Napadlo vßs n∞kdy, ₧e zatφmco naÜe d∞ti p∞jφ v Φase adventnφm na Ükolnφch besφdkßch "Vßnoce, vßnoce p°ichßzejφ...", jinde je to t°eba " I spin my little dreidel" Φi n∞co jeÜt∞ exotiΦt∞jÜφho? Asi t∞₧ko. Jsme nßrodem jedinΘho nßbo₧enstvφ, by¥ r∙zn²ch cφrkvφ, a vÜichni, ateista neateista, slavφme ka₧doroΦn∞ v prosinci nejpopulßrn∞jÜφ k°es¥ansk² svßtek. V mΘdiφch i obchodech jsme zaplaveni vßnoΦnφ tematikou. Asi by nßs p°ekvapilo, kdyby stejn² prostor byl dßn v tomto obdobφ i svßtk∙m jin²m, u₧φvan²m do jistΘ mφry jako protivßha vßnoc u spoleΦensk²ch skupin, je₧ vßnoce neuznßvajφ a neslavφ. Tato situace je vÜak zcela b∞₧nß v multinßrodnostnφ spoleΦnosti Spojen²ch stßt∙.

      Zabrousφte-li na Sφti, z nejv∞tÜφ Φßsti ₧ivenΘ webov²mi strßnkami stvo°en²mi v internetov∞ vysp∞lejÜφ Americe, do kategorie "svßtky", s p°ekvapenφm zjistφte, ₧e vßm polovina z nich nic ne°φkß. Pochopiteln∞, my neslavφme ani Prezidentsk² den, ani Den Martina Luthera Kinga, zato mßme Husa a v∞rozv∞sty, ka₧d² nßrod mß n∞co. Stßtnφ svßtky se liÜφ zem∞ od zem∞, to nikoho nep°ekvapuje; nahlΘdnutφm do kalendß°e prosincov²ch oslav vÜak zjistφme, ₧e v tomto obdobφ, u nßs tradiΦn∞ rezervovanΘm oslavßm vßnoc, mß tento dominantnφ svßtek dva silnΘ konkurenty. Äidovskß Hanukkah a svßtek AfroameriΦan∙ Kwanzaa vychßzejφ z jinΘho v∞rouΦnΘho a filozofickΘho zßkladu, majφ jinΘ ritußly, symboly i ceremonie ne₧ k°es¥anskΘ vßnoce, jejich smysl je vÜak podobn² v centru pozornosti je rodina a jejφ pospolitost.

      A¥ to napφÜete jakkoliv, stßle je to totΘ₧. Slovo pochßzejφcφ z hebrejÜtiny znamenß "zasv∞cenφ", jeho transkripcφ do latinky vÜak m∙₧e vzniknout a₧ 15 r∙zn²ch zp∙sob∙ psanφ. My uvßdφme jen nejΦast∞jÜφ formu u₧φvanou americk²mi ₧idy a Φesk² tvar. Lingvistick²m fand∙m pak lze doporuΦit erudovan² jazykov∞dn² rozbor "Xanuka" na adrese http://www.comsynrye.org/xanuka.html.

      Chanuka neboli "svßtek sv∞tel" je tradiΦnφm, p∙vodn∞ nep°φliÜ v²znamn²m ₧idovsk²m svßtkem, kter² nov∞ zφskal popularitu a₧ v 2. polovin∞ naÜeho stoletφ. Svou posvßtnostφ se nem∙₧e rovnat svßtku passover (pesach), o j≤m kippur nemluv∞, dφky p°φhodnΘmu datu oslav, v prosinci, kterΘ koliduje s vßnoci, vÜak byl pov²Üen a u₧φvßn jako jejich ekvivalent pro ₧idovskΘ rodiny, i kdy₧ oznaΦenφ "₧idovskΘ vßnoce" se zvlßÜt∞ ortodoxnφ ₧idΘ brßnφ. Faktem je, ₧e ₧idovskΘ rodiny u₧ nemusφ na èt∞dr² den chodit do kin a a Φφnsk²ch restauracφ (jedinΘ otev°enΘ podniky) a jejich d∞tem nemusφ b²t lφto, ₧e nedostßvajφ dßrky pod stromeΦek, naopak, jejich nadφlka trvß osm dnφ. PφsniΦky oslavujφcφ Chanuku se staly souΦßstφ vßnoΦnφch besφdek na stßtnφch Ükolßch a v slavnostn∞ osvφcen²ch dßrkov²ch obchodech m∙₧eme vid∞t balicφ papφr "Happy Hanukkah" le₧et na pult∞ svorn∞ vedle "Marry Christmas". Popsanß situace se pochopiteln∞ nedß generalizaΦn∞ vztßhnout na celΘ SpojenΘ stßty, odrß₧φ vÜak realitu sofistikovanΘho v²chodnφh o pob°e₧φ, kde tradiΦn∞ intelektußln∞ zdatnφ ÄidΘ tvo°φ v²znamnou menÜinu.

