V rßmci naÜφ spoluprßce s ╚esk²m rozhlasem "navÜtφvili" jsme za vßs n∞kterΘ z jeho zahraniΦnφch zpravodaj∙. Jen mßlo z nich je zatφm p°φmo na Internetu; p°es naÜe On-line vydßnφ (http://www.idg.cz/megabyte/index.htm) se tam vÜak aspo≥ n∞kte°φ dostanou u₧ te∩. Prvnφm z nich je jeden z nejp∙vodn∞jÜφch a nejvtipn∞jÜφch, Karel Kyncl.

      Tajnß zbra≥ britskΘ kuchyn∞

      DoÜla mi pozvßnka, abych se na poΦßtku prosince dostavil do Prahy na sch∙zku b²val²ch Φlen∙ Dismanova rozhlasovΘho souboru d∞tφ a mlßde₧e. U p°φle₧itosti 50. v²roΦφ naÜeho zßjezdu do Britßnie a Holandska. Tuhle pozvßnku jsem shodou okolnostφ obdr₧el v den, kter² byl v Britßnii vyhlßÜen za celostßtnφ den starodßvnΘho mφstnφho jφdla, ovesnΘ kaÜe "porridge". Mezi t∞mito dv∞ma zcela rozdφln²mi informacemi doÜlo k jakΘmusi krßtkΘmu spojenφ a m∞ se najednou vybavilo, ₧e historicky prvnφ z dlouhΘ °ady trapas∙, kter²ch jsem se v Britßnii dopustil, jsem spßchal prßv∞ p°ed p∙l stoletφm, a ₧e byl spojen prßv∞ s tou ovesnou kaÜφ. P°ijeli jsme tehdy pßr desφtek mlad²ch lidφ do rozbombardovanΘ Britßnie v prosinci 1946, sotva p∙l druhΘho roku po vßlce. A jezdili jsme tu od m∞sta k m∞stu a recitovali, zpφvali a tancovali. V ka₧dΘm si nßs rozebφrali hostitelΘ, co₧ byli prostφ BritovΘ ze vÜech spoleΦensk²ch vrstev. Pro vÜechny z nßs to byla v∙bec prvnφ cesta do zahraniΦφ, a tak jsme prochßzeli sΘriφ kulturnφch Üok∙. Jednφm z nich bylo zjiÜt∞nφ, ₧e ₧ßdnß anglickß snφdan∞ se neobejde bez talφ°e ovesnΘ kaÜe porridge. Po ÜestiletΘ vßlce a okupaci jsme v∙bec nebyli zh²Φkanφ, ale ta kaÜe byl problΘm. Podobß se klovatin∞ a taky podobn∞ chutnß a vÜichni jsme p°ed nφ m∞li hr∙zu. M∞ vÜak kupodivu pocukrovanß a politß mlΘkem za pßr t²dn∙ zaΦala chutnat.

      Potom jsme p°ijeli do prvnφho skotskΘho m∞sta, Edinburku, a dostal jsem k snφdani porridge posolen². Bylo to tak nechutnΘ, ₧e jsem se pokusil o nßpravu a dopustil se p°i tom neodpustitelnΘho "faux pas". Jß jsem si tady v Anglii, °ekl jsem svΘmu skotskΘmu hostiteli, zvykl na sladk² porridge. M∙j hostitel byl metodistick² pastor pln² k°es¥anskΘ lßsky, ale tohle na n∞j bylo moc. Ztvrdly mu rysy a pravil p°φsn∞: "Tak za prvΘ, te∩ u₧ nejste v Anglii, jste ve Skotsku. Za druhΘ, AngliΦanΘ jsou opravdu natolik perverznφ, ₧e toto starΘ skotskΘ jφdlo prznφ cukrem odpornΘ. My dva jsme ovÜem normßlnφ, a tak za t°etφ, budeme jφst porridge tak, jak se jφst mß." Sklapl jsem kufry a osolenou ovesnou kaÜi posluÜn∞ sn∞dl. Od tΘ doby jsem zjistil, ₧e m∙j edinbursk² hostitel pon∞kud p°ehßn∞l.

