Zßsluhou jist∞ promyÜlenΘ, vzhledem ke stßle klesajφcφm tr₧bßm ovÜem mßlo ·ΦinnΘ praxe, se takzvanΘ celostßtnφ premiΘry film∙ nejen₧e nekonajφ celostßtn∞, ale Φasto v∙bec; p∙vodn∞ ohlßÜen² titul je na poslednφ chvφli nahrazen jin²m, dalÜφ se objevφ o dva m∞sφce d°φve a na mnohΘ dojde, a₧ kdy₧ se na n∞ u₧ tΘm∞° zapomn∞lo. Tahle nekonvenΦnost, mφrn∞ °eΦeno, nenφ sice jedinou p°φΦinou ·bytku nßvÜt∞vnosti, ale znaΦnou m∞rou k n∞mu p°ispφvß.

      P°i zmenÜujφcφm se poΦtu fungujφcφch kin se nep°ehlednost filmov²ch program∙ zv∞tÜuje; divßci bez informacφ nev∞dφ, kam na co jφt, a recenzenti z m∞sφΦnφk∙, kdy o Φem psßt.

      FILMY...

      AmerickΘ snφmky, kterΘ na souΦasn²ch plßtnech biograf∙ p°eva₧ujφ, lze v∞tÜinou charakterizovat jako pouze technicky dokonalejÜφ historky, s jak²mi se mohlo publikum seznßmit ji₧ mnohokrßt. To platφ jak o psychothrilleru V LABYRINTU SMRTI (Unforgettable, 1996) re₧isΘra Johna Dahla a kriminßlnφm dramatu Tony Scotta FANATIK (The Fan, 1996), tak o akΦnφ moralit∞ ╪ET╠ZOV┴ REAKCE (Chain Reaction, 1996), pod kterou se podepsal Andrew Davis, klasickΘm hororu OSTROV DR. MOREAUA (The Island of Dr.Moreau, 1996 ) Johna Frankenheimera i o sci-fi Johna Carpentera ┌T╠K Z L.A. (Escape from L.A., 1996). P°φb∞hy

      - nevinn∞ na°ΦenΘho mu₧e, odhalujφcφho skuteΦnΘho vraha tφm, ₧e p°enßÜφ pro₧itky jin²ch do svΘho v∞domφ,

      - zklamanΘho fanouÜka slavnΘho baseballovΘho hrßΦe, sna₧φcφho se ublφ₧it jeho synkovi,

      - ekologicky ΦistΘho vynßlezu levnΘho vodφkovΘho paliva, zniΦenΘho ·mysln∞ ziskuchtiv²mi kapitalisty,

      - ÜφlenΘho v∞dce, vyrßb∞jφcφho na opuÜt∞nΘm ostrov∞ zr∙dnΘ um∞lΘ bytosti

      - a tvrdΘho chlapφka, honφcφho v Los Angeles blφzkΘ budoucnosti teroristu, kter² se chystß zniΦit cel² sv∞t, a jim podobnΘ mohou uspokojit opravdu jenom se vÜφm smφ°enΘho divßka.V podstat∞ podobn∞ nep°esv∞dΦiv∞ dopadla i oΦekßvanß upφrskß podφvanß kritikou vz²vanΘho Roberta Rodrigueze OD SOUMRAKU DO ┌SVITU (From Dusk till Dawn, 1996), kterß, by¥ napsßna stejn∞ oslavovan²m Quentinem Tarantinem, jenom potvrzuje, ₧e m≤dnφ parodovßnφ filmov²ch stereotyp∙, v n∞m₧ si oba "postmodernistΘ" tak libujφ, mß svΘ meze i dobovou podmφn∞nost. A proto₧e ani typickß action story MAXIM┴LNσ RIZIKO (Maximum Risk, 1996) Ringo Lama, v nφ₧ Jean-Claude van

      Damme (Nßhlß smrt, Souboj cti) zniΦφ do mrt∞ ruskou mafii v New Yorku, nep°inßÜφ krom∞ obvykl²ch rvaΦek, honiΦek, p°est°elek a ukßzek bojov²ch um∞nφ nic novΘho, je z poslednφ zßmo°skΘ nabφdky hodn² pozoru jenom jeden titul.

