- internet4U -

BRITSK╔
OSTROVY
V SσTI D╠JIN

      Tentokrßt opustφme bezpeΦφ StarΘho kontinentu a vydßme se, podobn∞ jako naÜi keltÜtφ p°edkovΘ n∞kdy v 6. stoletφ p°. n. l. na ostrovy, kterΘ se zvou britsk²mi.

      Projdeme se internetov²mi loukami, pozastavφme se na digitßlnφch ·tesech, pono°φme se do hypertextov²ch strßnek s p°φb∞hy star²mi tisφce let a popat°φme na kamennΘ monolity, osv∞dΦen² hardware pozdnφ doby kamennΘ.

      Anglie

      V∞tÜinou je p°φjezd lodφ k britsk²m b°eh∙m spojen² s proslaven²m obrazem "bφl²ch ·tes∙ Doversk²ch". Dnes u₧ m∙₧ete jet i podmo°sk²m tunelem, pokud se vßm chce trΦet ve front∞ na supernßroΦnou bezpeΦnostnφ prohlφdku. V dobßch keltskΘ migrace ale z°ejm∞ nepoznali ani jedno, ani druhΘ. Jejich cφlem mohl toti₧ b²t nejji₧n∞jÜφ cφp anglickΘ pevniny, Cornwall.

      Po svΘm p°φjezdu nalezli KeltovΘ britskΘ ostrovy ve sprßv∞ "lidu popelnicov²ch polφ" a plnΘ hardwarov²ch stop v podob∞ osam∞l²ch, Φi do kruh∙ nebo stol∙ stav∞n²ch kamenn²ch megalit∙. A₧ do dneÜnφch dob se jich zachovaly desφtky, tak₧e tehdy to musela b²t po tΘto strßnce zem∞ zaslφbenß. U₧ jsme jednou zmi≥ovali asi nejslavn∞jÜφ megalitickou pamßtku nejen Britßnie, ale pravd∞podobn∞ celΘho sv∞ta, jihoanglick² Stonehenge (http://www.ecdi.com/Epoch/3D/). Zajφmav²m archeologick²m zjiÜt∞nφm je, ₧e u₧ p°e d 5 000 lety v t∞ch mφstech stßvala velkß d°ev∞nß stavba, kterß ukr²vala poh°ebiÜt∞. Od tΘto skuteΦnosti se odvφjφ velezajφmavß teorie, kterß vysv∞tluje originßlnφ podobu tohoto kamennΘho monumentu: pou₧itφ p°φΦn²ch kamenn²ch blok∙ a zp∙sob jejich uchycenφ pochßzφ z uva₧ovßnφ truhlß°e, a ne kamenφka! Stonehenge je kamennou vzpomφnkou na d°evo. A volba byla sprßvnß nov², daleko tvrdÜφ hardware p°e₧il dodnes. Nedaleko Stonehenge le₧φ GlastonburskΘ opatstvφ, ·dajnΘ mφsto poslednφho spoΦinutφ legendßrnφ ho krßle ArtuÜe (http://www.britannia.com/magical/magic1.html). ╚lov∞ku se vybavujφ p°φb∞hy o rytφ°φch kulatΘho stolu, hledßnφ SvatΘho Grßlu, pov∞stn² hrad Camelot; ArtuÜ ale pravd∞podobn∞ byl historickou postavou. Zprßvy o n∞m se do Anglie patrn∞ dostaly n∞kdy v 6. stoletφ n. l. s p°φchodem emigrant∙ z jinΘho ostrovnφho krßlovstvφ spravovanΘho keltsk²mi vlada°i z Walesu (http://www.indigo.stile.le.ac.uk/~rug/STILE/images/hier/bi/cym/). VelÜanΘ p°inesli do novΘ vlasti p°φb∞hy o kmenovΘm nßΦelnφku A rtuÜovi i legendy o bo₧stvu Artaiusovi, kte°φ, jak to tak v mytologiφch b²vß, nakonec splynuli v jednu postavu. P∙vodnφ verze, ΦßsteΦn∞ zachycenΘ ve slavnΘ velÜskΘ sbφrce Mabinogi, se vÜak v dalÜφch stoletφch chopili bßsnφci a vyprav∞Φi, dφky nim₧ znßme krßle ArtuÜe tak, jak ho znßme.

