Interval.cz

H°φchy pro ÜφlenΘho korektora - autentizace, autentikace nebo autentifikace?

Ji₧ °adu m∞sφc∙ zu°φ v Φesk²ch luzφch a hßjφch lφt² boj o sprßvnou podobu termφnu oznaΦujφcφho "proces ov∞°enφ identity u₧ivatele". Ve h°e jsou celkem t°i kandidßti - v²razy autentizace, autentikace a autentifikace. P°esto₧e se oz²vajφ i hlasy sna₧φcφ se v²znam jednotliv²ch slov od sebe odliÜit, drtivß v∞tÜina odbornφk∙ chßpe zmφn∞nΘ termφny jako synonyma. Tady vÜak veÜkerß shoda konΦφ...

Jak je patrnΘ z nejr∙zn∞jÜφch Φlßnk∙, ale p°edevÜφm z diskuznφch p°φsp∞vk∙, sprßvnΘ zn∞nφ p°φsluÜnΘho v²razu se stalo jablkem svßru mezi odbornou i laickou ve°ejnostφ. P°esto₧e tento Φlßnek nenφ prvnφm a z°ejm∞ ani poslednφm p°φsp∞vkem na danΘ tΘma, byl bych rßd, kdyby poslou₧il jako seri≤znφ odpov∞∩ na dv∞ zßkladnφ otßzky. Jak se vlastn∞ inkriminovanΘ termφny v ΦeÜtin∞ objevily? A dalo by se n∞jak²m zp∙sobem zjistit, kter² v²raz je sprßvn² a kter² je pouh²m nesmysln²m patvarem?

Ke ko°en∙m problΘmu

Dynamick² rozvoj informaΦnφch technologiφ a dalÜφch obor∙ zp∙sobuje, ₧e je nutnΘ hledat a nachßzet stßle novΘ a novΘ termφny, p°iΦem₧ ΦeÜtina pochopiteln∞ musφ dr₧et krok. N∞kdy se objevφ ryze Φesk² ekvivalent (v minulosti to byl nap°φklad "poΦφtaΦ"), avÜak mnohem Φast∞ji si termφn zkrßtka vyp∙jΦφme z cizφho jazyka, a to bu∩ v p∙vodnφ podob∞ (nap°φklad "software"), nebo v podob∞ urΦit²m zp∙sobem modifikovanΘ, poΦeÜt∞nΘ (nap°φklad "aplikace"). Do tΘto poslednφ skupiny spadajφ i t°i v²razy, o nich₧ mluvφme.

Termφny se samoz°ejm∞ objevujφ p°φliÜ rychle, ne₧ aby je bylo mo₧nΘ dostateΦn∞ pru₧n∞ kodifikovat, tak₧e v∞tÜina pokus∙ ov∞°it si novΘ termφny ve slovnφcφch konΦφ nezdarem. Mimo jinΘ se to t²kß i naÜich t°φ soupe°∙. Kdybyste si otev°eli Akademick² slovnφk cizφch slov, objevφte sice p°φbuznΘ slovo "autentizovat", ale autentizaci, autentikaci ani autentifikaci nenajdete. Vzhledem k tomu, ₧e se v tomto p°φpad∞ nabφzφ hned n∞kolik zp∙sob∙ poΦeÜt∞nφ a ₧e "posv∞cenß" varianta zatφm neexistuje, nenφ nijak p°ekvapujφcφ, ₧e dosud nedoÜlo k jednomyslnΘ shod∞.

Snad by nßm ale mohla pomoci krßtkß etymologickß exkurze. Zkusme tedy vypßtrat, odkud k nßm jednotlivΘ termφny p°iÜly, kter² z nich m∙₧eme pova₧ovat za vφtanΘho hosta a kter² za ne₧ßdoucφho vet°elce.

V²let za hranice

P°i pßtrßnφ po p∙vodu diskutovan²ch slov se dostßvßme a₧ k °eckΘmu v²razu authentikos a k latinskΘmu authenticus. Prßv∞ z latiny se tento termφn dostal do slovnφ zßsoby modernφch jazyk∙. Podφvejme se, jak se s nφm vypo°ßdali v angliΦtin∞, francouzÜtin∞ a n∞mΦin∞.

V angliΦtin∞ se pou₧φvß sloveso authenticate, je₧ znamenß "prokßzat, ₧e je n∞co skuteΦnΘ, pravdivΘ" a z n∞ho₧ je logicky utvo°eno podstatnΘ jmΘno authentication. Pokud bychom se tedy sna₧ili o co nejv∞rn∞jÜφ p°eklad z angliΦtiny, dosp∞li bychom z°ejm∞ ke slovu autentikace, p°iΦem₧ bychom vyu₧ili stejn² mechanismus jako nap°φklad u slova communication (komunikace).

