P°epis p°ednß╣ky
                     Richarda M. Stallmana
            ,,Svobodn² software: Svoboda a spoluprßce''
                New York University v New Yorku
                        29. kv∞tna 2001

URETSKY: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of Business. Jsem jednφm z °editel∙ Centra pro pokroΦilΘ technologie. JmΘnem nßs v╣ech v Odd∞lenφ pro v²zkum poΦφtaΦ∙ bych vßs zde cht∞l p°ivφtat. Ne╛ p°edßm mikrofon Edovi, kter² p°edstavφ °eΦnφka, dovolil bych si n∞kolik poznßmek.

┌lohou univerzity je podporovat debaty a po°ßdat zajφmavΘ diskuze A ·lohou v∞t╣φ univerzity je po°ßdat zvlß╣t∞ zajφmavΘ diskuze. A tato zvlß╣tnφ p°ednß╣ka dopadß na ·rodnou p∙du. Debata o open source mi p°ipadß zvlß╣t∞ zajφmavß. V jinΘm smyslu, [Laughter]

STALLMAN: Jß d∞lßm svobodn² software. Open Source je odli╣n² sm∞r. [Smφch] [Potlesk]

URETSKY: Kdy╛ jsem v tomto oboru zaΦφnal v ╣edesßt²ch letech, software byl vpodstat∞ svobodn². A pro╣li jsme tφm v cyklech. ZaΦal svobodn∞ a potom ho v²robci software ve snaze roz╣φ°it obchod zaΦali postrkßvat jin²mi sm∞ry. Mnoho v²voje, kter² p°i╣el s nßstupem PC, pro╣lo tφm sam²m cyklem.

Existuje jeden velmi zajφmav² francouzsk² filosof -- Pierre Levy -- kter² mluvφ o pohybu tφmto sm∞rem a kter² mluvφ o pohybu sm∞rem ke kybersv∞tu a to nejen v souvislosti s technologiemi, ale takΘ se socißlnφ restrukturalizacφ, politickou restrukturalizacφ, skrze zm∞ny ve vztazφch mezi nßmi, kterΘ mohou zlep╣it blahobyt lidstva. A my doufßme, ╛e tato debata se bude ubφrat tφmto sm∞rem. Tato debata se t²kß mnoha obor∙ na╣φ univerzity, kterΘ normßln∞ vystupujφ samostatn∞. T∞╣φme se na velmi zajφmavou diskuzi. Ede?

SCHONBERG: Jß jsem Ed Schonberg z Computer Science Department na Courant Institute. Dovolte mi p°ivφtat vßs tu dnes. LidΘ, kte°φ pouze p°edstavujφ jinΘ, jsou v∞t╣inou jen neu╛iteΦn²m rysem ve°ejn²ch konferencφ, ale v tomto p°φpad∞ jsou vlastn∞ docela u╛iteΦnφ, jak nßm dokßzal Mike.

Dovolte mi tedy krßtce p°edstavit n∞koho, kdo vlastn∞ v∙bec ╛ßdnΘ p°edstavenφ nepot°ebuje. Richard je perfektnφ p°φklad Φlov∞ka, kter² p°i °e╣enφ lokßlnφch problΘm∙ zaΦal p°em²╣let globßln∞. P°ed mnoha lety zaΦal p°em²╣let o problΘmech spojen²ch s nedostupnostφ zdrojovΘho k≤du k ovladaΦ∙m tiskßrny. Vytvo°il filosofii, kterß nßs v╣echny donutila p°ehodnotit na╣e my╣lenky o v²voji software, o tom, co to vlastn∞ je intelektußlnφ vlastnictvφ a kdo to je softwarovß komunita. P°ivφtejme Richarda Stallmana. [Potlesk]

STALLMAN: M∙╛e mi n∞kdo p∙jΦit hodinky? [Smφch] Dφky. Rßd bych pod∞koval Microsoftu za to, ╛e mi poskytl mo╛nost [Smφch] stßt na tomto podiu. V poslednφch t²dnech jsem se cφtil jako autor, jeho╛ kniha byla bez jeho zavin∞nφ n∞kde zakazovßna. Pomi≥me, ╛e v╣echny Φlßnky v∞c ╣patn∞ pojmenovßvajφ, jeliko╛ Microsoft popisuje GNU GPL jako Open Source licenci a tisk ho nßsleduje. V∞t╣ina lidφ si prost∞ neuv∞domuje, ╛e na╣e prßce s open source nijak nesouvisφ; ve skuteΦnosti jsme ud∞lali v∞t╣inu z toho, je╣t∞ ne╛ byl termφn ,,open source┤┤ vytvo°en.

Budu dnes mluvit o Free Software Movement, co to je, co to znamenß, co jsme ji╛ ud∞lali a proto╛e je to ΦßsteΦn∞ sponzorovanΘ School of Business, °eknu takΘ pßr v∞cφ navφc o tom, jak se svobodn² software spojuje s obchodem a n∞kter²mi dal╣φmi oblastmi socißlnφho ╛ivota.

N∞kte°φ z vßs mo╛nß je╣t∞ nepsali poΦφtaΦovΘ programy, ale mo╛nß va°φte. A jestli va°φte, tak pokud nejste opravdu velmi dob°φ, asi pou╛φvßte recepty. A pokud pou╛φvßte recepty, pravd∞podobn∞ ji╛ mßte zku╣enost s tφm, ╛e jste si po°φdili kopii receptu od kamarßda. TakΘ asi mßte, pokud nejste ·pln² zaΦßteΦnφk, zku╣enost s obm∞nou receptu. Jist∞, recept vßm radφ urΦitΘ kroky, ale vy ve skuteΦnosti nemusφte d∞lat p°esn∞ to. M∙╛ete vynechat n∞kterΘ p°φsady, nebo m∙╛ete p°idat n∞jakΘ houby, jestli je mßte rßdi, dßt mΘn∞ soli, proto╛e vßm doktor °ekl, ╛e byste m∞li s∙l omezit -- cokoliv. Pokud mßte zku╣enosti, m∙╛ete ud∞lat dokonce je╣t∞ v∞t╣φ zm∞ny. A potΘ t°eba p°ijdou p°ßtelΘ, kter²m to bude chutnat a jeden z nich vßm m∙╛e °φci: ,,Hej, nemohl bys mi dßt recept?┤┤ Co tedy ud∞lßte? M∙╛ete si zapsat tu modifikovanou verzi receptu a opsat ho kamarßdovi. To jsou p°irozenΘ v∞ci, kterΘ m∙╛ete d∞lat se v╣emi recepty.

Recept je hodn∞ podobn² poΦφtaΦovΘmu programu a poΦφtaΦov² program je hodn∞ podobn² receptu. SΘrie krok∙, kterΘ musφte jeden po druhΘm vykonat, abyste se dostali k po╛adovanΘmu v²sledku. Tak╛e je takΘ tak p°irozenΘ d∞lat tyto v∞ci s poΦφtaΦov²mi programy. Dßt kopii kamarßdovi, d∞lat v n∞m zm∞ny, proto╛e to, co d∞lß, nenφ p°esn∞ to, co bychom cht∞li, aby d∞lal. Program mo╛nß odvßd∞l perfektnφ prßci pro n∞koho jinΘho, ale va╣e prßce je odli╣nß. Po tom, co ho zm∞nφte, je mo╛nΘ, ╛e takto bude u╛iteΦn² i pro n∞koho jinΘho. Mo╛nß d∞lajφ prßci, kterß je velmi podobnß tΘ va╣φ. Tak╛e p°ijdou a zeptajφ se: ,,Hej, dal bys mi kopii?┤┤ Samoz°ejm∞, pokud jste ohledupln² Φlov∞k, dßte jim ji -- budete slu╣n².

A te∩ si p°edstavte, jakΘ by to bylo, pokud by byly recepty umφst∞ny v Φern²ch sk°φ≥kßch. Nemohl byste se podφvat jakΘ p°φsady pou╛φvajφ, ani je m∞nit. A p°edstavte si, ╛e pokud byste ud∞lal kamarßdovi kopii, naz²vali by vßs pirßtem a sna╛ili se vßs na roky uv∞znit. To by vyvolalo v lidech zvykl²ch sdφlet recepty stra╣nΘ rozho°Φenφ. Ale takto p°esn∞ vypadß sv∞t propietßrnφho software. Sv∞t, ve kterΘm je slu╣nost k ostatnφm lidem zakßzßna a je vßm v nφ brßn∞no.

Kdy jsem to zpozoroval? V╣iml jsem si toho dφky tomu, ╛e jsem v sedmdesßt²ch letech m∞l to ╣t∞stφ b²t souΦßstφ komunity programßtor∙, kte°φ sdφleli software. Minulost tΘhle komunity sahß vpodstat∞ a╛ k ·pln²m zaΦßtk∙m poΦφtaΦ∙. V 70. letech to bylo tro╣ku zvlß╣tnφ b²t komunita, kde lidΘ sdφleli software. Ve skuteΦnosti to byl extrΘmnφ p°φpad, proto╛e v laborato°i, kde jsem pracoval, byl cel² nß╣ operaΦnφ systΘm napsan² lidmi z na╣φ komunity a my bychom jej sdφleli s k²mkoliv. Ka╛d² byl vφtßn. A╗ ji╛ se cht∞l pouze podφvat, odnΘst si kopii, nebo ud∞lat cokoliv jinΘho, co se mu zacht∞lo. Na programech nebyla ╛ßdnß upozorn∞nφ o copyrightu. Nß╣ zp∙sob ╛ivota byla spoluprßce. Byli jsme si jisti v takovΘm zp∙sobu ╛ivota. Nebojovali jsme za n∞j. Nemuseli jsme za n∞j bojovat. Prost∞ jsme tak ╛ili. A pokud vφm, prost∞ bychom tak ╛ili i dßle. Tak╛e svobodn² software tu ji╛ byl, ale nebyl tu ╛ßdn² Free Software Movement.

Pak se p°es nßs ale p°ehnala sΘrie kalamit a na╣e komunita byla v troskßch, nakonec byla ·pln∞ zniΦena. Museli jsme p°estat pou╛φvat PDP-10, nß╣ poΦφtaΦ. A jak vφte, nß╣ systΘm -- Nekompatibilnφ systΘm pro sdφlenφ Φasu [The Incompatibile Time Sharing Machine -- to byl nßzev systΘmu -- pozn. p°ekl.] -- byl psßn v ╣edesßt²ch letech, tak╛e byl cel² v assembleru. Tak se to prost∞ v ╣edesßt²chy letech d∞lalo. Assembler je samoz°ejm∞ v╛dy pouze pro jednu architekturu. Kdy╛ ta zastarß, v╣echna va╣e prßce se zm∞nφ v odpad. A p°esn∞ to se nßm stalo. Dvacet let, nebo tak n∞jak, na╣φ prßce bylo vyhozeno do ko╣e.

Je╣t∞ ne╛ se to stalo, m∞l jsem zku╣enost, kterß m∞ p°ipravila, pomohla mi rozhodnout se co d∞lat... pomohla mi p°ipravit se na to, abych v∞d∞l co d∞lat, a╛ se toto stane. Jednou dal Xerox laborato°i um∞lΘ inteligence, kde jsem pracoval, laserovou tiskßrnu. Byl to opravdu skv∞l² dßrek, bylo to poprvΘ co zφskal laserovou tiskßrnu n∞kdo mimo Xerox. Byla velmi rychlß, vytiskla strßnku za sekundu. To bylo perfektnφ v mnoha ohledech, ale bylo to nespolehlivΘ. Ve skuteΦnosti to byla vysokorychlostnφ kopφrka p°em∞n∞nß v tiskßrnu. Znßte to, kopφrky maΦkajφ papφr a zablokujφ se, ale v╛dy je tam n∞kdo, kdo to spravφ. Tiskßrna se zasekla, ale nikdo to nevid∞l, tak╛e z∙stala mimo provoz dlouho.

Dob°e, napadlo nßs, jak ten problΘm vy°e╣it. Cht∞li jsme pozm∞nit program tak, aby to v╛dy, kdy╛ se tiskßrna zasekne, poΦφtaΦ, co ji obsluhuje oznßmil na╣emu hlavnφmu poΦφtaΦi a ten informoval u╛ivatele, kte°φ Φekajφ na v²stupy. ⌐li by to spravit. Jenom aby v∞d∞li. Kdy╛ Φekßte na v²tisk a vφte, ╛e tiskßrna je zablokovanß, nebudete sed∞t a Φekat na Vßnoce, p∙jdete to spravit.

Ale to jsme tvrd∞ narazili, proto╛e software, kter² ovlßdal tiskßrnu nebyl svobodn² software -- dostali jsme ho s tiskßrnou a byla to pouze binßrka. Nemohli jsme mφt zdrojov² k≤d -- Xerox nßm ho nedal, tak╛e nap°φΦ tomu, ╛e jsme m∞li velkΘ zku╣enosti -- po tom v╣em, napsali jsme vlastnφ operaΦnφ systΘm... -- jsme nebyli schopni p°idat tohle roz╣φ°enφ do software na╣φ tiskßrny.

A tak jsme museli jen trp∞t a Φekat. Trvalo i hodinu Φi dv∞ dostat svΘ v²tisky, proto╛e stroj byl v∞t╣inu Φasu zablokovan². A tak jste si °φkali. ,,Vφm, ╛e se to zasekne, poΦkßm hodinu a pak si p∙jdu pro v²stup┤┤ a pak jste p°i╣li a zjistili, ╛e to bylo zaseklΘ celou dobu a nikdo jin² to mezitφm nespravil. Tak╛e jste to spravili a Φekali dal╣φ p∙lhodinu. A pak jste p°i╣li a vid∞li, ╛e se to zas zaseklo d°φve, ne╛ se to dostalo k va╣φ ·loze. Tisklo to t°i minuty a t°icet neΦinn∞ stßlo zablokovanΘ. ⌐φlenß otrava. Ale je╣t∞ hor╣φ bylo v∞d∞t, ╛e jsme to mohli opravit, ale n∞kdo jin², kv∙li svΘ vlastnφ sobeckosti, nßs blokoval, zabra≥oval nßm vylep╣it ten software. Samoz°ejm∞, ╛e jsme cφtili vztek.

Jednou jsem se doslechl, ╛e n∞kdo na univerzit∞ Carnagie Mellon m∞l kopii toho software. ⌐el jsem tedy do jeho kancelß°e a °ekl: ,,Ahoj, jß jsem z MIT, mohl bys mi dßt kopii zdrojov²ch k≤d∙ tΘ tiskßrny?┤┤ A on °ekl: ,,Ne, slφbil jsem, ╛e ti nedßm kopii.┤┤ Pokou╣ely se o mne mrßkoty. Byl jsem tak... byl jsem na╣tvan², a nenapadalo m∞ jak to ospravedlnit. V╣e, na co jsem mohl pomyslet, bylo otoΦit se na podpatku a odejφt z jeho mφstnosti. Mo╛nß jsem prßskl dv∞°mi. [Smφch] A pozd∞ji jsem na to musel myslet, proto╛e jsem si uv∞domil, ╛e to, co jsem pozoroval, nebyl pouze ojedin∞l² p°φpad, ale d∙le╛it² socißlnφ fenomΘn, kter² ovlivnil mnoho lidφ.

Bylo to... pro mne... jß m∞l ╣t∞stφ. Jen jsem to ochutnal, ale n∞kte°φ lidΘ v tom museli ╛φt celou dobu. Podφvejte, on slφbil odmφtnout s nßmi spolupracovat -- se sv²mi kolegy na MIT. Zradil nßs. Ale neud∞lal to jen nßm. Je mo╛nΘ, ╛e to ud∞lal i vßm. [Smφch] A myslφm, ╛e to nejspφ╣ ud∞lal i vßm. Ud∞lal to v∞t╣in∞ lidφ, kte°φ jsou te∩ v tΘto mφstnosti, s v²jimkou t∞ch pßr, kte°φ je╣t∞ nebyli v roce 1980 na sv∞t∞, proto╛e on odmφtl spolupracovat s celou planetou Zemφ. Podepsal non-disclosure agreement. [do Φe╣tiny voln∞ p°elo╛eno jako dohoda o neodhalenφ, ale i v ╚echßch se b∞╛n∞ pou╛φvß tento anglick² termφn a jeliko╛ jsem na ╛ßdn² moc chytr² p°eklad nep°i╣el, budu non-disclosure agreement pou╛φvat takΘ -- pozn. p°ekl.]

To bylo moje prvnφ p°φmΘ setkßnφ s non-disclosure agreement a to m∞ nauΦilo n∞Φemu d∙le╛itΘmu. D∙le╛itΘmu proto, ╛e v∞t╣ina programßtor∙ se tomu nenauΦila. Vidφte, ╛e toto bylo moje prvnφ setkßnφ s non-disclosure agreement a byl jsem ob∞╗, jß a celß moje laborato° jsme byli ob∞╗mi. A tak jsem vid∞l, ╛e non-disclosure agreements mß ob∞ti. Non-disclosure agreements nejsou nevinnΘ. Nejsou ne╣kodnΘ. V∞t╣ina programßtor∙ se poprvΘ setkß s non-disclosure agreement, kdy╛ je n∞kdo pozve k podepsßnφ. A v╛dy je tu n∞jakΘ lßkßnφ -- n∞jak² bonbon, kter² dostanou, pokud podepφ╣φ. D∞lajφ si omluvy. ╪φkajφ: ,,Stejn∞ bych nikdy kopii nedostal, tak proΦ bych se nemohl k tomuhle spinkutφ proti n∞mu p°ipojit?''

╪φkajφ, ╛e takhle se to d∞lß v╛dy. ,,Kdo jsem, abych se proti tomu stav∞l?'' ╪φkajφ ,,Kdy╛ to nepodepφ╣u, tak n∞kdo jin² to podepφ╣e za m∞.┤┤ Majφ r∙znΘ omluvy, aby si vylΘΦili sv∞domφ.

Ale kdy╛ m∞ n∞kdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement, moje sv∞domφ ji╛ bylo ve st°ehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl na╣tvan², kdy╛ n∞kdo slφbil nepomoci mn∞ a mΘ laborato°i vy°e╣it nß╣ problΘm. A nemohl jsem to jen tak p°ejφt a ud∞lat tu samou v∞c n∞komu jinΘmu, kdo mi nikdy nijak neublφ╛il. Vφte, kdyby mn∞ n∞kdo po╛ßdal o slib, ╛e nebudu sdφlet u╛iteΦnΘ informace s nenßvid∞n²m nep°φtelem, vyhov∞l bych mu. Kdy╛ n∞kdo ud∞lal n∞co ╣patnΘho, zaslou╛φ si to. Ale cizinci -- nic zlΘho mi neud∞lali. ProΦ bych s nimi m∞l zachßzet tak ╣patn∞? Zaslou╛φ si to? Nem∙╛ete s ka╛d²m, s k²mkoliv, jednat ╣patn∞. Stanete se tak ╣k∙dce spoleΦnosti. Odv∞til jsem: ,,Dφky moc, ╛e mi nabφzφte tenhle p∞kn² softwarov² balφk, ale nemohu s Φist²m sv∞domφm p°istoupit na podmφnky, kterΘ po╛adujete, tak╛e se rad╣i obejdu bez n∞j. Dφky moc.┤┤ Nikdy jsem ·mysln∞ nepodepsal non-disclosure agreement na obecn∞ u╛iteΦnou technickou informaci, jako nap°φklad software.

