Nevyh²bejte se bolesti, pono°te se do nφ, °φkß Daniela Fischerovß.

      Daniela Fischerovß, spisovatelka a dramatiΦka, vystudovala dramaturgii na FAMU. Nejprve pracovala jako redaktorka, nynφ svobodnΘ povolßnφ. Zab²vß se j≤gou, astrologiφ, vyuΦuje neverbßlnφ psychologii na DAMU. Po zßkazu hry Hodina mezi psem a vlkem ze ₧ivota Francoise Villona se dostala mezi ne₧ßdoucφ autory. Z dalÜφch d∞l: Princezna Turandot, Bßj, Fantomima, z filmov²ch scΘnß°∙: Ne·plnΘ zatm∞nφ (J. JireÜ), VlΦφ bouda (V. Chytilovß). Zφskala °adu ocen∞nφ. Je Φlenkou v²boru PEN klubu.

      Vy a poΦφtaΦ jak to vlastn∞ vÜechno zaΦalo?

      ╪eknu vßm n∞co, co jsem jeÜt∞ ₧ßdnΘmu mΘdiu ne°ekla. Jß jsem kdysi nastoupila smutnou ₧ivotnφ drßhu takovΘho druho°adΘho wundrkinda neboli zßzraΦnΘho dφt∞te. Ale nepsala jsem v p∞ti letech dramata. Ne jß jsem umoc≥ovala a odmoc≥ovala. Zvlßdla jsem myÜlenkovΘ salto do oblasti zßporn²ch Φφsel. V dob∞, kdy ka₧dΘ normßlnφ dφt∞ vyvßdφ jak potrhl² krßlφk, jß jsem si pro zßbavu v duchu sΦφtala a d∞lila. DoÜlo to tak daleko, ₧e se mφ rodiΦe strachovali, jak ₧e to obstojφm v prvnφ t°φd∞, a₧ budu nucena seΦφt at dva a dva barevnΘ knoflφky. Poslali m∞ k psycholog∙m a ti m∞ podrobili celΘ baterii test∙. Dodnes mßm ty dokumenty doma. V oblasti matematickΘho myÜlenφ mi tam p°ipsali mentßlnφ v∞k jedenßcti a p∙l let. Co se mnou? Tak m∞ nechali p°eskoΦit prvnφ t°φdu a o mnohΘ m∞ p°ipravili: u₧ nikdy nedohonφm motorickou dovednost. To cviΦenφ prstejΦk∙ mi halt bude v∞Φn∞ chyb∞t: do konce Ükolnφ dochßzky jsem bojovala s krasopisem, kliΦky a smyΦky byly m²m postrachem a jeÜt∞ dneska moje um∞nφ v Üitφ konΦφ nedbal² m p°iÜitφm knoflφku. Rok jsem byla malß poΦtß°skß hv∞zda. A pak ve t°etφ t°φd∞ p°iÜel krach. Na zaΦßtku ka₧dΘ hodiny jsme d∞lali poΦetnφ rozcviΦky: to byl dlouh² svi₧n² diktßt Φφsel a m∞ rßzem zachvßtila panika. Vypadla jsem z tempa. Najednou jsem nev∞d∞la, kolik je t°i a t°i. ZaΦly padat koule a na konci roku u₧ jsem z poΦt∙ m∞la dvojku. Dodnes si pamatuju na ten straÜliv² narcistnφ ·raz. Plφ₧ila jsem se dom∙ jako nap∙l zmrzlß myÜ. Toho dne ze m∞ bylo kouzlo s≥ato, poΦty m∞ opustily nav₧dy. A₧ do m aturity jsem byla v matice dobrß, ale ₧ßdnß slßva u₧ to nikdy nebyla. A jako v∞tÜina zkrachovanc∙ v posvßtnΘm hßji Φφsel jsem se otoΦila k matematice zßdy a na druhΘ stran∞ sv∞ta se p°ede mnou otev°ela zcela jinß scenΘrie: zaΦla jsem psßt srdcervoucφ romßn (o dφt∞ti zmrzlΘm ve vßnici) a poΦty m∞ p°eÜly, jako p°ejdou spalniΦky.

      V jakΘ oblasti se odehrßl vßÜ prvnφ, by¥ i t°eba nep°φm² styk s poΦφtaΦi?

      Budete se mo₧nß divit, ale jeÜt∞ d°φv ne₧li s poΦφtaΦi s jejich programovßnφm. Byla doba, n∞kdy tak v pr∙b∞hu vysokΘ Ükoly, kdy m∞ fascinovaly jazyky. Ne prakticky (po°ßdn∞ neumφm dodnes ani jeden), ale jako systΘmy. Vzpomφnßm na chvilku, kdy jsem podßvala inzerßt tohoto zn∞nφ: "Kdo nauΦφ Zn. Sanskrt?"

