφmavß konfrontace p°φprav a realizace jednΘ divadelnφ hry. Nenφ to film, kter² by zaujal ka₧dΘho, ale ka₧d², koho zaujme, bude rßd, ₧e se nep°ipravil o pot∞Üenφ z tak nevÜednφ a inteligentnφ zßbavy.
Satirickß komedie Roberta Altmana PRET-A-PORTER (Pret-A-Porter, 1994) je typickou ukßzkou stßlΘ neschopnosti dvaasedmdesßtiletΘho veterßna americkΘho autorskΘho filmu p°izp∙sobit se jak²mkoliv mustr∙m. S obvykl²m sarkasmem sleduje tentokrßt t²dennφ pr∙b∞h jednoho z ka₧doroΦnφch pa°φ₧sk²ch setkßnφ sv∞tov²ch nßvrhß°∙, kterΘ je spojeno se snobskou p°ehlφdkou pret-porter obleΦenφ, co₧ je francouzsk² termφn pro modelovou konfekci. Stejn∞ jako ve svΘm kultovnφm titulu "Nashville" z roku 1975 nedr₧φ ani dnes pevnou d∞jovou osnovu, ale mozaikov²m zp∙sobem vyprßv∞nφ sklßdß v²jevy z konkurenΦnφch ateliΘr∙, hotelov²ch pßnsk²ch pokoj∙ a dßmsk²ch lo₧nic, noΦnφch bar∙ a odpolednφch recepcφ, aby v atmosfΘ°e °evnivosti, soupe°enφ, sexu, pomluv a Üpiclovßnφ ukßzal, jak se urΦuje od∞vnφ styl p°φÜtφ sez≤ny. Jφzlivß satira na pom∞ry ve sv∞t∞ m≤dy, obsazenß hv∞zdami velikosti Marcella Mastroianniho, Sophie LorenovΘ, Kim BasingerovΘ, Jeana-Pierra Cassela, Julie RobertsovΘ a mnoha dalÜφch, bude mφt jist∞ i u nßs znaΦn² divßck² ohlas.
VojenskΘ drama ODVAHA POD PALBOU (Courage Under Fire, 1996) se v re₧ii Edwarda Zwicka odliÜuje od b∞₧nΘ produkce tohoto ₧ßnru tφm, ₧e neklade d∙raz jenom na akΦnφ sekvence, ale zv²raz≥uje p°edevÜφm vnit°nφ konfrontaci sv∞domφ hlavnφ postavy s pravdivostφ pojm∙ jako jsou odvaha, schopnost, zodpov∞dnost a Φest. To neznamenß, ₧e by v n∞m chyb∞ly v∞rohodnΘ bojovΘ scΘny z vßlky v PerskΘm zßlivu a oslnivß modernφ technika, ty vÜak tvo°φ jen pozadφ pro p°φb∞h ΦernoÜskΘho plukovnφka, kter² sßm podle sv²ch m∞°φtek v kuvajtskΘ pouÜti zklamal a po nßvratu dom∙ je ironiφ osudu pov∞°en navrhovßnφm vojßk∙ na ud∞lenφ medailφ za stateΦnost. Vynikajφcφ hereckß kreace Denzela Washingtona (Krvav² p°φliv, Philadelphia) a Meg RyanovΘ (Kdy₧ mu₧ miluje ₧enu, Samotß° v Seattlu), v²sostn∞ profesionßlnφ scΘnß° a brilantnφ re₧ie jsou zßkladnφmi pilφ°i filmu, kter² si sv²m civilnφm pathosem a zßva₧nostφ kladen²ch otßzek prßvem d∞lß ambice na zφskßnφ n∞kterΘho z letoÜnφch Oscar∙.
Vzhledem k nedßvnΘmu op∞tovnΘmu uvedenφ ΦeskΘho filmu "Kou°" z∙stal americkΘ tragikomedii hongkongskΘho re₧isΘra Wayne Wanga p∙vodnφ anglick² nßzev SMOKE (Smoke, 1995). V tomto p°φpad∞ by ovÜem ani p°eklad nevystihl dostateΦn∞ nehollywoodskΘ, tΘm∞° evropskΘ pojetφ, jeho₧ p°ednostφ u₧ nenφ jenom neÜablonovitΘ zpracovßnφ, ale i nßm∞t sßm. V pomalejÜφm rytmu vyprßv∞nφ dßvß tv∙rce nahlΘdnout do ₧ivota n∞kolika zßkaznφk∙ brooklynskΘho obchodu s doutnφky, jeho₧ majitel je jakousi symbolickou vrbou shroma₧∩ujφcφ tajnosti a zvlßÜtnosti jejich soukromφ. NeobyΦejnß atmosfΘra st∞₧φ definovatelnΘho p°ßtelstvφ lidφ setkßvajφcφch se v jednΘ trafice a obyΦejnΘ, jakoby bezejmennΘ postavy hranΘ Harvey Keitelem (Od soumraku do ·svitu, Trable s opicφ), Williamem Hurtem (Pohovka v New Yorku, Ten nejlepÜφ) a Forestem Whitakerem (Hra na plßΦ, A₧ si vydechnu) ud∞laly z filmu v roce 1995 divßck² Ülßgr berlφnskΘho festivalu, kter² jej odm∞nil Φty°mi cenami; lze oΦekßvat, ₧e se mu podobnΘho uznßnφ dostane i od naÜeho publika.
