P°ehodnocenφ copyrightu: ve°ejnost musφ zvφt∞zit [Publikovßno v Oregon Law Review (Oregonsk² prßvnφ p°ehled), jaro 1996] Richard Stallman
Prßvnφ sv∞t se bojφ, ╛e digitßlnφ informaΦnφ technologie p°inß╣ejφ ,,problΘmy pro copyright,'' ale ji╛ nesledoval tyto problΘmy k jejich hlavnφ p°φΦin∞: zßkladnφ konflikt mezi vydavateli copyrightovan²ch d∞l a u╛ivateli t∞chto d∞l. VydavatelΘ, hledφc si vlastnφch zßjm∙, protlaΦili skrz Clintonovu vlßdu nßvrh na vy°e╣enφ ,,problΘmu'' v jejich vlastnφ prosp∞ch. Tento nßvrh, Lehman∙v White Paper [2], byl hlavnφm zam∞°enφm konference ,,Inovace a informaΦnφ prost°edφ (Innovation and the Information Environment Conference)'' na OregonskΘ univerzit∞ (listopad 1995).
John Perry Barlow [3], hlavnφ °eΦnφk, zaΦal konferenci tφm, ╛e nßm sd∞lil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zab²vali se jφm. Rozhodli se, ╛e by bylo ╣patnΘ plΘst se do kopφrovßnφ jejich vystoupenφ na pßskßch, nebo do distribuce na Internetu, ale nevid∞li nic ╣patnΘho na uplatn∞nφ copyrightu na CD s nahrßvkami jejich hudby.
Barlow neanalyzoval d∙vody rozdφlnΘho zachßzenφ s t∞mito mΘdii a Gary Glisson pozd∞ji [4] kritizoval jeho my╣lenku, ╛e Internet je n∞jak nevysv∞tliteln∞ unikßtnφ a nepodobn² niΦemu jinΘmu na sv∞t∞. Argumentoval tφm, ╛e bychom m∞li b²t schopnφ urΦit d∙sledek Internetu na copyrightovou politiku stejn²m druhem anal²z, jakΘ aplikujeme na jinΘ technologie. Tento dokument se pokou╣φ prßv∞ toto provΘst.
Barlow podot²kal, ╛e na╣e intuice zalo╛enß na fyzick²ch objektech nenφ p°enositelnß na informace, proto╛e informace je ,,abstraktnφ'', a tudφ╛ na ni nem∙╛eme jednoznaΦn∞ aplikovat stejnΘ ,,vlastnictvφ''. Jak poznamenal Steven Winter [5], abstraktnφ majetek existoval po staletφ. Akcie spoleΦnostφ, komoditnφ termφnovanΘ obchody a dokonce i papφrovΘ penφze, jsou formy majetku, kter² je vφce Φi mΘn∞ abstraktnφ. Barlow a jinφ, kte°φ argumentovali, ╛e informace by m∞la b²t svobodnß, ale neodmφtali tyto jinΘ druhy abstraktnφho majetku. Podstatn² rozdφl mezi informacφ a akceptovateln²mi druhy majetku tedy nenφ v abstraktnosti jako takovΘ. Tak╛e co je to? P°edlo╛φm vßm tu jednoduchΘ a praktickΘ vysv∞tlenφ.
Zßkon ve Spojen²ch stßtech bere copyright jako dohodu mezi ve°ejnostφ a ,,autory'' (aΦkoliv v praxi stojφ v dohod∞ na stran∞ autor∙ obvykle vydavatelΘ). Ve°ejnost v∞t╣inou sm∞nφ urΦitΘ svobody v²m∞nou za mo╛nost vychutnat si v∞t╣φ mno╛stvφ publikovan²ch d∞l. Dokud neexistoval White Paper, na╣e vlßda nikdy nenavrhovala, aby ve°ejnost mudela sm∞nit *v╣echny* svΘ svobody za pou╛itφ publikovan²ch d∞l. Copyrightem se m∙╛ete vzdßt urΦit²ch svobod a ponechat si jinΘ. To znamenß, ╛e existuje mnoho alternativnφch dohod, kterΘ by m∞la ve°ejnost nabφdnout vydavatel∙m. Kterß dohoda je tedy ta nejlep╣φ pro ve°ejnost? JakΘ svobody stojφ ve°ejnosti za to sm∞nit a na jak dlouho? Odpov∞di zßle╛φ na dvou v∞cech: kolik publikovßnφ navφc dostane ve°ejnost za sm∞nu dan²ch svobod a jak moc ve°ejnost zφskß, pokud si tyto svobody ponechß.