Existujφ i jinΘ typy informacφ, kterΘ mohou vznß╣et podobnΘ etickΘ otßzky. Nap°φklad osobnφ informace. Kdybyste se mnou cht∞li mluvit o tom, co se d∞je mezi vßmi a va╣φ holkou, a poprosili byste mne, abych o tom nikomu ne°φkal, abych si to nechal... souhlasil bych s tφm, ╛e si to nechßm pro sebe, proto╛e to nenφ obecn∞ u╛iteΦnß technickß informace.

P°inejmen╣φm to pravd∞podobn∞ nenφ obecn∞ u╛iteΦnΘ. [Smφch] Je tu malß ╣ance -- a to je samoz°ejm∞ takΘ mo╛nost -- ╛e jste odhalili n∞jakou ·╛asnou novou sexußlnφ techniku [Smφch] a jß bych potom cφtil jako svoji morßlnφ povinnost p°edat tu informaci zbytku lidstva, aby z toho mohl takΘ t∞╛it. Musφm tedy do toho slibu zahrnout v²jimku -- v╣ak vφte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho na╣tvan² a takovΘ v∞ci -- cajdßk -- tak si to nechßm pro sebe, ale n∞co, z Φeho by mohla spoleΦnost obrovsky t∞╛it, prost∞ musφm zve°ejnit. ┌Φel v∞dy a technologie je objevovat u╛iteΦnΘ informace pro lidstvo, kterΘ by pomohly lidem ╛φt lΘpe svΘ ╛ivoty. Kdy╛ slφbφme neposkytnout takovou informaci -- kdy╛ si ji ponechßme v tajnosti -- tak zrazujeme misi svΘho odv∞tvφ. A jß jsem se rozhodl, ╛e bych to nem∞l d∞lat.

Ale mezitφm moje komunita zkrachovala a to byl krach, kter² m∞ zanechal v t∞╛kΘ situaci. Jak jsem ji╛ °ekl, nß╣ systΘm byl zastaral², proto╛e PDP-10 bylo zastaralΘ, a proto ji╛ nebylo mo╛nΘ, abych pokraΦoval jako v²vojß° operaΦnφho systΘmu stejn²m zp∙sobem jako p°edtφm. To zßviselo na tom, ╛e jsem byl souΦßstφ komunity, kterß pou╛φvala software a vylep╣ovala ho. To ji╛ od tΘ doby nebylo mo╛nΘ a to mi p°ipravilo morßlnφ dilema. Co budu d∞lat? Nejjednodu╣╣φ mo╛nost znamenala jφt proti rozhodnutφm, kterß jsem uΦinil. [zde myslφ RMS rozhodnutφ nepodepsat nikdy non-disclosure agreement -- pozn. p°ekl] Nejjednodu╣╣φ mo╛nost znamenala p°izp∙sobit se zm∞n∞ sv∞ta. Akceptovat, ╛e v∞ci se zm∞nily a ╛e budu muset ob∞tovat moje principy a zaΦφt podpisem non-disclosure agreement na operaΦnφ systΘm. A nejspφ╣ takΘ psßt proprietßrnφ software. Ale uv∞domil jsem si, ╛e touhle cestou bych mohl mφt nadßle zßbavu z k≤dovßnφ a mohl jsem mφt penφze -- hlavn∞ kdybych to d∞lal n∞kde jinde, ne╛ na MIT -- ale nakonec bych se jednou musel ohlΘdnout za svojφ kariΘrou a °φct si: ,,Strßvil jsem ╛ivot budovßnφm zdφ k odd∞lenφ lidφ,┤┤ a mohl bych b²t znechucen sv²m ╛ivotem.

Tak jsem se poohlφ╛el po jinΘ alternativ∞. Byla tu jedna z°ejmß. Mohl jsem opustit softwarovΘ odv∞tvφ a d∞lat n∞co jinΘho. Nem∞l jsem ╛ßdnΘ pozoruhodnΘ schopnosti, ale jsem si jist², ╛e jsem se mohl stßt Φφ╣nφkem. [Smφch] Ne v n∞jakΘ fantastickΘ restauraci, nezam∞stnali by m∞, ale prost∞ jsem mohl b²t Φφ╣nφk. N∞kde. Mnoho programßtor∙ °φkß, ,,lidΘ, kte°φ najφmajφ programßtory, po╛adujφ to a to a to ,,a kdy╛ to nebudu akceptovat, budu hladov∞t.┤┤ Hladov∞t, to je p°esn∞ to slovo, kterΘ pou╛φvajφ. Ok, jako Φφ╣nφk hladov∞t nebudete. [Smφch]

Opravdu tu nenφ ╛ßdnΘ nebezpeΦφ. To je d∙le╛itΘ, obΦas m∙╛ete ospravedlnit to, ╛e provedete ostatnφm lidem n∞co, co je zranφ, tφm, ╛e °eknete: ,,kdy╛ to neud∞lßm, stane se mi je╣t∞ n∞co hor╣φho.┤┤ Samoz°ejm∞, kdybyste opravdu m∞li hladov∞t, ospravedl≥ovalo by vßs to psßt proprietßrnφ software. [Smφch] Kdy╛ na vßs n∞kdo mφ°φ pistolφ, tak bych °ekl, ╛e je to omluvitelnΘ. [Smφch] Ale jß jsem na╣el cestu jak p°e╛φt bez toho, abych d∞lal n∞co neetickΘho, tak╛e jsem tuto omluvu nemohl pou╛φt. Uv∞domil jsem si, ╛e b²t Φφ╣nφk by pro mne nebyla ╛ßdnß zßbava a zbyteΦn∞ bych tak pl²tval m²mi zku╣enostmi systΘmovΘho v²vojß°e. To, co budu d∞lat, by nem∞lo b²t zneu╛φvßnφ m²ch zku╣enostφ. Vyvφjet proprietßrnφ software by bylo zneu╛φvßnφm m²ch zku╣enostφ. Povzbuzovat ostatnφ lidi k tomu, aby ╛ili ve sv∞t∞ proprietßrnφho software, by bylo zneu╛φvßnφ m²ch zku╣enostφ. To u╛ by bylo lep╣φ s nimi pl²tvat, ne╛ je zneu╛φvat, ale to stßle nenφ p°φli╣ dobrΘ.

Z t∞chto d∙vod∙ jsem se tedy zaΦal rozhlφ╛et po n∞jakΘ alternativ∞. Co by mohl ud∞lat v²vojß° operaΦnφch systΘm∙ k tomu, aby zlep╣il situaci, aby ud∞lal sv∞t lep╣φm mφstem? Uv∞domil jsem si, ╛e operaΦnφ systΘm bylo p°esn∞ to, co bylo t°eba. Ten problΘm, to dilema, existovalo pro m∞ i pro v╣echny ostatnφ, proto╛e v╣echny dostupnΘ operaΦnφ systΘmy pro modernφ poΦφtaΦe byly proprietßrnφ. Ten nß╣ svobodn² operaΦnφ systΘm byl pro starΘ, vyslou╛ilΘ poΦφtaΦe, ╛e? Kdy╛ jste si cht∞li po°φdit nov² poΦφtaΦ a pou╛φvat ho, byli jste nuceni pou╛φt proprietßrnφ systΘm. Kdyby n∞jak² v²vojß° napsal jin² systΘm a potom °ekl, ╛e ho m∙╛e ka╛d² sdφlet a on bude rßd, pokud to budou lidΘ d∞lat, tak by to ka╛dΘho vyvedlo z t∞╛kΘho rozhodovßnφ, byla by tu alternativa. Uv∞domil jsem si, ╛e bych s tφm mohl n∞co d∞lat. Zrovna jß jsem m∞l ty pravΘ zku╣enosti, abych to byl schopen ud∞lat. To bylo prost∞ to neju╛iteΦn∞j╣φ co jsem si dokßzal p°edstavit, jak bych mohl se sv²m ╛ivotem nalo╛it.

Tohle byl zrovna problΘm, kter² se v tu chvφli nikdo jin² nesna╛il vy°e╣it. Prost∞ jsme tu jen sed∞li a ono se to mezitφm je╣t∞ vφc zhor╣ovalo a nebyl tu kolem nikdo jin², kdo by to vy°e╣il, jen jß. Cφtil jsem, ╛e jsem ten prav², ╛e na tom musφm pracovat. Kdy╛ ne jß, tak kdo? Tak╛e jsem se rozhodl, ╛e vyvinu svobodn² operaΦnφ systΘm -- nebo um°u p°i tom, jak se stßle budu sna╛it vyvinout svobodn² operaΦnφ systΘm. Myslel jsem um°φt stß°φm, samoz°ejm∞. [Smφch]

Stßl jsem tedy p°ed rozhodnutφm, jak² operaΦnφ systΘm by to m∞l b²t. Musel jsem si up°esnit n∞jakΘ technickΘ otßzky t²kajφcφ se designu systΘmu. N∞kolik d∙vod∙ mne p°esv∞dΦilo ud∞lat ho kompatibilnφ s UNIXem. ZaprvΘ, bylo to zrovna po tom, co jsem vid∞l, jak operaΦnφ systΘm, kter² jsem opravdu miloval, zastaral, proto╛e byl napsan² pro jeden konkrΘtnφ typ poΦφtaΦe a ten se p°estal pou╛φvat. Necht∞l jsem, aby se to opakovalo. Pot°eboval jsem n∞jak² portovateln² systΘm. UNIX byl portovateln² systΘm. Kdybych tedy nßsledoval design UNIXu, m∞l jsem docela dobrou ╣anci vytvo°it systΘm, kter² by byl portovateln² a prßceschopn². Ale byl tu je╣t∞ jeden podstatn² d∙vod, proΦ b²t p°esn∞ kompatibilnφ s UNIXem.

Tφm d∙vodem je, ╛e u╛ivatelΘ nesnß╣ejφ nekompatibilnφ zm∞ny. Kdybych navrhl systΘm podle sebe -- co╛ bych byl d∞lal stra╣n∞ rßd, tφm jsem si jist -- vyrobil bych n∞co nekompatibilnφho. Jist∞ chßpete, detaily by byly odli╣nΘ. Kdybych to tak ud∞lal, lidΘ by mi °ekli: ,,ok, je to velmi dobrΘ, ale nenφ to kompatibilnφ. Dalo by moc prßce na n∞j p°ejφt. Nem∙╛eme si dovolit tolik starostφ jen proto, abysme p°e╣li na tv∙j systΘm mφsto UNIXu.┤┤ [V tΘ dob∞ -- v druhΘ polovin∞ osmdesßt²ch let -- je╣t∞ nemohl Richard v∞d∞t, ╛e p°esn∞ toto se mu pozd∞ji stane. Jen mezitφm byl Unix vym∞n∞n za MS Windows. Ve skuteΦnosti to ale splnilo sv∙j ·Φel, tehdy na konci osmdesßt²ch let ho to splnilo a v serverech a high-end sfΘ°e ho to plnφ po°ßd. Zp∞tn∞ °eΦeno, bylo to dobrΘ rozhodnutφ, ale s nßstupem nekompatibilnφch MS Windows tehdy Richard nepoΦφtal a tak se dnes ΦßsteΦn∞ dostal do situace, kterou popisuje. -- pozn. p°ekl.]

Kdy╛ jsem cht∞l vybudovat komunitu, ve kterΘ by byli v∙bec n∞jacφ lidΘ -- lidΘ pou╛φvajφcφ svobodn² systΘm, sklφzejφcφ ovoce svobody a spoluprßce -- musel jsem vytvo°it systΘm, kter² by lidΘ pou╛φvali, na kter² by mohli jednodu╣e p°ejφt, kter² by nem∞l ╛ßdnou p°ekß╛ku, kterß by to zastavila hned na zaΦßtku. Rozhodnutφ ud∞lat systΘm kompatibilnφ s UNIXem za m∞ vlastn∞ vy°e╣ilo v╣echny technickΘ otßzky ohledn∞ designu, proto╛e UNIX se sklßdß z mal²ch Φßstφ, kterΘ spolu komunikujφ p°es rozhranφ, kterß jsou vφcemΘn∞ dokumentovanß. Z toho plyne, ╛e kdy╛ chcete b²t kompatibilnφ s UNIXem, musφte nahradit ka╛d² kousek jeden po druhΘm n∞jak²m kompatibilnφm kouskem software. Ty zb²vajφcφ otßzky designu se vztahujφ ka╛dß pouze na vnit°ek t∞ch mal²ch souΦßstφ a rozhodnutφ m∙╛e ud∞lat ten, kdo bude zrovna ten kousek programovat a to vpodstat∞ kdykoliv. Nemusel jsem to v╣e rozhodnout hned na zaΦßtku.

V╣e, co jsme pot°ebovali k tomu, abychom mohli zaΦφt pracovat, bylo najφt n∞jakΘ jmΘno toho systΘmu. Podφvejte, my hacke°i v╛dy hledßme pro program n∞jak² ╛ertovn², nezbedn² nßzev, proto╛e p°edstavovat si, jak to lidi pobavφ, a╛ se o nßzvu dozv∞dφ, je skoro polovina zßbavy, kterou mßte s psanφm programu. [Smφch] M∞li jsme takΘ zvyk psßt rekurzivnφ zkratky kdykoliv jsme cht∞li vyjßd°it, ╛e program, kter² pφ╣eme, je podobn² n∞jakΘmu jinΘmu programu. M∙╛ete dßt programu rekurzivnφ jmΘno, kterΘ °φkß: ,,tenhle nenφ tamten.┤┤

Nap°φklad tu bylo v ╣edesßt²ch a sedmdesßt²ch letech mnoho textov²ch editor∙ Tico a v╣eobecn∞ se jmenovali n∞jak jinak ne╛ Tico. Potom jeden vynalΘzav² hacker pojmenoval ten sv∙j Tint, co╛ znamenalo Tint Is Not Tico (Tint nenφ Tico). To byla prvnφ rekurzivnφ zkratka. V roce 1975 jsem vyvinul prvnφ textov² editor Emacs. M∞li jsme taky spoustu jin²ch imitacφ Emacsu a v∞t╣ina se jmenovala n∞jak jinak, ale jeden z nich se jmenoval Fine, co╛ znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine nenφ Emacs) a taky tu byl Sine -- Sine Is Not Emacs (Sine nenφ Emacs). M∞li jsme i IINA -- Ina Is Not Emacs (Ina nenφ Emacs) a takΘ MINCE -- Mince Is Not Complete Emacs (Mince nenφ ·pln² Emacs). [Smφch] To byla okle╣t∞nß imitace. A pak n∞kdo IINA skoro cel² p°epsal a svoji novou verzi pojmenoval ZWII, co╛ m∞lo b²t ZWII Was IINA Initially (ZWII bylo p∙vodn∞ IINA). [Smφch]

Hledal jsem tedy rekurzivnφ akronym pro Something Is Not UNIX (N∞co nenφ UNIX) a vyzkou╣el jsem v╣ech 26 pφsmenek, ale zjistil jsem, ╛e ╛ßdnß z t∞ch zkratek nedßvala slovo. [Smφch] Tak jsem to zkusil jinak. Zkrßtil jsem to, tφm bych zφskal t°φpφsmennou zkratku Something's not UNIX [neangliΦtinß°∙m se omlouvßm, ale toto asi nepochopφte -- pozn. p°ekl.] Zkou╣el jsem tedy zase pφsmenka a╛ jsem do╣el ke slovu ,,GNU┤┤ -- GNU je nejlegraΦn∞j╣φ slovo v angliΦtin∞. [Smφch] To bylo ono. Je to legraΦnφ proto, ╛e se to slovo vyslovuje jako slovo ,,new┤┤. LidΘ ho proto pou╛φvajφ v r∙zn²ch slovnφch hrßch. Je to jmΘno jednoho zvφ°ete ╛ijφcφho v Africe. [Jednß se o pakon∞ -- pozn. p°ekl.] Africkß v²slovnost v sob∞ m∞la jakΘsi mlasknutφ. [Smφch] Mo╛nß je╣t∞ mß. Kdy╛ p°i╣li kolonisti z Evropy, nezat∞╛ovali se uΦenφm toho mlasknutφ. Prost∞ ho tedy vypustili a napsali tam mφsto n∞j G, co╛ m∞lo znamenat ,,m∞l by tu b²t je╣t∞ n∞jak² zvuk, kter² my nevyslovujeme.┤┤ [Smφch] Dnes v noci letφm do Ji╛nφ Afriky, prosil jsem je u╛. Doufßm, ╛e najdou n∞koho, kdo mne bude moci nauΦit vyslovovat to mlasknutφ. [Smφch] Abych v∞d∞l, jak bych m∞l sprßvn∞ vyslovovat GNU, kdy╛ budu mluvit o tom zvφ°eti.

Ale pokud nemßte namysli zvφ°e, ale nß╣ systΘm, sprßvnß v²slovnost je ,,guh-NEW┤┤ -- vyslovte to t∞╛kΘ G. Kdybyste mφsto toho mluvili o ,,new┤┤ operaΦnφm systΘmu, velmi byste lidi popletli, proto╛e u╛ na n∞m pracujeme 17 let, tak╛e u╛ nikdy nov² nebude. [Smφch] Ale po°ßd je to GNU -- i p°es to, kolik lidφ to nesprßvn∞ naz²vß Linux. [Smφch]

V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a zaΦal psßt ty jednotlivΘ Φßsti GNU. NicmΘn∞ byli hodnφ, ╛e mi dovolili i nadßle vyu╛φvat jejich vybavenφ. Tehdy jsem si myslel, ╛e napφ╣eme v╣echny tyhle souΦßsti a ud∞lßme kompletnφ GNU systΘm a pak °ekneme lidem: ,,poj∩te a vemte si to┤┤ a ildi to zaΦnou pou╛φvat. Ale to se nestalo. TY prvnφ Φßsti, kterΘ jsem psal, byly jen p°ibli╛n∞ stejnΘ nßhrady s mΘn∞ chybami, ale nebylo to nic ohromujφcφho. Vpodstat∞ nikdo necht∞l je zφskßvat a instalovat. Zvrat p°i╣el v zß°φ 1984, kdy╛ jsem zaΦal psßt GNU Emacs -- moji druhou implementaci Emacsu. ZaΦßtkem roku 1985 ji╛ fungovala, mohl jsem ho pou╛φvat pro editovßnφ, co╛ byla velkß ·leva, proto╛e jsem se necht∞l uΦit pou╛φvat VI, UNIXov² editor. [Smφch] Proto jsem a╛ do tΘ doby d∞lal editovßnφ na jinΘm stroji a soubory jsem si posφlal p°es sφ╗, abych je mohl testovat [my╣leno na UNIXu -- pozn. p°ekl.]. Kdy╛ u╛ ale Emacs fungoval natolik, ╛e jsem ho mohl pou╛φvat jß, byl ji╛ takΘ dost dobr² pro ostatnφ -- ostatnφ ho cht∞li pou╛φvat takΘ.

Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samoz°ejm∞, umφstil jsem kopii na anonymnφ FTP server [Anonymnφ FTP server znamenß, ╛e k n∞mu m∙╛e p°istupovat ka╛d². M∙╛ete z n∞j stahovat data, ani╛ byste pot°ebovali znßt heslo. -- pozn. p°ekl.] a to bylo skv∞lΘ pro lidi na sφti, mohli si prost∞ stßhnout soubor .tar a nainstalovat, ale hodn∞ programßtor∙ tehdy v roce 1985 je╣t∞ p°φstup k sφti nem∞lo. Posφlali mi maily: ,,Jak m∙╛u zφskat kopii?┤┤ Musel jsem se rozhodnout, co jim budu odpovφdat. Ok, mohl jsem °φci, ╛e chci trßvit sv∙j Φas d∞lßnφm GNU software, ne d∞lßnφm pßsek, tak a╗ poprosφ p°φtele, kter² je na sφti, aby jim to stßhl na pßsku. Jsem si jist, ╛e lidΘ by na╣li takovΘ p°ßtele. D°φve, Φi pozd∞ji. Zφskali by ty kopie, ale jß v tΘ dob∞ nem∞l ╛ßdnΘ zam∞stnßnφ. Ve skuteΦnosti jsem nikdy nem∞l ╛ßdnΘ zam∞stnßnφ od tΘ doby, co jsem v lednu 1984 opustil MIT. Hledal jsem tedy n∞jakou cestu, jak bych si mohl vyd∞lat n∞jakΘ penφze pracφ na svobodnΘm software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodn²m software. Oznßmil jsem: ,,Po╣li mi 150 dolar∙ a jß ti po╣lu pßsku s Emacsem.┤┤ A tak mi zaΦaly chodit prvnφ objednßvky a v polovin∞ roku u╛ jich bylo docela dost.

Dostßval jsem mezi osmi a deseti objednßvkami za m∞sφc. Kdyby to bylo nutnΘ, mohl jsem vy╛φt jen s tφmto p°φjmem, proto╛e jß jsem v╛dy ╛il levn∞; vpodstat∞ ╛iju jako student. Mßm to rßd, proto╛e to znamenß, ╛e vßm penφze nerozkazujφ, co mßte d∞lat. Mohu d∞lat to, o Φem si myslφm, ╛e je pro m∞ d∙le╛itΘ. To je pro m∞ velkΘ uvoln∞nφ a mohu d∞lat to, co opravdu d∞lat chci. Sna╛te se zabrßnit tomu, abyste se nechali vcucnout do toho drahΘho kolob∞hu ╛ivota typick²ch AmeriΦan∙. Kdy╛ to ud∞lßte, tak vßm lidΘ, kte°φ majφ penφze, budou diktovat co mßte d∞lat. Nebudete schopni d∞lat to, co je pro vßs opravdu d∙le╛itΘ.

Bylo to dobrΘ, ale lidΘ se m∞ ptali: ,,Co si tφm myslel, ╛e to je Free Software, kdy╛ to stojφ 150 dolar∙?┤┤ [Smφch] Ptali se prost∞ proto, ╛e je zm²lila v²ceznaΦnost slova ,,free┤┤. Jeden v²znam se odkazuje na cenu a druh² na svobodu. Kdy╛ mluvφm o Free Software, odkazuji se na svobodu, ne na cenu. Myslφm na free speech, ne na free beer. [svoboda projevu, nikoliv pivo zdarma -- pozn. p°ekl.] [Smφch] Nestrßvil bych tolik let svΘho ╛ivota tφm, ╛e bych nutil programßtory vyd∞lßvat mΘn∞ pen∞z. To nenφ m∙j cφl. Jsem sßm programßtor a nevadφ mi dostßvat penφze. Nev∞noval bych zφskßvßnφ pen∞z cel² ╛ivot, ale nevadφ mi mφt je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostßvali jinφ programßto°i. Nechci, aby ceny za software byly nφzkΘ. To s tφm nemß nic spoleΦnΘho. Tohle je o svobod∞. O svobod∞ pro ka╛dΘho, kdo pou╛φvß software, a╗ ji╛ je programßtor, nebo ne.

Nynφ bych m∞l definovat svobodn² software. Rad╣i budu mluvit konkrΘtn∞, proto╛e pouhΘ tlachßnφ o vφ°e ve svobodu je o niΦem. Existuje tolik r∙zn²ch svobod, ve kterΘ m∙╛ete v∞°it a Φasto se takΘ mezi sebou vyluΦujφ, tak╛e sprßvnß politickß otßzka by byla: ,,JakΘ jsou tedy ty d∙le╛itΘ svobody, svobody kterΘ musφ mφt ka╛d²?┤┤ Jß se ji pokusφm zodpov∞d∞t v oboru pou╛φvßnφ software.

Program je pro vßs svobodn² software, pokud mßte nßsledujφcφ svobody: ZaprvΘ, svoboda nula je svoboda spou╣t∞t program za jak²mkoliv ·Φelem a jak²mkoliv zp∙sobem. Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lep╣φmu vyu╛itφ programu tφm, ╛e ho pozm∞nφte. Svoboda dv∞ je svoboda pomoci svΘmu kolegovi tφm, ╛e mu dßte kopii programu. A svoboda t°i je svoboda pomßhat budovat komunitu lidφ u╛φvajφcφch tento software tak, aby takΘ ostatnφ mohli zφskat v²hody va╣φ prßce. Pokud mßte v╣echny tyhle svobody, pak je pro vßs dan² program svobodn² software. To je velmi d∙le╛itΘ, vysv∞tlφm to pozd∞ji, a╛ budu mluvit o GNU General Public License, ale te∩ vysv∞tluji, co to je svobodn² software.

Svoboda nula je naprosto z°ejmß. Kdy╛ nemßte ani prßvo program spustit, je to docela omezujφcφ program. Ve skuteΦnosti vßm v∞t╣ina program∙ poskytne alespo≥ svobodu nula. Svoboda nula je logick²m d∙sledkem svobod jedna, dv∞ a t°i -- tak funguje copyrightov² systΘm. Svobody, kterΘ odli╣ujφ svobodn² software od typickΘho software jsou svobody jedna, dv∞ a t°i. ╪ekn∞me si o nich tedy n∞co vφce a vysv∞tleme si, proΦ jsou d∙le╛itΘ. Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lep╣φmu vyu╛itφ programu tφm, ╛e ho pozm∞nφte. To mohlo znamenat t°eba opravovßnφ chyb. Mohlo to znamenat p°idßvßnφ nov²ch vylep╣enφ. Mohlo to znamenat portovßnφ na jin² systΘm. Mohlo to znamenat p°elo╛enφ v╣ech chybov²ch hlß╣enφ do jazyku Navajo. M∞li byste mφt prßvo provΘst jakoukoliv zm∞nu budete chtφt.

Je z°ejmΘ, ╛e pro profesionßlnφ programßtory je to velmi u╛iteΦnΘ, ale nejen pro n∞. Ka╛d² Φlov∞k s rozumnou inteligencφ se zvlßdne alespo≥ tro╣ku nauΦit programovat. Samoz°ejm∞, existujφ t∞╛kΘ prßce a lehkΘ prßce a v∞t╣ina lidφ se nebude uΦit d∞lat ty t∞╛kΘ. Ale mnoho lidφ se m∙╛e nauΦit d∞lat lehkou prßci stejn∞ tak, jako se p°ed padesßti lety mnoho a mnoho ameriΦan∙ nauΦilo spravovat auta, co╛ Americe umo╛nilo mφt ve druhΘ sv∞tovΘ vßlce motorizovanou armßdu a vyhrßt. A pokud jste spoleΦenskß osobnost a opravdu se nechcete uΦit technologie -- to znamenß, ╛e pravd∞podobn∞ mßte spoustu p°ßtel a umφte je p°esv∞dΦit, aby vßm pomohli. N∞kte°φ z nich jsou pravd∞podobn∞ programßto°i. M∙╛ete se jich tedy zeptat: ,,Zm∞nil bys prosφm t∞ pro m∞ tohle?┤┤ Je vid∞t, ╛e ze svobody jedna m∙╛e t∞╛it opravdu hodn∞ lidφ.

Kdy╛ tu svobodu nemßte, je to skuteΦnß, materißlnφ ╣koda pro spoleΦnost. D∞lß to z vßs v∞zn∞ svΘho software. Pokusφm se to p°irovnat k tΘ laserovΘ tiskßrn∞. Vφte, ╛e to fungovalo pro na╣e pot°eby ╣patn∞ a ╛e jsme to nemohli opravit, proto╛e jsme byli v∞zni svΘho software. Ovliv≥uje to ale takΘ morßlku lidφ. Kdy╛ mßte z pou╛φvßnφ poΦφtaΦe stßle pocit marnosti, budete mφt i ze svΘ prßce pocit marnosti. Va╣e prßce se stane otravnou -- budete nenßvid∞t svoji prßci. A kdy╛ lidi deprimuje jejich prßce, rozhodnou se nestarat se o ni. Nakonec to dosp∞je do stadia, kdy mßte lidi s p°φstupem ,,P°i╣el jsem dnes do prßce. To je v╣e co musφm ud∞lat. Pokud nemohu ud∞lat pokrok, nenφ to m∙j problΘm, je to problΘm mΘho ╣Θfa.┤┤ Kdy╛ se toto stane, je to ╣patnΘ jak pro tyto lidi, tak pro celou spoleΦnost. To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sßm sob∞.

Svoboda dv∞ je svoboda pomßhat p°φteli tφm, ╛e mu zkopφrujete program. Pro ty, kte°φ um∞jφ p°em²╣let a uΦit se, je sdφlenφ u╛iteΦn²ch znalostφ naprosto zßkladnφm projevem p°ßtelstvφ. Kdy╛ takovφ lidΘ pou╛φvajφ poΦφtaΦe, tak se sdφlenφ software stßvß tφmto zßkladnφm projevem p°ßtelstvφ. P°ßtelΘ sdφlejφ mezi sebou. P°ßtelΘ si pomßhajφ. To je podstata p°ßtelstvφ. A ve skuteΦnosti je prßv∞ tenhle princip dobrΘho ducha -- princip pomßhßnφ sv²m bli╛nφm, dobrovoln∞ -- tφm nejd∙le╛it∞j╣φm zdrojem ka╛dΘ spoleΦnosti. To je ten rozdφl mezi ╛ivotaschopnou spoleΦnostφ a bezohlednou d╛unglφ. Tato d∙le╛itost byla rozeznßna nejv∞t╣φmi sv∞tov²mi nßbo╛enstvφmi ji╛ p°ed tisφcemi let a ta se explicitn∞ sna╛φ posilovat tento p°φstup.

Kdy╛ jsem chodil do mate°skΘ ╣kolky, tak se nßs tomu sna╛ily uΦitelky nauΦit -- sdφlenφ -- tφm, ╛e nßs to nechali d∞lat. ╪ekly prost∞: ,,Kdy╛ si do ╣koly p°inese╣ bonb≤ny, nem∙╛e╣ si je nechat v╣echny pro sebe, musφ╣ se pod∞lit s ostatnφmi.┤┤ Tφm, ╛e nßs to uΦili... spoleΦnost se nauΦila duchu spoluprßce. A proΦ byste to m∞li d∞lat? Proto╛e lidΘ nejsou ·pln∞ kooperativnφ. To je jedna z Φßstφ lidskΘ povahy, ale existujφ i jinΘ Φßsti. Je mnoho Φßstφ lidskΘ povahy. Kdy╛ chcete lep╣φ spoleΦnost, musφte se sna╛it posilovat v lidech principy sdφlenφ. Jist∞, nikdy to nebude na 100%, to je pochopitelnΘ. LidΘ se musφ takΘ starat o sebe. Pokud se nßm to n∞jak p°eci jen o kousek povede, budeme bohat╣φ.

Dnes, podle vlßdy Spojen²ch stßt∙ americk²ch, majφ uΦitelΘ d∞lat p°esn² opak. ,,Ach, Johnny, p°inesl jsi si do ╣koly software. Dob°e, nesdφlej jej. Ne, ne. Sdφlenφ je ╣patnΘ. Sdφlenφ znamenß, ╛e bys byl pirßt.┤┤ Co tφm myslφ, kdy╛ °φkajφ ,,pirßt┤┤? Tvrdφ, ╛e pomßhßnφ blφzk²m je morßlnφ ekvivalent napadßnφ lodφ? [Smφch] Co by o tom °ekl Budha nebo Je╛φ╣? Vezm∞te si svΘho nßbo╛enskΘho v∙dce. Nevφm, mo╛nß by Manson °ekl n∞co jinΘho. [Smφch] Kdo vφ, co by °ekl L. Ron Hubbard. Ale, ...

OT┴ZKA: [Nesly╣itelnΘ]

STALLMAN: Jist∞, je mrtv². Ale oni si to nep°ipou╣tφ. Co╛e?

OT┴ZKA: Jako ti ostatnφ, jsou takΘ mrtvφ. [Smφch] [Nesly╣itelnΘ] Charles Manson je takΘ mrtv². [Smφch] Je╛φ╣ je mrtv², Budha je mrtv².

STALLMAN: Ano, to je pravda. [Smφch] Tak╛e hßdßm, ╛e v tomto ohledu nenφ L. Ron Hubbard hor╣φ ne╛ ti ostatnφ. [Smφch] Tak jako tak -- [Nesly╣itelnΘ:]

OT┴ZKA: L. Ron v╛dy pou╛φval svobodn² software -- uvolnilo ho to od Zanu.

[Smφch]

STALLMAN: Myslφm, ╛e toto je vlastn∞ ten nejd∙le╛it∞j╣φ d∙vod, proΦ by m∞l b²t software svobodn². Nem∙╛eme si dovolit ╣pinit nejv∞t╣φ zdroj spoleΦnosti. Je pravda, ╛e to nenφ fyzick² zdroj, jako Φist² vzuch, Φistß voda. Je to psychologicko-socißlnφ zdroj, ale je tak opravdov² jako ty ostatnφ a m∙╛e zap°φΦinit obrovskou zm∞nu v na╣ich ╛ivotech. To, jak se chovßme, ovliv≥uje my╣lenφ ostatnφch lidφ. Kdy╛ chodφme kolem a °φkßme ,,nesdφlej s ostatnφmi┤┤ -- kdy╛ nßs poslouchajφ -- ovliv≥ujeme ostatnφ a neovliv≥ujeme je dob°e. To je svoboda druhß. Svoboda pomoci p°φteli.

No a mimochodem, kdy╛ nemßte tuto svobodu, nenφ to jen ·jma pro spoleΦnost, je to takΘ ·jma pro lidi -- opravdovß, materißlnφ ·jma. Kdy╛ mß program svΘho vlastnφka a ten vlastnφk stanovφ soubor pravidel, kde musφ ka╛d² platit, aby mohl software pou╛φvat, n∞kte°φ lidΘ budou °φkat: ,,Nevadφ, jß se bez n∞j obejdu.┤┤ ZajφmavΘ na software je, ╛e mΘn∞ u╛ivatel∙ neznamenß, ╛e toho musφte ud∞lat mΘn∞. Znßte to, kdy╛ si auto koupφ mΘn∞ lidφ, m∙╛ete d∞lat mΘn∞ aut. M∙╛ete u╣et°it. K vyto°enφ kopie auta pot°ebujete urΦitΘ zdroje. M∙╛ete °φci, ╛e mφt cenu na auta je dobrß v∞c. Zabra≥uje to pl²tvßnφ surovinami na auta, kterß nejsou ve skuteΦnosti pot°eba. Ale kdyby dal╣φ auta ji╛ nepot°ebovala ╛ßdnΘ suroviny, nebylo by k niΦemu dobrΘ ╣et°it na v²rob∞ nov²ch kus∙. FyzickΘ v∞ci, jako auta, v╛dy pot°ebujφ n∞jakΘ suroviny k v²rob∞ kopiφ, k v²rob∞ ka╛dΘho dal╣φho exemplß°e.

U software tomu tak nenφ. Ka╛d² m∙╛e vytvo°it kopii a je to velmi jednoduchΘ. Nepot°ebuje k tomu ╛ßdnΘ suroviny s v²jimkou tro╣ky elektrickΘ energie. Nenφ tu nic, co bychom mohli u╣et°it; tφm, ╛e pou╛ijeme tuto finanΦnφ brzdu, nem∙╛eme ╛ßdnΘ zdroje u╣et°it pro lep╣φ vyu╛itφ. LidΘ Φasto mluvφ o ekonomii, ale je t°eba si uv∞domit, ╛e se na software sna╛φ aplikovat ekonomickΘ zd∙vod≥ovßnφ zalo╛enΘ na premisßch, kterΘ pro software neplatφ. Sna╛φ se p°enΘst je z jin²ch oblastφ ╛ivota, kde mo╛nß platφ, na software, a potom v²sledky takovΘ ·vahy pova╛ujφ za platnΘ. Prost∞ vezmou svΘ zßv∞ry a p°edpoklßdajφ, ╛e platφ i pro software, i kdy╛ argumenty nejsou v p°φpad∞ software na niΦem zalo╛enΘ. V takovΘ situaci je velmi d∙le╛itΘ prozkoumat, jakou cestou dosahujete v²sledku a na jak²ch p°edpokladech stavφte.

Svoboda t°i je svoboda pomßhat budovat komunitu publikovßnφm vylep╣en²ch verzφ software. LidΘ mi °φkali, ╛e kdy╛ je software ,,free'', tak nebude nikdo za prßci na n∞m placen, proΦ by se tedy m∞l p°ipojovat? Ok, samoz°ejm∞ si pletli dva v²znamy slova ,,free'', tak╛e bylo jejich my╣lenφ zalo╛eno na nepochopenφ. V ka╛dΘm p°φpad∞ to byla jejich teorie. Dnes ji╛ m∙╛eme srovnat jejich teorii s empirick²m faktem a zjistφme, ╛e stovky lidφ jsou placeny za psanφ svobodnΘho software a ╛e vφce ne╛ 100 000 lidφ jsou dobrovolnφci. Na svobodnΘm software pracuje mnoho lidφ a majφ r∙znΘ motivy.

Kdy╛ jsem poprvΘ vydal GNU Emacs -- vlastn∞ prvnφ kousek GNU software, kter² lidΘ cht∞li pou╛φvat -- a kdy╛ zaΦal projekt nabφrat u╛ivatele, za chvφli jsem dostal zprßvu ,,Myslφm, ╛e jsem vid∞l v zdrojovΘm k≤du chybu a tady je oprava.┤┤ Potom jsem dostal dal╣φ zprßvu ,,Tady ti posφlßm k≤d pro p°idßnφ novΘho vylep╣enφ.┤┤ A dal╣φ opravu chyby a dal╣φ zlep╣enφ a dal╣φ a dal╣φ -- a╛ se to na m∞ zaΦalo hrnout tak rychle, ╛e dalo mnoho prßce jen vyu╛φvat to v╣echno, co jsem dostßval. Microsoft takov²to problΘm nemß. [Smφch]

Nakonec lidΘ tento jev zaznamenali. V osmdesßt²ch letech si spousta z nßs myslela, ╛e svobodn² software nikdy nebude tak dokonal² jako nesvobodn² software, proto╛e jsme nem∞li tolik pen∞z na placenφ lidφ. LidΘ jako jß samoz°ejm∞ °φkali ,,Dob°e, stejn∞ ale pou╛φvejte svobodn² software.┤┤ Je lep╣φ uΦinit malou ob∞╗ v technickΘ dokonalosti a mφt svobodu, ne╛ opaΦn∞. Kolem roku 1990 si ale lidΘ zaΦali uv∞domovat, ╛e svobodn² software se vlastn∞ stßvß lep╣φm. Bylo to rychlej╣φ a spolehliv∞j╣φ, ne╛ proprietßrnφ alternativy.

