Pohled na dneÜnφ Internet nenφ jen radostn². Hrozφ opravdu zahlcenφ Sφt∞ nebo je to jen planß hrozba? Jak bude vypadat Internet dalÜφ generace a bude tyto problΘmy °eÜit?

      V dneÜnφm sv∞t∞ vychßzφ t²dn∞ mnoho Φlßnk∙ oslavujφcφch mo₧nosti souΦasn²ch poΦφtaΦov²ch a komunikaΦnφch technologiφ. Internet, DVD, GSM, tφm vÜφm se musφme ohßn∞t a zaklφnat, aby bylo vid∞t, ₧e jdeme s dobou. A ti ostatnφ jsou prost∞ mφrn∞ °eΦeno zaostalφ. Nßm vÜechno funguje, dosahujeme mnohanßsobn∞ vyÜÜφ produktivity prßce a hlavn∞ mßme informace v koneΦcφch prst∙ (kdo nerozumφÜ, obra¥ se na adresu bill_gates@microsoft.com). Tφmto tempem budeme v Sφti brzy vÜichni a p°φbuznφ nßs nebudou muΦit alby s fotografiemi ze svateb a poh°b∙, ale nashromß₧d∞n²mi "book-marky". A v∞°te, ₧e vedle "rychlosti" jejich modemu a konfigurace TCP-IP z∙stane ╚achtickß panφ skuteΦnou altruistkou.

      Technologick² snobismus

      Äe je tomu vÜemu trochu jinak, ₧e "surfovßnφ" na Internetu nenφ prochßzka r∙₧ov²m sadem, je v tΘto dob∞ jasnΘ jen tΘ v∞tÜin∞ (a¥ u₧ laik∙ nebo expert∙), kterß Internet a poΦφtaΦe v∙bec skuteΦn∞ u₧φvß. LaikovΘ se ovÜem v∞tÜinou za p°φsluÜnost k tΘto socißlnφ skupin∞ stydφ a majφ pocit, ₧e si za to mohou sami. V₧dy¥ si to p°ece mohli nastudovat v Φlßncφch nebo v p°φsluÜnΘm n∞kolikaletΘm douΦovacφm kurzu! A je t°eba p°iznat, ₧e tato p°edstava je jim kastou expert∙ velmi intenzivn∞ a velmi ·sp∞Ün∞ vnucovßna. Obdobn∞ jako kdysi znalost p°φkaz∙ DOSu mohla demonstrovat intelektußlnφ nad°azenost, dnes lze ve spoleΦnosti excelovat pronßÜenφm perel jako "vΦera jsem surfoval mezi Japonskem a Lond²nem" nebo "musel jsem upgradovat driver, proto₧e se mi po°ßd nevracely pakety". Nßdhern²m p°φkladem tΘto formy snobismu je novß reklama na jist² automobil, v nφ₧ jsou vÜechny obrßzky prezentovßny formou poΦφtaΦov²ch oken. Doufßm, ₧e nejm≤dn∞jÜφ malφ°i touto dobou ji₧ rßmujφ svß dφla do d°ev∞n²ch obdob windowsov²ch oken.

      Zmφn∞nΘ manipulativnφ chovßnφ odbornφk∙ mß krom∞ jejich vnit°nφho pocitu nutnosti vybudovat si odstup i velmi prozaick² ekonomick² d∙vod. PoΦφtaΦov² konzultant je v∞tÜinou placen² od problΘmu a p°i obratech typu "prost∞ jsem to nainstaloval a ono to zaΦalo fungovat" se mu obracφ ₧aludek.

      S ohledem na skuteΦnost m∙₧eme souΦasn² stav Internetu a lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ oznaΦit za v²sledek spiknutφ programßtor∙, ideov²ch pracovnφk∙ (tyhle v∞ci se nestßvajφ, ale jsou vym²Üleny) a obchodnφk∙. Po "nainstalovßnφ" Internetu, kterΘ v∞tÜinou provßdφ n∞kdo jin² ne₧ budoucφ u₧ivatel, nßsleduje klidnΘ a krßtkΘ obdobφ, kdy vÜechno zdßnliv∞ funguje. Znßte jen mßlo www adres, kterΘ navÜt∞vujete, o nov²ch formßtech dat v∙bec nic netuÜφte, a tudφ₧ je Ü¥astn∞ ignorujete a₧ do doby novΘho kola manipulace okolφ ohledn∞ nezbytnosti pou₧φvßnφ dalÜφho v²myslu doby. E-mail dostßvßte jednou za m∞sφc, diskusnφ skupiny v∙bec neznßte a telnet by vßs nenapadlo pou₧φt ani ve snu.

