Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 30/97)

---

Legislativnφ spory kolem Internetu nekonΦφ...

Pavel Houser

Internet jako novΘ mΘdium na jednΘ stran∞ visφ v legislativnφm vakuu (nebo se to alespo≥ Φasto tvrdφ), na stran∞ druhΘ vÜak jakΘkoliv soudnφ spory vzbudφ ihned pozornost. Mnohdy nastßvß situace, kdy mß proces velkou publicitu ve chvφli svΘho zahßjenφ, ale poslΘze se u₧ nikdo p°φliÜ nezajφmß o jeho v²sledek (zvlßÜ¥, kdy₧ se proces vleΦe p°es n∞kolik instancφ dφky odvolßnφm). Podφvejme se tedy nynφ na n∞kterΘ vybranΘ p°φpady, kterΘ se v poslednφ dob∞ odehrßly.

Nejvφce spor∙ nastßvß samoz°ejm∞ v USA -- pochopiteln∞ jednak proto, ₧e co se Internetu t²Φe, je tato zem∞ nejdßle, z°ejm∞ se zde vÜak uplat≥ujφ i d∙vody dalÜφ.

Moc zßkonodßrnß kontra moc soudnφ

AmeriΦtφ zßkonodßrci mnohdy p°ijφmajφ opravdu podivnß rozhodnutφ, zejmΘna na ·rovni jednotliv²ch stßt∙ (nap°. v n∞kolika ji₧nφch stßtech bylo ve 20. letech zakßzßno vyuΦovat evoluΦnφ teorii). NaÜt∞stφ moc v²konnß je kontrolovßna mocφ soudnφ.

V∞tÜina norem, regulujφcφch Internet, byla zruÜena jako proti·stavnφ. Nejv∞tÜφ publicity se p°irozen∞ dostalo Communications Decency Actu, kter² p°ijal americk² Kongres a nakonec zruÜil NejvyÜÜφ soud USA. Existovala vÜak i (rovn∞₧ ne·sp∞Ünß) snaha o zavedenφ internetovΘ cenzury na ·rovni stßt∙ New York a Georgia. Zatφmco newyorsk² zßkon byl podobn² Communications Decency Actu, georgisk² krom∞ toho prohlaÜoval za trestn² Φin anonymnφ komunikaci p°es Internet. American Civil Liberty Union, organizace zab²vajφcφ se ochranou obΦansk²ch prßv, vÜak dostala u soud∙ za pravdu a zßkony dnes nejsou platnΘ.

Ve Virginii bylo p°ijato na°φzenφ, zakazujφcφ stßtnφm zam∞stnanc∙m p°φstup k "nedecentnφmu" materißlu z poΦφtaΦ∙ na pracoviÜti.

Spory o odkazy, rßmce a autorskß prßva

O n∞kter²ch sporech na tomto poli jsme vßs ji₧ informovali. Existujφ pokusy zakßzat jako celek internetovΘ odkazy, ukazujφcφ na cizφ strßnku bez souhlasu jejφho majitele.

V Georgii bylo takΘ zßkonem zakßzßno pou₧φvat loga spoleΦnostφ u link∙ k nim.

JeÜt∞ kontroverzn∞jÜφ jsou zßle₧itosti okolo kopφrovßnφ informacφ do rßmc∙. P°φpad firmy TotalNews, kterß "zarßmovala" hlavnφ zpravodajskΘ slu₧by, skonΦil dohodou z·Φastn∞n²ch stran a rßmce byly odstran∞ny. Dφky tomu nenφ jasnΘ, zda je lze poklßdat za poruÜenφ autorskΘho prßva (jak se obecn∞ soudφ -- ovÜem existujφ i nßzory opaΦnΘ). Ka₧dopßdn∞ TotalNews jako pom∞rn∞ malß firma nem∞la podle vÜeho prost°edky na vleklß soudnφ jednßnφ.

Internet je mnohdy vnφmßn jako mΘdium, kterΘ k poruÜovßnφ autorsk²ch zßkon∙ p°φmo vybφzφ a nedß se proti tomu nic d∞lat. Firma Digimarc (http://www.digimarc.com) vÜak nynφ prohlaÜuje, ₧e jejφ technologie MarcSpider ud∞lß poruÜovßnφ autorsk²ch zßkon∙ na Internetu p°φtr₧. Pavouk toti₧ proleze Webem a zjistφ, zda se n∞kde nepou₧φvß vaÜe grafika (loga, obrßzky -- nedßvno byl takto poÜkozen i Playboy). Pak u₧ staΦφ jenom zjistit, o jakΘ strßnky se jednß. Nutit u₧ivatele k odstran∞nφ t∞chto symbol∙ je mnohdy neÜ¥astnΘ °eÜenφ -- nap°. kdy₧ se mana₧e°i hudebnφch skupin pokouÜeli nutit tv∙rce fanovsk²ch strßnek k jejich zruÜenφ, neud∞lali svΘ spoleΦnosti z°ejm∞ p°φliÜ dobrou slu₧bu. Podle tvrzenφ firmy Digimarc jejφ program dokonce umφ najφt obrßzek i tehdy, kdy₧ byl skenovßn z tiÜt∞nΘho Φasopisu a a₧ potom zve°ejn∞n na Internetu.

