Autorskß prßva a globalizace ve v∞ku poΦφtaΦov²ch sφtφ

Nßsledujφcφ text je upraven² p°epis projevu, p°ednesenΘho v KomunikaΦnφm F≤ru na MIT ve Φtvrtek, 19. dubna 2001, v 17:00 a╛ 19:00 hod.

DAVID THORBURN, moderßtor: Nß╣ dne╣nφ °eΦnφk, Richard Stallman, je legendßrnφ postavou ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙ a mß zku╣enost s hledßnφm odp∙rce, kter² by s nφm sdφlel p≤dium, byla pouΦnß. Jeden v²znaΦn² profesor z MIT mi °ekl, ╛e Stallmana je t°eba chßpat jako charismatickou postavu v biblickΘm podobenstvφ - n∞co na zp∙sob pouΦnΘho p°φb∞hu ze StarΘho zßkona. ,,P°edstavte si,'' °ekl mi, ,,Moj╛φ╣e nebo Jeremiß╣e - lΘpe Jeremiß╣e.'' A jß povφdßm, ,,Dobrß, to je opravdu velkolepΘ.''

To znφ ·╛asn∞. Potvrzuje to m∙j dojem z p°φsp∞vku, kter² uΦinil pro sv∞t. ProΦ se tedy zdrßhßte sdφlet s nφm p≤dium?'' Jeho odpov∞∩: ,,Jako Jeremiß╣ nebo Moj╛φ╣, jednodu╣e by m∞ rozdrtil. Neobjevφm se s nφm ve stejnΘ debat∞, ale pokud byste m∞ po╛ßdal, abych jmenoval p∞t ╛ijφcφch lidφ z celΘho sv∞ta, kte°φ nßm skuteΦn∞ v╣em pomohli, Richard Stallman by byl jednφm z nich.''

RICHARD STALLMAN: M∞l bych zaΦφt vysv∞tlenφm, proΦ jsem odmφtl dovolit, aby se toto f≤rum vysφlalo p°es web, v p°φpad∞ ╛e by nebylo zcela jasnΘ, v Φem je onen spor: Program, kter² pou╛φvajφ pro vysφlßnφ po webu, vy╛aduje, aby si u╛ivatel stßhl urΦit² program, chce-li vysφlßnφ p°ijφmat. Tento program nenφ svobodn² software. Je dostupn² za nulovou cenu, ale pouze jako spustiteln² soubor, co╛ je tajemnß hromßdka Φφsel.

Co d∞lß, je tajnΘ. Nem∙╛ete to studovat; nem∙╛ete to zm∞nit; a zcela urΦit∞ to nem∙╛ete publikovat ve svΘ vlastnφ pozm∞n∞nΘ verzi. A tato prßva pat°φ mezi ta, kterß jsou zßkladem definice ,, software s otev°en²m zrdojov²m k≤dem.''

Tedy pokud chci b²t up°φmn²m obhßjcem svobodnΘho software, st∞╛φ mohu chodit okolo a pronß╣et projevy, a potom nutit lidi, aby pou╛φvali nesvobodn² software. Tφm bych podkopßval svΘ vlastnφ ·silφ. A pokud jß neukß╛i, ╛e beru svΘ principy vß╛n∞, nemohu od nikoho jinΘho Φekat, ╛e je bude takΘ brßt vß╛n∞.

NicmΘn∞, tato °eΦ nenφ o svobodnΘm software. PotΘ, co jsem pracoval ve Free Software Movement po n∞kolik let a lidΘ zaΦali pou╛φvat n∞kterΘ Φßsti operaΦnφho systΘmu GNU, byl jsem zvßn, abych p°ednß╣el projevy [na kter²ch] ... lidΘ se m∞ zaΦali ptßt: ,,Dobrß, jak se tyto my╣lenky ohledn∞ svobod pro u╛ivatele software zobecnφ na ostatnφ druhy v∞cφ?''

A, samoz°ejm∞, kladli hloupΘ otßzky jako nap°φklad ,,m∞l by b²t hardware svobodn²?'' ,,M∞l by tento mikrofon b²t svobodn²?''

Dob°e, co to znamenß? M∞li byste b²t svobodnφ ho kopφrovat a m∞nit? Dob°e, co se m∞n∞nφ t²kß, koupφte-li si mikrofon, nikdo vßm nem∙╛e zabrßnit ho zm∞nit. A k tomu kopφrovßnφ, nikdo nemß kopφrku na mikrofony. Mimo "Star Trek" takovΘ v∞ci neexistujφ. Mo╛nß jednou budou nanotechnologickΘ analyzßtory a montΘ°i, a bude doopravdy mo╛nΘ zkopφrovat fyzick² objekt, a potom tyto otßzky, zda jste svobodnφ to ud∞lat zaΦnou b²t opravdu d∙le╛itΘ. Uvidφme zem∞d∞lskΘ spoleΦnosti, jak se sna╛φ zastavit lidi kopφrovat jφdlo, a to se stane d∙le╛it²m politick²m problΘmem, pokud takovß technologickß mo╛nost bude n∞kdy existovat. Nevφm zda ano; nynφ je to pouze spekulace.

Pro ostatnφ druhy informacφ ale m∙╛ete nadhodit tento problΘm, proto╛e jak²koli druh informacφ, kter² lze ulo╛it do poΦφtaΦe, m∙╛e b²t p°φpadn∞ kopφrovßn a upravovßn. Tedy etickΘ problΘmy kolem svobodnΘho software, otßzky prßv u╛ivatele kopφrovat a upravovat software, jsou stejnΘ jako tyto otßzky pro ostatnφ druhy publikovan²ch informacφ. Te∩ nemluvφm o soukrom²ch informacφch, °ekn∞me osobnφch informacφch, u kter²ch se nezam²╣lφ, aby byly v∙bec ve°ejn∞ dostupnΘ. Mluvφm o prßvech, kterß byste m∞li mφt, pokud zφskßte kopie publikovan²ch v∞cφ, kde nenφ ╛ßdnß snaha udr╛et je tajnΘ.

Abych vysv∞tlil svΘ my╣lenky k tomuto tΘmatu, rßd bych shrnul d∞jiny roz╣i°ovßnφ informacφ a autorsk²ch prßv. Ve starov∞ku byly knihy psßny perem, a kdo um∞l Φφst a psßt, mohl zkopφrovat knihu zhruba stejn∞ efektivn∞, jako kdokoli jin². N∞kdo, kdo to d∞lal celΘ dny, se nejspφ╣ nauΦil b²t v tom trochu lep╣φ, ale nebyl zde stra╣liv² rozdφl. A proto╛e se kopie d∞laly po jednΘ, nebyly zde ╛ßdnΘ ekonomickΘ ·spory z rozsahu. Ud∞lat deset kopiφ zabralo desetkrßt vφce Φasu ne╛ ud∞lat jednu kopii. Nebylo zde ani nic vnucujφcφ n∞jakou centralizaci; kniha se dala zkopφrovat kdekoli.

Te∩ kv∙li tΘto technologii, proto╛e nevynucovala, aby kopie byly shodnΘ, nebylo ve starov∞ku ostrΘ d∞lφtko mezi kopφrovßnφm knihy a napsßnφm knihy. Jsou v∞ci mezi tφm, kterΘ dßvajφ smysl. Oni chßpali my╣lenku autora. Oni v∞d∞li, °ekn∞me, ╛e tuto hru napsal Sofokles, ale mezi napsßnφm knihy a zkopφrovßnφm knihy byly dal╣φ u╛iteΦnΘ v∞ci, kterΘ mohli d∞lat. Nap°φklad, mohli jste zkopφrovat Φßst knihy, dopsat n∞jakß novß slova, zkopφrovat n∞co vφc a dopsat n∞jakß novß slova a tak dßl a dßl. Tomu se °φkalo ,,napsat komentß°'' - to byla Φastß v∞c, kterou d∞lali - a tyto komentß°e byly cen∞ny.

Mohli jste takΘ zkopφrovat pasß╛ z jednΘ knihy, pak dopsat n∞jakß dal╣φ slova, zkopφrovat pasß╛ z jinΘ knihy a dopsat n∞co dal╣φho a tak dßl, a tomu se °φkalo vytvo°it p°ehled. P°ehledy byly takΘ velice u╛iteΦnΘ. Jsou ztracenß dφla, jejich╛ Φßsti p°e╛ily, kdy╛ byly citovßny v jin²ch knihßch, kterΘ se staly populßrn∞j╣φmi ne╛ p∙vodnφ dφla. Mo╛nß zkopφrovali nejzajφmav∞j╣φ mφsta, a tak lidΘ vytvo°ili mnoho kopiφ t∞chto d∞l, ale nezat∞╛ovali se kopφrovßnφm originßl, proto╛e nebyl dostateΦn∞ zajφmav².

Nynφ, jak dalece mohu °φci, ve starov∞kΘm sv∞t∞ nebylo nic jako autorskß prßva. Kdokoli cht∞l kopii knihy si mohl tu knihu zkopφrovat. Pozd∞ji byl vynalezen knihtisk a knihy zaΦaly b²t kopφrovßny v tiskßrnßch. Tiskßrny nebyly pouze kvantitativnφ pokrok ve snadnosti kopφrovßnφ. Ovlivnily r∙znΘ druhy kopφrovßnφ nerovnom∞rn∞, nebo╗ p°inesly neodd∞litelnou ·sporu z rozsahu. Dalo hodn∞ prßce n∞co vysßzet a mnohem mΘn∞ prßce ud∞lat mnoho stejn²ch kopiφ strßnky. Tak╛e v²sledek byl, ╛e kopφrovßnφ knih zaΦala b²t centralizovanß, hromadnß v²roba.

TakΘ to znamenalo, ╛e obyΦejnφ Φtenß°i nemohli kopφrovat knihy efektivn∞. Pouze m∞l-li jste tiskßrnu, mohl jste to d∞lat. Byla to tedy pr∙myslovß Φinnost.

Po prvnφch n∞kolik stoletφ tisku ti╣t∞nΘ knihy zcela nenahradily ruΦnφ kopφrovßnφ. RuΦn∞ psanΘ knihy se stßle d∞laly, n∞kdy bohat²mi a n∞kdy i chud²mi lidmi. Bohatφ je d∞lali, aby zφskali obzvlß╣t∞ krßsnou kopii knihy, kterß by ukazovala, jak jsou bohatφ, a chudφ je d∞lali, proto╛e t°eba nem∞li dost pen∞z na ti╣t∞nou kopii, ale m∞li Φas zkopφrovat knihu ruΦn∞. Jak °φkß pφsniΦka, ,,╚as nejsou penφze, pokud v╣echno co mß╣ je Φas.''

Tak╛e ruΦnφ kopφrovßnφ se stßle je╣t∞ do urΦitΘ mφry d∞lalo. Myslφm, ╛e to bylo v letech 1800, kdy se tisk stal natolik levn²m, ╛e si dokonce i chudφ lidΘ mohli po°φdit ti╣t∞nΘ knihy, pokud byli gramotnφ.

Autorskß prßva se rozvφjela spolu s pou╛φvßnφm knihtisku a v zßvislosti na technologii knihtisku p∙sobila jako pr∙myslovß regulace. Nevymezovala, co mohou d∞lat Φtenß°i; vymezovala, co mohou d∞lat vydavatelΘ a auto°i. Autorskß prßva v Anglii byla p∙vodn∞ formou cenzury. Museli jste zφskat vlßdnφ povolenφ k publikaci knihy. Tato my╣lenka se ale zm∞nila. V dob∞ vzniku ·stavy Spojen²ch stßt∙ p°i╣li lidΘ s odli╣nou my╣lenkou ·Φelu autorsk²ch prßv a myslφm, ╛e tato my╣lenka byla p°ijata i v Anglii.

Pro americkou ·stavu bylo navr╛eno, ╛e by autor∙m m∞la b²t ud∞lena autorskß prßva, monopol na kopφrovßnφ jejich knih. Tento nßvrh byl zamφtnut. Mφsto toho byl p°ijat zßsadn∞ odli╣n² nßvrh a to ten, ╛e v zßjmu podpory pokroku, Kongres m∙╛e p°φpadn∞ zavΘst systΘm autorsk²ch prßv, kter² vytvo°φ tyto monopoly. Tedy tyto monopoly, podle ·stavy Spojen²ch stßt∙, neexistujφ v zßjmu t∞ch, kdo je vlastnφ; existujφ v zßjmu podpory pokroku v∞dy. Tyto monopoly se p°enechßvajφ autor∙m jako zp∙sob, jak zm∞nit jejich chovßnφ tak, aby d∞lali n∞co, co slou╛φ ve°ejnosti.

Tedy cφlem je vφce napsan²ch a vydan²ch knih, kterΘ si pak mohou ostatnφ lidΘ p°eΦφst. V∞°φ se, ╛e to p°ispφvß ke zv²╣enΘ literßrnφ Φinnosti, zv²╣enΘmu psanφ o v∞d∞ a dal╣φch oborech, a spoleΦnost se z toho nakonec uΦφ. To je ·Φel, kterΘmu to mß slou╛it. Vytvo°enφ soukrom²ch monopol∙ byl pouze prost°edek k cφli, a ten cφl je ve°ejn² cφl.

