Jaroslav Winter: B°ezen smysl stßle mß!
B°ezen mß v∞tÜina obyvatel v ╚eskΘ republice zapsßn jako m∞sφc internetu. Nemalou m∞rou se o to postaral prezident sdru₧enφ BMI, kterΘ m∞sφc internetu po°ßdß letos ji₧ sedm²m rokem, Jaroslav Winter. V rozhovoru tvrdφ, ₧e osv∞ta internetu smysl stßle mß.
Jaroslav Winter p∙sobil po absolvovßnφ Fakulty ₧urnalistiky Univerzity Karlovy 15 let jako novinß° denφku Mladß fronta, dva roky ve VTM a dev∞t let v Profitu, kde jako jeden z prvnφch Φesk²ch novinß°∙ zaΦal systematicky psßt o mo₧nostech vyu₧φvßnφ internetu v podnikßnφ. Nejznßm∞jÜφ je jeho Φty°dφlnß publikace "Podnikßme s Internetem". Zde se stal inicißtorem projektu B°ezen - m∞sφc Internetu, jeho₧ prvnφ roΦnφk se uskuteΦnil v roce 1998. PotΘ jeÜt∞ krßtce pracoval ve vydavatelstvφ Economia jako vedoucφ ·seku elektronick²ch mΘdiφ, aby pak v srpnu 2000 nastoupil do neziskovΘho obΦanskΘho sdru₧enφ BMI.
Oslovuje Vßs hodn∞ Φasopis∙ s po₧adavkem na rozhovor?
Letos to zatφm byly jen t°i rozhlasovΘ po°ady, Prßvo a nynφ Interval.
Rozdφly mezi internetovou a papφrovou publicistikou jsou obecn∞ dost velkΘ. P°e₧ijφ vÜechny klasickΘ tiÜt∞nΘ noviny?
Internet umo₧≥uje publikovat doslova ka₧dΘmu. Co₧ mß samoz°ejm∞ vedle kladnΘ strßnky takΘ negativnφ d∙sledek - najdete zde vφce blßbol∙ ne₧ v papφrov²ch mΘdiφch. I kdy₧ se asi najdou dφlΦφ p°φpady, kter²m konkurence internetu pom∙₧e do hrobu, jako celek papφrovΘ noviny nezahynou, proto₧e majφ vlastnosti, kterΘ internet nahradit nem∙₧e.
ProΦ vzniklo sdru₧enφ BMI?
Sdru₧enφ BMI vzniklo v roce 1999 kv∙li organizovßnφ projektu B°ezen - m∞sφc Internetu. Ten byl od zaΦßtku jeho hlavnφ Φinnostφ, ale postupn∞ p°ib²valy i dalÜφ aktivity na podporu rozvoje internetu a informaΦnφ spoleΦnosti. èlo nap°φklad o projekt eBusiness Roadshow (cyklus seminß°∙ a v²zkum∙ o e-businessu) nebo ·Φast v n∞kolika mezinßrodnφch projektech.
Jak se rodila prvotnφ myÜlenka k zalo₧enφ B°ezna?
Od roku 1996 jsem jako redaktor ekonomickΘho Φasopisu zaΦal psßt o mo₧nostech vyu₧itφ internetu v podnikßnφ. P°itom jsem si uv∞domoval, ₧e podmφnkou uplatn∞nφ jeho obrovskΘho potencißlu je jeho masovΘ rozÜφ°enφ. V tΘ dob∞ vÜak u nßs o internetu skoro nikdo nic nev∞d∞l - obΦanΘ, podnikatelΘ ani politici. Proto p°i debatßch, jak napomoci rozÜφ°enφ pov∞domφ o internetu a jeho v²znamu pro mo₧n² rozvoj spoleΦnosti, padl nßvrh zorganizovat n∞co jako M∞sφc Internetu. Kolegyn∞ Irina ZßliÜovß, kterß byla vedoucφ marketingu v Profitu, tuto myÜlenku ihned podpo°ila a spoleΦn∞ s vydatnou pomocφ Miroslava Formana z agentury Elisa jsme rozpracovali projekt prvnφho roΦnφku B°ezna - m∞sφce Internetu.