      Sta°iΦk² ·°ednφk se vyklonil z okΘnka.

      "Promi≥te, sleΦno, d∞lßm tu u₧ t°icet rok∙ a tohle slovo neznßm. Co to je?"

      "Jazyk." °ekla jsem.

      "A kde se tφm mluvφ?"

      "Nikde."

      ┌°ednφk sprßskl vrßsΦitΘ ruΦky: "Proboha, sleΦno, a proΦ tφm chcete ztrßcet Φas?"

      Necht∞la jsem sanskrtem mluvit. Cht∞la jsem se podφvat do jeho soukolφ, ochutnat, povßlet po jazyku zvukovou matΘrii. Vzßp∞tφ jsem z t²ch₧ lyricky poÜetil²ch d∙vod∙ absolvovala t°φm∞sφΦnφ kurs jazyka ALGOL. Nikdy jsem necht∞la d∞lat nic s poΦφtaΦem. Cht∞la jsem p°ivon∞t, nakouknout do dve°φ, prvnφm intuitivnφm zßvanem pochopit princip...Dokonce si pamatuju dv∞ zßkladnφ pouΦky z tΘ doby. Prvß: Ka₧d² program lze zkrßtit alespo≥ o krok. Druhß: V ka₧dΘm programu je alespo≥ jedna chyba. Pardon, ale logic k² zßv∞r znφ: Ka₧d² program lze zkracovat tak dlouho, a₧ se zredukuje na jedin² krok a ten je chybn².

      Kdy₧ jsem pak ₧ßdala o prvnφ zam∞stnßnφ jako jazykovß redaktorka, dovolila jsem si drobnou drzost. Do rubriky "Znalost jazyk∙" jsem p°ipsala: "sanskrt a algol, ΦßsteΦn∞". Nikdy m∞ z nich nezkouÜeli, dφkybohu. Doufßm, ₧e ÜΘfredaktor ta dv∞ slova nikdy neslyÜel.

      A co ve mn∞ tehdy sv∞t poΦφtaΦ∙ vzbudil za pocity? Äe se m∞ nikdy nebude t²kat. Äe je mi vzdßlen² asi jako zßpasy sumo nebo p∞stovßnφ lan²₧∙.

      NicmΘn∞ p°iÜla doba, kdy jste si na poΦφtaΦ skuteΦn∞ sßhla. Co to prvnφ setkßnφ p°ineslo?

      V roce 90. m∞ m∙j mu₧ koneΦn∞ p°im∞l ke koupi poΦφtaΦe z druhΘ ruky. U₧ tehdy byl pon∞kud dem≤dΘ a postupem Φasu se z n∞j stal sekeromlat. Jmenuje se Commodore PC 10-III a budφ dojem, ₧e ho lze zapnout jen k°esßnφm oblßzk∙. Notebook TESCO, na n∞m₧ jsem zkoumala Internet, je naopak n∞Φφm z p°φÜtφho tisφciletφ. Ale ud∞lala jsem zvlßÜtnφ zkuÜenost: zp∞t k psacφmu stroji cesta nevede. Je to dokonal² doklad rΦenφ: "LepÜφ je nep°φtelem dobrΘho." Psacφ stroj, m∙j v∞rn² slouha, na kterΘm jsem psala vφc ne₧ t°icet rok∙, dnes le₧φ v komo°e, no₧ky mß naho°e a sedß na n∞j prach.

      P°ed n∞kolika lety jsem se octla na stß₧i ve Francii a tam mi dali k dispozici francouzsk² psacφ stroj. Mφsto abych se dva m∞sφce mo°ila s francouzskou klßvesnicφ a pak stejn∞ do vÜeho dopisovala hacky a carky, vzala jsem tu₧ku a papφr a zaΦla psßt prav² a nefalÜovan² rukopis. Byla to zvlßÜtnφ zkuÜenost. Ta spojnice mezi hlavou a rukou fungovala najednou jinak. Nenφ to ·pln∞ lhostejnΘ, jakß technika si stoupne mezi autora a text! A ke vÜemu se mi po dvou m∞sφcφch usilovnΘho psanφ ud∞lal na prost°edn φku od tu₧ky mozol. Byla jsem na n∞j nep°φΦetn∞ hrdß. Rozum∞jte: ₧iju pota₧enß tenkou mßzdrou ÜpatnΘho sv∞domφ, ₧e spisovatel vlastn∞ "nic ned∞lß". Protrßpφm den v marnΘm hledßnφ n∞kolika replik, pak vypnu poΦφtaΦ a vÜechno zmizφ, nez∙stane po mn∞ ani vyoranß brßzda, ani upeΦen² Ütr∙dl, nic. A najednou jsem m∞la starodßvn², hmatateln² d∙kaz vlastnφ prßce, stigma. To se mi moc lφbilo!