      Svßtek, americkou ₧idovskou komunitou pozdvi₧en², ale tφm pßdem i zkomercionalizovan², mß v²znamn² nßbo₧ensk² rozm∞r a jeho zßklad tkvφ v historickΘ udßlosti. Spadß do obdobφ vlßdy syrskΘho krßle Antiocha IV., z dynastie Selenkovc∙, zalo₧enΘ jednφm z diadochu (spoluvlßdc∙) Alexandra VelikΘho a ovlßdajφcφ po rozpadu jeho °φÜe oblast BlφzkΘho v²chodu, tedy i ·zemφ historickΘho Izraele. Äidovsk² stßt nominßln∞ sice neexistoval ji₧ od svΘho poko°enφ Nabukadnesarem, povstßnφ proti utlaΦovatel∙m vÜak byla velmi Φetnß. V tomto obdobφ masovΘ helenizace bylo mnoho Äid∙ blφzko asimilaci, n∞kte°φ si dokonce po°eΦtili jmΘna. Nespokojenß Φßst pod vedenφm Judy MakabejskΘho vÜak povstala a porazila poΦetn∞jÜφ a lΘpe vyzbrojenΘ syrskΘ vojsko. Po sedmi letech vßlky ÄidΘ op∞t vstoupili do JeruzalΘma a nalezli sv∙j nejposvßtn∞jÜφ chrßm v troskßch. Odstranili °eckΘ "modly" a pokusili se p°edevÜφm znovu za₧ehnout posvßtnΘ sv∞tlo. Nalezli vÜak jen jedinou nßdobku olivovΘho oleje, taktak dostaΦujφcφ na jeden den. K p°ekvapenφ vÜech tento ohe≥ ho°el po celou dobu do nßvratu posl∙ vyslan²ch pro novΘ zdroje, pln²ch osm dnφ a nocφ.Udßlost byla podle Talmudu prohlßÜena za zßzrak. K jeho oslav∞ a upamatovßnφ vφt∞zstvφ Makabejsk²ch nad "nev∞°φcφmi" vznikl svßtek Chanuka slaven² v₧dy osm dnφ, podle ₧idovskΘho kalendß°e 25 Kislev 2 Tevet. Ten je ovÜem pohybliv², tak₧e nap°. letos, v roce 5757 p°ipadß zaΦßtek Chanuky na 6. prosinec.

      Oslavy v praxi zaΦφnajφ den p°ed tφm, po zßpadu slunce (obdobn∞ jako jinΘ ₧idovskΘ svßtky, zvlßÜt∞ Üßbes). Hlavnφm oslavn²m ritußlem je postupnΘ zapalovßnφ svφΦek, ka₧d² den o jednu vφce, na specißlnφm svφcnu zvanΘm menorah, pro ·Φel tohoto svßtku devφtiramennΘm. SvφΦky se zapalujφ postupn∞, v poΦtu 1 a₧ 8 pomocφ devßtΘ svφΦky zvanΘ "shanesh" (slu₧ebnφk), p°iΦem₧ se umis¥ujφ zprava doleva a zapalujφ v opaΦnΘm po°adφ za zp∞vu modlitby "Boruch A-toh Ado-noi E-lo-hei-nu Me-lech Ho-olom", kterß dßle pok raΦuje v r∙zn²ch obm∞nßch. Vφce o modlitbßch, jejich p°eklad ap. je mo₧nΘ najφt na adrese: http://www.bgsu.edu/studentlife/organizations/hillel/chanuka.html.

