Kdy₧ jsem uva₧oval, kdo se objevφ v dalÜφm pokraΦovßnφ Crazy Saloonu, zjistil jsem, ₧e vÜechny dosud zmφn∞nΘ hv∞zdy filmovΘ Φi televiznφ komedie pochßzejφ z nedßvn²ch let. I usoudil jsem, ₧e bude vhodno vrßtit se v Φase trochu zpßtky a pak u₧ byla volba jasnß: Laurel a Hardy. Zm²lit jsem se nemohl: pßnovΘ Stan Laurel a Oliver Hardy se u₧ za svΘho ₧ivota stali legendami a ani dnes jejich obliba nemizφ.

      P°i putovßnφ strßnkami, je₧ t°φmajφ prapor se dv∞ma bu°inkami, jsem si uv∞domil, jak siln∞ se tihle dva komici zapsali do pam∞ti sv∞ta. Stali se modlami. ┌ctu, kterou jim jejich fanouÜkovΘ prokazujφ, m∙₧eme pozorovat prßv∞ p°i putovßnφ Internetem.

      Strßnek, kterΘ obsahujφ nejr∙zn∞jÜφ informace o ₧ivot∞ a dφle Laurela a Hardyho, je mnoho. Jejich kvalita je takΘ r∙znorodß, ale ty lepÜφ jsou opravdu, ale opravdu vß₧n∞ nßdhernΘ. Je na nich vid∞t, ₧e je d∞lali nadÜenci (to ale nenφ nijak v²jimeΦnΘ). Ale dost tlachßnφ a poj∩me se na n∞kterΘ podφvat zblφzka.

      Kam nejd°φv?

      Prvnφm mφstem, kam by m∞l zßjemce o filmovΘ d∞jiny a Laurela a Hardyho zvlßÜt∞ zavφtat, je adresa http://www.exit109.com/~smazoki. Mß-li kdo °ßdn∞ vybaven² poΦφtaΦ a pou₧φvß-li vhodn² prohledßvaΦ, p°ivφtß jej netoliko dvojportrΘt obou chlapφk∙, ale takΘ real-audio s hudbou z n∞kterΘho jejich filmu. Pod obrßzkem jsou t°i tlaΦφtka: music, graphic a silence. Prvnφm si m∙₧ete hudbu spouÜt∞t, druhΘ zv∞tÜφ fotografii tΘm∞° p°es celou obrazovku a t°etφm m∙₧ete nahrßvku vypnout.

      Po odrolovßnφ okna se objevφ Üirokß nabφdka. NßvÜt∞vnφka, kter² sem nezabloudil nßhodou, ale tuto strßnku vyhledal cφlev∞dom∞, zaujme pravd∞podobn∞ seznam vÜech film∙ tΘto dvojice. ┌pln² seznam, u ka₧dΘho foto (je₧ mo₧no jeÜt∞ p°φkazem View picture zv∞tÜit), hudba nebo dialog z filmu, informace o obsazenφ, n∞kde i plakßt a dalÜφ informace. Prvnφm filmem, ve kterΘm se setkali, byl n∞kdy v letech 1919 a₧ 1921 (podle jin²ch zdroj∙ u₧ v roce 1917 nebo 1918) natoΦen² Lucky Dog (è¥astn² pes). Tehdy jeÜt∞ nevystupovali jako dvojice Laurel byl v tΘ dob∞ ji₧ vcelku populßrnφ, zatφmco Hardy jen "p°icmrndßval". Setkali se pak jeÜt∞ jednou (1926), tentokrßt to byl film Forty-five Minutes from Hollywood (45 minut od Hollywoodu), ale ani zde se jeÜt∞ neseÜli jako partne°i.

      Tak, a te∩ je prßv∞ vhodnß chvφle zmφnit se o tom, jak Üel ₧ivot obou velikßn∙ do roku 1927, kdy se poprvΘ objevili na plßtn∞ jako komickΘ duo ve filmu Duck Soup (Kachnφ polΘvka).