      Cestujete. VÜφmßte si i vztahu, v tomto sm∞ru mnohem pokroΦilejÜφ zahraniΦnφ ve°ejnosti k technice? Nejen obdivnΘho, ale n∞kdy i podez°φvavΘho? T°eba p°i volbßch? Nebo v obavßch, nakolik nßs m∙₧e vlßda kontrolovat a manipulovat? V∞d∞t p°φliÜ mnoho o naÜem soukromφ?

      Co se podezφravosti t²Φe, u₧ dßvno jsem p°ijala do svΘho obrazu sv∞ta faktum, ₧e neexistuje ₧ßdnΘ bezpeΦnΘ tajemstvφ. CelΘ d∞jiny kultury jsou jednφm dlouh²m vyprßv∞nφm o tom, jak jsou informace po°ßd dostupn∞jÜφ a jak ztrßcejφ svoji v²sadnost.

      Kdysi, v sedmdesßt²ch letech, tu byla ·₧asnß v²stava v∞deckΘ fotografie. Na velk²ch barevn²ch tabulφch se skv∞ly v²jevy, u kter²ch bez popisky Φlov∞k nepochopil, zdali se dφvß do nitra galaxie, do pr∙°ezu mozkem nebo do m²dlovΘ p∞ny v tisφcinßsobnΘm zv∞tÜenφ. A na jednΘ tabuli byla jakßsi sφ¥ovina a popiska d∞la: "Nap∙l strßven² list v ₧aludku zkamen∞lΘho t°etihornφho pakon∞".

      M∞ nad tφm jala kosmickß zßvra¥. P°edstavila jsem si, jak p°ed miliony rok∙ kdesi b∞hal pak∙≥. LidΘ neexistovali. Nebyla tu m∞sta, dßlnice, transformßtory a mosty. Mikrovlnnß trouba jeÜt∞ nebyla vynalezena. Pak∙≥ ₧ral a najednou si pro n∞j p°iÜla smrt. Chcφpl a zkamen∞l. Zkamen∞l pomalu, ale chcφpl nejspφÜ rychle, proto₧e u₧ chudßk nestihl ani strßvit poslednφ se₧ran² list. Co u₧ m∙₧e b²t skryt∞jÜφho? Co bezpeΦn∞ji zmizelo? A jß tu te∩ stojφm a vidφm ka₧dou ₧ilku, ka₧dΘ ₧ebrovφΦko toho listu, ta dßv nß minuta zp°ed milion∙ let je tady...Tehdy mi doÜlo, ₧e vÜechna naÜe tajemstvφ budou jednou odtajn∞na, ₧e principißln∞ nic nem∙₧eme schovat...a je mi pom∞rn∞ jedno, zda ten proces uspφÜφ poΦφtaΦe. Ne₧ tenhle vesmφr skonΦφ, stejn∞ budeme vÜichni prolustrovßni!

      Co si myslφte, ₧e znamenß technika v dneÜnφm sv∞t∞ d∞tφ (mladistv²ch) student∙? Vzdaluje nßm je? Nebo jsou to naopak oni, kdo jsou v jejφm poznßvßnφ pr∙vodci? A co poΦφtaΦovΘ hry, ale i TV serißly, je₧ p°inßÜejφ, zatφm pr² spφÜe v anglosaskΘm sv∞t∞, jednu nebezpeΦnou vlastnost: d∞ti ztrßcejφ soudnost nejen v tom, ₧e jdou a p°eskoΦφ z balkonu na balkon, tak jak to vid∞ly u Batmana, ale u₧ tφm, ₧e se nebojφ jaksi principißln∞: jejich v∞Φn∞ frajersk²m a vesel²m televiznφm nebo poΦφtaΦov²m hrdin∙m p°ece v₧dycky vÜecko projde, majφ dalÜφ ₧ivoty.