ZaΦßtkem devadesßt²ch let n∞kdo vynalezl zp∙sob, jak v∞decky m∞°it spolehlivost software. Vzal n∞kolik sad srovnateln²ch program∙, kterΘ d∞laly tu samou v∞c -- p°esn∞ tu samou v∞c -- na r∙zn²ch systΘmech. Existovalo mnoho UNIXov²ch systΘm∙. R∙znΘ utility d∞laly to samΘ, nebo╗ vyhovovaly specifikacφm POSIX. Prost∞ sv²m chovßnφm se neli╣ily, ale li╣ily se tφm, kdo je spravoval, byly psßny odd∞len∞; zdrojov² k≤d byl jin². Ten zp∙sob m∞°enφ spolehlivosti tedy spoΦφval v tom, ╛e se vzaly tyhle programy a na vstup jim byly posφlßna nßhodnß data. M∞°ilo se, jak Φasto spadnou Φi skonΦφ chybou. Zjistili tehdy, ╛e GNU programy byly nejspolehliv∞j╣φ. V╣echny komerΦnφ proprietßrnφ alternativy byly spolehlivΘ mΘn∞. Tyhle v²sledky byly publikovßny a v²vojß°i s nimi byli seznßmeni a za pßr let pozd∞ji se experiment opakoval s nov∞j╣φmi verzemi. V²sledek byl stejn², GNU verze byla nejspolehliv∞j╣φ. V╣ak vφte, ╛e n∞kterΘ kliniky specializovanΘ na rakovinu, kterΘ pou╛φvajφ GNU systΘm, proto╛e je tak spolehliv² a prßv∞ spolehlivost je pro n∞ velmi d∙le╛itß.

Mluvil jsem tu o etick²ch zßle╛itostech a nynφ mluvφm o praktick²ch v²hodßch. Oba tyto body jsou d∙le╛itΘ. To je Free Software Movement.

Je znßm i jin² my╣lenkov² proud -- Open Source movement -- ten se zam∞°uje pouze na ty praktickΘ v²hody. Popφrajφ, ╛e by to byla zßle╛itost principu. Popφrajφ, ╛e by lidΘ m∞li b²t oprßvn∞ni mφt svobodu sdφlet se sv²m bli╛nφm, sledovat co program d∞lß a m∞nit ho, pokud se jim nelφbφ. ╪φkajφ, ╛e je u╛iteΦnß v∞c toto lidem dovolit. Jdou tedy do firmy a °φkajφ: ,,Vφte, mohl byste vyd∞lat vφce pen∞z, pokud lidem dovolφte tohle.┤┤ V urΦitΘ mφ°e tak vedou lidi ke stejnΘmu cφli, ale s vyu╛itφm ·pln∞ odli╣n²ch filosofick²ch d∙vod∙. V hlub╣φm kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasφ. Free Software movement °φkß ,,Mßte prßvo mφt tyto svobody. Nikdo by vßm v tomto nem∞l brßnit.┤┤ Open Source movement °φkß ,,Dob°e, mohou t∞ zastavit, pokud cht∞jφ, ale zkusφme je rad╣i p°esv∞dΦit, aby t∞ nechali d∞lat tyhle v∞ci.┤┤ TakΘ p°isp∞li svobodnΘmu software -- p°esv∞dΦili n∞jakΘ spoleΦnosti, aby vydaly urΦitΘ Φßsti software jako svobodn² software a tφm p°isp∞li na╣φ komunit∞. Open Source movement v²razn∞ p°isp∞l k rozvoji na╣φ komunity a pracujeme spolu na r∙zn²ch projektech, ale v na╣φ a jejich filosofii je obrovsk² rozdφl.

Nane╣t∞stφ zφskßvß nejvφce podpory businessu Open Source a proto v∞t╣ina Φlßnk∙ naz²vß na╣i prßci Open Source a mnoho lidφ si zaΦne myslet, ╛e jsme prost∞ Φßstφ Open Source Movement. Proto tu vysv∞tluji ten rozdφl. Cht∞l bych, abyste si uv∞domili, ╛e Free Software movement, kter² umo╛nil existenci na╣φ komunity a umo╛nil vyvinout svobodn² operaΦnφ systΘm je po°ßd tady -- a my po°ßd stojφme za jeho etickou filosofiφ. Je t°eba si to uv∞domit, abyste p°φ╣t∞ nepletli lidi vlastnφ neznalostφ.

Ale m∞li byste to v∞d∞t takΘ proto, abyste v∙bec v∞d∞li, kde jste. Je jen na vßs vybrat si, kter² proud budete podporovat. M∙╛ete souhlasit s Free Software movement a s m²mi nßzory. M∙╛ete souhlasit s Open Source movement. M∙╛ete nesouhlasit s ob∞ma. Ka╛d² si vybφrß sßm, na jakou stranu politick²ch zßle╛itostφ se postavφ. Kdy╛ ale souhlasφte se svobodn²m software, tak doufßm, ╛e to takΘ °eknete, ╛e souhlasφte s Free Software movement, a jedna z cest, jak to m∙╛ete °φci je pou╛φvßnφ termφnu ,,svobodn² software.'' Tφm budete lidem alespo≥ pomßhat poznat, ╛e v∙bec existujeme.

Svoboda 3 je velmi d∙le╛itß jak prakticky, tak psycho-socißln∞. Kdy╛ tuto svobodu nemßte, zp∙sobuje to praktickou a materißlnφ ╣kodu, proto╛e nenφ-li tento software vyvφjen v komunit∞, nebude v²konn² a spolehliv². Zp∙sobuje ale takΘ psycho-socißlnφ ·jmu, kterß ovliv≥uje ducha v∞deckΘ spoluprßce -- my╣lenku, ╛e pracujeme spoleΦn∞ na zlep╣enφ lidsk²ch poznatk∙. Pozorujeme, ╛e pokrok ve v∞d∞ velmi zßsadn∞ zßvisφ na tom, jak jsou lidΘ schopni pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek v∞dc∙ chovajφcφch se jakoby to byl boj s ostatnφmi skupinami v∞dc∙ a v²vojß°∙. A kdy╛ spolu nesdφlejφ informace, tak se v╣ichni brzdφ.

Toto jsou t°i zßkladnφ svobody, kterΘ odli╣ujφ svobodn² software od typickΘho software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sßm sob∞ -- d∞lat zm∞ny pro svoje pot°eby. Svoboda dv∞ je svoboda pomoci kolegovi distribucφ kopiφ. A svoboda t°i je svoboda pomßhat svojφ komunit∞ tφm, ╛e provßdφte zm∞ny a publikujete, aby je mohli vyu╛φvat i ostatnφ. Kdy╛ mßte v╣echny tyto svobody, tak je pro vßs ten program svobodn²m software. ProΦ o tom mluvφm vzhledem k jednomu konkrΘtnφmu u╛ivateli? Je to pro vßs svobodn² software? Je to svobodn² software pro n∞koho jinΘho? Ano?

OT┴ZKA: M∙╛ete vysv∞tlit rozdφl mezi svobodou dv∞ a t°i? [nesly╣itelnΘ]

STALLMAN: UrΦit∞ spolu souvisφ, proto╛e pokud nemßte v∙bec ani svobodu redistribuovat, tak urΦit∞ nemßte ani svobodu distribuovat modifikovanou verzi, ale jsou to rozdφlnΘ Φinnosti.

Otßzka: Oh.

STALLMAN: Svoboda dv∞ je, p°eΦt∞te si to -- ud∞lßte p°esnou kopii a dßte ji kamarßd∙m, tak╛e oni ji te∩ mohou vyu╛φvat. Nebo t°eba ud∞lßte p°esnΘ kopie a potom je prodßvßte n∞jakΘ skupin∞ lidφ a tak oni je budou moci pou╛φvat. Svoboda t°i je o vylep╣ovßnφ -- nebo alespo≥ vy si myslφte, ╛e to jsou zlep╣enφ, n∞kte°φ lidΘ s vßmi mo╛nß budou souhlasit. To je ten rozdφl. A mimochodem, jeden velmi podstatn² bod. Svoboda jedna a svoboda t°i zßvisφ na tom, zda mßte p°φstup ke zdrojovΘmu k≤du, proto╛e m∞nit program v binßrnφ podob∞ je extrΘmn∞ t∞╛kΘ. [Smφch] Dokonce tak trivißlnφ v∞ci jako u╛itφ Φty° Φφslic pro datum [Smφch]... kdy╛ nemßte zdrojov² k≤d. Tak╛e je z°ejmΘ, ╛e z praktick²ch d∙vod∙ je dostupnost zdrojovΘho k≤du podmφnkou pro svobodn² software.

ProΦ to tedy definuji tak, jestli je to svobodn² software pro *tebe*? N∞jakΘ programy mohou b²t n∞kdy toti╛ svobodnΘ pro n∞koho a nesvobodnΘ pro jinΘ. To te∩ m∙╛e vypadat jako paradoxnφ situace, ale dßm vßm p°φklad, jak se tohle stßvß. Velk² p°φklad, mo╛nß ten ·pln∞ nejv∞t╣φ p°φklad tohoto problΘmu je systΘm X windows , kter² byl vyvinut na MIT a uvoln∞n pod licencφ, kterß z n∞j d∞lß svobodn² software. Kdy╛ si po°φdφte tu verzi z MIT s licencφ z MIT, mßte svobodu jedna, dv∞ i t°i. Je to pro vßs svobodn² software. Mezi t∞mi, kdo zφskali kopie, byli ale i r∙znφ velcφ v²robci, kte°φ distribuovali UNIXovΘ systΘmy, a ti v X ud∞lali v╣echny pot°ebnΘ zm∞ny tak, aby byla pou╛itelnß i na jejich systΘmech. Samoz°ejm∞, ╛e to bylo v∞t╣inou jen n∞kolik mßlo tisφc °ßdk∙ z n∞kolika set tisφc celkov∞. Potom program zkompilovali, za°adili ho do svΘho systΘmu a distribuovali pod tou samou licencφ jako cel² systΘm. Miliony lidφ tedy dostali takovΘ kopie. M∞li X windows, ale nem∞li ╛ßdnΘ z t∞ch svobod. Nebyl to pro n∞ svobodn² software.

Paradox byl v tom, ╛e jestli jsou X svobodnΘ zßle╛elo na tom, kde to budeme m∞°it. Kdy╛ to budete m∞°it mezi v²vojß°i, °ekli byste: ,,Majφ v╣echny ty svobody, je to svobodn² software'', ale kdy╛ to budete m∞°it mezi u╛ivateli, °eknete: ,,Hmm, v∞t╣ina u╛ivatel∙ nemß ty svobody. Nenφ to svobodn² software.'' LidΘ, kte°φ vyvφjeli X tohle nebrali jako problΘm, proto╛e oni cht∞li v podstat∞ jen popularitu -- ego. Cht∞li velk² profesnφ ·sp∞ch. Cht∞li cφtit ,,ach, nß╣ software pou╛φvß hodn∞ lidφ.'' A to byla pravda. Hodn∞ lidφ pou╛φvalo jejich software, ale nem∞li svobodu.

Kdyby se to samΘ stalo GNU projektu, byla by to chyba, proto╛e na╣φm cφlem nebylo jen b²t populßrnφ, na╣φm cφlem bylo rozdßvat svobodu a posilovat spoluprßci, dßt lidem mo╛nost spolupracovat. Zapamatujte si, nikdy nikoho nenu╗te spolupracovat s n∞k²m jin²m, ale zajist∞te, aby m∞l ka╛d² mo╛nost spolupracovat. Kdyby miliony lidi pou╛φvali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by to ·sp∞ch. Hlavnφ cφl by se ·pln∞ zhroutil.

Sna╛il jsem se najφt n∞jak² zp∙sob, jak tomu zabrßnit. P°i╣el jsem s metodou naz²vanou ,,copyleft''. Naz²vß se to copyleft, proto╛e je to jako bychom vzali copyright a p°evrßtili ho naruby. [Smφch] Prßvn∞ je copyleft zalo╛en na copyrightu. Pou╛φvßme platnΘ copyrightovΘ prßvo, ale pou╛φvßme ho k dosa╛enφ velmi odli╣n²ch cφl∙. ╪ekneme ,,Tenhle program je copyrightovan²''. To implicitn∞ znamenß, ╛e je zakßzanΘ ho kopφrovat, distribuovat, modifikovat. Ale potom °ekneme ,,Mßte povolenφ distribuovat kopie, m∙╛ete program m∞nit. TakΘ m∙╛ete distribuovat modifikovanΘ a roz╣φ°enΘ verze. M∞≥te si jej jak chcete.''

Ale stanovili jsme jednu podmφnku. Tahle podmφnka je to, proΦ jsme vlastn∞ pou╛ili systΘm copyrightu a v╣echno tohle kolem. Ta podmφnka °φkß -- kdykoliv distribuuje╣ cokoliv, co obsahuje n∞jakou Φßst na╣eho programu, tak cel² ten program musφ b²t distribuovan² pod t∞mi sam²mi podmφnkami. M∙╛ete tedy program zm∞nit a distribuovat ho dßle, ale kdykoliv to ud∞lßte, tak lidΘ, kter²m ho dßvßte, musφ dostat ty samΘ svobody jako jste dostal vy. A nejen na ten kousek programu, kter² je p∙vodnφ, ale na cel² program, kter² distribujete. Ten program pro n∞ musφ b²t svobodn² software. Svoboda k modifikovßnφ a redistribuci se tak stßvß nezciziteln²m prßvem -- to je p°edstava z Deklarace nezßvislosti. Jsou to prßva, kter²mi si m∙╛ete b²t jisti, ╛e vßs o n∞ nikdo nobere. Licence, kterß zt∞les≥uje tuto my╣leanku, je samoz°ejm∞ GNU General Public License. GPL je kontroverznφ licence, proto╛e mß sφlu °φci rezolutnφ ,,ne'' lidem, kte°φ by cht∞li parazitovat na na╣φ komunit∞.

Na sv∞t∞ je mnoho lidφ, kte°φ si ideßl∙ svobody necenφ. Byli bychom velmi hodnφ, pokud bychom dali k dispozici prßci, co jsme ud∞lali, n∞komu, kdo by na nφ postavil sv∙j nesvobodn² program a zaΦal lidi p°esv∞dΦovat, aby se vzdali sv²ch svobod. V²sledkem by bylo, ╛e bychom my tyto programy vyvφjeli a po°ßd bychom museli soupe°it s vylep╣enymi verzemi na╣ich vlastnφch program∙. To nenφ zßbava. Mnoho lidφ si takΘ myslφ, ╛e rßd ob∞tuji sv∙j Φas, abych n∞jak p°isp∞l ve°ejnosti, ale proΦ bych m∞l p°ispφvat ve svΘm volnΘm Φase spoleΦnostem k tomu, aby vylep╣ili sv∙j proprietßrnφ program? N∞kte°φ lidi si ani nemyslφ, ╛e to je ╣patnΘ, ale kdy╛ to d∞lajφ, tak za to cht∞jφ dostat zaplaceno. Jß osobn∞ bych to rad╣i ned∞lal v∙bec. Ob∞ tyto skupiny, jak ti co sm²╣lφ podobn∞ jako jß, ╛e nechci pomßhat v na╣φ komunit∞ proprietßrnφmu software, tak ti, co °φkajφ spφ╣e: ,,jasn∞, jasn∞, pracoval bych pro n∞, ale museli by mne lΘpe platit,'' majφ dobr² d∙vod, proΦ pou╛φt GNU GPL. Ta toti╛ °φkß firm∞, ,,nem∙╛ete si prost∞ vzφt moji prßci a distribuovat ji bez onΘ svobody.'' NecopyleftovΘ licence svobodnΘho software to ale dovolujφ. To je t°eba p°φpad licence X Windows.

Existuje velk² rozdφl mezi t∞mito dv∞ma kategoriemi svobodnΘho software. Existujφ copyleftovanΘ programy, tak╛e licence ochra≥uje to, aby zφskal svobodu ka╛d² u╛ivatel. Oproti tomu necopyleftovanΘ programy majφ dovolenu i nesvobodnou distribuci. A dnes na ten problΘm narß╛φme, Po°ßd existujφ nesvobodnΘ verze X Windows a jsou pou╛φvßny na na╣em svobodnΘm operaΦnφm systΘmu.Existuje dokonce i hardware, kter² je podporovßn pouze nesvobodn²mi verzemi svobodnΘho software. A to je v na╣φ komunit∞ velk² problΘm. Mohl bych °φci, ╛e jsou X Windows ╣patnß v∞c, ╛e v²vojß°i neud∞lali to nejlep╣φ, co mohli ud∞lat, ale oni ve skuteΦnosti napsali spoustu software, kter² jsme mohli v╣ichni pou╛φvat.

Znßte to, je velk² rozdφl mezi mΘn∞ dokonal²m a ╣patn²m. Existuje mnoho stup≥∙ mezi dobr²m a ╣patn²m. Musφme odolat poku╣enφ °φci -- neud∞lali jste to ·pln∞ nejlep╣φ, tak nejste dob°φ. LidΘ, kte°φ vyvinuli X Windows, na╣φ komunit∞ p°isp∞li velk²m dφlem. N∞co ale mohli ud∞lat i lΘpe. Mohli copyleftovat Φßsti progamu a tak zabrßnit t∞m svobodu-odepφrajφcφm verzφm v distribuovßnφ ostatnφmi. Fakt, ╛e GNU GPL ochra≥uje va╣i svobodu s vyu╛itφm copyrightu, je takΘ p°φΦinou toho, proΦ na ni Microsoft dnes ·toΦφ. Podφvejte, Microsoft by byl velmi rßd, pokud by m∞l mo╛nost vzφt v╣echen k≤d a za°adit ho do svΘho proprietßrnφho software. Pot°ebujφ jen to, aby n∞kdo vytvo°il pßr zm∞n a ,,nekompatibilnφch vylep╣enφ.'' [Smφch]

S jejich marketingem nepot°ebujφ na╣i verzi p°ev²╣it technicky, aby ji s nφ nahradili. StaΦφ jim ud∞lat ji jinou a nekompatibilnφ. Pak ji roz╣φ°φ na desktopy. Proto nemajφ rßdi GNU GPL, proto╛e ta jim to nedovolφ. GPL nedovoluje ,,svßzat a roz╣φ°it.'' ╪φkß, ╛e pokud chcete sdφlet k≤d na╣ich program∙, m∙╛ete. Ale musφte sdφlet a sdφlet stejn∞. Vylep╣enφ, kterß vytvo°φte, se musejφ dßt ╣φ°it dßl. Je to dvoucestnß spoluprßce, opravdovß spoluprßce.

Mnoho spoleΦnostφ, i t∞ch velk²ch jako IBM a HP, chce nß╣ software pou╛φvat i za t∞chto podmφnek. IBM i HP podstatn∞ p°ispφvajφ do GNU software a vyvφjejφ i jin² svobodn² software. Microsoft ale nechce, tak╛e tvrdφ, ╛e obchod se nem∙╛e s GNU GPL vypo°ßdat. Jestli business nezahrnuje IBM, HP a Sun, tak mo╛nß majφ pravdu. Microsoft to ale nechce. [Smφch]

O tom si povφme je╣t∞ pozd∞ji. M∞l bych dokonΦit tu historii. Necht∞li jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psßt n∞jak² svobodn² software, ale n∞co mnohem kompletn∞j╣φho. Cht∞li jsme vyvinout cel² svobodn² operaΦnφ systΘm. To znamenß, ╛e jsme museli postupovat kousek po kousku. V╛dycky jsme samoz°ejm∞ hledali zkratky. Bylo to tolik prßce, ╛e lidΘ pochybovali, zda to budeme n∞kdy schopni dokonΦit. ╪φkal jsem si, ╛e tu byla minimßln∞ ╣ance na dokonΦenφ, ale je samoz°ejm∞ v╛dy lep╣φ hledat zkratky. Rozhlφ╛eli jsme se tedy, zda ji╛ neexistujφ n∞jakΘ programy od n∞koho jinΘho, kterΘ bychom mohli zapojit do GNU, nebo n∞jak p°izp∙sobit, abychom to nemuseli psßt celΘ znovu. Na╣li jsme nap°φklad X Windows systΘm. Je pravda, ╛e nebyl copyleftovan², ale byl to svobodn² software a tak jsme jej mohli pou╛φt.