      AngliΦan prorokem ve Stßtech

      StarÜφ z dvojice byl Arthur Stanley Jefferson. Narodil se 16. Φervna 1890 v Ulverstonu (Severnφ Lancashire) v Anglii. Jeho rodiΦe byli znßmφ divadelnφci a tak Stanova cesta na p≤dium byla logickß, i kdy₧ s prvnφm vystoupenφm Φekal a₧ do sv²ch Üestnßcti let. V roce 1910 se stal Φlenem znßmΘ Karnovy spoleΦnosti (jejφm Φlenem byl takΘ Charles Chaplin) a z·Φastnil se s nφ velmi ·sp∞Ün²ch turnΘ po Spojen²ch stßtech. Z toho druhΘho v roce 1912 se u₧ Chaplin ani Jefferson do Anglie nevrßtili. Charlie zaΦal pracovat pro Macka Sennetta a Stan vystupoval s vaudevillem Cooke Hamilton. Hned na zaΦßtku svΘ americkΘ Φßsti ₧ivota zaΦal takΘ pou₧φvat sv∙j pseudonym Laurel (jmΘno Stan Jefferson pr² bylo ÜpatnΘ m∞lo t°inßct pφsmen).

      N∞kdy v letech 1916 -1917 se Stan poprvΘ objevil p°ed kamerou. Prvnφm filmem, o kterΘm se to vφ jist∞, byl v r. 1917 Nuts in May (MßjovΘ o°echy, nebo taky cvoci, feÜßci, sekßΦi...). Je vÜak mo₧nΘ, ₧e u₧ o rok d°φve byl natoΦen film se Stanem v hlavnφ roli, ale nevφ se to jist∞. M∞l to b²t zßznam divadelnφho vystoupenφ v Los Angeles; Laurel byl v tΘ dob∞ ·dajn∞ pova₧ovßn za zßbavn∞jÜφho a lepÜφho komika ne₧ Chaplin...

      Mimochodem Chaplin se v tΘto dob∞ se Stanem setkal a slφbil mu, ₧e se ozve s nabφdkou. Ta ale nep°iÜla a Chaplin se dostßval na sßm vrchol popularity, zatφmco Laurel stßle tßpal a hledal sv∙j typ. NatoΦil u₧ zmφn∞n² Lucky Dog, hrßl se svou australskou dru₧kou Mae na divadle, natoΦil n∞kolik krßtk²ch komediφ, ve kter²ch vystupoval jako Hickory Hiram, zmatenß postava v nadm∞rnΘm od∞vu, pokouÜel se imitovat Chaplina.

      Rok 1926 znamenal obrat v jeho ₧ivot∞: podepsal smlouvu se studiem Hala Roache na prßci re₧isΘra a gagmana, ale brzy se postavil na druhou stranu kamery. A nestßl tam sßm. Po dalÜφch t°iat°icet let tam s nφm stßl dobromysln² cholerik Oliver Hardy.

      Oliver Norvell Hardy (a pr² si na svΘ celΘ jmΘno velice potrp∞l) se narodil 18. ledna 1892 v Harlemu v Georgii. Mezi jeho p°edky se divadlo neobjevilo, zato se celß rodina v∞novala spoleΦnΘmu muzicφrovßnφ. VÜak takΘ mlad² Ollie v osmi letech utekl z domova a na chvφli se stal Φlenem potulnΘho orchestru. Matka jej pak dala do internßtnφ Ükoly, ale Ollie utekl znovu. Cht∞l zpφvat, a tak se stal ₧ßkem AtlantskΘ konzervato°e. Krom∞ toho studoval na vojenskΘ Ükole a chvφli na prßvech.

      Jeho prvnφ a osudov² kontakt s filmem se odehrßl v jednom kin∞ v Milledgeville (Georgia), kde pracoval jako promφtaΦ. Pak si ale °ekl, ₧e by nebylo ÜpatnΘ vid∞t se na plßtn∞ a p°esunul se na Floridu, do studia Lubin v Jacksonville. Potloukal se od filmu k filmu, sehrßl i n∞kolik roliΦek (v∞tÜinou padouch∙) denn∞. K tomuto typu postav jej p°edurΦila jeho postava (m∞°il skoro 185 centimetr∙ a vß₧il a₧ 145 kg). Hrßl takΘ obvykle role o dvacet let starÜφch postav, ne₧ byl sßm.

