Dnes vßs zveme na prochßzku sv∞tem, kde se vÜechno hroutφ, padß a kßcφ. A vÜechno mß na sv∞domφ jeden mu₧ s knφrkem. Peter Sellers byl osobnost koÜatß, slo₧itß, nespoutanß a nespoutatelnß. Snad na tom m∞li podφl i jeho p°edkovΘ; jednφm z nich byl britsk² konzervativnφ politik 19. stoletφ Benjamin Disraeli, dalÜφm prapraprad∞deΦkem Daniel Mendoza, jen₧ p°iÜel do Anglie z PyrenejskΘho poloostrova. Byl zßpasnφkem a v∙bec ·dajn∞ velmi drsn² a bezohledn² mu₧. Tato informace pochßzφ z adresy http://www.literascape.com/Readers/Archive/1994Fall/sellers.html, kde je ulo₧ena recenze knihy Äivot a smrt Petra Sellerse. Jejφ autor Roger Lewis prßv∞ od tohoto krutΘho p°edka odvozuje Sellers∙v vztah k ₧ivotu, jeho man₧elkßm a d∞tem.

      O tom, jak slo₧itou a svΘrßznou postavou Sellers byl, ostatn∞ vypovφdß i ·vod onΘ recenze: "Toto je pravd∞podobn∞ jedna z t∞ch knih, kterΘ by m∞ly b²t opat°eny varovßnφm: NevhodnΘ pro Φtenß°e, kte°φ chovajφ laskavou vzpomφnku na Petera Sellerse. Osobßm, je₧ se p°i jeho vystoupenφch od Goon Shows v BBC p°es R∙₧ovΘho pantera, VeΦφrek a Byl jsem p°i tom, stßle pochichtßvajφ, m∙₧e zp∙sobit nevratnΘ zklamßnφ nebo dokonce Üokujφcφ rozvrat". Ale nechme rad∞ji t∞chto zprost°edkovan²ch, a proto ne zcela ov∞° en²ch informacφ a poj∩me se podφvat na Sellers∙v ₧ivot a hlavn∞ na jeho prßci na scΘnßch divadelnφch, rozhlasov²ch, televiznφch a pro nßs nejznßm∞jÜφch filmov²ch.

      VÜechno zaΦalo v roce 1925, p°esn∞ 8. zß°φ, v Southsea blφzko Portsmouthu. (V tento den majφ narozeniny alespo≥ co se showbusinessu t²kß takΘ Mario Adorf nebo Virna Lisi.) Peter Sellers, nebo Sellars, tak alespo≥ svΘ jmΘno psal Peter∙v otec, se narodil v zßkulisφ koΦovnΘho kabaretu a na jeviÜt∞ se pr² dostal u₧ jako velmi ΦerstvΘ miminko, kdy jej otec p°edvedl divßk∙m a m∞l p°i tom prorokovat jeho skv∞lou komedißlnφ budoucnost. Nevφme, je-li to pravda Φi ne, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ je to skv∞le vymyÜle no... Tenhle p°φchod na sv∞t se podobß zrozenφ Bustera Keatona, tedy Friga. Toho u₧ jako batole pou₧φvali rodiΦe v podobnΘm toulavΘm divadle, tehdy vÜak spφÜe jako rekvizitu ne₧ jako um∞lce. SvΘ akrobatickΘ schopnosti si tedy zaΦal trΘnovat ji₧ v ·tlΘm v∞ku. Peter Sellers se na jeviÜt∞ dostal takΘ velmi zßhy, ji₧ v p∞ti letech a dostal p°i jednodennφch Ütacφch drsnou Ükolu. Zde jsou zase zßklady jeho fenomenßlnφch mimick²ch a hlasov²ch kouzel.

      Svoje imitaΦnφ um∞nφ rozvφjel i v tΘ dob∞, kdy z rodinnΘho podniku odeÜel do armßdy a v zßbavnφ jednotce se proslavil imitovßnφm nad°φzen²ch.