Toto ukazuje, proΦ je zaklßdßnφ rozhodnutφ o intelektußlnφm vlastnictvφ na podobnosti s vlastnictvφm hmotn²ch objekt∙, nebo d°φv∞j╣φ politikou intelektußlnφho vlastnictvφ chybnΘ. Winter p°esv∞dΦiv∞ argumentoval, ╛e je mo╛nΘ vzφt jako zßklad takovΘ analogie, p°ekroutit na╣e starΘ koncepty a aplikovat je na na╣e novß rozhodnutφ [6]. ZajistΘ se tφm dosßhne n∞jakΘho °e╣enφ, ale ne dobrΘho °e╣enφ. Analogie nenφ u╛iteΦn² zp∙sob pro rozhodovßnφ o tom, co koupit nebo za jakou cenu.
Nerozhodujeme nap°φklad zda postavit dßlnici v New Yorku pomocφ analogie s p°edchozφm rozhodnutφm o plßnovanΘ dßlnici v Iow∞. V ka╛dΘm rozhodnutφ o stavb∞ dßlnice se pu╛φvajφ stejnΘ faktory (nßklady, objem dopravy, zabrßnφ p∙dy Φi dom∙); pokud bychom rozhodovali o dßlnici pomocφ analogie s p°ede╣l²m rozhodnutφm o dßlnici, postavili bychom bu∩ v╣echny navrhovanΘ dßlnice, a nebo ╛ßdnou z nich. Mφsto toho posuzujeme ka╛d² nßvrh dßlnice na zßklad∞ p°φnos∙ a ztrßt, jejich╛ velikost se li╣φ p°φpad od p°φpadu. V otßzce copyrightu musφme rovn∞╛ zvß╛it nßklady a p°φnosy pro dne╣nφ situaci a dne╣nφ mΘdia, a ne podle toho, jak se aplikovaly na jinß mΘdia v minulosti.
TakΘ to ukazuje, proΦ princip Laurence Tribea, ╛e jazyk t²kajφcφ se prßva by nem∞l zßviset na zvolenΘm mΘdiu[7], nenφ aplikovateln² na rozhodnutφ o copyrightu. Copyright je dohoda s ve°ejnostφ, ne p°irozenΘ prßvo. Otßzky copyrightovΘ politiky jsou o tom, co p°inß╣φ ve°ejnosti, ne o tom, jakß prßva jsou p°isuzovßna nakladatel∙m nebo Φtenß°∙m.
Copyrightov² systΘm se vyvinul soub∞╛n∞ s tiska°sk²m lisem. V Φasech tiska°skΘho lisu nem∞li b∞╛nφ Φtenß°i mo╛nost zkopφrovat knihu. Kopφrovßnφ knihy vy╛adovalo tiska°sk² lis, a b∞╛nφ Φtenß°i jej nem∞li. A co vφc, pokud by se ned∞lalo mnoho kopiφ, bylo by kopφrovßnφ tφmto zp∙sobem absurdn∞ drahΘ -- co╛ prakticky znamenß, ╛e knihy mohli kopφrovat v n∞jakΘm ekonomicky rozumnΘm modelu jen vydavatelΘ.
Tak╛e kdy╛ ve°ejnost prodala vydavatel∙m svobodu kopφrovat knihy, prodßvala n∞co, co by *nemohla vyu╛φt*. Sm∞na n∞Φeho, co nem∙╛ete pou╛φt, za n∞co u╛iteΦnΘho a prosp∞╣nΘho je v╛dy dobr² obchod. V Φasech tiska°skΘho lisu byl copyright nekontroverznφ p°edev╣φm proto, ╛e neomezoval nic, co by Φtenß°skß ve°ejnost jinak mohla b∞╛n∞ d∞lat.