      KoneΦn∞ spolu

      Dlouho se ₧ivil tφmto zp∙sobem za tu dobu odehrßl kolem stovky rolφ, ale ₧ßdnß z nich nebyla niΦφm v²jimeΦnß. M∞l ale p°ijφt rok 1926 a prvnφ prßce pro studio Hala Roache. Popravd∞ ale nutno °φci, ₧e prvnφ film v tomto studiu natoΦil Hardy po urΦitΘm odkladu. Laurel m∞l toti₧ re₧φrovat film a roli sluhy dostal Hardy. Krßtce p°ed natßΦenφm se vÜak p°i va°enφ oÜkliv∞ popßlil a sluhu p°evzal Laurel. Do dalÜφho filmu (45 minut od Hollywoodu) u₧ ale Hardy vstoupil a od tΘ doby hrßli Stan a Ollie spolu. V prvnφch filmech jeÜt∞ netvo°ili pevnou dvojici. Postupem Φasu se p°ece jen dostßvali do pov∞domφ divßk∙ jako "ti dva", i kdy₧ stßle ne jako hlavnφ postavy.

      Hv∞zdou jejich prvnφch film∙ b²val popudliv² James Finlayson, kterΘho si urΦit∞ vÜichni pamatujφ z filmu Big Business (VeselΘ vßnoce) jako vzteklΘho majitele domu, kter² odmφtß v parnΘm lΘt∞ koupit vßnoΦnφ stromeΦek, zniΦφ podomnφm obchodnφk∙m Laurelovi a Hardymu auto, zatφmco p°ihlφ₧φ tomu, jak naopak oni mu bourajφ d∙m.

      Ke konci roku 1927 u₧ tu ale byl pßr Laurel Hardy a p°ed nimi vφce ne₧ t°icet let zß°ivΘ kariΘry na plßtn∞. Jednφm z prvnφch film∙, kter² spolu natoΦili, byl The Battle of the Century (Bitva stoletφ). Byl to film, v n∞m₧ prob∞hla ·dajn∞ nejv∞tÜφ dortovß kanonßda vÜech dob: spot°ebovalo se pr² p°es Φty°i tisφce dortov²ch korpus∙ a padesßt litr∙ smetany. A taky jeden banßn, kter² se vlastn∞ stal p∙vodcem celΘho ÜlehaΦkovΘho t°eÜt∞nφ. Kdyby natoΦili pouze tento grandi≤znφ film, stejn∞ by se stali legendami, tvrdφ o tomto dφle n∞kte°φ znalci. V roce 1928 natoΦili jedenßct film∙ a v roce nßsledujφcφm t°inßct. Tento rok takΘ znamenal zaΦßtek konce n∞m²ch film∙, a na rozdφl od mnoha hv∞zd tΘ doby p°φchod zvuku do kin Stana a Ollieho nezniΦil. ZaΦali takΘ toΦit dlouhΘ filmy (dosud hrßli pouze v krßtk²ch, tzv. dvoucφvkov²ch).

      Promi≥te, prosφm...

      Prvnφm jejich celoveΦernφm filmem byl Pardon Us (Promi≥te), kter² jako by sv²m nßzvem vyjad°oval podstatu komick²ch charakter∙ obou herc∙. Jejich postavy se dostßvajφ do neskuteΦn²ch situacφ, p∙sobφ kolem sebe spouÜ¥ morßlnφ i materißlnφ a jejich °eÜenφ je stßle stejnΘ: Laurel se rozbreΦφ, cuchß si kÜtici a zajφkav²m hlasem se d∞tinsky pokouÜφ vysv∞tlit, ₧e oni to necht∞li, to p°ece by je ani nenapadlo, to vÜechno n∞kdo jin². Hardy zatφm mlΦφ, ₧moulß si kravatu a pak upejpav∞ pronese: "Pardon us..."

      Tady ale p°φb∞h nekonΦφvß. V u₧ zmφn∞nΘm filmu o prodavaΦφch vßnoΦnφch stromk∙ zasßhne ruka zßkona a vÜichni se usmi°ujφ, plßΦou si na ramenou a policajt upouÜtφ od potrestßnφ. Dokonce jako gesto dobrΘ v∙le, a snad i jist² projev kajφcnosti, p°edßvajφ oba h°φÜnφci Finlaysonovi doutnφΦek. Ono cigßro nenφ ale niΦφm jin²m, ne₧ symbolick²m kopancem zezadu doutnφk toti₧ po chvilce bafßnφ Finlaysonovi vybuchne a film mß otev°en² konec, v n∞m₧ tuÜφme honiΦku a mo₧nß jeÜt∞ v∞tÜφ spouÜ¥, ne₧ jakou jsme prßv∞ vid∞li.