      Soudnφ drama Joela Schumachera ╚AS ZABσJET (A Time to Kill, 1996) s Matthewem McConaugheyem (Dßmskß jφzda) v jeho prvnφ hlavnφ roli pat°φ k t∞m dφl∙m, kterß kritizujφ s a₧ udivujφcφ otev°enostφ n∞kterΘ strßnky americkΘho ₧ivota. I zde by se mohlo mluvit o notoricky znßmΘm sy₧etu: Φestn² advokßt obhajuje v ji₧anskΘm stßt∞ USA Φernocha obvin∞nΘho ze zast°elenφ dvou b∞loch∙, kte°φ znßsilnili jeho desetiletou dcerku. Zp∙sob, jak²m se z poklidnΘho m∞sta stane v pr∙b∞hu procesu vosφ hnφzdo vßÜnφ, nenßvist i a nßsilφ, vÜak naznaΦuje, ₧e hollywoodskß nßm∞tovß krize nenφ v opakujφcφch se d∞jov²ch motivech, ale v opakujφcφm se p°φstupu tv∙rc∙. Dφky kvalitnφ literßrnφ p°edloze Johna Grishama, profesionßlnφ nßpaditosti scΘnßristy Akivy Goldsmana a Schumacherov∞ neochot∞ spokojit se p°i gradovßnφ nap∞tφ navykl²mi kliÜΘ, p°edstavuje "╚as zabφjet" solidnφ ukßzku starΘho tΘmatu nazφranΘho nov²m ·hlem pohledu.

      Ani evropskß Φßst filmovΘho dovozu n∞kolika minul²ch t²dn∙ nep°inesla nic neoΦekßvanΘho. P°edstφran² amatΘrismus MOJσ SEST╪I╚KY (Zusje, 1995) holandskΘho debutanta Roberta Jana Westdijka o mladφkovi sledujφcφm videokamerou soukromφ svΘ sestry pon∞kud p°ipomφnß inovaci ranΘho DePalmova experimentu "Ahoj, mami" nostalgickß lyriΦnost SV_DN╔ KR┴SY (Stealing Beauty, 1996) internacionßlnφho Itala Bernarda Bertolucciho, v nφ₧ smysln∞ krßsnß dφvka rozΦe°φ poklid venkovskΘho sφdla, zase evokuje Φechovovskou zkratku n∞kdejÜφho Bardemova dramatu "Tudy proÜla ₧ena" a krkolomnß romantiΦnost francouzskΘho filmu POHOVKA V NEW YORKU (Un divan ∞ New York, 1996), ve kterΘm re₧isΘrka Chantal Akermanovß vym∞nφ ·st°ednφm postavßm byty, aby se lΘpe poznaly, nenφ nic jinΘho, ne₧ nedota₧en² rub nedßvnΘ Weirovy komedie "Zelenß karta". Na rozdφl od jist∞ chvßlyhodn²ch vzor∙ trßpφ bohu₧el jmenovanΘ tv∙rce nemoc vlastnφ celΘ kinematografii starΘho kontinentu: na vyjßd°enφ ka₧dΘ situace pot°ebujφ p°φliÜ mnoho Φasu a jeÜt∞ vφce slov. Nezb²vß tedy, ne₧ se spokojit op∞t jenom s jednφm evropsk²m filmem.