      Äivot je to skuteΦn∞ krßsn². VÜe funguje rychle p°esn∞ji °eΦeno zatφm nemßte pocit, ₧e je to pomalΘ chybovß hlßÜenφ se nevyskytujφ nebo je ignorujete, proto₧e jim nerozumφte. Bohu₧el je to jen kojeneckΘ obdobφ.

      E-mail k smrti zalknutφm

      Dovolte mi te∩ namalovat v²hradn∞ pro vßs n∞co Φert∙ na ze∩. B∞hem vaÜeho ₧ivota na Internetu se z°ejm∞ nejprve naplnφ vaÜe poÜtovnφ schrßnka.

      E-mailovß adresa je stßle typiΦt∞jÜφ na navÜtφvenkßch, s °adou p°ßtel si brzy budete tφmto zp∙sobem dopisovat. Vzhledem k tomu, ₧e svou adresu d°φve nebo pozd∞ji zanechßte v n∞jakΘ www anket∞, nebo u n∞jakΘho serveru poskytujφcφho beta-testovßnφ, doΦkßte se pravidelnΘho p°φsunu textovΘ a mo₧nß hypermedißlnφ reklamy do vaÜφ schrßnky.

      Typickou zaΦßteΦnickou pastφ jsou r∙znΘ konference a tzv. mailing listy. Od okam₧iku p°ihlßÜenφ zaΦφnajφ do schrßnky chodit dopisy posφlanΘ na danΘ tΘma a odpov∞di a komentß°e k odpov∞dφm... To ale m∙₧e p°edstavovat i desφtky dopis∙ denn∞.

      Teoreticky m∙₧ete po₧ßdat p°φsluÜn² server, aby vßm posφlal digest, slepeninu zprßv doÜl²ch za urΦit² interval. To ovÜem znamenß pou₧φt ta sprßvnß magickß slova na sprßvnΘ adrese, pokud si je se₧enete, a v n∞kter²ch p°φpadech to ani nenφ mo₧nΘ. Odpojenφ se od takovΘhoto zdroje informacφ taktΘ₧ nemusφ b²t jednoduchΘ, n∞kdy to znamenß skuteΦn∞ n∞kolikam∞sφΦnφ zßpas se servery a sprßvci neustßle m∞nφcφmi adresy.

      V tomto okam₧iku zjistφte pravdu o svΘm provozovateli Internetu, Φφ spφÜe o podrobnostech vaÜφ smlouvy, specifikovan²ch na samΘm okraji papφru pφsmem velikosti 5 (v angliΦtin∞ pov∞stn² "fine print"). Pravd∞podobn∞ se prost°ednictvφm modemu p°ipojujete k serveru, kter² vßm zprost°edkovßvß v²m∞nu paket∙ TCP-IP s Internetem. Mimo to pravd∞podobn∞ na lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφti stejnΘ firmy b∞₧φ servery ve smyslu softwaru, starajφcφho se o p°ijφmßnφ a odesφlßnφ poÜty. Po dobu vaÜφ nep°φtomnosti, kdy nejste p°ipojeni, je doÜlß poÜta uklßdßna do mφstnφho diskovΘho prostoru. A hßdejte co: jeho velikost je vymezena smlouvou a v p°φpad∞ jeho zapln∞nφ je poÜta vracena odesilateli s neurΦit²m chybov²m hlßÜenφm. Pokud vßm v jednom dni n∞kolik blßzn∙ bez p°edchozφho ohlßÜenφ poÜle 200 KB soubor, dosßhnete tohoto bla₧enΘho stavu velmi jednoduÜe.