Autorskß prßva v dob∞ knihtisku byla celkem bezbolestnß, proto╛e to byla pr∙myslovß regulace. Omezovala pouze Φinnost vydavatel∙ a autor∙. Jist∞, v urΦitΘm p°φsnΘm smyslu, chudφ lidΘ ruΦn∞ kopφrujφcφ knihy mohli takΘ poru╣ovat autorskß prßva. Nikdo ale ani nezkou╣el je na nich vynucovat, proto╛e se to chßpalo jako pr∙myslovß regulace.

Autorskß prßva ve v∞ku knihtisku byla takΘ snadno vynutitelnß, proto╛e staΦilo vynucovat je pouze na vydavatelφch, a vydavatelΘ, svou povahou, o sob∞ dßvajφ v∞d∞t. Pokud se pokou╣φte prodßvat knihy, musφte lidem °φct, kam majφ p°ijφt si je koupit. Nemusφte chodit do ka╛dΘho domu, abyste si vynutili autorskß prßva.

A nakonec, autorskß prßva mohou b²t v²hodn² systΘm v tomto kontextu. Autorskß prßva ve Spojen²ch stßtech jsou prßvnφky pova╛ovßna za obchod, dohodu mezi ve°ejnostφ a autory. Ve°ejnost se vzdß n∞kter²ch sv²ch p°irozen²ch prßv vytvß°et kopie a v²m∞nou dostane zisk ve vφce napsan²ch a vydan²ch knihßch.

Je tento obchod v²hodn²? Dob°e, pokud ╣irokß ve°ejnost nem∙╛e vytvß°et kopie, proto╛e ·Φinn∞ je mo╛nΘ je vytvß°et pouze v tiskßrnßch - a v∞t╣ina lidφ nevlastnφ tiskßrny - v²sledek je, ╛e ╣irokß ve°ejnost se vzdßvß svobody, kterou nem∙╛e vyu╛φvat, svobody, kterß nemß praktickou hodnotu. Tedy pokud mßte n∞co, co je vedlej╣φm produktem va╣eho ╛ivota a je to zbyteΦnΘ a mßte p°φle╛itost to vym∞nit za n∞co jinΘho, co mß n∞jakou hodnotu, zφskßvßte. To je d∙vod, proΦ autorskß prßva mohla b²t v tΘ dob∞ pro ve°ejnost v²hodn²m obchodem.

Kontext se ale m∞nφ, a to musφ zm∞nit na╣e etickΘ hodnocenφ autorsk²ch prßv. Zßkladnφ etickΘ principy se nem∞nφ pokrokem v technologii; jsou p°φli╣ zßsadnφ, aby se jich dotkly takovΘ eventuality. Na╣e rozhodnutφ o libovolnΘ konkrΘtnφ otßzce je ale zßle╛itost d∙sledk∙ dostupn²ch alternativ, a nßsledky danΘ volby se mohou zm∞nit, pokud se zm∞nφ kontext. To je to, co se d∞je v oblasti autorskΘho zßkona, proto╛e v∞k knihtisku se blφ╛φ ke konci, a postupn∞ ustupuje v∞ku poΦφtaΦov²ch sφtφ.

PoΦφtaΦovΘ sφt∞ a digitßlnφ informaΦnφ technologie nßs p°ivßd∞jφ zpßtky do sv∞ta spφ╣e podobnΘho starov∞ku, kde kdokoli kdo umφ Φφst a vyu╛φvat informace je m∙╛e takΘ kopφrovat a m∙╛e d∞lat kopie zhruba stejn∞ snadno, jako je m∙╛e d∞lat kdokoli jin². Jsou to perfektnφ kopie a jsou stejn∞ dobrΘ jako kopie, kterΘ m∙╛e ud∞lat kdokoli jin². Tedy centralizace a ·spory z rozsahu, kterΘ p°edstavuje knihtisk a podobnΘ technologie, mizφ.

A tento m∞nφcφ se kontext m∞nφ zp∙sob, jak²m fungujφ autorskß prßva. Jak vidφte, autorskß prßva u╛ nep∙sobφ jako pr∙myslovß regulace; nynφ je to drakonickΘ omezenφ ╣irokΘ ve°ejnosti. B²valo to omezenφ vydavatel∙ v zßjmu autor∙. Nynφ, z praktick²ch d∙vod∙, je to omezenφ ve°ejnosti v zßjmu vydavatel∙. Autorskß prßva b²vala celkem bezbolestnß a nekontroverznφ. Neomezovala ╣irokou ve°ejnost. Nynφ to nenφ pravda. Mßte-li poΦφtaΦ, vydavatelΘ pova╛ujφ za svou nejvy╣╣φ prioritu omezit vßs. Autorskß prßva byla snadno vynutitelnß, proto╛e to bylo omezenφ pouze na vydavatele, kte°φ se dali snadno najφt a bylo vid∞t, co publikujφ. Nynφ jsou autorskß prßva omezenφ na ka╛dΘho z vßs. K vynutitelnosti to vy╛aduje dohled - neoprßvn∞nΘ vniknutφ - a tvrdΘ tresty, a vidφme, ╛e tyto zaΦφnajφ b²t ve Spojen²ch stßtech a dal╣φch zemφch p°φjφmßny do zßkon∙.

Autorskß prßva b²vala, pravd∞podobn∞, v²hodn²m obchodem pro ve°ejnost, proto╛e ve°ejnost prodala svobody, kterΘ nemohla vykonßvat. Dob°e, ale nynφ m∙╛e tyto svobody vykonßvat. Co ud∞lßte, pokud vytvß°φte vedlej╣φ produkt, kter² pro vßs nem∞l ╛ßdnΘ vyu╛itφ a m∞li jste ve zvyku ho odprodat, a pak, zniΦeho nic, pro n∞j naleznete vyu╛itφ? Ve skuteΦnosti ho m∙╛ete zkonzumovat, pou╛φt. Co ud∞lßte? V╣echen ho neprodßte; n∞co si nechßte. A to je to, co by v∞t╣ina ve°ejnosti p°irozen∞ cht∞la. To je to, co ve°ejnost d∞lß, kdykoli mß ╣anci vyjßd°it, Φemu dßvß p°ednost; ponechßvß si n∞kterΘ svobody a vykonßvß je. Napster je toho velk²m p°φkladem, ve°ejnosti, kterß se rozhodla vykonßvat svobodu kopφrovßnφ mφsto toho, aby se jφ vzdala. Tedy p°irozenß v∞c, kterou bychom m∞li ud∞lat, abychom p°izp∙sobili autorskß prßva dne╣nφm podmφnkßm. Snφ╛it mno╛stvφ moci, kterou zφskßvajφ vlastnφci autorsk²ch prßv, abychom snφ╛ili mno╛stvφ omezenφ, kterΘ kladou na ve°ejnost a zv²╣ili svobodu, kterou si ve°ejnost zachovß.

To nenφ ale tφm, co vydavatelΘ cht∞jφ ud∞lat. To, co cht∞jφ ud∞lat, je prav² opak. Cht∞jφ posφlit autorskß prßva a╛ k bodu, kde jim m∙╛e ve╣kerΘ vyu╛φvßnφ informacφ z∙stat pod pevnou kontrolou. To vedlo k zßkon∙m, kterΘ neb²vale zv²╣ily moc autorsk²ch prßv. Svobody, kterΘ ve°ejnost mφvala v dob∞ knihtisku, jsou odebφrßny.

Nap°φklad, podφvejte se na e-knihy (elektronickΘ knihy, pozn. p°ekl.). Je zde obrovskΘ nad╣enφ kolem e-knih; st∞╛φ se mu m∙╛ete vyhnout. Let∞l jsem do Brazφlie a v Φasopise v letadle byl Φlßnek, kter² tvrdil, ╛e to bude n∞jak²ch 10 nebo 20 let, ne╛ v╣ichni p°ejdeme na e-knihy. Zjevn∞, takovß kampa≥ pochßzφ od n∞koho, kdo za to platφ. A te∩: proΦ to d∞lajφ? Myslφm, ╛e to vφm. D∙vod je, ╛e e-knihy jsou p°φle╛itost, jak sebrat n∞kterΘ zbytkovΘ svobody, kterΘ Φtenß°i ti╣t∞n²ch knih v╛dy m∞li a stßle majφ - svobodu, nap°φklad, p∙jΦit knihu p°φteli nebo si ji p∙jΦit ve ve°ejnΘ knihovn∞ nebo prodat v²tisk do antikvarißtu nebo koupit si v²tisk anonymn∞, ani╛ by se ulo╛il do n∞jakΘ databßze zßznam o tom, kdo si koupil tu kterou knihu. A mo╛nß dokonce svobodu p°eΦφst si ji dvakrßt.

Toto jsou svobody, kterΘ by vydavatelΘ rßdi odebrali, ale nemohou to ud∞lat pro ti╣t∞nΘ knihy, proto╛e by to bylo p°φli╣ nßpadnΘ sßhnutφ po moci a zvedlo by odpor. Tak na╣li nep°φmou strategii: Nejd°φv zφskajφ zßkony, kterΘ odeberou tyto svobody pro e-knihy, dokud zde ╛ßdnΘ e-knihy nejsou; tak╛e zde nenφ ╛ßdn² spor. Nejsou zde ╛ßdnφ ji╛ existujφcφ u╛ivatelΘ e-knih, kte°φ jsou zvyklφ na svΘ svobody a budou je brßnit. Toto zφskali s p°ijetφm Digital Millennium Copyright Act v roce 1998. Potom uvedou e-knihy a postupn∞ v╣echny donutφ p°ejφt z ti╣t∞n²ch knih na e-knihy, a koneΦn² v²sledek bude, ╛e Φtenß°i ztratili tyto svobody ani╛ by existoval okam╛ik, kdy jim byly odebrßny a kdy mohli bojovat, aby si je udr╛eli.

Ve stejnou dobu vidφme ·silφ odebrat lidskΘ svobody v u╛φvßnφ ostatnφch druh∙ publikovan²ch d∞l. Nap°φklad, filmy na DVD jsou publikovßny v za╣ifrovanΘm formßtu, kter² b²val tajn² - byl zam²╣len jako tajn² - a jedin² zp∙sob, aby vßm filmovΘ spoleΦnosti sd∞lily ten formßt, abyste mohli vyrßb∞t DVD p°ehrßvaΦ, bylo podepsat smlouvu, ╛e do p°ehrßvaΦe zabudujete n∞jakß omezenφ. Jejich v²sledkem bude, ╛e ve°ejnosti bude zamezeno dokonce pln∞ vyu╛φvat sv²ch legßlnφch prßv. Pak pßr chytr²ch programßtor∙ v Evrop∞ porozum∞lo formßtu DVD a napsali svobodn² softwarov² balφΦek, kter² p°eΦte DVD. To umo╛nilo pou╛φvat svobodn² software v operaΦnφm systΘmu GNU/Linux ke sledovßnφ DVD, kterΘ jste si koupili, a to je naprosto legitimnφ v∞c. M∞li byste toho b²t schopni se svobodn²m softwarem.

Ov╣em filmovΘ spoleΦnosti se ohradily a ╣ly k soudu. Pochopte, filmovΘ spoleΦnosti vyrßb∞ly mnoho film∙, kde byl ╣φlen² v∞dec a n∞kdo °φkal, ,,Ale, doktore, jsou urΦitΘ v∞ci, kterΘ by lidstvo nem∞lo znßt.'' Museli se p°φli╣ mnoho dφvat na svoje filmy, proto╛e do╣li k p°esv∞dΦenφ, ╛e formßt DVD je n∞co, co by lidstvo nem∞lo znßt. A tak zφskali rozhodnutφ o ·plnΘ cenzu°e software na p°ehrßvßnφ DVD. Dokonce i ud∞lat odkaz na mφsto mimo SpojenΘ stßty, kde je tato informace legßlnφ, bylo zakßzßno. Proti tomuto rozhodnutφ bylo podßno odvolßnφ. Musφm hrd∞ °φci, podepsal jsem p°φmluvn² dopis v tomto odvolßnφ, aΦkoliv hraji jen docela malou roli v tΘto konkrΘtnφ bitv∞.

Vlßda Spojen²ch stßt∙ zasßhla p°φmo na opaΦnΘ stran∞. Toto nenφ p°ekvapivΘ, pokud uvß╛φte, proΦ byl Digital Millennium Copyright Act p°ijat na prvnφ pokus. D∙vod je v systΘmu financovßnφ p°edvolebnφ kampan∞, kter² mßme ve Spojen²ch stßtech, a kter² je v zßsad∞ legalizovanß korupce, kde jsou kandidßti koupeni firmami dokonce je╣t∞ d°φve, ne╛ jsou zvoleni. A, samoz°ejm∞, v∞dφ, kdo je jejich pßnem - v∞dφ pro koho pracujφ - a p°ijφmajφ zßkony, kterΘ dßvajφ firmßm v∞t╣φ moc.