      Je jφm trikovß pohßdka PINOCCHIOVA DOBRODRUÄSTVσ (The Adventures of Pinocchio, 1996), vyrobenß v koprodukci anglick²ch, francouzsk²ch a n∞meck²ch spoleΦnostφ, kterΘ do nφ investovaly t°icet milion∙ dolar∙ a jeÜt∞ si k realizaci p°izvaly americkΘho re₧isΘra Steve Barrona. Proslulß d∞tskß knφ₧ka Carla Collodiho z roku 1883 o p°φhodßch panßΦka vy°ezanΘho ze d°eva osam∞l²m loutkß°em Geppettem doznala n∞kter²ch zm∞n byly dopln∞ny novΘ postaviΦky, samotß°ovy celo₧ivotnφ lßsky Leony a zloducha Lorenziniho. Ale osudy zv∞davΘ loutky, kterΘ se p°i lhanφ prodlu₧uje nos, z∙staly stejn∞ zßbavnΘ, jako kdy₧ vyÜla poprvΘ. Spojenφ hran²ch pasß₧φ, v nich₧ dominuje Martin Landau (N∞kdo se dφvß, Ed Wood), s poΦφtaΦovou technikou a loutkou z dφlny Jima Hensona p∙sobφ sice mφsty stylov∞ nevyvß₧en∞, hlavnφ myÜlenku lidskΘ pot°eby citu vÜak nijak neovlivnilo. D∞tem se "Pinocchio" s dobr²m Φesk²m dabingem a p∙vabn²mi pφs≥ov²mi texty Eduarda KreΦmara bude jist∞ lφbit.

      Nakonec jeÜt∞ k ΦeskΘ Φßsti zb²vajφcφch titul∙ roku 1996. P°es nesporn² talent a viditelnou znalost °emesla p°evß₧n∞ mlad²ch re₧isΘr∙ vyvolßvß jejich tvorba stßle pocit urΦitΘho v∞kovΘho nebo skupinovΘho omezenφ, jak²m se obvykle vyznaΦujφ absolventskΘ snφmky FAMU. Teenagerovskß romance èEPTEJ (1996), prvotina Davida Ond°φΦka, m∙₧e zajφmat mo₧nß tak jeho vrstevnφky a konfesnφ tragikomedie u₧ zkuÜen∞jÜφho TomßÜe Vorla KAMENN▌ MOST (1996) mo₧nß u₧ jen autora samotnΘho. Ta v∞ta snad m∙₧e znφt jako p°φl iÜ p°φkr² odsudek, ale pokud by zp∙sobila, ₧e tihle mladφci p°estanou koneΦn∞ p°em²Ület jen a jen o sob∞ a zaΦnou koneΦn∞ uva₧ovat p°ednostn∞ o tom, co a pro koho vlastn∞ cht∞jφ natßΦet, nebude ji u₧ pak t°eba v budoucnu vyslovit.

      Mo₧nß prßv∞ proto dopadlo relativn∞ nejlΘpe, rovn∞₧ debutantnφ, psychologickΘ drama MARIAN (1996) Petra Vßclava. Re₧isΘr a spoluscΘnßrista v jednΘ osob∞ v n∞m nevypovφdß ani o vφce Φi mΘn∞ vßgnφch projevech svΘ generace, ani o skuteΦn²ch Φi domn∞l²ch zmatcφch svΘho nitra. Namφsto toho se soust°e∩uje pouze na jeden lidsk² osud romskΘho odchovance d∞tsk²ch domov∙ a v∞znic. Vßclav tak nezvykle kultivovanou metodou hranΘho dokumentu s vynikajφcφmi neherci ètefanem Ferkem a Milanem Cifrou vytvo°il jφmav² film, kter² si, navzdory pon∞kud sociologizujφcφ modelovosti p°φb∞hu, zaslou₧φ i vÜechna ta, mo₧nß zatφm prvnφ zahraniΦnφ, ocen∞nφ, jich₧ se mu dostalo. A nelze-li vzhledem k mentalit∞ ΦeskΘho publika oΦekßvat p°φliÜ velk² ohlas v kinech tuzemsk²ch, nebude to v p°φpad∞ "Mariana" vinou tv∙rce.

