Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 27/97)

---

Pr∙zkum americk²ch u₧ivatel∙ Internetu

DalÜφ z pr∙zkum∙ u₧ivatel∙ americkΘho Internetu, proveden² newyorskou spoleΦnostφ Find/SVP (http://etrg.findsvp.com), doÜel k pon∞kud odliÜn²m v²sledk∙m, ne₧ dßvaly pr∙zkumy ostatnφ. Podφvejme se tedy na rozdφly. Zatφmco obvykle se poΦet u₧ivatel∙ Internetu v USA odhadoval na 40 milion∙, nynφ se doÜlo pouze k Φφslu 31 milion∙. DalÜφch 9 milion∙ AmeriΦan∙ mß p°itom se Sφtφ jakousi zkuÜenost, ale v souΦasnosti nepat°φ k pravideln²m u₧ivatel∙m.

Mu₧i i v USA stßle dominujφ, je jich tΘm∞° dvakrßt tolik ne₧ ₧en. ProblΘmem je, ₧e na WWW zatφm schßzφ dostatek obsahu orientovanΘho na ₧eny. V∞tÜina u₧ivatel∙, kte°φ si Internet n∞kdy zkusili, ale nestali se pravideln²mi u₧ivateli, toti₧ pat°φ k ₧enßm. Mnozφ analytici se p°itom domnφvajφ, ₧e Internet se ani nem∙₧e stßt plnohodnotn²m reklamnφm mΘdiem, dokud se v ohledu pohlavφ nedosßhne parity.

Navφc Internet zatφm nenφ tak docela "plug-and-play" prost°edφm, t°eba₧e se mu od objevenφ WWW ji₧ blφ₧φ. 57 % AmeriΦan∙ se domnφvß, ₧e prßce na Internetu je snadnß, cel²ch 41 % ji vÜak pova₧uje za obΦas obtφ₧nou (mφnφ se v²luΦn∞ jednoduchost ovlßdßnφ, nikoliv problΘmy zp∙sobenΘ jin²mi faktory).

13 % z AmeriΦan∙, kte°φ v souΦasnosti Internet nepou₧φvajφ, hodlß svoji situaci v tomto ohledu zm∞nit b∞hem nßsledujφcφch 2 m∞sφc∙, 41 % z nich se domnφvß, ₧e Internet k niΦemu nepot°ebujφ a 26 % jej z nejr∙zn∞jÜφch d∙vod∙ nemß rßdo.

Co se t²Φe hodnocenφ Internetu, aΦkoliv se p°edpoklßdalo, ₧e dotazovanφ jej za°adφ mezi mΘdia typu televize Φi novin, nestalo se tak. Sφ¥ sφtφ je stßle spojovßna s v²poΦetnφ technikou a je vnφmßna jako jedna poΦφtaΦovß aplikace. U₧ivatelΘ zpravidla nezahrnovali Φas strßven² na Internetu do jednΘ kategorie se sledovßnφm televize a Φtenφm novin, ale naopak do jednΘ kolonky s psanφm dokument∙ v textovΘm editoru Φi hranφm poΦφtaΦov²ch her.

Mu₧i majφ nejv∞tÜφ zßjem o informace spojenΘ s osobnφmi zßjmy, cestovßnφm a zßbavou, ₧eny krom∞ toho up°ednost≥ujφ kategorii "zdravφ" (v pr∙zkumu se tomu tak °φkß, i kdy₧ podle mΘho nßzoru se tφm mφnφ spφÜe kosmetika, hubnutφ a zdravß v²₧iva ne₧ striktn∞ medicφnskß problematika).

Nejvφce u₧ivatelΘ v budoucnu oΦekßvajφ od on-line bankovnφch slu₧eb, v²chovy a vzd∞lßvßnφ dosp∞l²ch a zφskßvßnφ informacφ o tom, jak²m zp∙sobem investovat penφze.

Diskutuje se, zda informace majφ b²t na Internetu zadarmo a podle v²sledk∙ pr∙zkumu nepanuje v tomto ohledu jednota. Stßle vφce u₧ivatel∙ ale platφ za p°φstup (63 %), za 37 % u₧ivatel∙ platφ poplatky n∞kdo jin². Zajφmavß p°itom je skuteΦnost, ₧e 88 % AmeriΦan∙ u₧φvß Internet pro svΘ osobnφ pot°eby a 56 % ve spojenφ se sv²m zam∞stnßnφm. Z toho jednoznaΦn∞ plyne, ₧e p°inejmenÜφm Φßst lidφ vyu₧φvß p°φstupu k Sφti v zam∞stnßnφ i pro aktivitu, z nφ₧ by jejich nad°φzen² m∞l jen st∞₧φ radost.

27 % u₧ivatel∙ Sφt∞ v USA si b∞hem poslednφho roku n∞co p°es Internet koupilo. Z toho u jednΘ t°etiny se tak stalo u produktu, na kter² vid∞li reklamu na WWW a na nφ₧ nßsledn∞ klikli. Krom∞ toho si velkΘ mno₧stvφ u₧ivatel∙ zbo₧φ sice koupilo jinde, ovÜem o v²robku se dozv∞d∞li pouze dφky Internetu.

Studie rovn∞₧ soudφ, ₧e WebTV by se ji₧ v tomto roce mohla stßt souΦßstφ °ady americk²ch domßcnostφ.

(pah)