Jak dopadne tato konkrΘtnφ bitva, nevφme. Ale mezitφm Austrßlie p°ijala podobn² zßkon a Evropa je tΘm∞° p°ipravena ho takΘ p°ijmout; tak╛e plßn je nezanechat na Zemi jedinΘ mφsto, kde by tato informace byla lidem dostupnß. SpojenΘ stßty ale z∙stßvajφ ve sv∞t∞ na vedoucφ pozici ve snaze zamezit ve°ejnosti ╣φ°it publikovanΘ informace.

AΦkoliv SpojenΘ stßty nejsou prvnφ zemφ, kterß toto Φinφ prvo°ad²m. Sov∞tsk² svaz to pova╛oval takΘ za velice d∙le╛itΘ. Tam bylo toto neautorizovanΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ znßmo jako samizdat a k jeho potlaΦenφ vyvinuli °adu metod: Za prvΘ, strß╛ hlφdajφcφ ka╛d² kus kopφrovacφho za°φzenφ ke kontrole toho, co lidΘ kopφrujφ, aby se zabrßnilo zakßzanΘmu kopφrovßnφ. Za druhΘ, krutΘ tresty pro ka╛dΘho chycenΘho p°i zakßzanΘm kopφrovßnφ. Mohli jste b²t poslßni na Sibi°. Za t°etφ, zφskßvßnφm informßtor∙, vy╛adovßnφm na ka╛dΘm, aby udßval svΘ sousedy a spolupracovnφky informaΦnφ policii. Za ΦtvrtΘ, kolektivnφ odpov∞dnost - Ty! Ty bude╣ sledovat tu skupinu! A jestli chytφm n∞koho z nich p°i zakßzanΘm kopφrovßnφ, p∙jde╣ do v∞zenφ. Tak╛e je koukej sledovat po°ßdn∞. A za pßtΘ, propaganda, zaΦφnajφcφ v d∞tstvφ, aby p°esv∞dΦila ka╛dΘho, ╛e pouze stra╣liv² nep°φtel lidu by n∞kdy d∞lal toto zakßzanΘ kopφrovßnφ.

SpojenΘ stßty nynφ vyu╛φvajφ v╣ech t∞chto opat°enφ. Za prvΘ, strß╛e sledujφcφ kopφrovacφ za°φzenφ. Tedy, v kopφrovacφch obchodech jsou lidΘ, kte°φ kontrolujφ, co kopφrujete. Lidskß strß╛ ke sledovßnφ toho, co kopφrujete ve svΘm poΦφtaΦi, by ale byla p°φli╣ drahß; lidskß prßce je p°φli╣ drahß. Proto majφ robotickΘ strß╛e. To je ·Φel Digital Millennium Copyright Act. Tento software p°ijde do va╣eho poΦφtaΦe; je to jedin² zp∙sob, jak m∙╛ete p°istupovat k urΦit²m dat∙m a to vßm zabrßnφ v kopφrovßnφ.

Nynφ existuje plßn vlo╛it tento software do ka╛dΘho pevnΘho disku, tak╛e pak mohou b²t soubory na va╣em disku, ke kter²m nem∙╛ete ani p°istoupit, pokud nedostanete od n∞jakΘho sφ╗ovΘho serveru povolenφ k p°φstupu k souboru. A obejφt tento software nebo dokonce °φct jin²m lidem, jak ho obejφt, je zloΦin.

Za druhΘ, tvrdΘ tresty. P°ed pßr lety, pokud jste d∞lali kopie n∞Φeho a rozdßvali je sv²m p°ßtel∙m jen jako pomoc, nebyl to zloΦin; to nikdy nebyl zloΦin ve Spojen²ch stßtech. Potom z toho ud∞lali hrdelnφ zloΦin, tak╛e vßs mohou dßt na roky do v∞zenφ za sdφlenφ s va╣φm sousedem.

Za t°etφ, informßto°i. Tedy, mo╛nß jste vid∞li reklamy v televizi, reklamy v bostonskΘm metru ╛ßdajφcφ lidi, aby donß╣eli na svΘ spolupracovnφky informaΦnφ policii, kterß se oficißln∞ naz²vß Software Publishers Association.

A za ΦtvrtΘ, kolektivnφ odpov∞dnost. Ve Spojen²ch stßtech bylo toto provedeno povolßnφm poskytovatel∙ internetov²ch slu╛eb, uΦin∞nφm je legßln∞ odpov∞dn²mi za to, co jejich zßkaznφci posφlajφ. Jedin² zp∙sob, jak se mohou vyhnout tomu, b²t poka╛dΘ odpov∞dn²mi, je, majφ-li nem∞nn² postup na odpojenφ nebo vymazßnφ informace do dvou t²dn∙ po stφ╛nosti. Zrovna p°ed pßr dny jsem sly╣el, ╛e n∞jak² chytr² protestnφ server kritizujφcφ City Bank pro jejφ odpornΘ metody byl tφmto zp∙sobem odpojen. V dne╣nφ dob∞ ani nedostanete svou p°φle╛itost u soudu; va╣e strßnky jsou prost∞ odpojeny.

A, nakonec, propaganda, zaΦφnajφcφ v d∞tstvφ. To je k Φemu se pou╛φvß slovo ,,pirßt.'' Pokud si vzpomenete pßr let zpßtky, termφnem ,,pirßtskß'' byla d°φve oznaΦovßna vydavatelstvφ, kterß neplatila autorovi. Ale te∩ se to ·pln∞ obrßtilo. Nynφ se tak oznaΦujφ ΦlenovΘ ve°ejnosti, kte°φ uniknou kontrole vydavatele. Pou╛φvß se to k p°esv∞dΦovßnφ lidφ, ╛e pouze skuteΦn∞ odporn² nep°φtel lidu by n∞kdy provßd∞l zakßzanΘ kopφrovßnφ. ╪φkß, ╛e ,,sdφlet n∞co s va╣φm sousedem je morßln∞ ekvivalentnφ ·toku na lo∩.'' Doufßm, ╛e s tφm nesouhlasφte a pokud ne, doufßm, ╛e odmφtnete to slovo pou╛φvat tφmto zp∙sobem.

VydavatelΘ si tedy kupujφ zßkony, aby zφskali v∞t╣φ moc. Navφc prodlu╛ujφ dobu, po kterou autorskß prßva platφ. ┌stava Spojen²ch stßt∙ °φkß, ╛e autorskß prßva mohou trvat jen omezenou dobu, ale vydavatelΘ cht∞jφ, aby trvala nav╛dy. AΦkoliv zφskat dodatek k ·stav∞ by bylo celkem obtφ╛nΘ, vyna╣li jin² zp∙sob, jak dosßhnout tΘho╛ v²sledku. Ka╛d²ch 20 let zp∞tn∞ prodlou╛φ platnost autorsk²ch prßv o 20 let. V²sledek je, ╛e v libovolnΘm Φase autorskß prßva formßln∞ trvajφ po urΦitou dobu a danß autorskß prßva formßln∞ zaniknou v urΦitou dobu. Zßniku ale nebude nikdy dosa╛eno, proto╛e v╣echna autorskß prßva budou ka╛d²ch 20 let prodlou╛ena o 20 let; ╛ßdnΘ dφlo se tedy u╛ nedostane zp∞t do ve°ejnΘ sfΘry. Toto bylo nazvßno ,,v∞Φnß autorskß prßva na splßtky.''

Zßkon z roku 1998 prodlu╛ujφcφ autorskß prßva o 20 let je znßm² jako ,,zßkon o prodlou╛enφ autorsk²ch prßv na Mickey Mouse'', proto╛e jednφm z hlavnφch sponzor∙ tohoto zßkona byl Disney. V Disney si uv∞domili, ╛e autorskß prßva na Mickey Mouse brzy zaniknou, a necht∞li, aby se to n∞kdy stalo, proto╛e na t∞chto autorsk²ch prßvech vyd∞lßvajφ spoustu pen∞z.

P∙vodnφ nßzev tohoto proslovu m∞l b²t ,,Autorskß prßva a globalizace.'' Podφvßte-li se na globalizaci, to, co vidφte, je zp∙sobeno mnoha politikami, provßd∞n²mi ve jmΘnu ekonomickΘ efektivity nebo takzvan²ch dohod o svobodnΘm obchodu, kterΘ jsou ve skuteΦnosti navr╛eny, aby daly moc firmßm mφsto zßkon∙m a policiφm. Ve skuteΦnosti nejsou o svobodnΘm obchodu. Jsou o p°enosu moci: odebrßnφ moci rozhodovat o zßkonech od obΦan∙ kterΘkoli zem∞, kte°φ by p°φpadn∞ mohli prosazovat svΘ zßjmy, a p°edßnφ tΘto moci firmßm, kterΘ se nebudou °φdit zßjmy t∞chto obΦan∙.

Z jejich pohledu je demokracie problΘm, a tyto dohody jsou navr╛eny k ukonΦenφ tohoto problΘmu. Nap°φklad jß mßm za to, ╛e NAFTA (Severoamerickß dohoda o volnΘm obchodu, pozn. p°ekl.) ve skuteΦnosti obsahuje ustanovenφ umo╛≥ujφcφ spoleΦnostem ╛alovat vlßdu v cizφ zemi, aby se zbavily zßkona, o kterΘm si myslφ, ╛e naru╣uje jejich zisky v tΘ zemi. Tak╛e cizφ spoleΦnosti majφ v∞t╣φ moc ne╛ obΦanΘ tΘ zem∞.

Existujφ pokusy toto roz╣φ°it i mimo NAFTA. Nap°φklad, toto je jeden z cφl∙ takzvanΘ z≤ny volnΘho obchodu Ameriky, roz╣φ°enφ tohoto principu na v╣echny stßty Ji╛nφ Ameriky a Karibiku, a mnohostrannß dohoda o investovßnφ m∞la toto roz╣φ°it na cel² sv∞t.

Jednou v∞cφ, kterou jsme vid∞li v 90. letech, je, ╛e tyto smlouvy zaΦφnajφ vynucovat autorskß prßva po celΘm sv∞t∞, a to tvrd╣φm a vφce omezujφcφm zp∙sobem. Tyto dohody nejsou dohody o volnΘm obchodu. Ve skuteΦnosti jsou to obchodnφ dohody °φzenΘ korporacemi, kterΘ p°edßvajφ korporacφm kontrolu nad sv∞tov²m obchodem, aby se tak eliminoval voln² obchod.

Na zaΦßtku 19. stoletφ, kdy SpojenΘ stßty byly rozvojovou zemφ, neuznßvaly zahraniΦnφ autorskß prßva. To bylo uvß╛livΘ rozhodnutφ a inteligentnφ rozhodnutφ. Bylo v╣eobecn∞ p°ijφmßno, ╛e by uznßvßnφ zahraniΦnφch autorsk²ch prßv bylo prost∞ nev²hodnΘ, ╛e by vysßvalo penφze a nenad∞lalo mnoho dobrΘho.

Stejnß logika by se dnes vztahovala na rozvojovΘ zem∞, av╣ak SpojenΘ stßty majφ dostateΦnou sφlu donutit je jφt proti jejich zßjm∙m. Je to vlastn∞ chyba mluvit o zßjmu zemφ v tomto kontextu. Po pravd∞ jsem si jist, ╛e v∞t╣ina z vßs ji╛ sly╣ela o omylu pokou╣et se posoudit ve°ejn² zßjem seΦtenφm majetku v╣ech. Kdyby pracujφcφ AmeriΦanΘ ztratili miliardu dolar∙ a Bill Gates zφskal dv∞ miliardy dolar∙, byli by na tom AmeriΦanΘ obecn∞ lΘpe? Bylo by to dobrΘ pro Ameriku? Neboli pokud se podφvßte pouze na ten souΦet, vypadß to, ╛e je to dobrΘ. NicmΘn∞, tento p°φklad ukazuje, ╛e souΦet je ╣patn² zp∙sob, jak to posuzovat, nebo╗ Bill Gates opravdu nepot°ebuje dal╣φ dv∞ miliardy, ale ztrßta jednΘ miliardy m∙╛e b²t bolestnß pro ostatnφ lidi, kte°φ nemajφ tolik. V diskusi o kterΘkoli z t∞chto obchodnφch smluv, pokud usly╣φte, jak lidΘ mluvφ o zßjmech tΘ zem∞ a onΘ zem∞, tak to, co vlastn∞ d∞lajφ, je sΦφtßnφ p°φjm∙ v╣ech. Bohatφ a chudφ lidΘ se sΦφtajφ. pou╛φvßnφ tohoto omylu je zßminka, abyste ignorovali vliv rozd∞lenφ bohatstvφ v rßmci zem∞ a fakt, zda ho ta smlouva uΦinφ vφce nestejnom∞rn²m, jako tomu bylo ve Spojen²ch Stßtech.