Vlo╛it do GNU n∞jak² okennφ systΘm jsem cht∞l od prvnφch chvil. Je╣t∞ ne╛ jsem zaΦal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal n∞kolik. A proto i p°es skuteΦnost, ╛e Unix tehdy ╛ßdn² nem∞l, jsem se rozhodl, ╛e GNU by n∞jak² mφt m∞lo. Nikdy jsme ale nß╣ GNU Windows System nedokonΦili, proto╛e p°i╣ly X Windows. Nemuseli jsme tak pracovat na jednΘ velkΘ ·loze a tak jsme vzali X Windows a za°adili je do GNU. Rozhodli jsme se postarat, aby ostatnφ Φßsti GNU pracovaly s X. Na╣li jsme i jin² software, t°eba sßzecφ systΘm TeX, n∞jakΘ knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix, ale nebyl svobodn². Tento k≤d byl ale od jinΘ skupiny z Berkley, kterß tehdy provßd∞la n∞jak² v²zkum na plovoucφ desetinnΘ Φßrce. Tak jsme se dohodli, ╛e tyto Φßsti pou╛ijeme.

V °φjnu 1985 jsme zalo╛ili Nadaci pro svobodn² software (Free Software Foundation). V╣imn∞te si prosφm, ╛e projekt GNU tu byl d°φve, ne╛ se na scΘn∞ objevila nadace. Skoro dva roky po oznßmenφ projektu. Nadace pro svobodn² software je organizace osvobozenß od danφ, kterß sbφrß prost°edky za ·Φelem nabφdnutφ svobody sdφlet a upravovat software. V osmdesßt²ch letech bylo jednou z hlavnφch v∞cφ, kterou jsme financovali, najφmßnφ lidφ na psanφ Φßstφ GNU. Takto byly vytvo°eny jak Φßsti r∙zn²ch program∙, tak takΘ zßkladnφ programy jako Shell a knihovna pro C. Program tar, kter² je naprosto podstatn², aΦ ne p°φli╣ vzru╣ujφcφ, byl takΘ napsßn takto. Myslφm, ╛e i GNU grep byl takto vytvo°en. Blφ╛φme se tak na╣emu cφli.

V roce 1991 ji╛ chyb∞la jen jedna velkß Φßst a to byl kernel. ProΦ jsem kernel odlo╛il? Proto╛e ve skuteΦnosti nenφ podstatnΘ, v jakΘm po°adφ v∞ci d∞lßte. Minimßln∞ technicky to podstatnΘ nenφ. Tak jako tak je musφte ud∞lat v╣echny. ╚ßsteΦn∞ takΘ proto, ╛e jsem doufal, ╛e budeme moci pou╛φt n∞co, co najdeme n∞kde jinde. A takΘ jsme na╣li. Na╣li jsme Mach, kter² byl vyvφjen na Carnegie Mellon. Zb²valo napsat druhou polovinu -- souborov² systΘm, sφ╗ov² k≤d a tak dßle. Pokud jsou ale spou╣t∞ny nad Machem, chovajφ se skoro jako u╛ivatelskΘ progamy, kterΘ se v∞t╣inou lΘpe ladφ. M∙╛ete je debugovat s opravdov²m debugerem na ·rovni k≤du v reßlnΘm Φase. ╪φkal jsem si tedy, ╛e takto se nßm poda°φ zφskat vy╣╣φ Φßsti jßdra v pom∞rn∞ krßtkΘm Φase. Ale nefungovalo to tak, jak jsme oΦekßvali. Tyto asynchronnφ vφcevlßknovΘ procesy posφlajφcφ si mezi sebou zprßvy, se nakonec ukßzaly jako velmi t∞╛ko laditelnΘ. SystΘm zalo╛en² na Machu, kter² jsme pou╛φvali jako zavad∞Φ, m∞l p°φ╣ernΘ debugovacφ prost°edφ, byl nespolehliv² a trp∞l je╣t∞ dal╣φmi problΘmy. Zabralo nßm roky, ne╛ jsme jej zprovoznili.

Na╣e komunita ale na╣t∞stφ nemusela Φekat na GNU kernel, proto╛e v roce 1991 vyvinul Linus Torvalds jin² svobodn² kernel, naz²van² Linux. Pou╛il zastaral² monolitick² design, kter² se nakonec osv∞dΦil a tak m∞l hotov sv∙j kernel mnohem d°φve, ne╛ my ten nß╣. Mo╛nß je to jedna z chyb, kterou jsem ud∞lal, chyba v designu. Na zaΦßtku jsme o Linuxu nev∞d∞li, proto╛e nßs nikdy nekontaktoval a ne°ekl nßm o tom i p°esto, ╛e o projektu GNU v∞d∞l. Oznßmil to ale jin²m lidem na jin²ch mφstech v sφti a tak zkombinovali GNU s Linuxem tito lidΘ. Vpodstat∞ tak vytvo°ili kombinaci GNU plus Linux.

Neuv∞domili si ale, co vlastn∞ d∞lali. ╪ekli si, ╛e majφ kernel a dφvali se kolem po n∞jak²ch v∞cech, kterΘ by s nφm mohli dßt dohromady. Spat°ili, ╛e v╣echno co pot°ebujφ ji╛ existuje. Jakß nßhoda, zvolali. [Laughter] U╛ to tu v╣echno je. Mßme tu v╣echno co pot°ebujeme. Vezmeme v╣echny tyhle v∞ci, dßme je dohromady a mßme systΘm. Nev∞d∞li, ╛e v∞t╣ina toho co na╣li, byly Φßsti GNU. Neuv∞domovali si tedy, ╛e zasouvajφ Linux do dφry v systΘmu GNU. Mysleli si, ╛e berou Linux a stavφ na n∞m systΘm. Nazvali ho tedy Linux.

OT┴ZKA: [Nesly╣itelnΘ]

STALLMAN: Nesly╣φm vßs -- prosφm?

OT┴ZKA: [Nesly╣itelnΘ]

[Pravd∞podobn∞ otßzka na to, zda se nezachoval projekt GNU stejn∞, kdy╛ si bral X a Mach. Zda takΘ nezm∞nil jmΘno na GNU bez n∞jakΘho odkazu na tyto projekty -- pozn. prekl.]

STALLMAN: Ne, to prost∞ nenφ -- p°i╣lo to zvenku.

OT┴ZKA: Ale bylo to lep╣φ, ne╛ najφt X a Mach?

STALLMAN: Dob°e. Rozdφl je v tom, ╛e lidΘ, kte°φ vyvφjeli X a Mach to ned∞lali proto, aby vyvinuli kompletnφ operaΦnφ systΘm. To jsme d∞lali pouze my. A stßlo za tφm ohromn∞ moc prßce. Vyvinuli jsme v∞t╣φ Φßst systΘmu ne╛ jak²koliv jin² projekt. Nenφ to to samΘ, proto╛e tihle lidΘ vyvinuli u╛iteΦnΘ souΦßsti systΘmu. Ale ned∞lali to proto, aby vyvinuli kompletnφ systΘm. M∞li jinΘ d∙vody.

Lidi, kterΘ vyvφjeli X, napadlo, ╛e by bylo dobrΘ implementovat okennφ systΘm pracujφcφ po sφti a ╛e by to mohlo mφt ·sp∞ch. A m∞lo. Nakonec to dopadlo tak, ╛e nßm to pomohlo v tvorb∞ svobodnΘho operaΦnφho systΘmu. Ale to nebyl p∙vodnφ ·Φel. Byla to spφ╣e nßhoda. Nechci tφm °φci, ╛e to co ud∞lali bylo ╣patnΘ. Ud∞lali velk² svobodn² projekt. To je dobrß v∞c. Ale nehled∞li a╛ nakonec, jak to d∞lal projekt GNU. A tak jsme to byli my, kdo musel ud∞lat ka╛d² kousek, kter² neud∞lal nikdo jin², proto╛e jsme v∞d∞li, ╛e bez toho bychom nem∞li kompletnφ systΘm. A dokonce i kdy╛ to bylo ·pln∞ nudnΘ a neromantickΘ jako nap°φklad tar nebo mv. [Smφch] Ud∞lali jsme to. Nebo ld, v╣ak vφte, ╛e na ld nenφ nic moc zajφmavΘho -- ale napsal jsem jej. [Smφch] A dal jsem si prßci s tφm, aby pot°eboval co nejmen╣φ poΦet I/O operacφ, aby mohl pracovat rychleji a s v∞t╣φmi programy. Ale znßte m∞, rßd d∞lßm dobrou prßci. Rßd do programu p°idßm r∙znß zlep╣enφ, kdy╛ na n∞m d∞lßm, ale d∙vod, proΦ jsem to d∞lal nebyl v tom, ╛e jsem m∞l n∞jak² genißlnφ nßpad na lep╣φ ld. Pot°ebovali jsme n∞jakΘ svobodnΘ ld a nemohli jsme oΦekßvat, ╛e to ud∞lß n∞kdo jin². Museli jsme to tedy ud∞lat my nebo najφt n∞koho, kdo to ud∞lß.

Do systΘmu p°isp∞ly tisφce lidφ, ale je tu i projekt, kter² je d∙vodem, proΦ systΘm existuje, a to je projekt GNU. Vpodstat∞ to *je* systΘm GNU, spoleΦn∞ s ostatnφmi v∞cmi, kterΘ do n∞j byly p°idßny.

SystΘm se ale zaΦal naz²vat Linux a to bylo pro projekt GNU velkou rßnou, proto╛e takto lidΘ ani nevφ, co jsme ud∞lali. Myslφm si, ╛e Linux, kernel, je velmi u╛iteΦn² svobodn² software. Mohu o n∞m mluvit jen v dobrΘm. No, vlastn∞... napadß mn∞ pouze velmi mßlo ╣patn²ch v∞cφ, kterΘ bych o n∞m mohl °φci. [Smφch] Ale v podstat∞ o n∞m mohu °φkat jen dobrΘ v∞ci. Na druhou stranu, naz²vßnφ GNU systΘmu Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vßs, dejte si tu malou nßmahu a naz²vejte systΘm GNU/Linux a pomozte nßm k tomu, abychom za n∞j mohli sdφlet kredit.

OT┴ZKA: Pot°ebujete maskota! Najd∞te si n∞jakΘ zvφ°e!

[Smφch]

STALLMAN: My jej mßme.

OT┴ZKA: Mßte?

STALLMAN: Mßme zvφ°e -- gnu [gnu v angliΦtin∞ znamenß ,,pak∙≥'' -- pozn. p°ekl.]. [Smφch] V ka╛dΘm p°φpad∞, pokud budete kreslit tuΦ≥ßka, nakreslete vedle n∞j pakon∞. [Smφch]

Nechme si ale otßzky na konec. Mßm tu je╣t∞ n∞co, co bych cht∞l vysv∞tlit.

ProΦ mi o to tolik jde? ProΦ si myslφm, ╛e stojφ za to vßs zde otravovat a mo╛nß zhor╣ovat vß╣ nßzor na m∞ [Smφch] s tφm, ╛e zde se zab²vßm touto otßzkou, kdo by m∞l dostat uznßnφ za projekt? Proto╛e, v╣ak to znßte, kdy╛ to d∞lßm, tak n∞kte°φ lidΘ °φkajφ, ╛e jen chci nasytit svoje ego. Samo°ejm∞, ne°φkßm, nevyz²vßm vßs, neprosφm vßs, abyste systΘm naz²vali Stallmanix, ok? [Smφch a potlesk]

Prosφm vßs, abyste jej naz²vali GNU, proto╛e chci, aby projekt GNU zφskal uznßnφ. Existuje jeden velmi dobr² d∙vod, kter² je o hodn∞ d∙le╛it∞j╣φ ne╛ to, zda bude n∞jakΘmu jednotlivci p°ipsßno uznßnφ. Kdy╛ se dnes rozhlΘdnete, v∞t╣ina lidφ, kte°φ o tom mluvφ a pφ╣φ v∙bec nezmi≥uje GNU, ani jeho cφle, svobodu --- tyto politickΘ a socißlnφ my╣lenky. Mφsto odkud vze╣ly je GNU. My╣lenky spojenΘ s Linuxem, jeho filosofie, jsou velmi odli╣nΘ. Je to hlavn∞ apolitickß filosofie Linuse Torvaldse. Kdy╛ si lidΘ myslφ, ╛e ten systΘm je Linux, v∞t╣inou si myslφ: ,,Jasn∞, musel to odstartovat Linus Torvalds. M∞li bychom se zab²vat jeho filosofiφ.'' A kdy╛ pak sly╣φ o filosofii GNU, tak °φkajφ: ,,Hochu, to je stra╣n∞ idealistickΘ, to musφ b²t ohromn∞ nepraktickΘ. Jß pou╛φvßm Linux, ne GNU.'' [Smφch]

Ta ironie. Kdyby v∞d∞li. Kdyby jen v∞d∞li, ╛e ten systΘm, kter² se jim tak lφbφ, je na╣e idealistickß, politickß filosofie p°evedenß do reality... I tak by s nßmi nemuseli souhlasit, ale aspo≥ by m∞li d∙vod bßr nßs vß╛n∞ -- po°ßdn∞ o tom p°em²╣let -- dßt tomu ╣anci. Aspo≥ by vid∞li, jak se to vztahuje k jejich ╛ivot∙m. Kdyby p°em²╣leli ,,Pou╛φvßm systΘm GNU. Tady je filosofie GNU. Ta filosofie je d∙vod, proΦ systΘm, kter² mßm tak rßd, existuje,'' tak by se k na╣im my╣lenkßm aspo≥ stav∞li s mnohem otev°en∞j╣φ myslφ. To neznamenß, ╛e bude ka╛d² souhlasit. LidΘ si myslφ r∙znΘ v∞ci. To je vpo°ßdku. LidΘ by si m∞li sami vytvß°et nßzory. Ale chci, aby tato filosofie m∞la v²hodu z uznßnφ v²sledk∙ prßce, kter²ch dosßhla.

Pokud se rozhlΘdnete, uvidφte, ╛e skoro v╣ude to instituce naz²vajφ Linux, stejn∞ jako novinß°i. Nenφ to sprßvn∞, ale oni to d∞lajφ. SpoleΦnosti ten balφk takΘ naz²vajφ systΘmem. Ani v∞t╣ina novinß°∙, kdy╛ pφ╣φ Φlßnky, se na to nedφvß jako na politickou a socißlnφ otßzku. V∞t╣inou se na v∞c dφvajφ jako na Φist∞ obchodnφ otßzku, co╛ je pro spoleΦnost o dost mΘn∞ podstatnß v∞c. Kdy╛ se podφvßte na spoleΦnosti, kterΘ prodßvajφ distribuce GNU/Linuxu lidem, v∞t╣ina z nich je takΘ naz²vß Linuxem. A *v╣echny* k n∞mu p°idßvajφ nesvobodn² software.

GNU GPL sice tvrdφ, ╛e pokud si vezmete n∞jak² k≤d z GPL program∙ a p°idßte k n∞mu n∞jak² sv∙j vlastnφ k≤d, musφte tento program takΘ vydat pod GNU GPL. M∙╛ete ale dßt na jeden disk (jak²koliv, a╗ ji╛ CD-ROM, harddisk Φi jin²) vφce odd∞len²ch program∙ s r∙zn²mi licencemi. Je to pouhΘ seskupovßnφ. Distribuce dvou program∙ jednomu Φlov∞ku v tom samΘm Φase nenφ n∞co, do Φeho bychom mi mohli mluvit. ObΦas bych si p°ßl, aby byla pravda, ╛e pokud spoleΦnost distribuuje n∞jak² produkt spoleΦn∞ s GPL software, musφ i tento produkt b²t svobodn²m software. Nenφ to ale tak. Nejv∞t╣φ mo╛nß ╣φ°e je samotn² porgram. Pokud existujφ dva programy, kterΘ spolu pracujφ ,,na dosah ruky,'' nap°. zasφlßnφm zprßv, jsou prßvn∞ naprosto samostatnΘ. P°idßvßnφm tohoto nesvobodnΘho software do distribuce p°edßvajφ u╛ivatel∙m velmi ╣patnΘ filosofickΘ a politickΘ my╣lenky. ╪φkajφ u╛ivatel∙m: ,,Je vpo°ßdku pou╛φvat nesvobodn² software. Dßvßme ho sem jen jako bonus.''

Kdy╛ se podφvßte na Φasopisy o GNU/Linuxu, st∞╛φ uvidφte n∞jak² s nßzvem GNU/Linux, v∞t╣inou majφ v nßzvu Linux-n∞co. V∞t╣inou tedy naz²vajφ systΘm Linux. B²vajφ p°epln∞nΘ reklamami na nesvobodn² software b∞╛φcφ na GNU/Linuxu. Tyto reklamy se v∞t╣inou zam∞°ujφ na stejnΘ poselstvφ. ╪φkajφ: ,,Nesvobodn² software je pro vßs dobr². Je tak dobr², ╛e byste za n∞j m∞li dokonce *platit*.'' [Smφch] Naz²vajφ tento software ,,balφΦky s p°idanou hodnotou.'' ╪φkajφ: ,,Va╛te si vhodnosti pro praxi, ne svobody.'' Jß s t∞mito hodnotami nesouhlasφm, tak╛e je naz²vßm ,,o svobodu obranΘ balφΦky.'' [Smφch] Jestli jste si instalovali svobodn² operaΦnφ systΘm, ╛ijete ve svodonΘm sv∞t∞. M∙╛ete si u╛φvat v²hod svobody, pro kterΘ jsme tolik let pracovali. Tyto balφΦky vßm dßvajφ mo╛nost utßhnout si kolem sebe °et∞zy.

A koneΦn∞, pokud se podφvßte na n∞jakΘ obchodnφ show v∞novanΘ pou╛φvßnφ systΘmu GNU-Linux, v╣echny se naz²vajφ ,,Linux show.'' Ukazujφ jak svobodn² software, tak nesvobodn² software, a tak vlastn∞ speΦe╗ujφ sprßvnost u╛φvßnφ nesvobodnΘho software. TΘm∞° kamkoliv se v na╣φ komunit∞ podφvßte, instituce schvalujφ nesvobodn² software, Φφm╛ ·pln∞ negujφ my╣lenky na svobodu, kv∙li kter²m GNU vzniklo. A jedinΘ mφsto, kde z°ejm∞ lidΘ p°ijdou do styku s na╣imi ideemi a svobodou, je projekt GNU -- ve spojenφ se svobodn²m software. Proto vßs ╛ßdßm: prosφm, naz²vejte systΘm ,,GNU/Linux.'' Vysv∞tlete takto t∞m lidem, odkud systΘm vze╣el a proΦ.