      To vÜe ale bylo zßle₧itostφ organizace prßce, selskΘho rozumu a komerΦnφho chovßnφ provozovatel∙ Internetu. Teprve v okam₧iku, kdy si nevyzvednete poÜtu cel² t²den a nahromadφ se vßm na p∞t set dopis∙, nebo budete pot°ebovat jistotu, ₧e adresßt vaÜi odpov∞∩ dostal, se dostßvßte k velkΘ pravd∞, ₧e Internet je jen t∞₧ko pou₧iteln²...

      Zp∙sob prßce s Internetem je jasn∞ urΦen protokoly, kterΘ byly zavedeny na samotnΘm poΦßtku naÜeho on-line sv∞ta, kdy i samotn² pojem osobnφho poΦφtaΦe byl Φist∞ akademickou zßle₧itostφ, stejn∞ jako jeho u₧ivatel. A ₧ßdn² e-mailer vßm nepom∙₧e, kdy₧ si m∙₧e hrßt pouze na kurtu vymezenΘm mo₧nostmi protokol∙ POP (Post Office Protocol) a SMTP (Simple Mail Transfer Protocol). Za stßvajφcφch pravidel hry prost∞ nejde zφskat funkcφ download zprßvu vybranou se seznamu na server doÜlΘ poÜty, stejn∞ jako nikdy nebudete mφt jistotu, ₧e adresßt zprßvu p°eΦetl.

      A ani nemluvme o zßkladnφ transportnφ struktu°e Internetu, u kterΘ m∙₧e dopis odesφlan² sousedovi odvedle cestovat t°eba p°es Antarktidu. V p°φpad∞ n∞jakΘ lokßlnφ poruchy to m∙₧e zachrßnit situaci, ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ to jen p°ispφvß k p°etφ₧enφ linek kv∙li jejich neefektivnφmu vyu₧itφ. Mo₧nß se vßm to nestane, pokud ale u modemovΘho spojenφ spadne v nevhodnΘm mφst∞ komunikace poÜtovnφho klienta a serveru, m∙₧ete ztratit veÜkerou doÜlou poÜtu, proto₧e server ji smazal jako ji₧ p°eΦtenou. Vy se v∙bec nemusφte dozv∞d∞t o jejφ existenci a odesilateli se o chyb∞ takΘ nic nedonese. Star² dobr² fax, ₧e? Ten jste z°eteln∞ bu∩ nedostali, nebo vßm p°iÜel nez°eteln∞ n∞kolikrßt.

      www World Wide Wait

      Ano, World Wide Web pat°φ k mladÜφm, modern∞jÜφm a podstatn∞ propracovan∞jÜφm zßle₧itostem, p°esto nebude mezi tφm poslednφm, co vßm zaΦne na Internetu pφt krev. Na to je pou₧φvßn p°φliÜ a vÜemi. Nebudeme tady mluvit o estetickΘ strßnce n∞kter²ch www strßnek, i kdy₧ °ada z jejich autor∙ by na svΘ tv∙rΦφ schopnosti pot°ebovala zbrojnφ pas. Ono u₧ staΦφ, ₧e samotn² jazyk HTML (Hypertext Markup Language), v n∞m₧ jsou strßnky www zapsßny, nenφ ₧ßdn² siln² standard je toti₧ vytvß°en za pochodu.

      P∙vodn∞ byl urΦen pro publikovßnφ kombinace textu a grafiky na "cross-platform" poΦφtaΦovΘ sφti, metoda MIME "vklßdßnφ" kousk∙ dat v jin²ch formßtech nep°edstavuje ₧ßdnΘ omezenφ, i kdy₧ to na druhΘ stran∞ nenφ zvlßÜtnφ technologick² zßzrak. Omezujφcφ u₧ je ale sada klφΦov²ch p°φkazov²ch slov HTML, kterß a₧ dosud nap°. neumo₧≥ujφ umis¥ovat textovΘ rßmeΦky absolutn∞ do specifikovan²ch sou°adnic, mφsto obligßtnφho zarovnßvßnφ vlevo, vpravo a na st°ed.

