Souborov² server pod Linuxem se Sambou za 5 minut

Ve v∞tÜφ poΦφtaΦovΘ sφti b²vß dobr²m zvykem, ₧e si lidΘ odklßdajφ d∙le₧itΘ dokumenty a soubory do sdφlenΘho adresß°e na serveru. My si dnes povφme, jak takov² sdφlen² adresß°, kter² je p°φstupn² z Windows vytvo°it na linuxovΘm serveru. V²hodou Linuxu bude v tomto p°φpad∞ hlavn∞ cena a stabilita :-).

Jak to tedy funguje?

Proto₧e sprßvci sφtφ mnohdy pot°ebovali vytvo°it sdφlenΘ adresß°e na serverech, kterΘ byly z unixovΘho sv∞ta (Linux), odposlouchßvßnφm komunikace stanic s operaΦnφm systΘmem Windows vytvo°ili specifikaci protokolu pro komunikaci operaΦnφch systΘm∙ Windows. Pak ji₧ zbyl jen kr∙Φek k tomu, aby byla vytvo°ena aplikace, kterß bude tento protokol podporovat.

Ano, jak ji₧ z n∞kte°φ z vßs tuÜφ, jednß se o znßm² program Samba, kter² slou₧φ k vytvo°enφ sdφlen²ch adresß°∙ (ve stylu Windows) pod Linuxem. My si nynφ ukß₧eme, jak vytvo°it ten nejzßkladn∞jÜφ souborov² server. Tedy server kde bude jeden ve°ejn² adresß° (p°φstup k n∞mu bude mφt povolen kdokoliv), a neomezenΘ mno₧stvφ privßtnφch adresß°∙ naÜich u₧ivatel∙ (kam si budou moci odklßdat nap°φklad svΘ soukromΘ dokumenty).

Pot°ebnΘ znalosti

Pro konfiguraci souborovΘho serveru je t°eba mφt n∞jakΘ zßkladnφ znalosti, bez kter²ch se nedß obejφt. Nßm vystaΦφ ty, kterΘ byste pot°ebovali i p°i sprßv∞ serveru s operaΦnφm systΘmem Windows. ZejmΘna tedy musφte znßt:

• Zßklady poΦφtaΦov²ch sφtφ (konfigurace IP adres, zßklady protokolu TCP-IP)
• Zßkladnφ znalosti o poΦφtaΦi (instalace OS, prßce s multi-u₧ivatelsk²m systΘmem)
• Znalost Linuxu (postaΦφ podrobnΘ prostudovßnφ instalaΦnφ p°φruΦky, nap°φklad k ΦeskΘmu RedHat Linuxu)

Instalace Linuxu

Po tom, co si opat°φme n∞jak² dostaΦujφcφ poΦφtaΦ (doporuΦuji 256MB Φi vφce RAM), se dostßvßme k instalaci Linuxu. Jß jsem se pokouÜel nainstalovat distribuci Suse Linux 7.2 (distribuce Suse je znßmß tφm, ₧e je velmi propracovanß), ale vy m∙₧ete klidn∞ zkusit Redhat (lze koupit za cca 200 KΦ nebo stßhnout z internetu) nebo t°eba Mandrake (distribuce urΦenß zejmΘna pro zaΦßteΦnφky).

Samotnß instalace Linuxu je vlastn∞ hraΦka. I kdy₧ se budete dr₧et p°esn∞ p°φruΦky danΘ k vaÜφ distribuci, dejte si pozor na nßsledujφcφ v∞ci:

Tuto ikonku si velmi dob°e zapamatujte. V₧dy kdy₧ se budeme bavit o terminßlu, budeme tφm myslet (a₧ na vyjφmky) aplikaci reprezentovanou touto ikonkou. P°φpadn∞ se jako terminßl bere Φernß obrazovka s bφlφm textem, kterou vßs p°ivφtajφ n∞kterΘ distribuce.

