Divadelnφ sez≤na vrcholφ... Na prknech, je₧ znamenajφ sv∞t, je ruÜno a₧ hektiΦno. Kulisßci se komφhajφ v lanovφ, maskΘ°i hledajφ labut∞nku, vlßsenkß°i se ohßn∞jφ tupφrovacφm h°ebenem, baletky vß₧ou stuhy "piÜkot∙", rekvizitß°i zlatφ propriety, herci hßzejφ zoufalΘ pohledy na nßpov∞du a deprimovan² re₧isΘr se nad patnßctou kßvou sna₧φ Ükrtnout ze svΘ pasivnφ slovnφ zßsoby slovo premiΘra.

      Ne, opravdu nemß cenu vypoΦφtßvat, kterΘ profese se podφlejφ na vytvß°enφ tohoto nejsyntetiΦt∞jÜφho ze vÜech um∞nφ. Od antick²ch mimick²ch v²-stup∙ mu₧∙ v ₧ensk²ch maskßch za zvuk∙ sborov²ch ≤d p°es deklamativnφ patetiΦnost klasicismu urazilo dneÜnφ divadlo velk² kus cesty od oponnφ strnulosti k divßkovi a skuteΦnΘmu barevnΘmu ₧ivotu. Zrodila se show, neboli hezky Φesky podφvanß. Dφvßnφ nebo jen prost² poslech vÜak u₧ dßvno nestaΦφ, pouze komplexnφ ·tvary nabφzejφcφ hudbu, verÜe, zp∞v, tanec i efekty majφ Üanci sout∞₧it s mladÜφmi sestrami m·zami ve sv∞t∞ o p°ekot pßdφcφch technologiφ. V divadelnφ historii prvnφm takov²m vskutku "mnohosmyslov²m" ·tvarem byla opera. Operou dneÜnφ doby multimΘdiφ se stal muzikßl.

      Ka₧d² jist∞ znß klasickΘ ΦeskΘ muzikßly: Rychmanovy "Starce na chmelu" Φi zhudebn∞nou VrchlickΘho romanci "Noc na KarlÜtejn∞", tyto vÜak poΦφtßme k muzikßl∙m filmov²m. Na Φesk²ch jeviÜtφch vÜak po dlouhou dobu, a₧ na obΦasnΘ v²jimky jako nap°. "My Fair Lady", stßle dominovaly operety Karla Marii von Webera, kde₧to novΘho boha muzikßlovΘ tvorby, jeho jmenovce A. L. Webbera tΘm∞° nikdo neznal.

      Ze slavn²ch muzikßlov²ch kus∙ jsme m∞li mo₧nost zhlΘdnout maximßln∞ jejich mnohem pozd∞jÜφ filmovΘ verze: "Vlasy" dφk Formanovi a perly jako "Jesus Christ Superstar" snad jen ve filmov²ch a univerzitnφch klubech. Vid∞t n∞kter² kus na₧ivo znamenalo pro fanouÜka vycestovat p°inejmenÜφm do Polska nebo Ma∩arska, tak maceÜsk² vztah k "zavr₧enφhodnΘmu" bur₧oaznφmu um∞nφ nem∞la snad ₧ßdnß zem∞ socialistickΘho tßbora, jen my, v₧dy pape₧Üt∞jÜφ ne₧ pape₧. Tak jsme se dßl dφvali na Ein

      Kessel Buntes a o tom, co h²be sv∞tem skuteΦn²ch hudebnφch show, jsme se dozvφdali maximßln∞ z pokoutn∞ zφskan²ch nahrßvek titul∙, kterΘ jsme p°ijφmali jako ·chvatnΘ novum, zatφmco v zemφch svΘho vzniku u₧ pomalu slavily ·sp∞chy jako remaky.