      Po svΘm p∙sobivΘm nßstupu na scΘnu se firma Netscape stala hlavnφm p°isp∞vatelem do "klφΦovΘho" slovnφku, jejφ prohlφ₧eΦe postupn∞ um∞ly interpretovat novΘ a novΘ p°φkazy pro rßmce, blesky, hv∞zdy atd. Dφky jejφmu nßskoku nezb²valo ostatnφm stφhajφcφm v²vojß°∙m ne₧ akceptovat tyto novinky i ve svΘm pojetφ interpret∙ HTML a definice HTML se op∞t posunula dßl. Dnes je na poli Internetu siln∞jÜφ v kramflecφch i Microsoft a taktΘ₧ p°ispφvß svou trochou do ml²na. Snaha o oficißlnφ definici a odpovφdajφcφ ustanovenß komise tady skuteΦn∞ bojujφ s v∞trn²mi ml²ny, a poslednφ "zmrazenß" norma z kv∞tna 1996 nese oznaΦenφ HTML 3.2. VφcemΘn∞ jen konstatuje Φßst toho, co se na Internetu od poslednφ normy objevilo...

      Takto ovÜem z∙stßvß na konkrΘtnφm programu, jak strßnka nakonec bude vypadat, pokud tedy v∙bec. Stßle Φast∞ji se na strßnkßch setkßte s doporuΦenφm: "Tato strßnka vypadß nejlΘpe v ...". Obsah strßnek je v∞tÜinou interpretovßn v pr∙b∞hu nahrßvßnφ, pokud jej ale p°eruÜφte, m∙₧ete se doΦkat vizußln∞ skuteΦn∞ p∙sobivΘho chaosu. Prozatφm to nevypadß na to, ₧e by se situace se vÜemi r∙zn²mi pluginy a nov²mi jazyky typu VRML lepÜila.

      Q Q Q

      Vlastnφ surfovßnφ vßs zaΦne obt∞₧ovat v okam₧iku, kdy jen trochu roztßhnete nedßvno narostlß k°φdla. Strßnky se objevujφ a zanikajφ, m∞nφ adresy a formßty. StaΦφ vyu₧φt slu₧eb n∞jakΘho vyhledßvacφho mφsta a vyzkouÜet si, kolik z nalezen²ch mφst ji₧ v∙bec neexistuje nebo dßvno obsahuje n∞co jinΘho. LidΘ tvo°φ Φφm dßl komplexn∞jÜφ strßnky, kterΘ obsahujφ °adu medißlnφch element∙. Nahrßvßnφ po Φßstech je mnohem pomalejÜφ a jen mßlokdo mß dnes trp∞livost Φekat na nahrßnφ obrßzku-reklamy rychlostφ stovek bajt∙ za sekundu. N∞kdy jsou ovlßdacφ prvky p°φstupnΘ jen p°es nßroΦn∞jÜφ technologii, nap°. ShockWave, a Φekat desφtky minut na nahrßnφ 1 MB ovlßdacφho rozhranφ jsou skuteΦn∞ bez ohledu na metodu p°ipojenφ "internetovß muka".

      V∙bec nejhorÜφ je to ale se zpracovßvßnφm informacφ zφskan²ch z www. Strßnky jsou toti₧ navrhovßny pro pou₧itφ metodou listovßnφ na vzdßlenΘm poΦφtaΦi; pokud je chcete mφt po ruce na vlastnφm disku, proplßΦete celΘ dny.

      Elegantnφ nßstroje kde je hledat?

      Tady u₧ mluvφme o nedostatku produktivnφch nßstroj∙ pro prßci s Internetem. U n∞kter²ch slu₧eb to nenφ zase takov² problΘm. PoÜtovnφ protokoly jsou tu s nßmi tak dlouho, ₧e odpovφdajφcφ programy e-mailery dosßhly jakΘs takΘs zralosti a pou₧itelnosti. (I kdy₧ s nov²mi formßty dat, je₧ lze pomocφ MIME do dopis∙ "zabalovat", na n∞ kladenΘ nßroky p°ece jen rostou.)

      Rozhodn∞ se to ale nedß srovnßvat se situacφ u www. Jak jsme si ji₧ °ekli, nemusφ danou strßnku konkrΘtnφ prohlφ₧eΦ metodou WYSIWYG v∙bec zvlßdnout. P°φpadnΘ vφt∞zstvφ je ovÜem vφt∞zstvφ Pyrrhovo, pouh²m ulo₧enφm strßnek na svΘm poΦφtaΦi "zatoΦφte" s v∞tÜinou prßce jejich autora. Zkuste strßnku ulo₧it z Navigatoru jako HTML a uvidφte, co dostanete. Medißlnφ data z∙stanou v diskovΘ vyrovnßvacφ pam∞ti vaÜeho prohlφ₧eΦe, kde jsou vßm k niΦemu. Poho°φte i s hierarchick²mi vztahy mezi strßnkami.

