Manußly aneb Jak jsem se nauΦil ned∞lat si starosti a mφt rßd internet
Vzpomφnßte si na dobu, kdy se poΦφtaΦe programovaly p°epφnaΦi a manußl byl d∞lnφk ₧ivφcφ se ruΦnφ pracφ? Vzpomφnßte si na dobu, kdy m∞ly diskety metr v pr∙m∞ru a manußl se sklßdal z popisu zapojenφ elektronek? Vzpomφnßte si na dobu, kdy se poΦφtaΦe lisovaly z gumy a manußl mφval t°i strany anglickΘho textu? Vzpomφnßte si na dobu, kdy harddisk PC m∞l 20 megabyt∙ a manußly se kopφrovaly na cyklostylech? Vzpomφnßte si na dobu, kdy vznikl World Wide Web a manußly se staly dostupn²mi vÜem?
V dob∞, kdy jsem se dostal k zßzraku jmΘnem poΦφtaΦ, bylo u₧ PC n∞jak² Φas na sv∞t∞. Neza₧il jsem u₧ ob°φ sßlovΘ poΦφtaΦe, na rozdφl od mΘ matky, kterß jim ob∞tovala nejlepÜφ roky svΘho ₧ivota (vΦetn∞ n∞kolika m∞sφc∙ se mnou v zßrodeΦnΘm stavu, an₧to odbornΘho personßlu b²val chronick² nedostatek). Ani ona u₧ ovÜem nepamatovala borce, jak²m byl nap°φklad Seymore Cray, kter² dokßzal do svΘho superpoΦφtaΦe namaΦkat kompletnφ operaΦnφ systΘm prost°ednictvφm p°epφnaΦ∙ na Φelnφm panelu. Zpam∞ti, bez manußlu.
PoΦφtaΦe dneÜka jsou ji₧ mnohem slo₧it∞jÜφ n∞₧ sta°iΦk² Cray 1, alespo≥ co se t²Φe softwΘru. Äßdn² "opravdov² programßtor" vßm u₧ nena¥ukß kompletnφ aplikaci zpam∞ti. V dob∞ nßstroj∙ pro rapid development by to ani nem∞lo smysl. O to vφce se do pop°edφ dostßvß nezbytn² programßtor∙v pomocnφk v podob∞ manußlu. Ani integrovanΘ v²vojovΘ prost°edφ, vybavenΘ systΘmem k≤dov²ch Üablon a podobn²mi pom∙ckami, nem∙₧e manußl nahradit, nem∙₧e kompletn∞ obsßhnout veÜkerΘ zßludy programovacφho prost°edφ, ve kterΘm pracujete.
ZaΦφt s webdesignem je snadnΘ. StaΦφ si p°eΦφst n∞jak² ten Φlßnek v DNES a u₧ to jede. Zßhy ovÜem takov² "zaΦßteΦnφk" narazφ na hranice sv²ch schopnostφ. Co tedy ud∞lß? Ne, nekoupφ si odbornou publikaci, v₧dy¥ by t∞ch t°φ stovek byla h°φÜnß Ükoda. Ne, nejde hledat na netu, v₧dy¥ p°eci neumφ anglicky a domßcφ zdroje pozoruje jednφm okem, pokud v∙bec. Jde za tφm nejlepÜφm zdrojem - ne, nenφ to manußl - jde za odbornφky v nejbli₧Üφm auditku nebo na n∞jakΘm f≤ru, kde polo₧φ svou d∙le₧itou otßzku, nap°φklad "Jak nabarvφm tohle na r∙₧ovo?" A co ud∞lß odbornφk? RTFM!