      Cht∞lo by se v∞°it, ₧e nadchßzejφcφ rok p°inese divßk∙m zajφmav∞jÜφ a kvalitn∞jÜφ nabφdku ne₧ konec minulΘho. Slibuje to hned lednov² titul a p°edpoklßdan² hit, americkß "rockovß opera" EVITA (1996). Äel, jenom slibuje. Ne snad proto, ₧e by d∞j slavnΘho jeviÜtnφho muzikßlu Andrewa Lloyda Webera a Tima Rice o chudΘ argentinskΘ dφvce, kterß se stala man₧elkou hlavy stßtu a symbolem obnovy nßroda, nebyl dost zajφmav², a urΦit∞ ne proto, ₧e by re₧isΘr Alan Parker neodevzdal dφlo po hudebn∞ dramatickΘ st rßnce dost kvalitnφ. Tφm pouh²m slibem z∙stala, jak se od poΦßtku oΦekßvalo, p°edstavitelka titulnφ postavy zp∞vaΦka Madonna ("S Madonnou v posteli", "T∞lo jako d∙kaz"), kterß se sice u v∞domφ ₧ivotnφ role dostala a₧ na hranici sv²ch mo₧nostφ, ale k posti₧enφ vn∞jÜφho kouzla a vnit°nφho p°esv∞dΦenφ Evy Per≤novΘ, kterß vnesla do politiky lßsku a soucit, se dokßzala p°iblφ₧it jen vzdßlen∞. Zpφvß ovÜem krßsn∞, p°i jejφm p°ednesu nejznßm∞jÜφ skladby muzikßlu "Don\t Cry for Me, Argentina" (NeplaΦ pro mne , Argentino) z∙stane z°ejm∞ mßlokdo citov∞ nezasa₧en, ale vedle profesionßln∞ vybaven²ch partner∙ Jonathana Pryce (V∞k nevinnosti, Konkurenti) Φi Antonia Banderase (Desperado, Jedna navφc) vyniknou meze jejφch hereck²ch mo₧nostφ. "Evita" bude mφt, alespo≥ zpoΦßtku, urΦit∞ hojnou nßvÜt∞vnost, jejφ trvalß hodnota vÜak p°esto z∙stane v pφs≥ov²ch albech a soundtracku.

      ...FILMA╪I...

      edinou osobnostφ, kterß v dnes vzpomenut²ch

      titulech tΘm∞° provokativn∞ vybφzφ k intimn∞jÜφmu seznßmenφ, je hv∞zda znßmß pod jmΘnem

      MADONNA.

      Narodila se 16. srpna 1958 v Detroitu jako Louise Veronica Cicconeovß. Od d∞tstvφ projevovala neobyΦejnou samostatnost, tou₧ila po vyniknutφ z prost°ednosti a dnes je jednou z nejkontroverzn∞jÜφch postav americkΘ pop-music. "Pikantnφ koktejl h°φchu a nevinnosti" ji nazvali novinß°i, pro mnohΘ jejich Φtenß°e vÜak je "·chylnou sexhibicionistkou s kalkulaΦkou mφsto mozku". Jejφ programovΘ pohrdßnφ konvencemi ("SvΘ panenstvφ jsem ob∞tovala kariΘ°e", prohlßsila po rozvodu s hercem Seanem Pennem, "proΦ by ch jφ nev∞novala i man₧elstvφ...") i morßlkou ("Kdy₧ u₧ ty podvazky stßly takov² prachy", ocenila Φßst ΦernΘho spodnφho prßdla, ve kterΘm vystupuje, "je jich Ükoda jen pro jednoho troubu v posteli...") Üokuje navenek puritßnskΘ AmeriΦany, vyhovuje ale jejich tajenΘ puber¥ßckΘ erotice.