K Φemu to slou₧φ?
Terminßl je v∙bec jeden z nejstarÜφch zp∙sob∙ jak ovlßdat poΦφtaΦ. I p°esto se kv∙li sv²m nesporn²m v²hodßm pou₧φvß dodnes. Terminßly p∙vodn∞ vznikly z toho d∙vodu, ₧e kdysi velkΘ sßlovΘ poΦφtaΦe dokßzali obsluhovat velkΘ mno₧stvφ u₧ivatel∙, a tak efektivn∞ vyu₧φvat potencißlnφ v²kon celΘho poΦφtaΦe. Dnes majφ terminßly zpravidla jin² ·Φel, slou₧φ toti₧ zejmΘna pro vzdßlen² p°φstup z jednoho poΦφtaΦe k jinΘmu poΦφtaΦi. V tom mimochodem tkvφ velkß v²hoda linuxu, proto₧e cel² server lze z jinΘho poΦφtaΦe kompletn∞ ovlßdat (nemusφte se tedy u n∞j fyzicky nalΘzat). Pokud jste ovÜem p°φmo u poΦφtaΦe, dß se tzv. terminßl naz²vat i p°φkazovou °ßdkou znßmou zejmΘna z DOSu Φi Windows.

ProΦ?
UrΦit∞ n∞kterΘ z vßs zaujalo, ₧e u₧ivatele musφte do systΘmu p°idat dvakrßt, jednou z kapitßlky a jednou bez. Je to z toho d∙vodu, ₧e Windows p°evßdφ jmΘna prßv∞ dv∞ma zp∙soby, bu∩to vÜe p°evede na velkß pφsmena nebo na malß. To Linux, kter² velkß pφsmena rozliÜuje samoz°ejm∞ ned∞lß, a proto zde musφme u₧ivatele p°idat dv∞ma zp∙soby.

Po instalaci

Nynφ by vßÜ systΘm m∞l b²t v po°ßdku nainstalovßn. Nejd°φve si ovÜem ov∞°φme, ₧e vÜe pracuje jak mß. ZezaΦßtku je d∙le₧itΘ si spustit konzoli, a pokusit se PINGnout okolnφ poΦφtaΦe. Zkuste nap°φklad zadat (pokud mßte p°ipojenφ mφstnφ sφt∞ na internet) p°φkaz ping www.seznam.cz. Nebo m∙₧ete zkusit pingnout n∞jakou stanici pomocφ IP adresy, nap°φklad ping 192.168.1.100. Alespo≥ v jednom p°φpad∞ by se vßm m∞la vrßtit od stanice odezva. Pokud se tak nestalo, Linux jste pravd∞podobn∞ nainstalovali Üpatn∞. Pokud se odezva vrßtila, pingovßnφ ukonΦφte stiskem klßves CTRL-C.

Na obrßzku vidφte okno terminßlu, ve kterΘm je jasn² d∙kaz toho, ₧e "sφ¥" funguje

DalÜφm d∙le₧it²m krokem, je zjiÜt∞nφ, jestli je samba nainstalovßna. Pokud jste se dr₧eli d°φv∞jÜφch krok∙, nebude v tom ₧ßdn² problΘm. Tak₧e na konzoli zkuste zadat p°φkaz /etc/init.d/smb. PV p°φpad∞, ₧e se vßm vrßtφ odpov∞∩ "No such file or directory", je n∞co Üpatn∞. Zkuste to tedy na druh² pokus a zadejte /etc/init.d/rc.d/smb, zde u₧ by se vßm m∞lo vypsat n∞co ve stylu "Usage:...". Pokud jste takovou odpov∞∩ stßle nedostali, musφte si nainstalovat sambu ruΦn∞ z webov²ch strßnek http://www.samba.org nebo z CD disku vaÜφ distribuce (k tomu byste se ideßln∞ vlastn∞ dostat ani nem∞li, proto₧e Sambu jste m∞li vybrat ji₧ p°i instalaci distribuce). D∙le₧itΘ ovÜem je, ₧e si musφte zapamatovat, v kterΘm adresß°i je samba umφst∞na. Pokud vßm fungoval p°φkaz /etc/init.d/smb, pou₧φvejte jej nadßle, ovÜem pokud vßm Ülo pouze /etc/init.d/rc.d/smb nenechte se dßle zmßst, a pou₧φvejte tento p°φkaz mφsto toho minulΘho (o kterΘm se budeme dßle bavit).