Ve francouzÜtin∞ se zase d∙sledn∞ pou₧φvß slovo authentification, kterΘ je ekvivalentem anglickΘho authentication a je utvo°eno ze slovesa authentifier. Kdybychom tedy hledali cizokrajnou oporu pro slovo autentifikace, najdeme ho prßv∞ ve francouzÜtin∞.

Zb²vß nßm jeÜt∞ n∞mΦina. Zde najdeme dokonce dv∞ varianty - die Authentifizierung a die Authentisierung. P°esto₧e prvnφ varianta mß v poΦtu v²skyt∙ na n∞meck²ch webech navrch, b∞₧n∞ se pou₧φvajφ ob∞ dv∞, p°iΦem₧ prßv∞ termφn die Authentisierung by mohl b²t inspiracφ pro Φesk² v²raz autentizace.

NßvÜt∞va v cizin∞ nßm tedy k rozluÜt∞nφ rΘbusu p°φliÜ nepomohla. Nezb²vß nic jinΘho, ne₧ se zamyslet nad tφm, jak jsou jednotlivß slova utvo°ena v ΦeÜtin∞.

Termφny v ΦeÜtin∞

Vzhledem k tomu, ₧e slovnφ ko°en vÜech diskutovan²ch termφn∙ je stejn², mohla by nßm poslou₧it snad jen krßtkß ·vaha nad p°φponami. Ani jedna z nich sice nenφ ΦeskΘho p∙vodu, ale v ΦeÜtin∞ se b∞₧n∞ pou₧φvajφ a Φasto se podφlejφ i na tvorb∞ nov²ch v²raz∙. N∞kolik p°φklad∙:

DalÜφm kritΘriem, podle n∞ho₧ je t°eba hodnotit p°ejatΘ termφny, je jejich schopnost p°izp∙sobit se specifik∙m ΦeskΘho jazyka - to znamenß, zda je mo₧nΘ sklo≥ovat je podle urΦitΘho vzoru, zda je mo₧nΘ ze slovesa pohodln∞ utvo°it podstatnΘ jmΘno, z podstatnΘho jmΘna jmΘno p°φdavnΘ a podobn∞. Podrobme tedy naÜe kandidßty zkoumßnφ v tomto sv∞tle:

Zdß se, ₧e ani na zßklad∞ tohoto kritΘria se nßm nepoda°φ ₧ßdnΘho kandidßta vyhodit z kola ven. Z°ejm∞ tedy p°iÜel Φas po₧ßdat o vyjßd°enφ nejvyÜÜφ autoritu.

Co na to ┌stav pro jazyk Φesk²

S laskav²m svolenφm pana ChromΘho uve°ej≥ujeme oficißlnφ stanovisko odd∞lenφ jazykovΘ kultury ┌J╚. Prvnφ Φßst tohoto vyjßd°enφ se t²kß sporu o dv∞ nejpou₧φvan∞jÜφ slova, tedy o autentizaci a autentifikaci:

Slovnφky neobsahujφ ani jedno z t∞chto slov. Akademick² slovnφk cizφch slov zachycuje pouze podst. jm. "autentiΦnost", "autenticita" a sloveso "autentizovat" (ov∞°ovat, ov∞°it). Od toho odvozenΘ podst. jmΘno je "autentizace". AnglickΘ "authentication" se do ΦeÜtiny p°eklßdß jako "ov∞°enφ, legalizace, prokßzßnφ pravosti, d∙kaz pravosti". V²raz "autentifikace" jsme naÜli n∞kolikrßt zachycen² v databßzi ╚eskΘho nßrodnφho korpusu, nap°.: mechanismy autentifikace vlastnφch systΘm∙ www - v poΦφtaΦovΘ praxi se b∞₧n∞ u₧φvß. Domnφvßme se, ₧e z hlediska slovotvornΘho jsou v po°ßdku v²razy "autentizace", "autentizovat", "autentifikace" je rovn∞₧ p°φpustnß - v²znam: ov∞°enφ pravosti.

K termφnu "autentikace" znφ vyjßd°enφ takto:

V²raz "autentikace" mß zhruba o polovinu mΘn∞ v²skyt∙ v internetov²ch vyhledßvaΦφch ne₧ "autentifikace". Vzhledem k tomu, ₧e otßzku t∞chto t°φ slov nikdo z lingvist∙ v∞decky ne°eÜil, m∙₧eme se v tuto chvφli omezit na to, ₧e se jednß o dalÜφ z mo₧n²ch variant.

V souΦasnΘ dob∞ tedy z°ejm∞ nenφ mo₧nΘ zodpov∞dn∞ prohlßsit jeden z termφn∙ za sprßvn² a ostatnφ zatratit. Zb²vß ale jeÜt∞ jedna d∙le₧itß otßzka - m∙₧eme se smφ°it s tφm, ₧e nßm v odbornΘ terminologii straÜφ n∞kolik v²raz∙, kterΘ majφ naprosto stejn² v²znam?

SynonymickΘ termφny - co s nimi?