Ale v∞k tiska°skΘho lisu se ch²lφ ke konci. Zm∞nu zapoΦaly xeroxovacφ za°φzenφ, audio a video kazety; digitßlnφ informaΦnφ technologie ji dokonΦily. Tyto pokroky umo╛≥ujφ kopφrovßnφ i b∞╛n²m Φtenß°∙m, ne jen vydavatel∙m se specißlnφm vybavenφm. A Φtenß°i si opravdu sami kopφrujφ!
Jak se jednou pro obyΦejnΘ lidi stane kopφrovßnφ u╛iteΦnß a praktickß aktivita, nep°ejφ si ji╛ vzdßt se tΘ svobody. Cht∞jφ si tuto svobodu nechat, mφsto aby ji prodali. Copyrightovß dohoda, tak jak ji znßme, ji╛ nenφ pro ve°ejnost dobr²m obchodem, a je Φas ji zrevidovat -- p°i╣el Φas, kdy by m∞l zaΦφt zßkon brßt v ·vahu ve°ejn² p°φnos z v²roby a sdφlenφ kopiφ.
Na tΘto anal²ze vidφme, proΦ nenφ odmφtnutφ starΘ copyrightovΘ dohody zalo╛eno na p°edpokladu, ╛e Internet je nev²slovn∞ unikßtnφ. Internet je d∙le╛it², proto╛e zprost°edkuje kopφrovßnφ a sdφlenφ d∞l b∞╛n²mi Φtenß°i. ╚φm jednodu╣╣φ je kopφrovßnφ a sdφlenφ, tφm vφce se stßvß u╛iteΦn∞j╣φm, a tφm vφce se copyright, tak jak ho znßme, stßvß ╣patn²m obchodem.
Tato anal²za takΘ vysv∞tluje, proΦ mß pro Grateful Dead v²znam trvat na copyrightu u v²roby CD, ale ne u individußlnφho kopφrovßnφ. Produkce CD funguje podobn∞ jako tiska°sk² lis; pro b∞╛nΘ lidi, dokonce ani pro majitele poΦφtaΦ∙, nenφ mo╛nΘ zkopφrovat CD na jinΘ CD. Tudφ╛ z∙stßvß copyrihgt na vydßvßnφ hudebnφch CD pro hudebnφ posluchaΦe bezbolestn², tak jako byl bezbolestn² ve╣ker² copyright v Φasech tiska°skΘho lisu. Av╣ak omezenφ kopφrovßnφ stejnΘ hudby na digitßlnφ audio pßsky po╣kozuje posluchaΦe, a ti majφ prßvo toto omezenφ odmφtnout. (pozn. z r. 1999: situace pro CD se zm∞nila, mnoho b∞╛n²ch u╛ivatel∙ poΦφtaΦ∙ na nich m∙╛e nynφ kopφrovat CD. To znamenß, ╛e bychom m∞li nynφ uva╛ovat o CD spφ╣e jako o kazetßch.)
Vidφme takΘ, proΦ nenφ abstraktivita intelektußlnφho vlastnictvφ kritick²m faktorem. JinΘ formy abstraktnφho vlastnictvφ jsou reprezentovßny sdφlenφm n∞jakΘ v∞ci. Kopφrovßnφ jakΘhokoliv druhu sdφlenΘ v∞ci je vlastn∞ aktivita s nulov²m v²sledkem. Osoba, kterß kopφruje, zφskßvß pouze odebrßnφm bohatstvφ v╣em ostatnφm. Zkopφrovßnφ dolarovΘ bankovky na barevnΘ kopφrce je ·Φinkem ekvivalentvφ o°ezßnφ v╣ech ostatnφch dolar∙ o mal² kousek a spojenφ t∞chto kousk∙ tak, aby daly jeden dolar. P°irozen∞ to bereme jako ╣patnΘ.
Oproti tomu, zkopφrovßnφ u╛iteΦnΘ, pouΦnΘ, Φi zßbavnΘ informace, pro p°ßtele, d∞lß sv∞t ╣╗astn∞j╣φm a bohat╣φm; p°ßtel∙m to p°isp∞je a vlastn∞ nikomu to neublφ╛φ. Je to konstruktivnφ aktivita, kterß posiluje socißlnφ vazby.