      Vlastnφ interpretace strßnek, velmi podobnß p°evodu p°φkaz∙ postscriptu na grafickΘ operace, neb²vß prßv∞ nejrychlejÜφ a hlavn∞ se s nφ dosud p°φliÜ nepoΦφtalo v operaΦnφch systΘmech. Nejv∞tÜφ slabinou je obsahovΘ vyhledßvßnφ v souborovΘm sprßvci vaÜeho operaΦnφho systΘmu, kterΘ bez implementace HTML jako systΘmovΘho formßtu prost∞ nenφ mo₧nΘ (p°esn∞ji nenφ mo₧nΘ tak dlouho Φekat na v²sledek, kv∙li zdr₧ujφcφmu balastu klφΦov²ch slov).

      Mo₧nosti jazyka Java a technologiφ pracovnφ plochy typu Internet Explorer 4.0/5.0 mo₧nß ledacos zm∞nφ, prozatφm se ovÜem smi°te s tφm, ₧e je pohodln∞jÜφ pracovat s www strßnkami na Internetu rychlostφ 300 b/s ne₧ p°φmo na vaÜem pevnΘm disku.

      Spojenφ "mo₧nß zm∞nφ" bylo v p°edchozφ v∞t∞ pou₧ito, proto₧e, jak se zdß, v²vojß°i na zlepÜovßnφ ergonomie sv²ch v²plod∙ nemajφ Φas. Technologie na Internetu se st°φdajφ tak rychle, ₧e novΘ verze program∙ se zam∞°ujφ na jejich implementaci, nikoli dopracovßnφ t∞ch existujφcφch. Tomu p°esn∞ odpovφdß souΦasn² "beta-verznφ kolaps" softwarovΘ zßkladny. ZaΦφnajφcφ u₧ivatel zßhy zjistφ, ₧e polovina pou₧φvan²ch nßstroj∙ je ve stadiu beta-verze.

      Trh se na Internetu otev°el tak rychle, ₧e je t°eba si co nejrychleji vykolφkovat co nejv∞tÜφ kusy slibnΘho prostoru. Vysv∞tlili jsme si takΘ, ₧e ten, kdo vymyslφ pou₧itelnΘ rozÜφ°enφ stßvajφcφch pravidel chovßnφ d°φv, vnutφ je konkurenci, kterß je bude muset se sk°φpajφcφmi zuby p°ijmout. Proto dnes v okam₧iku, kdy jste zaΦali pou₧φvat koneΦn∞ finalizovanou verzi Exploreru nebo Navigatoru, je ji₧ na Internetu funkΦn∞ ·plnß beta-verze nßsledujφcφho dφlu tohoto nekoneΦnΘho serißlu. Srovnßnφ se serißlem sedφ, proto₧e pokud jako v²vojß° Ülßpnete vedle, budete se muset vrßtit o n∞kolik dφl∙ nazp∞t, zaΦφt s jinou postavou a jinak a p°ed u₧ivateli p°edstφrat, ₧e se jim to vÜechno jen zdßlo (Dallas nesleduji, mn∞ to jen vyprßv∞li).

      Nejsmutn∞jÜφm v²sledkem tohoto trendu je, ₧e dneÜnφ pojetφ beta-verze je prvnφ podoba programu se vÜemi funkcemi (tomu se d°φve °φkalo alfa-verze) a finßlnφ verze se poznß podle toho, ₧e je tyto funkce schopna s ·sp∞chem dokonΦit. Na jejich dolad∞nφ a stabilizaci bude v∞novßno n∞co Φasu v pr∙b∞hu dalÜφho v²voje.

      Sucho a bezpeΦφ?