      KrßtkΘ filmy ale po natoΦenφ Pardon Us neopustili (poslednφ natoΦili a₧ v roce 1935). Zß°ez∙ na krempßch jejich bou°ek p°ib²valo s ka₧d²m titulem a jejich popularita rostla a nezabrßnil jφ v tom ani oceßn. Filmovφ divßci si je zamilovali vÜude, kam se jejich filmy dostaly a jejich obliba trvß stßle, i vφce ne₧ t°icet let po jejich smrti. (N∞kdo n∞kdy spoΦφtal, ₧e tyto dv∞ postavy dostaly v r∙zn²ch zemφch na Üestnßct jmen.)

      Jak se st∞huje pißno

      Jednφm z mnoha film∙, ale p°esto v²jimeΦn², byl Music Box (St∞hujeme pißno) z roku 1932. UrΦit∞ ho znßte: dva st∞hovßci s bu°inkami rvou klavφr do ·d∞snΘho schodiÜt∞, n∞kolikrßt jim ujede, ale oni nedajφ pokoj, dokud sv∙j nßklad nevystrkajφ nahoru. Je jasnΘ, ₧e celß prßce byla zbyteΦnß: k tomu domu ·pln∞ naho°e na kopci samoz°ejm∞ vede cesta, kterou ka₧d² divßk tuÜφ, ale nep°eje si, aby ji Stan a Ollie objevili, proto₧e to by nebyl d∙vod d∞lat tu spoustu vylomenin a nebylo by proΦ mφt takovou sm∙lu. Po zjiÜt∞nφ, ₧e pißno se dß dovΘzt a₧ k domu, samoz°ejm∞ L H nezavßhajφ, pißno snesou a dopravφ ho tou sprßvnou cestou.

      Ani te∩ vÜak nenφ vÜemu konec: nikdo nenφ doma, ale pißno je t°eba p°esto doruΦit. Po dalÜφ kaskßd∞ gag∙ je klavφr koneΦn∞ vevnit°, ale po°ßd je jeÜt∞ co °eÜit. Majitel domu toti₧ o ₧ßdnΘ objednßvce nic nevφ, a proto situaci °eÜφ razantn∞: sekyrou nad∞lß z pißna t°φsky a v ten okam₧ik se objevuje jeho man₧elka, kterß jej cht∞la sv²m dßrkem k narozeninßm p°ekvapit. D∞j konΦφ vÜeobecn²m smφ°enφm, kterΘ vÜak nem∙₧e mφt dlouhΘho trvßnφ; jsme p°ece ve filmu L H. Podobn∞ jako ve Vesel²ch Vßnocφch po krßtkΘm zklidn∞nφ a chvilce pohody exploduje zßv∞reΦn² vyk°iΦnφk: mu₧ podepisuje stvrzenku a Ollie jej post°φkß inkoustem z plnicφho pera.

      Tento film byl jedin², ve kterΘm L & H hrßli a kter² dostal Oskara. Podle vÜeho si jej opravdu zaslou₧il. Film Music Box se toti₧ stal uΦebnicov²m p°φkladem stavby krßtkΘ komedie a n∞kte°φ badatelΘ pova₧ujφ toto dφlo za koncentrßt celΘ jejich tvorby.

      Ale trochu jsme odboΦili od Internetu a toho, jak se v∞nuje Laurelovi a Hardymu. Zatφm jsme stßle na strßnce "Tribute to Laurel Hardy", a odtud vedou dalÜφ cestiΦky.

      Kam dßl?

      Podstrßnka s nßzvem "DalÜφ linky" nabφdne mnoho odkaz∙ na mφsta, kterß spravujφ milovnφci t∞chto dvou, jak je leckde psßno, nejv∞tÜφch komik∙ vÜech dob (a jß s tφmto hodnocenφm v°ele souhlasφm). Za nßvÜt∞vu stojφ t°eba http://www.intercall.com/~mayz/lh.htm. Nechyb∞jφ tu samoz°ejm∞ krßtkΘ ₧ivotopisy obou pßn∙ a p°ehled jejich film∙. Zajφmav²m mφsteΦkem je pak strßnka nazvanß "N∞kterΘ z m²ch odliÜn²ch nßzor∙ na L & H". Zde dßvß Mark Ayzenshtat, autor strßnky, vÜanc svoji pov∞st experta p°es L & H. A prßv∞ n∞kde tady zaΦφnß nez·Φastn∞n² pozorovatel, prost² fanouÜek, tuÜit, ₧e Laurel a Hardy nejsou jen skv∞l²mi komiky, ale ₧e se stali bo₧stvy a zßrove≥ objektem tΘm∞° v∞deckΘho bßdßnφ. O t∞chto jevech si ale povφme pozd∞ji. Kuriozitou mezi ostatnφmi LH strßnkami je "L & H filmy, kterΘ nikdy nebyly parodie".