      Po vßlce se potloukal po r∙zn²ch zßbavnφch podnicφch, a₧ se dostal ke starΘmu ml²nu... (pardon, to je jinß pφsniΦka), a₧ se dostal do lond²nskΘho divadla Windmill. Tenhle podnik u₧ poslou₧il jako startovnφ blok pro mnoho jin²ch komik∙. Tady se seÜel s mnoha lidmi a dv∞ setkßnφ byla p°φmo osudnß s Harry Secombem a Spike Milliganem. Odtud u₧ vedla cesta do BBC, kde si tato trojice pronajala rozhlasovΘ vlny pro svoji "Goon Show" (snad se to dß p°elo₧it jako P°ehlφdka ÜaÜk∙, idiot∙, nebo takΘ provokatΘr∙...) http://styx.ios.com/~kren/goons.html, http://minnie.cs.adfa.oz.au/Goons). Prßv∞ tady se zejmΘna imitßtor a hlasov² Üaman Sellers zaΦal stßvat slavn²m. Tahle sedmiletß prßce pro BBC mo₧nß p°edznamenala sv²m absurdnφm a Üφlen²m humorem takΘ vznik firmy Monty Python.

      V roce 1951 se poprvΘ objevil na filmovΘm plßtn∞ v zapomenutelnΘm filmu Pennies Points to Paradise (Drobßsky ukazujφ k rßji). AΦ to byl jeho prvnφ film, u₧ se zde projevila jeho nespoutanost a ob₧erstvφ vlastnφmi schopnostmi. U₧ ve svΘ filmovΘ premiΘ°e m∞l dvojroli, je₧ zdaleka neby-la poslednφ. Pak to toti₧ Ülo, alespo≥ co se poΦtu postav, p∞kn∞ dßl: MyÜ, kterß °vala t°i; Dr. Divnolßska aneb Jak jsem se nauΦil ned∞lat si starosti a mφt rßd bombu t°i; M∞kkΘ postele, tvrdΘ bitvy sedm; V∞ze≥ na Zend∞ t°i; ╧ßbelskß lest doktora FuManchu dv∞.

      Pak si na n∞j ale re₧isΘ°i zase vzpomφnali jen z°φdka a objevuje se pouze v krßtkometrß₧nφch komediφch, v televizi a v divadle.

      A kdy₧ u₧ dostal ve filmu Üanci, proÜla jeho ·Φast vφcemΘn∞ bez povÜimnutφ. Je vÜak t°eba poznamenat, ₧e si za to mohl tak trochu sßm. Sellers pr² m∞l problΘmy se vztahy s ostatnφmi herci, sna₧il se vÜechen ·sp∞ch strhnout na sebe, cht∞l b²t neustßle st°edem veÜkerΘho d∞nφ na jeviÜti, co₧ mu nad∞lalo mnoho nep°ßtel. V tΘ dob∞ se takΘ zaΦali oz²vat kritikovΘ, kte°φ poukazovali na jeho samo₧erstvφ, psali, ₧e se zm∙₧e jenom na figurka°enφ, pitvo°enφ se a ·navnΘ imitßtorskΘ kousky. (Tady si nemohu odpus tit dalÜφ p°irovnßnφ: ne°φkalo se totΘ₧ o Vlastovi Burianovi? TakΘ on pr² nesnesl ·sp∞ch n∞koho jinΘho a ti, kte°φ s nφm byli na scΘn∞, mu sm∞li jen p°ihrßvat na smeΦe, jimi₧ boural brßnice divßk∙. A vzpomene si na tyhle odsudky n∞kdo jeÜt∞ dnes? ╙ ne, Vlasta Burian je pro toho, kdo jej mß rßd, mistrem a jeho um∞nφ je nesmrtelnΘ...)

      Jen obΦas se Sellers vymanil ze svΘ kazajky a samoz°ejm∞ s vyu₧itφm toho, co dokonale ovlßdal, tedy imitßtorsk²ch schopnostφ vyst°ihl postavu (nebo postavy) A kvality. To se mu povedlo t°eba ve filmu MyÜ, kterß °vala (nedßvno uvedenΘm televizφ), kde m∞l jak jinak trojroli. Za zmφnku urΦit∞ stojφ takΘ jeho role ze skandßlnφ Lolity, kde Sellers p°edvedl, jak se hraje niΦema. Je pozoruhodnΘ, ₧e stejn∞ jako u sv²ch dalÜφch uznßvan²ch postav i zde utlumil svΘ t°eÜt∞nφ a hlasovΘ exhibice a naznaΦil, ₧e je nejen ₧iveln²m komikem, ale takΘ solidnφm charakternφm hercem.