      Tato situace na Internetu nenavozuje p°edstavu prßv∞ bezpeΦnΘho p°φstavu, podobß se spφÜe hodn∞ temnΘ uliΦce s bl²skajφcφmi se odrazy vyta₧en²ch b°itev a ₧iletek. I v p°φpad∞, ₧e zrovna neopl²vßte zajφmav²mi soubory a informacemi, vaÜe viditelnΘ novßΦkovstvφ m∙₧e vyprovokovat n∞jakΘ to zaplavenφ vaÜeho mailu nechutnostmi nebo lehkΘ pocuchßnφ souborovΘho systΘmu virem. Celkov∞ samoz°ejm∞ platφ, ₧e aspo≥ na osv∞tlen²ch mφstech by se vßm nem∞lo nic stßt a bez vlastnφ iniciativy ₧ßdnΘho vira nechytφte. Musφte ale stßle mφt na mysli, ₧e o vaÜe vlastnφ soukromφ a bezpeΦφ d∙v∞rn²ch informacφ nebude automaticky postarßno. Tφm spφÜe, ₧e t°eba SpojenΘ stßty majφ stßle jeÜt∞ pocit, ₧e v²vozu kryptografickΘho softwaru, (jen₧ by vaÜe informace sice zabezpeΦil, ale ani Pentagon by je pak eventußln∞ neum∞l rozluÜtit), se musφ zabrßnit, jak se dß. Je na vßs, zda si najdete n∞jakou formu "digital signature" Φi "CyberCash", nebo zda budete de facto rozdßvat po Internetu identifikaci svΘ VISA karty kolemjdoucφm.

      Nejvφce starostφ majφ ovÜem spφÜe provozovatelΘ server∙ ne₧ pasivnφ u₧ivatelΘ (ale ti se brzy p°esunou do tΘ₧e skupiny). BezpeΦnostnφch d∞r v protokolech, FireWalls nebo Jav∞ vyu₧φvajφ zloΦinci ale i r∙znφ zlomyslnφci nebo jedinci, kte°φ tφm prost∞ proti n∞Φemu protestujφ. (AmerickΘ studentky, b∞hajφcφ hanbatΘ po ulicφch a protestujφcφ proti nahot∞ v Playboyi, ovÜem pln∞ podporuji co d∞lajφ naÜe feministky?)

      Internet II, III a IV...

      Nikde nenφ samoz°ejm∞ °eΦeno, ₧e se na °eÜenφ stßvajφcφch problΘm∙ nepracuje. N∞kterΘ v∞ci se vy°eÜφ Φasem samy, k n∞kter²m se donutφ v²vojß°i navzßjem konkurenΦnφm bojem. SkuteΦn∞ klφΦovß rozhodnutφ ovÜem z∙stßvajφ na r∙zn²ch unifikaΦnφch komisφch, nadnßrodnφch provozovatelφch komunikaΦnφch linek, a jak jeÜt∞ uvidφme, na americk²ch univerzitßch.

      Zvladatelnost Internetu se prudce zlepÜφ s p°φchodem novΘ generace technologiφ, kterΘ koneΦn∞ zaintegrujφ nezbytnΘ slu₧by p°φmo do operaΦnφch systΘm∙. Pod tφm si m∙₧ete p°edstavit p°φmou manipulaci HTML dokumen-t∙ v rßmci systΘmu stejn∞ jako jejich uklßdßnφ do vyrovnßvacφ pam∞ti nebo spouÜt∞nφ Java aplikacφ bez nutnosti specißlnφho prohlφ₧eΦe. Servery pro sdφlenφ dokument∙ metodami www nebo FTP si ji₧ v pr∙b∞hu tohoto roku najdou cestu do standardnφho vybavenφ systΘmu jist∞ takΘ.

      D∙le₧it∞jÜφ ale bude p°echod k nov²m protokol∙m, kterΘ by m∞ly postupn∞ vytlaΦit ty skuteΦn∞ archaickΘ. Kritizovali jsme zde POP 3 pro p°ijφmßnφ poÜty letos se m∙₧eme t∞Üit na protokol IMAP (Internet Mail Access Protocol). Ve skuteΦnosti je to sice deset let starß zßle₧itost, ale teprve nynφ dostßvß svou komerΦnφ Üanci. IMAP umφ i takovΘ "samoz°ejmosti", jako "p°eΦtenφ" hlaviΦek dopis∙ a jejich v²b∞rovΘ sta₧enφ ze serveru.