      Svßtek mß i sv∞tÜt∞jÜφ strßnky, nap°. d∞ti dostßvajφ ka₧d² veΦer po jednom dßrku, musejφ si je ovÜem hledat po dom∞. Oblφbenß je stolnφ hra, jeden ze symbol∙ Chanuky, zvanß "dreidel". D°ev∞nΘ v°etΘnko se otßΦφ jako kßΦa na principu setrvaΦnφku a podle toho, kterß z jeho Φty° stran je po dopadu naho°e, berete Φi vklßdßte do banku p°edem dohodnutou "m∞nu" ₧etony, bonb≤ny apod. Chanuka je prost∞ mil², rodinn² svßtek, pln² radovßnek, s d∙le₧it²m duchovnφm kontextem, podobn∞ jako vßnoce.

      Od obou svßtk∙ se v²razn∞ odliÜuje Kwanzaa, svßtek Φern²ch AmeriΦan∙, z n∞j₧ cht∞ necht∞ cφtφme bojovn∞jÜφ a politiΦt∞jÜφ zßvan.

      V polφch s bavlnou...

      Kwanzaa je afroamerick² duchovnφ svßtek, jeho₧ principy zformuloval, a tudφ₧ de facto um∞le vytvo°il, Dr. Maulana Ron Karenga v roce 1966. Je postaven na principech filozofickΘ teorie zvanΘ Kawaida, jejφ₧ zßkladnφ premisou je tvrzenφ, ₧e zm∞na v ₧ivot∞ "ΦernΘ Ameriky" m∙₧e p°ijφt jen skrze individußlnφ poznßnφ d∞dictvφ minulosti celΘ komunity ka₧d²m jednotlivcem. Na poΦßtku 60. let si Karenga vÜiml, ₧e r∙znΘ skupiny u₧φvajφ p°ehrÜel ideologiφ ve snaze pomoci Φern²m AmeriΦan∙m dosßhnout socißlnφch zm ∞n, zvlßÜt∞ v tΘto dob∞ akcentovan²ch obΦansk²ch prßv. Kawaida se mu pro tyto ·Φely zdßla nejvhodn∞jÜφ, a proto ji zpopularizoval zavedenφm novΘho svßtku, jeho₧ oslavy byly stanoveny datem 26. 12., tedy do obdobφ, kdy AfroameriΦanΘ nikdy ₧ßdn² svßtek nem∞li. Kwanzaa mß slou₧it k znovunabytφ a omlazenφ princip∙ zvan²ch "cesta ₧ivota", kterΘ pomßhaly p°edk∙m snßÜet otroctvφ, rasismus a ·tlak v obdobφ "americkΘ" existence africk²ch etnik.

      Tyto principy jsou: Jednota, SebeurΦenφ, Kolektivnφ prßce, Zodpov∞dnost,┌Φel, Tvo°ivost a Vφra. Jak vidno, nic neobvyklΘho. Daleko zajφmav∞jÜφ jsou symboly novΘ "vφry", kterß proklamovan∞ nemß ₧ßdnΘ vazby k jakΘmukoliv existujφcφmu nßbo₧enstvφ. Slou₧φ jako inspirace pro koncepci spojenφ tradiΦnφch a modernφch ₧ivot∙ AfroameriΦan∙. Mezi zßkladnφ pat°φ Mkeka, slam∞nß roho₧, na ni₧ se umis¥ujφ symboly ostatnφ, p°edevÜφm Kinara svφcen se sedmi svφΦkami (sedm princip∙), zastupujφcφ prvotnφ klas tzv. "Prv orozenΘho", z n∞ho₧ jsme vÜichni byli rozprßÜeni v podob∞ zrn zaklßdajφcφch novΘ klasy v nekoneΦnΘm kolob∞hu ₧ivota. Z tΘho₧ d∙vodu se symbolicky u₧φvajφ i kuku°iΦnΘ klasy, v₧dy tolik, kolik je v rodin∞ d∞tφ. Mezi t∞mi jsou jist∞ nejoblφben∞jÜφ dary, zvanΘ Zawadi, p°edstavujφcφ jednak ovoce prßce rodiΦ∙, jednak odm∞ny za semena zasetß d∞tmi. Vrcholnß oslava s p°edsevzetφmi do novΘho roku probφhß, jak jinak, 31. 12. a svou bujarostφ, hlavn∞ jφdlem a tancem, si jist∞ nezadß s naÜφm Silvestrem.