Vyzdvihnout jen n∞kterΘ tituly ze souΦasn²ch filmov²ch premiΘr samoz°ejm∞ neznamenß souhlasit s namyÜlen²m hledßnφm n∞jakΘ vyÜÜφ intelektußlnφ ·rovn∞ Evropy ve srovnßnφ s Amerikou, jde pouze o vymezenφ rozdφlu v chßpßnφ a p°ijφmßnφ kinematografie jako takovΘ. Tvrdφ-li nap°φklad renomovan² kritik ve Spojen²ch stßtech o komedii Roberta Zemeckise "FaleÜnß hra s krßlφkem Rogerem" (Who Framed Roger Rabbit, 1988), kterß je mimochodem nasazovßna do Φesk²ch kin tak pozd∞, ₧e u₧ byla mezitφm uvedena i v televizi, ₧e "... je zbyteΦnΘ vÜφmat si ubohosti p°φb∞hu, proto₧e obecenstvo je okouzleno dokonalostφ spojenφ animovan²ch a ₧iv²ch herc∙," mohou mφt jeho slova svΘ opodstatn∞nφ v New Yorku, ale nemusφ v∙bec platit v Praze. To je vÜe.
...FILMA╪I...
e jmen, o kter²ch se dnes mluvilo, by si podrobn∞jÜφ seznßmenφ zaslou₧ila leckterß, nejzajφmav∞jÜφ je ale z°ejm∞ jedno: AL PACINO, herec.
Mu₧, kter² se stal jednou z nejv∞tÜφch hv∞zd americkΘho filmu, se narodil 25. dubna 1940 v New Yorku jako Alfredo Pacino rodiΦ∙m sicilskΘho p∙vodu. Vyr∙stal v Bronxu, a proto₧e se od mlßdφ zajφmal o herectvφ, navÜt∞voval manhattanskou High School for the Perfoming Arts, absolvoval divadelnφ kurs, v n∞m₧ mu byl uΦitelem Charles Laughton, a svoje um∞leckΘ vzd∞lßnφ ukonΦil v proslulΘm Actor\s Studiu, kde m∞l mimo jinΘ za spolu₧ßka Dustina Hoffmana.
V t∞ch letech nebyl jako student a zaΦφnajφcφ herec p°φliÜ oblφben. Jeho vß₧nost, a₧ maniakßlnφ posedlost pracφ, nedostatek smyslu pro humor a zachmu°en∞ uhranΦiv² v²raz z n∞ho ud∞laly samotß°e, o kterΘm kolegovΘ s ·sm∞Ükem °φkali, ₧e "je na tom ze vÜech nejlΘpe, proto₧e m∙₧e v p°φpad∞ ne·sp∞chu d∞lat s tφm sv²m sicilißnsk²m kukuΦem hrobnφka...".
Al Pacino ovÜem ·sp∞ch m∞l, a to jak na newyorsk²ch jeviÜtφch, tak p°edevÜφm v hollywoodsk²ch ateliΘrech, kterΘ z n∞j zßhy ud∞laly mezinßrodn∞ uznßvanou hv∞zdu. Z jedenadvaceti film∙, kterΘ zatφm natoΦil, je samoz°ejm∞ nejznßm∞jÜφ mafißnskß trilogie "Kmotr" (The Godfather 1., 2., 3., 1972, 1974, 1990), ale svou schopnost zvlßdnout v∞rohodn∞ psychicky slo₧itΘ a₧ vyÜinutΘ postavy prokßzal i v dalÜφch titulech, a¥ u₧ to byla kriminßlka "Serpico" (1973), tragikomedie "Psφ odpoledne" (Dog Day Afternoon, 1975), soudnφ p°φpad "... a spravedlnost pro vÜechny" (... And Justice for All, 1979), gangsterka "Zjizvenß tvß°" (Scareface, 1983), komiksovß parodie "Dick Tracy" (1990) nebo drama "Konkurenti" (Glengarry Glen Ross, 1992). Sedmkrßt byl nominovßn na Oscara, a toto presti₧nφ ocen∞nφ nakonec zφskal za postavu slepΘho d∙stojnφka v dramatu "V∙n∞ ₧eny" (Scent of a Woman, 1992).