      Nelze se proto divit boomu, kter² muzikßly u nßs v poslednφch letech za₧φvajφ. Po vele·sp∞Ün²ch Bφdnφcφch, Je₧φÜφch a Drßkulech nßm slibujφ vbrzku uvedenφ ΦeskΘ verze Vlas∙. Snad se Φasem doΦkßme i nastudovßnφ dalÜφch znßm²ch broadwaysk²ch podφvan²ch. Pro ty, kte°φ trp∞livost Φekat nemajφ a cestovat a₧ do Stßt∙ nebo p°inejmenÜφm do Lond²na se jim nechce, jsme podnikli v²let do ohluÜujφcφho, omraΦujφcφho a efektnφho sv∞ta muzikßl∙ po Internetu. T∞m, kterΘ nabφdnut² "playbill" svede k zopakovßnφ naÜeho prodφrßnφ se d₧unglφ reflektor∙, slibujeme skv∞lΘ rendez-vous s jejich oblφben²mi melodiemi a setkßnφ tvß°φ v tvß° s Dannym, Jeanem Valjeanem, JidßÜem, Drßkulou, Fantomem opery a dalÜφmi hrdiny-legendami tΘto magickΘ krajiny. Jen pozor na telefonnφ ·Φty, hodiny na Sφti tak letφ... (Vφm, o Φem mluvφm, sama jsem brouzdßnφm a p°ehrßvßnφm midifil∙ strßvila ut∞ÜenΘ t°i dny tak₧e sp°φzn∞nΘ duÜe, fanouÜci muzikßl∙, pozor!)

      èirokß cesta slßvy

      Broadway Mekka vÜech milovnφk∙ divadla i cti₧ßdostiv²ch herc∙. A co₧ teprve auto°i! Vid∞t svΘ dφlo uvßd∞nΘ na Broadwayi, to u₧ je vskutku "sukces". V∞tÜina her zaΦφnß v okrajov²ch divadΘlkßch le₧φcφch v²razn∞ "nφ₧" Φi "v²Ü" ne₧ scΘny Φty°icßt²ch a padesßt²ch ulic midtownu. Tato skupina se v∞tÜinou oznaΦuje jako tzv. "off Broadway" scΘny. Ale ani ta "pravß" divadla samoz°ejm∞ nele₧φ vÜechna na tΘto hlavnφ tepn∞, protφnajφcφ diagonßln∞ jinak velmi symetrickou sφ¥ ulic a avenue poloostrova Manhattan. Moje naivnφ d∞tskß p°edstava mytickΘ Broadwaye jako jedinΘho velikΘho Divadla s velk²m D, v n∞m₧ se hry pravideln∞ st°φdajφ v repertoßru, podobn∞ jako je tomu v tuzemsk²ch kamenn²ch divadlech, musφ b²t pouΦenΘmu Φtenß°i samoz°ejm∞ k smφchu. Nemusφ ani prolΘzat uliΦky kolem Time Square v NYC jako jß a zφrat na tematicky p°izp∙sobenΘ fasßdy divadelnφch budov, aby pochopil sm∞Ünost takovΘ p°edstavy, staΦφ, kdy₧ si pomocφ n∞jakΘho vyhledßvßtka najde seznam na Sφti p°φtomn²ch hudebnφch show. AΦkoliv zde lze nalΘzt i tituly momentßln∞ neuvßd∞nΘ, i tak poΦet prßv∞ "b∞₧φcφch" je ohromujφcφ a zjevn∞ nad sφly jakΘkoliv t°eba superobrovskΘ kulturnφ instituce. V praxi je situace takovß, ₧e jednotlivΘ divadelnφ soubory nastudujφ jedin² kus a ten pak hrajφ, dokud vyprodßvß sßly, po m∞sφce a t°eba i roky. Tisφce reprφz nejsou niΦφm v²jimeΦn²m. Ani to, ₧e muzikßl je sta₧en z Broadwaye, neznamenß, ₧e je mrtv² a musφ Φekat na svΘ znovuuvedenφ, v∞tÜinou se hraje v dalÜφch americk²ch m∞stech a je znovu a znovu nov∞ p°etvß°en dramaturgiemi jin²ch zemφ. B∞₧nß je situace, ₧e tent²₧ titul je uvßd∞n na n∞kolika sv∞tov²ch scΘnßch najednou, vznikajφ pak nejr∙zn∞jÜφ varianty nahrßvek pφsnφ: nejznßm∞jÜφ je tzv. nahrßvka originßlnφho obsazenφ domßcφ broadwayskΘ scΘny (Original Broadway Cast) a nahrßvky Lond²nskΘho divadelnφho orchestru (London Theatre Orchestra), kterΘ se specializujφ na vydßvßnφ v²b∞ru nejznßm∞jÜφch hit∙ z ka₧dΘho muzikßlu, tzv. "highlights".