Bylo pro vßs organizovßnφ m∞sφce internetu obtφ₧n∞jÜφ v jeho poΦßtcφch?
Mo₧nß se budete divit, ale tehdy bylo zφskßvßnφ partner∙ a sponzor∙ snadn∞jÜφ. Partne°i si pov∞tÜinou uv∞domovali, ₧e je zapot°ebφ hodn∞ osv∞ty, ne₧ vznikne dostateΦn∞ velkß skupina jejich potencißlnφch zßkaznφk∙, a byli ochotni na to p°isp∞t. Dokonce i spoleΦn∞ se sv²mi konkurenty. Nynφ cht∞jφ p°esnΘ ·daje, kolik nov²ch zßkaznφk∙ jim sponzorstvφ m∙₧e bezprost°edn∞ p°inΘst. A to samoz°ejm∞ nelze nijak spoΦφtat ani zaruΦit. NaÜt∞stφ se zatφm v₧dy poda°ilo najφt partnery s trochu jin²m pohledem na v∞c - letos jsou to ╚eskß poÜta, DIGI TRADE a Stavebnφ spo°itelna ╚eskΘ spo°itelny.
Jak se vyvφjely dφlΦφ cφle roΦnφk∙ a splnily v₧dy sv∙j ·Φel?
Hned od poΦßtku bylo naÜφm zßm∞rem oslovit nejÜirÜφ ve°ejnost, ale takΘ d∙le₧itΘ konkrΘtnφ cφlovΘ skupiny. Proto jsme se nap°φklad v prvnφm roΦnφku zam∞°ili na novinß°e a uspo°ßdali pro n∞ n∞kolik seminß°∙ o internetu. Pro v∞tÜinu z nich to byla ·plnß novinka. T°eba ve skupin∞ ₧ensk²ch a m≤dnφch Φasopis∙ m∞ly tehdy p°ipojenφ pouze dv∞ ze dvaceti zastoupen²ch redakcφ!
Jako dalÜφ cφlovou skupinu jsme si zvolili politiky a p°edstavitele ve°ejnΘ sprßvy. Spolu s Triadou jsme hned v prvnφm roΦnφku uspo°ßdali konferenci ISSS - Internet ve stßtnφ sprßv∞ a samosprßv∞. K zßv∞reΦnΘmu kulatΘmu stolu ╚eskß republika na cest∞ k informaΦnφ spoleΦnosti se nßm poda°ilo dostat do publika mimo jinΘ 14 poslanc∙, co₧ bylo do tΘ doby nejreprezentativn∞jÜφ f≤rum, kterΘ se u nßs internetem zab²valo. Dnes je z ISSS dvoudennφ mezinßrodnφ konference, kam p°ijφ₧dφ skoro dva tisφce ·Φastnφk∙.
Rozumφ ji₧ novinß°i internetu? V novinßch se Φasto objevuje obligßtnφ: "Zdroj: Internet".
S oznaΦovßnφm internetovΘho zdroje nenφ vina jen na novinß°φch, ale takΘ na druhΘ stran∞ - ne v₧dy je onen zdroj jasn∞ identifikovateln².
Co si dßvßte za cφl podnikßnφm akce? Nebojφte se toho, a₧ internet bude rozÜφ°en natolik, ₧e po°ßdßnφ akce ztratφ sv∙j smysl?
Tu otßzku jsme si kladli u₧ v poslednφch dvou, t°ech letech. Ale zatφm jsme v₧dy dosp∞li k zßv∞ru, ₧e dosud tento okam₧ik nenastal. StaΦφ uvΘst jeden v²sledek z lednovΘho v²zkumu spoleΦnosti Markent mezi dosp∞lou populacφ. Skupina t∞ch, kte°φ dosud nemajφ s internetem ₧ßdnou zkuÜenost, ale m∞li by o n∞j zßjem, p°edstavuje 36 % dosp∞l²ch obyvatel ╚eskΘ republiky, to je prakticky stejn∞ jako poΦet u₧ivatel∙ internetu (37 %). A to jist∞ stojφ za to, aby se jim nabφdly n∞jakΘ mo₧nosti prvnφho seznßmenφ s nφm.