Odpov∞dnost za odkazy

DalÜφm specißlnφm p°φpadem je zßle₧itost odkaz∙ na strßnky pom∞rn∞ kontroverzn∞jÜφho charakteru (nap°. odkazy na hackerskΘ archivy z vyhledßvacφch slu₧eb katalogovΘho typu). Ji₧ jsme informovali o sporech, k nim₧ v n∞mecky mluvφcφch zemφch doÜlo ohledn∞ d∞tskΘ pornografie. V N∞mecku vÜak prob∞hl soudnφ spor i na tΘma odkaz∙ na strßnky teroristick²ch a protistßtnφch skupin, kterΘ vedly z Webu postkomunistickΘ Strany demokratickΘho socialismu (PDS). Na odkazovan²ch strßnkßch se nachßzely nap°. nßvody k provßd∞nφ sabotß₧φ na ₧eleznicφch a k dalÜφm zp∙sob∙m gerilovΘho boje. Soud vÜak rozhodl, ₧e obvin∞nß Angela Marquardtovß, b²valß p°edsedkyn∞ PDS, nenφ za obsah t∞chto strßnek odpov∞dnß.

Lze v tom vid∞t precedens: za ilegßlnφ materißly odpovφdß jejich autor, nikoliv ten, kdo p°φstup k nim zprost°edkuje ostatnφm u₧ivatel∙m (?).

JazykovΘ zßkony

Francie se ve snaze o zachovßnφ nßrodnφ identity uch²lila k jazykov²m zßkon∙m, mj. na°izujφcφm, ₧e vÜechny ve Francii zve°ejn∞nΘ cizojazyΦnΘ texty musejφ b²t doprovßzeny francouzsk²m p°ekladem.

Ve Francii takto probφhalo lφΦenφ proti anglickΘ Ükole, jejφ₧ WWW strßnky v povinnΘ francouzskΘ mutaci nebyly. Soud vÜak nakonec ₧alobu zamφtl pro procedurßlnφ nedostatky, tak₧e na precedens si v tomto smyslu budeme muset jeÜt∞ poΦkat. Nask²tß se vÜak otßzka, jak urΦit zemi, kde je strßnka umφst∞nß (jde o sφdlo organizace, jφ₧ Web pat°φ nebo o server, kde je strßnka vystavena?).

èφ°enφ poplaÜn²ch zprßv

Mnohdy se uvßdφ, ₧e mo₧n² p°φsp∞vek Internetu k lavinovΘmu Üφ°enφ nepravdiv²ch poplaÜn²ch zprßv je mnohem horÜφ ne₧ teroristΘ, bankovnφ lupiΦi, hacke°i a milovnφci pornografie dohromady. Nejvφc Ükody nad∞lß text o v²buchu jadernΘ elektrßrny, zaslan² do konference. Nedßvno doÜlo k podobnΘ situaci ve èvΘdsku: nßhle se rozÜφ°ila zprßva o tom, ₧e v∙dce Rud²ch Khmer∙ Pol Pot je v zemi a ₧ßdß o politick² azyl. PoslΘze se ukßzalo, ₧e vÜe je dφlem stockholmskΘ marketingovΘ spoleΦnosti Komintern, kterß (krom∞ z°ejmΘ snahy o vlastnφ zviditeln∞nφ) zkoumala, jak od sebe mΘdia navzßjem p°ebφrajφ zprßvy bez toho, aby n∞kdo informace ov∞°oval. Prßvnφ odpov∞dnost za podobnΘ, mnohdy navφc ₧ertem mφn∞nΘ mystifikace, p°itom z∙stßvß velmi spornß.

JeÜt∞ k ne·stavnosti CDA

Rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA je vnφmßno jako vφt∞zstvφ svobody v kybersv∞t∞. Opozice proti Kongresem p°ijatΘmu zßkonu byla od poΦßtku velkß.

Proti CDA od jeho p°ijetφ protestovala nap°. American Civil Liberty Union (ACLU) a Electronic Privacy Information center. K dalÜφm v²zvßm se p°ipojili zßkaznφci on-line slu₧eb, mΘdia a poΦφtaΦovΘ firmy (Microsoft, America Online, CompuServe, Prodigy, nßrodnφ svazy prodejc∙ knih a novinß°∙).

