V²uka internetov²ch technologiφ na Φesk²ch vysok²ch Ükolßch
Pokud se rozhodujete, zda studovat na vysokΘ Ükole, a chcete se zam∞°it na internetovΘ technologie a tvorbu webov²ch aplikacφ, bude vßs jist∞ zajφmat, jak to s v²ukou t∞chto p°edm∞t∙ u nßs vypadß. ╚lßnek je souΦasn∞ i zamyÜlenφm nad tφm, jak²m sm∞rem by se v²uka v tΘto oblasti m∞la orientovat. SouΦßstφ je i struΦn² p°ehled informatick²ch studijnφch program∙ a p°edm∞t∙ t²kajφcφch se internetov²ch technologiφ, kterΘ jednotlivΘ vysokΘ Ükoly a univerzity nabφzejφ.
ProΦ jφt studovat na vysokou Ükolu?
Ji₧ na zaΦßtku tohoto Φlßnku bych cht∞l upozornit vÜechny ty, kte°φ by na vysokou Ükolu cht∞li jφt studovat v²hradn∞ internetovΘ technologie a tvorbu webov²ch aplikacφ, ₧e takov² obor nebo vysokß Ükola bohu₧el (nebo spφÜ bohudφk?) zatφm neexistuje. S tΘmatikou webu a ostatnφch internetov²ch technologiφ se setkßte nejΦast∞ji ve vyÜÜφch roΦnφcφch informatick²ch, informaticko-ekonomick²ch nebo technick²ch studijnφch obor∙. Tyto obory majφ ale v∞tÜinou daleko ÜirÜφ rozp∞tφ, ne₧ "pouze" internetovΘ technologie.
Pokud se rozhodujete, zda zaΦnete studovat na vysokΘ Ükole, je dobrΘ si ujasnit, co od studia oΦekßvßte. V prvnφ °ad∞, ₧ßdnß vysokß Ükola vßm nem∙₧e nabφdnout p°edm∞ty nebo obory, kterΘ jsou zrovna absolutn∞ aktußlnφ, zejmΘna proto, ₧e schvalovßnφ a akreditace jednotliv²ch obor∙ a p°edm∞t∙ nenφ zcela trivißlnφ zßle₧itost a zabere pom∞rn∞ dost Φasu. Ani samotn² obsah neboli sylabus jednotliv²ch p°edm∞t∙ se nem∙₧e m∞nit tak rychle, jak se m∞nφ informaΦnφ technologie. V tom vidφm nejv∞tÜφ problΘm v²uky internetov²ch technologiφ.
Jak ale v∞dφ vÜichni, kte°φ ji₧ s n∞jakou tou vysokou Ükolou majφ svΘ zkuÜenosti, nßzev a sylabus p°edm∞tu sßm o sob∞ nezaruΦuje v∙bec nic, krom∞ jistoty, ₧e z tohoto p°edm∞tu budete sklßdat zkouÜku nebo zφskßvat zßpoΦet. Kvalita jednotliv²ch p°edm∞t∙ zßvisφ p°edevÜφm na zp∙sobilosti jednotliv²ch vyuΦujφcφch a jejich ochot∞ operativn∞ pozm∞nit obsah p°φsluÜnΘho p°edm∞tu. Takov²ch vyuΦujφcφch je ovÜem dle m²ch zkuÜenostφ pom∞rn∞ malΘ mno₧stvφ. P°esto se najdou sv∞tlΘ v²jimky, kterΘ - p°es sv∙j oproti praxi Φasto neporovnateln∞ ni₧Üφ p°φjem - dßvajφ do v²uky o poznßnφ vφce energie a invence ne₧ ostatnφ pedagogovΘ, pro n∞₧ se stalo vyuΦovßnφ Üedou ka₧dodennφ rutinou.