Nebylo by lepÜφ, aby B°ezen podporoval vybranΘ internetovΘ projekty celoroΦn∞ mφsto jednom∞sφΦnφ osv∞ty?
Mo₧nß ano, s tou myÜlenkou jsme si taky pohrßvali, ale nepoda°ilo se nßm najφt vhodn² ekonomick² model. NicmΘn∞ soust°ed∞nφ pozornosti do jednoho obdobφ mß i svoje nezanedbatelnΘ v²hody.
JakΘ?
P°inßÜφ to synergickΘ efekty z hlediska organizovßnφ, n∞kterΘ v∞ci se dajφ za°φdit lΘpe najednou. No a koncentrace tolika akcφ do jednoho m∞sφce poutß pozornost mΘdiφ i publika. Jednotliv²ch z nich by si t°eba v∙bec nevÜimli. Ostatn∞ nap°φklad Interval by asi sotva psal samostatn∞ o n∞kterΘ z akcφ letoÜnφho b°ezna. Napadß mne jedna Φi dv∞, urΦit∞ by jim ale nev∞noval tolik prostoru. SpoleΦnost Markent nßm ka₧doroΦn∞ zjiÜ¥uje, jakΘ je pov∞domφ o B°eznu - m∞sφci Internetu, a to se v₧dy v dubnu oproti ·noru zhruba zdvojnßsobφ, krom∞ toho se v²chozφ zßkladna pravideln∞ zvyÜuje.
M∙₧ete srovnat prvnφ roΦnφk s letoÜnφm?
LetoÜnφ roΦnφk m∙₧e nabφdnout nesrovnateln∞ vφce akcφ a oslovit mnohem v∞tÜφ poΦet zßjemc∙. Knihoven s vlastnφm programem se p°ihlßsilo skoro t°i sta. Neodpustφm si ani dalÜφ srovnßnφ - za mnohem mΘn∞ pen∞z dokß₧eme zorganizovat nebo podnφtit, podpo°it p°φpravu a propagovat mnohem vφce aktivit, ne₧ kdy₧ nßm s tφm v zaΦßtcφch pomßhaly profesionßlnφ agentury.
Co p°inesl B°ezen ΦeskΘmu internetu?
To bych rad∞ji nechal na Φtenß°φch. V zahraniΦφ nepoklßdajφ tento projekt za zbyteΦn² Φi formßlnφ, jak se obΦas pφÜe u nßs. V roce 2000 jsme B°ezen - m∞sφc Internetu p°ihlßsili do sout∞₧e Stockholm Challenge Award a tam se v konkurenci 612 projekt∙ z 80 zemφ dostal do finßle.
M∙₧ete uvΘst n∞jakΘ konkrΘtnφ p°φpady, kde jste pomohli?
Nap°φklad ·Φast na odbornΘ konferenci po°ßdanΘ v rßmci B°ezna se stala podn∞tem ke vzniku nejednoho internetovΘho projektu. D∞tskß konference Junior Internet pomohla °ad∞ talent∙ k osobnφmu rozvoji a v²raznΘmu uplatn∞nφ. Proto₧e jejφ letoÜnφ pßt² roΦnφk p°edstavuje urΦitΘ jubileum, jednφm z blok∙ programu bude p°edstavenφ n∞kolika ·sp∞Ün²ch ·Φastnφk∙ z minul²ch roΦnφk∙ a co jim Junior Internet p°inesl.
Uvedl bych aspo≥ jeden p°φklad - na jednom z minul²ch roΦnφk∙ se seznßmili dva ·Φastnφci, kte°φ tam prezentovali svoje webovΘ projekty. Ka₧d² byl z jinΘho konce republiky, ob∞ma bylo 14 let. Dohodli se, ₧e pro p°φÜtφ roΦnφk spoleΦn∞ vytvo°φ nov² internetov² projekt. Za rok s nφm zvφt∞zili a nedßvno jsem se dozv∞d∞l, ₧e po dalÜφm roce provozu jej ·sp∞Ün∞ prodali.