Panuje obecnΘ p°esv∞dΦenφ, ₧e rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA bude mφt vliv i daleko za americk²mi hranicemi, proto₧e i tamn∞jÜφ vlßdy se pot²kajφ s podobn²mi problΘmy. Ve stejnΘ dob∞ se proti zavedenφ cenzury Internetu postavil malajsk² ministr pro poÜty a telekomunikace.

Rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA bylo p°ivφtßno takΘ jako urΦitΘ legislativnφ uznßnφ specifiΦnosti prost°edφ Internetu. Proto₧e se zde jasn∞ °φkß, ₧e Internet nenφ totΘ₧ co televiznφ vysφlßnφ, ale sv²m charakterem mß blφ₧e k tiÜt∞n²m mΘdiφm, znaΦn∞ se tφm omezujφ i vyhlφdky budoucφch cenzurnφch pokus∙ na ·sp∞ch. Tisk mß toti₧, na rozdφl od jist²ch omezenφ televiznφho vysφlßnφ, garantovanou plnou svobodu slova.

Jednφm z d∙vod∙ rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA byla vßgnost termφn∙ "indecent" a "offensive", kterΘ charakterizovaly dokument, za jeho₧ zve°ejn∞nφ na Internetu mohl b²t autor trestßn. Kritici namφtali, ₧e by takto nap°. mohli b²t stφhßni rodiΦe, kte°φ poÜlou dopis svΘmu 17letΘmu synovi, studujφcφmu na koleji, jestli₧e je zde zmφnka o libovolnΘm tΘmatu, kter² kolejnφ komunita shledß ofenzivnφm, dokonce i kdy₧ si rodina ani syn nic takovΘho o tΘmatu nemyslel a dopis byl poslßn na synovu soukromou adresu.

Navφc by v p°φpad∞ platnosti zßkona vyvstal problΘm s d∙kaznφm materißlem. Znamenalo by to snad povinnost provider∙ zßlohovat veÜkerΘ materißly proÜlΘ jejich sφtφ a provßd∞t zrcadlenφ vÜech chatroom∙ a usenetov²ch diskusnφch skupin?

Otßzkou je vÜak praktick² dopad rozhodnutφ pro jednotlivΘ podniky a jejich zam∞stnance. Podle Larry Dietze z analytickΘ spoleΦnosti Zona Research, jeÜt∞ d∙le₧itejÜφ ne₧ prßvnφ ·prava je regulace ze strany zam∞stnavatel∙ a poskytovatel∙ slu₧eb, kte°φ si necht∞jφ p°φliÜ zahrßvat se svou obchodnφ pov∞stφ. Z tohoto hlediska nemß rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA ₧ßdn² p°evratn² v²znam.

Dobrou zprßvou je rozhodnutφ p°edevÜφm pro provozovatele erotick²ch slu₧eb nebo vydavatele p°φsluÜn²ch Φasopis∙. V²rok soudu p°ivφtala nap°. Rebeca Theimovß, tiskovß mluvΦφ spoleΦnosti vydßvajφcφ Playboy.

P°ijde dalÜφ nßvrh podobnΘho zßkona?

Odp∙rci CDA upozor≥ujφ na to, ₧e aΦkoliv vyhrßli prvnφ bitvu, mohou se brzy doΦkat "syna" zßkona CDA, kter² op∞t vzejde z americkΘho Kongresu. Je mo₧nΘ, ₧e Kongres se nynφ pokusφ p°ijmout dalÜφ, pon∞kud mΘn∞ vßgnφ prßvnφ ·pravu, kde by se p°esn∞ji rozvßd∞lo, co je "nedecentnφ" a co je "zjevn∞ ·toΦnΘ".

"P°edpoklßdßme, ₧e se Kongres o n∞co takovΘho pokusφ," tvrdφ David Banisar z Electronic Privacy Information Center ve Washingtonu.

Na druhΘ stran∞ pr² ale p°ijetφ zßkona souviselo s volebnφm rokem 1996, kdy panovala mnohem v∞tÜφ v∙le p°ijmout podobn² nßvrh. ╪adu Φlen∙ Kongresu ·dajn∞ celß problematika p°φliÜ nezajφmß, ale cht∞jφ °φci sv²m voliΦ∙m, ₧e hlasovali pro vytlaΦenφ obscΘnnφch materißl∙ z Internetu. PodobnΘ to bylo se zßkonem o pßlenφ stßtnφ vlajky, kterΘ Kongres rovn∞₧ prohlßsil za trestn² Φin.