      K tomu mi dovolte p°eskoΦit do druhΘ hemisfΘry. A¥ na to v∞°φme Φi ne, a¥ to k nßm mluvφ aspo≥ jako metafora, t∞₧ko n∞komu z kulturnφch lidφ uniklo, ₧e astrologick²m slovnφkem °eΦeno nadchßzφ takzvan² "V∞k vodnß°e". V p°esn∞jÜφ dataci se nßzory liÜφ, ale postupn² p°echod se obvykle klade do druhΘ poloviny dvacßtΘho stoletφ a p°edznamenßvß zßsadnφ charakter doby p°φÜtφch zhruba dvou tisφc∙ let. Je to a₧ s podivem, jak p°esn∞ zßkladnφ vodnß°skΘ charakteristiky sedφ na fenomΘn informaΦnφ technologie. V odnß°stvφ je svou podstatou znamenφ informujφcφ. Ka₧dΘ znamenφ mß ve v²voji sv∞ta jist² ·kol. Pracovnφ nßpl≥φ Vodnß°e je hlßsat: je to uΦitel a zpravodaj. Je ze vÜech znamenφ nejurvan∞jÜφ od podlo₧ky zemskΘ, od hmoty a tvrdΘ reality. Je to kolm² start do potenciality, do oblasti mo₧nΘho. Poslßnφm vodnß°stvφ je komunikace a kontakt: Vodnß° je kuplφ°, ale spφÜ kuplφ° dav∙ ne₧li milenc∙. Je rovnostß°sk², tv∙rΦφ, hrav² a notn∞ blßzniv². Je to Alenka v °φÜi div∙ (ostatn∞ Lewis Carrol byl Vodnß° jako hrom !). Slova "virtußlnφ realita" jsou esencφ vÜφ vodnß°skosti. A d∞ti dneÜnφ doby jsou generace "easy-rider∙", kterΘ se u₧ rodφ s dojmem, ₧e skuteΦnost je virtußlnφ celß, ₧e se s nφ dß d∞lat, co si Φlov∞k zamane. Kdyby tu byl Carl Gustav Jung, t°eba by °ekl, ₧e pop°enß strßnka archetypu mß tendenci se Φlov∞ku mstφt. V tomhle p°φpad∞ je pop°en princip zem∞, skuteΦnost v jejφ hmotnΘ podob∞. PoΦφtaΦov²mi hrami zpitom∞lΘ dφt∞, kterΘ se cφtφ jako Batman a jde skoΦit z balkonu, tomu se zemsk² princip pomstφ krut∞: zem∞ sama mu dß pocφtit rozdφl mezi virtußlnφ realitou a tvrdou materialitou.

      A co jste vy sama za znamenφ?

      Vodnß°, jak jinak.

      Co si myslφte o tzv. homeworkingu, tzn. mo₧nosti nechat lidi pracovat dφky poΦφtaΦovΘmu spojenφ n∞kdy mnohem efektivn∞ji doma?

      To se ptßte m∞, ryzφho homeworkera? Tak pozor: moje cesta do prßce je krßtkß a zcela ekologickß t°i kroky mezi postelφ a ₧idlφ u poΦφtaΦe. Jsou dny, kdy se oddßvßm tvrdΘ prßci v py₧amu. U poΦφtaΦe pφÜu, pak zacouvßm t°i kroky do postele a tam po sob∞ Φtu. Usnu. Vzbudφm se. Sednu k poΦφtaΦi. Tam a zp∞t a tam a zp∞t. Pracuji tak u₧ dvacet rok∙ a u₧ v tom umφm chodit, lΘpe °eΦeno u₧ v tom umφm sed∞t, le₧et i spßt. Ale nenφ to pro ka₧dΘho. Nenφ ka₧d² stvo°en jako takov² rak poustevnφk! Ostatn∞, kor²Üi p r² se d∞lφ na bloudivce a sedivce. Jß jsem typick² sedivec. Bloudivci a¥ se hem₧φ sv∞tem, ty by homeworking zabil. A jestli dodnes funguje p°φrodnφ v²b∞r, Internet hraje do ruky sedivc∙m. P°φÜtφ tisφciletφ nßs vyÜlechtφ do neb²valΘ ₧ivotaschopnosti: t°eba se nßm na zadku vyvinou p°φsavky.

      A naopak jak vßs modernφ, spφÜe "komunikaΦnφ" ne₧li osobnφ, styl dneÜnφ spoleΦnosti vzdaluje rodinnΘmu krbu?

      Kdepak, nedßm se! Cel² m∙j souΦasn² ₧ivot je bojem odst°ediv²ch a dost°ediv²ch sil. Jß bojuju na stran∞ dost°ediv²ch, ale znßte to: "...jedna hlava sani u¥ata a t°i dalÜφ u₧ rostou". Po°ßd m∞ n∞co tahß do sv∞ta. Ale jß opravdu nejrad∞ji sedφm doma, p°es telefon hßzφm dva ₧upany a deku a to nejlepÜφ verzφ dovolenΘ pro m∞ je meditaΦnφ kurs. A co se rodiny t²Φe, jsem prvnφ ₧ena svΘho prvnφho mu₧e, takhle starosv∞tsky to vedu, a dceru jsem vychovala "live", chvßlabohu, nikoli p°es telefonnφ zßznamnφk.