Zkratka RTFM se p°episuje mnoha r∙zn²mi zp∙soby, nejΦast∞ji asi jako "Read the fucking manual!", ale existujφ i jinΘ p°episy, tak₧e si m∙₧ete vybrat podle momentßlnφ nßlady a ·rovn∞ vlastnφ ·tlocitnosti. ZahlΘdnete-li ji n∞kde, znamenß to, ₧e polo₧enß otßzka je tak trivißlnφ, ₧e ji v manußlu najdete i bez odkazu na p°esnou URI. Zßrove≥ to znamenß, ₧e jste prßv∞ zneu₧ili jednoho ze znalejÜφch u₧ivatel∙ internetu a ztratili potencißlnφ zdroj pomoci pro p°φpad opravdu zßva₧nΘho problΘmu. Neznamenß to, ₧e onen Φlov∞k je namyÜlen² a pov²Üeneck² sobec, tacφ se v∞tÜinou v odborn²ch f≤rech nevyskytujφ, a¥ u₧ si myslφte cokoli.
World Wide Web, aΦ vznikl coby p°φstupnß platforma pro Üφ°enφ odborn²ch informacφ, velmi dlouho neÜφ°il ₧ßdnΘ odbornΘ informace o sob∞ samΘm. V dob∞ kamennΘ, tedy p°ed n∞jak²mi deseti nebo dvanßcti lety, existovalo jen n∞kolik mßlo kvalitn∞jÜφch strßnek, v∞tÜinou dφlek informaΦn∞ podvy₧iven²ch jednotlivc∙ narazivÜφch na n∞jak² zajφmav² off-line zdroj, ty ale nebylo snadno objevit. Pokud Φlov∞k nedostal tip na konkrΘtnφ URI, zb²valy mu jen katalogy, pov∞tÜinou takΘ soukromΘ a hrub∞ neefektivnφ. Naproti tomu dnes u₧ je zdroj∙ dostatek.
Mo₧nß jste si povÜimli, ₧e jsem o n∞co v²Üe napsal slovo "zaΦßteΦnφk" s uvozovkami. Nejde o nßhodu. Toto slovo je v naÜich krajφch snad jeÜt∞ zprofanovan∞jÜφ ne₧ slovo "soudruh". Jß osobn∞ jsem ochoten za zaΦßteΦnφka pova₧ovat jen toho, kdo mß chu¥ se n∞co nauΦit nebo se n∞Φφm (nemusφ to b²t zrovna webdesign) seri≤zn∞ zab²vat. Pokud n∞kdo toto slovo zneu₧φvß jako omluvu pro vlastnφ neschopnost, neomalenost a neochotu, pak si jej rozhodn∞ nezaslou₧φ.
Chcete-li se vyhnout zbyteΦn²m problΘm∙m, nauΦte se pou₧φvat voln∞ dostupnΘ zdroje informacφ! Jen vy sami znßte sv∙j problΘm v jeho plnΘ Üφ°i, tak₧e m∙₧ete nalΘzt adekvßtnφ °eÜenφ. Pokud hledßte °eÜenφ problΘmu sami, uÜet°φte si mno₧stvφ Φasu a n∞kdy t°eba naleznete alternativnφ postup, kter² bude mnohem vhodn∞jÜφ. P°i hledßnφ odpov∞dφ na jednoduchΘ otßzky si takΘ ud∞lßte dobr² p°ehled o potencißlnφch zdrojφch informacφ, kterΘ pak budete mφt v p°φpad∞ slo₧it∞jÜφho problΘmu hezky po ruce. Neumφte-li anglicky, nevadφ, v∞tÜinu text∙ zvlßdnete se slovnφkem v ruce a Φasem tento univerzßlnφ dorozumφvacφ prost°edek ovlßdnete tak, jak vßm ho ₧ßdn² uΦitel do hlavy nenatlaΦφ...
Manußly a jinΘ informaΦnφ zdroje
Abych jen plan∞ nemoralizoval, pokusil jsem se vytvo°it mal² p°ehled zdroj∙, kterΘ vßm pomohou se zorientovat, stßt se zaΦßteΦnφky a postupn∞ i pokroΦil²mi webdesignΘry. Asi z vßs neuΦinφ guru, ale zjednoduÜφ vßm i vaÜemu okolφ ₧ivot, a to u₧ stojφ za trochu nßmahy. Sna₧il jsem je se°adil tak, jak byste je m∞li prochßzet, od zßkladnφch po pokroΦilΘ, podle zßva₧nosti vaÜeho problΘmu, nejlepÜφch v²sledk∙ ale zφskßte kombinacφ n∞kolika z nich. Tento v²Φet nenφ ·pln², upozor≥uje pouze na ty nejobvyklejÜφ a nejsnßze dostupnΘ zdroje.
