╪φmskΘ Φφslice

P°i p°evodu "naÜich" Φφsel na °φmskß neexistuje v podstat∞ ₧ßdnß sm∞rodatnß norma. Rozhodujφcφ byl vesm∞s v∞tÜinov² obecn∞ akceptovan² ·zus. Tato shoda byla do st°edov∞ku daleko voln∞jÜφ ne₧ pozd∞ji. Dnes se °φdφme pravidly 16. - 18. stoletφ.

Zßkladnφ pravidla

1. ╚φsla se zapisujφ kombinacφ znak∙ I, V, X, L, C, D, M.
2. Znaky se sklßdajφ tak, ₧e se pφÜφ od nejvyÜÜφch k nejni₧Üφm (MCX = 1110). V∞tÜinou se kombinujφ nejv²Üe 3 stejnΘ Φφslice (XXX = 30, III = 3). N∞kdy mohou b²t kombinovßny i Φty°i stejnΘ Φφslice (IIII = 4 bylo b∞₧nΘ na star²ch sluneΦnφch hodinßch).
3. MenÜφ Φφslice p°e v∞tÜφ znamenß subtrakci (IV = 4). Takto se subtrahuje pouze jedna Φφslice (jen zcela vyjφmeΦn∞ dv∞ stejnΘ Φφslice: IIX = 8).
4. Pro subtrakci dle bodu 3 se pou₧φvajφ pouze Φφslice I, X, C; v matematickΘm kontextu zcela vyjφmeΦn∞ takΘ M. Nikdy nebyly pou₧φvßny  Φφslice V, L, D (sprßvn∞: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprßvn∞: VC = 95).
5. ╚φslice I se pro subtrakci v∞tÜinou u₧φvß jen p°ed V, X. Nenφ sprßvn∞ MIM pro 1999 (lΘpe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).