      Pak se vÜak zase vrßtil ke komick²m figurkßm zlod∞jφΦk∙ a Ind∙ (t∞ch ve svΘ kariΘ°e pohrßl spoustu) ve filmech, kterΘ se opravdu nestaly souΦßstφ zlatΘho fondu sv∞tovΘ kinematografie. Potom ale p°iÜel rok 1963 a s nφm Dr. Divnolßska aneb Jak jsem se nauΦil ned∞lat si starosti a mφt rßd bombu. Trojrole p°inesla Sellersovi nominaci na Oscara i p°es to, ₧e film se zab²val opravdu "kaskadΘrsk²m" tΘmatem: nukleßrnφ vßlkou, navφc chvφli po kubßnskΘ krizi, kdy k nφ sv∞t nem∞l ale v∙bec daleko. Oscar se mu ale do rukou nedostal a tak se jel do Evropy pobavit natßΦenφm dalÜφ z mnoha nenßroΦn²ch komediφ, tentokrßt s nßzvem R∙₧ov² panter. (Strßnka milovnφk∙ R∙₧ovΘho pantera je na adrese http://members.aol.com/comedies.) S Peterem Sellersem hrßl u₧ Herbert Lom.

      Herbert Lom je pro nßs zvlßÜt∞ zajφmav², nebo¥ se narodil v Praze v roce 1917 a od sv²ch devatenßcti let hrßl v divadle i filmu; za zmφnku snad stojφ jeho ·Φast ve filmu Äena pod k°φ₧em. P°ed vßlkou emigroval do Anglie a uplatnil se ve filmu. U nßs je samoz°ejm∞ nejznßm∞jÜφ jako neurotick² a smola°sk² ÜΘfinspektor Dreyfuss, a urΦit∞ si leckdo vzpomene na jeho padoucha Cornela v Pokladu na st°φbrnΘm jeze°e nebo roli ve v²pravnΘm Spartakovi. Se Sellersem se ostatn∞ setkal u₧ v roce 1955 ve filmu P∞t l upiΦ∙ a starß dßma. Ve dvaaÜedesßtΘm se potkali takΘ v komedii I Like Money, novΘ verzi filmu Topaze (ten byl u₧ v roce 1933 natoΦen podle hry Marcela Pagnola; toho zase znßme jako autora knihy Jak vonφ tymißn a z filmu Tatφnkova slßva, natoΦenΘho podle jeho vzpomφnek na d∞tstvφ; jak je ten sv∞t filmu propleten²...).

      My dnes u₧ vφme, co tento neambici≤znφ filmeΦek o praÜt∞nΘm komisa°i Clouseauovi znamenal. U₧ dalÜφ rok se objevilo pokraΦovßnφ Komisa° Clouseau na stop∞ (p∙vodn∞ A Shot in the Dark V²st°el ve tm∞). Rßzem se stal jednφm z nejpopulßrn∞jÜφch komik∙ a jeho Üφlen² inspektor se propracoval i k nßm.

      (Nevyhnutelnß poznßmka: Ke cti tehdejÜφho distributora nutno konstatovat, ₧e se naÜt∞stφ nepokusil zbavit nßs po₧itku ze svΘrßznΘ francouzskΘ angliΦtiny, kterou Sellers Clouseaua opat°il. Bohu₧el televize, a ta jedna zvlßÜt∞, mß svΘ divßky pravd∞podobn∞ negramotnΘ, a proto p°i poslednφm uvßd∞nφ celΘ sΘrie byl Sellers h°φÜn∞ poΦeÜt∞n. Ti, kte°φ si pamatujφ titulkovanΘ verze, mi urΦit∞ dosv∞dΦφ, ₧e Sellers je s dabingem poloviΦnφ. Ten, kdo mß poΦφtaΦ nßle₧it∞ vybaven², si tuto ·jmu ale m∙₧e alespo≥ Φß steΦn∞ vynahradit a na adresßch http://www.geocities.com/Hollywood/1158/panther.html a http://members.aol.com/comedies/index.htm#SCENES si Sellerse poslechnout). Pak nastala pauza, nejen pro Clouseaua, ale takΘ pro Sellersovy filmovΘ ·sp∞chy; nastßvajφ i v²znamnΘ zvraty v jeho soukromΘm ₧ivot∞.