Opravdu to tedy nenφ zßjem Spojen²ch stßt∙, Φemu slou╛φ vynucovßnφ autorsk²ch prßv na celΘm sv∞t∞. Je to zßjem jist²ch firemnφch vlastnφk∙, z nich╛ mnozφ jsou ve Spojen²ch stßtech a n∞kte°φ v dal╣φch zemφch. Neslou╛φ, v ╛ßdnΘm smyslu, ve°ejnΘmu zßjmu.

Co by ale m∞lo smysl ud∞lat? V∞°φme-li ·Φelu autorsk²ch prßv, jak byl uveden, nap°φklad v ┌stav∞ Spojen²ch stßt∙, ·Φelu podporovat pokrok, jakΘ rozumnΘ zßsady pou╛φt ve v∞ku poΦφtaΦov²ch sφtφ? Zjevn∞ mφsto posφlenφ moci autorsk²ch prßv, je musφme stßhnout zp∞t tak, abychom ╣irokΘ ve°ejnosti nechali urΦitou oblast svobody, kde mohou vyu╛φvat v²hod digitßlnφ technologie, vyu╛φvat svΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞. Jak daleko by to ale m∞lo jφt? To je zajφmavß otßzka, proto╛e jß si nemyslφm, ╛e bychom nutn∞ m∞li ·pln∞ skoncovat s autorsk²mi prßvy. My╣lenka vym∞nit n∞kterΘ svobody za vφce pokroku m∙╛e b²t stßle v²hodn² obchod na jistΘ ·rovni, i kdyby nßm tradiΦnφ autorskß prßva dßvala p°φli╣ mnoho svobody. Abychom ale mohli o tom inteligentn∞ uva╛ovat, prvnφ v∞cφ, kterou si musφme uv∞domit, je, ╛e nenφ ╛ßdn² d∙vod ud∞lat to naprosto rovnocenn∞. Nenφ ╛ßdn² d∙vod trvat na tom, aby se stejnß dohoda vztahovala na v╣echny druhy d∞l.

Ve skuteΦnosti toto ji╛ nenφ nß╣ p°φpad, proto╛e ji╛ existuje mnoho v²jimek pro hudbu. Autorsk² zßkon zachßzφ s hudbou velmi rozdφln∞. Mo╛n² d∙raz na rovnocennost ale vyu╛φvajφ vydavatelΘ jist²m chytr²m zp∙sobem. Vyberou si n∞jak² podivn² specißlnφ p°φpad a vytvo°φ argument, ╛e, v tomto specißlnφm p°φpad∞, by bylo v²hodnΘ mφt tak a tak silnß autorskß prßva. A pak °eknou, ╛e v zßjmu rovnocennosti musφ b²t tak a tak silnß u v╣eho. Samoz°ejm∞ si vyberou specißlnφ p°φpad, kde mohou vytvo°it nejsiln∞j╣φ argument, i kdy╛ je to spφ╣e specißlnφ p°φpad a ve skuteΦnosti nenφ celkov∞ p°φli╣ d∙le╛it².

Mo╛nß bychom ale m∞li mφt tak silnß autorskß prßva pro ten p°φslu╣n² specißlnφ p°φpad. Nemusφme platit stejnou cenu za v╣echno, co si kupujeme. Tisφc dolar∙ za novΘ auto m∙╛e b²t velmi dobr² obchod. Tisφc dolar∙ za lßhev mlΘka je hrozn² obchod. Neplatili byste stejnou cenu za v╣echno, co si kupujete v jin²ch oblastech ╛ivota. ProΦ to d∞lat zde?

Pot°ebujeme se tedy podφvat na r∙znΘ druhy d∞l, a cht∞li bychom navrhnout zp∙sob, jak to ud∞lat.

Prvnφ zahrnuje recepty, poΦφtaΦovΘ programy, manußly a uΦebnice, referenΦnφ dφla jako slovnφky a encyklopedie. U v╣ech t∞chto funkΦnφch d∞l, jak jß v∞°φm, jsou v podstat∞ stejnΘ problΘmy jako u program∙ a vztahujφ se na n∞ stejnΘ zßv∞ry. LidΘ by m∞li mφt dokonce svobodu zve°ejnit upravenou verzi, proto╛e je velice u╛iteΦnΘ upravovat funkΦnφ dφla. Pot°eby lidφ nejsou stejnΘ. Napsal-li jsem toto dφlo kv∙li prßci, kterou bylo t°eba ud∞lat, va╣e p°edstava o prßci, kterou chcete d∞lat, m∙╛e b²t pon∞kud rozdφlnß. Chcete tedy zm∞nit toto dφlo tak, abyste mohli d∞lat, co je pro vßs dobrΘ. Mohou tady b²t dal╣φ lidΘ, kte°φ majφ stejnΘ pot°eby jako Vy, a va╣e pozm∞n∞nß verze pro n∞ m∙╛e b²t dobrß. Ka╛d², kdo va°φ, tohle vφ a v∞d∞l to po stovky let. Je normßlnφ d∞lat si kopie recept∙ a rozdßvat je ostatnφm lidem, je takΘ normßlnφ zm∞nit recept. Pokud zm∞nφte recept a uva°φte to pro svΘ p°ßtele a jim to chutnß, mohou se vßs zeptat, ,,M∙╛e╣ mi dßt ten recept?'' Pak mo╛nß napφ╣ete svojφ verzi a dßte jim kopie. Toto je p°esn∞ to, co jsme mnohem pozd∞ji zaΦali d∞lat v komunit∞ kolem svobodnΘho software.

To je jedna t°φda d∞l. Druhß t°φda d∞l jsou dφla, jejich╛ smyslem je sd∞lit, co si urΦitφ lidΘ myslφ. Jejich ·Φelem je v²pov∞∩ o t∞chto lidech. Toto zahrnuje pam∞ti, nßzory, eseje, v∞deckΘ Φlßnky, nabφdky ke koupi a prodeji, katalogy zbo╛φ. Smysl t∞chto d∞l je, ╛e vßm sd∞lujφ, co si n∞kdo myslφ, nebo co n∞kdo vid∞l eventußln∞ Φemu n∞kdo v∞°φ. Zm∞nit je by znamenalo p°ekroutit autory; tak╛e ·prava t∞chto d∞l nenφ socißln∞ u╛iteΦnß Φinnost. DoslovnΘ kopφrovßnφ je doopravdy jedinß v∞c, kterß lidem musφ b²t umo╛n∞na.

Dal╣φ otßzka je: M∞li by lidΘ mφt prßvo d∞lat komerΦnφ doslovnΘ kopφrovßnφ? Nebo staΦφ nekomerΦnφ? Jist∞ chßpete, jsou zde dv∞ rozdφlnΘ aktivity, kterΘ m∙╛eme rozli╣it, tak╛e je m∙╛eme pova╛ovat za odd∞lenΘ otßzky - prßvo na nekomerΦnφ doslovnΘ kopφrovßnφ a prßvo na doslovnΘ komerΦnφ kopφrovßnφ. T°eba, dobr² kompromisnφ zp∙sob m∙╛e b²t mφt autorskß prßva pokr²vajφcφ komerΦnφ doslovnΘ kopφrovßnφ, ale ponechat v╣em prßvo na nekomerΦnφ doslovnΘ kopφrovßnφ. Tento zp∙sob, autorskß prßva na komerΦnφ doslovnΘ kopφrovßnφ, stejn∞ jako na upravenΘ verze - pouze autor by mohl schvßlit upravenou verzi - by stßle poskytoval stejn² p°φjem zisk∙ jako poskytuje nynφ na podporu napsßnφ t∞chto d∞l, a╗ u╛ je jejφ rozsah jak²koli.

Povolenφ nekomerΦnφho doslovnΘho kopφrovßnφ by znamenalo, ╛e autorskß prßva by se u╛ dßle nemusela vtφrat do v╣ech domov∙. Op∞t by se z nich stala pr∙myslovß regulace, snadno vynutitelnß a bezbolestnß, ji╛ dΘle nevy╛adujφcφ drakonickΘ tresty a informßtory v zßjmu vynutitelnosti. Tak zφskßme nejvφc zisku - a vyhneme se nejvφce hr∙zßm - ze souΦasnΘho systΘmu.

T°etφ kategorie d∞l jsou estetickß nebo zßbavnß dφla, kde nejd∙le╛it∞j╣φ v∞cφ je prßv∞ ten pocit z pohledu na dφlo. Pro tato dφla je problΘm zm∞ny velmi obtφ╛n², proto╛e na jednu stranu je zde nßzor, ╛e tato dφla odrß╛ejφ pohled autora a zm∞nit je by znamenalo zkazit tento pohled. Na druhou stranu mßte fakt, ╛e je zde lidovß tvorba, kdy posloupnost lidφ m∞nφcφch dφlo m∙╛e n∞kdy vyprodukovat velice pestr² v²sledek. Dokonce i kdy╛ mßte um∞lce produkujφcφ dφla, vyp∙jΦovßnφ si z p°edchozφch d∞l je Φasto velmi u╛iteΦnΘ. N∞kterΘ ze Shakespearov²ch her majφ p°φb∞h, kter² byl p°evzat z n∞jakΘ jinΘ hry. Kdyby tehdy platily dne╣nφ autorskΘ zßkony, tyto hry by byly ilegßlnφ. Je to obtφ╛nß otßzka, co bychom m∞li d∞lat s publikovßnφm upraven²ch verzφ estetick²ch nebo v²tvarn²ch d∞l, a nejspφ╣ se musφme podφvat na dal╣φ rozd∞lenφ tΘto kategorie, abychom vy°e╣ili tento problΘm. Nap°φklad se scΘnß°i poΦφtaΦov²ch her by se m∞lo zachßzet jednφm zp∙sobem; t°eba by m∞l mφt ka╛d² svobodu zve°ejnit jejich modifikovanou verzi. Dejme tomu s romßny by se m∞lo zachßzet jinak; u nich by t°eba komerΦnφ vydßnφ m∞lo vy╛adovat dohodu s p∙vodnφm autorem.

Budou-li autorskß prßva zahrnovat komerΦnφ vydßvßnφ estetick²ch d∞l, stßle se v∞t╣ina dne╣nφch zisk∙ dostane na podporu autor∙ a hudebnφk∙, do tΘ omezenΘ mφry do jakΘ je podporuje souΦasn² systΘm, proto╛e to d∞lß velmi ╣patn∞. M∙╛e to b²t rozumn² kompromis, stejn∞ jako v p°φpad∞ d∞l, kterß reprezentujφ urΦitΘ lidi.

Podφvßme-li se kup°edu do doby, kdy naplno vypukne v∞k poΦφtaΦov²ch sφtφ, a╛ budeme za tφmto p°echodn²m stavem, m∙╛eme nastφnit dal╣φ zp∙soby, jak mohou auto°i zφskat penφze za svou prßci. P°edstavte si, ╛e mßme digitßlnφ pen∞╛nφ systΘm, kter² vßm umo╛≥uje dostat penφze za va╣i prßci. P°edstavte si, ╛e mßme digitßlnφ pen∞╛nφ systΘm, kter² umo╛≥uje poslat n∞komu jinΘmu penφze p°es Internet; to se dß ud∞lat r∙zn²mi zp∙soby, nap°φklad pomocφ ╣ifrovßnφ. A p°edstavte si, ╛e doslovnΘ kopφrovßnφ v╣ech t∞chto um∞leck²ch d∞l je povoleno. Jsou ale napsßna tak, ╛e kdykoli je p°ehrßvßte nebo Φtete nebo sledujete, objevφ se vedle nßpis, kter² °φkß, ,,Klikn∞te zde a po╣lete tak dolar autorovi,'' nebo hudebnφkovi nebo komu. A prost∞ tam z∙stane. Nijak vßs neru╣φ, ale je tam, a p°ipomφnß vßm, ╛e je to dobrß v∞c podporovat spisovatele a hudebnφky.

Tak╛e pokud se vßm lφbφ dφlo, kterΘ Φtete nebo poslouchßte, mo╛nß si °eknete, ,,ProΦ bych nem∞l dßt t∞mto lidem dolar? Je to jen dolar. Kolik to je? To mi ani nebude chyb∞t.'' A lidΘ zaΦnou posφlat dolar. Dobrß v∞c je, ╛e tohle d∞lß autorskß prßva spojenci autor∙ a hudebnφk∙. Kdy╛ n∞kdo po╣le emailem kopii p°φteli, ten m∙╛e takΘ poslat dolar. Pokud se vßm to opravdu lφbφ, m∙╛ete poslat dolar vφc ne╛ jednou, a ten dolar je vφc, ne╛ oni dostanou dnes, koupφte-li si knihu nebo koupφte-li si CD, proto╛e oni dostanou jen nepatrn² zlomek z ceny. Ti stejnφ vydavatelΘ, kte°φ ╛ßdajφ ·plnou kontrolu nad ve°ejnostφ ve jmΘnu autor∙ a hudebnφk∙, berou p°itom tyto autory a hudebnφky po celou dobu p∞kn∞ na h∙l.