      KoΦky v Zimnφ zahrad∞

      Nej nej muzikßl vÜech dob, o n∞m₧ se mluvφ zßsadn∞ pomocφ superlativ∙ a statistick²ch ·daj∙. Cats jsou momentßln∞ nejdΘle uvßd∞n²m muzikßlem na sv∞t∞ (t°etφm v absolutnφm po°adφ v historii): od roku 1981 dosßhly p°es t°i tisφce reprφz v London Theatre a od svΘho uvedenφ na Broadway o rok pozd∞ji dokonce p∞t tisφc a po°ßd to nebere konce. Zdß se, ₧e Winter Garden Theatre dostojφ svΘmu mottu "Prßv∞ te∩ a napo°ßd!" Ptßte se, jak to ty herce m∙₧e jeÜt∞ bavit? Nevφm, ale faktem je, ₧e i po sedmi letech dv∞ z rolφ z∙stßvajφ v p∙vodnφm obsazenφ. Krom∞ Broadwaye se v souΦasnosti dφlo uvßdφ v dalÜφch sedmi zemφch, za dobu svΘ existence jej zhlΘdlo 48 milion∙ lidφ (5krßt nßÜ nßrod!), hrßlo se dokonce jeÜt∞ p°ed pßdem ₧eleznΘ opony v Rusku a NDR. Titulnφ pφse≥ "Memory" nazpφvalo 170 zp∞vßk∙ z celΘho sv∞ta vΦetn∞ Barbry Streisand, Judy Collins a Karla Gotta. Alba pφsnφ byla nahrßna v 11 verzφch a 8 jazycφch. Statistika materißlu spot°ebovanΘho za dobu uvßd∞nφ obsahuje ·daje jako 40 tisφc kondom∙ na ochranu mikrofon∙, 1 tunu srsti z jaka na paruky, 20 tisφc protanΦen²ch pßr∙ st°evφΦk∙ v oprav∞ a 170 tisφc lahviΦek kapek proti kaÜli. Dokß₧ete si p°edstavit vÜechna ta v²robnφ odv∞tvφ a lidi, kterΘ dokß₧e zam∞stnat jedna jedinß show? A p°itom vÜe zaΦalo tak nevinn∞ tφm, ₧e si Andrew Lloyd Webber, tehdy jeÜt∞ ne sir, zakoupil na letiÜti paperbackovΘ vydßnφ verÜ∙ T. S. Elliota. To bylo v roce 1972. Definitivnφ p°φb∞h vystav∞l re₧isΘr Trevor Nunn na zßklad∞ nßvrhu

      Elliotovy vdovy pou₧φt d∞j poΘmy p∙vodn∞ do knihy neza°azenΘ, proto₧e podle nßzoru autora byla p°φliÜ rozesmut≥ujφcφ pro d∞ti, pro n∞₧ byla "The Old Possum's Book of Practical Cats" urΦena p°edevÜφm. AΦkoliv v²slednß show byla zkomponovßna pro dosp∞lΘ, ani d∞ti nep°ijdou zkrßtka, na rok 1997 se plßnuje celoveΦernφ kreslen² film s ·pln∞ nov²mi pφsn∞mi.