      Sellers se rozvedl a po krßtkΘ znßmosti se o₧enil se èvΘdkou Britt Ekland (pak jej Φekaly jeÜt∞ dv∞ dalÜφ svatby...). Krßtce potΘ mß Sellers namßle; infarkt jej tentokrßt vÜak jeÜt∞ nep°emohl. Brzy se znovu pustil do prßce, ale to, co v tΘto dob∞ natoΦil, se do historie p°φliÜ hlubok²m pφsmem nezapsalo. Snad jen VeΦφrek z r. 1968, ale i ten po letech jaksi vyΦichl, jak jsem se nedßvno p°esv∞dΦil. Ba i tu postavu inspektora Clouseaua mu uzmuli a v Americe natoΦili r. 1968 ·d∞snou verzi s Alanem Arkin em pod nßzvem Inspektor Clouseau (i tento kus vysφlala letos v lΘt∞ Nova a myslφm, ₧e zrovna ten si mohla odpustit).

      U₧ jednou se v textu objevila slova "Monty Python". Na filmu Kouzeln² Christian se Sellers u₧ p°i psanφ scΘnß°e potkal se dv∞ma Pythony Johnem Cleesem a Grahamem Chapmanem. Oba takΘ ve filmu hrßli, stejn∞ jako Sellers, ba i dalÜφ z hv∞zdnΘho obsazenφ: Ringo Starr, David Attenborough, Yul Brynner, Raquel Welch, Christopher Lee nebo Roman Polanski. Film se ale moc, vlastn∞ skoro v∙bec, nepovedl a Sellersovi dlouho trvalo, ne₧ se vrßtil na v²slunφ. P°φliÜ mu nepomohla ani ·Φast v n∞kolikßtΘ filmovΘ ver zi Alenky v kraji div∙ (1972), kde se objevil ve sluÜivΘm zajeΦφm kost²mu. Film byl ·d∞sn²; vid∞l jsem jej p°ed lety na polskΘ televizi a d∙razn∞ p°ed nφm varuji.

      Z krize se zaΦal dostßvat a₧ o rok pozd∞ji, kdy p°ijal roli ve filmu OptimistΘ. Kupodivu se nejednalo o komedii a smφch, kter² se tu a tam p°i promφtßnφ ozval, nebyl onφm °ehotem, na jak² byly jeho postavy zvyklΘ. Dojemnß figurka stßrnoucφho komedianta Φasto jako by v∞Ütila p°φchod pravd∞podobn∞ nejv∞tÜφ filmovΘ postavy, kterou se krßtce p°ed koncem ₧ivota pokusil dßt zapomenout na vÜechny trapasy, je₧ mu filmovφ bohovΘ dlouho nemohli odpustit.

      Sellers se na plßtn∞ jeÜt∞ t°ikrßt objevil v typickΘm balo≥ßku a s klobouΦkem ve filmech Nßvrat R∙₧ovΘho pantera, R. P. znovu zasahuje a Pomsta R. P., ale Φφm dßl vφc to bylo va°enφ z vody. (Po°ßd to vÜak bylo vφcemΘn∞ poctivΘ, co₧ se u₧ nedß °φct o supφm rabovßnφ archiv∙ odpadk∙, z kter²ch Blake Edwards p°eÜφval r∙znΘ Stopy, Kletby nebo Syny r∙₧ovΘho pantera.) Sellers si v tΘ dob∞ stejn∞ nedal pokoj a svoji jak se tehdy zdßlo nevyΦerpatelnou energii marnil v dalÜφch nevyveden²ch komediφch.

      Pak ale p°iÜel rok 1979 a s nφm setkßnφ s americk²m re₧isΘrem Halem Ashbym (Cesta ke slßv∞, Nßvrat dom∙, Harold a Maud a st°ih V ₧ßru noci, za kter² Ashby dostal Oscara). SeÜli se p°i natßΦenφ filmu Byl jsem p°i tom (Being There). V tomto filmu jako by to ani nebyl Sellers. Tatam jsou jeho explozφvnφ hlasovß kouzla a inspektor Clouseau se sv²mi gejzφry neohrabanosti jako by nikdy neexistoval; nesetkßme se ani s ₧ßdnou z on∞ch masek a p°evlek∙, jimi₧ Sellers d°φve tak h²°il. Jeho postava mentßln∞ ret ardovan² zahradnφk Chance se pohybuje sv∞tem, o kterΘm dosud nem∞l tuÜenφ, ₧e v∙bec existuje, jakoby ve snu a vystaΦφ si s n∞kolika v∞tami odposlechnut²mi z televize. NezapomenutelnΘ jsou t°eba scΘny, kdy jej zaΦnou obt∞₧ovat rozjφvenΘ d∞ti a Chance zahradnφk se je pokouÜφ vypnout dßlkov²m ovladaΦem televizoru. Chance se pak nßhodou ocitne ve sv∞t∞ mocn²ch a bohat²ch. Ti pak jeho v²roky kombinaci zahradnickΘ terminologie a odposlechnut²ch televiznφch ₧vßst∙ pova₧ujφ za hlubokomyslnΘ metafory o polit ice Φi obchodu. Chance zahradnφk, nynφ ji₧ Chance Gardener, nemß ₧ßdnou minulost, nikdo o n∞m nic nevφ a tak je pro umφrajφcφho magnßta nejvhodn∞jÜφm kandidßtem na presidenta USA. Chance pak, jak nejpφÜ jinak ani nelze, odchßzφ v zßv∞ru filmu po vodnφ hladin∞ b∙hvφ kam.