DoporuΦuji vßm k p°eΦtenφ Φlßnek Courtney LoveovΘ v Φasopise Salon, Φlßnek o pirßtech, kte°φ plßnujφ vyu╛φt dφlo hudebnφka bez placenφ. T∞mito pirßty jsou hudebnφ spoleΦnosti, kterΘ v pr∙m∞ru platφ hudebnφk∙m 4% z prodeje. Samoz°ejm∞, velmi ·sp∞╣nφ hudebnφci majφ v∞t╣φ vliv. Zφskßvajφ vφce ne╛ 4% ze sv²ch obrovsk²ch prodej∙ a to znamenß, ╛e velkß °ada hudebnφk∙, kte°φ majφ nahrßvacφ smlouvu, dostane mΘn∞ ne╛ 4% ze sv²ch prodej∙.

Tady je, jak²m zp∙sobem to funguje: Nahrßvacφ spoleΦnost utratφ penφze za reklamu a pova╛ujφ tento v²daj za v²hodn² pro hudebnφky, aΦkoliv hudebnφci to nikdy tak nevidφ. Tak╛e nominßln∞, koupφte-li si CD, jist² zlomek z t∞ch pen∞z jde hudebnφk∙m, ov╣em tak°ka nic. Ve skuteΦnosti se tφm zaplatφ v²daje za reklamu, a pouze velmi ·sp∞╣nφ hudebnφci n∞kdy uvidφ n∞co z t∞ch pen∞z.

Hudebnφci, samoz°ejm∞, podepisujφ svΘ nahrßvacφ smlouvy, proto╛e doufajφ, ╛e se dostanou mezi t∞ch pßr, co zbohatli. V zßsad∞ se hudebnφk∙m nabφzφ loterie, kterß je mß p°ivßbit. AΦkoliv jsou v hudb∞ dob°φ, nemusejφ b²t tak dob°φ v peΦlivΘm a logickΘm uva╛ovßnφ, aby prohlΘdli tuto past. Podepφ╣φ smlouvu a nejspφ╣ v╣echno, co dostanou, je publicita. Dob°e, tak proΦ jim nedat publicitu jin²m zp∙sobem, ne skrze systΘm pr∙myslovΘho komplexu, kter² nßm hßzφ na krk mizernou hudbu, co se dob°e prodßvß. ProΦ mφsto toho neud∞lat p°irozenΘ nutkßnφ posluchaΦe sdφlet hudbu s t∞mi, kterΘ miluje, spojencem hudebnφk∙? Kdy╛ u╛ mßme ten nßpis, co se objevφ na p°ehrßvaΦi, jako zp∙sob jak poslat dolar hudebnφk∙m, potom poΦφtaΦovΘ sφt∞ mohou b²t mechanismus, jak ud∞lat hudebnφk∙m reklamu, ·pln∞ stejnou, jakou dnes zφskajφ jako jedinou v∞c z nahrßvacφch smluv.

Je t°eba vid∞t, ╛e souΦasn² systΘm autorsk²ch prßv odvßdφ mizernou prßci p°i podpo°e hudebnφk∙, stejn∞ mizernou, jako sv∞tov² obchod odvßdφ p°i zvy╣ovßnφ ╛ivotnφch standard∙ na Filipφnßch a v ╚φn∞. Mßte zde podnikatelskΘ z≤ny, kde ka╛d² pracuje v manufaktu°e a v╣echny produkty se vyrßb∞jφ v manufakturßch. V∞d∞l jsem, ╛e globalizace je velmi neefektivnφ zp∙sob, jak zv²╣it ╛ivotnφ standard lidem v zßmo°φ. ╪ekn∞me, AmeriΦan dostßvß 20 dolar∙ na hodinu, aby n∞co ud∞lal, a vy dßte jeho prßci MexiΦanovi, kter² dostane mo╛nß 6 dolar∙ za den, a co se stalo je, ╛e jste vzali velkΘ mno╛stvφ pen∞z americkΘmu d∞lnφkovi a dali nepatrn² zlomek, n∞co jako pßr procent, mexickΘmu d∞lnφkovi a zbytek zφskala spoleΦnost. Tak╛e je-li va╣φm cφlem zv²╣it ╛ivotnφ standard mexick²ch d∞lnφk∙, tohle je v╣ivßck² zp∙sob, jak na to.

Je zajφmavΘ vid∞t, ╛e stejn² jev probφhß i v pr∙myslu kolem autorsk²ch prßv, stejnß je hlavnφ my╣lenka. Ve jmΘnu t∞chto d∞lnφk∙, kte°φ si jist∞ n∞co zasluhujφ, navrhujete opat°enφ, kterß jim dajφ nepatrn² kousek a ve skuteΦnosti pouze pohßn∞jφ moc korporacφ ovlßdajφcφch na╣e ╛ivoty.

Sna╛φte-li se nahradit velmi dobr² systΘm, musφte pracovat velice tvrd∞, abyste p°i╣li s lep╣φ alternativou. Pokud vφte, ╛e dne╣nφ systΘm je mizern², nenφ tak t∞╛kΘ najφt lep╣φ alternativu; srovnßvacφ standard je dnes velmi nφzk². Musφme na to stßle myslet, pokud se zab²vßme otßzkami autorsk²ch prßv.

Myslφm, ╛e jsem °ekl v∞t╣inu toho, co jsem cht∞l °φci. Cht∞l bych zmφnit, ╛e zφtra je Phone-In Sick Day v Kanad∞ (den, kdy lidΘ hromadn∞ volajφ do prßce, ╛e jsou nemocnφ - pozn. p°ekl.). Zφtra je takΘ zaΦßtek sumitu k dokonΦenφ jednßnφ o z≤n∞ svobodnΘho obchodu mezi Amerikami, aby se roz╣φ°ila moc korporacφ na dal╣φ stßty, a velk² protest se plßnuje v Quebecu. Vid∞li jsme extrΘmnφ metody pou╛itΘ k rozbitφ tohoto protestu. Mnoho AmeriΦan∙m je znemo╛n∞no p°ejφt hranice s Kanadou, kam mohou jinak vstoupit kdykoli. S nejchatrn∞j╣φmi v²mluvami byla postavena ze∩ kolem centra Quebecu jako pevnost, kterß udr╛φ protestujφcφ vn∞. Vid∞li jsme velkΘ mno╛stvφ ╣pinav²ch trik∙ pou╛it²ch proti ve°ejn²m protest∙m proti t∞mto dohodßm. Tak╛e to, co nßm z demokracie zbyde potΘ, co vlßdnφ moc bude odebrßna demokraticky zvolen²m v∙dc∙m a dßna firmßm a nevolen²m mezinßrodnφm skupinßm, nemusφ p°e╛φt potlaΦenφ ve°ejn²ch protest∙ proti tomu.

V∞noval jsem 17 let ╛ivota prßci na svobodnΘm software a p°φbuzn²ch otßzkßch. Ned∞lal jsem to z toho d∙vodu, ╛e si myslφm, ╛e to je nejd∙le╛it∞j╣φ politick² problΘm na sv∞t∞. D∞lal jsem to, proto╛e to bylo v oblasti, kde jsem vid∞l, ╛e mΘ dovednosti mohou ud∞lat mnoho dobrΘho. Stalo se ale, ╛e se obecnΘ politickΘ otßzky vyvinuly a nejv∞t╣φ politick² problΘm dne╣nφho sv∞ta je odolat tendenci dßt firmßm moc nad ve°ejnostφ a vlßdami. Vidφm svobodn² software a p°φbuznΘ otßzky pro ostatnφ druhy informacφ, kterΘ jsem dnes rozebφral, jako jednu Φßst tohoto velkΘho problΘmu. Nep°φmo jsem tak zjistil, ╛e sßm pracuji na tomto problΘmu. Doufßm, ╛e n∞Φφm p°isp∞ji k tomuto ·silφ.

ODEZVA:

THORBURN: Za okam╛ik nechßme publikum klßst otßzky a komentß°e. Dovolte mi v╣ak, abych nabφdl struΦnou obecnou odezvu. Mßm pocit, ╛e nejv∞t╣φ a nejd∙le╛it∞j╣φ praktickΘ rady, kterß nßm Stallman nabφzφ, majφ dva klφΦovΘ prvky. Jednφm je poznßnφ, ╛e dosavadnφ p°edpoklady o autorsk²ch prßvech, dosavadnφ pou╛itφ autorsk²ch prßv jsou nevhodnß; jsou zpochybn∞ny a podkopßny nßstupem poΦφtaΦ∙ a poΦφtaΦov²ch sφtφ. M∙╛e to b²t z°ejmΘ, ale je to d∙le╛it² bod.

Druh²m je poznßnφ, ╛e digitßlnφ Θra nßs nutφ znovu zvß╛it, jak rozd∞lujeme a vß╛φme si forem du╣evnφ a tvo°ivΘ prßce. Stallman mß jist∞ pravdu, ╛e n∞kterΘ druhy du╣evnφch poΦin∙ si zasluhujφ vφce ochrany autorsk²mi prßvy ne╛ ostatnφ. Snaha systematicky identifikovat r∙znΘ druhy a ·rovn∞ ochrany autorsk²mi prßvy mi p°ipadß jako cenn² zp∙sob, jak se vypo°ßdat s problΘmy du╣evnφch d∞l, p°ed kterΘ nßs stavφ p°φchod poΦφtaΦ∙.

NicmΘn∞ myslφm, ╛e cφtφm jinΘ tΘma, kterΘ le╛φ pod tφm, co Stallman °φkal, a ╛e vlastn∞ v∙bec nenφ p°φmo o poΦφtaΦφch, ale spφ╣e o otßzkßch kolem demokratickΘ autority a moci, kterou vlßda a korporace stßle vφce ovliv≥ujφ na╣e ╛ivoty. Tato populistickß a protikorporativnφ strßnka Stallmanova proslovu je podn∞tnß, ale takΘ redukujφcφ a potencißln∞ zjednodu╣ujφcφ. A je takΘ mo╛nß p°φli╣ idealistickß. Nap°φklad, jak by romanopisec nebo bßsnφk nebo texta° nebo hudebnφk nebo autor vysoko╣kolskΘ uΦebnice p°e╛ili v tomto odvß╛nΘm novΘm sv∞t∞, kde jsou lidΘ platit v²z²vßni, nikoli nuceni. Jinak °eΦeno, p°ipadß mi, ╛e propast mezi souΦasnou praxφ a vizionß°sk²mi mo╛nostmi, o kter²ch Stallman spekuluje, je je╣t∞ nesmφrn∞ ╣irokß.

Uzav°u to ╛ßdostφ, zda by Stallman necht∞l trochu rozvΘst jistΘ aspekty svΘ °eΦi a, specificky, zda mß dal╣φ my╣lenky ohledn∞ zp∙sobu, jak²m by ti, kterΘ naz²vejme ,,tradiΦnφmi tv∙rci'', byli chrßn∞ni v jeho systΘmu autorsk²ch prßv.

STALLMAN: P°edev╣φm, cht∞l bych poukßzat na to, ╛e bychom nem∞li pou╛φvat v²raz ,,ochrana'' k popisu toho, co d∞lajφ autorskß prßva. Autorskß prßva omezujφ lidi. V²raz ,,ochrana'' je propagandistick² termφn firem vlastnφcφch autorskß prßva. V²raz ,,ochrana'' znamenß zniΦenφ zabrßnit n∞Φeho. Tedy, jß si nemyslφm, ╛e pφse≥ se zniΦφ, pokud se vφce hraje vφce jejφch kopiφ. Zrovna tak si nemyslφm, ╛e se romßn zniΦφ, pokud vφce lidφ Φte jeho kopie. Tak╛e nepou╛φvejte tohle slovo. Myslφm, ╛e vede lidi k identifikaci se se ╣patnou stranou.

Je to takΘ velmi ╣patn² nßpad uva╛ovat o du╣evnφm vlastnictvφ ze dvou d∙vod∙: za prvΘ, p°edem odsuzuje nejzßkladn∞j╣φ otßzku v oblasti, kterß je: Jak by se s t∞mito v∞cmi m∞lo naklßdat a m∞ly by b²t brßny jako druh vlastnictvφ? Pou╛φvat v²raz ,,du╣evnφ vlastnictvφ'' k popisu tΘto oblasti znamenß p°edpoklßdat, ╛e odpov∞d je ,,ano'', ╛e toto je zp∙sob jak s t∞mi v∞cmi naklßdat a nijak jinak.