V soukromφ z∙stal slavn² herec samotß°em; ka₧dß z mnoha p°φtelky≥ (byly mezi nimi i Tuesday Weldovß, Jill Clayburghovß, Marthe Kellerovß a Diane Keatonovß) se po Φase vytratila z jeho blφzkosti, neschopna z°ejm∞ uznat, ₧e "jφdlo je d∙le₧it∞jÜφ ne₧ sex a p°ßtelstvφ ne₧ man₧elstvφ", jak prohlaÜuje Al Pacino. VÜechny vÜak shodn∞ p°ipouÜt∞jφ, ₧e nejvφce je k b²valΘmu milenci poutal a₧ hypnotick² pohled "divok²ch, n∞₧n²ch, chßpav²ch i bezelstn²ch oΦφ, ve kter²ch se odrß₧φ celß jeho duÜe". Sv²m zp∙sobem to v jednom rozhovoru potvrdil i Dustin Hoffman, kdy₧ °ekl: "Stav Alovy duÜe v jeho oΦφch asi vid∞t je. Pamatuji se, to bylo jeÜt∞ v Actor\s Studiu, jak Üel jednou Pacino navÜtφvit svΘho p°φtele na psychiatrickou kliniku. Kdy₧ tam na n∞ vyvalil ta svoje kukadla, prskli ho hned do izolace a cht∞li si ho tam nechat...".
...A SV╠T FILMU
e shroma₧∩ovßnφ zajφmavostφ t²kajφcφch se jmen a funkcφ uvßd∞n²ch na filmov²ch titulcφch jsme zatφm m∞li mo₧nost zastavit se u scΘnßrist∙, re₧isΘr∙ a hereck²ch hv∞zd lidsk²ch i zvφ°ecφch. Z t∞ch skuteΦn∞ v²znamn²ch nßm tedy zb²vß u₧ jenom jedna profese, kterß, by¥ o nφ mluvφm a₧ nynφ, je pro ka₧dΘ natßΦenφ prvo°adß a tak d∙le₧itß, ₧e se o tom jejφ p°edstavitelΘ ani nenamßhajφ n∞koho p°esv∞dΦovat. Z Φeho pramenφ tato klidnß sebejistota, vysv∞tluje dalÜφ z barrandovsk²ch, tentokrßt z n∞meck²ch ateliΘr∙ p°evzat²ch definicφ, kterß pravφ: "Producent je mezi filma°i jedin² Φlov∞k, kter² vypadß, jako ₧e mß penφze, jednß, jako ₧e mß penφze, mluvφ, jako ₧e mß penφze a opravdu ty penφze mß." Moudrost tΘto v∞ty pochopili u₧ dßvno vÜichni re₧isΘ°i, herci, ba i scenßristΘ; ti dokonce v Americe vymysleli pro mu₧e (z°φdkakdy ₧eny) disponujφcφ vÜemi uznßvanou silou termφn "mogulovΘ" oznaΦujφcφ v²sti₧n∞ jejich pozici ve filmovΘ hierarchii, ne nepodobnou postavenφ orientßlnφho despoty v jeho osobnφm paÜalφku.