      Zßrove≥ v∞tÜinu z nich fascinuje cφlev∞domost a pracovitost, s jakou tahle pobu°ujφcφ koketa dosßhla svΘho postavenφ: pr∙m∞rnß taneΦnice a hereΦka, ale vynikajφcφ zp∞vaΦka (Φty°i sv∞tovß turnΘ, deset alb, p°es dvacet videoklip∙ a jedenßct pφsnφ v US-hitparßd∞) a podnikatelka (spoleΦnosti Boy Toy, Siren, Slutce a Maverick pro zßbavnφ pr∙mysl, soukrom² majetek cca 150 milion∙ dolar∙). Filmu dosud spφÜe prodßvala jen svΘ jmΘno a jejφ role, snad s v²jimkou postav ve feministickΘ komedii "Hledßm Susan. Z n.: Zoufale..." (Desperatly Seeking Susan, 1985) a v erotickΘm thrilleru "T∞lo jako d∙kaz" (Body of Evidence, 1993), zatφm za moc nestßly. Madonna se ale nikdy nevzdßvß, jako ostatn∞ ve vÜem. "Nakonec v₧dycky n∞jak dosßhnu toho, co chci," °ekla, kdy₧ se nedßvno stala s pomocφ jednoho z Φlen∙ svΘho souboru matkou. "Co taky samotn² opuÜt∞n² holce zb²vß..."

      ...A SV╠T FILMU

      ezi profesemi uvßd∞n²mi v poΦßteΦnφch

      titulcφch film∙ je pro jednu tradiΦn∞ vyhra₧ena samostatnß mutace: jednß se o profesi scΘnßristy. Na t∞chto strßnkßch ji₧ vzpomenut² humorista Sidney J. Perelman to dokumentuje v povφdce nazvanΘ p°φznaΦn∞ "Strictly from Hunger" (╚ist∞ jen z hladu). Popisuje louΦenφ matky se synem, kter² nastupuje do vlaku na slavnΘm newyorskΘm nßdra₧φ Pensylvannia Station maje na krku zav∞Üenou cedulku s mφstem urΦenφ MGM Studios

      Hollywood. Maminka slzφ, ale synek ji konejÜφ slovy:

      "NebreΦ, mami, b²t scΘnßristou je p°ece jen lepÜφ ne₧ vrßtn²m v bordelu..."

      ScΘnßristΘ, spisovatelΘ Φasto i n∞kolika verzφ knih, kterΘ vÜak v∞tÜinou nikdy nebyly ani vytiÜt∞ny, ani svßzßny, jen (d°φve cyklostylem a nynφ xeroxem rozmno₧eny) a seÜity, ale bez nich₧ by nevznikl ₧ßdn² film, u₧ vÜeobecnΘmu zneva₧ovßnφ v²znamu svΘho °emesla p°ivykli a ani podce≥ovßnφ jejich tv∙rΦφch schopnostφ je dßvno nevyvßdφ z mφry. Dokonce i nad kdysi proslulou v∞tou, ₧e "ka₧dß d∞vka si najde svoje zam∞stnßnφ", kterou scΘnßristy definoval s jemu vlastnφm skotßctvφm Ernest Hemingway, se pozast avovali jenom ti nemnozφ, kte°φ nev∞d∞li, proΦ ji slavn², ale v∙Φi nim zamindrßkovan² spisovatel vyslovil. Ka₧d² z t∞chhle pφÜφcφch profesionßl∙ vφ svoje a nemφnφ se o tom Üφ°it. V tom se liÜφ od v∞tÜiny sv²ch slavn∞jÜφch koleg∙ re₧isΘr∙.

      To ovÜem neznamenß, ₧e by se mezi scΘnßristy obΦas nenaÜli jedinci, kter²m soustavnΘ odstrkßvßnφ z v²slunφ popularity vadφ. Zviditeln∞nφ dosahujφ r∙zn∞. Mo₧nß nejkuri≤zn∞ji u₧ v roce 1929 v ranΘm filmovΘm zpracovßnφ "Zkrocenφ zlΘ ₧eny", v jeho₧ titulcφch stßlo: Napsßno Williamem Shakespearem s dodateΦn²mi dialogy Sama Taylora. Prostoduch² pan Taylor nebyl v²jimkou, a tak mohli v roce 1979 vid∞t divßci nap°φklad "CALIGULU Gore Vidala", "ABE LINCOLNa Gore Vidala" nebo "BILLY THE KIDa Gore Vidala". Mo₧ nß to dφky americkΘ realit∞ tak nep∙sobφ, ale zkusme si p°edstavit plakßt na JANA HUSA Zde≥ka Jaroslava

