Interval.cz

BritovΘ nakupujφ na internetu nejvφce

LetoÜnφ jaro se nese ve znamenφ publikace v²sledk∙ °ady v²zkum∙ na tΘma on-line nakupovßnφ. Bilancovßnφ ka₧doroΦnφho vßnoΦnφho dßrkovΘho Üφlenstvφ k tomu doslova vybφzφ. VybranΘ studie se vÜak neomezujφ Φist∞ jen na obchodnφ v²sledky. Dßvß nßm to p°φle₧itost seznßmit se takΘ s jin²mi rovinami elektronickΘho obchodu - souΦasn²mi trendy nebo profilem pr∙m∞rnΘho evropskΘho e-zßkaznφka.

On-line nakupovßnφ exponencißln∞ roste

Tvrdφ to aspo≥ v²zkum Forrester Research, nazvan² "The 2004 European Online Retail Consumer". Podle n∞j se poΦet on-line zßkaznφk∙ za poslednφ rok v Evrop∞ zdvojnßsobil. Reputace ₧en jako obstaravatelek nßkup∙ ve "skuteΦnΘm sv∞t∞" se zaΦφnß projevovat u₧ i na internetu a podle Forrester stojφ tento fenomΘn i za tφmto v²razn²m r∙stem. Zprßva uvßdφ, ₧e r∙znΘ druhy zbo₧φ aktußln∞ on-line objednßvß 27,4 milionu ₧en (ve srovnßnφ s 17 miliony v roce 2002). Celkem se na elektronickΘm nakupovßnφ podφlφ zhruba 60 milion∙ Evropan∙ obou pohlavφ. Vφc ne₧ polovina z nich nßle₧φ do kategorie 25 a₧ 44 let. P°esto je poΦet zßkaznφk∙ e-commerce v tΘto demografickΘ skupin∞ ni₧Üφ, ne₧ poΦet osob, kterΘ se denn∞ mohou pohodln∞ a snadno p°ipojit ke globßlnφ sφti.

Dv∞ t°etiny evropsk²ch e-zßkaznφk∙ pochßzejφ ze dvou velmocφ - N∞mecka a VelkΘ Britßnie. Tempo r∙stu v souΦasnosti urΦujφ BritovΘ, jejich₧ lo≥skΘ ·traty atakovali hranici 14 miliard euro, tedy t°etinu veÜker²ch tr₧eb evropskΘho elektronickΘho retailu (koncovΘho prodeje). Podle Forrester Research se m∙₧e obrat elektronickΘho obchodu ve SpojenΘm krßlovstvφ p°iblφ₧it a₧ 40 miliardßm v roce 2009. Ostrovnφ nakupovßnφ se hodn∞ p°iblφ₧ilo americkΘmu, BritovΘ dokonce v n∞kolika kriteriφch pion²ry e-commerce p°edΦφ. Jedna z hlavnφch srovnßvacφch metrik - hodnota pr∙m∞rnΘho ΦistΘho on-line nßkupu na hlavu (net retail spend per online capita) - je nynφ podle v²zkumu v obou zemφch srovnatelnß.

BritovΘ elektronickΘmu obchodu v∞°φ

Potvrzujφ to v²sledky dotazovßnφ, kterΘ si objednala European Interactive Advertising Association (EIAA). Zhruba t°etina britsk²ch zßkaznφk∙ v roce 2004 nakoupila on-line vφc ne₧ 16 polo₧ek. Jak uvßdφ studie, jejφm₧ realizßtorem byla v²znamnß sv∞tovß agentura Millward Brown, hodnota v²razn∞ p°evyÜuje evropsk² pr∙m∞r (19 %). P°es Φtvrtinu Brit∙ utratilo b∞hem poslednφch dvanßcti m∞sφc∙ na internetu vφce ne₧ 1 000 liber (tedy zhruba 44 000 KΦ). V tomto sm∞ru jim nejvφce d²chajφ na zßda èvΘdovΘ (24 %), pr∙m∞r v Evrop∞ je vÜak ni₧Üφ (15 %). V²zkum vyvracφ domn∞nku, ₧e shopoholiky musφ b²t tradiΦn∞ ₧eny. Vφc ne₧ on∞ch 16 r∙zn²ch komodit si ve v∞kovΘ kategorii 15-34 let po°φdilo t°icet Üest procent mu₧∙, ale jen dvacet osm procent ₧en.

DalÜφ d∙le₧itΘ zßv∞ry studie EIAA/Millward Brown (v²zkum oslovil celkem 7 000 lidφ v n∞kolika evropsk²ch zemφch - VelkΘ Britßnii, N∞mecku, Francii, èpan∞lsku, Itßlii, Belgii, Nizozemφ a skandinßvsk²ch stßtech):

• 96 % zßkaznφk∙ bylo s on-line nakupovßnφm spokojeno.
• 49 % e-zßkaznφk∙ chovß k elektronickΘmu obchodovßnφ v∞tÜφ d∙v∞ru ne₧ p°edtφm.
• T°i Φtvrtiny respondent∙ za hlavnφ v²hodu oznaΦilo pohodlφ nßkupu, 65 % jeho rychlost.
• Vφc ne₧ polovina uvßdφ, ₧e je k internetovΘmu nakupovßnφ inspirovala Üφ°ka sortimentu.
• 85 % t∞ch, kte°φ hledajφ na internetu hudbu, ji potom koupφ.
• ╚ty°i z p∞ti lidφ, surfujφcφch po nabφdkßch cestovßnφ, uskuteΦnφ nßkup.
• Internet mß vliv na kamenn² obchod, t°etina respondent∙ uvedla, ₧e si nßkup jφzdenek a zßjezd∙ naplßnuje on-line, ale uskuteΦnφ v agentu°e.
• T°etina zßkaznφk∙ hledß knihy a elektroniku na webu, ale pak je koupφ kdekoli.
• 78 % britsk²ch zßkaznφk∙ platφ za on-line nßkupy kreditnφ kartou.