Monografie
Monografiφ se v laickΘ °eΦi obvykle rozumφ kniha, v∞tÜinou tiÜt∞nß neboli off-line. V naÜem p°φpad∞ jde bu∩ o referenΦnφ p°φruΦku, uΦebnici nebo sbφrku p°φpadov²ch studiφ. ReferenΦnφ p°φruΦku vyu₧ijφ p°edevÜφm ti, kte°φ se nemohou spolehnout na neustßl² p°φstup k internetu. UΦebnice je vhodnß pro zaΦßteΦnφky, proto₧e jim m∙₧e odbornΘ informace zprost°edkovat mΘn∞ odborn²m jazykem a tφm je p°ipravit na p°φjem nßroΦn∞jÜφch text∙. Sbφrka p°φpadov²ch studiφ je dobrß pro st°edn∞ pokroΦilΘ profesionßly, kter²m umo₧≥uje rychlou orientaci v Φast²ch problΘmech a chrßnφ je tak od neustßlΘho vynalΘzßnφ kola.
Pokud studujete zcela neznßm² problΘm, doporuΦuji vßm po°φdit si n∞jakou "zaΦßteΦnickou" monografii, kterß vßs uvede do v∞ci. TiÜt∞nΘ manußly a st°edn∞ odbornΘ publikace nejsou moc dobrou investicφ, proto₧e zastarßvajφ p°φliÜ rychle. Naopak se vyplatφ koupit vysoce specializovanou publikaci o n∞jakΘm dφlΦφm problΘmu, kter² lze v knize propracovat do mnohem v∞tÜφ hloubky p°i zachovßnφ pot°ebnΘho komplexnφho nßhledu. V∞tÜina monografiφ bohu₧el nemß legßlnφ on-line verzi, proto se vyhn∞te jejich stahovßnφ ze strßnek mimo oficißlnφ website nakladatele.
P°ehled odborn²ch monografiφ pro webdesignΘry z ΦeskΘ produkce se sna₧φ zprost°edkovat OdbornΘ knihkupectvφ Interval.cz, zahraniΦnφ publikace pak nejspφÜe najdete na Amazonu.
ElektronickΘ manußly
Manußly a v∙bec dokumentace Φehokoli v elektronickΘ podob∞ je pßte°φ vÜeho webdesignΘrskΘho sna₧enφ. N∞kterΘ nßstroje majφ dokumentaci vestav∞nou, co₧ je velmi pohodlnΘ a uchrßnφ vßs to od konflikt∙ r∙zn²ch verzφ pou₧φvanΘho prost°edφ. K v∞tÜin∞ technologiφ se na internetu dß najφt elektronick² manußl, kter² si m∙₧ete stßhnout na sv∙j lokßlnφ poΦφtaΦ a pou₧φvat dle libosti. NejlepÜφ jsou ale elektronickΘ manußly p°φstupnΘ on-line, proto₧e mohou zahrnout nejÜirÜφ spektrum problΘm∙, snadno se aktualizujφ a p°itom mohou udr₧ovat informace o r∙zn²ch verzφch tΘ kterΘ technologie.