Pouh²m pou╛φvßnφm toho jmΘna samoz°ejm∞ nebudete automaticky vysv∞tlovat historii. M∙╛ete napsat o Φty°i znaky vφce, vyslovit o dv∞ slabiky vφce. GNU/Linux je ale po°ßd je╣t∞ mΘn∞ slabik ne╛ Windows 2000. [Smφch] Ne°φkßte jim tφm moc, ale p°ipravujete je, tak╛e kdy╛ p°φ╣t∞ usly╣φ o GNU -- a o tom to je -- budou v∞d∞t, jak se jich to t²kß. A v tom je obrovsk² rozdφl. Pomozte nßm tedy.

UrΦit∞ jste zaznamenali, ╛e Microsoft nazval GPL ,,open source licencφ.'' Necht∞jφ, aby o tom lidΘ p°em²╣leli v souvislosti se svobodou. Sna╛φ se p°esv∞dΦit u╛ivatele, aby o tom p°em²╣leli v omezen²ch souvislostech, jen jako konzumenti. (A samoz°ejm∞ ani konzumenti nep°em²╣lejφ p°φli╣ racionßln∞, kdy╛ si vyberou produkty Microsoftu.) Necht∞jφ, aby o v∞ci lidΘ p°em²╣leli jako obΦanΘ Φi politici. To se jim nehodφ. P°inejmen╣φm je to nep°ßtelskΘ jejich obchodnφmu modelu.

A te∩ jak svobodn² software... ok, mohu vßm °φci jak souvisφ svobodn² software s na╣φ spoleΦnostφ. DruhΘ tΘma, kterΘ by nßs mohlo zajφmat je, jak souvisφ svobodn² software s obchodem. Ve skuteΦnosti je toti╛ svobodn² software pro obchod ohromn∞ u╛iteΦn². Konec konc∙, v∞t╣ina obchodnφk∙ ve vysp∞l²ch zemφch svobodn² software pou╛φvß. Pouze mal² zlomek software takΘ vyvφjφ. A svobodn² software je velmi v²hodn² pro spoleΦnost, kterß software pou╛φvß, proto╛e mß nad nφm kontrolu. U╛ivatelΘ majφ kontrolu nad tφm, co program d∞lß. Bu∩ individußln∞, pokud cht∞jφ, Φi kolektivn∞, pokud cht∞jφ. Ka╛d², koho to zajφmß, m∙╛e uplatnit jist² vliv. Pokud vßs to nezajφmß, nekoupφte to. Budete pou╛φvat to, co majφ rßdi ostatnφ. Ale pokud vßs to zajφmß, mßte jist² hlas.

U proprietßrnφho software skoro ╛ßdn² hlas nemßte. U svobodnΘho software si m∙╛ete zm∞nit, co chcete zm∞nit. Nevadφ, ╛e ve va╣φ spoleΦnosti nemßte ╛ßdnΘ programßtory, to je vpo°ßdku. Kdybyste cht∞li p°ed∞lat st∞ny va╣φ budovy, nemusφte b²t truhlß°skß spoleΦnost, musφte mφt mo╛nost jφt, najφt n∞jakou truhlß°skou spoleΦnost a °φct jim, aby to pro vßs ud∞lali. Kdy╛ pot°ebujete n∞jakou zm∞nu ve va╣em software, nemusφte b²t programßtorskß spoleΦnost, staΦφ vßm do n∞jakΘ zajφt a °φct: ,,Kolik chcete za implementovßnφ tΘhle v∞ci a kdy by to bylo hotovo?'' A pokud by to odmφtli, m∙╛ete si najφt n∞koho jinΘho.

Je tu voln² trh. Jak²koliv business, kter² se zajφmß o podporu, najde ve svobodnΘm software velkou v²hodu. S proprietßrnφm software jste odkßzßni s podporou na monopol. Pouze jedna spoleΦnost mß zdrojov² k≤d a mo╛nß pßr jin²ch si ho je╣t∞ koupilo za obrovskΘ penφze, pokud se jednß o Microsoft shared source. Ale t∞ch je velmi mßlo. Nemßte moc na v²b∞r u koho si zajistit podporu. To znamenß, ╛e pokud nejste opravdov² gigant, tak je nezajφmßte. Va╣e spoleΦnost pro n∞ v∞t╣inou nenφ dostateΦn∞ v²znamnß, aby je zajφmalo, zda vßs neztratφ. Jak jednou pou╛φvßte n∞jak² program, je jim jasnΘ, ╛e nemßte jinou mo╛nost, ne╛ zφskßvat podporu od nich, proto╛e p°ejφt na jin² software by p°ineslo mnoho komplikacφ. Nakonec si budete platit za privilegium oznßmit chybu. [Smφch] A kdy╛ si zaplatφte, °eknou vßm: ,,Dob°e, ok, zaznamenali jsme va╣e oznßmenφ chyby v na╣em produktu. Za pßr m∞sφc∙ si budete moci koupit upgrade a podφvat se, zda jsme to opravili.'' [Smφch]

PoskytovatelΘ podpory pro svobodn² software si s tφmto nevystaΦφ. Musφ se o zßkaznφky starat. Samoz°ejm∞ m∙╛ete zφskat mnoho dobrΘ podpory i zdarma, zaslßnφm dotazu na internet. Mo╛nß dostanete odpov∞∩ p°φ╣tφ den, ale to nenφ samoz°ejm∞ jistΘ. Pokud chcete mφt jistotu, m∞li byste se spφ╣ dohodnout s n∞jakou spoleΦnostφ a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak m∙╛e pracovat obchod zalo╛en² na svobodnΘm software.

Dal╣φ v²hodou svobodnΘho software pro obchod je bezpeΦnost a soukromφ. (To platφ samoz°ejm∞ i pro jednotlivce, ale te∩ o tom budu hovo°it v souvislosti s obchodem.) Kdy╛ je program proprietßrnφ, tak nem∙╛ete ani s jistotou °φci co vlastn∞ d∞lß. M∙╛e mφt vlastnosti, kterΘ byste opravdu nem∞li rßdi, kdybyste o nich v∞d∞li. Program by mohl mφt t°eba backdoor, kter² dovolφ v²vojß°i dostat se do va╣eho stroje. Byl by t°eba schopen sledovat va╣i Φinnost a odesφlat informace zp∞t. To nenφ neobvyklΘ. Software Microsoftu to d∞lß, ale nenφ to pouze Microsoft. D∞lajφ to i jinΘ programy. Nem∙╛ete ani °φci, jestli to d∞lß tohle. A nem∙╛ete ani spolΘhat na to, ╛e programßtor je naprosto poctiv², ka╛d² programßtor d∞lß chyby. V programu se mohou vyskytovat chyby, kterΘ ohrozφ va╣i bezpeΦnost, ale nikdo je ·mysln∞ nezavinil. PodstatnΘ ale je, ╛e pokud to nenφ svobodn² software, nem∙╛ete je najφt a nem∙╛ete je ani opravit.

Nikdo nemß Φas, aby si prov∞°oval zdrojovΘ k≤dy ka╛dΘho programu, kter² pou╛φvß. Nebudete to d∞lat. Ale svobodn² software je v∞t╣φ komunita a jsou v nφ i lidΘ, kte°φ v∞ci kontrolujφ. A vy m∙╛ete z tΘ jejich kontroly t∞╛it. Kdy╛ se vyskytne n∞jakß necht∞nß chyba (a ona se Φas od Φasu vyskytne v ka╛dΘm programu), mohou ji najφt a opravit. Je mnohem mΘn∞ pravd∞podobn∞j╣φ, ╛e by lidΘ dali do svΘho software trojskΘho kon∞ Φi n∞jak² odposlouchßvacφ k≤d, kdy╛ si myslφ, ╛e mohou b²t chyceni. V²vojß°i proprietßrnφho software vφ, ╛e chyceni nebudou. Projde jim to, nikdo to nezjistφ. Ale v²vojß° svobodnΘho software musφ poΦφtat s tφm, ╛e lidΘ se budou koukat a uvidφ, jestli to tam je. Ve svobodnΘm software nem∙╛eme do program∙ zabudovßvat v∞ci, kterΘ by se u╛ivatel∙m nelφbily, proto╛e pokud bychom to ud∞lali, vytvo°ili by si verzi, ve kterΘ by to nebylo. V╣ichni by brzo zaΦali pou╛φvat tuto verzi. Kdy╛ pφ╣ete svobodn² program, chcete, aby m∞li lidΘ rßdi va╣i verzi. Nebudete do programu zabudovßvat v∞c, o kterΘ si myslφte, ╛e ji bude mnoho lidφ nenßvid∞t a budou si instalovat jinΘ verze mφsto tΘ va╣φ. Prost∞ si jen uv∞domφte, ╛e ve sv∞t∞ svobodnΘho software je krßlem u╛ivatel. Ve sv∞t∞ proprietßrnφho software to tak nenφ, tam jste jenom zßkaznφkem a nem∙╛ete do v²voje nijak mluvit.

V tomto ohledu je svobodn² software nov² obor, ktde je mo╛nΘ zavΘst demokracii. Profesor Lessig, kter² je te∩ ve Stanfordu, chyt°e poznamenal, ╛e k≤d program∙ se chovß podobn∞ jako zßkony. Ten, kdo vytvß°φ software, je╛ pou╛φvß v∞t╣ina lidφ a to k r∙zn²m ·Φel∙m, ten vlastn∞ pφ╣e zßkony, podle kter²ch se budou °φdit lidskΘ ╛ivoty. Se svobodn²m software mohou tyto zßkony vzniknout demokraticky. Nenφ sice ta klasickß forma demokracie, nebudou velkΘ volby a referendum ,,jak by m∞la b²t implementovßna tahle v∞c?'' [Smφch] Mφsto toho dßme mo╛nost v╣em, kte°φ by na implementaci tΘto funkce cht∞li pracovat. Kdy╛ budete chtφt tu funkci n∞jak²m zp∙sobem naprogramovat, ud∞lejte to. Bu∩ se to ud∞lß tak, nebo n∞jak jinak, to nenφ podstatnΘ. Kdy╛ to lidi budou chtφt n∞jak²m zp∙sobem, ud∞lß se to tak. Takto ka╛d² p°ispφvß do ve°ejn²ch rozhodnutφ tφm, ╛e prost∞ d∞lß v∞ci tak, jak je chce d∞lat on.

M∙╛ete uΦinit kolik krok∙ chcete. Obchod m∙╛e takΘ ud∞lat tolik krok∙, kolik pro n∞j bude u╛iteΦnΘ. A a╛ v╣echna tato vylep╣enφ p°idßte, urΦφte tφm, jak by m∞l software dßle pokraΦovat.

╚asto je velmi u╛iteΦnΘ mφt mo╛nost vzφt si Φßsti z ji╛ existujφcφch program∙ -- v∞t╣inou jsou to velkΘ Φßsti -- a potom dopsat zbytek k≤du sßm. Vytvo°φte tak program, kter² d∞lß p°esn∞ to, co pot°ebujete, ale kter² byste vyvφjeli v∞ky, kdybyste to museli d∞lat od zaΦßtku, kdybyste nemohli vykuchat ji╛ existujφcφ svobodnΘ programy.

Jinß v²hoda plynoucφ z toho, ╛e krßlem je u╛ivatel, je fakt, ╛e software pak b²vß velmi dob°e kompatibilnφ a standardizovan². ProΦ? Proto╛e to majφ rßdi u╛ivatelΘ. U╛ivatelΘ pravd∞podobn∞ zamφtnou program, kter² by byl v²razn∞ nekompatibilnφ. ObΦas se sice objevφ skupinka lidφ, kterß z n∞jak²ch specifick²ch d∙vod∙ pot°ebuje n∞jak² druh nekompatibility, majφ ji mφt, to je vpo°ßdku, ale pokud cht∞jφ u╛ivatelΘ nßsledovat standardy, v²vojß°i to musφ respektovat. A my to respektujeme. Na druhΘ stran∞ v²vojß°i proprietßrnφho software Φasto ·mysln∞ ignorujφ standardy proto, proto╛e je to pro n∞ v²hodnΘ. Nenφ to proto, ╛e by tφm n∞jak cht∞li pomoci u╛ivatel∙m, ale spφ╣e proto, ╛e je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve svΘm produktu. Dokonce Φas od Φasu i schvßln∞ m∞nφ formßty soubor∙, aby donutili u╛ivatele zakoupit nov∞j╣φ verzi.

Archivß°i se st°etßvajφ s problΘmem, proto╛e soubory napsanΘ na poΦφtaΦi p°ed deseti lety ji╛ nejsou p°φstupnΘ. Byly vytvo°eny s proprietßrnφm software, kter² je dnes ji╛ ztracen. Kdyby to bylo napsßno se svobodn²m software, mohli bychom jej oprß╣it a znovu spustit. StarΘ zßznamy by tedy nebyly ztraceny, nebyly by nedostupnΘ. St∞╛ovali si na to dokonce NPR a zmi≥ovali svobodn² software jako °e╣enφ. Pokud uklßdßte svß data s proprietßrnφm software, vpodstat∞ strkßte hlavu do oprßtky.

Mluvil jsem o tom, jak souvisφ svobodn² software s v∞t╣inou obchodnφch Φinnostφ. Jak se ale dot²kß ·zkΘ oblasti softwarovΘho businessu? V∞t╣inou v∙bec nijak. D∙vodem je, ╛e 90% softwarovΘho pr∙myslu (aspo≥ tak mi to bylo °eΦeno) tvo°φ v²voj na zakßzku. Software, kter² nenφ v∙bec urΦen k zve°ejn∞nφ. TakovΘho software se v∙bec etickΘ otßzky svobody Φi vlastnictvφ software net²kajφ. Jak jsem ji╛ °ekl, ta otßzka je, zda majφ u╛ivatelΘ svobodu modifikovat a redistribuovat program. Pokud existuje jenom jeden u╛ivatel a ten mß tato prßva, ╛ßdn² problΘm v tom nenφ. Ten u╛ivatel *mß* svobodu d∞lat tyto v∞ci. Ve skuteΦnosti je *jak²koliv* program vyvinut² softwarovou spoleΦnostφ pro n∞jakΘ konkrΘtnφ pou╛itφ ve firm∞ svobodn²m software. Samoz°ejm∞ za p°edpokladu, ╛e tato firma trvala na p°edßnφ zdrojov²ch k≤d∙ a v╣ech prßv.

Tento problΘm se takΘ net²kß software, kter² je v hodinkßch, mikrovlnnΘ troub∞ Φi software, kter² ovlßdß elektroniku motoru v aut∞. To jsou p°φpady, kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu u╛ivatele se nejednß o opravdov² poΦφtaΦ. Tyto etickΘ otßzky tedy nejsou v danΘm kontextu tak d∙le╛itΘ. Nejv∞t╣φ Φßst softwarovΘho pr∙myslu bude tedy nedotΦen∞ pokraΦovat dßle tak jako d°φve. ZajφmavΘ na tom je, ╛e jeliko╛ je velk² zlomek zam∞stnßnφ v softwarovΘm pr∙myslu prßv∞ v t∞chto odv∞tvφch, tak i kdyby neexistovalo nic jako business zalo╛en² na svobodnΘm software, mohli by si programßto°i vyd∞lßvat takto, psanφm software na zakßzku. [Smφch] Je jich mnoho, ten pom∞r je velk².

Ale je tomu tak, ╛e existuje obchod zalo╛en² na svobodnΘm software. SpoleΦnosti se svobodn²m software existujφ. Na nßsledujφcφ tiskovΘ konferenci se objevφ lidΘ z n∞kolika takov²ch spoleΦnostφ. Existujφ samoz°ejm∞ takΘ spoleΦnosti, kterΘ nejsou na svobodnΘm software zalo╛enΘ, ale vyvφjejφ i u╛iteΦn² svobodn² software.

Jak to chodφ v obchod∞ zalo╛enΘm na svobodnΘm software? No n∞kdo t°eba prodßvß kopie. Mßte mo╛nost si program zkopφrovat, ale i tak mohou prodat tisφce kopiφ m∞sφΦn∞. JinΘ zase zprost°edkovßvajφ r∙znΘ slu╛by. Jß jsem v druhΘ polovin∞ osmdesßt²ch let takΘ prodßval podporu ke svobodnΘmu software. Vpodstat∞ jsem °ekl, ╛e za 200 dolar∙ za hodinu zm∞nφm v GNU software, kter² jsem napsal, co budete chtφt. To byla velmi tvrdß taxa, ale to se vztahovalo k program∙m, kterΘ jsem jß sßm napsal a lidΘ si uv∞domovali, ╛e jß tu prßci mohu ud∞lat podstatn∞ rychleji. [Smφch] Vyd∞lßval jsem si tak na ╛ivobytφ. Ve skuteΦnosti jsem si vyd∞lal vφce ne╛ kdykoliv p°edtφm. TakΘ jsem uΦil. To jsem d∞lal a╛ do roku 1990, kdy jsem dostal velkou cenu a nemusel jsem se tφm ji╛ zab²vat.

V roce 1990 takΘ vznikla prvnφ spoleΦnost, kterß m∞la obchodovat v oblasti svobodnΘho software. Jmenovala se Cygnus Support. Nßplnφ prßce bylo p°esn∞ to, co jsem do tΘ doby d∞lal jß. Kdybych to pot°eboval, mohl jsem pro n∞ pracovat, ale uv∞domil jsem si, ╛e by bylo pro toto hnutφ bylo lep╣φ, abych z∙stal nezßvisl² na spoleΦnostech. Tφm pßdem mohu o r∙zn²ch spoleΦnostech se svobodn²m Φi proprietßrnφm software °φkat dobrΘ Φi ╣patnΘ v∞ci bez rizika konfliktu zßjm∙. Cφtil jsem, ╛e bych se mohl v∞novat svobodnΘmu software vφce. Samoz°ejm∞ bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zaji╣t∞nφ pen∞z pro ╛ivot musel. Byl to etick² business a neexistoval ╛ßdn² d∙vod, proΦ bych se m∞l kv∙li prßci pro n∞ cφtit zahanben². SpoleΦnost v prvnφch letech existence profitovala. Byla vytvo°ena s velmi mal²m kapitßlem, muselo staΦit to, co m∞li jejφ t°i zakladatelΘ. Ka╛d²m rokem rostla a ka╛d² rok vyd∞lßvala, a╛ doplatili na chamtivost, zaΦali hledat vn∞j╣φ investory. Na to doplatili. Tomu ale p°edchßzelo n∞kolik ·sp∞╣n²ch let.

To poukazuje na jeden zajφmav² fakt. K v²voji svobodnΘho software nepot°ebujete mφt kapitßl. Nechci °φci, ╛e to je k niΦemu, m∙╛e vßm to pomoci. Pokud mßte kapitßl, m∙╛ete najmou t lidi a nechat je napsat kopu svobodnΘho software. Hodn∞ toho ale m∙╛ete docφlit i jako malß skupinka lidφ. Tato obrovskß efektivita v²voje je jednφm z d∙vod∙, proΦ by se m∞l sv∞t obrßtit ke svobodnΘmu software. Je le╛, kdy╛ Microsoft °φkß: ,,GNU GPL je ╣patnß, proto╛e jim st∞╛uje shroma╛∩ovßnφ kapitßlu k v²voji nesvobodnΘho software.'' My toti╛ nepot°ebujeme, aby nßm ten software zvy╣oval kapitßl. Jsme schopni tu prßci d∞lat i bez n∞j. *D∞lßme* to i bez n∞j.