      Zajφmavß je i "L & H strßnka drobn∙stek". Jsou tu soust°ed∞ny kvφzy, k°φ₧ovky a mnohΘ dalÜφ zßbaviΦky, kter²mi se m∙₧ete probφrat p∞kn∞ dlouho.

      Co₧ takhle vyzkouÜet si trochu svΘ znalosti film∙ Laurela a Hardyho?

      1.Co °ekl Stan, kdy₧ vypil celou sodu, aΦkoliv bylo domluveno, ₧e mß ka₧d² p∙l?

      2.Jak se jmenuje ulice, kam majφ dodat piano?

      3.Co Ollie °φkß nejΦast∞ji?

      4.Ve filmu Brats (èkvr≥ata) hraje ka₧d² dvojroli. Koho hrajφ?

      (Odpov∞di jsou na konci textu.)

      L & H na evropsk²ch linkßch

      O Laurelovi a Hardym je toho na Internetu hodn∞. A za n∞kter²mi strßnkami nemusφme ani p°es oceßn. Nap°φklad v Holandsku sφdlφ adresa http://www.tip.nl/users/jan.van.thiel. Je to vlastn∞ on-line Φasopis Blotto, kter² se v∞nuje tΘm∞° v²hradn∞ p∞stovßnφ odkazu L & H. V∞tÜina textu je holandsky, ale net°eba zoufat; takΘ ti, ji₧ jsou mocni spφÜe angliΦtiny, si tu mohou opravdu p°ijφt na svΘ. Zmφnku si navφc zaslou₧φ grafickß ·prava strßnky. Jejich autor je opravdu Üikovn² Φlov∞k. ZvlßÜ¥ se mu vyda°ila strßnka pod adresou http://www1.tip.nl/users/t430595, kterß vßs zavede na mφsteΦko, kde mo₧nß za₧ijete mφrnΘ p°ekvapenφ. Je tu toti₧ umφst∞na kolekce poÜtovnφch znßmek s jedin²m tΘmatem. Jsou tu zastoupeny stßty jako Ghana, Fud₧ejra, ale taky Norsko a samoz°ejm∞ USA.

      DalÜφm odkazem se m∙₧eme p°esunout na strßnku s nßzvem Edgar Kennedy Celebration in Monterrey.

      Jejich nahrßvaΦi

      A prßv∞ jmΘno tohoto herce m∙₧eme vzφt jako zßminku, abychom mohli na chvφli odb∞hnout od strßnek Internetu a vrßtit se k vyprßv∞nφ o ₧ivotab∞hu Stana Laurela a Olivera Hardyho. Nelze vÜak p°i tΘto p°φle₧itosti zapomenout na dalÜφho mu₧e, kter² se v jejich filmech objevoval stejn∞ Φasto jako Finlayson. Edgara Kennedyho si nejspφÜ budete pamatovat z rolφ mu₧∙, kte°φ byli obvykle terΦem °ßd∞nφ obou chlapφk∙ v bu°inkßch. Velmi znßm² je nap°φklad film Should Married Men Go Home? (Z blßta do lou₧e), kde sehrßl holohlavΘho golfistu, jen₧ si na zßv∞r blßtivΘ bitvy narazil mφsto paruky drn, anebo prchlivΘho domßcφho, jemu₧ se nelφbφ p°φtomnost kozy v dom∞.

      Hal Roach

      Samostatnou strßnku v∞nuje (nejen) Blotto takΘ Halu Roachovi. Tento mu₧, jen₧ se mimochodem do₧il sta let a deseti m∞sφc∙, je jednou z nejv²znamn∞jÜφch osobnostφ nejen americkΘho filmu. ZaΦφnal jako kaskadΘr a herec, nebo spφÜe statista. Pak zalo₧il vlastnφ spoleΦnost a produkoval filmy Harolda Lloyda, kde pozd∞ji slavn² "On" vystupoval jako Lonesome Luke. ┌sp∞ch mnohadφlnΘ sΘrie t∞chto komediφ mu umo₧nil v r. 1919 otev°φt opravdovΘ studio v Culver City. Tam dal dohromady d∞tskou komickou skupinu Our Gang a samoz°ejm∞ pokraΦoval v natßΦenφ film∙ s Lloydem. Nejv∞tÜφ dφru do sv∞ta ale ud∞lal s dvojicφ Laurel a Hardy. V roce 1983 mu Americkß filmovß akademie ud∞lila ΦestnΘho Oskara za celo₧ivotnφ dφlo.