      Cornwall

      Stejn∞ jako celß Britßnie byl Cornwall (http://www.indigo.stile.le.acuk/~rug/STILE/images/hier/bi/eng/r7.html.) okupovßn Kelty, potΘ ╪φmany, Anglosasy a nakonec byl v 11. stoletφ dobyt Normany a stal se hrabstvφm. Do doby, kdy jej ob²vali KeltovΘ, spadß legenda o jednΘ z bßjn²ch mileneck²ch dvojic, o Tristanovi a Isold∞ (http://www.rodent.lib.rochesteredu/camelot/trismenu.htm.). Znßme je spφÜ jako nßm∞t opery Richarda Wagnera, ale jednß se o prav² a nefalÜovan² keltsk² folkl≤r. Tristan byl synovc em krßle Marka, jen₧ m∞l pro svΘho pßna z Irska p°ivΘzt princeznu Isoldu, budoucφ krßlovnu Cornwallu. V Irsku bojoval se straÜliv²m drakem, porazil ho, padl zasa₧en jeho otrßven²m dechem, a jak²si pocestn² (pamatujete jeÜt∞ na pohßdky z d∞tstvφ) si p°isvojil jeho zßsluhy. Nakonec se vÜe v dobrΘ obrßtilo, Tristan Isoldu odvß₧el dom∙ a na mo°i spolu omylem vypili Φarovn² nßpoj lßsky urΦen² pro man₧elsk² pßr po svatb∞. Vzplßli k sob∞ osudovou lßskou a p°es napln∞nφ krßlovskΘ svatby se nemohli od sebe o dlouΦit. KonΦφ to Üpatn∞, v Hollywoodu by ten scΘnß° asi p∞kn∞ p°ekopali.

      Irsko

      IrovΘ majφ na svΘm ·zemφ takΘ jednu velev²znamnou megalitickou pamßtku je jφ chodbov² hrob pokryt² mohylou pojmenovan² Newgrange (http://www.paddynet.ie/island/). U₧φval se ji₧ p°ed dobr²mi 5 000 lety. Je znßm jemnou ryteckou v²zdobou kamen∙ v podob∞ spirßl a kosoΦtverc∙, symbolizujφcφch pr² prastarou vφru v bohyni Matku vÜehomφra, a takΘ

      svou archeoastronomickou orientacφ. Zatφmco Stonehenge je funkΦn∞ vyklßdßn jako monumentßlnφ paleoastronomickß observato°, kde p°φmky spojujφcφ r∙znΘ kamennΘ monolity v r∙zn²ch dobßch roku poukazujφ na extrΘmnφ polohy slunce, m∞sφce a nebesk²ch t∞les, Newgrange mß orientaci jen jedinou. Rßno o zimnφm slunovratu, kdy₧ se slunce p°ehoupne p°es obzor, jeho prvnφ paprsek vstoupφ do hrobkovΘ chodby otvorem nad vchodem a putuje temnotou, a₧ dorazφ do hlavnφ mφstnosti hrobky.

      Slavn²m mφstem irskΘ historie je takΘ kopec Tara na nßhornφ ploÜin∞ ostrova, mφsto, odkud je neuv∞°iteln² rozhled do dalekΘho kraje, sφdelnφ mφsto irsk²ch krßl∙ a duchovnφ srdce "zelenΘho ostrova". V Ta°e dodnes stojφ fantastick² hardwarov² kousek, kßmen zvan² Lia Fail, pomocφ kterΘho se ·dajn∞ rozeznßvala pravost nßroku ka₧dΘho novΘho krßle. Kdy₧ na n∞j krßl usedl, kßmen vyk°ikl. Vzpomφnßte na ArtuÜe? Byl jedin²m, kdo dokßzal v nedalekΘ Anglii vytrhnout do kamene zara₧en² meΦ Excalibur, a tak se st al s pomocφ Φarod∞je Merlina krßlem. Byl vlastn∞ jak²msi pr∙kopnφkem a vynßlezcem funkce "eject". Hardware tΘ doby byl krom∞ jinΘho v∞cφ krßlovskou.