LidΘ °φkali, ╛e se nßm nikdy nepovede dokonΦit kompletnφ operaΦnφ systΘm. DokonΦili jsme jej a ud∞lali jsme toho je╣t∞ mnohem vφce. A °ekl bych, ╛e nßm neschßzφ ji╛ tak mnoho k tomu, abychom poskytli v╣echen obecn² software, kter² ve°ejnost pot°ebuje. A to ve sv∞t∞, kde vφce jak 90% lidφ je╣t∞ nß╣ svobodn² software nepou╛φvß! A to ve sv∞t∞, kde... AΦkoliv v urΦit²ch oborech obchodnφ Φinnosti, v╣ak vφte... vφce jak polovina webov²ch server∙ na sv∞t∞ funguje na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.

OT┴ZKA: [Nesly╣itelnΘ] ... Co jste to °ekl p°ed slovem Linux?

STALLMAN: ╪ekl jsem GNU/Linux.

OT┴ZKA: Ano?

STALLMAN: Ano, pokud mluvφm o jßd°e, naz²vßm jej Linux. V╣ak vφte, jmenuje se tak. Jßdro bylo napsßno Liusem Torvaldsem a m∞li bychom jej z respektu k n∞mu naz²vat jmΘnem, kterΘ vybral.

Ale v╣eobecn∞ vzato, v businessu ho v∞t╣ina lidφ nepou╛φvß. V∞t╣ina domßcnostφ jej je╣t∞ nepou╛φvß. A╛ zaΦnou, m∞li bychom automaticky dostat desetkrßt vφce dobrovolnφk∙ a desetkrßt vφce zßkaznφk∙ pro obchod. To pro nßs bude d∙le╛it²m skokem. V tomto bod∞ jsem docela rßd, ╛e jsme schopni d∞lat na╣i prßci.

To je velmi d∙le╛itΘ, proto╛e Microsoft se nßs sna╛φ zastra╣it:

"Jedinß cesta jak m∙╛ete vyvφjet software, jedin² zp∙sob, jak zajistit inovaci je dßt nßm moc. Dovolte nßm, abychom vßs ovlßdli. Ponechte nßm kontrolu nad tφm, co budete moci se software d∞lat, abychom z vßs mohli vy╛dφmat mnoho pen∞z a pou╛φt Φßst z toho na v²voj novΘho software, zbytek si ponechßme jako zisk.''

Nikdy byste se nem∞li cφtit tak zoufalφ, abyste se vzdali svojφ svobody. To by bylo velmi nebezpeΦnΘ.

Jinß v∞c, kterou Microsoft (dob°e, nejen Microsoft) -- lidΘ obecn∞, kte°φ nepodporujφ svobodn² software, majφ ╛eb°φΦek hodnot, ve kterΘm je zajφmajφ pouze krßtkodobΘ v²hody. ,,Kolik pen∞z letos vyd∞lßm?'' KrßtkodobΘ a omezenΘ my╣lenφ. Nedovedou si p°edstavit, ╛e by n∞kdo mohl n∞co ob∞tovat pro zφskßnφ Φi udr╛enφ si svobody.

VΦera vedlo mnoho lidφ projevy o AmeriΦanech, kte°φ se ob∞tovali pro svobodu sv²ch krajan∙. N∞kte°φ uΦinili i velkΘ ob∞ti. Ob∞tovali dokonce svΘ ╛ivoty pro svobody, o kter²ch ka╛d² v na╣i zemi urΦit∞ alespo≥ sly╣el. (P°inejmen╣φm v n∞kter²ch p°φpadech; Asi budeme muset ignorovat vßlku ve Vietnamu.)

[Poznßmka editora: P°edchozφ den byl v USA Memorial Day. Memorial Day (Den vzpomφnky) je dnem vzpomφnky na vßleΦnΘ hrdiny.]

Udr╛et svobodu v pou╛φvßnφ software na╣t∞stφ nevy╛aduje ╛ßdnΘ velkΘ ob∞ti, jen malΘ, malΘ ob∞ti staΦφ. Ob∞ti jako nauΦit se ovlßdat p°φkazovou °ßdku, pokud je╣t∞ nemßme hotovΘ grafickΘ u╛ivatelskΘ rozhranφ. Nebo jako zaplatit n∞jakΘ softwarovΘ spoleΦnosti, aby mohla b∞hem n∞kolika let vyvinout n∞jak² software, kter² pot°ebujeme. Existujφ r∙znΘ malΘ ob∞ti, kterΘ m∙╛eme v╣ichni ud∞lat. V dlouhodobΘm m∞°φtku to budeme *my*, kdo z nich bude profitovat. Vidφte, ╛e je to spφ╣ investice, ne╛ ob∞╗! Pot°ebujeme pouze pohlφ╛et na v∞c dlouhodob∞, abychom si uv∞domili, ╛e je pro nßs v²hodnΘ investovat do zlep╣ovßnφ na╣φ spoleΦnosti a nesmφme poΦφtat niklßky a centy krßtkodobΘho zisku z takov²ch investicφ.

Zde moje p°ednß╣ka vpodstat∞ konΦφ.

Rßd bych je╣t∞ zmφnil, ╛e Tony Stanco navrhuje nov² zp∙sob p°φstupu k obchodu se svobodn²m software, kter² on naz²vß ,,Free Developers'' (svobodnφ v²vojß°i). Mß to b²t urΦitß obchodnφ struktura, kde by, jak doufßme, m∞ly b²t v²t∞╛ky distribuovßny v╣em programßtor∙m svobodnΘho software, kte°φ zde pracujφ. Majφ vyhlφdky na zφskßnφ rozsßhlΘho kontraktu na v²voj vlßdnφho software v Indii. Proto╛e cht∞jφ jako zßklad pou╛φt svobodn² software, mohou tφm u╣et°it obrovskΘ Φßstky.

Tak╛e te∩ prosφm otßzky.

OT┴ZKA: [Nesly╣itelnΘ]

STALLMAN: Mohl byste prosφm mluvit tro╣ku vφce nahlas? Nesly╣φm vßs.

OT┴ZKA: Jak by mohla spoleΦnost jako t°eba Microsoft aplikovat smlouvu svobodnΘho software?

STALLMAN: Microsoft ve skuteΦnosti plßnuje p°esunout hodn∞ sv²ch aktivit do oblasti slu╛eb. To, co plßnujφ ud∞lat, je ╣pinavΘ a nebezpeΦnΘ. Cht∞jφ toti╛ svßzat slu╛by s programy, jedno k druhΘmu. K tomu, abyste mohli pou╛φt n∞jakou slu╛bu, budete muset mφt program od Microsoftu, a pokud budete naopak k programu pot°ebovat n∞jakou slu╛bu, musφ b²t od Microsoftu. Bude to v╣echno provßzanΘ dohromady, to je jejich plßn.

ZajφmavΘ je na tom to, ╛e tyto slu╛by nevznß╣φ otßzku etiky svobodnΘho a nesvobodnΘho software! Bylo by absolutn∞ vpo°ßdku, kdyby pou╛ili tento business k tomu, aby si zaji╣╗ovali zisk jejich prodßvßnφm. Microsoft ale plßnuje ud∞lat to tak, aby dosßhl je╣t∞ v∞t╣φho uzamknutφ u╛ivatel∙ --- a je╣t∞ v∞t╣φho monopolu --- na software i na slu╛by. Vy╣el o tom nedßvno jeden Φlßnek... myslφm, ╛e v Business Weeku. Ostatnφ °φkajφ, ╛e to p°em∞nφ Net v m∞sto Microsoftu.

To je d∙le╛itΘ, proto╛e, jak vφte, soud doporuΦil rozd∞lenφ Microsoftu na Φßst vyrßb∞jφcφ operaΦnφ systΘmy a aplikace. To by ale nem∞lo ╛ßdn² smysl, nebylo by to k niΦemu dobrΘ.

Po tom, co jsem shlΘdl ten Φlßnek, myslφm, ╛e by bylo u╛iteΦnΘ a efektivnφ rozd∞lit Microsoft na Φßst poskytujφcφ software a na Φßst poskytujφcφ slu╛by a po╛adovat, aby spolu nem∞ly p°ili╣ ·zkΘ vztahy. Odd∞lenφ slu╛eb by muselo publikovat nßvrhy rozhranφ, aby mohl k takovΘ slu╛b∞ ka╛d² napsat klienta. Asi musφ za ty slu╛by platit, ale to je vpo°ßdku. To je zas ·pln∞ jin² problΘm.

Kdyby byl Microsoft takto rozd∞len [...], ,,slu╛by a software'', nem∞li by p°φle╛itost vyu╛φvat slu╛by k rozdrcenφ konkurence sv²m software. My bychom m∞li mo╛nost vyvinout p°φslu╣n² svobodn² software a vy byste se s nφm t°eba mohli p°ipojovat na slu╛by Microsoftu. Nßm by to nevadilo!

Konec konc∙ proto╛e Microsoft si podrobil v∞t╣inu u╛ivatel∙, ostatnφ si jich podrobili mΘn∞. ProblΘmem tedy nenφ Microsoft a jenom Microsoft. Microsoft je pouze nejv∞t╣φm p°φkladem problΘmu, kter² se sna╛φme vy°e╣it. Je to problΘm proprietßrnφho softwre, kter² u╛ivatel∙m bere svobody spoluprßce a tvo°enφ etickΘ spoleΦnosti. Nem∞li bychom se tak moc zam∞°ovat na Microsoft. I p°es to, ╛e mi dali mo╛nost zde vystoupit, nejsou ti jedinφ d∙le╛itφ. Nejsou zaΦßtkem a koncem v╣eho.

OT┴ZKA: P°edtφm jste mluvil o filosofickΘm rozdφlu mezi Open Source software a svobodn²m software. Jak se dφvßte na souΦasn² trend distribucφ GNU/Linuxu podporovat pouze platformu Intel? ╚φm dßl tφm mΘn∞ programßtor∙ programuje korektn∞ a produkuje software, kter² se bude dßt zkompilovat kdekoliv. D∞lajφ software, kter² prost∞ funguje na platform∞ Intel.

STALLMAN: Jß si nemyslφm, ╛e by to byla n∞jakß otßzka etiky. Ve skuteΦnosti ale obΦas portujφ GNU/Linux na nov² poΦφtaΦ spoleΦnosti, kterΘ ten poΦφta vyrobφ. Toto z°ejm∞ nedßvno ud∞lal Hewlett Packard. Neplatili si port Windows, proto╛e by je to stßlo p°φli╣. Ale myslφm, ╛e portovßnφ GNU/Linuxu je stßlo p∞t in╛en²r∙ na pßr m∞sφc∙. Bylo to lehkΘ.

Samoz°ejm∞, ╛e lidi povzbuzuji, aby pou╛φvali autoconf, GNU program, kter² usnad≥uje portovßnφ program∙. Nebo kdy╛ n∞kdo za╣le autorovi bug, kter² nenφ na autorov∞ verzi systΘmu chybou, m∞l by jej takΘ zahrnout do programu. Ale nevidφm v tom otßzku etiky.

OT┴ZKA: Dva komentß°e. Prvnφm je: nedßvno jste m∞l p°ednß╣ku na MIT. ╚etl jstem p°epis. N∞kdo se ptal na patenty a vy jste °ekl ,,Patenty jsou ·pln∞ jin² problΘm. Nemßm k tomu ╛ßdnΘ komentß°e.''

STALLMAN: Ano. Vlastn∞ mßm k patent∙m hodn∞ co °φci, ale to zabere tak hodinu. [Smφch]

OT┴ZKA: Cht∞l jsem jen °φci, ╛e dle mΘho nßzoru zde je problΘm. Myslφm, ╛e existuje d∙vod, proΦ spoleΦnosti shrnujφ patenty i copyrighty pod spoleΦnou st°echu t∞╛kΘho vlastnictvφ. Cht∞jφ vyu╛φt sφlu stßtu, aby si zajistili monopol. Stejnß v∞c je na t∞chto zßle╛itostech ne to, ╛e se t²kajφ podobnΘho problΘmu. Ta motivace nespoΦφvß ve slu╛bßch ve°ejnosti, ale v tvorb∞ monopolu pro svΘ privßtnφ zßjmy a to je to, co zßle╛itosti shrnovanΘ pod ,,intelektußlnφ vlastnictvφ'' spojuje.

STALLMAN: Rozumφm. Ale chci ji╛ odpov∞d∞t, proto╛e nßm nezb²vß moc Φasu. Odpovφm tedy na tohle.

Mßte pravdu v tom, ╛e to je opravdu to, co cht∞jφ. Je ale i jin² d∙vod, proΦ cht∞jφ pou╛φvat termφn ,,intelektußlnφ vlastnictvφ.'' Necht∞jφ toti╛ povzbuzovat lidi, aby p°φli╣ detailn∞ p°em²╣leli o otßzkßch copyrightu a patent∙. CopyrightovΘ a patentovΘ prßvo je ·pln∞ odli╣nΘ a y ·Φinek copyrightu a patent∙ na software je ·pn∞ odli╣n².

SoftwarovΘ patenty jsou omezenφm programßtor∙ -- zakazujφ jim vytvß°et urΦitΘ typy program∙. Zatφmco copyright tohle ned∞lß. Copyright °φkß, ╛e pokud n∞co napφ╣ete, m∙╛ete to distribuovat.

SoftwarovΘ patenty jsou omezenφm pro programßtory---zakazujφ jim psßt urΦitΘ typy program∙. Zatφmco copyright toto ned∞lß. S copyrightem, alespo≥ pokud jste jeho autorem Vy, mßte povolenφ k distribuci. Tudφ╛ je ohromn∞ d∙le╛itΘ tyto problΘmy odd∞lovat.

Majφ toho velmi mßlo spoleΦnΘho, na velmi nφzkΘ ·rovni. A v╣e ostatnφ je jinΘ. Tak╛e, prosφm, abyste podporovali jasnΘ my╣lenφ, diskutujte o copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o ,,intelektußlnφm vlastnictvφ.'' Na intelektußlnφ vlastnictvφ nemßm nßzor. Nßzor mßm na copyrighty, patenty a software.

OT┴ZKA: Na zaΦßtku jste zmφnil, ╛e funkΦnφ jazyk, jako t°eba recepty, je poΦφtaΦov² program. Tady je ale trochu rozdφl mezi tφmto a jin²mi typy jazyka. To takΘ zp∙sobuje problΘm v p°φpadu DVD.

STALLMAN: Tyto body jsou pro v∞ci z p°φrody ΦßsteΦn∞ podobnΘ, ale ΦßsteΦn∞ takΘ odli╣nΘ. N∞jakß Φßst problΘmu se p°enß╣φ, ale ne cel². To je bohu╛el dal╣φ hodinovß p°ednß╣ka, jß nemßm Φas to zde vysv∞tlovat. ╪eknu ale, ╛e v╣echny normßlnφ v∞ci jsou od p°φrody svobodnΘ stejn²m zp∙sobem, jako software. Vφte o Φem mluvφm: knihy, manußly, slovnφky, recepty atd.

OT┴ZKA: M∞ zajφmala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale i odli╣nosti.

STALLMAN: Sprßvn∞. ╪ekl bych, ╛e minimßlnφ svobodou, je╛ bychom m∞li mφt pro *jak²koliv* typ zve°ejn∞nΘ informace, je svoboda ji to nekomerΦn∞ redistribuovat, doslovn∞. Pro funkΦnφ dφla pot°ebujeme svobodu *komerΦn∞* zve°ejnit modifikovanou verzi, proto╛e je to pro spoleΦnost stra╣liv∞ u╛iteΦnΘ. Pro nefunkΦnφ dφla, jako nap°φklad v∞ci slou╛φcφ k zßbav∞, nebo, abych byl estetick², kterß p°edstavujφ pohled urΦitΘ osoby, ta by mo╛nß nem∞la b²t modifikovßna. A ono mo╛nß znamenß, ╛e je vpo°ßdku mφt copyright pokr²vajφcφ jejich ve╣kerß *komerΦnφ* vyu╛itφ.

Prosφm, m∞jte na v∞domφ, ╛e podle ┌stavy USA je ·Φelem copyrightu prosp∞t ve°ejnosti. Slou╛φ k modifikaci jednßnφ urΦit²ch soukrom²ch stran parties, aby vydali vφce knih. A p°φnosem je, ╛e spoleΦnost diskutuje o r∙zn²ch problΘmech a uΦφ se a, jak vφte mßme literaturu. Mßme v∞deckß dφla. ┌Φelem je povzbuzovat to. Copyrighty neexistujφ kv∙li autor∙m, nato╛pak kv∙li vydavtel∙m. Existujφ kv∙li Φtenß°∙m a a t∞m, co majφ prosp∞ch ze sd∞lovßnφ informacφ, ke kterΘmu dochßzφ, kdy╛ lidΘ pφ╣φ nebo Φtou. A jß s tφmto cφlem souhlasφm!

Ale, ve v∞ku poΦφtaΦov²ch sφtφ, nenφ tato *metoda* dΘle udr╛itelnß, proto╛e nynφ vy╛aduje Drßkulova prßva, kterß vpadßvajφ do soukromφ jednotlivce a ka╛dΘho terorizujφ. Roky ve v∞zenφ za sdφlenφ s kolegou. Nebylo to jako v dob∞ tiska°skΘho lisu. Tehdy byl copyright pr∙myslovou regulacφ. Omezoval vydavatele! *Nynφ* je to omezenφ uvalenΘ vydavateli na ve°ejnost. Tak╛e, aΦkoliv se jednß o stejn² zßkon, prßvnφ vztah je otoΦen² o 180 stup≥∙.

OT┴ZKA: Tak╛e m∙╛ete mφt tutΘ╛ v∞c - ale je to jako, kdybyste tvo°il hudbu z jinΘ hudby.

STALLMAN: Sprßvn∞. To je zajφmavΘ.

OT┴ZKA: A jedineΦnΘ, u nov²ch d∞l, existuje stßle velkß spoluprßce.

STALLMAN: Ano. A myslφm si, ╛e to pravd∞podobn∞ vy╛aduje n∞jakou koncepci spravedlivΘho vyu╛itφ. Samoz°ejm∞ vytvo°enφ n∞kolikavte°inovΘho samplu a jeho pou╛itφ pro vytvo°enφ n∞jakΘho hudebnφho dφla: samoz°ejm∞ by toto bylo spravedlivΘ vyu╛itφ. Dokonce i standardnφ my╣lenka ohledn∞ spravedlivΘho vyu╛itφ to zahrnuje, pomyslφte-li na to. Whether courts agree, I'm not sure, but they should. That *wouldn't* be a real change in the system as it has existed.

OT┴ZKA: Co si myslφte o publikovßnφ *ve°ejn²ch* informacφ v proprietßrnφch formßtech?

STALLMAN: No, nem∞lo by to b²t. Myslφm tφm, ╛e vlßda by nikdy nem∞la nutit obΦany, aby pou╛φvali ne svobodnΘ programy k p°φstupu k informacφm a p°i komunikaci s nφ.

OT┴ZKA: Byl jsem u╛ivatelem, te∩ °eknu, GNU/Linuxu

STALLMAN: D∞kuji. [Smφch]

OT┴ZKA: ...n∞kolik poslednφch let. Chyb∞la mi ale jedna zßkladnφ v∞c, a to se myslφm t²kß v╣ech, toti╛ webov² browser.

STALLMAN: Ano.