      A vaÜi p°ßtelΘ, kamarßdi, znßmφ, kte°φ stojφ z tohoto hlediska za zmφnku?

      PoΦφtaΦ u₧ pou₧φvß kdekdo a moji kamarßdi nejsou v²jimkou. Je to zvlßÜtnφ prizma, kterΘ odhaluje jejich osobnosti, jak jsem je dosud neznala. Jeden extrΘm jsou ti, pro n∞₧ je sebedra₧Üφ poΦφtaΦ "jen vercajk". Je mrtv² a bezduch² jako bedna od banßn∙ a nezaslou₧φ si o nic v∞tÜφ vztah. Druzφ naÜli v poΦφtaΦi ₧ivotnφho druha. Dßvajφ mu p°ezdφvky, poplßcßvajφ ho a mo₧nß ho n∞kte°φ tajn∞ lφbajφ na dobrou noc. Mluvφ o jeho schopnostech jako mladΘ matky v parku. Kdy₧ d∞lß poruchy, zlobφ se na n∞j tφm osobn φm zp∙sobem, jak²m ₧ßrliv∞ peskujeme pouze a v²hradn∞ rod ₧ivotn². Jeden m∙j velmi inteligentnφ p°φtel pφÜe prost°ednictvφm poΦφtaΦe sßm sob∞ povzbudivΘ vzkazy a jin² zaΦφnß ka₧dou operaci instrukcφ k vymφtßnφ ∩ßbla, nebo¥ vidφ v poΦφtaΦi bytostn∞ zßludnou sφlu, se kterou je neradno se zaplΘst -podot²kßm, ₧e mß dvojnßsobn² doktorßt. Vercajkisty nic podobnΘho ani nenapadne. Odmφtajφ ka₧dou formu dialogu. Jß jsem vercajkista a s bednou od banßn∙ se prost∞ bavit nebudu.

      ╚φm vßs poΦφtaΦ nejvφce zklamal/pot∞Üil/rozΦφlil/otrßvil?

      ╚φm m∞ otrßvil? NßÜ skvostn² second hand poΦφtaΦ, kdy₧ k nßm p°iÜel, m∞l najeto u₧ mnoho megabyt∙, a nelze se divit, ₧e mß poruchy. Kup°φkladu "zelen∞nφ". Ne₧ se dß do dφla, obΦas potßhne obrazovku jak²msi sv∞teln²m ₧abincem. Ale jß u₧ dßvno vφm, jak na to. Jdu si ud∞lat kafe a dßm mu Φas. Pak ho zapnu znovu, ze ₧abince vylezou pßnovΘ Siska Kaucky Siska, pozdravφ m∞ a m∙₧u se dßt do prßce. A kdy m∞ pot∞Üil? Asi p°ed dv∞ma lety se mnou ╚eskß televize natoΦila epizodu do serißlu o poΦφtaΦφch a jß za n i pak dostala kuri≤znφ cenu. Byla to cena mezinßrodnφ poroty Techfilmu a p°esnß formulace na diplomu znφ: "Za osobit² p°φstup k v²poΦetnφ technice". ╪ekla bych, ₧e je to velmi taktnφ vyjßd°enφ. M∙j mu₧ mß mΘho osobitΘho p°φstupu obΦas plnΘ zuby: zapomφnßm zakr²t klßvesnici, stavφm si na hard disk hrnek s horkou kßvou a nedßvno jsem mu zoufale volala b∞hem pracovnφ doby, ₧e mßm okno a neumφm si nahrßt disketu.

      Kam posunula technika vaÜe mo₧nosti v profesi? VßÜ typick² pracovnφ program a role poΦφtaΦe v n∞m?

      PoΦφtaΦ mi prokazuje skv∞lou slu₧bu a od urΦitΘ mφry slu₧bu medv∞dφ. Jß jsem autor opravß°, strejΦek nimra, co se nimrß v textu tak dlouho, dokud ho mß v rukou, i s rizikem, ₧e ho unimrß. Jin² zp∙sob psanφ mß svΘ p°irozenΘ meze: u₧ se vßm prost∞ nechce kv∙li jedinΘ replice strkat Üest papφr∙ s p∞ti kopφrßky do stroje. Kde₧to poΦφtaΦ ka₧dou opravu p°ijme, zacelφ rßnu, nezanechß Ükraloup ani jizvu. Nutkß m∞ to donekoneΦna vnßÜet do ka₧dΘho textu zm∞ny: p°i jednom Φtenφ zm∞nφm "aspo≥" na "alespo≥" a p° i tom dalÜφm "alespo≥" zpßtky na "aspo≥". Jsou fßze, kdy u₧ sama nevφm, jestli jdu dop°edu Φi couvßm, tvo°φm Φi bo°φm. Pat°φm k autor∙m, co pφÜou straÜn∞ pomalu, a v∞tÜinu Φasu symbolicky ohryzßvßm tu₧ku. èkoda, ₧e poΦφtaΦ ohryzßvat nem∙₧u.