      Za rok 24. Φervence 1980 postihl Sellerse dalÜφ infarkt, kter² jeho srdce tentokrßt u₧ nezvlßdlo. Film Byl jsem p°i tom je tedy skv∞l²m zßv∞rem Sellersovy filmovΘ drßhy, kterß se obΦas zabl²skla sluÜn²m kamφnkem, °idΦeji zazß°ila drobn²m klenotem, ale mezitφm se sna₧ila tvß°it, ₧e i ta pou¥ovß bi₧utΘrie je n∞co. NaÜt∞stφ m∞l Peter Sellers dost Φasu, sil, rozumu i Üt∞stφ, aby se role Chanceho doΦkal a soust°edil se na ni. Tento film zß°φ v jeho ₧ivot∞ jako opravdov² Üperk trvalΘ hodnoty. Jen pro ·pln ost se sluÜφ dodat, ₧e za roli Chance Gardenera byl podruhΘ nominovßn na Oscara.

      Peter Sellers nad∞lal v ₧ivot∞ privßtnφm i filmovΘm dost hloupostφ, a nebyly to jen zt°eÜt∞nosti inspektora ehm, promi≥te, ÜΘfinspektora Jacquese Clouseaua. Nutno ale p°iznat, ₧e bez jeho p°φtomnosti by filmovß zßbava bylo urΦit∞ chudÜφ.

      U₧ bylo °eΦeno, ₧e Internet se o Sellersovi zmi≥uje skromn∞ji, ne₧ by si snad zaslou₧il. Je ale pßr mφst, kam jeho fanouÜek musφ zabrousit. Jednou z t∞chto adres je members.aol.com/ comedies/index.htm. Zde je velk² zdroj nejen zvuk∙, ale takΘ obrßzk∙ a dalÜφch odkaz∙ se sm∞rovkami Peter Sellers nebo Pink Panther. Stejn∞ dob°e se dß kutat na http://www.hightech.com/panther/source/sellers.

      html. Nebo se vydejte do Itßlie a p°es http://www.gpnet.it/neon/cinema/attori.htm (celkem sluÜn² zdroj odkaz∙ na r∙znΘ hereckΘ strßnky) dojd∞te

      na http://pages.nyu.edu/~jms8142.

      Za zmφnku bude mo₧nß takΘ stßt http://www2.dk-online.dk/users/Bo_Nielsen/sellers.htm , dnes je ale ve v²stavb∞, tak₧e si poΦkßme.

      Peter Sellers byl opravdu zvlßÜtnφ Φlov∞k. Nic to ale nezm∞nφ na tom, ₧e aΦ tu prostß, tu prostinkß, obΦas i trochu pokleslß byla kvalita jeho humoru, mßlokdy jsem se p°i jeho sledovßnφ nudil. Mo₧nß jsem m∞l Üt∞stφ, ₧e jsem celou jeho filmografii nem∞l mo₧nost vid∞t, t°eba bych ztratil iluze. Ale vsadφm se, ₧e by to tak nedopadlo. Inspektoru Clouseauovi, klaunu Samovi, Chance zahradnφkovi, Tully Bascombovi nebo Dr. Divnolßskovi mohu za chvφle, kdy jsem se dob°e bavil, jen pod∞kovat. A znßte n∞koho, kdo v ₧ivot∞ neud∞lal chybu? Jß tedy ne.

@

      Ale i z toho relativnφho mßla se Sellers∙v fanouÜek m∙₧e leccos dozv∞d∞t.