OT┴ZKA: Jedna z v∞cφ, kterß byla rozhodn∞ slabinou v pou╛φvßnφ systΘmu GNU/Linux bylo prohlφ╛enφ webov²sh strßnek, proto╛e hlevnφm nßstrojem k tomuhle byl Netscape...

STALLMAN: ..., kter² nebyl svobodn²m software. Nechte m∞ odpov∞d∞t na toto. Cht∞l bych nejprve vy°e╣it toto, abychom se mohli lΘpe orientovat v celΘm problΘmu. Ano. Na lidi p∙sobil stra╣n² tlak, aby na GNU/Linuxov²ch systΘmech pou╛φvali Netscape Navigator. Vlastn∞ ho m∞ly v sob∞ ·pln∞ v╣echny komerΦnφ distribuce. To je ironickß situace: tak t∞╛ce jsme pracovali na tom, abychom vytvo°ili *svobodn²* operaΦnß systΘm a kdy╛ se te∩ vydßte do obchodu, najdete zde r∙znΘ verze GNU/Linuxu (v∞t╣ina nese nßzev Linux), ale ╛ßdnß z nich nenφ svobodnß. Samoz°ejm∞ n∞kterΘ Φßsti svobodnΘ jsou, ale je zde i Netscape Navigator a mo╛nß takΘ dal╣φ nesvobodnΘ v∞ci. Ve skuteΦnosti je velmi t∞╛kΘ najφt svobodn² systΘm, pokud nevφte ·pln∞ p°esn∞, co d∞lßte. M∙╛ete si Netscape Navigator neinstalovat i pokud si zakoupφte jen ΦßsteΦn∞ svobodn² systΘm.

Ve skuteΦnosti existovaly svobodnΘ prohlφ╛eΦe po mnoho let. Jß jsem byl nap°. zvykl² pou╛φvat webov² browser s nßzvem ,,Lynx.'' Je to svobodn² negrafick² browser; pouze textov². Mß jednu ohromnou v²hodu a to, ╛e nevidφte reklamy. [Smφch] [Potlesk].

Existuje v╣ak i svobodn² grafick² browser Mozilla, kter² se nynφ dostßvß do stavu, kdy ho ji╛ m∙╛ete pou╛φvat. ObΦas ho takΘ pou╛φvßm.

OT┴ZKA: Velmi dobr² byl Konqueror 2.01.

STALLMAN: Ano, samoz°ejm∞. To je dal╣φ svobodn² grafick² browser. Jß myslφm, ╛e u╛ koneΦn∞ ten problΘm s browsery bude vy°e╣en.

OT┴ZKA: M∙╛ete mi °φci n∞co o filosofickΘm a etickΘm rozd∞lenφ mezi svobodn²m software a Open Source? Myslφte, ╛e jsou nesmi°itelnΘ? ...

[m∞nφ se pßska v nahrßvacφm za°φzenφ, konec otßzky a zaΦßtek odpov∞di chybφ]

STALLMAN: .... ke svobod∞ a etice. Nebo kdykoliv prost∞ °eknete: ,,Doufßm, ╛e se vy spoleΦnosti rozhodnete, ╛e je pro vßs v²hodn∞j╣φ dovolit nßm d∞lat tyto v∞ci.''

Ale jak jsem °ekl, v mnoha praktick²ch ·kolech ani nezßle╛φ, jakß je politika danΘ osoby. Kdy╛ n∞kdo nabφdne pomoc projektu GNU, tak ne°φkßme ,,Musφ╣ souhlasit s na╣φ politikou.'' ╪ekneme, ╛e v balφΦcφch GNU musφte naz²vat systΘm GNU/Linux a musφte to naz²vat svobodn² software. Co °φkßte, kdy╛ nemluvφte s projektem GNU, je na vßs.

OT┴ZKA: SpoleΦnost IBM odstartovala nedßvno kampa≥ pro vlßdnφ ·°ady, kter²m cht∞jφ prodat svΘ velkΘ stroje a jako systΘm si vybrali Linux, °φkajφ mu ,,Linux!''

STALLMAN: Ano, samoz°ejm∞, ve skuteΦnosti je to systΘm GNU/Linux. [Smφch]

OT┴ZKA: Prßv∞! ╪ekn∞te to hlavnφmu obchodnφmu mana╛erovi. V∙bec o GNU nevφ.

STALLMAN: Komu ╛e bych m∞l °φci?

OT┴ZKA: Hlavnφmu obchodnφmu mana╛erovi.

STALLMAN: Aha, jasn∞. ProblΘm je v tom, ╛e oni si u╛ d°φve peΦliv∞ vybrali, co budou °φkat, aby to pro n∞ bylo co nejv²hodn∞j╣φ. D∙le╛itΘ toti╛ je, ╛e otßzka toho co je sprßvn∞j╣φ Φi spravedliv∞j╣φ nenφ pro takovΘ firmy to nejd∙le╛it∞j╣φ. U mal²ch spoleΦnostφ bychom mohli najφt °editele, kter² by p°em²╣lel o takov²ch v∞cech, mohl by se rozhodnout pou╛φvat sprßvn² nßzev. Ne ale takovΘ obrovskΘ spoleΦnosti. Je to ostuda.

S tφm co d∞lß IBM souvisφ je╣t∞ jeden d∙le╛it² a podstatn² problΘm a to, ╛e oni °φkajφ, ╛e vklßdajφ do ,,Linuxu'' miliardu dolar∙. Mo╛nß bych ale m∞l takΘ dßt uvozovky kolem slova ,,do'', proto╛e Φßst z toho sice je placenφ lidφ, kte°φ pφ╣φ svobodn² software, ale druhß Φßst slou╛φ k placenφ lidφ, kte°φ pφ╣φ proprietßrnφ software, nebo proprietßrnφ software portujφ, aby b∞╛el na GNU/Linuxu. To *nenφ* p°φsp∞vek na╣φ komunit∞. IBM to ale v╣echno strkß na jednu hromadu. ╚ßst z toho m∙╛e b²t reklama, co╛ pro nßs m∙╛e b²t ΦßsteΦn∞ p°φnostnΘ, aΦkoliv by to bylo takΘ ΦßsteΦn∞ ╣patnΘ. Je to komplikovanß situace. N∞co z toho, co oni d∞lajφ, je pomocφ, n∞co nenφ a n∞co je takΘ ΦßsteΦnß pomoc, ale ne p°esn∞. Nem∙╛ete to prost∞ v╣echno smφchat dohromady a myslet si ,,Wow! Bomba! Miliarda dolar∙ od IBM.'' [Smφch] To je stra╣nΘ zjednodu╣enφ.

OT┴ZKA: M∙╛ete se tro╣ku vφce zmφnit o d∙vodech, kterΘ vßs vedly k navr╛enφ n∞Φeho jako je General Public License.

STALLMAN: Ok, to je -- omlouvßm se, ale jß te∩ odpovφdßm na jeho otßzku. [Smφch]

SCHONBERG: Chcete si nechat n∞jak² Φas na tiskovou konferenci, nebo budete rad╣i pokraΦovat tady?

STALLMAN: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Nenφ tu moc tisku. Aha, t°i -- dob°e. Nebude vßm vadit, kdy╛ budeme -- kdy╛ budu pokraΦovat v zodpovφdßnφ otßzek v╣ech je╣t∞ tak deset minut? OK. Tak budeme pokraΦovat v otßzkßch z publika.

Ptßte se tedy na my╣lenφ, z kterΘho vze╣la GNU GPL? ╚ßst je v tom, ╛e jsem cht∞l ochrßnit svobodu komunity od takov²ch v∞cφ, jakΘ jsem popisoval u projektu X Windows a kterΘ se p°ihodily i ostatnφm svobodn²m program∙m. Ve skuteΦnosti nebyly X Windows je╣t∞ vydßny, kdy╛ jsem o GPL p°em²╣lel, ale vid∞l jsem, jak se tohle stßvalo jin²m svobodn²m program∙m. Stalo se to t°eba TeXu. Cht∞l jsem zajistit, aby m∞li svobodu v╣ichni u╛ivatelΘ. Jinak by se mi mohlo stßt, ╛e napφ╣u program a mo╛nß ho bude pou╛φvat mnoho lidφ, ale ti by nemuseli mφt svobodu. A jak² by to pak m∞lo ·Φel?

╪φkal jsem si ale takΘ: Chci dßt ve°ejnosti pocit, ╛e to nenφ ko°ist pro n∞jakΘ parazity, kte°φ zrovna bloudφ kolem. Kdy╛ nepou╛φvßte copyleft, tak vpodstat∞ °φkßte [Stallman mluvφ mφrn∞]: ,,Vezmi si m∙j k≤d a d∞lej si s nφm co chce╣. Jß ne°φkßm ne.'' Ka╛d² m∙╛e p°ijφt a °φci [nynφ mluvφ p°φsn∞] Ah, chci vytvo°it nesvobodnou verzi tohohle. Prost∞ si to vezmu.'' Pravd∞podobn∞ ud∞lajφ n∞jakß vylep╣enφ. Tyto nesvobodnΘ verze se pak mohou zalφbit u╛ivatel∙m a nahradit svobodnΘ verze. ╚eho jste tak dosßhli? Pouze jste p°isp∞li n∞jakΘmu vlastnickΘmu projektu!

Kdy╛ pak lidΘ vidφ, co se d∞je, -- kdy╛ vidφ ,,ostatnφ mi vezmou co jsem ud∞lal a ani mi to nevrßtφ'' -- m∙╛e to b²t pro n∞ velmi demoralizujφcφ. To nenφ jen spekulace. Jß jsem vid∞l, jak se to opravdu stalo. Byla to Φßst toho, co se p°ihodilo na╣φ komunit∞, ke kterΘ jsem pat°il v sedmdesßt²ch letech. N∞kte°φ lidΘ s nßmi p°estßvali spolupracovat. P°edpoklßdali jsme, ╛e z toho profitujφ. Chovali se tak, jako by si mysleli, ╛e profitujφ. Uv∞domili jsme si, ╛e se mohou prost∞ vzdßt spoluprßce a nic nßm nedajφ zp∞t. Neexistovalo nic, co bychom s tφm mohli d∞lat. To bylo velmi odrazujφcφ. My, kter²m se to nelφbilo, jsme dokonce diskutovali o mo╛nostech, jak to zastavit, ale ╛ßdnou jsme nena╣li.

GPL je tedy navr╛ena k tomu, aby to zastavila. ╪φkß: ,,Pokud se k na╣φ komunit∞ *p°ipojφte*, jste vφtßni a m∙╛ete pou╛φvat nß╣ k≤d. M∙╛ete jej pou╛φvat na jakoukoliv prßci. Pokud ale vydßte modifikovanou verzi, musφte ji uve°ejnit *v* na╣φ komunit∞, jako souΦßst na╣φ komunity -- jako souΦßst svobodnΘho sv∞ta.

Vlastn∞ existuje i mnoho r∙zn²ch cest, jak mohou lidΘ t∞╛it z v²hod na╣eho software a nijak nßm nep°ispφvat; nemusφte t°eba psßt software, abyste mohli pou╛φvat nß╣ systΘm. Nepo╛adujeme po vßs, abyste pro nßs cokoliv d∞lali. Pokud ale d∞lßte urΦit² typ v∞cφ, musφte nßm s nimi p°isp∞t. Tak╛e to znamenß, ╛e na╣e komunita nenφ jen tak n∞jakß roho╛ka u dve°φ. A myslφm, ╛e to dodalo lidem sφlu cφtit: ,,Jen tak n∞kdo si po nßs nebude dupat. My se mu postavφme.''

OT┴ZKA: Ano, moje otßzka se t²kala svobodnΘho, ale necopyleftovanΘho software. Kdy╛ ho m∙╛e ka╛d² vzφt a ud∞lat z n∞j vlastnick², nenφ takΘ mo╛nΘ vzφt ho, ud∞lat n∞jakΘ zm∞ny a vydat to celΘ pod GPL?

STALLMAN: Ano, je to mo╛nΘ.

OT┴ZKA: To by ud∞lalo ze v╣ech budoucφch kopiφ GPL software.

STALLMAN: Kopiφ z tΘ urΦitΘ v∞tve. Vysv∞tlφm ale, proΦ tohle ned∞lßme.

OT┴ZKA: Hmm?

STALLMAN: Vysv∞tlφm, proΦ to ned∞lßme. Nechte m∞ to vysv∞tlit.

OT┴ZKA: OK, ano.

STALLMAN: Mohli bychom to ud∞lat, pokud bychom cht∞li. Mohli bychom vzφt X Windows, ud∞lat kopii krytou GPL a ud∞lat v nφ n∞jakΘ zm∞ny. Existuje ale mnohem v∞t╣φ skupina lidφ, kte°φ vylep╣ujφ X Windows, a ti je nevydßvajφ pod GPL. Kdybychom to tedy ud∞lali, odd∞lovali bychom se od nich. To by od nßs nebylo moc hezkΘ. Oni *jsou* Φßst na╣φ komunity a p°ispφvajφ do na╣φ komunity.

Za druhΘ, nem∞li bychom ╣anci, proto╛e oni na X d∞lajφ mnohem vφce prßce ne╛ bychom mohli d∞lat my. Na╣e verze by tedy byla pod°adnß tΘ jejich a lidΘ by ji nepou╛φvali. To znamenß: proΦ podstupovat v╣echny tyhle nesnßze?

OT┴ZKA: Mmm hmm.

STALLMAN: Kdy╛ tedy n∞kdo napφ╣e n∞jakΘ vylep╣enφ do X Windows, °eknu mu, aby spolupracoval s v²vojß°i X Windows, a╗ jim to po╣le a nechß je to pou╛φt tak, jak to oni uznajφ za vhodnΘ. Oni *vyvφjejφ* velmi d∙le╛itou Φßst svobodnΘho software. Pro nßs je dobrΘ s nimi spolupracovat!

OT┴ZKA: S v²jimkou, co se t²Φe X, p°ibli╛n∞ p°ed dv∞ma roky, dokonce X Konsorcium vydalo sv∙j software jako omezen² Open Source.

STALLMAN: Oni jej nikdy nevydali jako Open Source. Nakonec to nebylo Open Source. Mo╛nß °φkali, ╛e bylo. Nevzpomφnßm si. Ale nebylo to Open Source.

Bylo to omezenΘ. Myslφm, ╛e jste to nemohli komerΦn∞ redistribuovat. Nebo jste mo╛nß nemohli komerΦn∞ distribuovat modifikovanou verzi, nebo n∞co takvΘho. Bylo v tom n∞jakΘ omezenφ, kterΘ jak Hnutφ svobodnΘho software, tak hnutφ Open Source poklßdß za nep°ijatelnΘ.

Ano, to vßm necopyleftovß licence dovoluje. Ve skuteΦnosti m∞lo X Konsorcium velm izvlß╣tnφ politiku. ╪φkajφ: ,,Pokud je vß╣ program alespo≥ tro╣ku copyleftovan², nem∙╛eme jej do na╣φ distribuce zahrnout. Nebudeme jej v∙bec distribuovat.'' Hodn∞ lidφ tak bylo nuceno nepou╛φvat copyleft. V╣echen software byl naprosto otev°en². Ti samφ lidΘ, kte°φ p°edtφm tlaΦili lidi, aby dovolovali s jejich k≤dem d∞lat v╣e, pozd∞ji prohlßsili: ,,Vpo°ßdku. Te∩ si m∙╛eme p°idat omezenφ.'' To od nich nebylo p°φli╣ etickΘ.

Chceme ale v tΘto situaci opravdu zaplßcat mnoho zdroj∙ na udr╛ovßnφ alternativnφ verze X, krytΘ GPL? Nem∞lo by to ╛ßdn² smysl. Mßme na prßci spoustu jin²ch v∞cφ. Pojdm∞ d∞lat rad╣i tyto. Je lep╣φ s v²vojß°i X spolupracovat.

OT┴ZKA: M∙╛ete prosφm okomentovat, zda je GNU registrovanß ochrannß znßmka? Bylo by praktickΘ zahrnout ji do GNU GPL, ta p°ece povoluje ochrannΘ znßmky?

STALLMAN: Ve skuteΦnosti mßme momentßln∞ podanou ╛ßdost o regisrtaci ochrannΘ znßmky GNU. Je to ale z jin²ch d∙vod∙. Bylo by na dlouho to tu v╣e vysv∞tlovat.

OT┴ZKA: Mohli byste po╛adovat zobrazenφ tΘto ochrannΘ znßmky ve v╣ech programech kryt²ch GPL.

STALLMAN: To si nemyslφm. Licence kryjφ samotnΘ programy a pokud je n∞jak² program Φßst projektu GNU, nikdo se nesna╛φ to p°ekroutit. JmΘno systΘmu jako celku je ale jinß zßle╛itost. To je jen takovß poznßmka, nestojφ za to znovu to tu probφrat.

OT┴ZKA: Kdyby existovalo tlaΦφtko, kterΘ byste mohl zmßΦknout a donutit tak v╣echny spoleΦnosti, aby ud∞lali sv∙j software svobodn²m, zmßΦkl byste?

STALLMAN: No, pou╛il bych ho na publikovan² software. Vφte, jß myslφm, ╛e lidΘ majφ prßvo psßt program soukrom∞, a pou╛φvat ho soukrom∞. To se t²kß i spoleΦnostφ. Je to otßzka soukromφ. Je sice pravda, ╛e mohou nastat situace, kdy by dan² program byl ve°ejnosti ohromn∞ u╛iteΦn² a vy byste zabra≥ovali jeho vyu╛itφ, co╛ by bylo ╣patnΘ. To je ale jin² druh ╣patnosti. To by byla jinß otßzka, aΦkoliv v tom samΘm oboru.

Ale ano, jß si myslφm, ╛e by v╣echen publikovan² software m∞l b²t svobodn². A pamatujme si, ╛e pokud tomu tak nenφ, je to kv∙li zßsahu vlßdy. Vlßda zasahuje, aby jej uΦinila nesvobodn²m. Vlßda vytvß°φ specißlnφ prßvnφ mo╛nosti a rozdßvß je vlastnφk∙m program∙, aby mohli vyu╛φt policii k tomu, aby nßm zabrßnila urΦit²mi zp∙soby u╛φvat jejich program. To bych urΦit∞ cht∞l ukonΦit.

SCHONBERG: Richardova p°ednß╣ka bez pochyb vyvolala obrovskΘ mno╛stvφ intelektußlnφ energie. Rßd bych doporuΦil, aby Φßst z tΘ energie byla vyu╛ita k pou╛φvßnφ a mo╛nß i v²voji svobodnΘho software.

M∞li bychom to tu n∞jak rychle ukonΦit. Chci jen °φci, ╛e Richard nechal do profese, kterß je ve°ejnosti znßmß p°edev╣φm sv²m apolitick²m a nerdovsk²m p°φstupem, proniknout i urΦitou rovinu politickΘ a etickΘ polemiky, co╛ je dle mΘho nßzoru v tomto oboru bezprecedentnφ.

Cht∞l bych oznßmit, ╛e nynφ je p°estßvka.

[Potlesk]

[Ticho]

STALLMAN: M∙╛ete odejφt kdy chcete, v╣ak vφte. [Smφch] Jß vßs tu nedr╛φm jako ve v∞zenφ.

[Publikum se zvedß a odchßzφ...]

STALLMAN: Je╣t∞ n∞co. Nß╣ web: www.gnu.org .

FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.

Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, jinΘ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA

DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╛e tato podmφnka bude zachovßna.