èpiΦkou mezi on-line manußly souΦasnosti je nejspφÜ manußl PHP. Krom∞ popisu jednotliv²ch funkcφ obsahuje takΘ u₧ivatelskΘ (v²vojß°i moderovanΘ) komentß°e, kterΘ jsou Φasto u₧iteΦn∞jÜφ ne₧ such² popis jednotliv²ch funkcφ, proto₧e °eÜφ jejich aplikaci v reßlnΘm prost°edφ. Trochu pozadu je manußl k MySQL - texty nejsou tak kvalitnφ a p°edevÜφm p°φstup k informacφm je pon∞kud problematiΦt∞jÜφ, proto₧e nelze pou₧φt "inteligentnφch" URI (viz nap°φklad http://www.php.net/string). P°φznivce technologiφ Microsoftu zase pot∞Üφ MSDN Library. Princip je trochu odliÜn², v²sledek skoro stejn², Ükoda jen absence u₧ivatelsk²ch komentß°∙ p°φmo pod texty. A mohl bych pokraΦovat do nekoneΦna, ka₧dß pou₧φvan∞jÜφ technologie mß n∞jak² podobn² zdroj.
On-line manußl je prvnφ mφsto, kam byste m∞li se sv²m problΘmem zamφ°it. V∞°te, ₧e letm²m nahlΘdnutφm do manußlu okam₧it∞ zφskßte v∞tÜinu pot°ebn²ch informacφ. V∞tÜinu problΘm∙ u₧ p°edvφdali v²vojß°i a zbytek u₧ urΦit∞ °eÜil p°ed vßmi n∞kdo jin². Pouze v²jimeΦn∞ se vßm stane, ₧e p°ijdete s n∞Φφm, co nenφ zcela trivißlnφ a naΦ vßm manußl neodpovφ.
Odbornß periodika
Odbornß periodika, p°edevÜφm r∙znΘ magazφny, jsou v²znamov∞ n∞Φφm mezi monografiφ, manußlem a odborn²m f≤rem. Jejich nejv∞tÜφm p°φnosem je zprost°edkovßnφ dvou kategoriφ informacφ - jednak popisu obvykl²ch °eÜenφ elementßrnφch problΘm∙ a druhak ÜirokΘ sbφrky p°φklad∙ z praxe v podob∞ zjednoduÜen²ch p°φpadov²ch studiφ. Mßlokdy zde naleznete hotovß °eÜenφ, informace z Φlßnk∙ by vßm vÜak m∞ly napov∞d∞t, jak²m sm∞rem postupovat. Soustavn²m sledovßnφm i zdßnliv∞ odta₧it²ch tΘmat si navφc m∙₧ete rozÜφ°it svΘ obzory a ve chvφli, kdy na n∞jak² problΘm narazφte, budete u₧ znßt jeho °eÜenφ nebo budete v∞d∞t, kde ho hledat.
DoporuΦovat n∞jakΘ konkrΘtnφ zdroje nemß vcelku smysl, proto tak zde ani neuΦinφm. Ka₧dß technologie si Φasem najde n∞jakΘ periodikum, kolem kterΘho se soust°edφ kvalitnφ odbornφci a odbornß ve°ejnost. Jsem si zcela jist, ₧e na takovΘ "studny" narazφte ihned, jakmile se zaΦnete o zvolenou technologii zajφmat.
Odbornß f≤ra a diskusnφ skupiny
Odbornß f≤ra a diskusnφ skupiny jsou mimo°ßdn∞ d∙le₧it²m informaΦnφm zdrojem, i kdy₧ se to na prvnφ pohled nezdß. V zßsad∞ umo₧≥ujφ vytvß°enφ menÜφch odborn²ch komunit, kterΘ se spolupodφlejφ na °eÜenφ problΘm∙ sv²ch Φlen∙. Odborn²mi f≤ry proudφ zdaleka nejvφce informacφ, jsou nejflexibiln∞jÜφ, poskytujφ konkrΘtnφ °eÜenφ a zdolajφ prakticky jak²koli problΘm. V rßmci jednotliv²ch technologiφ se f≤ra v∞tÜinou d∞lφ podle konkrΘtnφho technickΘho aspektu nebo, co₧ je Φast∞jÜφ, podle odbornΘ ·rovn∞ sv²ch Φlen∙.