Zßkonodßrci podle D. Banisara dokonce ani nev∞°φ, ₧e takovΘ zßkony p°es NejvyÜÜφ soud USA projdou, dob°e v∞dφ, ₧e jsou zjevn∞ proti·stavnφ, ale cht∞jφ si tak zφskat voliΦe.

Ochrana d∞tφ

Ministerstvo spravedlnosti argumentovalo p°ed NejvyÜÜφm soudem USA tak, ₧e vlßda mß povinnost chrßnit d∞ti p°ed pornografiφ na Internetu. Nabφzejφ se vÜak otßzky, zda by v takovΘm p°φpad∞ nem∞lo b²t trestnΘ mluvit urΦit²m zp∙sobem v p°φtomnosti d∞tφ (nebo se podobn∞ bavit v telefonu).

Samotn² prezident Clinton se k problΘmu vyjßd°il velmi opatrn∞ a liÜßcky, kdy₧ °ekl, ₧e si p°eje n∞jak chrßnit d∞ti p°ed nevhodn²m materißlem, ale ne tak, aby to omezovalo svobodu projevu. M∞l tφm na mysli z°ejm∞ r∙znΘ blokaΦnφ technologie.

Pokud je °eΦ o ochran∞ d∞tφ, je pozoruhodnΘ uvΘst, ₧e ji₧ existuje on-line hra, kterß je mß provßzet nebezpeΦφm, je₧ je m∙₧e Φekat na Internetu a umo₧nit jim, aby vÜechny nßstrahy zdßrn∞ p°ekonaly. Najdete ji na KidsCom (http://www.kidscom.com). T²kß se vÜak spφÜe ochrany soukromφ rodiny ne₧ pornografie.

Clinton∙v a Gore∙v framework

U₧ jsme informovali, ₧e Bφl² d∙m zformuloval svoji politiku pro informaΦnφ v∞k, tzv. "Framework for Global Electronic Commerce". Zab²vß se sice p°edevÜφm zßle₧itostφ elektronickΘho obchodu, ale i Internetu obecn∞. SouΦßstφ iniciativy je Clinton∙v projev k u₧ivatel∙m Internetu, jeho₧ text lze najφt na adrese http://www.whitehouse.gov/WH/News/Commerce/message.html. Americk² prezident zde pφÜe o tom, ₧e Internet je sv²m v²znamem srovnateln² s objevy pßry a elekt°iny a informaΦnφ technologie zm∞nφ sv∞t stejn∞, jako p°edtφm pr∙myslovß revoluce.

Internetov² fundamentalismus

PodivnΘ spojenφ, ale pokusφm se vysv∞tlit, co tφm myslφm. N∞kte°φ "nadÜenci" p°irovnßvali uznßnφ svobody na Internetu sv²m v²znamem k Magn∞ Chart∞, kterß roku 1215 znamenala v Britßnii prvnφ omezenφ krßlovskΘ moci a cestu ke konstituΦnφ monarchii. Tento trend -- vφcemΘn∞ pova₧ovat Internet za nejd∙le₧it∞jÜφ v∞c na sv∞t∞ -- je v internetovΘ komunit∞ a elektronick²ch Φasopisech pom∞rn∞ rozÜφ°en². Internet je postulovßn jako jakΘsi novodobΘ bo₧stvo a jak²koliv spor internetovΘ komunity (nebo jejφ dob°e slyÜitelnΘ Φßsti) se zbytkem spoleΦnosti je vyklßdßn jako st°et "t∞ch dobr²ch" s "t∞mi Üpatn²mi".

Pokud se nap°. v nedßvnΘ dob∞ Vßclav Klas vyjßd°il ve smyslu, ₧e jej Internet p°φliÜ nezajφmß, byl rßzem zahrnut hromadou nelichotiv²ch p°φvlastk∙. On-line zpravodajstvφ urΦitΘho druhu navφc ₧ije prßv∞ z podobn²ch zßle₧itostφ a skandßl∙ a pot°eby proti n∞Φemu neustßle protestovat a posφlat petice. Jde podle mΘho nßzoru ovÜem o zjevnΘ -- a navφc zbyteΦnΘ -- p°ecen∞nφ d∙le₧itosti Sφt∞ sφtφ. Proto rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu USA o tom, zda mß Internet sv²m charakterem blφ₧e k televiznφmu vysφlßnφ nebo tisku, nemß podle mΘho mφn∞nφ tak zßsadnφ v²znam, jak² mu mnohdy odp∙rci i zastßnci zßkona p°iklßdajφ. Nap°. budoucφ vytvo°enφ globßlnφho pracovnφho prost°edφ a dalÜφ, i kdy₧ medißln∞ t°eba mΘn∞ zajφmavΘ udßlosti, budou mφt pro nßÜ ka₧dodennφ ₧ivot podstatn∞jÜφ dopad.