      Porridge nenφ skotskΘho, n²br₧ staro°eckΘho p∙vodu a do Britßnie se dostal p°es Francii. A Ükßla jeho ochucovßnφ se v∙bec neomezuje pouze na cukr nebo s∙l. Dobrodru₧n∞jÜφ povahy do n∞j h≥ßcajφ i med, suÜenΘ ovoce, o°echy, smetanu, jogurt, sko°ici, muÜkßtov² o°φÜek nebo dokonce i whisky. Je to vÜak v ka₧dΘm p°φpad∞ jφdlo v²₧ivnΘ a hutnΘ, kterΘ vßm zaplßcne ₧aludek tak, ₧e hodn∞ dlouho nemßte na jinΘ jφdlo ani pomyÜlenφ to je za urΦit²ch okolnostφ velkß v²hoda. CestovatelΘ Richard Byrd a Roald Amundsen se porridgem prokousali a₧ na severnφ a ji₧nφ p≤l, ameriΦtφ astronauti vynesli tuto ovesnou kaÜi do vesmφru a BritovΘ jejφ zßsluhou p°e₧ili vßleΦn² nedostatek jin²ch potravin. To, co jsme p°ed 50 lety pova₧ovali za nem∞nnou britskou tradici, byla toti₧ ve skuteΦnosti abych tak °ekl poznanß nutnost. Dnes obrovskß v∞tÜina Brit∙ p°estala porridge konzumovat, proto₧e mß na vybranou spoustu chutn∞jÜφch po₧ivatin. Podle nßzoru odbornφk∙ na sprßvnou v²₧ivu je to hroznß chyba. OvesnΘ vloΦky pr² obsahujφ spoustu rozpustn²ch a nerozpustn²ch vlßknin, kterΘ sni₧ujφ cholesterol, jsou dobrΘ na srdce a ·dajn∞ sni₧ujφ riziko st°evnφch chorob. Tito odbornφci se sna₧φ dostat porridge zpßtky do britsk²ch snφdanφ, a prßv∞ proto letos vyhlßsili onen celostßtnφ den tΘto ovesnΘ kaÜe vypadß to vÜak, ₧e bojujφ ztracenou bitvu. Na dneÜnφ gastronomicky rozmazlenou britskou ve°ejnost nep∙sobφ argumenty, ₧e v∞dci na NottinghamskΘ univerzit∞ zachrßnili jeden druh vymφrajφcφch Ünek∙ tφm, ₧e jim zaΦali podstrojovat porridge, kdy₧ vÜechno ostatnφ tvrdoÜφjn∞ odmφtali. Nep∙sobφ ani odkaz na to, ₧e vynikajφcφ anglick² sprintΘr Linford Christie pova₧uje porridge za svou hlavnφ pohonnou hmotu, nebo¥ jenom mizivΘ procento ve°ejnosti mß cti₧ßdost stßt se sprintΘry. A navφc je porridge povß₧liv∞ spojen s kriminalitou. RoΦn∞ se ho tu sice po°ßd jeÜt∞ spot°ebuje asi 47 milion∙ galon∙, ale valnou v∞tÜinou v britsk²ch v∞znicφch, proto₧e je tu lacin², dß se jednoduÜe p°ipravit a zaplßcne ₧aludek. Na jφdelnφch lφstcφch v britsk²ch kriminßlech se objevuje tak Φasto, ₧e vstoupil i do slangu britskΘho podsv∞tφ. "To do porridge" "d∞lat porridge" znamenß kroutit si trest odn∞tφ svobody. Na on∞ch 47 milionech galon∙ zkonzumovanΘho porridge se v Britßnii krom∞ kriminßlnφk∙ podφlφm i jß. ╚as od Φasu si ho ze sentimentßlnφch d∙vod∙ uva°φm a ud∞lßm si ho i v Praze v den tΘ prosincovΘ sch∙zky nynφ p°estßrl²ch b²val²ch mlßde₧nφk∙ z Dismanova souboru. AΦkoliv bude s mlΘkem a s cukrem, bude mi asi chutnat troÜku trpce. Äivot letφ neuv∞°iteln∞ rychle, vß₧enφ p°ßtelΘ.