NeoΦekßvejte tedy od vysokΘ Ükoly, ₧e do vßs pod tlakem "nalije" znalosti a vy vyjdete jako informatiΦtφ guru. Vysokß Ükola vßm m∙₧e nabφdnout vÜeobecn² p°ehled v p°φsluÜnΘ problematice, solidnφ teoretickΘ znalosti a ΦßsteΦn∞ i praktickΘ zkuÜenosti. NauΦφte se pracovat s informaΦnφmi zdroji a ve v∞tÜin∞ p°φpad∙, zejmΘna na v∞tÜφch univerzitßch, budete schopni zvlßdat organizovan² chaos, kter² je pro tyto ·stavy typick². Pokud se ovÜem nebudete sami chtφt n∞co nauΦit a budete jen Φekat, co vßs kdo nauΦit se donutφ, strßvφte na vysokΘ Ükole zbyteΦn²ch p∞t nebo Üest let.
DalÜφm (pro n∞kterΘ tφm hlavnφm) d∙vodem, proΦ jφt studovat vysokou Ükolu, je zφskßnφ akademickΘho titulu. Samotn² titul samoz°ejm∞ nezaruΦφ zhola nic, ovÜem m∙₧e se hodit nap°φklad pro spln∞nφ formßlnφch po₧adavk∙ vypsan²ch pro urΦitou pracovnφ pozici, p°edevÜφm ve stßtnφm sektoru. V praxi samoz°ejm∞ rozhodujφ hlavn∞ znalosti, proto je d∙le₧itΘ volit vysokou Ükolu tak, abychom se n∞co nauΦili a nejenom lehce zφskali diplom. St°edoÜkolßk s n∞kolikaletou praxφ, nadÜen² pro danou problematiku, bude mφt toti₧ v₧dy navrch oproti ΦerstvΘmu absolventovi vysokΘ Ükoly, kter² m∙₧e p°i p°ijφmacφm °φzenφ klidn∞ mohutn∞ mßvat Φerven²m diplomem.
SouΦasn² stav v²uky internetov²ch technologiφ
P°edm∞ty, v∞nujφcφ se poΦφtaΦov²m sφtφm, jsou ji₧ n∞kolik let standardnφ souΦßstφ vÜech informatick²ch studijnφch plßn∙. Naopak p°edm∞t∙, kterΘ se v∞nujφ v²hradn∞ internetov²m technologiφm a tvorb∞ webov²ch aplikacφ, nenφ ve studijnφch plßnech Φesk²ch informatick²ch obor∙ velkΘ mno₧stvφ. Ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ se jednß o p°edm∞ty s nßzvy typu "Internet", "InternetovΘ technologie" Φi "Tvorba internetov²ch prezentacφ". ╚asto se jednß o velice obecnΘ p°edm∞ty, kde je polovina vyuΦovacφho Φasu v∞novßna historii Internetu (ne ₧e by byla nezajφmavß) a na seminß°φch se s bφdou uΦφ zßklady HTML a JavaScriptu.
Situace ale nenφ tak beznad∞jnß, jak se zdß. V∞tÜina Ükol u₧ zareagovala na poptßvku student∙ (a trhu prßce) po p°edm∞tech orientovan²ch na internetovΘ technologie a nov∞ se zaΦφnajφ objevovat p°edm∞ty specializovan∞jÜφ, jako jsou nap°φklad "InternetovΘ technologie û server side", "InternetovΘ technologie û klient side", "E-business", "Webdesign", "Zßklady znaΦkovacφch jazyk∙" a podobn∞.
