╪AZEN═ HESEL

Hesla v encyklopedii Universum jsou °azena abecedn∞. P°i shodnΘm zn∞nφ jsou jako prvnφ °azena hesla v∞cnß, dßle hesla, jejich₧ nßzev odpovφdß vlastnφmu jmΘnu. Nßsledujφ hesla biografickß, u kter²ch rozhoduje k°estnφ jmΘno Φi chronologickΘ po°adφ. U jednoslabiΦn²ch nßzv∙ hesel Φi zkratek jsou °azena jako prvnφ hesla zaΦφnajφcφ mal²m pφsmenem. Na abecednφ °azenφ nemß vliv dΘlka samohlßsek. V p°φpad∞, ₧e se v hesle vyskytuje znak cizφ abecedy, kter² mß odliÜnΘ diakritickΘ znamΘnko, nßsleduje po odpovφdajφcφm ΦeskΘm pφsmenu. Zßhlavφ na vn∞jÜφch okrajφch strßnek oznaΦujφ prvnφ, resp. poslednφ heslo na strßnce.

PRAVOPIS

P°i jazykovΘ ·prav∞ hesel se redakce °φdila Pravidly ΦeskΘho pravopisu. V²jimku mohou tvo°it termφny odbornΘho nßzvoslovφ, u nich₧ bylo p°ihlΘdnuto k oborov²m pravidl∙m, jejich₧ platnost je dßna mezinßrodnφ normou Φi obecn∞ uznßvanou terminologii v danΘ v∞dnφ disciplφn∞.

V▌SLOVNOST A P┘VOD SLOV

U vybran²ch hesel je v hranatΘ zßvorce uvedena zjednoduÜenß v²slovnost a jazyk, z n∞ho₧ dan² termφn pochßzφ; v n∞kter²ch p°φpadech je pro lepÜφ jazykovou orientaci uvedeno i p∙vodnφ zn∞nφ slova a jeho doslovn² Φesk² p°eklad. Transkripce z cizφch jazyk∙ je provedena podle souΦasn²ch mezinßrodnφch norem. DrobnΘ v²jimky mohou nastat u jmen s historickou souvislostφ, kterß se vyskytujφ v dosavadnφ ΦeskΘ odbornΘ literatu°e.

SAZBA

  1. TuΦnß sazba oznaΦuje nßzev hesla, Φφslice odd∞lujφ jednotlivΘ v²znamy pojm∙, kterΘ majφ vφce v²znam∙ nebo se pou₧φvajφ v r∙zn²ch oborech k oznaΦenφ odliÜnΘ terminologie
  2. Kurzφva - um∞leckß dφla jsou uvedena kurzφvou za nßsledujφcφch podmφnek:
    1. Jednß-li se o dφlo zahraniΦnφho autora (nejΦast∞ji u literßrnφch d∞l), kterΘ v ΦeskΘm jazyce nebylo dosud vydßno, pak je p∙vodnφ nßzev dφla uveden kurzφvou a nßsleduje p°ibli₧n² Φesk² p°eklad p∙vodnφho nßzvu normßlnφm pφsmem, p°φp. rok vydßnφ.
    2. Jestli₧e dφlo cizφho autora vyÜlo Φesky, pak je na prvnφm mφst∞ uveden Φesk² nßzev kurzφvou a v zßvorce nßsleduje normßlnφm pφsmem nßzev v p∙vodnφm jazyce, p°ed letopoΦtem ΦeskΘho vydßnφ je zkratka Φ. (v²jimku tvo°φ nßzvy film∙, kterΘ jsou uvßd∞ny pouze v ΦeÜtin∞, normßlnφm pφsmem a vznik se uvßdφ pouze koneΦn²m dvojΦφslφm).
    3. Dφla Φesk²ch nebo slovensk²ch autor∙.
    4. Kurzφva je dßle pou₧ita u oborov²ch zkratek, latinsk²ch nßzv∙ rostlin a ₧ivoΦich∙, nßzv∙ periodik, vlastnφho Φi p∙vodnφho jmΘna u osobnostφ a v dalÜφch p°φpadech, kterΘ vypl²vajφ z formßlnφho kontextu a ·pravy textu.

╚═SLICE

  1. ╪φmskΘ Φφslice se u₧φvajφ jen v p°φpad∞ vyznaΦenφ po°adφ panovnφk∙ (p°φp. sjezd∙, kongres∙ apod.), v ostatnφch p°φpadech se u₧φvajφ Φφslice arabskΘ.
  2. Data se pφÜφ s mezerami: 26. 7. 1936, nikoli 26.7.1936 apod.
  3. ┌daje o letopoΦtech se pφÜφ s mezerami: n. l., p°. n. l.; ·daj n. l. se vynechßvß ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ (pokud je z kontextu tato informace jasnß): 12. st. p°. n. l.
  4. ╚φselnΘ ·daje v °ßdech tisφc∙ se pφÜφ s mezerami (v²jimkou jsou letopoΦty): 312 000 obyv.

USPO╪┴D┴N═ HESEL

Hesla se v∞tÜinou vyskytujφ v prvnφm pßd∞ jednotnΘho Φφsla, souhrnnΘ pojmy jsou uvßd∞ny v b∞₧n∞ u₧φvanΘ form∞ a zpravidla v Φφsle mno₧nΘm. Pro snadnou orientaci u₧ivatele je u mnoh²ch hesel uveden ihned za nßzvem hesla kurzφvou nßzev oboru, kam dan² pojem nßle₧φ.

Hesla lze v zßsad∞ rozd∞lit na:

  1. v∞cnß hesla ? jejich Φlen∞nφ a struktura je pod°φzena oborovΘmu °azenφ
  2. zem∞pisnß hesla -- nßzvy stßt∙ jsou na rozdφl od drtivΘ v∞tÜiny ostatnφch zem∞pisn²ch pojm∙ uvedeny v ΦeskΘm jazyce a jejich Φlen∞nφ b²vß zpravidla nßsledujφcφ: P°φroda, Obyvatelstvo, Stßtnφ z°φzenφ, Hospodß°stvφ, Hospodß°skß data, D∞jiny
  3. biografickß hesla -- uvßd∞jφ tuΦn∞ pouze p°φjmenφ, nßsleduje jmΘno (p°φpadn∞ vlastnφ nebo p∙vodnφ jmΘno), zßkladnφ ·daje o osob∞, datum narozenφ, mφsto narozenφ, datum ·mrtφ, mφsto ·mrtφ a vlastnφ text.

ODKAZY

Hesla jsou vybavena systΘmem hypertextov²ch odkaz∙. Odkazy upozor≥ujφ na dalÜφ klφΦovΘ informace a rozvφjejφ obsahovΘ souvislosti.

Redakce se sna₧ila maximßln∞ vyjφt vst°φc u₧ivateli, aby bezpeΦn∞ v encyklopedii nalezl po₧adovan² ·daj, a tak jestli₧e nastane situace, ₧e pojem existuje v n∞kolika odliÜn²ch variantßch, odkazuje se na zn∞nφ, pod nφm₧ je v encyklopedii uveden v²klad.