N∞kte°φ Φtenß°i mohou o tomto odstavci pochybovat, proto╛e v∞dφ, ╛e vydavatelΘ tvrdφ, ╛e ilegßlnφ kopφrovßnφ jim zp∙sobuje ,,ztrßty''. Toto tvrzenφ je p°edev╣φm nep°esnΘ, ΦßsteΦn∞ i zavßd∞jφci.
Nejvφce diskutovanΘ opat°enφ tohoto White Paperu je systΘm kolektivnφ odpov∞dnosti, kde je po vlastnφku poΦφtaΦe vy╛adovßno, aby monitoroval a kontroloval aktivity v╣ech u╛ivatel∙ pod mo╛nostφ trestu za akce, na kter²ch se nepodφlel, ale pouze selhal p°i aktivnφ prevenci. Tim Sloan [8] poukßzal na fakt, ╛e to dßvß vlastnφk∙m copyrightu privilegovan² status nep°φslu╣φcφ nikomu jinΘmu, kdo m∙╛e tvrdit, ╛e je po╣kozen poΦφtaΦov²m u╛ivatelem; nap°φklad nikdo nem∙╛e navrhnout ztrestat vlastnφka poΦφtaΦe, pokud aktivn∞ nezabrßnφ u╛ivateli n∞koho zhanobit. Pro vlßdu je p°irozenΘ obrßtit se na kolektivnφ odpov∞dnost kv∙li posφlenφ zßkona, o n∞m╛ si mnoho obΦan∙ myslφ, ╛e se mu nemusφ podrobovat. ╚φm vφce bude digitßlnφ technologie pomßhat obΦan∙m sdφlet informace, tφm vφce bude vlßda pot°ebovat drakonickΘ metody na posφlenφ copyrightu proti b∞╛n²m obΦan∙m. [V ╚eskΘ republice je situace pon∞kud jinß a za poru╣enφ autorskΘho zßkona m∙╛e b²t zodpov∞dnß jen a pouze fyzickß osoba, kterß ten akt provedla. Tudφ╛ Φesk² prßvnφ systΘm nic jako ,,kolektivnφ odpov∞dnost'' nep°ipou╣tφ. Poru╣enφ autorskΘho zßkona nem∙╛e tedy provΘst ani t°eba firma, v╛dy se jednß o konkrΘtnφho Φlov∞ka, kter² kopφrovacφ za°φzenφ obsluhoval. (samoz°ejm∞ ╛e je mo╛nß spolu·Φast, navßd∞nφ k trestnΘmu Φinu apod.) -- pozn. korek.]
Kdy╛ byla navrhovßna ·stava Spojen²ch Stßt∙, byla navr╛eno, aby byli auto°i oprßvn∞ni ke copyrightovΘmu monopolu. Byla ov╣em odmφtnuta [9]. Mφsto toho zakladatelΘ na╣φ zem∞ p°ijali odli╣nΘ pojetφ copyrightu, kterß postavila na prvnφ mφsto ve°ejnost[10]. O copyrightu ve Spojen²ch Stßtech se p°edpoklßdß, ╛e existuje kv∙li prosp∞chu u╛ivatel∙; p°φnosy pro vydavatele, a ani pro autory, nejsou dßny jako d∙vod, ale pouze jako stimul ke zm∞n∞ jejich chovßnφ. Jak vynesl Vrchnφ soud v p°φpadu Fox Film Corp. versus Doyal: ,,Jedin² zßjem Spojen²ch Stßt∙ a primßrnφ cφl ud∞lovßnφ [copyrightovΘho] monopolu le╛φ v obecn²ch p°φnosech, z prßce autor∙, pro ve°ejnost.''[11]
Pohledem na copyright z hlediska ·stavy, jestli╛e ve°ejnost dßvß p°ednost mo╛nosti d∞lat v urΦit²ch p°φpadech kopie, i kdy╛ by to znamenalo o n∞co mΘn∞ publikovan²ch pracφ, pak je volba ve°ejnosti rozhodujφcφ. Nenφ mo╛nΘ ospravedlnit zakßzovßnφ kopφrovßnφ toho, co chce ve°ejnost kopφrovat.