      Zßjemc∙m o synopsi p°φb∞hu, texty pφsnφ, ukßzky z hudebnφho archivu a v∙bec vÜe souvisejφcφ s "KoΦkami" doporuΦujeme adresu "SkuteΦn∞ u₧iteΦnΘ spoleΦnosti", kterß obvykle vytvß°φ domovskΘ strßnky muzikßl∙ a tato je vcelku povedenß: http://www.reallyuseful.com/Cats/index.html.

      "Ten fant≤m v tob∞ je mrtev"

      Fant≤m opery pat°φ k nejkultovn∞jÜφm muzikßl∙m v∙bec. Mystika mu₧e s maskou rozechvφvß divßky u₧ od doby vzniku p°φb∞hu p°ed 100 lety. D∞j dramatu se odehrßvß v pa°φ₧skΘ Ope°e na konci minulΘho stoletφ. Jeho autor Gaston Leroux, siln∞ ovlivn∞n tajupln²m prost°edφm opernφ budovy, tohoto architektonickΘho labyrintu s p∞ti patry pod ·rovnφ zem∞, pou₧il jako nßm∞t historky, kterΘ zde kolovaly o jednom z tv∙rc∙ stavby. Ten si pr² vy₧ßdal povolenφ ₧φt ve sklepenφ, neoΦekßvan∞ se zjevoval mezi herci a ti si jej dobφrali p°irovnßnφmi k fant≤movi. Jeho kniha vÜak sama o sob∞ nedokßzala proslavit zßhadou obest°en² p°φb∞h zp∞vaΦky rozpolcenΘ mezi svou lßsku k hudb∞, p°edstavovanou jejφm uΦitelem "fant≤mem opery", a skuteΦnou lßskou k mladφkovi, kter² jφ dßval vÜe, krom∞ nφ. Za svou popularitu vd∞Φφ Fantom a₧ p°edstaviteli tΘto role v n∞mΘm filmu. Sir Lon Chaney dal fant≤movi definitivnφ p°ita₧liv² image v roce 1928 a od tΘ doby se osud mu₧e se znetvo°enou tvß°φ stal inspiracφ pro mnoho dalÜφch zpracovßnφ. Za°adil se do plejßdy podobn²ch nap∙l mytologick²ch kreatur vedle Drßkuly a Frankensteina. Od roku 1986, kdy byl "Phantom of the Opera" poprvΘ k vid∞nφ na jeviÜti Majestic Theatre, nez∙stalo zde nikdy ani sedadlo nevyprodßno. Jeho fanouÜci vytvo°ili na Internetu spoustu "matches" fant≤movskΘ strßnky jsou plnΘ fotografiφ z p°edstavenφ a nahrßvek jako u v∞tÜiny ostatnφch muzikßl∙, navφc vÜak zde m∙₧ete nalΘzt i v²tvarnΘ kreace nadÜenc∙ na tΘma fant≤m, n∞kte°φ dokonce nevßhajφ vyzdobit vlastnφ t∞lo tetovßnφm s fant≤movsk²mi motivy. Milovnφci experiment∙ si zde na adrese http://members.aol.com/phanshrine/picture.html mohou nakreslit vlastnφ, impresionistickou verzi fant≤ma metodou jakΘhosi poΦφtaΦovΘho pointilismu. VÜem podobn²m fand∙m v°ele radφme nßvÜt∞vu "KßΦiny strßnky" na adrese: http://members.aol.com/phanshrine/welcome.html.