Ka₧d² Φlov∞k by m∞l b²t Φlenem n∞jakΘho odbornΘho f≤ra a sledovat ho i tehdy, kdy₧ nemß ₧ßdn² problΘm a necφtφ se natolik sebev∞dom∞ nebo nemß Φas na to, aby do f≤ra p°ispφval. F≤rum je sφtφ, kterß vßm m∙₧e zachrßnit kariΘru nebo i ₧ivot, a to myslφm vß₧n∞, bez p°ehßn∞nφ. Musφte vÜak ctφt nepsanß pravidla, kterß na ka₧dΘm z nich platφ, a peΦliv∞ hospoda°it se sv²m vlastnφm odborn²m kreditem. Pokud je f≤rum urΦeno pro zaΦßteΦnφky, m∙₧ete v n∞m klßst zaΦßteΦnickΘ otßzky. P°esv∞dΦte se ale nejprve, ₧e na n∞ nenaleznete odpov∞∩ jinde, v∞tÜinou v manußlu. Pokud budete volat o pomoc poka₧dΘ, kdy₧ narazφte na n∞jak² drobn² zßdrhel, se skuteΦn∞ zßva₧n²m problΘmem vßm u₧ nikdo nepom∙₧e.
Co se t²Φe tuzemsk²ch odborn²ch f≤r, pro zaΦßteΦnφky je vhodnΘ nap°φklad naÜe Interf≤rum, ÜirÜφ zßb∞r pak mß nap°φklad f≤rum na serveru Builder.cz. SilnΘ webdesignΘrskΘ komunity majφ diskusnφ servery HofyLand, Nyx a Okoun. Kupodivu, p°es obΦas halasn∞ prezentovanou °evnivost, se tyto komunity znaΦn∞ prolφnajφ a na vÜech t∞chto serverech dostanete na sv∙j dotaz stejnou odpov∞∩, Φasto od stejnΘho Φlov∞ka (spolu s doporuΦenφm nespamovat vÜechny servery v okolφ).
VyhledßvaΦe
VyhledßvaΦe jsou zvlßÜtnφ skupinou takzvan²ch sekundßrnφch zdroj∙. To znamenß, ₧e ony samy ₧ßdn² obsah nevytvß°ejφ ani nijak nepodporujφ jeho vznik, pouze prochßzejφ ji₧ existujφcφ zdroje a zprost°edkovßvajφ k nim p°φstup. Tyto nßstroje obvykle "vidφ" pouze voln∞ p°φstupnΘ zdroje, co₧ nenφ nikterak na Ükodu, proto₧e takov²ch je v∞tÜina, alespo≥ v oblasti webdesignu, a o jinΘ zdroje (uzav°enß f≤ra, placenΘ databßze) asi nebudete mφt zßjem, vzhledem k jejich problematickΘ p°φstupnosti. V²hodou vyhledßvaΦ∙ je, ₧e postihujφ velkΘ mno₧stvφ primßrnφch zdroj∙, ke kter²m poskytujφ centralizovanΘ vyhledßvacφ rozhranφ. To v d∙sledku znamenß, ₧e je lhostejno, kdo, kdy nebo kde °eÜil vßÜ problΘm, vyhledßvaΦ °eÜenφ nalezne a naservφruje vßm ho a₧ pod nos.
Pou₧itφ vyhledßvaΦe je na mφst∞ tehdy, pokud nevφte, kam p°esn∞ se podφvat v manußlu, nebo mßte dojem, ₧e jste °eÜenφ svΘho problΘmu u₧ n∞kde vid∞li, ale nevφte kde. V ka₧dΘm p°φpad∞ byste vyhledßvaΦ m∞li pou₧φt p°edtφm, ne₧ polo₧φte dotaz do odbornΘho f≤ra, jinak se vßm snadno stane, ₧e vßs mφstnφ osazenstvo odkß₧e prßv∞ na vyhledßvaΦ. Za vÜechny vyhledßvaΦe zde zmφnφm alespo≥ nejobecn∞jÜφ Google a m∙j nejoblφben∞jÜφ domßcφ nßstroj Jyxo, kter² mß v²hodu v tom, ₧e prochßzφ pouze ΦeskojazyΦnΘ zdroje (za jeho nejv∞tÜφ mφnus pova₧uji absenci slovenskΘ verze).