K Φemu to slou₧φ?
P°φkaz ping je jednφm z kontrolnφch mechanism∙ internetu. Slou₧φ k tomu, abyste mohli zjistit, jestli je vzdßlen² poΦφtaΦ schopen komunikovat s tφm vaÜφm. CelΘ to funguje velmi jednoduÜe, vzdßlenΘmu poΦφtaΦi se zaÜle n∞kolik po₧adavk∙ (paket∙), na kterΘ vzdßlen² stroj automaticky odpovφdß. Tφm m∙₧ete jednoduÜe zjistit, zda-li je sφ¥ovΘ p°ipojenφ mezi dv∞ma poΦφtaΦi (servery, routery Φi jin²mi sφ¥ov²mi za°φzenφmi) pln∞ funkΦnφ.

SpuÜt∞nφ Samby

Ze vÜeho nejd°φve si ukß₧eme, jak zjistit jestli Samba funguje. Zkuste na terminßl zadat toto /etc/init.d/smb status. Pokud se vßm objevφ running, vÜe je v po°ßdku. V opaΦnΘm p°φpad∞ zadejte /etc/init.d/smb start. Nynφ by ji₧ m∞la Samba fungovat.

Zelen² nßpis running nßm napovφdß, ₧e vÜe b∞₧φ jak mß.

K Φemu to slou₧φ?
Program SMB slou₧φ ke spuÜt∞nφ dΘmon∙ (ve Windows naz²van²ch jako "residentnφ aplikace") nmbd a smbd. P°φkaz SMB vÜe znateln∞ usnad≥uje, proto₧e nap°φklad pro ukonΦenΘ dΘmon∙ (vlastn∞ b∞₧φcφ Samby) musφte obvykle v Linuxu znßt Φφslo procesu, a ten ukonΦit nap°φklad pomocφ aplikace kill. Ovlßdacφ program SMB ovÜem vÜe ud∞lß za vßs, pokud mu zadßte nap°φklad parametr restart, dva dΘmony pot°ebnΘ pro b∞h Samby nejd°φve vyhledß v pam∞ti, potΘ ukonΦφ a nakonec znovu spustφ. Vlastn∞ vßm jako zaΦßteΦnφk∙m znateln∞ uÜet°φ prßci a problΘmy s prohledßvßnφm b∞₧φcφch proces∙.

Konfigurace Samby

Konfigurace Samby je naÜt∞stφ velmi jednoduchß a dalo by se °φci, ₧e i logickß. Ze vÜeho nejd°φve ovÜem musφme spustit n∞jak² textov² editor. V grafickΘm prost°edφ KDE je jeden takov² s p°φhodn²m nßzvem editor. Po spuÜt∞ni editoru si musφme otev°φt soubor /etc/smb.conf. V tomto souboru je n∞kolik sekcφ, nejd∙le₧it∞jÜφ je sekce Global. Ta by m∞la vypadat takto:

[global]
;nastavenφ ΦeÜtiny
client code page = 852
character set = ISO8859-2

;doba udr₧ovßnφ spojenφ
keep-alive=30

;P°ijφmß zak≤dovanß (HASH) hesla
encrypt passwords=yes

;Nastavφ, ₧e u hesel se nebudou rozliÜovat velkß a malß pφsmena
password level=20

;pracovnφ skupina, b∞₧n∞ Workgroup, u Φesk²ch Windows 2000 a XP b∞₧n∞ Skupina
workgroup=Skupina

;mohou se pou₧φvat i prßzdnß hesla
null passwords = yes



JedinΘ, co byste si m∞li sprßvn∞ nastavit je pracovnφ skupina, s ostatnφmi polo₧kami nenφ t°eba jakkoliv h²bat.