      SynovΘ pouÜt∞

      P°i prohlφ₧enφ strßnek Blotto nelze p°ehlΘdnout jeÜt∞ jednu skuteΦnost: o tom, ₧e Laurel a Hardy jsou stßle populßrnφ, nenφ v∙bec sporu. Mßlo se vÜak vφ alespo≥ v naÜich konΦinßch o organizaci zvanΘ Sons of the Desert (SynovΘ pouÜt∞) http://web.inter.NL.net/hcc/Rolduc.97. Tuto spoleΦnost zalo₧ili zaΦßtkem Üedesßt²ch let v New Yorku milovnφci film∙ Laurela a Hardyho a jmΘno zφskala podle ·dajn∞ nejlepÜφho filmu, kter² spolu natoΦili (Φesky se jmenuje Jedeme na Honolulu). SynovΘ pouÜt∞ o sob∞ prohlaÜujφ, ₧e jsou nejv∞tÜφm fanklubem na sv∞t∞. SpoleΦnost po°ßdß nßrodnφ i mezinßrodnφ sjezdy ten nejbli₧Üφ evropsk² bude hostit v kv∞tnu holandskΘ m∞sto Kerkrade. Strßnka skrytß pod naposled uvedenou adresou ukr²vß vÜechno pot°ebnΘ, co by m∞l Φlen Syn∙ pouÜt∞ o kongresu v∞d∞t.

      SynovΘ pouÜt∞ se organizujφ v nßrodnφch poboΦkßch, kter²m se °φkß Tent, ka₧dß mß svΘ po°adovΘ Φφslo podle data vzniku a nßzev podle n∞kterΘho z film∙ L & H. Dnes jich je u₧ 115 a jsem zv∞dav, jak to je s nßzvy, proto₧e film∙ je pouze 105...

      Na adrese http://www2.portal.ca/~kkeeper/sod.html se nachßzejφ stanovy kanadskΘho Oliver the Eight Tent #100. Je zde takΘ uvedeno organizaΦnφ schΘma hlavou je Velk² Üejk, toho zastupuje ViceÜejk. Pokladnφk mß titul Subvicevizφr, tajemnφkovi se °φkß Velk² vizφr. PoΦet Φlen∙ by podle stanov nem∞l p°ekroΦit 812. ╚lßnek pßt² pak pravφ, ₧e "funkcionß°i a ΦlenovΘ nemajφ absolutn∞ ₧ßdnou autoritu". A tak to jde dßl. Kdos zv∞dav, zami° sem.

      ┌stup ze slßvy

      Mo₧nß u₧ je naΦase, abychom se vrßtili k te∩ ji₧ spoleΦnΘ cest∞ Laurela a Hardyho, kterß vedla a₧ do samotnΘ filmovΘ v∞Φnosti. Musφm se tu zmφnit o n∞kter²ch krßtk²ch filmech, kterΘ m∞ v₧dycky pobavφ, i kdy₧ u₧ jsem je vid∞l nesΦetn∞krßt: t°ebas Laurel a Hardy stav∞jφ d∙m, Chechtavß nemoc, Zlatß svoboda (slavnΘ p°evlΘkßnφ kalhot), Zpropadenφ muzikanti (skv∞lß scΘna, ve kterΘ Laurel sklßdß klarinet), L & H v nemocnici a jeÜt∞ mnoho.

      ZaΦßtkem 30. let se tedy studio Hala Roache pustilo s Laurelem a Hardym do natßΦenφ dlouh²ch film∙. Existujφ nßzory, ₧e tyto celoveΦernφ filmy nejsou tak dobrΘ, jako jejich dvoucφvkovφ p°edch∙dci. N∞co pravdy na tom bude. P°echod k celoveΦernφm film∙m si toti₧ nep°φmo vynutili majitelΘ kin. Dokud studio produkovalo krßtkΘ filmy, bylo je mo₧nΘ promφtat p°ed hlavnφm programem. St°edn∞ dlouhΘ snφmky byly ale v programech kin tΘm∞° nepou₧itelnΘ, a proto se nßm∞ty na tyto zhruba t°iΦtvrt∞hodinovΘ filmy natßhly a pou₧ily pro natoΦenφ celoveΦernφch film∙, co₧ se na jejich kvalit∞ n∞kdy podepsalo. Je ale popravd∞ nutno °φct, ₧e n∞kterΘ z nich se mohou krßtk²m groteskßm sm∞le rovnat.