      Kwanzaa mß i vlastnφ vlajku, kterß je rovn∞₧ zßstavou panafrikanismu a ΦernΘho nacionalismu. Jejφ t°i barvy: Φervenß -Φernß zelenß, byly pr² u₧φvßny u₧ v °φÜφch starov∞kΘ Afriky dßvno p°ed ╪φmem. Barvy symbolizujφcφ krev, lid a zemi majφ p°ipomφnat nutnost krveprolitφ v boji za nabytφ, a v souΦasnosti za uhßjenφ, svobody, rovnosti a prßva vlastnit p∙du, zφskan²ch za vßlky Severu proti Jihu. Otec africkΘho izolacionismu Marcus Garvey tyto barvy vyhlßsil "symbolem zßpasφcφch syn∙ a dcer Afriky, a¥ ₧ij φ kdekoliv", a byly rovn∞₧ p°evzaty do stßtnφ symboliky Libye, Keni a Afghanistanu.

      Kwanzaa nenφ jen svßtkem jednou do roka, ale pova₧uje se za zp∙sob ₧ivota; dodr₧ovßnφ jejφch sedmi princip∙ v praxi znamenß Φerpat z poznßnφ historie vlastnφ identitu a dosahovat vyÜÜφ ·rovn∞ a kulturn∞ ₧ßdoucφch model∙ chovßnφ. Tolik oficißlnφ doktrφna. V normßlnφm ₧ivot∞ rodin je svßtek p°edevÜφm oslavou rodinnΘ soudr₧nosti, jφ₧ je v ΦernoÜskΘ populaci obzvlßÜt∞ t°eba, jeliko₧ nenφ ₧ßdn²m tajemstvφm, ₧e v tΘto komunit∞ je nejv∞tÜφ rozvodovost a ₧e svobodnΘ matky odkßzanΘ na socißlnφ podporu stßtu jsou celospoleΦensk²m problΘmem. Jak zhnusen∞ tvrdφ spo°ßdanφ obΦanΘ, z jejich₧ danφ jsou ony dßvky vyplßceny mladφ AfroameriΦanΘ neh²°φ prßv∞ zodpov∞dnostφ, ka₧d² mß n∞kolik p°φtelky≥, kterΘ hrav∞ opouÜtφ, a jedin²mi skuteΦn²mi zßjmy jsou rap a basketball.

      è¥astnΘ a veselΘ cokoliv Internet, aΦkoliv z n∞j bolφ oΦi i zßda a je snad jeÜt∞ v∞tÜφm po₧φraΦem Φasu ne₧ donedßvna vÜemi spφlanß televize, mß krom∞ nesporn²ch v²hod (jejich₧ v²Φtem se nebudu unavovat bolφ mne oΦi a zßda) i jednu hlavnφ. Nedovoluje nßm setrvßvat v naÜφ ulitce pov∞domφ o sv∞t∞ velikosti tenisßku. M∞nφ ji minimßln∞ v kopaΦßk a znßte to, Φφm v∞tÜφ znalosti, tφm v∞tÜφ styΦnß plocha s nedozφrn²m prostorem neznalosti. Dφk napojenφ na sφ¥ z nφ p°ece jen ukrajujeme, dovφdßme se o ₧ivot∞ a zvycφch jin²ch a snad tφmto i ztrßcφme pocit vlastnφ nad°azenosti, pyÜn² pocit Φlena jedinΘ mo₧nΘ a nßsledovßnφhodnΘ kultury, a zvolna se zbavujeme tΘhle nemoci, jφ₧ naÜe civilizace trpφ. P°ejme mφr a pokoj vÜem, zmφn∞n²m i nezmφn∞n²m, nejen t∞m, kdo slavφ vßnoce.

      Tak₧e jeÜt∞ jednou:
      VeselΘ vßnoce!
      Happy Hanukkah!
      Kwanzaa yenu iwe na heri!

@