Vytvo°enφ ve°ejnΘho sdφlenΘho adresß°e

Nynφ se dostßvßme k nejjednoduÜφmu ·kolu, tedy vytvo°enφ adresß°e, kter² bude p°φstupn² pro vÜechny, vÜichni do n∞j budou moci zapisovat i z n∞j Φφst. Takov² adresß° vytvo°φme velmi snadno. Nap°φklad ve slo₧ce /home si vytvo°φme slo₧ku public. To lze provΘst v grafickΘm rozhranφ stejn∞ jako nap°φklad ve Windows, nebo na konzoli zadßnφm p°φkazu mkdir /home/public. PotΘ jeÜt∞ tomuto adresß°i nastavφme pot°ebnß p°φstupovß prßva (vÜechny u₧ivatelskΘ skupiny budou moci v adresß°i Φφst/zapisovat). To provedem v konzoli p°φkazem chmod -R 0777 /home/public.

Vytvo°enφ adresß°e v Linuxu je stejn∞ snadnΘ jako nap°φklad ve Windows, postaΦφ pravΘ tlaΦφtko myÜi a ...

Nynφ jeÜt∞ musφme Samb∞ "vysv∞tlit", ₧e adresß° je sdφlen². To provedeme dopln∞nφm nßsledujφcφho k≤du do souboru /etc/smb.conf

[public]
comment = Verejne
path = /home/public
read only = no
public = yes


Jak to funguje?
V linuxu se konfigurace program∙ obvykle neuklßdß do registr∙, ale do jednotnΘ slo₧ky /etc/. V tΘto slo₧ce se nalΘzß mnoho konfiguraΦnφch soubor∙, kterΘ se dajφ jednoduÜe editovat pomocφ primitivnφch textov²ch soubor∙. D∙le₧itΘ ovÜem je, zapamatovat si, ₧e Samba je v Linuxu pouze aplikace, tedy nasdφlenφ adresß°e nenφ mo₧nΘ p°φmo v nastavovßnφ jeho prßv, jako je to nap°φklad ve Windows. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, pokud si p°ejeme nasdφlet n∞jakou slo₧ku, nestaΦφ nßm aby k nφ u₧ivatel m∞l pouze dostateΦnß systΘmovß oprßvn∞nφ, oprßvn∞nφ musφ b²t zak≤dovßna i v konfiguraΦnφm souboru aplikace Samba.

Konfigurace Windows

D∙le₧itß je takΘ konfigurace Windows. Ta nemusφ b²t n∞jak slo₧itß. Pokud ji₧ mßte na sφti DHCP sever, b∞₧n∞ nenφ pot°eba nic nastavovat. Pokud tomu tak nenφ, musφte stanici p°i°adit n∞jakou IP adresu ruΦn∞, ovÜem za p°edpokladu, ₧e IP adresu bude mφt ka₧d² poΦφtaΦ jinou. Zkuste tedy p°id∞lovat adresy takto: PC1 - 192.168.1.100, PC2 - 192.168.1.101 ... Masku podsφt∞ nastavte u ka₧dΘho poΦφtaΦe na adresu 255.255.255.0.

Konfigurace IP adresy poΦφtaΦe je ve Windows otßzkou minuty. Nenφ to vlastn∞ slo₧itΘ ani pro naprostΘho zaΦßteΦnφka.

K Φemu to slou₧φ?
IP adresa je velmi podobnß nap°φklad Φφslu vaÜeho domu. Pokud toti₧ chcete n∞komu °φci, kde bydlφte, nejsnazÜφ cesta k tomu, je nadiktovßnφm celΘ adresy. PodobnΘ je to i u poΦφtaΦ∙, tam je ovÜem adresa vyjßd°ena Φty°mi bajty. D∙le₧itΘ je pochopit, ₧e p°id∞lovßnφ Φφsel se musφ °φdit jist²mi pravidly. Proto existujφ dv∞ mo₧nosti p°id∞lovßnφ, bu∩to je jako ve skuteΦnΘm ₧ivot∞ p°id∞lφ n∞jak² ·°ad (v naÜem p°φpad∞ DHCP server) a nebo si je zvolφte sami (to v p°φpad∞, ₧e mφsto nenφ pod kontrolou ·°adu, nap°φklad Φφsla dv∞°φ v barßku si mohou libovoln∞ zvolit nßjemnφci). Samoz°ejm∞, ₧e i kdy₧ si volφte Φφsla sami, musφte se dr₧et urΦit²ch pravidel, vßm ovÜem postaΦφ to, ₧e ka₧d² poΦφtaΦ musφ mφt jinΘ Φφslo a na v²b∞r mßte tento rozsah 192.168.1.1-192.168.1.1.254 (jeden z mnoha mo₧n²ch povolen²ch, ale nejΦast∞ji pou₧φvan²ch rozsah∙).