Od tohoto ·stavnφho rozhodnutφ, se vydavatelΘ v╛dy pokou╣eli zvrßtit situaci dezinformovßnφm ve°ejnosti. Provßd∞jφ to opakovßnφm argument∙, kterΘ p°edpoklßdajφ, ╛e copyright je p°irozenΘ prßvo autor∙ (nezmi≥ujφce se, ╛e auto°i ho tak°ka v╛dy podstoupφ vydavatel∙m). Pokud lidΘ sly╣φ tyto argumenty a nemajφ hlub╣φ pov∞domφ o tom, ╛e tento p°edpoklad je protikladem k zßkladnφm premisßm na╣eho prßvnφho systΘmu, berou to jako samoz°ejm² zßklad takovΘho systΘmu.
Tato chyba je dnes tak zako°en∞nß, ╛e lidΘ, kte°φ Φelφ novΘ moci copyrightu, cφtφ pot°ebu provßd∞t to argumentovßnφm, ╛e dokonce i auto°i a vydavatelΘ jφ mohou b²t po╣kozeni. A tak James Boyle[12] vysv∞tluje, jak m∙╛e striktnφ systΘm intelektußlnφho vlastnictvφ zabra≥ovat psanφ nov²ch d∞l. Jessica Litman[13] cituje skrytß mφsta copyrightu, kterΘ v minulosti dovolily mnoha nov²m mΘdiφm stßt se populßrnφ. Pamela Samuelson [14] varuje, ╛e White Paper m∙╛e blokovat v²voj ,,t°etφ vlny'', informaΦnφch pr∙myslov²ch odv∞tvφ, uzamΦenφm sv∞ta ve ,,druhΘ vln∞'', ekonomickΘm modelu, kter² odpovφdß Θ°e tiska°skΘho lisu.
Tyto argumenty mohou b²t velmi ·ΦinnΘ tam, kde jsou k dispozici, p°edn∞ u Kongresu a vlßdy opanovanΘ my╣lenkou, ╛e ,,Co je dobrΘ pro hlavnφ mΘdia, je dobrΘ pro USA.'' Selhßvajφ v╣ak, pokud majφ vyvrßtit ty zßkladnφ nepravdy, na kter²ch je toto opanovßnφ zalo╛eno; v²sledkem je, ╛e jsou v dlouhodobΘm m∞°φtku ne·ΦinnΘ. Kdy╛ tyto argumenty vyhrajφ jednu bitvu, uΦinφ tak bez toho, aby vytvo°ily obecnΘ pov∞domφ, co╛ by jim pomohlo vyhrßt p°φ╣tφ bitvu. Budeme-li se p°ivracet k n∞mto argument∙m p°φli╣ mnoho a p°φli╣ Φasto, je zde nebezpeΦφ, ╛e m∙╛eme dovolit vydavatel∙m bezkonkurenΦn∞ zm∞nit ·stavu.
Nap°φklad nedßvno publikovanΘ prohlß╣enφ Digital Future Coalition (Koalice digitßlnφ budoucnosti), zast°e╣ujφcφ organizace, vyjmenovßvß mnoho d∙vod∙, proΦ Φelit White Paperu, d∙vody pro autory, knihovny, vzd∞lßvßnφ, chudΘ AmeriΦany, technologick² pokrok, ekonomickou flexibilitu a soukromΘ koncerny -- v╣echny argumenty jsou platnΘ, ale dot²kajφcφ se vedlej╣φch otßzek [15]. Nßpadn∞ chyb∞jφcφ je ve v²Φtu nejd∙le╛it∞j╣φ d∙vod ze v╣ech: ╛e mnoho AmeriΦan∙ (mo╛nß v∞t╣ina) chce pokraΦovat v tvorb∞ kopiφ. DFC selhala p°i kritice vlastnφho cφle White Paperu, kter²m je dßt vφce moci vydavatel∙m a jeho ·st°ednφho rozhodnutφ, odmφtnout ·stavu a postavit vydavatele nad u╛ivatele. Toto mlΦenφ m∙╛e b²t brßno jako souhlas.