      Kazantzakisovi nßsledovnφci

      Kdy₧ v padesßt²ch letech autor slavnΘho p°φb∞hu ╪eka Zorby Nikos Kazantzakis vydal svou dalÜφ knihu "Poslednφ pokuÜenφ Je₧φÜe Krista", strhnul se skandßl a kniha se octla na indexu ne₧ßdoucφch d∞l katolickΘ cφrkve. Na konci let Üedesßt²ch podobn² projekt rouhaΦsky zpochyb≥ujφcφ doslovnou literu Pφsma jeho autor∙m proÜel. P°esto m∞li A. L. Webber a Tim Rice s jeho uvedenφm v domovskΘ Britßnii problΘmy, ke zrodu Je₧φÜi jako "superhv∞zd∞" napomohly a₧ liberßln∞jÜφ SpojenΘ stßty. P°φb∞h provokujφcφm zp∙sobem si pohrßvajφcφ s v²kladem udßlostφ zachycen²ch v NovΘm zßkon∞, naznaΦujφcφ nevinu Pilßtovu, zbab∞lost apoÜtol∙ a spφÜe kladnou historickou roli JidßÜe, m∞l neskuteΦn² ·sp∞ch. Nejen dφky kongenißlnφm Riceov²m verÜ∙m, kterΘ nutφ p°em²Ület nad dan²mi "pravdami", ale tΘ₧ dφky svΘ hudebnφ form∞. Jesus Christ Superstar nenφ v klasickΘm slova smyslu muzikßl, tedy kombinace d∞je nesenΘho mluven²m slovem s pφsn∞mi, je to opera, zpφvanß od zaΦßtku do konce, navφc opera rockovß. Tato neot°elß kombinace hudebnφho stylu a divadelnφho ·tvaru uΦinila z n∞j skuteΦn∞ N╠CO. PodobnΘho nßzoru jsou i fanouÜci, v²slovn∞ pohrdajφcφ oficißlnφmi strßnkami vytvß°en²mi komerΦnφmi organizacemi, kte°φ svΘ materißly k dφlu fotografie a nahrßvky shromß₧dili na velmi sv∞₧φ adrese http://www.ilstu.edu/~jalovel/jcs.html. Strßnka Jeffa a Toma zaΦφnß slovy: "Technologiφm nikdo nev∞noval pozornost. B∙h to vid∞l a prvnφ den stvo°il poΦφtaΦe, pak shlΘdl na svΘ dφlo a °ekl si, ₧e je to dobrΘ. Druh² den stvo°il Internet, koukl a vid∞l, ₧e je to dobrΘ. T°etφ den stvo°il www a vid∞l, ₧e je to VELMI dobrΘ..." Pro fanouÜky ΦeskΘ verze mß dobrou zprßvu Internet 4U na nßsledujφcφch adresßch sφt∞ Bohemia.Net naleznete vÜe o ΦeskΘm nastudovßnφ legendßrnφho muzikßlu: http://www.jesus.christ.superstar.cz a http://www.bohemia.net/bohemia/other/indexxc.html.

      A¥ vlajφ voln∞ m² vlasy dlouh²...