P°edevÜφm je t°eba si uv∞domit, ₧e nap°φklad tvorba dynamick²ch internetov²ch prezentacφ a aplikacφ pokr²vß pom∞rn∞ rozsßhlou problΘmovou oblast. Naprosto nezbytnΘ jsou znalosti databßzov²ch systΘm∙, zßklad∙ algoritmizace a poΦφtaΦov²ch sφtφ. Tyto p°edm∞ty jsou v∞tÜinou vyuΦovßny jako povinnΘ v ni₧Üφch roΦnφcφch p°φsluÜn²ch obor∙. Zßkladnφ vstupnφ znalosti pro p°edm∞ty typu tvorba internetov²ch aplikacφ p°edstavujφ takΘ jazyk (X)HTML a technologie CSS. Zde vznikß dalÜφ problΘm, jak zajistit plynulou nßvaznost uveden²ch p°edm∞t∙. Jak ji₧ bylo °eΦeno, p°edm∞ty v∞novanΘ internetov²ch technologiφm se vyuΦujφ v∞tÜinou ve vyÜÜφch roΦnφcφch Φasto jako nepovinnΘ. Nenφ proto v silßch Ükoly zajistit, aby na p°edm∞ty, kde se probφrß nap°φklad ASP.NET, nep°iÜli studenti, kte°φ umφ pouze zßklady HTML a z databßzov²ch systΘm∙ znajφ pouze MS Access. Tφm pßdem se takov² p°edm∞t neobejde bez krßtkΘho ·vodu, kter² slou₧φ k vyrovnßnφ rozdφl∙ mezi studenty. ╚as v∞novan² samotnΘ v²uce ASP.NET se potom ovÜem nep°φjemn∞ zkrßtφ.
DalÜφ problΘm, kter² je podle mne tΘm∞° nejpalΦiv∞jÜφ, je samotn² obsah vyuΦovan²ch p°edm∞t∙. Podle (nejenom) m²ch zkuÜenostφ jsou vyuΦovanΘ p°edm∞ty bu∩ p°φliÜ "nφzko" nebo zase p°φliÜ "vysoko". Jinak °eΦeno, n∞kterΘ p°edm∞ty jsou p°φliÜ obecnΘ. Jako p°φklad mohu uvΘst sylabus p°edm∞tu "InternetovΘ technologie" jednΘ nejmenovanΘ fakulty, kde se krom∞ historie Internetu studenti dozvφ, co jsou to znaΦkovacφ jazyky, co jsou to klientskΘ a serverovΘ skriptovacφ jazyky a technologie a tφm p°edm∞t konΦφ. Naopak praktiΦt∞ji polo₧enΘ p°edm∞ty, v∞nujφcφ se p°edevÜφm programovßnφ webov²ch aplikacφ, jsou Φasto zam∞°eny na konkrΘtnφ pou₧itφ urΦitΘ technologie (dejme tomu PHP) a zab²vajφ se konkrΘtnφmi konstrukty jazyka, ani₧ by bylo °eΦeno, jak se vytvß°φ aplikace jako celek, jak by m∞la vypadat jejφ struktura a proΦ, jak navrhnout sprßvnou a flexibilnφ adresß°ovou strukturu aplikace a tak dßle.
Rovn∞₧ se opomφjφ anal²za. Nic se nedozvφte o tom, jak²m zp∙sobem by se m∞lo postupovat p°i nßvrhu datovΘ struktury, jak²m zp∙sobem zφskat od zßkaznφka srozumitelnΘ zadßnφ a dalÜφ v praxi velice d∙le₧itΘ poznatky. Studenti pak sice perfektn∞ ovlßdajφ regulßrnφ v²razy, umφ se dotazovat na SQL databßzi, ale nedokß₧φ p°es p°ehrÜel podrobnostφ vid∞t celek. V tomto ohledu jsou na tom lΘpe informatickΘ obory na ekonomick²ch fakultßch, kde jsou studenti nuceni p°ed samotnou implementacφ aplikace provΘst anal²zu vΦetn∞ urΦitΘho podnikatelskΘho zßm∞ru a kompletnφ technickΘ dokumentace aplikace.