Za druhΘ, podporuje to p°φli╣nΘ zobec≥ovßnφ. Du╣evnφ vlastnictvφ je v╣eobecn² termφn pro n∞kolik r∙zn²ch prßvnφch systΘm∙ nezßvislΘho p∙vodu, jako t°eba autorskß prßva, patenty, ochrannΘ znßmky, obchodnφ tajemstvφ a n∞kterΘ dal╣φ v∞ci. Jsou tΘm∞° ·pln∞ odli╣nΘ; nemajφ nic spoleΦnΘho. LidΘ, kdy╛ sly╣φ v²raz ,,du╣evnφ vlastnictvφ'', jsou vedeni k fale╣nΘmu obrazu, kde si p°edstavujφ, ╛e obecn² princip du╣evnφho vlastnictvφ byl aplikovßn na konkrΘtnφ oblasti, tak╛e p°edpoklßdajφ, ╛e tyto r∙znΘ oblasti zßkona jsou podobnΘ. To vede nejen ke zmatenΘmu uva╛ovßnφ nad tφm, co je sprßvnΘ d∞lat, ale takΘ k tomu, ╛e lidΘ nedovedou pochopit, co zßkon ve skuteΦnosti °φkß, proto╛e p°edpoklßdajφ, ╛e autorsk² zßkon a patentov² zßkon a zßkon o ochrann²ch znßmkßch jsou podobnΘ. Ve skuteΦnosti jsou p°itom zcela rozdφlnΘ.

Chcete-li tedy podporovat peΦlivΘ uva╛ovßnφ a jasnΘ pochopenφ toho, co zßkon °φkß, vyh²bejte se v²razu ,,du╣evnφ vlastnictvφ.'' Mluvte o autorsk²ch prßvech nebo o patentech, o ochrann²ch znßmkßch nebo o jakΘmkoli tΘmatu to chcete mluvit. Nemluvte ale o du╣evnφm vlastnictvφ. Nßzor na du╣evnφ vlastnictvφ bude skoro v╛dy po╣etil². Nemßm nßzor na du╣evnφ vlastnictvφ. Mßm nßzory na autorskß prßva a patenty a ochrannΘ znßmky, a jsou rozdφlnΘ. P°i╣el jsem k nim rozdφln²mi my╣lenkov²mi pochody, proto╛e tyto systΘmy zßkon∙ jsou zcela rozdφlnΘ.

Dob°e, ud∞lal jsem odboΦku, ale je to stra╣liv∞ d∙le╛itΘ.

Dovolte tedy, abych ╣el k v∞ci. Samoz°ejm∞, nem∙╛eme nynφ vid∞t, jak dob°e by to fungovalo, zda by fungovalo ╛ßdat lidi, aby zaplatili dobrovoln∞ autor∙m a hudebnφk∙m, kterΘ milujφ. Jedna v∞c, kterß je z°ejmß, je, ╛e to, jak dob°e by systΘm fungoval je ·m∞rnΘ poΦtu lidφ, kte°φ jsou souΦßstφ sφt∞, a to Φφslo, jak vφme, za pßr let °ßdov∞ vzroste. Kdybychom to zkusili dnes, mohlo by to selhat, ale nic by to nedokazovalo, proto╛e s desetkrßt tolika lidmi by to mohlo fungovat.

Jinß v∞c je, ╛e nemßme onen digitßlnφ platebnφ systΘm; tak╛e to vlastn∞ dnes vyzkou╣et nem∙╛eme. Mohli byste zkusit n∞co tak trochu podobnΘho. Jsou zde slu╛by, kde se m∙╛ete zaregistrovat a kde m∙╛ete n∞komu zaplatit penφze - slu╛by jako Pay Pal. Ne╛ ale m∙╛ete n∞komu zaplatit p°es Pay Pal, musφte projφt spoustou cirßt∙ a dßt jim osobnφ informace, a oni sbφrajφ zßznamy komu platφte. M∙╛ete jim v∞°it, ╛e je nezneu╛ijφ?

Tak╛e vßs nemusφ odradit dolar, ale mohou vßs odradit problΘmy spojenΘ s placenφm. Celß my╣lenka je, ╛e by placenφ m∞lo b²t jednoduchΘ jako hraΦka, pokud chcete, tak╛e by zde nebylo nic, co by vßs odradilo, krom∞ toho p°φslu╣nΘho obnosu pen∞z. Kdyby to bylo dost mßlo, proΦ by vßs to m∞lo odrazovat. My v╣ak vφme, ╛e fanou╣ci opravdu milujφ hudebnφky, a vφme, ╛e n∞kterΘ skupiny, kterΘ byly a jsou celkem ·sp∞╣nΘ, jako "Grateful Dead", povzbuzovaly svΘ fanou╣ky, aby kopφrovali a redistribuovali jejich hudbu. Dokonce ani nep°i╣li o svΘ rekordnφ tr╛by.

Postupn∞ se pohybujeme z v∞ku knihtisku do v∞ku poΦφtaΦov²ch sφtφ, ale nestane se tak za den. LidΘ si stßle kupujφ mnoho nahrßvek a bude to tak pokraΦovat po mnoho let, mo╛nß nav╛dy. Dokud to bude pokraΦovat, jednodu╣e mφt autorskß prßva, kterß se stßle vztahujφ na komerΦnφ prodej nahrßvek, by m∞lo odvΘst stejn∞ dobrou prßci v podpo°e hudebnφk∙, jako tomu je dnes. Samoz°ejm∞, nenφ to p°φli╣ dobrΘ, av╣ak alespo≥ se to nezhor╣φ.

DISKUSE:

OT┴ZKA: (Komentß° a otßzka o volnΘm stahovßnφ a pokusu Stephena Kinga prodat jeden ze sv²ch romßn∙ na dφly p°es web.)

STALLMAN: Ano, to je zajφmavΘ v∞d∞t, co ud∞lal a co se stalo. Kdy╛ jsem o tom sly╣el poprvΘ, byl jsem vzru╣en². Myslel jsem si, mo╛nß d∞lß krok vst°φc sv∞tu, kter² nenφ zalo╛en na snaze udr╛et ve°ejnost ╛elezn²m stiskem. Pak jsem vid∞l, ╛e ve skuteΦnosti psal, aby od lidφ vy╛adoval zaplacenφ. Abych vysv∞tlil, co d∞lal, on vydßval romßn jako serißl, na splßtky, a °ekl, ,,Pokud dostanu dost pen∞z, vydßm vφc.'' Ale ╛ßdost, co napsal, byla st∞╛φ ╛ßdost. Zastra╣oval Φtenß°e. ╪φkala: ,,Nezaplatφte-li, jste zlφ. A je-li vßs p°φli╣ mnoho zl²ch, potom prost∞ tohle p°estanu psßt.''

Tedy, z°ejm∞, toto nenφ zp∙sob, jak donutit ve°ejnost, aby vßm cht∞la poslat penφze. Musφte je donutit, aby vßs milovali, nikoli nenßvid∞li.

╪E╚N═K: Detaily byly, ╛e on vy╛adoval jistΘ procento - nevφm to procento p°esn∞, ale 90% znφ dob°e - lidφ, kte°φ po╣lou urΦit² obnos, kter² byl, tu╣φm, dolar nebo dva, nebo n∞jak v tomto °ßdu. Musel jste napsat svΘ jmΘno a adresu a n∞jakΘ dal╣φ informace, abyste si to mohl stßhnout, a pokud se toho mno╛stvφ lidφ nedosßhlo po prvnφ kapitole, °ekl, ╛e u╛ dal╣φ nevydß. ⌐lo to velmi proti ve°ejnosti, kterß si to stahovala.

OT┴ZKA: Nenφ schΘma, kdy nejsou ╛ßdnß autorskß prßva, ale lidΘ jsou ╛ßdßni, aby Φinili dobrovolnΘ p°φsp∞vky, otev°enΘ v∙Φi zneu╛itφ plagißtory?

STALLMAN: Ne. To nenφ to, co jsem navrhoval. Vzpome≥te si, jß navrhuji povolenφ pouze doslovnΘho nekomerΦnφho kopφrovßnφ. Tak╛e ten, kdo by to zm∞nil a dal tam odkaz na svou strßnku, mφsto odkazu na strßnku skuteΦnΘho autora, by stßle poru╣il autorskß prßva a mohl by b²t souzen p°esn∞ stejn∞, jako by byl souzen dnes.

OT┴ZKA: Chßpu. Stßle si tedy p°edstavujete sv∞t, v kterΘm budou autorskß prßva?

STALLMAN: Ano. Jak jsem °ekl, na tyto druhy d∞l. Ne°φkßm, ╛e v╣echno by m∞lo b²t povoleno. Navrhuji omezit moc autorsk²ch prßv, nikoli s nimi skoncovat.

THORBURN: Jedna otßzka, kterß m∞ napadla, kdy╛ jste mluvil, Richarde, a te∩ znovu, kdy╛ jste odpovφdal na tuto otßzku, je: proΦ neuva╛ujete nad zp∙soby, jak²mi poΦφtaΦ, sßm o sob∞, eliminuje prost°ednφky - stejn²m zp∙sobem jako se to rozhodl ud∞lat Stephen King - a m∙╛e navßzat osobnφ kontakt.

STALLMAN: Dob°e, mohou, a ve skuteΦnosti, ten dobrovoln² p°φsp∞vek je jeden -

THORBURN: Vy o tom uva╛ujete tak, ╛e to v∙bec nezahrnuje jφt p°es vydavatele?

STALLMAN: V∙bec ne. Doufßm ╛e ne, chßpete, proto╛e vydavatelΘ z autor∙ stra╣n∞ t∞╛φ. Pokud se na to zeptßte vydavatel∙, °eknou, ,,Dob°e, ano, pokud autor nebo skupina nechce jφt p°es nßs, nem∞li by b²t tak prßvn∞ vßzßni.'' Ve skuteΦnosti ale d∞lajφ v╣e, co je v jejich silßch, aby to bylo nastaveno tak, ╛e to nebude proveditelnΘ. Nap°φklad navrhujφ formßty mΘdiφ s omezenou mo╛nostφ kopφrovßnφ, aby, pokud chcete vydßvat v t∞chto formßtech, jste museli projφt p°es velkΘ vydavatele, proto╛e nikomu jinΘmu ne°eknou, jak na to. Tak╛e doufajφ ve sv∞t, kde p°ehrßvaΦe budou p°ehrßvat tyto formßty, a abyste mohli mφt n∞co, co se dß p°ehrßt na t∞chto p°ehrßvaΦφch, bude to muset jφt p°es vydavatele. Tak╛e, fakticky, zatφmco nenφ ╛ßdn² zßkon proti autor∙m nebo hudebnφk∙m vydßvajφcφm p°φmo, nebude to proveditelnΘ. TakΘ je zde ta nßvnada, ╛e mo╛nß budete bohatφ. ╪eknou, ,,Ud∞lßme vßm reklamu a mo╛nß budete bohatφ jako Beatles.'' Vyberte si n∞jakou velmi ·sp∞╣nou skupinu a, samoz°ejm∞, pouze nepatrnΘmu zlomku hudebnφk∙ se n∞co takovΘho stane. Mohou ale b²t vta╛eni do podepisovßnφ smluv, kterΘ je zablokujφ nav╛dy.

VydavatelΘ majφ tendenci velmi ╣patn∞ respektovat svΘ smlouvy s autory. Nap°φklad, smlouvy na knihy typicky °φkaly, ╛e pokud se v╣echny v²tisky knihy vyprodajφ, prßva se vracφ autorovi, a vydavatelΘ obecn∞ nebyli p°φli╣ poctivφ ohledn∞ dodr╛ovßnφ tΘto klauzule. ╚asto museli b²t donuceni. To, co zaΦφnajφ d∞lat te∩ je, ╛e pou╛φvajφ elektronickΘ publikace jako v²mluvu, aby °ekli, ╛e se v╣echny v²tisky nikdy nevyprodajφ; tak╛e nikdy nemusφ vrßtit prßva. Jejich my╣lenka je, pokud autor nemß ╛ßdn² vliv, donutit ho podepsat a od tΘ chvφle nemß ╛ßdnou moc; je to jen vydavatel, kdo mß moc.

OT┴ZKA: Bylo by dobrΘ mφt svobodnΘ licence na r∙znΘ druhy d∞l, kterΘ chrßnφ svobodu ka╛dΘho u╛ivatele kopφrovat je zp∙sobem, jak² je vhodn² pro ten druh dφla?

STALLMAN: LidΘ na tom pracujφ, ale u nefunkΦnφch d∞l jedna v∞c nezastoupφ druhou. Podφvejme se na funkΦnφ dφlo, °ekn∞me, textov² editor. Pokud n∞kdo ud∞lß svobodn² textov² editor, m∙╛ete ho pou╛φvat; nepot°ebujete textov² editor, kter² nenφ svobodn². Ne°ekl bych, ╛e jedna svobodnß pφse≥ nahradφ v╣echny nesvobodnΘ pφsn∞ nebo jeden svobodn² romßn nahradφ v╣echny nesvobodnΘ romßny. Pro tyto druhy d∞l je to odli╣nΘ. Co si tedy myslφm je, ╛e my prost∞ musφme rozpoznat, ╛e tyto zßkony si nezasluhujφ b²t respektovßny. Nenφ ╣patnΘ sdφlet s va╣φm sousedem, a pokud se n∞kdo pokou╣φ °φct vßm, ╛e to ╣patnΘ je, nem∞li byste ho poslouchat.