      Poklad nejnßrodn∞jÜφ

      Jsou knihy, kterΘ vzniknou z oh≥ostroje okam₧it²ch nßpad∙ a p°i jejich₧ Φetb∞ p°ed sv²m duÜevnφm zrakem p°φmo vidφte autora, jak opojen bo₧skou inspiracφ nßru₧iv∞ mlßtφ do klßvesnice svΘho psacφho stroje Φi computeru a za n∞kolik mßlo t²dn∙ je se svou pracφ hotov. A pak jsou knihy, jejich₧ vznik je zdlouhav² a pracn², kterΘ m∙₧eme p°irovnat ke komplikovanΘmu porodu, jemu₧ ovÜem p°edchßzφ poΦetφ a dlouhΘ t∞hotenstvφ. Nejnov∞jÜφ knφ₧ka s Φeskou tematikou, kterß prßv∞ vyÜla v Lond²n∞, pat°φ k tomuto druhΘmu typu. Napsal ji anglick² novinß° Graham Lees a jmenuje se "Pivnφ pr∙vodce Prahou a ╚eskou republikou".

      K jejφmu prvopoΦetφ doÜlo u mladΘho pana Grahama Leese p°ed mnoha lety, kdy₧ u sebe objevil nepotlaΦitelnou nßklonnost k pivu, patrn∞ genetickΘho p∙vodu. Nßsledovalo dlouholetΘ t∞hotenstvφ, kterΘ strßvil v zaslφbenΘ zemi piva v Bavorsku, odkud podnikal v²zkumnΘ cesty na V²chod. Tam za tehdejÜφ "₧eleznou oponou" objevil skuteΦn∞ pivnφ Eldorßdo. Zemi, z nφ₧, jak podot²kß ve svΘ knize, se vyvß₧el chmel u₧ dlouho p°ed tφm, ne₧ si VilΘm Dobyvatel podrobil Anglii, a kterß obohatila slovnφky vÜech jazyk∙ sv∞ta v²razem "pilsner". Zemi, v nφ₧ p°ipadß na ka₧dΘho obyvatele vΦetn∞ nemluv≥at 283 vypit²ch pint piva roΦn∞. Zatφmco v N∞mecku jen 251, v Dßnsku 225 a v Britßnii dokonce pouze ₧alostn²ch 180 pint. Fascinovßn tφmto sv∞tov²m prvenstvφm malΘ zem∞, kterou jeho krajan Chamberlain kdysi prohlßsil za vzdßlenou a neznßmou, se ji₧ Graham Lees rozhodl objevit, kdy₧ pro nikoho jinΘho, tak pro britskΘ piva°e. Nelitoval Φasu, pen∞z a nepohodlφ, s obdivuhodn²m sebezap°enφm se propil desφtkami Φesk²ch pivnic a ochutnal nejen plze≥skΘ, bud∞jovickΘ, velkopopovickΘ a jinΘ slavnΘ znaΦky, ale i v∞tÜinu produkce mal²ch mφstnφch pivovar∙, kterß pr² sk²tß neb²valΘ rozkoÜe.