U₧ to funguje!

Nynφ by u₧ m∞lo b²t mo₧nΘ, abysme se k poΦφtaΦi s Linuxem p°ipojili. Usedneme tedy ke stanici s Windows a p°ihlßsφme se (do Windows) jako u₧ivatel nobody (hlavn∞ se nep°ihlaÜujte jako u₧ivatel, kterΘmu jste na stanici s Linuxem vytvo°ili ·Φet!). Nynφ vyhledßme poΦφtaΦ s linuxem (jeho jmΘno jste si zvolili p°i instalaci, ale kdybyste ho zapomn∞li, tak se pφÜe jako v²zva p°φkazovΘho °ßdku, u m∞ je to tedy linux - p°ed napsßnφm p°φkazu se mi napφÜe "linux: #", n∞kde se takΘ m∙₧e objevit nap°φklad "[root@linux]" Φi podobn∞). Pokud jste poΦφtaΦ nalezli Samba funguje. Nynφ si zkuste otev°φt slo₧ku Public. Je-li vÜe v po°ßdku, nakonfigurovali jste vÜe sprßvn∞. Chce-li po vßs Samba heslo, zkuste se ve Windows p°ihlßsit jako smyÜlen² u₧ivatel (pod n∞jak²m neexistujφcφm jmΘnem). Pak by vÜe m∞lo fungovat. ProΦ to tak je si vysv∞tlφme za chvilku.

Nikdo vlastn∞ ani nemusφ tuÜit, ₧e jeho soubory jsou umφst∞ny na LinuxovΘm serveru, ostatn∞ dokß₧ete to poznat?

tip: Pro restart Linuxu staΦφ do konzole (pokud jste p°ihlßÜeni jako u₧ivatel root napsat pouze reboot. Pro vypnutφ poΦφtaΦe zadejte shutdown -h "now".

Osobnφ sdφlenΘ slo₧ky

U₧ dlouho je oblφben² zp∙sob uklßdßnφ dat p°φmo na server, kter² je pravideln∞ zßlohovßn. Nap°φklad ve Windows se dß zajistit, aby vÜechna nastavenφ a dokumenty byly ulo₧eny na jinΘm poΦφtaΦi. To je v²hodnΘ, proto₧e u ka₧dΘho poΦφtaΦe budete mφt svΘ nastavenφ a dokumenty a budete se tedy cφtit "jako doma". U Samby je ovÜem toto nejv∞tÜφ problΘm. Je to z toho d∙vodu, ₧e Windows posφlajφ hesla v ÜifrovanΘ podob∞ (dß se sice zajistit, aby Windows posφlala hesla jako Φist² text, ale to je velk² bezpeΦnostnφ problΘm).