      Hardware a autor. VaÜe prvnφ setkßnφ s myÜφ, prvnφ fascinace tiskßrnou, je₧ tak prudce zm∞nila vzhled naÜich psan²ch pracφ, rozlouΦenφ s nezbytn²m p°episovßnφm opraven²ch stran ...

      M∙j poΦφtaΦ i s p°φsluÜenstvφm je dojemn² jak auto poruΦφka Colomba. MyÜ? Nelze instalovat. Tiskßrna? I Φerstv∞ regenerovanß pßska v₧dy v∙Φihledn∞ bledne. Kdy₧ vytisknu dvacetistrßnkovΘ dφlo, zaΦφnß udatn∞ v hlubokΘ Φerni ka₧d² nßzor mß svou sφlu a co pφsmeno, to Φin. Na desßtΘ strßnce u₧ stoupajφ mlhy z blat a konec je na hranici Φitelnosti. Vyzn∞nφ tak obvykle p∙sobφ na Φtenß°e jaksi podv∞dom∞ nep°esv∞dΦiv∞.

      Je sv∞t kolem Vßs v poslednφch dnech a m∞sφcφch lepÜφ/horÜφ ne₧ b²val? Nebo jsou to jen lidΘ?

      V∞°φm, ₧e zßkladnφ hladiny zla a dobra jsou v lidech prakticky po°ßd stejnΘ, ale problΘm je v tom, ₧e zlo mß dneska mnohem v∞tÜφ akΦnφ rßdius. P°izabφt kolegu p∞stφ b²vß riziko a d°ina. Odpßlit nßlo₧ a vyhodit do vzduchu autobus pln² lidφ je energetickß brnkaΦka. Ka₧d² asocißlnφ prcek ze 6.B. m∙₧e telefonßtem za korunu Üede ochromit na p∙l dne mezinßrodnφ letiÜt∞. Vstoupφ do ₧ivot∙ tisφc∙ lidφ, odklonφ drßhy letadel, drßhy osobnφch osud∙, mo₧nß ₧e zakvedlß sv∞tov²m d∞nφm... Mßm pro to dokonce slovo z vlastnφ hlavy: krimikracie. Nad chodem spoleΦnosti majφ po°ßd vφc moci lidΘ s kriminßlnφmi dovednostmi. Kdy m∞lo zlo tak snadnou pozici?

      A co um∞nφ kolem? Mßte dojem, ₧e se i do n∞j p°esouvß, Φφm dßl nep°φjemn∞ji, mφsto klasick²ch cit∙ a krßsna ka₧dodennφ sp∞ch okolnφho sv∞t a technologiφ?

      Ano. NesnßÜφm klipovou estetiku. M∙j mozek chodφ p∞Üky a oni mi ukazujφ sv∞t z ok²nka formule jedna. To se prost∞ nikdy nepotkß. PoΦφtaΦovß animace nav∞ky zruÜila funkci oΦitΘho sv∞dka. ╪φct dnes: Jß to vid∞l na vlastnφ oΦi! u₧ nenφ d∙kaz niΦeho. Äijeme po°ßd vφc v JurskΘm parku. Ztrßcφme ten sebezßchovn² p°ehled, kterß p°φÜera je pravß a kterß je jen vidina. N∞kdy jdu po Praze a lituju, ₧e umφm Φφst. Ne₧ projdu Vßclavßk, cht∞j necht∞j p°eΦtu sto poselstvφ, kterß nechci znßt, kterß m∞ obt∞₧ujφ. Ze s trop∙, ze schod∙, z billboard∙, odevÜud se na m∞ °φtφ slova, slova, slova, pitomosti, ₧vßsty, balast, odpadkov² koÜ informacφ, polopravdy a l₧i. Jsouc gramotnß, nem∙₧u je neΦφst. Jsou proradn∞ dßvkovanΘ jako jednohubky, tak₧e ne₧ stihnu odvrßtit pohled, u₧ vφm, kterΘ ku°e a kter² kandidßt na kterou volovinu jsou ti nejlepÜφ. Jako by se v∞Φn∞ p°ek°ikoval dav d∞sn∞ u₧van∞n²ch drz²ch blbc∙. Nedßvno jsem na seminß°i o Internetu po°ßdanΘm vaÜφ redakcφ pro Obec spisovatel∙ zaslechla termφn mail bombing. T o je p°esn∞ ono! Stßl² nßlet na naÜe mysli. Fuj!