Odpor v∙Φi tlaku na v∞t╣φ moc vydavatel∙ zßvisφ na roz╣φ°enφ pov∞domφ, ╛e Φtenß°skß a posluchaΦskß ve°ejnost je nejd∙le╛it∞j╣φ, ╛e copyright existuje pro u╛ivatele a ne naopak. Jestli╛e si ve°ejnost nep°eje akceptovat jistΘ nßstroje copyrightu, je to ipso facto oprßvn∞nφ proΦ je nenabφzet. Zajistit, ╛e ve°ejnost zvφt∞zφ, m∙╛eme pouze tak, ╛e upozornφme ve°ejnost a legislativu na ·Φel copyrightu a mo╛nosti otev°enΘho toku informacφ.
Copyright 1996 Richard Stallman DoslovnΘ kopφrovßnφ a distribuce je povoleno na jakΘmkoliv mΘdiu, pokud je uvedena tato poznßmka.
[3] John Perry Barlow, Poznßmky na konferenci Inovace a informaΦnφ prost°edφ (Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995). Pan Barlow je jednφm ze zakladatel∙ Electronic Frontier Foundation, organizace podporujφcφ svobodu vyjßd°enφ v digitßlnφch mΘdiφch, a takΘ b²val² texta° Grateful Dead.
[4] Gary Glisson, Poznßmky na konferenci Inovace a informaΦnφ prost°edφ (lis. 1995); pohlΘdn∞te takΘ na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White Paper). Pan Glisson je partner a p°edseda Intellectual Property Group (Skupina pro intelektußlnφ vlastnictvφ) v Lane Powell Spears Lubersky v Portlandu, Oregon.
[5] Steven Winter, Poznßmky na konferenci Inovace a informaΦnφ prost°edφ (lis. 1995). Pan Winter je profesorem na University of Miami School of Law (Miamskß univerzita, prßva)
[6] Winter, v²╣e uvedenß poznßmka 4.
[7] Podφvejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in Cyberspace: Law and Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at 15. (┌stava kyberprostoru: Zßkon a svoboda za elektronickou hranicφ, Humanist, zß°.-°φj. 1991, str. 15.
[8] Tim Sloan, Poznßmky na konferenci Inovace a informaΦnφ prost°edφ (lis. 1995). Pan Sloan je Φlenem National Telecommunication and Information Administration (Nßrodnφ telekomunikaΦnφ a informaΦnφ ·°ad).
[9] ShlΘdn∞te Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights: Liberary Property in Revolutionary France and America (P°φb∞h dvou copyright∙: Svobodn² majetek v revoluΦnφ Francii a Americe) v Of Authors and Origins: Essays on Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman & Alain Strowel, eds., 1994) (konstatujφcφ, ╛e tv∙rci ·stavy nemysleli ani ,,pod°φdit[] zßjmy autor∙ ve°ejnΘmu prosp∞chu,'' ani ,,zpracovat soukromΘ a ve°ejnΘ zßjmy...nestrann∞'').
[10] ┌stava USA, Φl. I, 8, odst. 8 (,,Kongres bude mφt moc...podporovat Rozvoj v∞dy a u╛iteΦn²ch um∞nφ doΦasn²m zabezpeΦenφm v²hradnφho prßva autor∙m a vynßlezc∙m k jejich dφl∙m a objev∙m.'').
[11] 286 U.S. 123, 127 (1932).
[12] James Boyle, Poznßmky na konferenci Inovace a informaΦnφ prost°edφ (lis. 1995). Pan Boyle je profesor prßva na American University in Washington, D.C. (Americkß washingtonskß univerzita).
[13] Jessica Litman, Poznßmky na konferenci Inovace a informaΦnφ prost°edφ (lis. 1995). SleΦna Litmanovß je profesorkou na Wayne State University Law School (Waynova stßtnφ univerzita, prßva) v Detroitu, Michigan.
[14] Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu), Wired, led. 1996. SleΦna Samuelsonovß je profesorkou na Cornell Law School (Cornellova prßvnφ ╣kola).
[15] Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern Over Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995.
FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.
Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, jinΘ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.
Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA
DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╛e tato podmφnka bude zachovßna.
Updated: $Date: 2001/10/02 20:58:52 $ $Author: Sisao $