Kouzlo termφn∙ spoΦφvß v tom, ₧e majφ v danΘ odbornosti jednoznaΦn² v²znam a ₧e je tedy mo₧nΘ p°esn∞ je definovat. Nenφ vÜak podmφnkou, aby nem∞ly ₧ßdnß synonyma. Naopak, existence dvou (nebo i vφce) souznaΦn²ch termφn∙ je nejen v ΦeÜtin∞ b∞₧nou praxφ. V lΘka°stvφ vedle sebe pokojn∞ spoΦφvajφ termφny ΦeskΘ a latinskΘ (cukrovka - diabetes), ve sportovnφ terminologii v²razy ryze ΦeskΘ a v²razy p°evzatΘ z angliΦtiny (postavenφ mimo hru - ofsajd, pokutov² kop - penalta) a ve vÜeobecnΘ terminologii v²razy jako kvalita a jakost.

Ji₧ zmφn∞nß "sterilizace" je zase zajφmav²m p°φkladem toho, jak se termφny s t²m₧ v²znamem, ale v odliÜnΘ form∞, uchytily v r∙zn²ch v∞dnφch a pr∙myslov²ch odv∞tvφch. Termφn sterilizace se dnes pou₧φvß p°edevÜφm v lΘka°stvφ, kde je definovßn jednak jako "niΦenφ, inaktivace mikroorganism∙ v urΦitΘm prost°edφ varem, vysokou teplotou...", jednak jako "um∞lΘ vyvolßnφ neplodnosti, sterility". Naproti tomu v potravinß°stvφ se ujal termφn sterilace, kter² je jak²msi "poloviΦnφm synonymem" termφnu "sterilizace". Je toti₧ definovßn jako "konzervovßnφ potravin varem, vysokou teplotou..." (podle Slovnφku cizφch slov).

Ani obor informaΦnφch technologiφ nenφ synonymick²ch termφn∙ uÜet°en. Jen namßtkou, dokß₧ete spoΦφtat, kolik se v ΦeÜtin∞ objevilo termφn∙ oznaΦujφcφch magazφn uve°ej≥ovan² na internetu? Mo₧nß se vßm vybavφ e-zine, e-zin, e-magazφn, webzin, webzine, internetov² magazφn, snad i n∞kterΘ dalÜφ v²razy. K ₧ßdn²m dramatick²m spor∙m tehdy kupodivu nedoÜlo - ka₧d² zaΦal pou₧φvat termφn, kter² mu vyhovoval, a necφtil pot°ebu spφlat ostatnφm. To, zda klid zbranφ nastane i v p°φpad∞ autentizace, autentikace a autentifikace je otßzkou dosud nevy°eÜenou.

Zßv∞r v∞ci je...

P°edevÜφm bych se na tomto mφst∞ cht∞l omluvit Φtenß°∙m, kte°φ oΦekßvali jednoznaΦnΘ a srozumitelnΘ roz°eÜenφ celΘho sporu. Vφm, ₧e jsem toto roz°eÜenφ neposkytl. Na zßklad∞ dosavadnφch poznatk∙ bych nemohl s Φist²m sv∞domφm vynΘst definitivnφ verdikt. Zßrove≥ bych ale cht∞l zd∙raznit dv∞ zßsady, jejich₧ dodr₧ovßnφ by mohlo zmatky ohledn∞ autentizace, autentikace a autentifikace p°inejmenÜφm omezit.

Ta prvnφ je, abychom se mezi jednotliv²mi termφny nesna₧ili hledat nebo um∞le vytvß°et rozdφly - jsou to skuteΦn∞ synonyma, slova, kterß oznaΦujφ tent²₧ proces. Druhß, souvisejφcφ zßsada je, abychom dbali na jednotnou terminologii alespo≥ v rßmci jednoho Φlßnku Φi jednΘ knihy. Souboj mezi autentizacφ, autentikacφ a autentifikacφ tφm sice nerozhodneme, ale mo₧nß p°isp∞jeme k jejich pokojnΘmu sou₧itφ.

A jeÜt∞ citßt z vyjßd°enφ ÜΘfredaktora magazφnu Interval.cz, pana Mßlka:

Pat°φ k dobrΘmu zvyku odborn²ch periodik p∙sobit na kulturu vyjad°ovßnφ autor∙ i Φtenß°∙ a napomßhat tak vzßjemnΘmu porozum∞nφ v oboru. K tomu slou₧φ takΘ internφ redakΦnφ politika, kterß, mimo jinΘ, sjednocuje pou₧φvßnφ odbornΘ terminologie v rßmci danΘho periodika. K tΘto politice ode dneÜka bude pat°it d∙slednΘ pou₧φvßnφ termφnu "autentizace" ve vÜech naÜich dalÜφch Φlßncφch. V∞°φm, ₧e tento termφn zφskß Φasem p°evahu, proto₧e se jednoduÜeji pφÜe a snßze vyslovuje ne₧ jeho synonyma.

Vyhledßvßnφ