B°ezen pomohl na sv∞t takΘ ji₧ tradiΦnφ konferenci INSPO - Internet a informaΦnφ systΘmy pro osoby se specifick²mi pot°ebami, kterß p°ispφvß k v²m∞n∞ zkuÜenostφ s vyu₧φvßnφm internetu ve prosp∞ch lidφ se zdravotnφm posti₧enφm. A tak by se dalo pokraΦovat...
Dß se urΦit v∞c, kterß se B°eznu naopak nepovedla?
Ne vÜechny akce asi splnily ·Φel stejn∞ - byly i slepΘ uliΦky, ale i jejich vyzkouÜenφ mß smysl. Ka₧d² roΦnφk p°inesl n∞jakou novinku, nov² akcent. Paralelnφ organizovßnφ akcφ jak pro nejÜirÜφ ve°ejnost, tak pro u₧Üφ cφlovΘ skupiny z∙stßvß stßle.
Ka₧doroΦn∞ se opφrßte o podporu knihoven, po°ßdßte nejr∙zn∞jÜφ akce a seminß°e. To jsou dost abstraktnφ akce.
B°ezen - m∞sφc Internetu byl od poΦßtku koncipovßn jako otev°en² projekt, pod jeho₧ deÜtnφk je mo₧nΘ p°idat nßpady a akce dalÜφch partner∙. Pokud mßte n∞kdo neot°el² nßpad, uskuteΦn∞te ho. Rßdi mu zajistφme medißlnφ podporu.
Nezdß se Vßm, ₧e se hodn∞ zam∞°ujete na odbornou ve°ejnost a opomφnßte laiky? Laici majφ v rßmci B°ezna mo₧nost maximßln∞ usednout k internetu v knihovn∞.
Tento dojem nemßm. Laiky v∙bec neopomφjφme, naopak ka₧d²m rokem jich p°ichßzφ do knihoven vφce. A na mo₧nosti usednout k internetu v knihovn∞ nevidφm nic mΘn∞cennΘho, naopak - toto prost°edφ je pro n∞ p°φv∞tivΘ, zde se neost²chajφ projevit neznalost a nechat se pouΦit. Mßm jeÜt∞ v ₧ivΘ pam∞ti, s jak²mi obavami jsem p°edstoupil p°ed lety p°ed pln² sßl knihovnφk∙ na jejich konferenci v SeΦi s nabφdkou, aby se zapojili do B°ezna - m∞sφce Internetu. M∞sφce, kter² b²val tradiΦn∞ m∞sφcem knihy! Kupodivu m∞ nevypφskali, i kdy₧ reakce nebyla ·pln∞ jednoznaΦnß, ale pojali m∞sφc internetu jako p°φle₧itost, jak ukßzat na novou roli knihoven, kterΘ se stßvajφ jak²msi komunitnφm informaΦnφm centrem.
Dalo by se dolo₧it, ₧e b°eznovΘ aktivity pomohly knihovnßm k tomu, ₧e i p°i Ükrtech ve stßtnφm rozpoΦtu v₧dy zbyly penφze na zavßd∞nφ internetu do knihoven. Dφky tomu m∞lo p°ipojenφ k internetu poΦßtkem letoÜnφho roku p°es 1 700 ve°ejn²ch knihoven a do konce roku by m∞ly p°ib²t dalÜφ t°i stovky. Knihovny jsou tak dnes nejd∙le₧it∞jÜφm nßstrojem, jak se brßnit digitßlnφmu rozd∞lenφ, kdy pro mnohΘ obyvatele p°edstavujφ prakticky jedinou mo₧nost, jak se dostat k internetu.
Na jakou Φßst populace se zam∞°ujete nejvφce - junio°i, st°ednφ generace nebo senio°i?
Pro vÜechny skupiny se v B°eznu n∞co najde. Zajφmav² je dramatick² r∙st zßjmu senior∙ v poslednφch dvou letech.
Sna₧φ se vlßda dostateΦn∞ o rozvoj internetu?
Nesna₧φ.