      Irsko ale ne₧ije jen svou minulostφ. S celosv∞tov²m ·sp∞chem se letos setkalo on-line hudebnφ vysφlßnφ, kter²m provozovatel sφt∞ PaddyNet oslavil Den sv. Patricka, nejv∞tÜφ svßtek Ir∙ na celΘm sv∞t∞, symbolizovan² zelen²mi ·bory a Φepicemi, irskou hudbou v ulicφch, zp∞vem, smφchem a p°edevÜφm litry a litry piva Guiness a dalÜφch znaΦek a jemnΘ, hladkΘ irskΘ whisky. Irsk²ch hospod mßme povφcero u₧ i v Praze. PaddyNet ovÜem pro t°i miliony Ir∙ ₧ijφcφch v zahraniΦφ a pro milovnφky ₧ivΘ a veselΘ "irskΘ lidovΘ" p°ichystal letos hody plnΘ lah∙dek. V dublinskΘm Arthousu koncertovaly hv∞zdy v Φele s Hothouse Flowers, dalÜφ hrßli v newyorskΘ Knitting Factory a zßrove≥ takΘ v pa°φ₧skΘm CafΘ Electronique. Neworsk² sßl mßlem spadnul, kdy₧ se na velkoploÜnΘ projekci k Hothouse Flowers p°ipojil on-line Mickey Spillane s ostatnφmi z New Yorku. Nikdo z divßk∙ v tu chvφli nem∞l dojem, ₧e Internet je studenß poΦφtaΦovß zßle₧itost, zdroj odlidÜt∞nφ a d∙kaz nejistΘ budoucnosti naÜeho biologickΘho druhu. PoΦφtaΦe propojily lidi na r∙zn²ch mφstech sv∞ta, aby se mohli radovat spoleΦn∞. Bez nich by to bylo jinΘ.

      Irsko je zem∞ v²jimeΦnß na mnoho zp∙sob∙. Je pro nßs neoceniteln²m zdrojem informacφ o keltskΘ kultu°e, proto₧e ╪φman∙m se tam nikdy nepoda°ilo ani doplavit, nato₧ se vylodit a ostrov dob²t. Tak₧e IrovΘ z∙staly Kelty a₧ do p°φchodu k°es¥anstvφ kolem 10. stoletφ. Katolickß gramotnost zase zajistila neocenitelnΘ pφsemnΘ zßznamy, by¥ z druhΘ ruky, o obsahu a hloubce keltskΘ duÜe.

      A do Skotska

      JeÜt∞ jeden keltsk² kraj odedßvna stateΦn∞ vzdoroval ·tok∙m ze vÜech stran. ╪φmanΘ radÜi postavili nap°φΦ ostrovem Hadrißnovu ze∩, ne₧ by napadenφ Φelili ve volnΘ krajin∞. VÜimli si toho dokonce i ameriΦtφ filma°i v²sledkem jsou filmy Rob Roy a Oscary ov∞ÜenΘ StateΦnΘ srdce. Tφm svobodomysln²m, drsn²m kouskem zem∞

      je Skotsko (http://www.indigo.stile.leac.uk/~rug/STILE/images/hier/bi/ms/.). Kraj kilt∙ (pßnsk²ch suknφ), dudßck²ch kapel, v°esy porostl²ch ·tes∙ nad mo°em a nßpoje prav²ch d₧entlmen∙ skotskΘ whisky. Nßdhernou mo₧nostφ, jak strßvit kus dovolenΘ a nad²chnout Φßst tΘ stßle p°φtomnΘ atmosfΘry, je prßv∞ pou¥ po venkovsk²ch palφrnßch tohoto ₧ivotodßrnΘ-ho moku (a jsme znova u pohßdek). Vzhledem ke kvalit∞ tΘto "₧ivΘ vody" navφc ani nejsou t°eba ₧eleznΘ ledviny a nafukovacφ hlava.

      Pou¥ po ostrovech konΦφ. Lo∩ odplouvß, Internet je v∞Φn².

     

SAèA NEUMAN @

     

internet4U