      Nejv∞tÜφ ·silφ a investice si ovÜem vy₧ßdß zm∞na samotn²ch zßklad∙ Internetu p°edevÜφm hardwaru a protokol∙ nejni₧Üφ ·rovn∞. Je to proces naprosto nezbytn² vzhledem k mφ°e souΦasnΘho zahlcenφ. Tomuto problΘmu jsme se zatφm nev∞novali, a tak to ud∞lejme te∩.

      Jednou z nejΦern∞jÜφch strßnek souΦasnΘho Internetu je jeho divok² r∙st, za kter² samoz°ejm∞ nikdo nem∙₧e. Podle odhad∙ MIT obsahoval v roce 1995 24 000 www mφst, o rok pozd∞ji to bylo ji₧ desetkrßt tolik a tempo nßr∙stu se od tΘ doby stßle zv∞tÜuje. V souΦasnosti mß nejznßm∞jÜφ vyhledßvacφ server AltaVista "oindexovßno" na 32 milion∙ strßnek textu s 50 mil. odkazy na dalÜφ strßnky. P°itom jeho roboti a pavouci zdaleka nezpracovßvajφ vÜechny strßnky a podle managementu by k tomu bylo mφsto 4 terabyt∙ ·lo₧nΘ kapacity t°eba jejφho stonßsobku.

      PoΦet p°ipojen²ch u₧ivatel∙ poskoΦφ ze 40 milion∙ roku 1995 na minimßln∞ 200 milion∙ v roce 1999. P°itom nßroΦnost jejich Φinnosti takΘ roste. Z p°enosu soubor∙ se stalo p°ipojovßnφ k mφst∙m pln²ch grafick²ch a video soubor∙. Ale i u klasickΘho sharewaru poskoΦila b∞₧nß velikost nahoru a demo verze o velikosti 20 MB urΦenß pro download nejsou v²jimkou. O svΘ mφsto na slunci zaΦφnajφ bojovat i videokonference a b∞hem roku 1997 se oΦekßvß p°φchod skuteΦnΘ poΦφtaΦovΘ telefonie. Z nφ vypl²vajφcφch neplacen²ch mezikontinentßlnφch hovor∙ jsou spoleΦnosti jako AT&T zelenΘ ji₧ dnes. Pokud usp∞je i ohlßÜen² nßstup stroj∙ NC (Network Computer levn² poΦφtaΦov² terminßl urΦen² specißln∞ pro Internet), m∙₧e to znamenat dalÜφ akceleraci r∙stu poΦtu u₧ivatel∙.

      Dφky tomu vÜemu se bezprost°edn∞ blφ₧φ dosa₧enφ kapacitnφho a p°enosovΘho stropu sφt∞ a mnoho odbornφk∙ stßle Φast∞ji mluvφ o hrozφcφm kolapsu. U souΦasnΘho 32bitovΘho protokolu IP (Internet Protocol) verze 4 hrozφ vyΦerpßnφ adresovΘho prostoru do p∞ti let. JeÜt∞ horÜφ je to u p°enosov²ch kapacit, www se dnes u₧ skoro oficißln∞ vysv∞tluje jako World Wide Wait (celosv∞tovΘ Φekßnφ). Äßdn² p°echod z 14,4kb/s modem∙ na 28,8kb/s, ISDN nebo kabelovΘ modemy nem∙₧e pomoci, pokud jsou naprosto p°etφ₧eny hlavnφ p°enosovΘ trasy. P°itom u °ady Φesk²ch provozovatel∙ cestujφ vaÜe zßsilky s Φeskou adresou p°es USA Φi alespo≥ Zßpadnφ Evropu (jak se o tom lze p°esv∞dΦit pou₧itφm nßstroje Trace) a na t∞chto tlaΦenicφch se tedy naÜi u₧ivatelΘ bezprost°edn∞ podφlejφ, i kdy₧ alespo≥ s v²hodou jinΘho ΦasovΘho pßsma. Ale i v p°φpad∞ relativn∞ voln²ch "v²padovek" nenφ souΦasn² Internet p°φliÜ efektivnφ pro p°enosy dat synchronizovan²ch v reßlnΘm Φase. Cel² problΘm je podtr₧en nedßvn²mi n∞kolika a₧ jednodennφmi "zhroucenφmi se" v²znamn²ch provider∙, kterß odpojila klφΦovΘ firmy americkΘho pr∙myslu. D∙le₧itost Internetu se dnes p°itom blφ₧φ energetickΘ a telefonnφ sφti.

