Navigace

Hlavnφ menu

 

On-line reklama zase ·toΦφ!

Americkß internetovß inzerce vygenerovala ve ΦtvrtΘm kvartßlu 2003 v∞tÜφ tr₧by ne₧ kdykoliv p°edtφm. Ano, je to pravda - ve chvφli, kdy trh nedisponuje ₧ßdn²m extrΘmn∞ nabit²m potencißlem a kdy netoΦφ velkΘ penφze roztou₧en²ch investor∙, prßv∞ v tomto okam₧iku kulminujφ pozitivnφ trendy on-line reklamy.

Tento ukazatel p°itom sledujφ Internet Advertising Bureau (IAB) a PricewaterhouseCoopers u₧ od roku 1996. P∙vodn∞ spadal tento primßt do p°edvßnoΦnφho obdobφ 2000. B∞hem poslednφch t°φ m∞sφc∙ lo≥skΘho roku dosßhly v²nosy ·rovn∞ 2,2 miliardy USD, co₧ se po p°iΦtenφ dalÜφch Φtvrtletφ rovnß celkovΘmu roΦnφmu objemu 7,2 miliardy.

VyhledßvaΦe a broadband

UvedenΘ v²sledky dßvajφ za pravdu internetov²m prorok∙m, kte°φ odmφtali skeptickΘ ·vahy o zßniku on-line reklamy potΘ, co v roce 2001 skonΦila v propadu skoro 15%. Zkoumav∞jÜφ jedinci si u₧ v duchu dozajista polo₧ili logickou otßzku. Kdo tedy vlastn∞ utrßcφ ty miliony dolar∙ a jakou propagaci firmy na webu zadßvajφ? Podle Nate Ellotta, analytika Jupiter Research, jsou tahouny internetovΘ reklamy p°edevÜφm inzerce ve vyhledßvaΦφch a mo₧nosti nov²ch mΘdiφ (video a hudba via broadband). Jupiter p°edpovφdß, ₧e se hodnota trhu letos op∞t zv²Üφ (7,6 miliard USD) a dφky nßstupu ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ dokonce zdvojnßsobφ b∞hem nßsledujφcφch Φty° let.

Reklama, zadßvanß ve sfΘ°e vyhledßvßnφ, umo₧nila dalÜφ r∙st portßl∙m, kterΘ tradiΦn∞ opφrajφ sv∙j byznys o klφΦovß slova - Google, Yahoo! a jejφ divizi Overture nebo t°eba MSN. Ale za zmφnku stojφ takΘ projekty typu Verizon, kter² realizuje rozvoj ve franÜφze sv²ch Älut²ch strßnek na lokßlnφ ·rove≥. PozorovatelΘ soudφ, ₧e je to sice neobvyklß, ale velmi perspektivnφ cesta k ·sp∞chu - regionßlnφ obchodnφ vyhledavaΦe jsou v Americe prßv∞ "in" a je jim p°isuzovßn obrovsk² r∙stov² potencißl. HoreΦku odstartoval v²zkum, kter² odhalil, ₧e skoro 90 % dotaz∙ na firmy se t²kß malΘho a st°ednφho podnikßnφ, mß tedy spφÜ lokßlnφ ambice. Z regionßlnφho vyhledßvßnφ profitujφ samoz°ejm∞ taky promotΘ°i, kte°φ v nich naÜli nov² prostor pro umφst∞nφ on-line reklamy. TradiΦnφ leader DoubleClick je potΘ, co oznßmil svΘ v²sledky za poslednφ kvartßl 2003, celkem v pohod∞. Zprost°edkoval b∞hem n∞j celkem 203,8 miliard reklam (43% nßr∙st proti stejnΘmu obdobφ v p°edeÜlΘm roce).

See what happens

Nejd∙le₧it∞jÜφm zadavatelem internetovΘ reklamy jsou samoz°ejm∞ velkΘ koncerny. Americkß modla jmΘnem Super Bowl zaznamenala zajφmav² pokus o cross-media marketing, kdy₧ reklama na Mitsubishi cliffhanger odkßzala divßky na domΘnu www.seewhathappens.com, kde zasa₧enΘ jedince Φekala pointa a detailnφ data o nabφzenΘm automobilu. Co myslφte, funguje to? Podle Φasopisu AdWeek, kter² se zajφmal o dopady takto koncipovanΘ inzerce, znφ odpov∞∩ ano. Uvedenß prezentace zaznamenala b∞hem prvnφch 24 hodin nßvÜt∞vnost, kterß odpovφdß m∞sφΦnφmu zßjmu o firemnφ portßl www.mitsubishicars.com.