Tak₧e se k tomu dostaneme. Aby m∞l u₧ivatel na LinuxovΘm serveru privßtnφ slo₧ku, musφ zde mφt vytvo°en ·Φet. To byste ji₧ m∞li provΘst p°i instalaci, ale pokud jste tak neprovedli, nic se ned∞je. U₧ivatelsk² ·Φet lze vytvo°it i dodateΦn∞, nap°φklad pro u₧ivatele tucnak to udelame takto:

useradd tucnak
adduser tucnak
passwd tucnak
useradd TUCNAK
adduser TUCNAK
passwd TUCNAK


PovÜimn∞te si, ₧e pou₧φvßm dvakrßt obdobnΘ p°φkazy, useradd a adduser. Nenφ to z toho d∙vodu, ₧e bych byl puntiΦkß°, ale proto, ₧e v r∙zn²ch distribucφch se aplikace pro p°idßvßnφ u₧ivatel∙ r∙zn∞ jmenujφ. Pokud tedy nevφte jak na to, zadejte rad∞ji oba dva p°φkazy, jeden jist∞ bude fungovat :-). Dßle program passwd nastavφ heslo pro u₧ivatele tucnak. To sem musφte vlo₧it dvakrßt.

M∙₧ete si povÜimnout zajφmavΘ skuteΦnosti, °e p°i standardnφm p°idßnφ u₧ivatele do systΘmu mu nenφ p°id∞leno heslo. To lze zvolit teprve poslΘze pomocφ aplikace passwd nebo okam₧it∞ p°i p°idßvßnφ u₧ivatele, p°idßnφm specißlnφho parametru.

Tak₧e to bysme m∞li zßkladnφ u₧ivatelsk² ·Φet. U₧ivateli tucnak se tedy budou vÜechna data uklßdat do slo₧ky /home/tucnak. Te∩ musφme heslo vlo₧it jeÜt∞ do Samby (je to z toho d∙vodu, ₧e Windows pou₧φvß jin² zp∙sob k≤dovßnφ hesel ne₧ Linux. To je velmi obdobnΘ a jednoduchΘ, staΦφ pouze zadat:

smbpasswd -a tucnak
smbpasswd -a TUCNAK

Tφmto p°φkazem p°idßme u₧ivatele tuΦ≥ßk do Samby a nastavφme jeho heslo (samoz°ejm∞ na to samΘ, jakΘ mß jako u₧ivatel Linuxu). Nynφ je tedy jeho sdφlenß slo₧ka pouze pro n∞j. Jako poslednφ dokonΦenφ m∙₧e b²t obΦas pot°eba editovat soubor /etc/smb.conf. V tomto souboru by m∞la (a v∞tÜinou takΘ je) b²t sekce [homes], kterß vypadß nap°φklad takto:

[homes]
comment = Domaci slozky
browseable = no
read only = no
create mode = 0750


K Φemu to slou₧φ?
Sdφlenφ soubor∙ v Linuxu je nap°φklad se systΘmem Windows 2000 velmi podobnΘ. K tomu, aby mohl n∞kdo ke sdφlen²m slo₧kßm p°istupovat musφ mφt nejd°φve pot°ebnß oprßvn∞nφ. Musφ b²t tedy registrovan²m u₧ivatelem a k danΘ slo₧ce musφ mφt nastavenß p°φstupovß prßva. Jak si zde m∙₧ete povÜimnout, ka₧d² u₧ivatel systΘmu mß automaticky zp°φstupn∞nou jednu osobnφ slo₧ku pro svß nastavenφ a dokumenty. Jedin² rozdφl oproti Windows 2000 je tedy v tom, ₧e heslo do systΘmu musφme zadßvat dvakrßt. To je z toho d∙vodu, ₧e Linux hesla k≤duje jin²m systΘmem jak Windows.

Automaticky spustit p°i startu

Pokud se vßm Samba automaticky nespouÜtφ p°i startu poΦφtaΦe, zkuste do souboru /etc/rc.d p°idat °ßdek /etc/init.d/smb. Pak by nßm m∞la Samba startovat automaticky. Ve Suse Linuxu je t°eba editovat soubor /etc/rc.config. Zde vyhledejte(CTRL+F) °et∞zec START_SMB a zm∞≥te mu hodnotu na yes.

Suse Linux pou₧φvß pro nastavenφ aplikacφ, kterΘ se majφ aktivovat p°i startu zcela jin² systΘm ne₧ je b∞₧n². Auto°i to obhajujφ tφm, ₧e dodnes pou₧φvan² systΘm je "p°²" p°φliÜ zastaral², jak² je vßÜ nßzor?