OT┴ZKA: Ohledn∞ funkΦnφch d∞l, jak vy, ve va╣em uva╛ovßnφ, vyva╛ujete pot°ebu skoncovat s autorsk²mi prßvy a pot°ebu ekonomick²ch podn∞t∙, aby tato funkΦnφ dφla vznikla?

STALLMAN: Nejd°φv ze v╣eho, co vidφme je, ╛e tento ekonomick² podn∞t je mnohem mΘn∞ pot°ebn², ne╛ si lidΘ mysleli. Podφvejte se na hnutφ svobodnΘho software, kde mßme p°es 100 000 dobrovolnφk∙ vyvφjejφcφch svobodn² software. TakΘ vidφme, ╛e jsou zde jinΘ zp∙soby, jak pro toto zφskat penφze, kterΘ nejsou zalo╛eny na zastavenφ kopφrovßnφ a pozm∞≥ovßnφ t∞chto dΘl ve°ejnostφ. To je zajφmavß lekce hnutφ svobodnΘho software. Krom∞ faktu, ╛e vßm to dßvß zp∙sob, jak vyu╛φvat poΦφtaΦ a ponechat si va╣φ svobodu sdφlet a spolupracovat s ostatnφmi lidmi, nßm to takΘ ukazuje, ╛e negativnφ p°edpoklad, ╛e lidΘ nebudou nikdy tyto v∞ci d∞lat - pokud jim nebude dßna zvlß╣tnφ moc donutit lidi zaplatit jim, je jednodu╣e nesprßvn². Hodn∞ lidφ tyto v∞ci bude d∞lat. Pak, podφvßte-li se na, °ekn∞me, psanφ monografiφ, kterΘ slou╛φ jako uΦebnice v mnoha v∞deck²ch oborech, krom∞ t∞ch naprosto zßkladnφch, jejich auto°i na tom nevyd∞lßvajφ. My te∩ mßme projekt svobodnΘ encyklopedie, kter² je vlastn∞ nekomerΦnφm encyklopedick²m projektem, a d∞lßme pokroky. M∞li jsme projekt na GNU encyklopedii, ale slouΦili jsme jej s komerΦnφm projektem, kdy╛ p°ijali na╣i licenci. V lednu p°e╣li na GNU-svobodnou dokumentaΦnφ licenci na v╣echny Φlßnky v jejich encyklopedii. Tak jsme °ekli, ,,Dob°e, spojme s nimi sφly a vybφdn∞me lidi, aby jim p°isp∞li.'' Jmenuje se "NUPEDIA," a m∙╛ete na ni najφt odkaz, pokud se podφvßte na http://www.gnu.org/encyclopedia. Tady jsme roz╣φ°ili komunitnφ v²voj svobodnΘ bßze u╛iteΦnΘho v∞d∞nφ ze software na encyklopedii. Jsem te∩ p°esv∞dΦen², ╛e v ╛ßdnΘ z t∞chto oblastφ funkΦnφch d∞l nepot°ebujeme ten ekonomick² podn∞t natolik, abychom si tφm pokazili pou╛itφ t∞chto d∞l.

THORBURN: Dob°e, a co ty druhΘ dv∞ kategorie.

STALLMAN: Pro ty dal╣φ dv∞ t°φdy d∞l, nevφm. Nevφm, jestli budou n∞kdy lidΘ psßt romßny, ani╛ by se trßpili tφm, zda na tom vyd∞lajφ penφze. Hßdßm, ╛e ve spoleΦnosti, kterß nemß problΘmy s nedostatkem, budou. Mo╛nß, ╛e to, co pot°ebujeme ud∞lat, abychom dosßhli takovΘ spoleΦnosti, je zbavit se korporativnφ kontroly nad ekonomikou a zßkony. Tak╛e v²sledn∞ je to problΘm slepice a vejce. Co ud∞lßme d°φve? Jak zφskßme sv∞t, kde lidΘ nemusejφ zoufale zφskßvat penφze, jinak, ne╛ odstran∞nφm kontroly podniky? A jak m∙╛eme odstranit kontrolu podniky krom∞ - tak jako tak nevφm, a proto se sna╛φm nejd°φv navrhnout kompromisnφ systΘm autorsk²ch prßv, a za druhΘ, systΘm dobrovoln²ch plateb podporovan² kompromisnφm systΘmem autorsk²ch prßv, jako zp∙sob, jak poskytnout p°φjmy lidem, kte°φ napsali tato dφla.

OT┴ZKA: Jak m∙╛ete vß╛n∞ oΦekßvat, ╛e implementujete tento kompromisnφ systΘm autorsk²ch prßv v situaci, kdy korporativnφ zßjmy dr╛φ pod krkem americkΘ politiky dφky jejich systΘmu financovßnφ kampan∞?

STALLMAN: To m∞ trßpφ. KΘ╛ bych to v∞d∞l. Je to stra╣n∞ obtφ╛n² problΘm. Kdybych v∞d∞l jak vy°e╣it tento problΘm, vy°e╣il bych ho a na nic na sv∞t∞ bych nebyl py╣n∞j╣φ.

OT┴ZKA: Jak bojujete s korporativnφ kontrolou? Pokud se podφvßte na sumy pen∞z, kterΘ jdou do korporativnφho lobovßnφ u soud∙, jsou ohromnΘ. Myslφm, ╛e p°φpad kolem DECSS, o kterΘm mluvφte, stßl n∞co kolem mili≤nu a p∙l dolar∙ na stran∞ obhajoby. ╚ert vφ, kolik to stojφ na stran∞ korporacφ. Mßte n∞jak² nßpad, jak se vypo°ßdat s t∞mito obrovsk²mi sumami pen∞z?

STALLMAN: Mßm nßvrh. Kdybych navrhoval ·pln∞ bojkotovat filmy, lidΘ by takov² nßvrh ignorovali. Mohli by ho pova╛ovat za p°φli╣ radikßlnφ. Tak╛e bych rßd ud∞lal lehce odli╣n² nßvrh, kter² vede nakonec k tΘm∞° stejnΘmu d∙sledku, a to je, nejd∞te na film, pokud nemßte n∞jak² zßsadnφ d∙vod myslet si, ╛e je dobr². Tedy to prakticky povede ke stejnΘmu d∙sledku jako ·pln² bojkot hollywoodsk²ch film∙. V d∙sledku je to tΘm∞° stejnΘ, ale ·mysl je velmi rozdφln². V╣iml jsem si, ╛e dnes mnoho lidφ chodφ do kina z d∙vod∙, kterΘ nemajφ nic spoleΦnΘho s tφm, zda si myslφ, ╛e je film dobr² nebo ╣patn². Pokud to tedy zm∞nφte, pokud p∙jdete na film pouze tehdy, mßte-li n∞jak² podstatn² d∙vod myslet si, ╛e je dobr², vezmete jim hodn∞ pen∞z.

THORBURN: Jeden zp∙sob jak pochopit cel² ten dne╣nφ projev, je poznat, myslφm, ╛e kdykoli se ve spoleΦnosti objevφ radikßlnφ, potencißln∞ transformujφcφ technologie, nastane boj o to, kdo je ovlßdß. Dnes opakujeme to, co se stalo v minulosti. Tak╛e z tohoto ·hlu, nemusφ zde b²t d∙vod k beznad∞ji, nebo dokonce pesimismu, o tom, co se stane v del╣φm obdobφ, ale v krat╣φm obdobφ, boj o kontrolu nad textem a obrazem, nad v╣emi druhy informacφ bude z°ejm∞ bolestn² a rozsßhl². Nap°φklad, jako uΦiteli mΘdiφ, m∙j p°φstup k obrßzk∙m byl v nedßvn²ch letech omezen zp∙sobem jako nikdy p°edtφm. Napφ╣u-li esej, ve kterΘ chci pou╛φt obrßzky, dokonce i z film∙, je mnohem t∞╛╣φ zφskat povolenφ k pou╛itφ, a ceny za pou╛itφ t∞chto obrßzk∙ jsou mnohem vy╣╣φ - p°esto╛e argumentuji intelektußlnφ zvφdavostφ a prßvnφ kategoriφ ,,pou╛itφ pro osobnφ pot°ebu.'' (fair use - pozn. p°ekl.) Myslφm si tedy, ╛e v tomto okam╛iku prodlou╛enΘ transformace, dlouhodobΘ p°edpov∞di nemusφ b²t ve spoleΦnosti tak znepokojivΘ jako to, co se d∞je krßtkodob∞. V ka╛dΘm p°φpad∞ ale musφme chßpat v╣echny na╣e souΦasnΘ zku╣enosti jako novodobou verzi boje za kontrolu nad technologick²mi zdroji, kterß je opakujφcφm se principem zßpadnφ spoleΦnosti.

Je takΘ d∙le╛itΘ chßpat, ╛e historie star╣φch technologiφ samotn²ch je sama o sob∞ komplikovanß zßle╛itost. Dopad knihtisku na ⌐pan∞lsko je, nap°φklad, zcela odli╣n² od jeho dopadu na Anglii nebo Francii.

OT┴ZKA: Jedna z v∞cφ, kterΘ m∞ rozΦilujφ, kdy╛ sly╣φm diskuse o autorsk²ch prßvech, je, ╛e Φasto zaΦφnajφ, ,,Chceme obrat o 180 stup≥∙. Chceme se zbavit v╣ech druh∙ kontroly.'' P°ipadß mi, ╛e v Φßsti o tom, co dßt do t∞ch t°φ navrhovan²ch kategoriφ, se uznßvß, ╛e je rozumnΘ mφt autorskß prßva. N∞kte°φ kritici zp∙sobu uplat≥ovßnφ autorsk²ch prßv ve skuteΦnosti v∞°φ, ╛e by m∞la b²t podpo°ena a fungovat mnohem vφce jako patenty a ochrannΘ znßmky, co se t²Φe jejich trvßnφ. Byl bych rßd, kdyby nß╣ °eΦnφk okomentoval tuto strategii.

STALLMAN: Souhlasφm, ╛e zkrßcenφ doby platnosti autorsk²ch prßv je dobr² nßpad. Nenφ v∙bec pot°eba, co se t²kß podpory publikovßnφ, aby autorskß prßva mohla trvat a╛ cel²ch 150 let (podle souΦasnΘho zßkona v n∞kter²ch p°φpadech mohou). Dnes spoleΦnosti °φkajφ, ╛e 75 let pronßjmu autorsk²ch prßv na dφlo nenφ dost dlouhß doba, aby byla mo╛nß produkce jejich d∞l. Rßd bych vyzval tyto spoleΦnosti, aby mi p°edvedly plßnovan² rozpoΦet na 75 let do budoucnosti na podporu tohoto tvrzenφ. Co opravdu cht∞ly, bylo prodlou╛it autorskß prßva na starß dφla, aby mohly dßle omezovat jejich pou╛φvßnφ. Jak ale m∙╛ete povzbudit vy╣╣φ produkci d∞l v roce 1920 dne╣nφm prodlou╛enφm autorsk²ch prßv mi unikß, pokud tedy nemajφ n∞kde stroj Φasu. Samoz°ejm∞, v jednom z jejich film∙ m∞li stroj Φasu. Tak╛e to mo╛nß ovlivnilo jejich my╣lenφ.

OT┴ZKA: Uva╛oval jste n∞kdy o roz╣φ°enφ koncepce ,,pou╛itφ pro osobnφ pot°ebu'' a jsou zde n∞jakΘ nuance, na kterΘ byste nßs cht∞l upozornit?

STALLMAN: My╣lenku dßt ka╛dΘmu povolenφ pro nekomerΦnφ doslovnΘ kopφrovßnφ dvou druh∙ d∞l lze jist∞ chßpat jako roz╣φ°enφ pou╛φvßnφ pro osobnφ pot°ebu. Je to vφc ne╛ dnes. Mßte-li p°edstavu, ╛e ve°ejnost se vzdß jistΘ svobody v²m∞nou za vφce pokroku, pak m∙╛ete nakreslit d∞lφcφ Φßru na r∙zn²ch, rozdφln²ch mφstech. Jak²ch svobod se ve°ejnost vzdß a jakΘ si ponechß?

OT┴ZKA: Abych na chvφli roz╣φ°il nß╣ rozhovor, v jist²ch oblastech zßbavy mßme koncepci ve°ejnΘho vystoupenφ. Nap°φklad autorskß prßva nßm nezabra≥ujφ ka╛doroΦn∞ zpφvat vßnoΦnφ koledy, ale zabra≥ujφ nßm ve ve°ejnΘm provozovßnφ. Zajφmalo by m∞, zda by nebylo u╛iteΦnΘ, mφsto ·vah o roz╣φ°enφ pou╛itφ pro osobnφ pot°ebu na neomezenΘ, nekomerΦnφ, doslovnΘ kopφrovßnφ, uva╛ovat o n∞Φem slab╣φm, ale stßle siln∞j╣φm ne╛ je souΦasnß koncepce pou╛itφ pro osobnφ pot°ebu.