Obecn∞ by se dalo °φci, ₧e zp∙sob v²uky internetov²ch technologiφ je u nßs zatφm nedomyÜlen² a v mnohΘm mß co zlepÜovat. Tφm ovÜem nechci °φci, ₧e nemß cenu jφt tyto p°edm∞ty studovat na vysokou Ükolu. Pokud se k nim p°idß vlastnφ invence a chu¥ k samostudiu (t°eba z Φlßnk∙ tady na Intervalu), v²sledky se urΦit∞ dostavφ.
StruΦn² p°ehled obor∙ a vyuΦovan²ch p°edm∞t∙
P°ehled Ükol, fakult, obor∙ a p°edm∞t∙, kter² jsem pro Interval p°ipravil, byl opravdu nßroΦnou a ·mornou pracφ p°edevÜφm z ΦasovΘho hlediska. Cht∞l bych upozornit vÜechny Φtenß°e na to, ₧e jsem nevynechal ₧ßdnou vysokou Ükolu nebo obor Φi p°edm∞t zßm∞rn∞. SouΦasnß nabφdka studijnφch obor∙ je toti₧ velice nep°ehlednß a zp∙sob prezentovßnφ informacφ o jednotliv²ch studijnφch oborech a p°edm∞tech nenφ Φasto dostaΦujφcφ. WebovΘ prezentace mnoha vysok²ch Ükol, ze kter²ch jsem Φerpal, nefungujφ Φasto zrovna ideßlnφm zp∙sobem. P°i v²b∞ru jsem se zam∞°il p°edevÜφm na informatickΘ studijnφ programy. P°edm∞ty, kterΘ jsou v tabulce uvedeny, se vztahujφ k fakult∞, nikoli k jednotliv²m studijnφm program∙m. Jednß se o p°edm∞ty, kterΘ jsou zam∞°eny Φist∞ na internetovΘ technologie. Zßm∞rn∞ jsem vynechßval p°edm∞ty typu algoritmizace, programovßnφ, databßzovΘ systΘmy a podobnΘ. Ignoroval jsem dokonce i p°edm∞ty typu poΦφtaΦovΘ sφt∞ a poΦφtaΦovß bezpeΦnost. Tyto p°edm∞ty jsou samoz°ejm∞ velice d∙le₧itΘ (pro obor informatika p°φmo st∞₧ejnφ), ale nebyly cφlem mΘho pr∙zkumu. Rovn∞₧ bych cht∞l upozornit, ₧e jsem se v∙bec nezab²val soukrom²mi vysok²mi Ükolami, jejich₧ ·rove≥ a p°edevÜφm stabilita studijnφch program∙ nenφ jeÜt∞ p°φliÜ ustßlenß.
- Seznam vysok²ch Ükol, informatick²ch obor∙ a p°edm∞t∙ zam∞°en²ch na internetovΘ technologie (ZIP) (archiv obsahuje originßlnφ soubor formßtu XLS a export do formßtu HTML, cca 10 kB, aktualizace 27. 2. 2004)
- Seznam vysok²ch Ükol, informatick²ch obor∙ a p°edm∞t∙ zam∞°en²ch na internetovΘ technologie (HTML) (export do formßtu HTML, cca 40 kB, aktualizace 27. 2. 2004)
Doufßm, ₧e pro mnohΘ Φtenß°e byl tento Φlßnek u₧iteΦn² a pom∙₧e jim p°i p°φpadnΘm v²b∞ru vysokΘ Ükoly. Necht∞l bych, aby se pod tφmto Φlßnkem strhl flameware na tΘma "èkola, kterou studuji jß, je nejlepÜφ a ostatnφ jsou ..." Sßm velice rßd uvφtßm informace, ke kter²m jsem se z n∞jakΘho d∙vodu nepropracoval, nebo kterΘ mi unikly (bylo jich urΦit∞ po₧ehnan∞). Pokud mßte zßjem, aby byl tento seznam aktußlnφ, m∙₧ete mi chyb∞jφcφ informace zasφlat na emailovou adresu zelenka_interval @ email.cz. Slibuji, ₧e jej budu pr∙b∞₧n∞ dopl≥ovat.