Platby za prokliknutou inzerci

Detaily ze sv∞ta internetovΘ reklamy p°inßÜφ PriceWaterhouseCoopers a IAB v pravidelnΘ Φtvrtletnφ zprßv∞ IAB Internet Advertising Revenue Report, jejφ₧ historie sahß a₧ do roku 1996. V²zkum shrnuje data a informace, zφskanΘ od majitel∙ tisφc∙ webov²ch strßnek a dalÜφch prodejc∙ on-line reklamy. Poslednφ ·daje potvrzujφ, ₧e se stßle mΘn∞ platφ za imprese. Respondenti uvßd∞jφ, ₧e 35 % tr₧eb, realizovan²ch ve 2. Φtvrtletφ 2003, vychßzφ z modelu cost-per-click (vφc ne₧ dvojnßsobn² meziroΦnφ nßr∙st). Ve vßlce platebnφch schΘmat sice stßle vedou imprese (45 %), ale jejich nßskok se postupn∞, ale v²razn∞ sni₧uje. DalÜφ zhruba 20 % finanΦnφch p°φjm∙ vznikß na hybridnφ bßzi (pokles oproti minul²m let∙m).

KlφΦovß slova na postupu

Vizußlnφ inzerce (stßle vφce v USA novΘ formßty vytlaΦujφ tradiΦnφ bannery) mß na sv∞domφ skoro Φtvrtinu (22 %) celkov²ch tr₧eb. MeziroΦnφ srovnßnφ nevyznφvß pro tento segment zvlßÜ¥ pozitivn∞, proto₧e ztratil zhruba deset procent tr₧eb. Mφsto na v²slunφ p°evzaly vyhledavaΦe. Firmy, kterΘ je ozdobili svou reklamou, zvedly celkovΘ v²nosy o 9 % na souΦasn²ch 31 %. Krut∞ se snφ₧ily obraty sponzoringu, konkrΘtn∞ meziroΦn∞ z 24 % na 11 %.

Tr₧by jdou zase nahoru

HistorickΘ p°ehledy dokumentujφ, ₧e Φtvrtletnφ v²nosy z on-line reklamy prochßzejφ pravideln²mi v²kyvy. Nejsiln∞jÜφ b²vß obvykle druh² a Φtvrt² kvartßl. Od poΦßtku roku 2001 pro₧φvalo odv∞tvφ silnou krizi, pokles je provßzel dalÜφch sedm po sob∞ jdoucφch Φtvrtletφ, tedy skoro a₧ do konce roku 2002.

Kdo tedy utrßcφ ty miliony?

Ve Spojen²ch stßtech dajφ prodejc∙m on-line reklamy nejvφce utr₧it obchodnφci ze sfΘry spot°ebnφho zbo₧φ. V kolßΦi celkov²ch v²daj∙ (·daje jsou z 2. Φtvrtletφ 2003) vykrojila tato skupina sluÜn² t°etinov² dφl (35 %). Je to o 3 % vφc ne₧ ve stejnΘm obdobφ p°edchozφho roku. Propagace na poΦφtaΦe, souvisejφcφ produkty a slu₧by je v ₧eb°φΦku jasnou dvojkou, kterß si dlouhodob∞ dr₧φ svou pozici (2002 - 19 %, 2003 - 20 %). T°etφ, doposud takΘ t∞₧ko ot°esitelnß pozice pat°φ finanΦnφk∙m (13 %). SpoleΦnosti z medißlnφ sfΘry ·toΦφ z "bramborovΘho" stupφnku, podporovßny poslednφm pozitivnφm meziroΦnφm r∙stem (z 10 % na 12 %).

Poj∩me rozklφΦovat i poslednφ neznßmou. Nejv∞tÜφmi zadavateli v kategorii spot°ebnφho zbo₧φ jsou retailovφ obchodnφci (44 %), nßsledovanφ prodejci automobil∙ (20 %), zßbavy (hudba, film, TV - 16 %) a cestovnφch i hotelov²ch slu₧eb (13 %).

Definice kategoriφ podle IAB

Prodejci spot°ebnφho zbo₧φ
Zahrnuje kategorie typu automobilismus, cestovßnφ & ubytovßnφ & aerolinky, zßbava & rekreace, od∞vy, drogerie, nßbytek & dekorativnφ textil, maloobchod (retail), kosmetika, klenoty, restaurace, hobby, tabßk, hraΦky, pot°eby pro zvφ°ata...
PoΦφtaΦe
Hardware (PC, za°φzenφ pro uklßdßnφ dat, periferie), balφΦkov² software (operaΦnφ systΘmy, aplikace a utility), sφ¥ovΘ prvky a jejich integrace, p°φprava a zpracovßnφ dat...
FinanΦnφ slu₧by
KomerΦnφ banky, ·v∞rovΘ spoleΦnosti, prodejci zßruk a dalÜφch produkt∙ za ·platu, brokerskΘ firmy, dalÜφ finanΦnφ obchody...
Novß mΘdia
Zahrnuje design, v²voj, v²robu a distribuci digitßlnφch mΘdiφ vΦetn∞ zßkaznick²ch on-line slu₧eb, poskytovatele internetov²ch slu₧eb, webdesign, v²robu CD-ROM prezentacφ, software urΦen² pro zßbavu a dalÜφ slu₧by jako licencovßnφ, distribuci a publikovßnφ kreativnφch digitßlnφch projekt∙...
Hrazdila, Zden∞k (29. 3. 2004)