STALLMAN: Kdysi jsem si myslel, ╛e by to mohlo staΦit, ale pak m∞ Napster p°esv∞dΦil o opaku, proto╛e Napster pou╛φvajφ jeho u╛ivatelΘ k nekomerΦnφmu, doslovnΘmu kopφrovßnφ. Samotn² Napster server je komerΦnφ aktivita, ale lidΘ, kte°φ tam ve skuteΦnosti vklßdajφ soubory, tak Φinφ nekomerΦn∞, a mohli by to stejn∞ snadno d∞lat i na sv²ch webov²ch strßnkßch. ObrovskΘ vzru╣enφ kolem a zßjem o vyu╛φvßnφ Napsteru ukazuje, ╛e je velmi u╛iteΦn². Nynφ jsem tedy p°esv∞dΦen o tom, ╛e lidΘ by m∞li mφt prßvo na ve°ejn∞ dostupnΘ, nekomerΦn∞ kopφrovatelnΘ, doslovnΘ kopie v╣eho.

OT┴ZKA: Analogie s otßzkou kolem Napsteru, kterß m∞ nedßvno napadla, je analogie s ve°ejnou knihovnou. P°edpoklßdßm, ╛e ti, kdo sly╣eli argumenty Napsteru, sly╣eli tuto analogii. Zajφmalo by m∞, zda byste to mohl okomentovat. Zastßnci lidφ, kte°φ °φkajφ, ╛e Napster by m∞l pokraΦovat a nem∞la by na n∞j b²t ╛ßdnß omezenφ, obΦas °φkajφ n∞co jako: ,,Kdy╛ jde Φlov∞k do ve°ejnΘ knihovny a p∙jΦφ si knihu, neplatφ za ni, a m∙╛e si jφ p∙jΦit tucetkrßt, stokrßt, ani╛ by musel platit n∞co navφc. ProΦ je Napster rozdφln²?''

STALLMAN: Dobrß, nenφ to p°esn∞ totΘ╛. M∞lo by se ale poukßzat na to, ╛e vydavatelΘ cht∞jφ transformovat ve°ejnΘ knihovny na maloobchody, kde by se platilo za ka╛dΘ pou╛itφ. Tak╛e jsou proti ve°ejn²m knihovnßm.

OT┴ZKA: Mohou tyto nßpady ohledn∞ autorsk²ch prßv inspirovat n∞jakΘ nßpady ohledn∞ jist²ch problΘmu s patentov²m zßkonem, jako t°eba s v²robou levn²ch, v╣eobecn∞ znßm²ch lΘk∙ pro pou╛itφ v Africe?

STALLMAN: Ne, nenφ zde v∙bec ╛ßdnß podobnost. ProblΘmy patent∙ jsou zcela odli╣nΘ od problΘm∙ autorsk²ch prßv. My╣lenka, ╛e jedno s druh²m mß n∞co spoleΦnΘho, je jednφm z ne╣╗astn²ch d∙sledk∙ pou╛φvßnφ v²razu ,,du╣evnφ vlastnictvφ'' a podporovßnφm lidφ, aby tyto problΘmy hßzeli na jednu hromadu, proto╛e, jak jste sly╣eli, mluvil jsem o otßzkßch, kdy cena kopφrovßnφ nenφ zßsadnφ v∞c. Jakß je ale zßsadnφ v∞c v problΘmu v²roby lΘk∙ na AIDS pro Afriku? Je to cena, nic ne╛ cena.

Te∩ problΘm, o kterΘm jsem mluvil, nastane, proto╛e digitßlnφ informaΦnφ technologie dßvß ka╛dΘmu u╛ivateli mo╛nost d∞lat kopie. Nenφ tu nic, co by nßm dßvalo schopnost d∞lat snadno kopie lΘk∙. Nemßm schopnost zkopφrovat n∞jak² lΘk, kter² jsem dostal. Vlastn∞, nikdo nemß; takto je nevyrßbφme. Tyto lΘky mohou b²t vyrobeny pouze v drah²ch centralizovan²ch tovßrnßch, a╗ u╛ jsou to v╣eobecn∞ znßmΘ lΘky nebo dovß╛enΘ ze Spojen²ch stßt∙. A╗ u╛ je to jakkoli, budou se vyrßb∞t v malΘm poΦtu tovßren a problΘm jednodu╣e je, kolik stojφ a zda je jejich cena takovß, ╛e si to lidΘ v Africe mohou dovolit.

Je to tedy nesmφrn∞ d∙le╛it² problΘm, ale je to ·pln∞ odli╣n² problΘm. Je v╣ak jedna oblast, kde je problΘm s patenty, kter² je skuteΦn∞ podobn² t∞mto problΘm∙m o svobod∞ kopφrovat, a to je oblast zem∞d∞lstvφ. Jsou zde jistΘ patentovanΘ v∞ci, kterΘ mohou b²t vφcemΘn∞ kopiemi - konkrΘtn∞, ╛ivΘ v∞ci. Kopφrujφ se tφm, ╛e se rozmno╛ujφ. Nenφ to nutn∞ p°esnΘ kopφrovßnφ; mφsφ si geny. Je ale pravda, ╛e farmß°i po tisφciletφ vyu╛φvali tuto schopnost kopφrovat se u ╛iv²ch v∞cφ, kterΘ p∞stujφ. Zem∞d∞lstvφ je v zßsad∞ kopφrovßnφ v∞cφ, kterΘ rostou, a vy je nechßte kopφrovat se ka╛d² rok. Bude-li patentovßna odr∙da rostliny nebo zvφ°ete, budou-li patentovßny geny a tyto odr∙dy pou╛φvßny, v²sledek je, ╛e farmß°∙m je zakßzßno toto d∞lat.

Je jeden farmß° v Kanad∞, kterΘmu rostla patentovanß odr∙da na poli, a °φkal, ,,Neud∞lal jsem to ·mysln∞. Pyl se vysypal a vφtr p°ivßl tyto geny do mΘ zßsoby rostlin.'' A bylo mu °eΦeno, ╛e na tom nezßle╛φ; musφ je i tak zniΦit. To byl extrΘmnφ p°φklad, jak moc m∙╛e vlßda stranit monopolistovi.

V∞°φm, ╛e podle stejn²ch princip∙, jakΘ se vztahujφ na kopφrovßnφ v∞cφ ve va╣em poΦφtaΦi, farmß°i by m∞li mφt nezadatelnΘ prßvo ponechat si svß semena a ╣lechtit si svß zvφ°ata. Mo╛nß by m∞ly existovat patenty pokr²vajφcφ semenß°skΘ spoleΦnosti, ale nem∞ly by pokr²vat farmß°e.

OT┴ZKA: Ud∞lat ·sp∞╣n² model znamenß vφc ne╛ jen licencovßnφ. M∙╛ete to rozvΘst?

STALLMAN: Rozhodn∞. Tedy, jak vφte, neznßm odpov∞∩, ale Φßst toho, o Φem v∞°φm, ╛e je zßsadnφ pro v²voj svobodn²ch, funkΦnφch informacφ, je idealismus. LidΘ musφ v∞d∞t, ╛e je d∙le╛itΘ, aby tyto informace byly svobodnΘ, ╛e pokud jsou informace svobodnΘ, m∙╛ete je pln∞ vyu╛φvat. Jsou-li omezenΘ, nem∙╛ete. Musφte v∞d∞t, ╛e nesvobodnΘ informace jsou pokusem rozd∞lit je, ponechat si je a udr╛et vßs bezmocn²mi. Pak m∙╛ou pochopit tu my╣lenku, ,,Pracujme spoleΦn∞ a vytvo°me informace, kterΘ chceme pou╛φvat, aby nebyli pod kontrolou n∞jakΘ mocnΘ osoby, kterß by nßm diktovala, co m∙╛eme d∞lat.''

To tomu ohromn∞ pomßhß. Nevφm, jak moc to bude fungovat v r∙zn²ch odli╣n²ch oblastech, ale myslφm, ╛e v oblasti v²uky, podφvßte-li se na uΦebnice, myslφm, ╛e vidφm zp∙sob, jak se to dß dokßzat. Na sv∞t∞ je spousta uΦitel∙, uΦitel∙, kte°φ nejsou na presti╛nφch univerzitßch - jsou t°eba na st°ednφch ╣kolßch nebo t°eba na vy╣╣φch odborn²ch ╣kolßch - kde nepφ╣φ a nepublikujφ tolik v∞cφ a nenφ o to takovß poptßvka. Mnoho jich je ale chytr²ch. Mnoho z nich znß sv∙j p°edm∞t dob°e a mohli by psßt uΦebnice o spoust∞ p°edm∞t∙ a sdφlet je se sv∞tem, a zφskat obrovskΘ ocen∞nφ od lidφ, kte°φ se z nich budou uΦit.

OT┴ZKA: To je to, co jsem navrhoval. Ale sm∞╣nß v∞c je, jß znßm historii vyuΦovßnφ. To je co d∞lßm - v²ukovΘ, elektronickΘ medißlnφ projekty. Nemohu najφt ╛ßdn² p°φklad. Znßte n∞jak²?

STALLMAN: Ne, neznßm. ZaΦal jsem navrhovat tuto svobodnou encyklopedii jako v²ukov² zdroj p°ed pßr lety, a myslel jsem, ╛e to zabere mo╛nß dekßdu, ne╛ se to rozjede. A te∩ u╛ mßme encyklopedii, kterß se rozjela. Tak╛e v∞ci jdou rychleji, ne╛ jsem doufal. Myslφm, ╛e je pot°eba n∞kolik lidφ, aby zaΦali psßt n∞jakΘ svobodnΘ uΦebnice. Napi╣te n∞jakou o kterΘmkoli va╣em oblφbenΘm tΘmatu, nebo napi╣te Φßst. Napi╣te pßr kapitol a vyzv∞te ostatnφ lidi, aby napsali zbytek.

OT┴ZKA: Vlastn∞ to, co jsem hledal, bylo je╣t∞ trochu vφc ne╛ tohle. Ve va╣φ struktu°e je d∙le╛it² n∞kdo, kdo d∞lß infrastrukturu, do kterΘ mohou ostatnφ p°isp∞t. My ale nemßme ╛ßdnou infrastrukturu od ╣kolky a╛ po st°ednφ ╣koly, kam by mohl n∞kdo p°isp∞t.

Mohu zφskat informaci z mnoha mφst, ale nenφ uvoln∞na pod svobodn²mi licencemi, tak╛e ji nemohu pou╛φt na tvorbu vlastnφ uΦebnice.

STALLMAN: Ve skuteΦnosti autorskß prßva nezahrnujφ fakta. Zahrnujφ pouze zp∙sob, jak²m je to napsßno. Tak╛e se m∙╛ete odkudkoli nauΦit obor a pak napsat uΦebnici a m∙╛ete tu uΦebnici ud∞lat svobodnou, chcete-li.

OT┴ZKA: Nemohu ale sßm napsat v╣echny uΦebnice, kterΘ pot°ebuje student b∞hem svΘ ╣kolnφ dochßzky.

STALLMAN: Dobrß, to je pravda. A jß jsem takΘ nenapsal cel² svobodn² operaΦnφ systΘm. Napsal jsem n∞jakΘ Φßsti a pozval ostatnφ lidi, aby se p°ipojili a napsali ostatnφ Φßsti. Tak jsem ud∞lal p°φklad. ╪ekl jsem, ,,Jdu tφmto sm∞rem. P°ipojte se ke mn∞ a dostaneme se tam.'' Dost lidφ se p°ipojilo,a tak jsme se tam dostali. Tak╛e si myslφm, ╛e z pohledu, kde jsme, to m∙╛e odrazovat. Podstata je, nedφvejte se na to tφmto zp∙sobem. Uva╛ujte o tom, ╛e ud∞lßte krok a uv∞domφte si, ╛e potΘ, co jste ho ud∞lali, dal╣φ lidΘ ud∞lajφ vφc krok∙, a nakonec, spoleΦn∞, tu prßci ud∞lßte.

Za p°edpokladu, ╛e lidstvo samo sebe nevyhladφ, prßce, kterou dnes d∞lßme, abychom vytvo°ili svobodnou v²ukovou infrastrukturu, svobodn² uΦebnφ zdroj pro sv∞t, bude u╛iteΦnß po dobu, po kterou bude lidstvo existovat. Zabere-li to 20 let, abychom to ud∞lali, tak co? Tak╛e neuva╛ujte nad tφm ve smyslu rozsahu celΘ prßce. Uva╛ujte nad kouskem, kter² ud∞lßte. To ukß╛e lidem, ╛e se to dß ud∞lat, a ostatnφ ud∞lajφ dal╣φ kousky.

FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.

Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, jinΘ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA

DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╛e tato podmφnka bude zachovßna.

Updated: $Date: 2001/04/06 18:16:19 $ $Author: pal $