      ╪eÜenφ nedostatku adresovΘho prostoru bude z°ejm∞ relativn∞ nejlehΦφ, nov² protokol IPv6 se ji₧ blφ₧φ k dokonΦenφ a Internet na n∞j zaΦne bez v∞tÜφho povyku po Φßstech p°echßzet. 128 bit∙ zajistφ relativn∞ neomezen² poΦet adres, bude implementovßna podpora Üifrovßnφ dat a autentifikace u₧ivatel∙. Nov² protokol mß zajiÜ¥ovat i autokonfiguraci, kterß pot∞Üφ zejmΘna vlastnφky p°enosn²ch poΦφtaΦ∙ migrujφcφch mezi r∙zn²mi provozovateli Internetu.

      IPv6 by m∞l podstatn∞ odlehΦit sφti p°epracovßnφm sm∞rovacφch princip∙ a vyhledßvßnφm optimßlnφ trasy p°enosu. Ale ani to nem∙₧e zachrßnit situaci, i kdy₧ se telekomunikaΦnφ firmy sna₧φ p°idßvat dalÜφ p°enosovΘ trasy a vyu₧φvat technologiφ jako je ATM. V nejbli₧Üφ dob∞ takΘ odstartuje n∞kolik projekt∙ satelitnφch sφtφ s jednosm∞rn²mi p°enosy dat, kterΘ by m∞ly odlehΦit "pozemnφmu" Internetu.

      KlφΦov²m °eÜenφm ale mß b²t projekt Internet II. Jde o projekt americkΘ vlßdy, kter² mß zachrßnit situaci a vytvo°it podmφnky pro vznik skuteΦnΘ

      InformaΦnφ dßlnice. Koneckonc∙ si musφme uv∞domit, ₧e USA jsou na Internetu nejvφce zßvislΘ a navφc p°edstavujφ nejΦast∞jÜφ cφl p°ipojenφ pro ostatnφ zem∞.

      Internet II by se m∞l realizovat b∞hem 3-5 let a m∞l by jen na ·zemφ USA stßt minimßln∞ 500 milion∙ dolar∙. Vychßzφ p°itom ze zkuÜenostφ se vznikem "prvnφho" Internetu, kter² byl po dlouhou dobu nekomerΦnφ, univerzitnφ zßle₧itostφ. Podobn²m postupem mß Internet II zajistit spojenφ nejd°φve mezi z·Φastn∞n²mi univerzitami, je₧ mu mimo pokrytφ Φßsti investic

      poskytnou i sv∙j intelektußlnφ potencißl. Po jeho dopracovßnφ se t∞₧iÜt∞ p°esune do komerΦnφ oblasti, kterß zajistφ rychlΘ, ale tentokrßt kontrolovanΘ rozÜφ°enφ, zatφmco univerzity pravd∞podobn∞ ji₧ budou pracovat na novΘ generaci, a¥ ji₧ bude p°edstavovat cokoliv.

      Internet II mß b²t a₧ tisφckrßt rychlejÜφ ne₧ ten dosavadnφ, dφky nejmodern∞jÜφm optick²m p°enosov²m technologiφm a inteligentnφmu vyu₧φvßnφ p°enosov²ch tras. Hlavnφmi cφli jsou p°edevÜφm komunikace v reßlnΘm Φase a propracovanΘ principy komerΦnφch slu₧eb (u₧ivatelΘ si budou nap°. moci p°edobjednat volnΘ p°enosovΘ pßsmo pro jejich datov² p°enos nebo videokonferenci.)

      Projekt zatφm existuje spφÜe v ideovΘ podob∞, nicmΘn∞ mß ji₧ k dispozici prvnφ p∞tinu odhadovan²ch nezbytn²ch investic a vzbuzuje velk² zßjem mezi univerzitami i °adou velk²ch firem, je₧ p°islφbily i jeho sponzorstvφ.

JAROSLAV ZAPLETAL @