      Mßte zato, ₧e p°ib²vß lidφ, kte°φ nebyli p°ipraveni na naÜi dneÜnφ nazv∞me to "technologii myÜlenφ"?

      Ve starΘ Indii, p°ed vφce ne₧ dv∞ma a p∙l tisφcem rok∙, vzniklo heslo: "Kde je touha, tam se rodφ v∞c. Kde je v∞c, tam se rodφ touha." Mn∞ p°ipadß genißlnφ. P°esn∞ popisuje tu rotujφcφ past, kterß nßs ₧ene ne dop°edu, jak si rßdi namlouvßme, ale dokola. PoΦφtaΦov² pr∙mysl je toho krßsn²m dokladem. S ka₧dou technickou novinkou se rodφ dalÜφ touha (my tomu °ekneme pot°eba) a vyvolß k bytφ dalÜφ v∞c. Ta probudφ jinou touhu a u₧ to jede, v∞ci se mno₧φ, pot°eby rostou a cel² ten kolotoΦ akceleruje. V∞°φm na zßkon zachovßnφ energie, zachovßnφ hmoty a zachovßnφ problΘm∙. S ka₧d²m vy°eÜen²m problΘmem vyleze z p°φtmφ n∞jak² nov². P°φroda nesnßÜφ vakuum. Jakmile se n∞kde uprßzdnφ mφsto po n∞jakΘm trablu, u₧ tam vhrkne jin². Podφvejte, co nßm poΦφtaΦe uÜet°ily Φasu! A mßme ho vφc? Jß tedy ne.

      Myslφte si, ₧e p°esadit Φlov∞ka t°eba z doby Marie Terezie do dneÜka by jej tak°ka zabilo?

      Ne. Pokud by p°e₧il prvnφ t°i m∞sφce pokud by ho nezajela tramvaj a zadaptoval by se na svou porci smogu zvykl by si. Za pßr let u₧ bychom ho vid∞li, jak jφ hamburgery u Mac -Donalda, e-mailuje n∞komu jakousi myÜlenkovou veteÜ, riskantn∞ °φdφ na dßlnici a tvrdφ, ₧e na tom haÜi nenφ zßvisl². Anebo taky ne. P°esa∩te dneÜnφ sta°enku ze vsi na sφdliÜt∞ a t°eba vßm tam do p∙l roku um°e steskem, proto₧e se cφtφ jako na Marsu.

      A obrßcen∞: jak brzy by si (a zda v∙bec) zoufal dneÜnφ jinak fyzicky zdatn² mladφk z m∞sta v pralese?

      N∞kdo by skoΦil do propasti ze zoufalstvφ, ₧e mu doÜel intimsprej. A jin² by vesele obrostl srstφ a ₧il by si Ü¥astn∞ jako pracφ jeÜt∞ nepolidÜt∞nß gorila. A jß? To by zßviselo na tom, jestli by mi krokod²l spolkl br²le. Se Üesti dioptriemi bych v pralese velkou kariΘru neud∞lala.

      Co byste ud∞lila jako u₧ "etablovanß" osobnost jako radu dneÜnφm dvacetilet²m?

      T∞Üte se, a₧ budete starÜφ. Myslφm to vß₧n∞. Moje nejup°φmn∞jÜφ zkuÜenost mi °φkß, ₧e st°ednφ v∞k je lepÜφ. Kdo moc vsadφ na v²sady mlßdφ, jede v∞Φn∞ z kopce, ka₧d² den mu z pokladu ubyde jedno zlatΘ vejce. ╚as pracuje proti n∞mu. Ostatn∞, jak pravφ Üpan∞lskΘ p°φslovφ: "Äivot a ₧eny jsou nejlepÜφ uprost°ed."

      A co byste si vrßtit se o t∞ch pßr let zp∞t vyp∙jΦila (nevyp∙jΦila) od nich ?

      Kdo tak moc netrvß na tom z∙stat mlad², mß v Φase spojence a kdy₧ n∞co opravdu d∞lß a taky kdy₧ dß pßmbu ka₧d² den mu n∞co p°idß, jako kdy₧ ve sluÜnΘ bance rostou ·roky. Ale p°iznßm, ₧e nevφm, jak moc se bßt stß°φ. Tam jsme jeÜt∞ nebyli ani ti dneÜnφ dvacetiletφ, ani jß.

      Co si slibujete nebo co oΦekßvßte od Sφt∞ sφtφ Internetu? Eventußln∞, Φeho se v souvislosti s tφm bojφte?