Nem∞l by proto b²t jeden roΦnφk v∞novan² i poslanc∙m a politik∙m, aby koneΦn∞ zaΦali brßt internet vß₧n∞?
Nelze to takto generalizovat. Jsou i politici, kte°φ internet berou vß₧n∞. A nemysleme si, ₧e politici vÜechno spasφ.
V Φem by se konkrΘtn∞ m∞la podle Vßs vlßda vφce anga₧ovat?
Vlßda m∙₧e p∙sobit mnoha zp∙soby. A¥ u₧ vytvo°enφm konkurenΦnφho prost°edφ v telekomunikacφch, ovliv≥ovßnφm ve°ejnΘho mφn∞nφ nebo vlastnφm vyu₧φvßnφm internetu, kde m∙₧e sehrßt v²znamnou roli dobudovßnφ portßlu ve°ejnΘ sprßvy. Nejd∙le₧it∞jÜφ vÜak bude legislativn∞ a organizaΦn∞ zajistit, aby jednotlivφ ·°ednφci mohli prost°ednictvφm internetu vyu₧φvat - samoz°ejm∞ za p°esn∞ stanoven²ch pravidel - ·daje z registr∙ a agend veden²ch ostatnφmi ·°ady, tak₧e uÜet°φ obΦanovi obφhßnφ vÜech t∞chto ·°ad∙ a pot°ebnΘ informace si obstarajφ sami. Tady lze oΦekßvat v²raznΘ efekty, nap°φklad by se velice urychlila prßce soud∙. DalÜφ parketou stßtu m∙₧e b²t podpora informaΦnφ gramotnosti.
Jak se dφvßte na monopol ╚eskΘmu Telecomu?
BMI se p°ihlßsilo do F≤ra pro vytßΦenΘ p°ipojenφ k sφti internet, kterΘ m∞lo dohodnout vhodnΘ modely vytßΦenΘho p°ipojenφ. NßÜ spolupracovnφk Ji°φ Peterka v n∞m strßvil spoustu Φasu a odvedl obrovskou prßci. Bohu₧el v²sledky neodpovφdaly mno₧stvφ vynalo₧enΘ energie. Tato zkuÜenost mi ale umo₧nila lΘpe poznat chovßnφ ╚eskΘho Telecomu i alternativnφch operßtor∙. Bohu₧el ╚esk² Telecom se ukßzal b²t mistrem v uplat≥ovßnφ negativnφ taktiky, vyu₧φvßnφ vÜech zßkonn²ch mo₧nostφ ve sv∙j prosp∞ch a na ·kor ostatnφch. Mnohem d∙stojn∞jÜφ a v∞°φm, ₧e i ve svΘm d∙sledku v²hodn∞jÜφ by byla taktika pozitivnφ, kterß by se zam∞°ovala na spoleΦnΘ zv∞tÜovßnφ krajφce, o kter² by pak svedl boj s konkurencφ.
╪φkß se, ₧e "Φesk²" internet je za tφm "americk²m" o dva a₧ t°i roky zp∞t. Povede se n∞kdy toto manko smazat?
Otßzka je, zda nutn∞ musφme Ameriku ve vÜem dohßn∞t. Nap°φklad v rozÜφ°enφ spamu bych si to rozhodn∞ nep°ßl.
Na druhou stranu z internetovΘho obchodovßnφ v Americe si p°φklad vzφt musφme.
U₧ lo≥sk² rok myslφm p°inesl kvalitnφm internetov²m obchod∙m sluÜnΘ p°φr∙stky obratu. Zd∙raz≥uji ale kvalitnφm, serioznφm. OΦekßvßm tedy, ₧e se obchodovßnφ na ΦeskΘm internetu bude dßle rozÜi°ovat. Ale od B°ezna toho tolik Φekat nem∙₧eme. V₧dy¥ za nφm stojφ t°i lidΘ, kter²m se maximßln∞ m∙₧e obΦas poda°it n∞co podnφtit nebo inspirovat.
Kdyby b°ezen chyb∞l v kalendß°i, pocφtil by to n∞jak internet?
Internet jist∞ ne, ale n∞kter²m lidem by se ₧ivot vyvφjel jinak.