M∙j v²sledn² konfiguraΦnφ soubor

Vφm, ₧e vÜichni u₧ dlouho Φekßte, kdy se koneΦn∞ rozkryje kompletnφ konfiguraΦnφ soubor. Tak tady ho mßte, jen nezapome≥te, ₧e funkΦnφ bude pouze tehdy, kdy₧ vytvo°φte po₧adovanΘ ·Φty a adresß° /home/public.

[global]
;nastavenφ ΦeÜtiny
client code page = 852
character set = ISO8859-2

;doba udr₧ovßnφ spojenφ
keep-alive=30

;P°ijφmß zak≤dovanß (HASH) hesla
encrypt passwords=yes

;Nastavφ, ₧e u hesel se nebudou rozliÜovat velkß a malß pφsmena
password level=20

;pracovnφ skupina, b∞₧n∞ Workgroup, u Φesk²ch Windows 2000 a XP b∞₧n∞ Skupina
workgroup=Skupina

;mohou se pou₧φvat i prßzdnß hesla
null passwords = yes

[public]
comment = Verejne
path = /home/public
read only = no
public = yes

[homes]
comment = Domaci slozky
browseable = no
read only = no
create mode = 0750


Zkopφrovßnφ p°φkladnΘho souboru z naÜeho CD
Pro zkopφr≤vßnφ souboru z CD napiÜte do konzole tyto °ßdky:
cd /
mount -t iso9660 /dev/cdrom /mnt
cp /mnt/software/vyzkuste/samba/smb.conf /etc/smb.conf
umount /dev/cdrom


Shrnutφ

Co naposledy?

Poslednφm krokem je restart poΦφtaΦe. Do konzole jednoduÜe napiÜte reboot. Po restartu by m∞la Samba nab∞hnout automaticky a Linux by m∞l (pokud jste to p°i instalaci urΦili) nab∞hnout do textovΘho re₧imu (to je d∙le₧itΘ, proto₧e grafick² systΘm je v Linuxu docela nestabilnφ a zabφrß p°φliÜ mnoho systΘmovΘ pam∞ti, navφc ·pln∞ zbyteΦn∞). Tak to takΘ nechte. Restart ostatn∞ nenφ nutn², my ho ovÜem provedeme, abychom jednoduÜe uvolnili systΘmovΘ prost°edky.

Zdroje

Nikdo nenφ tak dokonal², aby mu staΦili linuxovΘ manußlovΘ strßnky, proto i jß jsem Φerpal z r∙zn²ch tutorißl∙ a strßnek, kterΘ m∞ se Sambou postupn∞ zauΦovali. Samoz°ejm∞ nezapomenu a uvedu je, zejmΘna proto, ₧e na t∞chto strßnkßch naleznete vφce informacφ, ne₧ na jakΘ mi zbylo v tomto Φlßnku mφsto. M∙₧ete se tedy nauΦit se Sambou pracovat lΘpe, v₧dy¥ toho ostatn∞ umo₧≥uje mnohem vφce, jako sdφlenφ tiskßren Φi zasφlßnφ p°ihlaÜovacφch skript∙ na stanice apod.

• http://www.root.cz/clanek.phtml?id=291 - "Samba - tanec s okny" - Velmi zajφmav² Φlßnek o konfigurovßnφ Samby v ΦeÜtin∞. Bohu₧el se mi podle nßvodu nepoda°ilo Sambu kompletn∞ zprovoznit i s podporou hesel.
• http://www.troubleshooters.com/linux/samba.htm - Velmi p∞knß strßnka o Samb∞ (v angliΦtin∞), kterß se zab²vß mo₧n²mi problΘmy jejφ nefunkΦnosti
• http://www.oreilly.com/catalog/samba/chapter/book/ - Velmi p∞kn² poΦin vydavatelstvφ O'Reilly, celou knihu o pou₧φvßnφ Samby daly voln∞ k dispozici na internet. U nßs lze tuto knihu zφskat dokonce i v ΦeÜtin∞, bohu₧el ji₧ ne zdarma