      Raz, dva, t°i!

      Jednφm z nich je Bonnie Scotland (Raz, dva, t°i), kde Laurel a Hardy jedou d∞dit do Skotska. Nic z toho ale nenφ, a tak se bez Üestßku v kapse vydßvajφ na cestu dom∙, kterß se vÜak samoz°ejm∞, jak jinak, ne₧ neÜ¥astnou shodou nßhod protßhne o jejich Φlenstvφ ve skotskΘ armßd∞. A ser₧antem v Indii, kam je odvezli, nenφ nikdo jin² ne₧ James Finlayson, jen₧ spolehliv∞ chytß na prvnφ naÜlßpnutφ.

      Tento pleÜat² chlapφk, p∙vodem takΘ AngliΦan, p°ek°φ₧il cestu Laurela a Hardyho velmi Φasto. A prßv∞ konflikty s tφmto lidsk²m granßtem jsou velmi vd∞Φn²m zdrojem gag∙. V₧dycky m∞ okouzlovala svatß trp∞livost Laurela, Hardyho, ale takΘ jejich protivnφk∙, kdy₧ si vzßjemn∞ Φinili p°φko°φ. ZejmΘna Finlayson vynikal v tom, Φemu se °φkß "dlouh² vedenφ". Bez jedinΘ znßmky vzruÜenφ sleduje, spφÜe jako nez·Φastn∞n² pozorovatel, jak mu L & H ma₧ou hlavu ho°Φicφ a nebo vysklφvajφ jedno okno za druh²m. Samoz°ejm∞, ₧e po ukonΦenφ agrese nastßvß odvetnß akce. Nikdo se nepokusφ o obranu ji₧ p°i Φinu. A je to dob°e, proto₧e by to nebyla takovß legrace...

      M∞li bychom se ale vrßtit trochu k Internetu. P°esto₧e je v∞tÜina Sφt∞ poangliΦt∞nß, jsou semotamo mφsta, kde si mohou na svΘ p°ijφt i jinofonnφ u₧ivatelΘ. Ti, kte°φ vlßdnou spφÜe n∞m-Φinou, mohou zavφtat na http://members.aol.com/mmathieu65/ttt.htm. Obsah strßnky je vcelku b∞₧n² seznam film∙, dalÜφ odkazy, ale takΘ informace o n∞meck²ch Synech pouÜt∞.

      Adresa http://www.ramseyltd.com/theboys skr²vß dalÜφ strßnku v∞novanou Laurelovi a Hardymu. Je plnß obrßzk∙ a wav soubor∙ pφsniΦek, filmovΘ hudby, ale takΘ slavn²ch v²rok∙ z r∙zn²ch film∙.

      http://members.aol.com/GaryArnold/laurel/homepage.html je pro zm∞nu rßjem pro sb∞ratele suven²r∙. Nabφzejφ se zde fotografie, plakßty, ale takΘ Laurelovou rukou psanΘ dopisy. Mßte-li o n∞kter² z nich zßjem, pak si p°ipravte pßr set dolar∙. Americk²ch.

      http://www.wwwebguides.com/britain/cumbria/furness/laure.html je domßcφ strßnkou Muzea Laurela a Hardyho. To sφdlφ v Ulverstonu, Laurelov∞ rodiÜti.

      Na e-mailovΘ adrese mail@way outwest.org se m∙₧ete dozv∞d∞t o Synech pouÜt∞ jeÜt∞ vφce. Pat°φ toti₧ losangeleskΘmu Way Out West Tentu #5 a mß takΘ svou domßcφ strßnku: http://www.wayoutwest.org. a adresu lze doplnit o /faq.htm (FAQ = nejΦast∞ji kladenΘ otßzky). Tato strßnka velmi stojφ za nßvÜt∞vu.