      KomunistickΘ stßtnφ bezpeΦnosti byly patrn∞ zpoΦßtku poΦetnΘ cesty imperialistickΘho cizince do tehdejÜφho ╚eskoslovenska dost podez°elΘ, aby se zßhy jist∞ p°esv∞dΦila, ₧e panu Leesovi jde o pivo, nikoli o lidskß prßva. A jestli znßm naÜe b²valΘ orgßny dob°e, zaΦaly nakonec asi pana Leese poklßdat za svΘho dobrodince. Umo₧≥oval jim toti₧ slu₧ebnφ, a tedy bezplatnΘ nßvÜt∞vy nejenom pra₧sk²ch pivnφch podnik∙, ale i pivnφch lokßl∙ v rßmci cel²ch ╚ech a Moravy. Pan Graham Lees je vÜechny poctiv∞ navÜtφvil, a tak ve svΘm "Pivnφm pr∙vodci po Praze a ╚eskΘ republice" te∩ m∙₧e nabφdnout zasv∞cenΘ informace i o takov²ch za°φzenφch, jako je t°eba pivnice U Φerta v Doma₧licφch, strakonick² podnik U pape₧e, karlovarskß Krßsnß krßlovna, brn∞nskß ╚ernohorskß pivnice nebo hospody v Jihlav∞, Znojm∞, Olomouci, Ostrav∞ a skoro vÜude jinde. Provßdφ svΘ Φtenß°e i po p∞tadvaceti v²b∞rov²ch Φesk²ch pivovarech. Poskytuje jim podrobnΘ informace, jak se kdekoliv v ╚eskΘ republice nejrychleji dostanou k p∙llitru. A uvßdφ i nejd∙le₧it∞jÜφ pot°ebnΘ ΦeskΘ frßze, nap°φklad "jakß piva mate, z jakΘho pivovaru pride toto pivo, kde je pivovar a platyt prosφm". RevoluΦnφ zm∞ny z listopadu roku 1989 ovÜem pozornosti pana Grahama Leese rovn∞₧ neunikly, a naopak tvo°φ sv²m zp∙sobem hlavnφ myÜlenkov² nßboj knihy, jakousi ucelenou pivnφ filosofii naÜich nejnov∞jÜφch d∞jin.

      Zßv∞ry, k nim₧ pan Graham Lees dochßzφ, nejsou p°φliÜ optimistickΘ. Po komunistickΘ Θ°e, kterß Φeskou v²robu piva pouze zanedbßvala, nastoupily pr² toti₧ nynφ daleko niΦiv∞jÜφ sφly tr₧nφ ekonomiky, kterΘ u₧ vß₧n∞ poÜkodily a nadßle budou poÜkozovat velkou Φeskou pivovarnickou tradici. Je pravd∞podobnΘ, pφÜe pan Graham Lees, ₧e Φtvrtina nebo dokonce t°etina naÜich pivovar∙ nep°e₧ije rok 2000, pohlcena konkurencφ. ╚ili alespo≥ v oblasti piva je nebezpeΦφ, ₧e u nßs co nevid∞t zavlßdnou britskΘ pom∞ry. Po tomto chmurnΘm konstatovßnφ se vÜak z myÜlenkovΘho pivnφho oparu vyno°uje typick² AngliΦan Graham Lees, loajßlnφ poddan² britskΘho krßlovskΘho VeliΦenstva. K nßprav∞ v∞cφ Φesk²ch nevolß do boje, ne₧ßdß, aby se piva°i celΘho sv∞ta spojili a ozbrojeni rozbit²mi p∙llitry za·toΦili na p°edsednictvo Klausovy vlßdy. Obracφ se pouze na britskΘ piva°e s nalΘhavou v²zvou, aby vyu₧ili krßtφcφho se Φasu: Te∩ je chvφle navÜtφvit ╚eskou republiku, radφ jim ve svΘ knize Graham Lees. A zhluboka se napφt bßjeΦnΘho piva, i kdy₧ je, pravda, skoro minuta po dvanßctΘ. Praha, jak pφÜe ve svΘ kapitole o pivnφch krßsßch naÜeho hlavnφho m∞sta, ztratila v "sametovΘ revoluci" svou Üarmantnφ nevinnost. Napadlo mi, ₧e bych p°ßl pan Grahamu Leesovi, aby mohl tu b²valou pra₧skou Üarmantnφ nevinnost n∞kolik let vychutnßvat jako °adov² obΦan b²valΘho komunistickΘho ╚eskoslovenska bez dobrodinφ britskΘho cestovnφho pasu. Ale pokud by to bylo doprovßzeno plynul²m p°φsunem ΦeskΘho piva, nebyl by to pro n∞j patrn∞ ₧ßdn² trest.

@