Vß₧enφ Φtenß°i, dnes otiskujeme prvnφ pokraΦovßnφ novΘho serißlu slovnφku odborn²ch pojm∙ souvisejφcφch se sφtφ Internet a jejφm provozem.

      Protokol,

      p°enosov² protokol,

      sφ¥ov² protokol

      Pojem protokol, kter² mo₧nß znßte v souvislosti s menÜφ Φi v∞tÜφ ob°adnostφ diplomatick²ch jednßnφ (nap°φklad audiencφ u hlav stßt∙) a jen₧ zde oznaΦuje p°edem dan² a striktn∞ dodr₧ovan² postup pr∙b∞hu jednßnφ, mß ve sv∞t∞ poΦφtaΦov²ch sφtφ velmi podobn² v²znam. OznaΦuje toti₧ takΘ p°esn∞ dan² postup p°enosu dat z jednoho poΦφtaΦe do druhΘho.

      Ka₧d² sφ¥ov² protokol (Φasto jen protokol) musφ zajistit n∞kolik d∙le₧it²ch vlastnostφ p°enosu dat po sφti, mezi n∞₧ pat°φ p°edevÜφm p°evzetφ dat od odesφlatele (v²chozφho poΦφtaΦe) a jejich p°edßnφ sprßvnΘmu adresßtovi (poΦφtaΦi p°φjemce), a dßle rozpoznßnφ chyb vlivem poruch v sφti (v²padku spojenφ nebo n∞kterΘho cφlovΘho Φi poΦφtaΦe, p°es n∞j₧ data putujφ) a p°φpadnΘ opakovßnφ p°enosu.

      Prßv∞ kv∙li pot°eb∞ opakovßnφ p°enosu dat poÜkozen²ch nebo ztracen²ch v d∙sledku poruchy pracuje v∞tÜina sφ¥ov²ch protokol∙ tak, ₧e posφlanß data (t°eba textov² dokument) rozd∞lφ na pom∞rn∞ malΘ kousky, oznaΦovanΘ jako balφΦky (pakety), kterΘ jsou v sφti p°enßÜeny nezßvisle. Ke ka₧dΘmu paketu p°idßvß protokol dalÜφ slu₧ebnφ informace, kterΘ obsahujφ p°edevÜφm adresy poΦφtaΦ∙ adresßta a odesφlatele, a informace pot°ebnΘ pro kontrolu ·plnosti a neporuÜenosti dat v paketu. P°i krßtkΘm v²padku spojenφ n ebo jinΘ kolizi pak nenφ t°eba opakovat p°enos celΘho dokumentu, ale pouze p°φsluÜnΘho paketu.

      Vlastnφ nßvrh a programßtorskß realizace p°enosovΘho protokolu je ryze technickß zßle₧itost, s nφ₧ se u₧ivatelΘ sφt∞ p°i prßci nesetkajφ v∙bec a jejφ sprßvci v∞tÜinou jen jako s vlastnostφ sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu (mo₧nß jste vaÜeho sprßvce lokßlnφ sφt∞ se systΘmem Novell zaslechli n∞co brblat o protokolu IPX/SPX).

      Podrobnß definice vlastnostφ protokolu v₧dy p°φmo souvisφ s konkrΘtnφm typem sφt∞, respektive se zp∙sobem propojenφ a po₧adavky na mo₧nosti komunikace mezi poΦφtaΦi zapojen²mi v sφti. In₧en²r, kter² by navrhoval protokol pro novou sφ¥, musφ vzφt v ·vahu nap°φklad jejφ topologii (rozlo₧enφ komunikaΦnφch spoj∙ a uzlov²ch poΦφtaΦ∙), p°edpoklßdanΘ zatφ₧enφ sφt∞, vlastnosti pou₧itΘho komunikaΦnφho prost°edφ (kabel∙ a sφ¥ov²ch karet Φi modem∙) a mnoho dalÜφch aspekt∙. Zrovna tak musφ v∞d∞t (a p°φpadn∞ zoh lednit), zda budou vÜechny spoje v sφti trvalΘ, nebo zda se v∞tÜina Φi n∞kterΘ spoje budou vytvß°et na omezenou dobu v p°φpad∞ pot°eby (nap°φklad vytoΦenφm Φφsla modemu druhΘho poΦφtaΦe po b∞₧nΘ telefonnφ lince).

      Shrnuto na zßv∞r z praktickΘho hlediska sφ¥ov² protokol je "ten program", kter² zajistφ, aby vßÜ poΦφtaΦ (samoz°ejm∞ vybaven² operaΦnφm systΘmem se sφ¥ovou podporou, nap°φklad Windows 95) mohl po konkrΘtnφm vedenφ komunikovat s dalÜφmi poΦφtaΦi. A pozor na jeden zßdrhel sφ¥ov² protokol zajistφ pouze to, aby se domluvily dva nebo vφce poΦφtaΦ∙, ale jeho sprßvnß funkce jeÜt∞ nezajistφ, ₧e bude fungovat elektronickß poÜta nebo ₧e budete moci pou₧φvat disk a tiskßrnu vzdßlenΘho poΦφtaΦe takovΘ slu₧by za jiÜ¥ujφ bu∩to slu₧by operaΦnφho systΘmu, nebo p°φmo p°φsluÜnΘ aplikaΦnφ programy (nap°φklad program pro elektronickou poÜtu), kterΘ pou₧φvajφ jeÜt∞ dalÜφ, takzvanΘ aplikaΦnφ protokoly.

      TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol) Zkratka TCP/IP oznaΦuje dvojici sφ¥ov²ch protokol∙, na jejich₧ zßklad∞ jsou p°enßÜena data v celΘm Internetu. Tyto protokoly byly navr₧eny v²zkumnou agenturou americkΘho ministerstva obrany DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) pro projekt vojenskΘ sφt∞ odolnΘ proti v²padk∙m jednotliv²ch Φßstφ, znßmΘ pod nßzvem ARPAnet (Advanced Research Projects Agency network).

      Proto₧e sφ¥ ARPAnet dφky propojenφ s v²vojov²mi st°edisky americkΘho akademickΘho sv∞ta zßhy p°erostla hranice p∙sobnosti ministerstva obrany, a vlastnosti sφt∞ s protokolem TCP/IP, po₧adovanΘ ministerstvem obrany p∙vodn∞ pro zajiÜt∞nφ jejφ maximßlnφ ₧ivotaschopnosti v bojov²ch podmφnkßch se pozd∞ji ukßzaly jako ideßlnφ pro budovßnφ celosv∞tovΘ sφt∞ propojujφcφ r∙znΘ typy poΦφtaΦ∙, staly se protokoly TCP/IP faktick²m a prakticky nevyvratiteln²m standardem sφ¥ov²ch protokol∙ pro Internet.

      Podrobn∞jÜφ informace o funkci jednotliv²ch protokol∙ viz hesla IP (Internet Protocol) a TCP (Transmission Control Protocol).

      TCP (Transmission Control Protocol) Transmission Control Protocol, neboli protokol pro °φzenφ p°enosu, je zßkladnφm p°enosov²m protokolem Internetu. Pokud jsou Internetem p°enßÜena jakßkoliv data, jsou v₧dy "nakouskovßna" na pakety protokolu TCP, kterΘ tvo°φ vlastn∞ jakousi elektronickou obßlkou s jednoznaΦnou identifikacφ zßsilky a po°adov²m Φφslem paketu. Toto Φφslovßnφ je velmi d∙le₧itΘ, proto₧e b∞hem p°enosu (kter² zajiÜ¥uje protokol IP), mohou jednotlivΘ pakety tΘ₧e zßsilky (nap°φklad tΘho₧ tex tovΘho dokumentu) putovat r∙zn²mi cestami (podle momentßlnφho zatφ₧enφ jednotliv²ch spoj∙) a b∞hem dopravy se tudφ₧ mohou i p°edbφhat, a tφm ve v²sledku °ßdn∞ promφchat. Pokud tedy zßsilka obsahuje data delÜφ ne₧ jeden paket nap°φklad n∞kolikastrßnkov² dopis nebo stostrßnkovou knihu mohly by b²t bez identifikace a po°adovΘho Φφslovßnφ paket∙ zajiÜ¥ovanΘho protokolem TCP klidn∞ doruΦeny strßnky knihy nap°eskßΦku. Aby k n∞Φemu podobnΘmu nedoÜlo, zodpovφdß protokol TCP na stran∞ p°φjemce za op∞tovnΘ sp rßvnΘ se°azenφ oΦφslovan²ch paket∙ a za doruΦenφ kompletnφho neporuÜenΘho dokumentu.

      IP (Internet Protocol) Internet Protocol neboli mezisφ¥ov² protokol, do jeho₧ paketu je p°ed odeslßnφm "znovuzabalen" paket protokolu TCP, zajiÜ¥uje sprßvnΘ doruΦenφ dat od odesφlatele k adresßtovi. V zßhlavφ toti₧ obsahuje standardnφ i zpßteΦnφ adresu, tedy adresu poΦφtaΦe, na n∞j₧ data sm∞°ujφ a adresu poΦφtaΦe, z n∞ho₧ jsou data posφlßna (podrobnosti o adresßch poΦφtaΦ∙ v sφti Internet viz heslo IP adresa).

      Na ka₧dΘm uzlovΘm poΦφtaΦi tak m∙₧e b²t paket IP optimßln∞ nasm∞rovßn na momentßln∞ nejrychlejÜφ cestu k p°φjemci (podle aktußlnφho zatφ₧enφ sφt∞), a zßrove≥ v p°φpad∞ v²padku spojenφ v p∙vodnφm sm∞ru jeho putovßnφ nasm∞rovßn jinou cestou, nebo vrßcen p°edchozφmu uzlu v p°φpad∞, ₧e z aktußlnφho mφsta prßv∞ nelze cestu nalΘzt.

JAN ╚┴P @

      Po strßnce obsahu se budeme sna₧it, aby to byl p°im∞°en∞ podrobn² v²kladov² slovnφk, v n∞m₧ se budete moci laik p°φstupnou formou seznßmit s v²znamem odborn²ch pojm∙.

      V textu jednotliv²ch hesel bude pou₧ito co nejmΘn∞ odborn²ch pojm∙, p°iΦem₧ vÜak p°edpoklßdßme, ₧e Φtenß° bude obeznßmen se zßkladnφmi termφny z oblasti poΦφtaΦ∙, jako jsou pojmy bit, bajt, disketa, data, sφ¥, apod.) Pokud se v n∞kter²ch v²kladech nebude mo₧nΘ odbornΘ "internetovΘ" terminologii zcela vyhnout, budeme se sna₧it pou₧φvat pouze pojmy, kterΘ ve slovnφku ji₧ byly vysv∞tleny, nebo se v n∞m v dohlednΘ dob∞ objevφ.