AΦkoliv vlßdnou takovou mocφ, ₧ijφ a pracujφ producenti, a₧ na v²jimky, tΘm∞° v anonymit∞ a netou₧φ p°φliÜ po n∞jakΘ publicit∞. Ani v dobßch, kdy se jeÜt∞ v oboru vyskytovaly individuality typu Alexandera Kordy Φi Anatale De Grunwalda v Anglii, Louise B. Mayera, Harry Cohna nebo Jacka Warnera ve Spojen²ch stßtech, Ericha Pommera v N∞mecku, Georgese de Beauregarda ve Francii a t°eba MiloÜe Havla v ╚eskoslovensku, nem∞li v∞tÜφ popularitu ne₧ zaΦφnajφcφ starletka a jedin²m ·stupkem ve°ejnosti bylo, ₧e se obΦas dali vyfotografovat s p°edstaviteli sv²ch film∙. O co mΘn∞ vÜak obecn∞ znßmφ, o to vφce se o nich v₧dy Üφ°ily fßmy, a¥ ve smyslu kladnΘm (neomyln² odhad ·sp∞chu Φi ne·sp∞chu) nebo zßpornΘm (sexußlnφ a finanΦnφ marnotratnost). Tyhle pov∞sti lze ovÜem mßlokdy brßt vß₧n∞; v prvnφm p°φpad∞ pat°φ z°ejm∞ do °φÜe dobr²ch vtip∙ zkazka o profesionalit∞ Karla Feixe z Nationalfilmu, kterΘmu pr² nabφdli k posouzenφ scΘnß°: mocn² mu₧, ani₧ by se obt∞₧oval Φtenφm, ho jenom pot∞₧kal v ruce a odmφtl s poznßmkou, ₧e je p°φliÜ krßtk². O prognostick²ch schopnostech sv∞tov²ch "v²robc∙ film∙" sv∞dΦφ spφÜe proslulΘ omyly dvou z nejznßm∞jÜφch: Auguste LumiΘre doporuΦoval u₧ v roce 1898 sv²m nßsledovnφk∙m, aby v jeho snahßch nepokraΦovali, proto₧e "komerΦnφ vyu₧itφ filmu nemß v∙bec ₧ßdnou budoucnost", a Irving Thalberg z MGM necht∞l o Φty°icet let pozd∞ji ani slyÜet o natoΦenφ romßnu "Jih proti Severu", jsa p°esv∞dΦen, ₧e "na historkßch z obΦanskΘ vßlky se nedß vyd∞lat ani p∞tnφk". TakΘ ve druhΘm p°φpad∞ nßle₧φ asi k nejapn²m pomluvßm sv∞dectvφ o deviaci Darryla F. Zanucka z 20th Century Fox, na kterΘm pr² ka₧dß hereΦka poznala, co ji Φekß, proto₧e se nevrhal na dßmu jako gentleman rovnou v polobotkßch, ale hodnou chvφli p°ed tφm se vyzul do pono₧ek. A o rozhazovßnφ financφ obvykle Üetrn²ch producent∙ se spφÜe starajφ jejich hereckΘ man₧elky, jak to kdysi Φinila Norma Shearerovß vzpomenutΘmu Irvingu Thalbergovi a jako to Carlu Pontimu dodnes Φinφ Sophia Lorenovß.
Nutφ-li ovÜem zvyklosti povolßnφ v∞tÜinu producent∙ z∙stßvat v pozadφ, neznamenß to, ₧e v²jimky op∞t nepotvrzujφ pravidlo. Touha po slßv∞ a vφra jen v sebe sama zlomila i v tΘto bran₧i n∞kolik jednotlivc∙. Francouze AndrΘ Hunebella z Gaumontu to postihlo a₧ v jeho padesßti letech, kdy se stal re₧isΘrem kost²mnφch dobrodru₧n²ch film∙ s Jeanem Maraisem, a Robert Evans z Paramountu zas od mlßdφ vystupuje jako obΦasn² herec bez ohledu na svoji hlavnφ Φinnost ÜΘfa v²roby. I zmφn∞n² u₧ Darryl F. Zanuck se um∞lecky realizoval, sice pod pseudonymy, zato ale na vφce stranßch: psal scΘnß°e, re₧φroval a jeho st°ihaΦskß dovednost mu v Hollywoodu vynesla p°ezdφvku "Butcher" (°eznφk).
Na druhΘ stran∞ si ovÜem takov² producent Φasto p°ipadß jako ud°en² k∙l v plot∞. Musφ odhadnout kvality scΘnß°e, zvolit schopnΘho re₧isΘra, vybrat komerΦn∞ i profesionßln∞ vhodnΘ herce a udr₧et nßklady v mezφch rozpoΦtu, ani₧ by p°itom mohl poΦφtat se vst°φcnou kolegißlnφ spolupracφ. Jestli₧e re₧isΘ°i nesnßÜejφ scΘnßristy, bez kter²ch by nev∞d∞li, o Φem budou toΦit, ob∞ tyto profese svorn∞ nevra₧φ na producenty, bez nich₧ by nem∞li za co toΦit. A tato, vedle vzßjemnΘ jeÜt∞ spoleΦnß zßvislost, v nich vyvolßvß zcela jednoznaΦnΘ pocity, jak je nap°φklad patrnΘ z v²rok∙ americkΘho scenßristy Ringa Lardnera ml., kter² jeÜt∞ p°i oslav∞ sv²ch sedmdesßtin prohlßsil: "Kdyby se soudn∞ postihovalo i ublφ₧enφ na duÜi, jedin²m trestem pro v∞tÜinu producent∙ by bylo elektrickΘ k°eslo," nebo ΦeskΘho re₧isΘra Otakara Vßvry, jemu₧ se u₧ v mladistvΘm v∞ku poda°ilo napsat: "Tv∙rce poznß, ₧e ud∞lal opravdu dobr² film teprve tehdy, kdy₧ se po premiΘ°e jeho producent ob∞sφ!"
Nikdo to zkrßtka nemß lehkΘ.
@