      Hair je prvnφ z muzikßl∙, o kter²ch se zmi≥ujeme a kter² nevyÜel z dφlny tv∙rΦφho tandemu Webber Rice. Jeho auto°i James Rado a Gerome Ragni jej nekomponovali p∙vodn∞ pro Broadway. Vznikl v opozici k oficißlnφmu stylu do tΘ doby provozovan²ch show a m∞l zachytit poΦφnajφcφ kvas let Üedesßt²ch v ulicφch, poΦßtky hippies v znßmΘ avantgardnφ newyorskΘ Φtvrti East Village. Tv∙rci jej nabφdli n∞kolika producent∙m, ale nem∞li Üanci, dφlo nem∞lo tradiΦnφ "broadwaysk² formßt". Teprve po p°epracovßnφ a s nov²mi songy byl muzikßl uveden v roce 1968 v Baltimore Theatre a hrßl se zde po Φty°i roky. Kritika psala, ₧e Vlasy jsou doslova d²chßnφ z ·st do ·st zkostnat∞lΘmu "broadwayismu". Opravdu, pou₧itφ rockovΘ hudby bylo a₧ do Θry Hair v muzikßlech n∞Φφm nesl²chan²m. Na Ü≥∙°e Spojen²mi stßty bylo dφlo nadÜen∞ p°ijato ve m∞stech jako San Francisco a Chicago, a naopak vyvolalo vlnu odporu v Bostonu a Washingtonu. Nenφ t∞₧kΘ si p°edstavit, proΦ. Ve Washingtonu dokonce doÜlo b∞hem p°edstavenφ k incidentu: jeden z odp∙rc∙ jeho uvßd∞nφ se pokusil vyklidit sßl vypuÜt∞nφm 18 bφl²ch myÜek do hlediÜt∞. Rockovß hudba spolu s otev°en²m nudismem, to vÜe posφleno o odmφtßnφ scΘny se znesv∞cenφm americkΘ vlajky, dostaly tv∙rce a₧ p°ed soud. Obvin∞nφ? PoruÜenφ zßkona o obscenit∞. Spor o obscΘnnost Φi p°im∞°enost text∙, zvlßÜt∞ v pφsni "Sodomie", zßhy p°erostl v bitvu o prvnφ Φlßnek americkΘ ┌stavy , kter² zaruΦuje svobodu projevu. ┌sp∞ÜnΘ zavrÜenφ procesu, obhßjenφ princip∙ necenzurovanΘ tvorby proÜlapalo cestu dalÜφm diskutabilnφm v²tvor∙m; "bez Hair by nebylo ani JCS", tvrdφ tv∙rci vlasat²ch strßnek na Sφti. Vφce o Vlasech, kompletnφ libreto a texty pφsnφ, najdou ti, ji₧ se cht∞jφ sv∞domit∞ p°ipravit na nadchßzejφcφ Φeskou premiΘru, na adrese: http://www.leland.standford.edu/~toots/Hair/hairsynopsis.html .

      Brilantina

      "Muzikßl je v∞novßn t∞m dn∙m, kdy ₧v²kaΦky p°evalujφcφ hoÜi oblΘkali ko₧enΘ bundy a pomßdovali si vlasy a jejich dφvky v kra¥ouΦk²ch sukΘnkßch chodili s ·Φesem tvaru "vΦelφ hnφzdo". T∞mi dny jsou myÜlena padesßtß lΘta, doba Elvise Presleyho, Jamese Deana a slßvy Bena Hura, ale takΘ vßlky v Koreji a McCarthyho honu na Φarod∞jnice, doba, kdy let∞la joja a krou₧ky hula hoops a r∙₧ovß byla ta sprßvnß "cool" barva. Auto°i p∙vodn∞ p∞tihodinovΘ amatΘrskΘ show Warren Casey a Jim Jacobs v nφ zobrazili zp∙sob ₧ivota mlßde₧e z let vlastnφho dospφvßnφ. P°ßli si, aby ka₧d², kdo za₧il py₧amovΘ pßrty, se dokßzal ztoto₧nit s jejich R∙₧ov²mi dßmami a Hochy od Burgera. Povedlo se, muzikßl se uvßd∞l na Broadwayi od roku 1972 sedm a p∙l roku a v souΦasnosti zde m∙₧ete vid∞t jeho p°epracovanou verzi. Muzikßl pat°φ vedle West Side Story, Miss Saigon a Hair k t∞m, kterΘ skv∞le dokumentujφ modernφ historii Ameriky se vÜemi jejφmi problΘmy. Proslavila jej zejmΘna filmovß verze s Johnem Travoltou a Oliviφ Newton-John znßmß i u nßs. O originßlnφ show a dob∞, kterou zobrazuje, se doΦtete na adrese: http://www.hqe.com/shows/grease/grhome.htm.