      Kdysi se pr² jeden novinß° zeptal LΘvi-Strausse, co by jako antropolog vzkßzal lidstvu jako radu z tΘ nep°ebernΘ zkuÜenosti tisφc∙ let a tolika r∙zn²ch re₧im∙ a civilizacφ. On pr² odpov∞d∞l jedinΘ slovo: "Decentralizace". To m∞ na Internetu fascinuje nejvφc: ₧e je to zvφ°e bez hlavy. Äe nemß ani krßle, ani Üejka, dokonce ani prvnφho tajemnφka. A ani pßn, ani k≥az nevezme ho na re¥az. Ale nemyslφm si, ₧e s Internetem p°iÜlo na sv∞t n∞jakΘ zßsadnφ dobro nebo zlo. ╚lov∞k nebude v∞d∞t vφc, bude pouze v∞ d∞t jinak. I ten bezedn² oceßn informacφ se bude muset nakonec nalφt do stejnΘho k²blu jako dneska: do Φlov∞ka s jeho schopnostφ n∞co v∞d∞t. A do p∞tilitrovΘho k²blu prost∞ vφc ne₧li p∞t litr∙ nenalejete.

      Vφ se, ₧e vedle psanφ a v²uky neverbßlnφ psychologie takΘ meditujete. Je n∞co, Φφm se sama v ₧ivot∞ °φdφte?

      Ano. Strßvila jsem deset let j≤gou, ne₧ jsem potkala takovou rann∞ budhistickou meditaci vipßssanß, naprosto neblouznivou, nepovznßÜejφcφ, neodvßd∞jφcφ t°eba od bolesti, do nφ₧ vßs naopak soust°edφ, pohrou₧φ vßs do nφ, umo₧nφ odeΦφst z nφ vÜechny informace a seznat, ₧e zevnit° nenφ v∙bec tak hroznß. Soust°edφ vßs vÜak i na vaÜi mysl, promφtne a velmi kriticky vÜe, co jste do nφ vlo₧ili, za₧ili... je to takov² mal² Internet vaÜeho nitra, inventura jeho nedostateΦnosti a ploÜnosti. ObΦas se mi n∞kter² postmodernφ kritik p°ijde vysmßt, ₧e jsem moralistka. Ale jß opravdu hluboce v∞°φm etice karmickΘho zßkona. Zßklad vÜech rad pro ₧ivot je velmi jednoduch²: a¥ d∞lßÜ co d∞lßÜ, ber na v∞domφ, ₧e se ti to d°φve Φi pozd∞ji vrßtφ.

      Karmick² zßkon?

      Tady si pomohu mo₧nß nejp∙vabn∞jÜφ a p°itom nejp°esn∞jÜφ metaforou. Nenφ z mΘ hlavy, slyÜela jsem ji od buddhistickΘho mnicha Ottamy. P°edstavte si, ₧e mßte starou bytnou, chromou, hluchou a trochu potrhlou. ╪φkß se jφ bßba Karma. A ta bßba vßm va°φ. Ven u₧ nechodφ, to chodφte vy. Lovφte, sbφrßte, nakupujete nebo kradete v obchodnφm dom∞, prost∞ denn∞ donesete taÜku plnou zßsob. Bßb∞ je ·pln∞ jedno, co byste cht∞l jφst. Va°φ podle svΘho a znß nep°ebernΘ spousty recept∙. Mß v kuchyni obrovsk² mrazßk. Velmi zruΦn∞ kombinuje suroviny: dß vßm k veΦe°i n∞co, co jste ulovil dnes veΦer, a k tomu t°eba n∞co, co le₧φ na mrazßku celΘ v∞ky a vy u₧ ani nepamatujete, ₧e jste to v∙bec n∞kdy p°inesl. Ale nejφte nic, co jste nep°inesl. Nic vßm nepodstrΦφ. Jenom se nesmφte divit, ₧e kdy₧ donesete shnilou rybu, d°φv nebo pozd∞ji najdete na talφ°i shnilou rybu. A jeÜt∞ n∞co: z toho bytu nejde nikam utΘct, dokud ten mrazßk nevyjφte a₧ do poslednφho drobeΦku.

      A ta, zvlßÜt∞ pro dneÜnφ super ·sp∞ÜnΘ podnikatele ·dajn∞ nezbytnß "kapiΦka Üt∞stφΦka"?

      T°eba je to drobnß karmickß splßtka dividenda z Φinu, kter² u₧ nepamatujeme. A najednou na nßs bßba Karma mrkne a do kapsy nßm strΦφ pytlφk pralinek. @

Pro i4U Pavel Hajn² @