Jak vypadß pr∙m∞rn² evropsk² e-zßkaznφk?

Na tuto otßzku se sna₧φ odpov∞d∞t ka₧doroΦnφ v²zkum EIAA. Pomocφ telefonick²ch interview zjiÜ¥uje, jak se chovajφ zßkaznφci elektronick²ch obchod∙. Poslednφ v²sledky zachycujφ preference respondent∙ z VelkΘ Britßnie, Francie, N∞mecka, èpan∞lska, Itßlie (v₧dy 1 000 odpov∞dφ), Belgie, Nizozemφ (500 osloven²ch), Dßnska, èvΘdska a Norska (333 lidφ).

JakΘ strßnky e-zßkaznφci navÜt∞vujφ?

Za nejpopulßrn∞jÜφ, ale i nejd∙le₧it∞jÜφ internetovou aplikaci oznaΦili dotazovanφ ·Φastnφci v²zkumu mo₧nost posφlßnφ elektronickΘ poÜty (88 %). DruhΘ mφsto obsadilo zprßvodajstvφ (61 %) a t°etφ lokßlnφ informace spoleΦn∞ s bankovnictvφm (ob∞ 48 %). DalÜφ pozice pat°φ cestovßnφ (39 %), hudb∞ (39 %), nakupovßnφ (33 %), sportu (29 %), instant messagingu (28 %) a hledßnφ prßce (26 %).

Nejoblφben∞jÜφ internetovΘ slu₧by

Skoro polovina surfer∙ si pochvaluje on-line rezervace vstupenek (45 %). DalÜφ jsou nadÜenφ z listovßnφ denφky (37 %), chatovßnφ (35 %), "shopovßnφ" (31 %), poslouchßnφ hudby (27 %), Φtenφ Φasopis∙ (23 %), p°φpadn∞ i sdφlenφ hudebnφch nahrßvek (17 %).

Hledßnφ versus nakupovßnφ

Podle ·daj∙ EIAA pat°φ mezi nejvyhledßvan∞jÜφ aktivity Φi komodity na webu jφzdenky a dovolenß (po 64 %). Dv∞ t°etiny t∞ch, kterΘ tyto zßle₧itosti na internetu zkoumajφ, si je nakonec on-line koupφ. V ₧eb°φΦku popularity nßsledujφ vstupenky do kin a divadel (49 %, konverze k nßkupu 71 %), knihy (48/65 %), elektronika (40/50 %), auta (38/21 %), nemovitosti (36/17 %), hudba (35/66 %), mobilnφ telefony (33/27 %), downloady hudby (32/41 %), obleΦenφ (29/69 %) nebo pojiÜt∞nφ (28/36 %).

Spokojenost zßkaznφk∙

Jako velmi uspokojivΘ oznaΦilo elektronickΘ nakupovßnφ 32 % respondent∙. Hodnocenφ "dob°e" uplatnilo dalÜφch 59 % osloven²ch. Za nezpochybnitelnΘ benefity oznaΦili dotßzanφ tyto vlastnosti elektronickΘho nakupovßnφ:

• pohodlnost (76 %)
• ·spora Φasu (70 %)
• rychlost (70 %)
• jednoduchost (66 %)
• velk² v²b∞r (53 %)
• ·spora pen∞z (50 %)
• bez potφ₧φ (50 %)
• bezpeΦnß transakce (21 %)

D∙v∞ra v elektronickΘ nakupovßnφ

T°etina respondent∙, vybran²ch z celΘ Evropy, uvedla, ₧e se jejich d∙v∞ra v e-nakupovßnφ b∞hem poslednφch dvanßcti m∞sφc∙ zv²Üila.

Zdroj: EIAA European Media Consumption Study, prosinec 2004

DalÜφ d∙le₧itΘ zßv∞ry, kterΘ zve°ejnila tato studie:

• Skoro polovina evropskΘ populace ve v∞ku nad 15 let nynφ pou₧φvß internet.
• Penetrace internetu je vyÜÜφ v severnφ Evrop∞.
• Televize z∙stßvß nejv²znamn∞jÜφm mΘdiem (mß asi t°etinov² podφl).
• Zatφmco r∙st penetrace internetu klesß, roste Φas strßven² surfovßnφm (ka₧d² desßt² strßvφ m∞sφΦn∞ on-line 26 a vφce hodin).
• Celkem 35 % respondent∙ uvedlo, ₧e nynφ v∞nuje mΘn∞ Φasu TV a vφce internetu.

╚eÜi nynφ nakupujφ takΘ vφce ne₧ p°ed lety

D∙v∞ra v elektronickΘ nßkupy se zvyÜuje takΘ v ╚eskΘ republice. N∞kterΘ portßly uvßd∞jφ i vφce ne₧ stoprocentnφ meziroΦnφ nßr∙st prodeje. Odbornφci mφnφ, ₧e strm² vzestup mß dv∞ p°φΦiny. Jednak n∞kterΘ velkΘ virtußlnφ podniky koupili svΘ konkurenty a jednak ╚eÜi zaΦali koneΦn∞ na internetu vyhledßvat takΘ dra₧Üφ zbo₧φ. Podle kvalifikovan²ch odhad∙, kterΘ zve°ejnily Hospodß°skΘ noviny, vzrostl meziroΦn∞ cel² trh on-line obchodu asi o Φty°icet a₧ padesßt procent. P°ed vßnocemi se nejvφce prodßvaly digitßlnφ fotoaparßty, hudebnφ p°ehrßvaΦe a dalÜφ elektronika.

Vyhledßvßnφ