      Dietla nebo BABI╚KU Vßclava èaÜka. DalÜφm, o n∞co mΘn∞ komick²m pokusem prosazenφ sebe sama je, kdy₧ scΘnßrista zaΦne re₧φrovat, co₧ je snad jeÜt∞ o n∞co horÜφ, ne₧ kdy₧ re₧isΘr pφÜe scΘnß°. A koneΦn∞ poslednφ cesta k v∞hlasu je trp∞livΘ vysezenφ slßvy p°echodem do oblasti "ΦistΘ literatury", tak jako to sv²mi romßny dokßzali nap°φklad scΘnßristΘ Budd Schulberg Φi Tonino Guerra (u nßs bezesporu stejn∞ dob°e nap°φklad Vladimφr K╓rner Φi Zeno Dostßl). Naprostou v∞tÜinu scΘnßrist∙ ale tyhle starosti ne trßpφ, z∙stßvajφ mimo sv∞tla reflektor∙ a dodr₧ujφ t°i Janem Werichem kdysi trefn∞ definovanΘ fßze scΘnßristovy prßce:

      1) pozornΘ zaznamenßnφ p°ipomφnek vÜech mo₧n²ch schvalovatel∙

      2) dlouhΘ ΦuΦenφ do papφru

      3) rychlΘ napsßnφ textu v jakΘkoliv poloze a v kteroukoliv dobu.

      I kdy₧ p°ipustφme, ₧e i v tΘto profesi, ostatn∞ jako v ka₧dΘ, se vyskytujφ takΘ podvodnφci a neum∞telovΘ, z∙stßvß otßzkou, proΦ vlastn∞ je tak zneva₧ovßna. Nep°im∞°enß je i animozita ze strany "velk²ch" spisovatel∙: o konkurenci zde nem∙₧e b²t ani °eΦi, ostatn∞ opravdu dob°φ scΘnßristΘ pracujφcφ jen s vizußlnφm popisem a co mo₧nß lakonick²m dialogem se za literßty ani nepova₧ujφ. Ani Φasto uvßd∞nΘ argumenty finanΦnφ zde neobstojφ: ze souΦasn²ch zhruba dvou tisφc smluvnφch scΘnßrist∙ v USA dosahuje j enom necel²ch patnßct v²Üe honorß°∙ na ·rovni hned padesßti autor∙ kni₧nφch bestseller∙. P°itom vÜak v₧dy existovaly pokusy i t∞ch nejslavn∞jÜφch autor∙ jako Bena Hechta, Francise S. Fitzgeralda nebo Williama Faulknera (abychom z∙stali jen u t∞ch ji₧ na v∞Φnosti) prosadit se za ka₧dou cenu i jako scΘnßristΘ (u nßs tφm prosluli t°eba Ludvφk AÜkenazy nebo Josef èkvoreck²), ale bez v²razn∞jÜφho ·sp∞chu. Mo₧nß je prßv∞ v tom Φßst vysv∞tlenφ i pro velkΘho autora "Starce a mo°e", u n∞j₧ se Φasem prozradil o, ₧e jeho pokus napsat sßm filmov² scΘnß° skonΦil katastrofou, co₧ "papß" sßm tvrdoÜφjn∞ popφral, ale dle pam∞tnφk∙ jej to velmi mrzelo. Ostatn∞ nenφ divu: b²t mo₧nß nejuznßvan∞jÜφm spisovatelem celΘho stoletφ, dostat za to i Nobelovu cenu a p°itom nedokßzat, co b∞₧n∞ odvßd∞jφ ti prodejnφ pisßlci ...

@