      Strßnek, kterΘ se zmi≥ujφ o Laurelovi a Hardym, je na Sφti "neurekom". Pouze z cviΦn²ch d∙vod∙, a abych si ov∞°il toto tvrzenφ, jsem prohnal ob∞ jmΘna Altavistou. V²sledek? Stan Laurel: asi 600. Oliver Hardy: kolem 500. A to jsem jeÜt∞ nepou₧il vÜechny varianty jejich jmen a nehledal jsem ani dvojici vcelku. Po Internetu lze nap°φklad koupit L & H kalendß° na p°φÜtφ rok, triΦka nebo Φepice a mnoho jinΘho zbo₧φ, samoz°ejm∞ kazety s jejich filmy. To u₧ je z°ejm∞ v dneÜnφm sv∞t∞ nutnost ze vÜeho se dajφ vytlouct penφze a z populßrnφch osobnostφ zvlßÜ¥. Ostatn∞, ani Laurel a Hardy se byznysu nevyh²bali, jako d∙kaz st∙j zde obrßzek.

      Vyprßv∞nφ o ₧ivot∞ obou bu°inek jsme opustili v polovin∞ t°icßt²ch let, kdy p°eÜly k natßΦenφ celoveΦernφch film∙. L & H natoΦili dokonce western Way Out West (Na DivokΘm zßpad∞), kde p°edvedli dokonalou taneΦnφ kreaci, sehrßli dalÜφ dvojrole (ve filmu Our Relations MilΘ p°φbuzenstvo s pamßtnou scΘnou zabetonovßnφ do lav≤r∙). Filmem Blockheads (DubovΘ palice) skonΦila vÜak jejich tuΦnß lΘta a po p°echodu k 20th Century Fox (1941) ztrßcely jejich filmy d°φv∞jÜφ jiskru. ╔ra kopancov²ch komediφ u₧ z°ejm∞ skonΦila. Za Φty°i roky natoΦili osm film∙ a pak se jejich zß°ivß filmovß kariΘra uzav°ela. Poslednφm filmem, kter² ud∞lali v USA, byl The Bullfighters (Toreado°i).

      Jist²m vysvobozenφm byla proto roku 1946 nabφdka Ü≥∙ry vystoupenφ po Anglii. Tam, ale takΘ v dalÜφch evropsk²ch zemφch, byli p°ijati s velk²m nadÜenφm a nejinak tomu bylo i v roce 1952 a 1953, kdy evropskou cestu zopakovali. JeÜt∞ jednou se pak pokusili vrßtit na plßtno, kdy₧ ve Francii (1951) natoΦili film Atoll K (Laurel a Hardy zd∞dili ostrov); ten se ale nepoda°il. Hardy takΘ jeÜt∞ sehrßl n∞kolik zapomenuteln²ch rolφ v zapomenuteln²ch filmech, a tφm se jejich filmov² ₧ivot skonΦil.

      Oba komikovΘ se stßhli do ·stranφ a neusp∞la ani nabφdka pravideln∞ natßΦet krßtkΘ komedie pro televizi. Jejich zdravφ u₧ takΘ nebylo nejlepÜφ Laurel prod∞lal infarkt a krßtce potΘ onemocn∞l Hardy. Zem°el 7. srpna 1957.

      Po Oliverov∞ smrti (mimochodem, lΘka° Stana na poh°eb nepustil) se Laurel rozhodl, ₧e definitivn∞ konΦφ s natßΦenφm. Zab²val se odpovφdßnφm na dopisy fanouÜk∙, vym²Ülel gagy pro jinΘ komiky. V roce 1961 byl za celo₧ivotnφ prßci odm∞n∞n Oskarem. Zem°el 23. ·nora 1965.

      Bez Arthura Stanleyho Jeffersona a Olivera Norvella Hardyho by byl nßÜ sv∞t bezpochyby chudÜφ. Jejich filmy majφ moc rozv∞sit po tvß°φch ·sm∞vy, donutit d∙stojnΘ Φinit ned∙stojnΘ pohyby mimick²m svalstvem i b°iÜnφmi svaly, vydßvat neartikulovanΘ h²kßnφ a spontßnn∞ otvφrat slznΘ kanßlky. Stan a Ollie to urΦit∞ v∞d∞li u₧ za svΘho ₧ivota a vsadφm se, ₧e je-li n∞jakΘ nebe pro herce, pak oni sedφ na jednom spoleΦnΘm oblßΦku n∞kde hodn∞ naho°e.

@