      Bφdnφci neznamenß bφdßci

      Les MisΘrables, zhudebn∞nß verze proslulΘho Hugova romßnu, jsou jednφm z mßla muzikßl∙, kterΘ dorazily i k nßm. Navφc p°φb∞h zßpasu propuÜt∞nΘho galejnφka za prßvo na nov², spravedliv² ₧ivot, velk² p°φb∞h o lidskΘ uÜlechtilosti znßme vÜichni u₧ z povinnΘ Φetby. Co tedy dodat? Pro filologickΘ za₧rance je na Sφti k nalezenφ multilingvnφ libreto francouzsk² i anglick² originßl plus pozd∞jÜφ p°epracovanΘ verze. Pokud pat°φte k t∞m, kdo pova₧ujφ tento a ₧ßdn² jin² muzikßl za nejlepÜφ , jako jß, neopome≥te navÜtφvit nadÜeneckou strßnku na adrese: http://members.aol.com/SweethrtNJ/lesmis.html, jejφ₧ tv∙rce zde zalo₧il i jakousi pam∞tnφ knihu nßvÜt∞v svΘ strßnky zde si m∙₧ete poΦφst emfatickΘ v²k°iky spoluv∞rc∙ neÜet°φcφch chvßlou. A jako olivu v martini si m∙₧ete dop°ßt zßbavu p°i Φetb∞ a poslechu zvi°ßtkovΘ parodie tohoto patetickΘho dφla: Les Miseanimals (Animaniacs) na adrese: http://members.aol.com/kelsonv/les-mis/animaniacs.html.

      Drßkula

      Ani Φeskß muzikßlovß tvorba se nemusφ krΦit v koutku jako Popelka a Φerpat jen ze sv∞tel americk²ch ramp. Vφte, ₧e nap°φklad Drßkula je p∙vodnφ Φesk² muzikßl? Tentokrßt jsme tedy dokonce o krok nap°ed p°ed Spojen²mi Stßty. Tam se chystß zhudebn∞nß verze slavnΘ upφ°φ romance a₧ v lΘt∞ 1997 v Los Angeles.

      Andrew Lloyd Webber je patrn∞ nejplodn∞jÜφm ₧ijφcφm skladatelem divadelnφ hudby. TantiΘmy plynoucφ z autorsk²ch prßv jeho muzikßl∙ z n∞j uΦinily ·dajn∞ nejbohatÜφho Φlov∞ka showbusinessu v∙bec. Nenφ divu, jen v souΦasnΘ dob∞ se hrajφ t°i z nich na Broadwayi a t°i v druhΘm nejslavn∞jÜφm stßnku muzikßlov²ch m·z v Lond²n∞, nehled∞ na zbytek sv∞ta. Krom∞ t°φ v²Üe uveden²ch mß na kont∞ i Evitu, jejφ₧ filmovß podoba prßv∞ vznikla. Proslavil se takΘ slo₧enφm ·st°ednφ melodie Olympijsk²ch her v Barcelon∞. Titul Sir u₧φvß od doby, kdy byl anglickou krßlovnou Al₧b∞tou II. pov²Üen do ÜlechtickΘho stavu.

      Tim Rice autor libret k Jesus Christ Superstar a Evit∞.

      Ve spoluprßci s "B-Φßstmi" skupiny ABBA vytvo°il muzikßl Chess. Spolupracoval i s Disneyho studiem na celoveΦernφch animovan²ch filmech Aladin, za n∞j₧ obdr₧el Oskara, a Lvφ krßl. DalÜφ spoluprßci s Disneyem na Evit∞ vÜak odmφtl se slovy: "u₧ jsem se kolem Disneyho naochom²tal dost". DalÜφ drby ze ₧ivota slavn²ch na adrese ALW domovskΘ strßnky: http://www.sas.upenn.edu/~smfriedm/alw.html.Tituly plßnovanΘ k uvedenφ na Broadway na ja°e a v p°φÜtφ sez≤n∞:

      Jekyll a Hyde, Titanic, Tom Sawyer, Lvφ krßl, Kabaret, Denφk Anny FrankovΘ a spousta dalÜφch podle titulu nic ne°φkajφcφch, viz tΘ₧ adresa: http://www.artsnet.org/cgi-bin/OnBroadway/show_listing?enhanced=1&bway=1.

      Mßme se na co t∞Üit! (Bojφm se vÜak, ₧e jeÜt∞ dlouho...)

Lenka Reichovß @